(pokračuje Jan Skopeček)

1.
Návrh poslanců Aleny Schillerové, Andreje Babiše, Tomia Okamury, Petra Macinky, Aleše Juchelky, Karla Havlíčka, Taťány Malé, Radima Fialy a Borise Šťastného na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 11/ - prvé čtení dle § 90 odst. 2

A já upozorňuju, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení, čili že bychom postupovali podle § 90 odst. 2.

Stanovisko vlády vám bylo doručeno jako sněmovní tisk číslo 11/1.

A já poprosím, aby předložený návrh uvedla za navrhovatele paní ministryně Alena Schillerová, respektive v této chvíli jako poslankyně. Paní poslankyně máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, prosím o podporu našeho koaličního návrhu, který má živnostníkům vrátit vyměřovací základ pro odvody na sociální pojistné z 40 procent na 35 procent průměrné mzdy. Ke zvýšení na 40 procent přitom došlo od ledna tohoto roku.

Chci připomenout, že toto zvýšení je již třetím zvýšením v řadě a představuje zvýšení odvodové zátěže o dalších 715 korun měsíčně, tedy 8 580 korun ročně. Pokud sečteme zvýšení sociálních odvodů, ke kterému došlo v důsledku daňového balíčku v letech 2024, 2025 a 2026, dostaneme závratnou sumu 50 tisíc korun navíc. Takto prudké zvyšování daní má velmi negativní vliv zejména na drobné živnostníky, zejména ty, kteří si otevřeli živnost a vydělávají si třeba jako kurýři, osobní přepravci, kadeřnice, kosmetičky, fitness trenéři, uklízečky, doručovatelé a další, na ty, kteří upravují oděvy, prodávají na trzích, vyrábějí drobné domácí dekorace.

Věřím, že naším společným cílem je tyto podnikavé lidi, kteří po státu de facto nic nechtějí, podporovat. Chceme, aby nebyli na pracovním úřadě, aby byli na vlastních nohou, aby nebyli v šedé ekonomice a aby odváděli daně.

Chceme vyslat pozitivní signál do ekonomiky, protože nám záleží na růstu našeho HDP. Chceme podporovat poptávku, podnikání a investice. Chceme ty peníze raději nechat podnikavým a aktivním lidem, aby je raději investovali třeba do svého vzdělávání nebo do úspor na důchod nebo je prostě utratili u jiného živnostníka.

Náš návrh tedy počítá s tím, že zvýšení minimální zálohy na sociální pojistné, která od ledna činí 5 720 korun, bude v co nejkratší době zásadně zmírněno na nezbytné minimum dané růstem průměrné mzdy v ekonomice, tedy na 5 005 korun. Osoby samostatně výdělečně činné tak, jak bylo zmíněno, každý měsíc ušetří 715 korun za celý rok, tedy 8 580 korun, jak jsem uvedla.

Technicky tak lidé budou od účinnosti novely platit tyto nižší zálohy, což platí jak pro OSVČ podávající daňové přiznání, tak pro OSVČ v paušální dani. A vzhledem k tomu, že cílem našeho zákona bylo a je, aby k lednovému zvýšení de facto vůbec nedošlo, budeme samozřejmě za první měsíce vracet přeplatky.

Co se týče záloh, které živnostník zaplatil za první měsíce roku, tak příslušný rozdíl mu bude po konci roku vrácen. Mechanismus nyní připravuje Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a budeme o něm včas informovat.

Děkuji vám za podporu tohoto zákona a děkuji vám jménem všech osob samostatně výdělečně činných v České republice. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Jiří Havránek.

 

Poslanec Jiří Havránek: Krásné dopoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já nebudu úplně dlouhý. Tento sněmovní tisk byl předložen do Poslanecké sněmovny skupinou poslanců Alenou Schillerovou, Andrejem Babišem, Tomiem Okamurou, Petrem Macinkou, Alešem Juchelkou, Karlem Havlíčkem, Taťánou Malou, Radimem Fialou a Borisem Šťastným 6. listopadu 2025, z tohoto důvodu k němu zpracovávala stanovisko vláda ještě předešlá, tedy vláda Petra Fialy, jež bylo následně doručeno do Poslanecké sněmovny a rozesláno poslancům 11. prosince se stanoviskem nesouhlasu.

Co se týče toho samotného dokumentu, pokud si jej otevřete, není to žádný složitý legislativní text, opravdu zabírá ta samotná právní úprava nějakých šest řádků a pouze tam dochází k výměně dvou číslic, pokud se nepletu, z 30 procent průměrné mzdy v roce 2024 na 35 procent průměrné mzdy v roce 2025 a 40 procent průměrné mzdy roku 2026 se nahrazuje jedním slovem 35 procent průměrné mzdy. Tedy opravdu jednoduchý legislativní text.

Postupuju pouze tak, jak má postupovat zpravodaj, tedy čistě věcně k meritu věci. Myslím si, že ale pro výkop diskuse je určitě dobré se podívat na stanovisko, které zpracovala ještě vláda předešlá, kdy tedy konstatuje, že minimální měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné představuje klíčový prvek systému sociálního pojištění v České republice a upozorňuje také na některé minusové dopady této úpravy směrem k penzijnímu systému jako takovému, jeho dlouhodobé udržitelnosti.

Vláda dále připomíná, že návrhem zákona je prohlubována nerovnost v odvodovém zatížení mezi osobami samostatně výdělečně činnými a zaměstnanci.

Upozorňujete, že snížení minimální ověřovacího základu povede u osob samostatně výdělečně činných k nižší výši důchodů. Samozřejmě dochází k navýšení jejich obnosu při nižších odvodech, které mají v tuto chvíli každý měsíc, ale opravdu ve chvíli, kdy dorazí do penze, tam hrozí snížení jejich penzí s ohledem logickým právě na jejich nižší odvody.

Předkladatelé návrhu zákona v důvodové zprávě uvádějí, že navrhované opatření může představovat dílčí pokles očekávaných příjmů do státního rozpočtu v oblasti důchodového pojištění a státní politiky zaměstnanosti. Přesné vyčíslení, a to musím konstatovat, že jest pravdou, poklesu však v předloženém materiálu návrhu zákona chybí, a to i přesto, že ve fiskálním výhledu České republiky je vliv aktuálně platného právního stavu pro rok 2026 odhadován až na 6 miliard korun.

Takto významný výpadek není zanedbatelný, na tom se, věřím, shodneme ani v kontextu nedávných deficitů důchodového systému, přestože věříme a doufáme, že v letošním roce by k deficitu docházet nemělo, tak samozřejmě dopad této právní úpravy by mohl přinést tedy výpadek ve výši, a znovu jen opakuji, až 6 miliard korun.

Výpadek příjmů z pojistného může být podle tvrzení předkladatelů v důvodové zprávě kompenzován potenciálně vyšší výdělečnou aktivitou mimo rámec šedé ekonomiky. Nicméně podle stanoviska toto tvrzení je však velmi obtížně doložitelné a překladatelé nemají výši předpokládané kompenzace v důvodové zprávě stejně tak nijak vyčíslenou. Dosavadní data neukazují, že by zvýšení vyměřovacího základu vedlo ke snížení počtu poplatníků vykazujících příjmy ze samostatné činnosti v roce 2024, tedy po dopadu té doposud platné právní úpravy. Stejně tak nedošlo k poklesu počtu poplatníků v paušálním režimu a jejich počet naopak vzrostl, což jistě souvisí i s rozšířením samotného paušálního režimu a paušální daně. Toto si myslím, že pro úvod a výkop naší diskuse je dostačující vstup zpravodaje a já se budu těšit na probíhající debatu.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu zpravodaj. A nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášen s přednostním právem předseda klubu KDU-ČSL poslanec Philipp. Prosím.

 

Poslanec Tom Philipp: Dobré dopoledne nebo poledne, dámy a pánové. Je to velmi závažný návrh, je to velmi závažná novela, která ovlivní budoucí důchody našich občanů, kteří jsou v režimu OSVČ. Proto se domníváme, že taková novela musí být řádně projednána, a to v prvním, druhém i třetím čtení, a proto, nebo z těchto důvodů dávám veto na možnost projednání zákona podle § 90 jednacího řádu Poslanecké sněmovny v prvním čtení, a to jménem dvou klubů, poslaneckého klubu KDU-ČSL a poslaneckého klubu STAN. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, takže máme tady tedy návrh veta dvou poslaneckých... (Reakce na poznámky mimo mikrofon:) No, to se nehlasuje, takže budeme tím pádem pokračovat. (Reakce na poznámku mimo mikrofon.) To máme až tady. Probíhá obecná rozprava, do které se přihlásila paní poslankyně Vendula Svobodová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Vendula Svobodová: Děkuji za slovo. Takže dobré poledne, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych se tady ráda vyjádřila právě k tomuto sněmovnímu tisku číslo 11. Musím říct, že návrh správně identifikuje problém vysokých záloh v případech nízkopříjmových OSVČ, zvláště v případech, kdy živnostenské oprávnění dotyčného či dotyčné slouží spíše k výkonu brigád či nahrazuje částečný úvazek, než že by sloužil k plnohodnotnému podnikání. V takových případech je skutečně současný systém nastaven nevhodně a je zcela namístě se bavit o změně. V tomto smyslu s návrhem nemáme problém.

Současně ovšem návrh ignoruje, že existuje i řada profesí, kde jsou naopak pravidla pro osoby samostatně výdělečně činné jednostranně vychýlená ve prospěch OSVČ proti zaměstnancům. Například u vysoko příjmových konzultantů je ten rozdíl do očí bijící.

Proto považujeme za vhodné, aby vláda hledala rozpočtově neutrální řešení, které sníží minimální zálohy, ale současně nezatne do státního rozpočtu sekyru 7 miliard. A to je právě to, a je to škoda tohoto tisku, že si neklade větší ambice a soustředí se pouze na jedno jediné číslo a opomíjí hlubší problematiku.

