(pokračuje Tomio Okamura)

68.
Ústní interpelace

Které jsou určeny předsedovi vlády České republiky, vládě České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelek vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí byly publikovány na webových stránkách Poslanecké sněmovny.

Upozorňují všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády. Nyní tedy dávám slovo poslanci Karlu Dvořákovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše. A připraví se Zdeněk Hřib. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Karel Dvořák: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane premiére, přicházím s jasnou otázkou, 4. prosince minulého roku jste veřejně prohlásil, cituji. Rozhodl jsem se nevratně vzdát filmy Agrofert, se kterou už nebudu mít nic společného, už ji nikdy nebudu vlastnit, nebudu s ní mít žádné ekonomické vztahy a nebudu s ní v žádném kontaktu. A dále. Důležitou skutečností je, že se jedná o nevratné řešení, jelikož akcie Agrofertu se mi již nikdy nevrátí, ani po mém odchodu z politiky.

To jsou velmi silná a jasná slova. Jenže 22. prosince byl do evidence svěřenských fondů vedené Městským soudem v Praze zapsán soukromý svěřenský fond RSVP Trust a jeho účel je popsán takto, cituji. Účelem svěřeneckého (?) fondu je správa a zachování majetku představovaného vyčleněným majetkem a jeho mezigeneračním předáním a zajištěním nezávislé správy po dobu, kdy bude zadavatel vykonávat funkci člena vlády České republiky.

Pane premiére, tohle prostě nesedí. Buď jste se části svého jmění vzdal trvale, nebo jen po dobu, kdy budete vykonávat funkci člena vlády. Obojí současně platit nemůže. Doufám. Zakladatelské listiny, notářský zápis, který by tuto otázku vysvětlil, je neveřejný a právě ten dokument rozhoduje o tom, zda jste mluvil pravdu, nebo jste jen vytvořil zdání. Fond jste nazval RSVP, tedy v překladu - odpovězte, prosím. Tak tedy odpovídám a ptám se. Vysvětlíte soulad, respektive nesoulad řečeného a napsaného? Zveřejníte plně zakladatelské listiny svěřenského fondu, abyste doložil, že Česká republika nemá premiéra, který lže svým občanům? České právo nezná institut slepého fondu. Nehrajte s námi prosím hru na slepou bábu.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, a nyní uděluji slovo premiérovi Andreji Babišovi. Tak, pane premiére, vašich pět minut, až přijdete k pultíku. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No, platí všechno, co jsem řekl. Dnes je tady vícero interpelací, takže já samozřejmě se k tomu ještě určitě dostanu, k celé té historii lex Babiš, v podstatě jedině u nás v České republice se dělají zákony proti jedné osobě, ale dobře. Já jsem to nakonec akceptoval. A platí, co říkám. Když nastane ten okamžik, to znamená, když mi právníci řeknou, že získali souhlasy třech členských států Evropské unie, které musí dát souhlas na změnu vlastnictví, a změna vlastnictví je v tom, že se vzdám akcií Agrofertu a vložím to. A samozřejmě to vlastnictví, a vy musíte přečíst asi celý ten dokument, nebo nevím, já nejsem právník, jak se změní, ale v každém případě já už nikdy, když to vložím, nebudu majitelem akcií Agrofertu, i když nebudu v politice. Tak to je, je to tam tak i napsáno. Já jsem to nečetl, ale bylo mi to řečeno, že je to tam napsáno, takže si počkejte, až to udělám. A samozřejmě ty teorie, ta definice slepého fondu, no, tak pokud to spravuje správce, ani já nemám na to žádný.. ani rodina nevlastní ty akcie, ani já je nevlastním, a rodina je bude vlastnit v tom fondu po mé smrti, takže klidně se můžeme o tom potom, když to nastane, jako bavit.

To, že je to vysoce nadstandardní, a můžu vám tady číst, jak funguje střet zájmů například pro europoslance nebo eurokomisaře, jak to funguje v celé Evropské unii, tak samozřejmě u nás došlo k tomu, co v podstatě v normálním státě by nebylo potřebné. Ale dobře.

Já jsem se rozhodl nakonec, že zvolím tu politickou kariéru a že se vzdám té firmy. No, a počkejte si, až to nastane, až se to vloží a potom to můžeme samozřejmě analyzovat. Ale jak jsem řekl, je úplně jasné, že ti, kteří vlastně bojují proti mně a nejsou schopni mě porazit ve volbách, tak znovu zopakuji to, co jsem říkal, že i na mém pohřbu Seznam, Zprávy a prolhané Novinky budou tvrdit, že Babiš má střet zájmů. Tak ta atmosféra je jasně daná. Střet zájmů zajímá jenom Českou republiku. V Bruselu to nikoho nezajímá. A ta x udáni, co to tam chodí od Pirátů, tak to je klasika. To tam chodilo vždycky od mého nástupu, ale to asi není předmětem interpelace.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vidím, pane poslanče, máte zájem o reakci? Ano, tak pan poslanec Dvořák má zájem o reakci, vaše minuta, prosím.

 

Poslanec Karel Dvořák: Děkuji. Moc díky, pane premiére, za odpověď. Možná jsme si úplně nerozuměli. Já chápu, že nějaké procesy trvají nějakou dobu, že čekáte, jak jste říkal, na nějaká razítka ze zahraničí. Já jsem se ptal ale přímo na ten svěřenský fond, tak jak byl založen a už existuje, to není nic, kde bychom museli na něco čekat. Vy jste řekl, že střet zájmů Andreje Babiše zajímá Českou republiku. Za mě to je dostatečný důvod k tomu, abychom se tady o tom bavili a já, věřte mi, bych byl skutečně nesmírně rád, kdybychom to téma už řešit nemuseli a vy byste byl lépe připraven na tu svoji premiérskou úlohu tím, že by ten střet zájmů neexistoval už třeba na konci minulého roku. Ale ptám se tedy ještě jednou. Zveřejníte, prosím, zakladatelské listiny svěřenského fondu RSVP Trust? Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní má slovo pan premiér Andrej Babiš. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: My si asi nerozumíme, já jsem nebyl u zakládání toho fondu, já o tom nic nevím, ten fond vznikl a já jsem se zavázal, že do něj vložím akcie. To je všechno, takže to udělám. Ten fond je, já myslím, že jste si asi četli ty listiny, já nevím, co tam ještě chybí tedy, ale já s tím nemám nic společného. Moje jediná role je, když ty členské státy to musí odsouhlasit, protože dochází kde změně vlastnictví, a samozřejmě některé státy, a možná i Česká republika, teď nevím, jestli si to hlídá, jo, kdyby náhodou nějaká strategická firma měla být prodáná do Číny, no, tak například některé ty členské státy, ale myslím, že i u nás to je, si to hlídají a nedovolily by to. Takže já čekám na ty tři souhlasy, čekám na pokyn právníka, když to nastane, tak to tam dám, a to je tak všechno.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A s další interpelací vystoupí poslanec Zdeněk Hřib, který byl vylosován na druhém místě, a připraví se poslanec Radek Koten. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji. Vážený pane premiére, tak my jsme se tady dozvěděli vaší předchozí odpovědi na interpelaci, že zase nic, o ničem nevíte, že jste nic nečetl. Tak já pevně doufám, že teď už v té vládě přece jenom začnete číst ta usnesení, která budete schvalovat. A díky tomu tady třeba nebude takový chaos, jaký jste tady předváděl za covidu, protože to bylo opravdu strašné.

A já mám na vás dnes velice jednoduchý dotaz, kdy konečně vrátíte těch 7,5 miliardy z neoprávněných dotací a nezákonných zakázek, které jste načerpal v rozporu se zákonem o střetu zájmů? Já připomenu, že vy jste v době své účasti ve vládě, tak vaše firmy z vašeho holdingu načerpaly těch více než 7 miliard korun a ty by teď měl vymáhat Státní zemědělský intervenční fond. Ale bohužel krátce po vašem návratu do vlády se stalo několik takových věcí, které tu situaci trochu komplikují.

Především byl tedy do funkce ministra zemědělství jmenován pan Šebestyán, to je tedy člověk, který vám dříve v roli šéfa Státního zemědělského intervenčního fondu ty dotace neoprávněně přihrával. Potom se opět dostává ke slovu advokátní kancelář Portos, která dříve svými pochybnými posudky kryla ten váš střet zájmů. No a dnes dokonce vyšlo najevo, že se jaksi ztratila analýza dokládající, že máte těch předmětných 7 miliard vrátit.

Takže já se vás znovu ptám, kdy České republice a místním daňovým poplatníkům vrátíte těch 7 miliard, o které jste se neoprávněně obohatil. Protože ve státním rozpočtu teď chybí 14 miliard na výstavbu dostupného bydlení a ty prostředky, které jste si neoprávněně přihrál, by mohly pokrýt polovinu této částky. Takže vás vyzývám, vraťte českým občanům to, co jste jim neoprávněně sebral! Ať můžeme řešit krizi dostupnosti bydlení.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji a prosím o dodržování času. Nyní tedy dávám slovo panu premiérovi Andreji Babišovi. Prosím, pane premiére, vašich pět minut.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No, ta bájná lhavost nebo bájivá lhavost se to říká? Bájivá, to je choroba, že jo, tak ona celá ta pětikoalice trpí touhle chorobou. A trpěli jste tím čtyři roky. A vy si myslíte, když budete lhát tisíckrát, že to, co lžete, že se stane pravdou? Nestane, nestane. Takže vy tady sprostě lžete. Agrofert nedluží nikomu nic. Z peněz Agrofertu vy možná i dostáváte poslanecký plat, protože Agrofert tady odvedl za 20 let 60 miliard, vážení spoluobčané, 60 miliard na daních a sociálu a zdravotním pojištění.

Takže nic takového se neděje. Je to relativně jednoduché. No, tak pan Výborný si pár týdnů před volbami tohle vymyslel. 15. 8. 2025 pan Výborný oznámil, že bude vymáhat po Agrofertu veškeré dotace, které vyčíslil na 7 miliard. No, a samozřejmě ten mediální polistopadový kartel to hned teďka začal a teďka vlastně ten prolhaný Seznam Zprávy říkají, že se něco ztratilo. No, asi to neexistovalo nebo to neexistuje.

Pokud nejste schopen pochopit, že přímé platby Evropské komise, takzvané nárokové dotace, doposud nikdo, s výjimkou ministra Výborného a pirátských poslanců nezpochybnil, nezpochybnil právo žadatelů na přímé platby. V originále se to jmenuje Direct Claims bez ohledu na střet zájmů na národní úrovni. Sama Evropská komise o dotacích rozhodovala a proplácela je i přesto, že je audit vyhodnotil, že došlo ke střetu zájmů. Ale je to nesmysl.

Takže orgány Evropské unie se při rozhodování o poskytování přímých plateb řídí evropskými předpisy. Takže se nejedná o dotace poskytované podle českých rozpočtových pravidel, ale administrace proplácení není poskytnutí dotace, ale rozhodnutí o udělení dotace a její poskytnutí.

Tak já nevím, jestli je ve vaše mozkové kapacitě pochopit to, že na jeden hektar je nějaká dotace, na jednu krávu je taky dotace. Kráva která dojí nebo má jenom maso, jo, to je takový systém.

Takže takhle to funguje a samozřejmě vy tady vykládáte nesmysly. Není to pravda. Agrofert nedluží nikomu nic. Pokud někdo někomu dluží, tak možná vy Piráti za zmršenou digitalizaci stavebního řízení, kde podle auditu vznikly desítky miliard škod. Takže nárokové dotace se rozhodují v Evropské unii a ne v České republice. Nerozhoduje o nich žádný úředník, ani politik, takže ani žádný střet zájmů nemůže vzniknout. Takže pan Výborný a vy lžete opakovaně.

Žádný soud tento nárok ani nikdy nezpochybnil, protože nikdy neřešil nárokové dotace. A samozřejmě sama Evropská unie nikdy nezpochybnila udělování nárokových dotací. No, že to ten Výborný u toho Jurečky, který to prohodil na manželku, neřešil? To je zajímavé, vždyť to je stejné. Ne?

Takže nikdo to nikdy neřešil, jenom to pan Výborný zneužil, před volbami, si to vymyslel. A nikdy ani během auditního šetření nepřestaly vyplácet, ani se neuvažovalo o jejich pozastavení. Takže je to normálně lež, je to jenom politický boj. A jak jsem řekl, pan Výborný s ním přišel před volbami. A hlavně pan Výborný nemá co nařizovat samostatné instituci, jako je Státní zemědělský intervenční fond a tehdy jen zneužíval postavení a úkoloval nezávislou instituci a politicky zneužíval úředníky, na které vyvíjel nátlak.

No, to jste dělali od samého začátku. Vždyť vy jste všichni nemocní tím Agrofertem, vy jste nemocní, všichni, dejte se léčit. Nic jiného jste neřešili, jak jste nastoupili; biopaliva a tohle a stále něco. V jiných zemích, a Agrofert odvedl v Evropské unii 103 miliard, si váží té firmy, váží politici. Vy...