A tím se dostávám k podstatě svého sdělení. Je tady jedna skupina obyvatel, na kterou se zapomíná, a to poměrně často. Je to skupina lidí, která není příliš vidět ani slyšet. Ačkoliv tráví ve veřejném prostoru docela dost času, není brána úplně vážně. Možná proto, že se jejich pozornost upíná na péči. Péči o někoho druhého. Ano, už asi víte, kam mířím. Jsou to mámy. Mámy na rodičáku, mámy po rodičáku, mámy, co pečují, mámy, co chtějí pracovat, ale potřebují flexibilitu. Mámy, které mají nápady a využijí snížených odvodů v průběhu rodičovské dovolené. Říkám mámy, protože ženy nejčastěji pečují, ale mám na mysli rodiče obecně. Ti při rodičáku zahájí podnikání na vedlejší činnost, což jim umožní flexibilní přivýdělek.

Jakmile rodičovská dovolená končí, nejpozději však po čtyřech letech, najíždějí odvody na sociální pojištění v plné výši. Pokud podnikají déle než dva roky, už se na ně nevztahuje ochranné pásmo takzvaně začínajícího podnikatele. A to je vlastně to zásadní.

Domnívám se, že v průběhu rodičovské dovolené nemá pečující rodič kapacitu rozjet podnikání na takové úrovni, aby po jeho (jejím ?) skončení ihned naskočil do plného režimu. Navíc každý rodič, kterému skončila rodičovská dovolená a vrací se do práce, dá dítě do školky, tak moc dobře ví, jak nestabilní je tohle období. Dítě a jeho zrající imunitní systém. Takže i pak více pečuje, než pracuje. Ta skutečná stabilita začíná až s umístěním dítěte do školy. A proto by podle mého ženy, ale vlastně myslím všechny rodiče, kteří rozjeli podnikání na rodičovské dovolené, tak by si zasloužili zařadit do režimu začínajících podnikatelů na dva roky po ukončení rodičovské dovolené. Částečně to koresponduje i se systémem na zdravotní pojištění pro pečující OSVČ, tam se ale dostáváme do rozporu zhruba o jeden rok.

A navíc do toho vstupuje ještě jeden fakt, který bychom měli chtít eliminovat. Každá čtvrtá žena, máma, a to i zaměstnankyně, končí na úřadu práce do 12 měsíců po rodičovské dovolené, po tom konci rodičovské dovolené. A co více, bez práce v evidenci uchazečů o zaměstnání zůstávají matky téměř sedm měsíců, což je opět výrazně déle, než je obecná populace.

Pojďme ženám nabídnout stabilní a předvídatelné prostředí, ve kterém budou moci rozvinout svůj talent a nápady, prostředí, které jim flexibilně umožní pečovat o dítě a realizovat se i po pracovní stránce. A mějme na paměti, že každý příjem do rodinného rozpočtu vylepšuje finanční situaci celé rodiny.

Tahle podpora podnikajících rodičů je, doufám, důležitá nejenom pro mě, a proto mám již připraven pozměňovací návrh, pokud by někoho z vás zajímal a chtěl by se k němu připojit, tak já jistě budu velice ráda. Pro teď děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Na faktickou poznámku se hlásí paní poslankyně Jana Pastuchová, prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Ověřila jsem si, že ve faktické poznámce jde navrhnout zkrácení projednávání na 30 dnů.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, takže já si to poznamenávám. Zkrácení na 30 dnů, takže o tom budeme potom hlasovat po přikázání výborům. A nyní je v obecné rozpravě přihlášen pan poslanec Marian Jurečka.

 

Poslanec Marian Jurečka: Dobré odpoledne, pane předsedo, paní ministryně, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já možná hned v první větě řeknu, o co mimo jiné tímto návrhem jde vládě. Snížit budoucí důchody osob samostatně výdělečně činných měsíčně o 1 652 korun. To tady Alena Schillerová záměrně neřekla. Tento návrh znamená v budoucnu 1 652 korun měsíčně pro důchodce OSVČ minus.

A teď možná to rozvinu, abychom si taky řekli nějaký kontext a historické souvislosti. Když po roce 1989 - a o tom jsem se bavil s lidmi, kteří v tu dobu v devadesátých letech byli ve Federálním shromáždění a následně v Poslanecké sněmovně - se nastavovaly podmínky pro osoby samostatně výdělečně činné, pro živnostníky, tenkrát byl politický konsensus na tom, že se opravdu vytvoří velmi nízké odvodové prostředí, aby se ten stav mohl rehabilitovat. Aby ti lidé mohli znovu začít obnovit své rodinné tradiční podnikání nebo začít úplně nově. A byla dohoda, že zhruba po deseti letech se ten stav začne upravovat, aby nebyl tak obrovský rozdíl mezi výší odvodů zaměstnanců, zaměstnavatelů vůči osobám samostatně výdělečně činným, protože ten rozdíl je opravdu hodně velký.

Já jenom připomenu zase ta velká čísla, ať si to i veřejnost trošku nějakým způsobem zasadí do kontextu. A to teda říkám jako osoba, která začala jako OSVČ ve druháku na výšce a 11 let před vstupem do politiky jsem byl OSVČ. Vím, jak je to náročné, jaká je zodpovědnost, jak je těžké například zaplatit státu DPH z neuhrazených faktur a podobné věci. Tím vším jsem si prošel.

Dneska na pojistném zaměstnavatelé a zaměstnanci platí 93 procent. OSVČ odvádí 7 procent na pojistném, z toho OSVČ jako plátců z celkového počtu je 13 procent. Když se potom podíváme v detailu i na to, jakým způsobem vlastně na důchody OSVČ přispívají právě odvody zaměstnanců zaměstnavatelů, je tady vidět poměrně velký nepoměr. Proto jsme vlastně ve třech letech postupně zvyšovali je ten minimální odvod na pojistném pro OSVČ. Bylo to konsenzuální rozhodnutí, abychom to nikoliv srovnali, ale alespoň trochu přiblížili.

A vy teď přicházíte (v?) situaci, ta právní úprava už je platná, účinná, že tady se nejedná o nějaký krok, který by tady byl předtím, než se ta výše odvodů upravila, ona už je upravena od ledna tohoto roku a ty samotné odvody, které se zvyšují pro OSVČ v odvodu na čistě důchod, jsou ve výši 686 korun měsíčně. V tom modelovém příkladu, který já tady uvádím, to znamená, že pokud by takto ten živnostník odváděl ten minimální odvod, doba pojistná 45 let, tak by jeho důchod byl o 1 652 korun vyšší. Teď v současné situaci pro modelový příklad. A ten rozdíl mezi tím odvodem měsíčním a tím vyšším důchodem, který by ten živnostník získal, je 966 korun. To je to opravdu efektivní zhodnocení.

A vy vlastně přicházíte, těm lidem sice říkáte, jak tady paní ministryně v tom úvodním slova slově řekla, chceme podpořit, a proto chceme snížit tu výši toho minimálního odvodu. Ale nikde jste v té větě neřekla ten důsledek, že těm lidem budou ty důchody sníženy.

A samozřejmě, často jsem slýchal argument, že přece vlastně ti lidé mají třeba jinou strategii na to zabezpečení ve stáří a podobně. No jo, ale ta zkušenost je taková, že potom tito lidé opravdu s těmi nízkými důchody a jeden z důvodů, proč má určitá skupina osob velmi nízké důchody, tak je právě to, že výraznou část života nebo celý život byli pouze OSVČ s odvody minimálních záloh na pojistném na důchodové pojištění. A pak nám ti lidé přepadli do sociálního systému, který už zase platí všichni poplatníci v České republice.

Kdyby tam byla možnost toho rozhodnutí, té plné zodpovědnosti, kdyby ten člověk řekl: Ano, já budu odvádět minimální pojistné, vím, jakou dostanu výši důchodu a nikdy nepřepadnu do sociálního systému; pak by to byla varianta, která by byla v zásadě do určité míry svobody a zodpovědnosti fér. Ale ta není. Ti lidé, pokud opravdu mají ty nízké důchody, nemají jinou strategii zajištění ve stáří, tak nám přepadávají do toho sociálního systému výplaty jiných forem podpory, dávkové podpory.

Tak já před tím krokem opravdu varuju, protože je prostě nesystémový. Pořád ty odvody na pojistném budou velmi, ale velmi nižší oproti tomu, kolik odvádí zaměstnavatelé a zaměstnanci. Prosím pěkně, zvažte to a ten krok ještě případně revidujte. Je to ročně minus 3,5 miliardy korun v rozpočtu tohoto státu, 3,5 miliardy korun, které si budete muset půjčit, každý rok minus 3,5 miliardy korun. A myslím si, že v této debatě by stálo za to říct, pozastavme to, promysleme to, nezkracujme lhůty a zamysleme se celkově nad systémem nejenom minimálních záloh a nad systémem, když se to potkává následně v podobě paušální daně a brutálně se rozevírají nůžky nejen v oblasti odvodů, ale i daní. A pak řešíme dopady a systém švarcsystému, to nejde nikdy vyřešit těmi kontrolami. Pokud bude tak diametrální rozdíl v tom, jestli budu jako zaměstnanec dělat například účetní a mzdovou agendu u firmy, anebo to bude dělat na OSVČ s využitím všech paušálů a minimálních odvodů, tak tato země bude mít v průběžných systémech do budoucna obrovský, obrovský problém.

Tak já, prosím pěkně, ze zkušenosti těch čtyř let, kdy jsme se tím opravdu detailně zabývali, myslím, že je logické, co řekl Tom Philipp. Pošleme to do druhého čtení, zamysleme se ještě nad tím, jakým způsobem to upravovat, jak to řešit. Udělali jsme minule úpravu pro ty, kteří nově začínají podnikat jako OSVČ. První rok nemusí platit ty minimální zálohy. Až ten rok uzavřou, tak potom je zaplatí.

Já jsem to sám tenkrát prožil, (když) jsem byl zemědělec. Tam čekáte třeba na peníze 12, 13 měsíců. Zasejete něco v srpnu, v červenci dalšího roku sklízíte, než vám to někdo zaplatí, máte 12, 13 měsíců od toho, co vkládáte nějakou investici, než vám vůbec dojdou peníze. Já chápu, že v čele řadě specifických odvětví a profesí má smysl umožnit odložení třeba placení těch minimálních povinných záloh. To jsme udělali společně. Určitě. Můžeme se bavit i o tom, když jsou některé typy živností s velmi nízkým příjmem, ty souběhy, které tady zazněly od paní kolegyně přede mnou, o tom se určitě bavme. Ale pro pana Jána nedělejme tento paušální krok, protože to bude problém nejenom pro ten systém, ale bude to problém pro ty konkrétní lidi. Vy jim to neříkáte, vy jste účelově řekli jenom tu jednu část toho příběhu, neřekli jste ty důsledky pro ty osobní příběhy těch lidí. Neřekli jste je, co bude v budoucnu.