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Čas, pane premiére. (Premiér Babiš: No, dobře.) Tak zeptám se, zdali je zájem o doplňující otázku. Je. Tak pan poslanec Zdeněk Hřib, prosím, vaše minuta.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Tak děkuji. O léčení s dovolením nechte rozhodovat nás lékaře. Vy, pane premiére, rozhodně nejste v pozici takové, že byste tady mohl někomu nadávat do lhářů. Naopak vy jste opakovaně soudem uznaný lhář, bych vám rád připomněl. Ten audit na DSŘ mimochodem dělala ta samá firma, která kryla ten váš střet zájmů těmi pochybnými posudky, které tvrdily něco úplně jiného, než co pak řekl soud.

A znovu to, že vaše firmy získávaly ty peníze neoprávněně, naprosto jasně řekl soud. Takže přestaňte vyhrožovat státním zaměstnancům, protože na tyhle estébácké manýry tady nikdo není zvědavý. A za druhé se vás ptám už definitivně, kdy vrátíte těch 7,5 miliardy z neoprávněných dotací a nezákonných zakázek, o které jste obral české daňové poplatníky a které teď chybí na podporu dostupnosti bydlení. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak táži se premiéra, zdali má zájem o vystoupení. Má. Takže, pane premiére, vaše dvě minuty.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Vy jste tady nebyl a my jsme řešili to duševní zdraví. A já jsem tady řekl tu vaši diagnózu, tak si to přečtěte a lečte se. A nedá se to léčit ambulantně, jenom hospitalizaci.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Další vystoupí s interpelací pan poslanec Radek Koten a připraví se pan poslanec Marek Výborný. Tak prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, dovolte mi poděkovat touto cestou za to, že tedy se konečně bude řešit náš program, a to tedy odmítnutí migračního paktu. Já jsem v té předchozí diskusi tady zaslechl paní poslankyni Nedomovou z hnutí STAN, která tady říkala, jak je všechno zalité sluncem a že všichni lžou a že žádné relokace nehrozí, tak jsem rád, že to je tedy v takovém stadiu, že tedy ten migrační pakt budeme schopni - naše vláda - odmítnout.

Co se týká zneužívání té dávkové turistiky, tak to jsme tady viděli v minulém volebním období, kdy tedy za vlády Víta Rakušana na Ministerstvu vnitra docházelo k flagrantnímu porušování těch pravidel a orgány k tomu určené zjistily, že tady jsou stovky milionů neoprávněně vyplacených dávek, a ostatně i ty naše sousední státy, jako je například Polsko, tam musí mít tedy ti lidé, kteří přijíždějí z Ukrajiny, nějakou určitou částku, aby je vůbec vpustili do země, tedy aby nemohli dělat tuto turistiku. A v Německu, tam se ta pravidla také poměrně změnila.

Takže já jsem se vás chtěl zeptat, zda tedy bude i nějaká revize zákona o migrační a azylové politice České republiky, a v jakém stadiu - vím, že vláda tedy trvá strašně krátkou dobu, nyní tedy budeme snad hlasovat o důvěře a právě jsem se chtěl zeptat, v jakém stadiu tedy jsou i ty přípravy na zpřísnění pravidel u nás v České republice. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, děkuji. Nyní tedy pan premiér se vyjádří.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: My jsme slíbili občanům ve volbách, že hned na prvním zasedání vlády odmítneme ten pakt, a to hlavně v tom, že odmítáme, a je to vlastně taková nepřímo nazvaná kvóta, to minimum 30 tisíc těch migrantů. A samozřejmě je tam i, pokud ten stát nebude - a samozřejmě je to jako úplně nesmyslné, ten název, ta povinná solidarita, tak je tam ta pokuta.

Když byl vyjednán ten pakt, tak samozřejmě minulá vláda to strašně tady prezentovala, jak je to všechno skvělé a jak je to úžasné a že mají výjimku. Žádnou neměli a v podstatě ta výjimka byla vyjednána až minulý rok na poslední chvíli, teďka nevím, jestli to bylo v září, a platí jenom rok. Je jenom na rok. Takže to není trvalá výjimka.

Většina členských států, když začala v podstatě ta vlna ilegální migrace a když Viktor Orbán jako první postavil - protože měl plnou Budapešť ilegálních migrantů - plot, tak všichni to odsuzovali a všichni vítali a wir schaffen das. To všechno si pamatujeme. A postupem času vlastně na to jednotlivé členské státy měnily názor.

A my se toho aktivně zúčastňujeme. Je to v podstatě i na poslední Evropské radě, tam byla ta snídaně, kterou organizovala v rámci dánského předsednictví Mette Frederiksen a Giorgia Meloni. V podstatě jsme se domluvili, že budeme spolupracovat velice aktivně, a to hlavně ve věci získání statusu například - ne například, hlavně Sýrie jako bezpečné země. My tady máme problém a není to jenom u nás, ale je to problém v celé Evropě, že některé soudy anebo často ty soudy, když tady Ministerstvo vnitra odmítne azyl ilegálnímu migrantovi, a dokonce to odmítne i proto, že je spáchán nějaký trestný čin, tak se stává v Evropě, že ten soud to vyhodnotí tak, že řekne, že právo toho kriminálníka de facto, lidské právo je víc než bezpečnost naše, bezpečnost Evropanů. A tam jsme se domluvili, že to budeme aktivně podporovat, že budeme spolupracovat a že to budeme řešit celoevropsky, u všech členských států Evropy.

U nás jsme měli na koaličním jednání tuhle migraci a hlavně to tlačí váš předseda SPD a my samozřejmě všichni jsme to měli v programu, takže jsme tam měli na koalici jednání s ministrem vnitra, bylo tam ředitelka odboru paní Novotná, která se se mnou zúčastnila i té snídaně v Bruselu, a dostali za úkol se podívat na - a vlastně připravit nový azylový zákon. Takže ten se připravuje. Celkově se my aktivně podílíme na těch nových řešeních, ta migrační a návratová centra ve třetích zemích, ano, nebo opatření pro instrumentalizaci migrace.