Tak já, prosím pěkně, především pana ministra také i zodpovědného za agendu důchodového systému, pana ministra Juchelku, zkuste se nad tím ještě zamyslet. Zkuste nějakým způsobem... Já chápu to silné prohlášení, které jste tady před volbami napsali jste to do hesel, do letáků, na billboardy. Tomu jako politik rozumím, ale teď tady sedíte s tou zodpovědností. A třeba nebudete vládnout čtyři roky, třeba budete vládnout osm let, co potom budete dělat s těmi dopady vašich rozhodnutí v těch veřejných rozpočtech? Ono to je hrozně jako jednoduché, udělat celou řadu rozhodnutí, které vlastně rozpočtově dopadnou za rok 2029. Není to (jen toto), jsou to jiná rozhodnutí. Ale přece ten stát musí spravovat taky trošku jako nějak jinak, promyšleněji, vidět ty souvislosti, proč to tenkrát vzniklo, že tenkrát byla nějaká dohoda, už na ni nedošlo. Tu úpravu jsme dělali po 23 letech od té doby. Tak prosím pěkně, zkuste nad tím takto přemýšlet. Děkuju vám mockrát za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní s přednostním právem vystoupí ministr Aleš Juchelka a připraví se s přednostním právem, se stanoviskem klubu, poslankyně Lucie Šafránková. Prosím, pane ministře.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já děkuji. No, já to hodím ještě do jiných jakoby souvislostí. A myslím si, že i tady pro tento návrh našeho poslaneckého zákona s paní kolegyní Schillerovou, který jsme připravili, by měli hlasovat i ti, kteří jsou, bych řekl, pravicověji nastaveni v rámci Poslanecké sněmovny. Vy jste... a to bylo ta hlavní message od paní kolegyně Schillerové, paní ministryně financí, že jste to zvedli vlastně již potřetí v řadě. A zvedli jste vlastně ty zálohy v té bych řekl nejméně stabilní době, kdy se Česká republika potýkala s navyšováním díky konsolidačnímu balíčku sektorových daní, díky tomu, že se třeba navýšily daně z nemovitostí, že jste zvýšili, nebo že tady byla nejvyšší cena, která se týká energií, že jste to prostě zvýšili třikrát za sebou. A tím pádem jste samozřejmě i některé živnostníky, kteří byli na OSVČ, odradili od toho, aby dále podnikali. Protože hlavně ti, kteří mají tady tento příjem jako vedlejší, tak poté se nemohli vyrovnat se všemi těmi věcmi, které jste v rámci konsolidačního balíčku, v rámci inflace, v rámci sektorových daní, tak, jak jsem to tady uvedl, s tím mohli vyrovnat.

To navýšení je v tuto chvíli 1 079 korun oproti roku 2025. U paušální daně je to okolo 1268, tuším, korun. To znamená, že to je víc než 15 000, které musí ten živnostník zaplatit více oproti roku 2025 v tom roce. Ten dopad se tady liší. Tedy pan zpravodaj, můj ctěný kolega Havránek, říkal, že to je 6 miliard korun, pan ministr nebo exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka teď řekl 3,5 miliardy, naši experti to vypočítali okolo 2 miliard korun. To znamená, že nám jde hlavně o ty, kteří budou platit více i přesto, že vydělávají stejně, anebo dokonce i méně. Tak a teď ten kontext s těmi důchody.

Pokud tady toto bude dopad dvě miliardy korun, rozhodně to samozřejmě důchodový účet zaprvé nejen že unese, ale za druhé, vy vypočítáváte pouze ty náklady. Vy nevypočítáváte ty další příjmy, které živnostník do systému dá. To znamená, že například v rámci paušální daně je to samozřejmě i daň jako taková. A pokud ty lidi odradíme, aby podnikali, aby tady na tu živnost byli, a to jsou opravdu ti drobní živnostníci, jak uváděla má předřečnice, kadeřníci, fitness trenéři, všichni ti, kteří prostě tady vydělávají každodenně, tak to může mít i negativní dopad právě do jiných rozpočtů. Takže za mě to je, že v roce 2024, 2025 i 2026 jste navyšovali právě tady toto sociální i zdravotní pojištění. Dělali jste to v době, která byla skutečně velmi těžká pro živnostníky. A řekněme si na rovinu, nikdy nebude to OSVČ na stejné úrovni, jako je zaměstnanec. To doufám, nikdo z vás nechce, protože každý má trošičku bych řekl jiné environmentální prostředí v rámci toho, jak ty peníze vydělává. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní jedna faktická poznámka, hlásí se pan poslanec Marian Jurečka. Přečtu dvě omluvy: Bartošek Jan se omlouvá na celý jednací den ze zdravotních důvodů a Zajíčková Renáta se omlouvá do 12.15 ze zdravotních důvodů. Prosím, pane poslanče, máte slovo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Já budu s dovolením reagovat na pana ministra Juchelku. Já mám rád čísla a fakta. Tak počet OSVČ roste. Překročil dvoumilionovou hranici u všech, jednomilionovou hranici u těch, co to mají jako hlavní činnost. V roce 2024 jich přibylo 83 000. To znamená, nemůžeme tady říkat, že počet OSVČ neroste, že pro ně není dobré prostředí v České republice. Mimochodem Česká republika má po Polsku druhý nejvyšší podíl OSVČ v ekonomice. A všichni, kdo v tom trošku jako známe ten detail, tak to nejsou ti běžní řemeslníci, pokrývači, truhláři, tesaři. Dneska je tam celá řada lidí, kteří vlastně tam jsou právě proto, že je tak výhodné být OSVČ a využívat všech výhod, včetně paušálních daní. A když tento trend takto zůstane, tak vlastně ta ekonomika bude mít velký problém za pět, za deset let, jak vlastně udržet financování nejenom důchodového systému, ale to se bude projevovat i v odvodech do zdravotního systému, do daní. To znamená celý systém veřejných financí s tím bude mít stále větší a větší problémy.

Já jsem nikdy neřekl, že tady se má nějakým způsobem narovnat prostředí na úplně stejnou úroveň. Vždycky musí být rozdíl mezi tím, kolik odvádí zaměstnavatelé a zaměstnanci a OSVČ, protože všichni víme, že jsou nějaká specifika, rozdílnosti a tak dále.

A pak jenom chci říct k tomu číslu těch 3,5 miliardy korun, to není číslo Mariana Jurečky, to je číslo expertů na MPSV, kteří jsou tam stále stejní, kteří jsou tam stejní za mých předchůdkyň a lidí, kteří to počítají opravdu velmi přesně. A je potřeba si také uvědomit, že číslo toho výpadku narůstá právě díky tomu, že ten počet OSVČ každý rok nabývá. Pokud nám meziročně dojde k nárůstu 83 000 OSVČ, tak logicky se to projevuje i v tom, že to číslo se z roku na rok navyšuje. To je celé. Já se nechci tady přít, nechci to prodlužovat. Jenom moc prosím, stejně to do toho druhého čtení půjde, zkuste se nad tím ještě nějakým způsobem zamyslet. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí na faktickou poznámku pan ministr Aleš Juchelka. Vaše dvě minuty.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji moc. Tady pan exministr tak nějak jakoby nepřímo řekl, že nám tady vlastně jakoby bují švarcsystém. Já jenom chci říct, že švarcsystém skutečně není nic legálního v rámci zaměstnávání. Máme tady zákonné podmínky i v zákoníku práce, které se musí splnit z hlediska rozvrhu pracovní doby, podřízenosti a tak dále a tady těchto věcí. A já tomu rozumím. Ale pojďme se tedy spíše zamyslet nad tím, jakým způsobem bojovat právě proti těmto zastřeným pracovním smlouvám mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, kteří toho můžou skutečně využívat a odlišovat právě to, kdo tady zaměstnává v rámci švarcsystému lidi na OSVČ, ale mají prostě pracovní podmínky jako v zákoníku práce, a těmi, kdo jsou skutečně ti drobní živnostníci, které bychom neměli zatěžovat právě v těch bezprecedentních dobách tím, že jim budeme zvyšovat během tří let třikrát za sebou enormně jejich odvody. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka, pan poslanec Marian Jurečka. Prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Já tu hozenou rukavici beru. Já myslím, že tady se s panem ministrem Juchelkou shodneme, protože potírat nelegální zaměstnávání je prostě společný cíl, který máme dělat za jakékoliv vlády. Ale já jsem tady spíše upozorňoval na to, že to pojmenování švarcsystému je od pana Schwarze, který na začátku devadesátých let vlastně si vyhodnotil, že když tu svoji - myslím, že to byla stavební firma, prodej stavebnin, já už si to nepamatuju - vlastně když všechny ty lidi v té firmě jako dá do režimu OSVČ, takže vlastně výrazně ušetří. No, a samozřejmě to inspirovalo mnohé jiné, kteří taky přemýšlí. Mimochodem Sněmovna, naše asistenti jsou švarcsystém, řekněme si na rovinu. V Senátu - švarcsystém. Tak to pojďme narovnat tady doma. Já to uvítám velmi a hlavně to uvítají ty naše kolegyně, kolegové, protož jsou to často mladí lidé. Vzít si hypotéku je dost jako těžké. Tak to pojďme tady napravit. To by bylo jako super.