Takže prioritou je prosazování důsledné návratové politiky a využití všech nástrojů spolupráce se zdrojovými a tranzitními zeměmi migrace. Ano, takže tohle řešíme a určitě to spěchá. Spěchá to a já jsem rád, že po čase k tomu konečně ty členské země dospěly, co jsme jim říkali opakovaně a kdy jsme v rámci V4 i zastavili 29. 6. 2018 definitivně ve čtyři ráno, i když to někteří komentátoři, kteří tomu nerozumí, protože tam nebyli, říkají, že (Předsedající: Čas!) to tak nebylo, ale bylo.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane premiére. A doplňující otázku - pan poslanec Radek Koten. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, děkuji i za odpovědi. Samozřejmě já bych vám chtěl i touto cestou poděkovat, že tedy tu nastavenou jaksi linii, kterou máme pro omezení té nelegální migrace, že v podstatě jednáte tímto způsobem. A je jasné, že v podstatě se ocitáme díky té minulé vládě takzvaně za minutu dvanáct, a je dobře, že to vnímáte jako prioritu, protože to, co se děje na západ od nás, tam se lidé bojí večer vycházet ven. Dokonce i přes den do některých částí měst na západ od nás v podstatě lidé nechodí ani osamoceni, chodí ve větších skupinách, protože ta bezpečnost tam je opravdu velmi vážně narušena. Takže děkuji za tento přístup a těším se, že tedy dojde k nějaké větší revizi toho azylového zákona.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Pan premiér - doplňující reakce. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já jsem se tomu věnoval velice intenzivně. Byl jsem de facto jediný premiér, který navštívil ve Varšavě Frontex, kromě polského, ten to má za rohem. Byl jsem na Sophia operaci. To je vlastně takové bezpečnostní uskupení v Římě. V4 - tehdy jsme vysbírali 32 milionů euro a koupili jsme libyjské pobřežní stráži čtyři lodě. Jmenovaly se Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko, aby bojovaly proti těm migrantům, těm pašerákům. Opakovaně jsme - byl jsem v Palermu na konferenci, byl jsem na hranici Severní Makedonie s Řeckem, které dostalo 3 miliardy euro, aby zastavili migraci, a ti naši politici to hlídali a říkali, ano, ale tady není Schengen, vy jste Schengen, jak je to možné? Tak Berlín rovně, rovně. Tam jsou ty dávky. Byl jsem na maďarské hranici. Všude jsme byli. Jasně jsme říkali, jak to řešit. S Erdoganem jsme se domluvili. Dostal 3,5 miliardy euro. Ano, Libye. Libye. Tak to je Francie a Itálie. Egypt funguje. Říkali jsme, ano, řešme to mimo Evropu. Udělejme z Tunisu Elis Island. To je ostrov při New Yorku, kde naši předkové šli do Ameriky za prací.

Ale museli vyplnit ten formulář a museli by k lékaři. A ne všichni se dostali, to jsme říkali. A rozšiřme Schengen, braňme tu Evropu na moři, Asterixe & Obelixe vilagge, o tom jsme vždy říkali, xkrát. No, ale to by ta Evropa musela chtít. Ano. Ne, že ty neziskovky, některé, které berou i 55 milionů ročně na to, aby to organizovali. Ano. Můj poradce na nelegální migraci bude pan Pelikán, bratr toho..., ano, arabista, ten se v tom vyzná. A zná to dobře, zná ty trasy, ví dobře, jak to funguje, jak na druhé straně Maďarska čekali ti pašeráci s espézetkami německými a tak dále. (Předsedající: Čas.) Můžu vám tady vykládat o tom hodiny.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji, pane premiére, a s další interpelací vystoupí poslanec Marek Výborný a připraví se pan poslanec Vít Rakušan. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Vážený pane premiére, dovolte mi, abych vás interpeloval ve věci rozkolu zahraniční politiky vaší vlády a koalice a její vnitřní nejednoty. Váš ministr zahraničí Petr Macinka v médiích nedávno správně uvedl, cituji: "Mě mrzí, že tady vidím nějaké rozevírající se nůžky, kdy samozřejmě naprostá, drtivá většina občanů České republiky mimo pár nějakých naprostých pošuků má velmi negativní vztah k Rusku."

Pane premiére, proto se vás ptám naprosto konkrétně: považujete předsedu Poslanecké sněmovny Tomia Okamuru za jednoho z těchto pošuků, cituji slova Petra Macinky, o kterých mluví váš ministr zahraničních věcí, když ve svém novoročním projevu po dobu téměř deseti minut šíří Tomio Okamura narativy ruské propagandy a když se na sociálních sítích dlouhodobě a systematicky snaží urážet Ukrajince a relativizovat ruskou agresi? A pokud tomu tak není, pak vás žádám o jasnou odpověď na otázku, jak má Česká republika navenek působit jako důvěryhodný spojenec svých partnerů v Evropské unii, v Severoatlantické alianci, když ministr zahraničních věcí říká jednu věc, zatímco předseda Poslanecké sněmovny, třetí nejvyšší ústavní činitel, říká pravý opak a váš místopředseda zahraničního výboru Filip Turek přímo v Kyjevě obviní z ruské agrese Severoatlantickou alianci.

Pane premiére, zahraniční politika není prostor pro dvojaký výklad. Není to otázka osobních názorů nebo nějakých politických alibi. Buď Česká republika stojí jasně na straně svých spojenců a Ukrajiny, která se brání ruské agresi, nebo toleruje ve svém nejvyšším ústavním vedení lidi, kteří přebírají a šíří propagandu agresora. Vy jste řekl, že zahraniční politiku řídíte vy, proto se vás ptám, zcela jednoznačně: považujete výroky a chování předsedy Poslanecké sněmovny za slučitelné s oficiální zahraniční politikou vaší vlády? Ano či ne? A pokud ne, jaké kroky hodláte jako předseda vlády učinit, aby Česká republika přestala působit navenek rozpolceně a nedůvěryhodně. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní tedy vystoupí pan premiér Andrej Babiš. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Jaký byl ten dotaz? Já tam mám napsáno: je předseda Okamura pošuk? To je ten dotaz? Ne. Tak se omlouvám. Asi mám blbý podklad.

No, prosím vás, ano. Nositelem zahraniční politiky je výkonná moc. To znamená, že je to vláda a samozřejmě já jsem se vyjadřoval k tomu projevu pana předsedy Okamury, který pravděpodobně, nebo tak jsem to vnímal, mluvil v tom projevu ke svým voličům nebo chtěl tím projevem oslovit ještě další voliče. Takže já chápu, že je to předmětem kritiky. Já jsem vlastně říkal v rámci koalici (koalice?), že nebudu veřejně tady komentovat mé kolegy. Já si myslím, že na naši zahraniční politiku to nemá vliv, protože samozřejmě já jsem se zúčastnil i Evropské rady, mluvil jsem telefonicky s různými světovými politiky. Jak je známo, volal mi i Donald Trump, kde jsme se hlavně bavili o ilegální migraci. Takže chápu, že vlastně říkáte, že by to mohlo nějakým způsobem mít dopad na zahraničí. Já si myslím, že to nemá dopad, já jsem nic takového nezaznamenal. A my se držíme nebo já se držím toho, že tyhle věci jsme si nějakým způsobem vyříkali.