Ale teď ještě jenom chci vlastně jako říct to, co jsem se snažil říct předtím, to, proč to ty lidi vlastně motivuje. Láká je právě to, pokud je tam opravdu obrovský rozdíl ve výhodnosti a ty příklady tady zaznívaly. Například jestli zdaníte peníze vůči státu normálně jako zaměstnanec, tak u dvoumilionového příjmu v okamžiku, kdy budete OSVČ v nejvýhodnějším výdajovém paušálu přes paušální daň, tak zdaníte násobně méně, to je někde kolem 75 000 korun. To jsou vlastně ty rozdíly v nastavení systému, které motivují lidi, motivují i firmy, poradenské firmy, jak lidi vlastně směřovat do režimu OSVČ, protože to prostě je úspora nákladů při výrobě čehokoliv nebo při podnikání. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku pan ministr Aleš Juchelka, prosím.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: A tady se úplně shodneme, já s tím souhlasím. Pojďme to v té Sněmovně fakt jako ale skutečně změnit, jo? Přidejme do toho Senát, možná i na Pražském hradě najdeme nějaký švarcsystém. Tak pojďme tady toto udělat jako symbol toho, že bojujeme právě tady proti tomu chytrému pánovi, který se skutečně jmenoval Schwarz. Není to podle německého slova černý jako schwarz. Takže určitě na tom se shodneme.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem paní ministryně financí Alena Schillerová a připraví se se stanoviskem klubu Lucie Šafránková. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: No, jsem ráda, počkala jsem si radši na přednostní právo. Já ještě začnu, protože jste mě teď inspirovali, pánové ministr a exministr, v té diskusi toho švarcsystému. To není náš největší problém. Fakt ne. Jsme v roce 2026. A jestli jste se dívali do naší hospodářské strategie, tak my dokonce zvažujeme nějakou formu úpravy a nějakou formu přizpůsobení tomu, že jsme v jiných podmínkách než v devadesátých letech, že se nám bude proměňovat trh práce výhledově čím dál víc, že tomu dokonce říkáme takzvaná uberizace práce, kdy ti mladí lidé zvlášť budou chtít pracovat jako OSVČ. Takže to není úplně náš zásadní problém. Máme větší problém, pane exministře. My máme větší problém, prostřednictvím pana předsedajícího, omlouvám se, vlastně já nemusím, já jsem členka vlády. Včera jsme to řešili, už jsem se popletla, (Předsedající: Ano.) beru zpět. (Poznámka z pléna.) Přesně tak.

My máme větší problém, a to je práce načerno. To je problém, to je velký problém. A tam se chystáme vytvořit tu Kobru pro potírání práce načerno a tak dále. A když si přečtete poslední zprávu NKÚ, tak ti to tam říkají naprosto natvrdo. Když vyčtete z těch jejich čísel a z těch podkladů, kdy oni mluví o tom obrovském počtu desítek tisíc lidí, kteří tady pracují načerno, tak vlastně vám z toho vyjde, že přicházíme až o 20 miliard ročně. A to je tedy velký problém, velký.

Tak a teď k tomu našemu návrhu. My jsme s tím návrhem šli do voleb jako hnutí ANO, my jsme to slíbili živnostníkům, na každém náměstí, návsi jsme o tom mluvili. Oni se na to ptají. Já se snažím i vzhledem k tomu vlastně, co dělám, tak se snažím relativně žít normálním způsobem, to znamená chodit mezi lidi nakupovat a tak dále. Kam přijdu, tak se mě na to ptají nebo mně píší právě tady ti drobní. Kdy už to bude, jak to uděláte?

Největší poprask samozřejmě způsobilo to, když jim přišly předpisy vyšších záloh. Nešlo to, nevymlouvám se, načetli jsme ten návrh poslanecký okamžitě, velice brzo poté, co jsme vyhráli volby, ale pak se čekalo 30 dnů na vyjádření vaší vlády, která dosluhovala, a teď jsme tam, kde jsme. Takže proto jsme tam dali tu zpětnou činnost a tak dále a budeme to řešit způsobem, o kterém jsem mluvila, nebudu se opakovat. Dobře, dali jste veto, je to vaše právo, já to respektuji. My zas jsme teď načetli prostřednictvím mé ctěné kolegyně Jany Pastuchové zkrácení lhůt. A já říkám všem živnostníkům, kteří nás poslouchají nebo sledují, že to prosadíme a narovnáme. Vy se snažíte, pane poslanče Jurečko, namluvit - a není to poprvé vlastně, co slyším tento váš názor, dokonce jsme spolu byli v jednom diskusním pořadu před časem, kde jste říkal, že to bude stát 8 miliard, tak jsem ráda, že jste to změnil na 3,5, a naši experti to skutečně zpřesňují zhruba na 2 miliardy. Takže vy jim říkáte, že vyšší zdanění je v jejich prospěch.

Chci připomenout, že jste to udělali vlastně dramaticky, rychle a vysoko po třech letech ve vašem takzvaném balíčku - já mu říkám daňový, takže nebudu používat váš výraz - a věřte, že oni tedy si to vůbec nemyslí, vůbec. A mluvila jsem s x živnostníky napříč na mítincích a tak dále. Samozřejmě také sama různé služby využívám. Jenom vezmu za kliku, tak už slyším, kdy to bude, nebo mi píší. Takže to není v jejich prospěch, zvyšování daní, určitě ne. Určitě ne a já si pamatuji, pamatuji si tu dobu, kdy jsem byla poprvé ministryní financí a byla ta nešťastná covidová doba, kdy jsme tady projednávali celou řadu podpor, hlavně náš úspěšný kompenzační bonus pro živnostníky, který ohodnotil vysoce i Nejvyšší kontrolní úřad, proto si dovolím říct úspěšný, kdy vy jste bojoval tehdy za živnostníky z opozičních lavic. Vy jste říkal - přidejte jim; běžte jim to vysvětlit, tady jste tam nekřičel, běžte jim to vysvětlit, paní ministryně, jak mají teď přežít a tak dále. Kde se stala ta změna? Jak jste usedl - tím, že jste usedl do ministerského křesla? Tam se stala ta změna? Že jste na to zapomněl, jak jste za ně vždycky bojovával? Protože tohle není přiměřené zvyšování, tohle je prostě opravdu pro ně zásah - 50 000 za tři roky, to je zásah. A bavme se o těch opravdu malých, možná středních, kteří to pocítili - a já to mám od nich, my jsme si to prostě nevymysleli.

No a víte, co se týče důchodu, říkáte - řekněte to celé, že nebudou mít důchody, že je budou mít malé a tak dále. Ale oni přece mají svou vlastní zodpovědnost, mohou i dobrovolně si zvýšit odvody, když chtějí a mají-li na to, na to nezapomínejme, že tady nemusí být vždycky ta direktiva jasná. A naopak oni peníze přece mohou jinak využít, mohou je dát do podnikání, mohou je dát do třetího pilíře, notabene vašimi kroky, jak vy říkáte, promyšlenými, to dávám tedy velmi do uvozovek, vašimi kroky třetí pilíř přišel o půl milionu střadatelů, kteří prostě odešli z třetího pilíře - proč by tam byli, když jste udělali takové kroky, že jsme se museli obrátit na Ústavní soud, tam jsme bohužel prohráli, ale slíbili jsme lidem, že to narovnáme, že zatraktivníme třetí pilíř, že napravíme nespravedlnosti, které jste udělali vůči lidem - a byli to převážně dost často senioři - vůči lidem, kteří měli spoření kratší než dva roky, anebo byli mezi dvěma až pěti lety. To je prostě úplně trestuhodné a my to narovnáme, pracujeme na tom.

No, je také velmi populární a (?) vy to říkáte teď - když jste byl v exekutivní roli, tak jste to začal říkat, že OSVČ platí proti zaměstnancům málo. A stejně tak je populární říkat - také to říkáte, vy určitě patříte do té skupiny - že zrušení superhrubé mzdy byla chyba. A já říkám, že obě tvrzení jsou holý nesmysl, protože před zrušením superhrubé mzdy jsme měli největší odvody v OECD - teď jsme na průměru - a OSVČ zase můžou zůstat ze dne na den bez peněz, neproplácí se jim dovolená, prvních 14 dní jsou bez nemocenské, nemají výpovědní lhůtu, odstupné, stravenky, FKSP, ani multisportovní kartu nebo jak se to jmenuje.

Zaměstnanci si často myslí, že OSVČ neplatí skoro nic. Ale po třetím zvýšení od ledna 2026 - a znova opakuji, zvýšilo se (ve) 2024, 2025, 2026 v průměru 50 000 korun - takže po tom třetím zvýšením už platí opravdu vysoké částky, bavíme se samozřejmě o sociálním pojistném. A to je potřeba zastavit a my to prosadíme - já to slibuji, slíbili jsme to, naše koalice se na tom naprosto bez problémů shodla - a budeme je motivovat, aby si raději za ušetřené peníze spořili na důchod ve třetím pilíři - samozřejmě je to na nich, jak si vynaloží peníze, my nikomu nic diktovat nebudeme - ale my třetí pilíř zatraktivníme tak, aby znovu přilákal zejména mladé lidi.

Vy jste udělali naprostý opak. Vy jste mluvili o tom, jak je potřeba stabilizovat důchodový systém, vy jste tady chodil s těmi grafy, pane poslanče Jurečko, ja tam narazíme v roce 2060, přitom já jsem vám tady z tohoto místa několikrát říkala: Vůbec nevíte, co v té době bude, jak se promění trh práce, jak to bude vypadat - a prostě jediná cesta - ne jediná, ale dobrá cesta je motivovat právě lidi, ať je třetí pilíř tak atraktivní, že bude pro ně zajímavý. A existují různé propočty, že samozřejmě čím dříve začne spořit, tím lépe, ale musíte ten člověk chtít to udělat, protože mladá rodina mnohdy řeší úplně jiné problémy - řeší bydlení, hypotéku a spoustu jiných věcí, děti, které stojí také samozřejmě něco. A proto také za vás takovým způsobem klesla porodnost, protože jste naději ve všech směrech mladým lidem vzali.