Chápu, že opozice z toho dělá velkou věc. Pan předseda Okamura a SPD má své voliče a určitě ví, co dělá a na vlastně naše vystupování v rámci Evropské unie nebo v zahraniční politice já jsem nezaznamenal žádné nějaké stížnosti nebo nějaká negativa. Nic takového nenastalo, nikdo o tom nemluvil. Naopak je potřeba říct, že velvyslanci jsou šťastní, že přišla nová vláda, jo, protože vlastně s nimi nikdo nemluvil. S nimi mluvil jenom, a to je samozřejmě velice zajímavé, člověk, a to byl asi jediný kompetentní z celé vlády na zahraniční a bezpečnostní politiku, a to byl pan Pojar, který je velice kompetentní, a to byla jediná spojka pro velvyslanectví a pro všechno, protože ani pan premiér, ani ministr zahraničních věcí se tomu vůbec nevěnovali. Takže z hlediska tohoto my to máme jinak. Velvyslanci vědí, že i když jsme byli v opozici, tak jsme chodili na ta velvyslanectví, měli jsme ty kontakty, jsou pro nás důležití na organizování různých schůzek a návštěv.

Já teďka v únoru navštívím vícero evropských předsedů vlád, hlavně s cílem dobré přípravy České republiky na ten neformální summit, který bude 12. února v Belgii, kde už teď vzniká nějaká skupina, která chce řešit konkurenceschopnost Evropy. Takže tahle věc - samozřejmě chápu, že opozice i média to strašně zveličovaly a chtěly stále nějaké vyjádření. Já jsem se k tomu vyjadřoval. No, já jsem i víckrát řekl, že máme tiskové konference v pondělí po vládě, kde jsem k dispozici novinářům a kde odpovídám na ty dotazy, a to jsem taky dělal. Problém je samozřejmě, že vy i vaše garnitura, hlavně pan premiér a pan ministr zahraničních věcí, vy jste všude nás dopředu pomlouvali a jak se změní orientace a tak dále. Mě to jako mrzí. My jsme nic takového v opačném gardu nedělali. Podle mě to není ani dobře, ani to není vhodné. A naše zahraniční politika je úplně stejná, jako jsme to dělali za první vlády a samozřejmě naše postavení mezi spojenci je velice dobré, o čemž svědčí... (Předsedající: Čas.) ...i ten telefonát Donalda Trumpa.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, doplňující otázka, pan poslanec Marek Výborný. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Pane premiére, mrzí mě, že vám můžu poděkovat maximálně za vaši přítomnost, ale nikoliv za odpověď na otázku, protože té se skutečně nedostalo. Takže ještě jednou. Fakt jsem se vás neptal ani na pana bývalého ministra Lipavského, ani na velvyslance, ani na váš telefonát, s kým chcete, ale ta otázka zněla, cituji znovu: "Považujete výroky a chování předsedy Poslanecké sněmovny za slučitelné s oficiální zahraniční politikou vaší vlády? Ano, či ne?" Takhle jednoduché to je a bylo by dobře na tu otázku odpovědět. Já když jsem byl malý, tak mě maminka občas kárala, říkala, že si sedím na uších. Tak prosím pěkně, opravdu poslouchejme se, poslouchejme, co kdo říká, na co se ptá a na to skutečně odpovídejme.

A ještě malá poznámka teď k panu předsedajícímu. Já tedy chápu, že dneska asi ta technika úplně nefunguje, ale nerozumím tomu, proč na té tabuli není název celé té interpelace. Mně to je jako jedno, jo, ale ten název by se tam samozřejmě vešel a celý tam není. Ale poprosil bych, aby pan premiér teďka odpověděl na tu otázku, kterou jsem mu tady znovu zopakoval. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. Nebudu ubírat čas, ale je to ten technický problém, mám informaci a pracujeme na tom. To víte, tak já nemám vliv na techniku. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: A jaký je název z celé interpelace? (Obrací se na poslance Výborného.)

Rozkol zahraniční politiky, vlády a...? (Poslanec Výborný: Je předseda Okamura "pošuk"?) Prosím? Jo. No, tak já jsem to četl a vy jste řekl, že pošuk tam není, tak je tam pošuk, jo, a já nevím, co to je pošuk. Já jsem se ani na ten projev nedíval. A já to beru jako že to byl projev pro voliče SPD a projev pana Okamury na první oficiální návštěvě na Slovensku byl projev předsedy Poslanecké sněmovny a já jsem přesvědčen, že pan Okamura určitě při zahraničních návštěvách a cestách bude vystupovat úplně jiným způsobem, a to způsobem, jak jsme to viděli na Slovensku, kdy to bylo v pořádku podle mě.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní tedy k další interpelaci, vystoupí pan poslanec, předseda STANu Vít Rakušan a připraví se paní poslankyně Gabriela Svárovská. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuju za slovo. Dobrý den, pane premiére, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, já tady stojím proto, abych upozornil na hazard, kterého se tato vláda dopouští nebo chce dopustit na stabilitě a profesionalitě naší státní správy. A taky bych chtěl osvěžit paměť. Já jsem tady jako ministr vnitra kdysi předkládal malý poslanecký návrh, který odděloval úroveň náměstka od politického řízení, od vrchního ředitele. A tři roky jsem tady poslouchal výroky především vašich poslankyň, pane premiére, o tom, co si to dovolujeme, takovou věc předkládat poslaneckým návrhem. My jsme si vzali poučení a nový služební zákon jsme tři roky diskutovali s odbornou veřejností, s odbory, s odborníky na všech úrovních řízení. Aby vy jste přišli a po měsíci vlády řekli: zrušíme ho poslaneckým návrhem, tím, co jste vždycky kritizovali. Co budete rušit? Budete rušit rychlejší výběrová řízení, budete rušit služební komisi, ke které se mohl úředník odvolat, když se bránil politické zlovůli, a taky budete rušit třeba nemanažerskou kariérní linku, kterou jsme po letech do státní správy zavedli.

To, co vy navrhujete, umožní jednoznačnou politizaci státní správy, vyhazování úředníků podle libovůle. A jim zbude jenom se soudit. Většina z nich to neudělá, radši to nechá být, anebo se té vůli podvolí. Máme tady samotné zrušení podstaty služebního zákona, které tady je proto, aby ta úřednická funkce byla vykonávána nezávisle. Současný zákon svazuje ruce těm, kteří chtějí státní správu podrobit a ovládat ji. A proto já se ptám, pane premiére, velmi jednoduše, s jakým cílem se tahle rychlá, odbory i odbornou veřejností kritizovaná, změna chystá. Proč poslaneckým návrhem? Proč ne vládním s řádným připomínkovým řízením? Jdete úplně opačnou cestou, než za co nás jste kritizovali.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní má slovo pan premiér Andrej Babiš. Mezitím přečtu rychle omluvy: Doksanský Denis - z pracovních důvodů od 14.37 do 18 hodin, paní poslankyně Ferčíková Konečná Irena od 15.30 do 18 hodin - pracovní důvody a Pospíšil Jiří od 15 hodin do 18 hodin - osobní důvody. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No, jde to poslaneckým návrhem, protože spěcháme. My spěcháme. Víte, tuhle vládu někdo řídí, někdo dává úkoly. Dvě priority, jednací řád a zákon o státní službě. Teď jsme viděli, jak to funguje. Hlavní hygienička ve Zlíně, která vlastně je stíhána policii za dopravní nehodu. (Nesrozumitelné) tam všechno bylo a v podstatě ten ministr nebyl schopen to hned řešit.

Ano, já si pamatuju časy, když Adam Vojtěch měl takového podivného státního tajemníka, který byl vlastně paralelní ministr, takže Vojtěch, když byl v práci, tak byl jako ministr, a když nebyl v práci, tak ministr byl státní tajemník. No, ten zákon o státní službě se nepovedl. Ano, my jsme u toho byli. Byla to chyba. Já se k tomu hlásím. A je potřeba říct, že to není žádný rychlonávrh. Ten text připravili odborníci, kteří jsou velice dobře seznámeni se současnou praxí ve státní správě. Hlavním cílem je odbourání přílišné byrokracie a efektivnější postupy ve státní správě. Velká část byla již předchystána a paragrafované znění se nyní dotáhlo do konce. Hned, jak jsme vlastně se domluvili na koalici, tak to byla jedna z priorit. Protože pokud chceme fungovat efektivně, tak to musíme udělat. My politici jsme vlastně zaměstnanci voličů a zaměstnanci obyvatel České republiky. A proč mají být státní zaměstnanci nějaký nadlidi? Proč jsou tam nějaké bazény? Když někdo nefunguje, tak místo toho, aby to dopadlo jak v privátu, tak jde do bazénu a tam čeká, bere peníze. Dnes je nutné vše řešit v rámci správního řízení, což se ukázalo jako nešťastné. Personální otázky by se neměly řešit tímto složitým procesem. Jiní státní zaměstnanci jsou, jako například učitelé, jaderní fyzici a další jsou v pracovní poměru a systém funguje. Státní správa potřebuje odborníky a profesionály.

My je samozřejmě umíme přijmout, ale přijímací proces může trvat až 100 dnů. To je neuvěřitelné, jestli se zákon podaří uvést do praxe, tak se budeme bavit o 10 dnech.

Důvody pro propouštění jsou v podstatě stejné. Celý model chceme postavit zpět na koleje pracovního práva. To je - většina zaměstnanců u nás takhle funguje. Současný zákon byl inspirován režimem uniformovaných sborů. To se ovšem jedná o profese, kde je nutný déletrvající proces, odborná příprava a často se vytváří vztah na celý život. Zákon následně postupně bobtnal až ztloustnul v uvozovkách a postupně se našla spousta kliček, jak komplikovat proces propouštění a vlastně jsou zapotřebí další úředníci a odborníci, aby se vypořádali s novou byrokracii. V minulosti byli provedeny dvě velké analýzy, obě - UK, Univerzita Karlova a KPMG - no, prosím, co mi to jen dřív připomíná, kdo tam šel pracovat teďka - došly ke stejnému závěru, že systém je pomalý a strnulý. Obě jsou veřejně k dispozici. Samozřejmě, že řada úředníků nesouhlasí se změnou a preferují stávající systém. Předlohy k návrhu jsou v podstatě dvě: zákon o úřednících, v roce 2013 se na přípravě podílel pan Zajíček, je tady napsáno. Tento návrh padl pod stůl společně s vládou Petra Nečase. Zákon je přehledný a jednoduchý a nabízí 89 paragrafů místo 207. Například, když nastanou mimořádné situace, jako jsou povodně, tak musí někdo rychle reagovat a musí se někdo najmout. V praxi je nutné řešit, kdo umí napsat správné správní rozhodnutí. Není to jednoduchá záležitost. Když příslušný úředník onemocněl, nebyl nikdo, kdo by ho napsal. Naproti tomu vypracovat pracovní smlouvu zvládne skoro každý.

Komplikace v praxi, zejména spousta opravných prostředků a nutnost doručování. Ve světě práce s lidskými zdroji jsme jako stát handicapovaní proti jiným zaměstnavatelům. Zavádí se digitální komunikace - neodpoví do pěti dnů - a je to komunikace běžným mailem. Je to hlavně kvůli nabírání.

A i nadále bude možné rozvázat pracovní poměr jen ze zákonných důvodů. Český zákoník práce obsahuje vysokou míru ochrany, navíc je zde například dvojnásobné odstupné. Že je systém nedokonalý, si moc dobře uvědomovala předchozí vláda. (Předsedající: Čas.) Určitě omezení možnosti ochrany a změny u takzvaného bazénu.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní doplňující otázka, pan předseda Vít Rakušan, prosím.

 

Poslanec Vít Rakušan: Jo, děkuju, děkuju a oceňuju, že jste se držel tématu. Nicméně ten cíl mně stejně úplně jasný není. Říkáte: poslaneckým návrhem, aby to bylo rychlé, tak prosím, ale buďte jednotní ve přístupu k poslaneckým návrhům. Tenhle argument nám u vašich lidí opravdu v minulém volebním období nikdy neprošel. Nebylo to konzultováno s odbory. Mimochodem vystupují velmi kriticky vůči vašemu návrhu a velmi se odlišují v hodnocení legislativní kvality. Říkají, že je to zmetek, nedotažený, nenavazující a nebude funkční v praxi. Takže vy ohrozíte státní správu do budoucnosti. A hlavně, tímhle nalákáme kvalitní lidi do státní správy? Tím, že je můžeme vyhodit za to, když nebudou chtít tu a tam třeba realizovat nějakou dotaci a už se ani nebudou moci odvolat k té služební komisi, kterou teď měli? Ta míra ochrany úředníků - žádné bazény, ty my jsme zkrátili, my jsme je zkrátili, protože ve vašem zákoně byly příliš dlouhé, to už jsme udělali my. (Předsedající: Čas.) Ale tohle je na vyhazování úředníků rychle a efektivně.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak prosím o dodržování času a reakce. Pan premiér, prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No, abych to dokončil teda. I nadále zde bude existovat výběrové řízení, ale ubude papírování. Postavení úředníků a určité předvídatelnosti velmi přispívá pravidelné hodnocení odměňování. Na jeho základě tato ochrana v rámci soukromé sféry není.