Takže tohle jsou všechno věci, nad kterými přemýšlíme, máme určité vize, pracujeme na konkrétní legislativě, která se teď konzultuje, debatuje, dala jsem tam termín 30. 6. 2026. Takže to je, myslím si, celá pravda. Víte a vy vždycky říkáte - to bude 3,5 miliardy - dobře, vy jste vzal číslo, které bylo mezi odbornou veřejností debatováno nikdy nikde nezaznělo osm, jak jste mi řekl v tom diskusním pořadu - já i tohle číslo zpochybňuji, ale chápu, je to poslanecký návrh, nemáme k tomu konkrétní ekonomické propočty, ale vy jste přece často říkal - a já jsem se až tak nehádala o to, jenom jsem říkala, proč to neděláte vůči všem - vy jste tady mluvil o podpoře Ukrajinců - a prosím, to není nic proti Ukrajincům, co teď řeknu - tak jste tady měl docela přesné propočty, kdy jste říkal - ta podpora je tolik, ale oni už pracují, vrací se nám to na téhle dani, na téhle dani, na téhle dani a tak dále a je to tolik a tolik. Já jsem tedy zpochybňovala tehdy, ne, že se to vrací - určitě částečně ano, pokud pracují - ale zpochybňovala jsem to, že jste schopni to tak přesně spočítat, ale nedokázala jsem vám oponovat, tak jsem říkala - proč to nespočítáte i u důchodců třeba - vzpomínáte si? - jsme tady spolu o tom polemizovali, že důchodci přece také spotřebovávají, také nás nestojí jenom to, že vlastně vyplácíme důchod, ale také spotřebovávají, také utrácí, také jezdí autem, platí léky a já nevím, co všechno a tak dále. No a tady to je to samé, také - když jim ty peníze necháte, tak oni je buď investují, nebo sami rozhodnou, jak s nimi naloží, ale hlavně to bude pro ně motivační.

Takže já beru na vědomí vaše právo to zavetovat, to je samozřejmě vaše věc, jak jste se rozhodli, ono se nám to trošku v čase protáhne. My určitě podpoříme zkrácení lhůt, naše koalice, protože naše koalice se na tom, znovu opakuji, shodla a prosadíme to a vzkazuji živnostníkům, že zvýšení odvodů od 1. ledna roku 2026 nebude, to je prostě víceméně jasné, my sílu to prosadit tady máme, děláme to proto, že jsme vám to slíbili a že nám to dává jednoznačně smysl. Děkuju vám. (Potlesk v sále.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní jedna faktická poznámka, pan poslanec Marian Jurečka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já si dovolím velmi stručně reagovat na některá tvrzení paní ministryně. Tak jednak chci říci, že ten počet živnostníků roste, to jsem tady dokladoval, to znamená evidentní je, že ty podmínky pro to dělat dnes v práci jako OSVČ jsou v České republice velmi dobré a vstřícné, i přesto, že jsme rozložili do tří let to zvyšování toho minimálního odvodu. Já jsem považoval za důležité k jedné části vašeho odůvodnění tohoto návrhu doříct i ty důsledky, to znamená říct, znovu to opakuji, pro tyto lidi to bude znamenat nižší důchod o 1 652 korun. Tak je to potřeba férově říct, protože vy jste to neřekli nikdy nikde, v žádném tvrzení.

K tomu výpadku. Paní ministryně, já jsem tady, myslím, že nikdy neřekl, že se s někým sázím o něco, ale teď vám to klidně nabídnu. Pokud budete mít pravdu vy a ten výpadek bude pouze 2 miliardy korun, tak já se s vámi vsadím klidně, pozvu vás na večeři, o dobrou láhev vína, tady se jdu klidně vsadit, klidně se jdu vsadit, že nemáte pravdu v této výši toho výpadku.

A já jsem to své tvrzení po těch Otázkách Václava Moravce také následně upravil. Řekl jsem to, napsal jsem to na sociální sítě, že jsem použil špatné číslo, já jsem hovořil o tom celkovém souhrnném čísle těch tří kroků v tu dobu, kdy se ta důvodová zpráva v roce 2024 tenkrát psala. Tak to je další poznámka.

Ještě řeknu k OSVČ. Celá řada také i změn se udělala ve prospěch OSVČ, je potřeba to také tady zmínit. Úpravy v rámci paušální daně se také provedly. Vy jste zmiňovala třetí pilíř. Tak já si myslím, že je správné rozhodnutí, samozřejmě, ono není úplně populární pro část populace, ale je správné rozhodnutí říct, že zvýšíme státní příspěvek pro ty, kteří opravdu potřebují spořit na důchod a v důchodě nejsou, a to jsme udělali, my jsme tu podporu zastavili pro ty, kteří už starobní důchod mají a těm ostatním jsme to zvýšili skoro o 50 procent. Zvýšení toho příspěvku je 47,8 procent a narostl státní příspěvek pro lidi, kteří spoří v tom třetím pilíři. Tak zase neříkejme jenom a říkejme i to B.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak další faktická poznámka, pan Marek Výborný a připraví se Lucie Šafránková.

Tak vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající. Pane předsedo, vážená paní ministryně, vy svým příspěvkem, kde jste tedy zmínila kdeco, tak jste také mimo jiné ukázala přesně to, jak funguje uvažování vaší vlády, vaší osoby, to, co máte vlastně vtěleno v programovém prohlášení vlády. Vás zajímá jenom ten bezprostřední dopad. Nikdo tady nebude rozporovat to, že pokud to prosadíte, tak se samozřejmě ty odvody sníží. To tak je, ale už neukazujete na to, co potká ty osoby samostatně výdělečně činné v okamžiku, kdy si přijdou požádat o důchod. A to já považuju za velmi nefér a tohle to je potřeba taky říkat jasně a nahlas.

A ještě ta poznámka, kdy jste tady opakovaně panu kolegu Jurečkovi vyčetla to, že jsme požádali o to, aby to nebylo projednáno v režimu § 90, tak mě tedy informoval náš předseda poslaneckého klubu, že to v zásadě chtěl i váš ministr, protože má k tomu připravené nějaké pozměňovací návrhy. Takže já myslím, že by bylo dobré tady si nalít čistého vína. Není to žádný problém. Zkrátíte lhůty, bude se to projednávat standardně, ale neházejte to jenom na nás. Byl to zájem i vašeho ministra. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní na faktickou poznámku paní poslankyně Lucie Šafránková a připraví se poslanec Igor Hendrych, prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, vážený pane předsedo. Já vaším prostřednictvím zareaguji na své dva předřečníky bývalého ministra pana Mariana Jurečku a pana předsedu KDU Výborného. Tak na pana předchozího ministra Jurečku bych ráda zareagovala tímto stylem. Přece neznamená, že budou mít nižší důchody. Vždyť oni si můžou navýšit, oni si můžou přece spořit jakýmkoliv jiným způsobem, oni mohou investovat, například koupí bytu nebo jakéhokoliv, nějaké jiné investice. To přece není ten důvod. Já jsem na vás dlouhodobě apelovala, abyste živnostníky informovali o tom, že v případě, že budou platit ty minimální zálohy na odvody, tak jejich důchod, pokud nic nezmění, bude takový a makový. Ale vy jste neudělali pro to vůbec nic, protože jednodušší je sedřít ty pracující a ty ostatní nechat být. To byla vaše politika. No ano, vy jste jenom sdírali slušné a pracující lidi po dobu celé vaší vlády. Takže my jim na to nabídneme podmínky, aby tito lidé mohli podnikat, neukončovali svoji živnost a konečně se jim začalo lépe žít.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní na faktickou poznámku pan poslanec Igor Hendrych a připraví se pan poslanec Marian Jurečka. Prosím vaše minuty.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji vám za slovo, vážený pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážení členové vlády, jenom krátce na pana exministra Jurečku. Tady ten jeho plamenný projev i jeho argumenty do něho vsazené jako mi nebo i tomu, kdo to tady poslouchá, musely znít, jako by se chystala nějaká apokalypsa tady v téhle té oblasti. Ale já bych chtěl připomenout, že je to do značné míry kompromis. My se nevracíme do roku 2023 tady touhle úpravou. My respektujeme to, k čemu došlo za rok 2024 a 2025, a to nejenom tady v případě toho minimálního vyměřovacího základu. Nemění se vlastně měsíční vyměřovací základ pro to druhé pásmo a třetí pásmo paušálního režimu. My tady do tohohle nevstupujeme. Je to jakýsi kompromis, je to jakási úprava, kdy jsme si řekli, že to skutečně už v dané chvíli pro ty nejméně vydělávající - a já přesto, že nemám tedy za sebou aparát ministerstva, tak jsem si udělal nějaký hrubý výpočet - týká se to lidí, kterým se tedy nevyplatí do toho paušálního režimu, kteří vydělají zhruba nějakých 500 až 700 000 korun ročně podle toho, jakou profesi nebo jakou činnost konkrétně vykonávají. Takže je to skutečně tak, jak to říkala paní ministryně financí, pro ty nejméně vydělávající a nebudu tady opakovat ty konkrétní profese Ale chci zdůraznit to, že se opravdu jedná o jakýsi kompromis s tím, co tady už v podstatě nabylo účinnosti a my se nevracíme do roku 2023.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak další faktická poznámka pan poslanec Marian Jurečka. Já mezitím přečtu omluvu. Metnar Lubomír od 12.30 se omlouvá z pracovních důvodů. Takže prosím, pane poslanče, a připraví se pan poslanec Benjamin Činčila. Tak prosím vaše minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Dovolím na kolegu poslance teď zareagovat. Myslím, že jsem neměl žádný plamenný projev, že jsem mluvil úplně v klidu bez nějakých emocí a nějakého zvyšování hlasu nebo zesilování.