No, takže důraz je odpolitizování státní správy, o tom to je. Když jsme dělali první koaliční vládu, tak jsem nechápal, co ode mě chce Sobotka a Bělobrádek, že mi chtějí dát nějaké náměstky na ministerstva. Proč? Já jsem u toho ministra nepotřeboval nikoho. Ano, ale to je takový zvyk vašich tradičních stran. Všude narvat lidi a potom je tam zabetonovat. Hlavně ty kolegy. Tak jsme to viděli na MMR. Piráti, když teda neuspěli, nebo respektive když jste je vykroužkovali vy, konkrétně STAN, no tak je narvali všude.

Takže cílem novely není propouštění zaměstnanců. Zrychlují se procesy, bude méně papírování a ochrana je v zásadě totožná. Takže nezaměňujte to se systemizací. Ano, my jsme řekli, že budeme šetřit, ano, a na systemizaci nepotřebujeme nový zákon. Bavíme se o zeštíhlení celého aparátu a samozřejmě už nebude ten nepopulární bazén. Kolik to stálo peněz. Vždyť to je hrozné. A bude méně papírování.

Takže tady mi kolega Vondráček napověděl, jak to je s tím stávajícím, jak se to tady vlastně nakonec na základě dodatků a nevím připomínek tady přímo ve Sněmovně měnilo a zkrátka to nevyhovuje a čas ukázal, že stávající služební zákon je slepá ulička.

Takže čistky a politizace je nesmysl, i ta vaše deagrofertizace. Když já jsem přišel do státní správy, vlastně s lidmi (Předsedající upozorňuje na čas.) Byli jenom dva a neměli nic společného. A dobře (Čas), že každý ví, že členové hnutí ANO mají -

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Pane premiére, čas, prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: - své lidi a nikdy mi nebudou radit.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy s další interpelací vystoupí paní poslankyně Gabriela Svárovská a připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Gabriela Svárovská: Děkuji. A mám takřka navazující otázku, pane premiére. A teď jste právě řekl, že cílem reorganizací a změny systemizace ve státní správě bylo zeštíhlení, byly úspory. A to dobře přemosťuje a dává mi příležitost k položení mé otázky. Do funkce vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal byl jmenován poslanec Filip Turek. Proto žádám o následující informace.

Za prvé, jaká bude jeho náplň práce, jaké oblasti bude řídit nebo koordinovat, na jakých mezinárodních fórech bude Českou republiku reprezentovat, jaké výstupy se od něj očekávají a v jakém časovém horizontu?

Za druhé, jaké bude mít pravomoci vůči zaměstnancům Ministerstva životního prostředí a na jakém právním základě, například organizační řád ministerstva? Bude zadávat úkoly služebním orgánům, sekcím a odborům?

Za třetí, komu se bude zodpovídat? Vám osobně, vládě, konkrétnímu členovi, vedení ministerstva nebo státnímu tajemníkovi a jak bude nastavena kontrola jeho práce a případného střetu zájmů, respektive kolize poslaneckého mandátu se služebním nebo pracovním poměrem?

Za čtvrté, jak bude zajištěno personální a finanční zázemí jeho působení, a teď se dostáváme k těm úsporám. Jak velký bude jeho tým, kolik lidí ve služebním a pracovním poměru? Vzniká tento tým v rámci systemizace účinné od 1. ledna 2026? Pokud ano, na úkor kterých konkrétních služebních a pracovních míst kterého útvaru? Jaký bude jeho rozpočet na zahraniční cesty? Bude jezdit na cesťák?

Prosím o věcné odpovědi s konkrétními údaji. Popis mandátu, způsob a forma reportování, organizace týmu a jeho dopad na rozpočet resortu a systemizaci. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní požádám o vystoupení pana premiéra. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuju za slovo. Tak my jsme schválili na vládě statut vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Čl. 1 úvodní ustanovení: Vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra životního prostředí. Vládní zmocněnec vykonává činnost na základě dohody a vládní zmocněnec odpovídá za výkon své funkce vládě České republiky.

Takže pan Turek je, toto řešení je v souladu s usnesením Ústavního soudu číslo jednací IIUS1/2000, který označil funkci zmocněnce jako funkci politickou, nikoliv státní mocenskou. Takže pozice zmocněnce bude mít politicko-koordinační charakter a zmocněnec nebude přímo řídit výkon práce zaměstnanců ministerstva a nebude se podílet na správním rozhodování. Stejně nevzniknou na Úřadě vlády žádné náklady.

My teď to nejdůležitější, co před námi stojí, je ten neformální summit, který má řešit hlavně emisní povolenky jedna, které ničí náš průmysl, evropský průmysl, a samozřejmě má řešit taky emisní povolenky dva, které chceme odložit. A je to o konkurenceschopnosti Evropy, je to samozřejmě koordinace i s českými europoslanci v Evropském parlamentu, takže je to velice důležitá věc.

Pan Turek byl europoslanec, takže tu problematiku ovládá a my na tom nevidíme nic zvláštního, že by nemohl tuhle funkci zastávat. Je kompetentní, je jazykově vybavený, má ty kontakty v Evropském parlamentu, v evropských institucích, takže proto došlo k tomu schválení toho návrhu, co předložili Motoristé.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak zeptám se, ano. Zájem o reakci, o doplňující otázku. Prosím, vaše minuta.

 

Poslankyně Gabriela Svárovská: Ano. Děkuji, pane premiére, za vaši odpověď. Chtěla bych si ověřit, to jsem nepochytila úplně zřetelně. Pan poslanec Turek tedy nebude mít žádnou pracovní smlouvu s Ministerstvem životního prostředí, nebude mít žádný aparát, sekretářku, tajemnici, řidiče, automobil. Kdo bude v tom případě hradit jeho cesty na ty podobné akce, z nichž jednu jste právě zmínil? Kdo bude proplácet diety a podobně? Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak pan premiér.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak to by měl spíš odpovědět pan ministr životního prostředí. Takže já, tak co říkáte na to? (Obrací se s otázkou na místopředsedu vlády Macinku.)