A na paní poslankyni Šafránkovou. No vaší optikou, jak jste to tady vlastně řekla, tak pojďme tam ve druhém čtení načíst návrh, snížíme odvody zaměstnancům, zaměstnavatelům. Zaslouží si to taky, ne? Možná to pojďme úplně zrušit a pojďme říct, ať se každý na ten důchod jako rozhodne pro tu svoji strategii, třeba ve třetím pilíři. To můžeme zrušit daně. Já fakt jako, takhle to přece ta optika, vy to řeknete na tu kameru a ono to pro ty lidi vypadá jako hrozně hezky. Já to chápu, říkám, já jsem byl jeden z OSVČ (?), ale pak ten stát vlastně nebude schopen doručovat ty služby, protože zažil jsem celou řadu situací, kdy ti lidi potom došli do té specifické životní situace, nejenom důchodů, neplatili si nemocenské a najednou prostě obrovský problém, jak tu situaci v té rodině zvládnout. Zažili jsme to za covidu. Ti lidi byli překvapeni, že najednou nemají nárok na některé sociální dávky ze sociální systému. Ano, jak jsem říkal, kdyby tady byla možnost ze zákona říct, udělám takzvaný opt-out, podepíšu, že nechci platit žádné zálohy nebo jenom minimální a potom nikdy nebudu žádat o korunu v sociálním systému, no pak by to byla férová dohoda mezi tím občanem a tím státem založena na jeho plné svobodě a plné zodpovědnosti. No jo, ale tak to nefunguje a my to tady všichni víme. Tak jenom to je potřeba trošku jako zarámovat, když přijdete a řeknete hezky na kameru, je to potřeba vůči té skupině udělat, tak já jenom kladu otázku, proč to neuděláte úplně stejně vůči zaměstnancům. Jo, tak jenom je potřeba zase těm občanům říct, jste-li zaměstnanec nebo zaměstnavatel, do toho systému prostě přispíváte výrazně, ale výrazně víc.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Dalším s faktickou poznámkou je pan poslanec Benjamin Činčila.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Dobrý den, vážené dámy, vážení kolegové, já bych chtěl zareagovat také prostřednictvím pana předsedajícího na paní poslankyni Šafránkovou. Tak opravdu zrušme veškeré daně, zdravotní, sociální odvody, ale pak nebudeme moct pomáhat. Nejenom, že nebudeme mít na školy, na nemocnice, na silnice a tak dále, ale nebudeme moct pomáhat ani těm nízkopříjmovým, kterých jste se tady tak plamenně zastávala. Tak já myslím, že pokud se máme chovat odpovědně vůči českým občanům a naší zemi, tak taky musíme odvádět nějaké spravedlivé daně a odvody na důchodové a jiné pojištění. Děkuju za slovo.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A s faktickou poznámkou je přihlášená paní poslankyně Lucie Šafránková.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji. Já bych vlastně chtěla teďka poděkovat vaším prostřednictvím panu poslanci Jurečkovi, že nám tady řekl, ať snížíme daně i zaměstnancům. Tak ano, pane poslanče, my budeme snižovat daně i zaměstnancům. Znovu zavedeme školkovné, znovu vrátíme například slevu na manžela, manželku, co vy jste tady těm lidem zrušili. Takže ano, všechno máme na programu. Dneska tady probíráme zastavení růstu odvodů živnostníků a samozřejmě čekají nás další změny, ale bohužel naše vláda je ve vládě teprve nějakých 20 dní. Tak asi jistě chápete, že když včera se odhlasovala důvěra, tak během toho, co vy tady hovoříte, tak nemůžeme probírat další tisky. Děkuji.

 

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak další faktická poznámka, pan poslanec Marian Jurečka a připraví se pan poslanec Marek Výborný. Tak prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Tak tady v těch faktických hovoříte vy i my, tady jako není někdo, kdo by jako já bych sám sobě nedával odpověď na faktickou, tak si to jako jenom ujasněme. Nemám fakt ambici to prodlužovat, ale to je právě ten rozdíl v tom přístupu té vaší vlády. Přicházíte a říkáte tady snížíme, tady snížíme a tady rozdáme víc. Ale neříkáte ještě tu třetí část do té trojčlenky. No, kde na to vezmeme? Já bych byl úplně v pohodě (nesrozumitelné) změnil přebytkový rozpočet, tak řekneme prostě, pojďme to snížit, pojďme dramaticky snížit odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů, to je jeden z problémů ekonomiky naší. Konkurenceschopnost firem v mezinárodním srovnání je zatížena významně tím, že máme vysokou cenu práce, jo? A to by znamenalo přijít s nějakou odvážnou myšlenkou nějaké celkové daňové revize, ale vy tady všichni říkáte, včetně ministryně financí, my budeme dávat víc a víc na tu stranu výdajů a na té příjmové straně zatím nic reálného není.

Jo, jenom za rámu ještě tolikrát zmiňované oblíbené úspory na ministerstev, tak je, prosím, až přinesete rozpočet, tak je vyjádřete v přesných číslech. Pro běžného občana venku to zní vždycky hrozně pěkně. Osm let jsem ta ministerstva vedl. V součtu na té vládě budete mít úsporu v řádu maximálně jednotek miliard korun, ne desítek a ne stovek, pokud nesáhnete do mandatorních výdajů. Na běžných provozních výdajích, a to já jsem na MPSV nekupoval auta, zastavili jsme běžné nákupy v zásadě opravdu jako dělali jsme nejnutnější věci, investovali jsme třeba do IT, do digitalizace, ale nejde uspořit v běžných provozních výdajích desítky nebo stovky miliard korun. Nejde.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní na faktickou poznámku pan poslanec Marek Výborný a připraví se paní poslankyně Lucie Šafránková. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju, pane předsedo, vaším prostřednictvím k paní poslankyně Šafránkové. Je to krásné a kouzelné postavit se tady, říkat to pěkně na tu kameru, kolik komu snížíte daně, odvody, já nevím, co všechno, co rozdáte. Úžasný. A já se ptám, kde na to vezmete? Kde na to vezmete? Šedá ekonomika? Super. Jednotky miliard korun, maximálně. Všichni ekonomové vám to říkají, jednotky miliard korun, můžete kroutit hlavou, jak chcete, maximálně možná desítku jednu, jednu jedinou. A šetření. Já vám fandím, samozřejmě. Šetřete, snižujte náklady státní správy, ale uvedu příklad konkrétní. Ministerstvo zemědělství, mým předchůdcem Zdeňkem Nekulou jsme snížili počet zaměstnanců přímo na ministerstvu, nechávám stranou podřízené organizace, za ty čtyři roky o bezmála 12 procent. Tam budete dál škrtat? To tedy chudáci, ti úředníci. Já jsem zvědavý, kdo to bude dělat. Prostě tohle nejde taky dělat donekonečna, pak se uškrtáte na nulu a ten stát nebude mít kdo řídit. Takže já opravdu varuju před tím, abyste nějakými neuváženými kroky ještě rozkolísali fungující, úřady. To by opravdu nebylo moudré. Ale naposledy ještě k paní poslankyni, prostřednictvím pana předsedajícího, pojďte nám říct tedy, kde na to vezmete. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní na faktickou poznámku paní poslankyně Lucie Šafránková a připraví se pan poslanec Benjamin Činčila v obecné rozpravě. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám, pane předsedo, tak když jsem byla vyzvána, kde na to vezmeme, tak já, vaším prostřednictvím, velmi ráda panu poslanci Výbornému odpovím. Ano, bude to ze šedého trhu práce, kde i agentura ManpowerGroup vypočítala, že tam ročně stát přichází opravdu až o stovky miliard korun ročně. Zaměstnávání lidí v exekucích. Opět šedý trh práce, protože díky systému, se kterým vy jste nic neudělali, díky exekučnímu systému, který tady máme v této republice nastavený, tak bohužel těm lidem skutečně nic nezbývá a nikdo je nezaměstná, protože pro malé střední zaměstnavatele zkrátka zaměstnávání těchto lidí je natolik administrativně složité, navíc mu ani nerozumí, že prostě radši vezmou někoho bez exekuce. Takže ano. Je potřeba navrátit tyto lidi zpátky na legální trh práce, bojovat proti šedému trhu práce a také daňové slevy. Nic nás nestojí a vrátíme to lidem a tyto samozřejmě vrátí do ekonomiky, pouze to nebude ve státním rozpočtu, ale lidé to budou mít v peněženkách a pak to vrátí zpátky do ekonomiky.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku pan poslanec Jindřich Rajchl, tak vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jindřich Rajchl: Děkuji, pane předsedo. Já úplně jenom krátce, já se nemusím tady zastávat paní kolegyně Šafránkové, protože ona si s vámi poradila argumentačně, úplně jednoduše. Jenom bych vám chtěl připomenout, vážení kolegové, pane poslanče Výborný a pane poslanče Jurečko, prostřednictvím pana předsedajícího, jedno krásné heslo, citát Tomáše Bati. Neříkej, že to nejde, řekni, že to neumíš. Řiďte se tím, prosím. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní na faktickou poznámku pan poslanec Marian Jurečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Výrok daňové slevy nás jako stát nic nestojí a ze stejné kategorie jako půjčka není dluh.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku pan poslanec Marek Výborný. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju za slovo, vaším prostřednictvím k panu poslanci Rajchlovi. My tady s paní kolegyní Šafránkovou vedeme věcnou debatu. Myslím si, že v tom není ani za nehet nějakých urážek nebo čehokoliv. Ona má nějaký názor, my se jí snažíme doptat, protože vy vládnete, vy jste vládní koalicí. Jestli jste to nepochopil včera, tak jste získali důvěru jako vláda, nikdo to nerozporuje. Tak pokud jste tady citoval Baťu, tak to je směřováno bohužel na vás, pane poslanče, ale myslím si, že tohleto hulvátské chování, které nám tady se snažíte vnášet do Sněmovny, bych byl velmi rád, velmi rád, kdybyste si opravdu nechal za dveřmi nebo možná na vašich sociálních sítích. Jsme na půdě Poslanecké sněmovny, a  bylo by dobře, kdybyste tady i vy dokázal zachovat aspoň elementární, aspoň elementární... (Poslanec Rajchl reaguje z lavice.) Pane předsedající, je možné, aby na mě poslanec pokřikoval?

 

Předseda PSP Tomio Okamura: No, tak měli bychom se bavit na mikrofon v sále, to určitě. Určitě vyzývám...

 

Poslanec Marek Výborný: Já čekám, jestli tedy povedete poslance k pořádku, aby na mě nepokřikoval z lavice.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Jistě jako vždy, nepokřikujte na sobe po sále a prosím, vzájemně na sebe mluvíme, reagujeme na mikrofon. Tak prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju, děkuju. Tato slova vaše byla směřována k poslanci Rajchlovi. Takže ještě jednou. Já bych byl velmi rád, kdybychom nesnižovali už tak velmi nízkou politickou kulturu, tady na půdě Poslanecké sněmovny, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Jistě. Nyní s přednostním právem, se stanoviskem klubu paní poslankyně Lucie Šafránková.

Nicméně udělám krátkou reakci na pana poslance Výborného. Nerad bych zaváděl úplně úzus krajní, kdy budeme jmenovat jménem všechny poslance, kteří ruší v sále například, jo? Takže tady to vždycky platilo tak, že nejdřív požádáme o klid, případně, aby se vyjádřili pouze na mikrofon, ale to, že jmenujeme poslance, kteří třeba ruší v sále, jestli chcete, ale bude se to pak často týkat vás, vás všech, a to je, myslím, že zbytečné, takže určitě jsem reagoval v souladu s jednacím řádem, ale to jmenování, to je krajní případ potom.

Ale tady máme přednostní právo se stanoviskem poslaneckého klubu teď. Tak prosím, paní poslankyně Šafránková, pak faktická poznámka, prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji, pane předsedo, já už budu opravdu velice krátká a řeknu jenom naše stanovisko, že jsme za SPD velice rádi, že tento koaliční návrh se právě ihned po důvěře naší vládě dostal na program opravdu velmi rychle. Myslím, že to jasně ukazuje, o čem politika má být, jestli o důvěře lidí ve stát nebo o tom, že jim stát bude stále více komplikovat život. Protože i mnoho živnostníků, se kterými já mluvím, tak neřeší nějaké tady naše politické spory, ale řeší právě to, jestli si budou moci dovolit vůbec dál podnikat, zaplatit odvody energie a jestli taky uživí svoji vlastní rodinu. A právě těmto lidem by další automatické zvýšení odvodů poslalo jenom jasný vzkaz, že stát s nimi prostě nepočítá a tenhleten náš návrh, tenhleten vzkaz právě těmto lidem mění a jasně se ukazuje, že chceme udržet lidi právě v legálním podnikání a nechceme je tlačit do šedé ekonomiky nebo právě k ukončení živností. Proto považuji za důležité, abychom opravdu co nejrychleji tento návrh schválili. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Marek Výborný a stále je připraven pan poslanec Benjamin. Činčila. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane předsedo, já se omlouvám, protože možná trochu zneužiju teď institut faktické poznámky, ale chci reagovat na vás, pane předsedo, protože vy jste tady hovořil o tom, že někdo ruší v sále, já jsem vůbec nereagoval na někoho, kdo by rušil v sále, já jsem vás požádal, aby konkrétní poslanec, který na mě, který jsem tady hovořil u řečnického pultu, pokřikoval, tak abyste ho vedl k pořádku. Nic víc. Nebylo to o nějakém šumu nebo hluku v sále. Děkuji. Já myslím, že v tomhletom si rozumíme, je to tak, že? Děkuju.

 

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Máte pravdu. A já jsem na to reagoval, jenom to řeknu pro všechny, že já tu schůzi se snažím řídit tak, že i když je určitý hluk, tak to celkem jako beru volněji. A je to spíš můj pohled, protože vím, že nás tady 200 v  poměrně malém prostoru. A když to hodně přesáhne, tak třeba v případě z mé strany jmenování jmény, to už jsem navazoval spíš nějakým dalším postojem na to řízení schůze, tak to považuju za úplně krajní věc a myslím, že se vždycky domluvíme. Tak jo, tak děkuju. Takže pan poslanec Benjamin Činčila, prosím, v obecné rozpravě a připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Děkuju za slovo, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych na začátek krátce zareagovat na paní ministryni, na to, co tady zmiňovala. Já jsem už předevčírem, myslím, pochválil ve spoustě věcech hospodářskou strategii Karla Havlíčka. Myslím si, že tam jsou věci, na kterých budeme spolupracovat. Já jsem zmiňoval třeba startupy. Ale otázka třetího pilíře je věc, které bych se určitě velmi rád věnoval nejenom na půdě rozpočtového výboru, pokud budete mít další návrhy, já chci přijít s návrhy ohledně snížení poplatků, protože to je ta věc, která často bere střadatelům jejich úspory. A v případě, že byste na tom chtěla spolupracovat, tak budu velmi rád.

Jinak bych rád na začátku řekl, že jako lidovec samozřejmě jsem na straně živnostníků a vážím si lidí, kteří nesou riziko. Opravdu živnostníci jsou páteří české ekonomiky a jejich počet dlouhodobě v posledních letech roste. Ale právě proto nemůžu tady mlčet k tomu návrhu, který se dnes projednává. Ne proto, že bych to živnostníkům nepřál, přál bych nižší daně nám všem, ale protože nechci být neodpovědným politikem. Někým, kdo jenom bude snižovat a slibovat nižší daně, vyšší výdaje a ještě dokonce vyrovnaný rozpočet tak, jak se o to snaží nová vláda.

Dnes platí, že zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé odvádějí zhruba 93 procent všech peněz do důchodového pojištění a zatímco OSVČ pouze 7 procent, přitom OSVČ, tak živnostníků tvoří zhruba 13 procent všech plátců. To není výtka, to je prostě nějaké konstatování reality. V průměru tak jeden živnostník přispívá na financování důchodů zhruba polovinu toho, kterou na systém odvede jeden zaměstnanec. A to i přesto, že důchodový systém je dlouhodobě v deficitu.

Nízké odvody dnes neznamenají velkou výhodu, ale budoucí problém určitě ano. Proto živnostníci, kteří dlouhodobě platí minimum, mají na konci výrazně nižší důchody. Často nižší než lidé, kteří pracují celý život na minimální mzdu. Proto je to neodpovědné. Jasně. Můžeme se na to dívat tak, že řekneme živnostníci nemusí platit nic a pak se teda o ně stát nebude starat. Ale ta situace taková není a čím dál víc živnostníků potom si dohrazuje svůj nízký důchod sociálními dávkami. Navýšení minimálního vyměřovacího základu, o kterém se bavíme, není žádné radikální navýšení, jak se tady snaží někdo naznačit. A i při úrovni 40 procent průměrné mzdy zůstává celý ten odvod s velmi vysokou návratností. Zjednodušeně řečeno, to, co živnostník dneska zaplatí, se mu v důchodu výrazně více vrátí s tím, kolik získá.

Z ekonomického pohledu je to tedy výhodná investice do vlastní budoucnosti. Pokud bychom dnes na tohle navýšení, zrušení oslabili, vysíláme tím signál, že je v pořádku dlouhodobě přispívat méně nebo vůbec a že budoucí důchody i schodky systému vyřeší někdo jiný. Myslím, že tady je docela hluk.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, pane poslanče. Prosím vás o klid v sále!

 

Poslanec Benjamin Činčila: Proto to nemohu podpořit. Ano. Musíme živnostníkům pomáhat, ale jinými cestami. Snižovat byrokracii, nastavením férových daní, podporou podnikání, o to jsme se snažili, proto jsme přišli i třeba s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatelů, na čemž bude pan ministr Juchelka určitě rád pokračovat v tom projektu. Ale sahat do důchodového systému ve chvíli, kdy jsme se ho my snažili stabilizovat,  není žádná pomoc, ale jenom zase destrukce systému. Jak už jsem zmiňoval, velmi rád budu, pokud se na naše změny v systémech nebude šahat, nebudou se bourat, ale na nových věcech třeba v rámci třetího pilíře budeme spolupracovat velmi rádi, protože je to ku prospěchu českých občanů.

Lidovci vždy byli a jsou odpovědná strana. A odpovědnost někdy znamená taky říct, že stojíme na straně živnostníků, protože pro ně chceme vyšší důchody a chceme taky udržitelné veřejné finance. Ale tenhle návrh jde proti obojímu, a proto ho nemůžu podpořit. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní jedna faktická poznámka, pan poslanec Michal Kučera a připraví se v obecné rozpravě, pan poslanec Munzar, tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuju za slovo, pane předsedající. Já bych jenom krátce navázal na mého předřečníka. Děkuju za ty poměry, jak to vypadá, když přispívají ty jednotlivé skupiny do důchodového systému. Já musím říct, že my jsme podobné téma vlastně řešili v minulém volebním období v rezortu zemědělství, kdy byla velká debata, zda neodpustit právě části zemědělské veřejnosti právě sociální pojištění s tím, že se odvolávaly ty skupiny, které měly zájem toto prosadit, na Polsko, že to v Polsku takhle je a že právě polští zemědělci nemají nebo neplatí sociální pojištění. To si myslím, že jako byla zajímavá informace. Jenomže tam chybí k tomu dodat to B, že oni také mají skutečně pak minimální, téměř nulové důchody. To znamená, že oni neplatí v Polsku, zemědělci neplatí sociálně pojištění, ale potom na těch důchodech se to projeví. Samozřejmě tam je úplně jiný vztah k péči o seniory, protože oni zůstávají v těch rodinách a někde prostě dále ještě jako senioři se zapojí do té činnosti právě na těch třeba zemědělských hospodářstvích.

Takže ono by to asi nějakým způsobem smysl mělo, ale muselo by se skutečně říct tomu to B. To znamená, říct ano, bude nízké nebo třeba nulové sociální pojištění, ale znamená to, že ty dopady budou takové a takové v budoucnu a muselo by to být jasně nastaveno.

Já jsem uvedl ten příklad Polska jako země, kde existuje nulové nebo minimální, ale s tím, že to je jednoznačně právě vyřešeno i do budoucna, můžu říct, že v okamžiku, když jsme toto, tento fakt, který je v Polsku, sdělili právě těm zájmovým organizacím v tom zemědělském rezortu, tak o to poměrně ztratili zájem.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A nyní v obecné rozpravě pan poslanec Vojtěch Munzar a připraví se paní poslankyně Pivoňka a Vaňková. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, já jsem se držel, vystupoval jsem ve faktických poznámkách, abych nezdržoval, nicméně na některé věci tady zareaguji. Ale úplně na začátku chci říci, že my v ODS jsme si byli vždycky vědomi, že vlastní hodnota živnostníků, kromě toho například, že okolí poskytují své služby, kromě toho, že vykonávají svou činnost, tak ta hodnota je v tom, že právě zaměstnávají sami sebe. My jako stát i pro naši ekonomiku musíme být rádi za každého, kdo právě vydělává sám na sebe. A to, že nabízejí služby svému okolí a svojí vlastní činností přispívají k ekonomickému potenciálu České republiky. Já bych chtěl ocenit ta úvodní slova paní ministryně, která takhle, já bych chtěl ocenit úvodní slova paní ministryně, která takto také ocenila živnostníky. Jsem rád, že dobře i naslouchala tomu, co jsem tady říkal já osm let u tohoto pultíku, u tohoto mikrofonu. Byla to vlastně stejná slova a jsem rád, že jste vlastně použila to samé.

Není pravdou to, co jsme slyšeli v předvolební kampani a to, co slyšíme teď, že ta končící vláda, bývalá vláda stála proti živnostníkům. Vždyť se na to podívejte, co všechno se podařilo. Ještě v předminulém volebním období jsme nakonec společně, ale dotlačili, jsme vás k tomu, zvýšili výdajové paušály pro živnostníky na 2 miliony. V minulém období vláda zvýšila možnost paušální daně na 2 miliony korun. Zvýšili své obrat pro povinnou registraci k DPH na 2 miliony korun. Zrušili jsme silniční daň pro vozidla do 12 tun. Zvýšili jsme roční částku, do které se nepodává daňové přiznání pro živnostníky do 50 000 korun příjmů za rok. Snížili jsme pokuty pro malé živnostníky za špatně vyplněné nebo pozdě odevzdané kontrolní hlášení, a to na polovinu. Pro začínající OSVČ jsme zavedli sníženou sazbu minimálního sociálního pojištění. To za prvé. A za druhé, v prvních dvou letech podnikání mají dnes živnostníci díky naší vládě možnost lépe řídit jejich cash flow s tím, že nemusí odvádět zálohy a mohou zaplatit sociální pojištění až při ročním zúčtování. Tedy až si na to vydělají nikoliv dopředu.

A protože my vnímáme jako ODS dlouhodobě hodnotu živnostníků, tak si dobře všimněte, že jsme se nepřipojili k vetu tohoto zákona.

Někdy koaliční vláda nás staví před krvavé koaliční kompromisy, vy to sami poznáte, nová vládo a noví poslanci, a jedním z takových pro mě, a teď budu mluvit sám za sebe, byl právě růst sociálních odvodů. Možná ne samotný růst, ale právě to skokové a příliš rychlé zvyšování. Já totiž dlouhodobě nesouhlasím s tím srovnáváním, co tady říkala i paní kolegyně Svobodová, vaším prostřednictvím, to srovnávání, neustálé srovnávání živnostníků a zaměstnanců. To se nedá srovnat. Jsou to dva úplně jiné charaktery práce. Živnostníci nejsou pod ochranou zákoníku práce, nemají jistotu měsíčního stabilního výsledku, nemají placenou dovolenou, nemají jistotu odstupného. To se prostě srovnávat nedá a zároveň nedá srovnávat to, že každý živnostník, aby si vůbec vydělal, tak vynaloží neuvěřitelné množství času a neuvěřitelné množství energie na to, aby si vůbec nějakého klienta získal, aby vůbec nějakou práci sehnal, a to jim nikdo nezaplatí. A to se v těchto datech a v těchto číslech vůbec neukazuje. A v tom je hodnota živnostníků i pro naši ekonomiku, protože přispívají, je jich více než těch aktivních skoro milion dvě stě tisíc, přispívají do naší ekonomiky.

A zároveň musí znát naprostou spoustu povinností, které na ně jako stát nakládáme. Je jednou pravdou, že skokové navýšení, a to byl třeba můj problém sociálního pojištění, by mohlo skutečně u některých vést k tomu, že se dostanou na hranu a za hranici toho, kdy se být živnostníkem vůbec vyplatí. A pak je otázka, nepůjdou třeba na úřad práce, nebudou čerpat podporu v nezaměstnanosti a vyčerpávat náš sociální systém? A musíme si říct otázku a odpovědět si na ni: Co je pro naši ekonomiku důležitější? Jestli tato cesta, nebo cesta toho, že ti živnostníci svou ekonomickou činností přispívají k potenciálu a k výkonnosti české ekonomiky.

Jsou také ale pravdou dvě věci, které tady zazněly od pana poslance Jurečky, vaším prostřednictvím. Zastropování bude znamenat výpadek v příjmech státního rozpočtu a v sociálním systému. A k tomu vede první otázka, kterou bych měl možná na paní ministryni, jak tento výpadek bude nahrazen? Já jsem bedlivě sledoval poslední Otázky Václava Moravce, kde jste byla přítomna, byl tam i předseda rozpočtového výboru a tam zaznělo, že to máte vykryto. Tak kdybychom mohli slyšet, možná by to spoustu věcí vyřešilo, kdybychom slyšeli, jak máte ten výpadek nahrazen.

A druhá věc, která se musí říct. Ano, pokud někdo bude platit celý život jen minimální zálohy, bude mít nízký, velmi nízký důchod, který mu možná nebude stačit na jeho živobytí, protože minimální odvody vedou skutečně k minimálnímu důchodu. Ale já jsem přesvědčen, že živnostníci, kteří celý život žijí na vlastních nohách, tak jsou ve většině případů odpovědní, musí stát na vlastních nohách, musí si to rozhodovat, a to je třeba důvod, proč my jsme zavedli i v třetím pilíři dlouhodobý investiční produkt, aby si mohli spořit nejenom oni, ale i zaměstnanci na důchod.

Takže já nejsem přesvědčen o tom, že stát má vždycky a za každou cenu určovat život i ekonomický život občanů, a měl by více důvěřovat vlastní odpovědnosti, třeba v tomto případě živnostníků. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Pivoňka Vaňková jako poslední přihlášená do obecné rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, už tady mnoho věcí zaznělo, takže je trochu nekomfortní vystupovat v obecné rozpravě jako poslední, ale chci tady shrnout za nás Starosty, co v rámci tohoto tisku opravdu považujeme za důležité a proč jsme se rozhodli zavetovat projednání v devadesátce.

Jak je vidět, tak debata o odvodech OSVČ je velmi citlivé téma, a proto je třeba opravdu se držet faktů. A hned na začátku chci říct, že my jako Starostové si vážíme toho, kdo podniká, máme širokou paletu OSVČ, od těch malých živnostníků, kterých se opravdu zvýšené odvody dotýkají nejvíce, po ty, kteří jsou vysokopříjmoví. Živnostníci nesou podnikatelské riziko, mají výkyvy příjmů, nemají placenou dovolenou ani zaměstnanecká benefity, a proto je zcela správné, že jejich odvody jsou nižší než u zaměstnanců. To nikdo nerozporuje. A já znovu zopakuji, protože opakování je matka moudrosti, že ale problém je, ty dnešní rozdíly, které jsou velmi výrazné v tom, jak zdaňujeme nebo jak vysoké mají odvody zaměstnanci a OSVČ. Ty vysoce příjmové OSVČ, ty, které máme v tom švarcsystému, ti, kteří berou statisíce a odvádějí třeba jenom minimální paušální odvody.

A většina OSVČ opravdu, když se dostane do důchodového věku, tak díky minimálním zálohám mají medián nově přiznávaných důchodů 13 000, a to je opravdu tvrdý signál, že pokud bychom systém dál nechali beze změny, mnoho lidí by po desítkách let práce skončilo v chudobě. A co pak budeme dělat s těmi lidmi, kteří přijdou a budou mít vyměřen důchod 13 000, nebudou mít úspory a nebudou mít rodinu, která by jim dofinancovala jejich život, jejich náklady na živobytí? Stejně to bude muset udělat stát v rámci svého dávkového systému.

Zároveň je dnes i dlouhodobě neudržitelné to, a už to tady zmiňovali kolegové, že rozdíl mezi zaměstnanci a OSVČ je opravdu velmi výrazný, a pokud to porovnáme s okolními zeměmi, tak se nám liší. Liší se nám tolik, že ty nůžky jsou otevřené opravdu tak, že bychom se neměli chovat, že ještě dál ten rozdíl prohloubíme, ale spíše tak, že budeme tento rozdíl snižovat.

Z tohoto pohledu považujeme návrh nové koalice na plošné snižování a zastropování těchto odvodů za nespravedlivý a krátkozraký, protože data například ze studie PAQ Research jasně ukazují, že náš systém zdanění OSVČ je regresivní. Nízkopříjmoví živnostníci jsou zatíženi relativně více než ti vysokopříjmoví.

Uplatníme tedy veto proti projednávání tohoto návrhu ve zrychleném režimu, protože tato debata si opravdu ještě zaslouží, abychom ji tady na půdě Poslanecké sněmovny vedli. A znovu chci zdůraznit, že si opravdu vážíme každého, kdo má odvahu podnikat, ale nepovažujeme za rozumné podporovat systém, ve kterém téměř celou tíhu nesou zaměstnanci, zatímco ti vysokopříjmoví OSVČ přispívají minimálně. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí STAN.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Rozhlédnu se po sále, zdali ještě někdo se hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, takže obecnou rozpravu končím. Táži se na závěrečná slova. Má někdo zájem o závěrečná slova? Zpravodaj, navrhovatel? Paní ministryně, zájem o závěrečné slovo není? (Ne.) Není, dobře.

Takže nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nikoho nevidím. Takže já ještě chvilku počkám. Ještě radši jednou zagonguji. Odhlásím vás. Přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami.

 

Takže hlasujeme o přikázání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Takže jsme připraveni k hlasování? Ještě někdo běží.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 63, přihlášeno 165 poslanců, pro 163, proti 1. Návrh byl přijat.

 

A konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Proto se táži, jestli má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Ano, pan zpravodaj Jiří Havránek, prosím.

 

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji, pane předsedající, za slovo. A já po dohodě s paní ministryní a také s předsedou rozpočtového výboru si dovoluji navrhnout, aby tento tisk byl přikázán taktéž do rozpočtového výboru, protože často jsme se tu bavili v dnešní diskusi o tom, jaké tam jsou dopady na jednotlivé složky státního rozpočtu.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Táži se, jestli má někdo ještě nějaký další návrh? Nikoho nevidím.

 

Takže zahajuji hlasování, kdo je pro přikázání také do rozpočtového výboru? Kdo je proti?

Hlasování číslo 64 přihlášeno 172 poslanců, pro 171, proti nikdo. Návrh byl přijat.

A konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako dalšímu výboru.

 

Nyní jsme měli návrh na zkrácení doby pro projednání na 30 dnů.

Takže já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 65, přihlášeno 173 poslanců, pro 107, proti 29. Návrh na zkrácení lhůty byl přijat.

 

A já končím pro tuto chvíli projednávání tohoto tisku.

 

Přejdeme tedy k dalšímu tisku a jedná se o

Aktualizováno 17. 1. 2026 v 13:36.