 

Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí ČR Petr Macinka: Já myslím, že jsem v této věci stejně interpelován.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Jo, takže pan ministr má stejnou interpelaci, takže on vám odpoví. Já neumím odpovědět na ty otázky. Já to fakt neřeším. My jsme ho schválili jako a pan Macinka vám odpoví na ty vaše otázky. Jo? Omlouvám se.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak s další interpelací vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová a připraví se pan poslanec Karel Haas. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére. Moje interpelace se týká novely služebního zákona, respektive zákona o státních zaměstnancích. Dovolte mi tedy položit dotaz, který mi v posledních dnech s trochou ale jen opravdu jen s trochou nadsázky nedává spát. Týká se zákona o státní službě, respektive postupu vaší vlády, který je pro mě nesrozumitelný, a to je také důvod, proč se na vás obracím s prosbou, abyste do věci vnesl jasno.

Oč jde? Na konci prosince předložila čtveřice koaličních poslanců návrh zákona o státních zaměstnancích. Jeho obsah nemá v dané souvislosti smysl rekapitulovat, protože to jste tady udělali během interpelace Víta Rakušana. Ani ne o týden později se sešla vaše vláda a k tomuto návrhu vyjádřila kladné stanovisko. Potud je vše jasné, ačkoliv lhůta mezi předložením návrhu a vyjádřením vládního stanoviska patří vzhledem k okolnostem ke žhavým kandidátům na zápis do knih rekordů.

Co mě ale překvapilo, bylo, že na témže jednání vlády bylo schváleno programové prohlášení vlády, a to poněkud překvapivě obsahuje závazek vlády předložit novelu zákona o státní službě pro její efektivnější fungování. A já jsem z toho, pane premiére, tak trochu jelen. Řeklo by se, že platí buď varianta jedna nebo varianta dvě, ne však obě současně.

Proto se ptám, bude podkladem dalších jednání v případě této velmi důležité materie jen předloha koaličních poslanců, tedy zákon o státních zaměstnancích, nebo v souladu s programovým prohlášením připraví jakýsi dílčí návrh, novelu zákona o státní službě i vaše vláda? Jaký je, prosím, vzájemný vztah obou návrhů? Prosím, udělejte nám v tom jasno. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Slovo má pan premiér. Vašich pět minut. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Je to stejný systém. Poslanci koalice, koaliční vláda. Takže je to společné dílo. Co na tom není jako jasné?

Znovu se vrátím a připomenu vám, jak to bylo v roce 2014, kde shodou okolností ten služební zákon roku 2014 nepřijal vládní kabinet, ale i tehdy šlo o poslanecký návrh zákona. Na to se zapomíná. Takže to bylo úplně stejné v roce 2014, jak je to teďka.

A znovu říkám, že je to koaliční návrh, který povede k zefektivnění fungování státní správy, včetně státní služby.

Soukromoprávní model pro státní úředníky v minulosti opakovaně a neúspěšně prosazovala například ODS. To jsem o tom mluvil. A určitě Marek Benda by mohl o tom vyprávět.

A znovu opakuji, že jde o zefektivnění personálních postupů. A přece je úplně normální... Já nevím, tak my nejsme tady ve Spojených státech, ale když nastoupí ve Spojených státech nová administrativa, tak se mění všichni.

My chceme zefektivnit stát a neděláme to politicky. Takže my samozřejmě v rámci systemizace jsme snížili počet úředníků o 330, myslím, a budeme v tom pokračovat, protože musíme šetřit, protože jsme řekli, že budeme šetřit minimálně pět procent provozních nákladů. A to jsme začali hned dělat.

Já jsem o tom mluvil, protože je to stejná interpelace, jak se mě ptal pan předseda.

A tady mám ty analýzy, které tam byly v minulosti realizovány. A v podstatě po 12 letech se konstatuje, že to je brzda.

Já si pamatuju, kdy vlastně skutečně ten ministr byl v rukou toho státního tajemníka. A ten státní tajemník byl chráněn nějakou strukturou a nakonec ten nejvyšší státní úředník byl víc než vláda. Tak to není jako normální. Ti ministři jsou zodpovědní za to, koho si tam vezmou, a když je tam nějaký problém, tak za to nese odpovědnost. Takže nevím.

Znovu opakuji, že normální zaměstnanci a zaměstnavatelé fungují v nějakém světě. A já nevidím důvod, proč ten systém by měl být jiný.

Nám skutečně po tom, co jsme byli dvakrát ve vládě, nikdo nemůže vyčítat, že jsme si cpali do státní správy nějaké politické kolegy. My určitě ne. To dělaly jiné strany, ano. To byla taková tradice a potom samozřejmě přišel ten zákon, který je tam zabetonoval, a my zkrátka tohle nechceme.

Já neříkám, že teď to budeme měnit podle toho, že se nám někdo nelíbí. Já jsem například mluvil s panem Kavalírkem, který byl náměstek pro AI za TOP 09 a rozhodl se, že jde na Svaz průmyslu, a domluvili jsem se, že budeme spolupracovat. Takže my jsme neřekli - ty musíš pryč, protože jsi TOP 09. Ne, my to fakt děláme velice profesionálně a podle toho, kdo umí, a neptáme se nikoho, z jaké strany je. Tak jsme to vždycky dělali.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Paní poslankyně Věra Kovářová má zájem dát doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane premiére. Ano, máte pravdu, my opravdu nejsme v USA. Tam to, co provedl Musk, tak byla opravdu tragédie.

Vy jste sice nevyměnili všechny, ale úřady řádně provětráváte. To je pravda.

Na otázku vlastně jste asi neodpověděl, protože zákon o státních zaměstnancích je něco jiného než zákon o státní službě. A tento zákon pravděpodobně bude zrušen, nikoliv novelizován, takže aby bylo jasno, co se týká programového prohlášení vlády.

Ten služební zákon chrání vlastně nejenom zaměstnavatele, ale i úředníky právě před zaměstnavateli. A na konferenci k trvání deseti let služebního zákona se jasně ukázalo, jací vynikající úředníci během právě těchto deseti let vyrostli, a to právě proto, že měli určitou jistotu.

Takže děkuji za neodpověď.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak pan premiér Babiš bude reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já znovu opakuji. Když jsem se stal ministrem financí 29. ledna 2014, tak jsem si přivedl dva lidi, paní Hornochovou, ta byla EY, která za mého působení potom odešla, ale teďka je šéfka Finanční správy, a pana Wagenknechta, který se stal Pirátem potom. A to znamená, já jsem se nikdy nechoval tak, jak vy se chováte, že si tam vezmete.. A hlavně tedy Piráti, protože po tom, jak jste je vykroužkovali, tak měli mraky lidí, které potřebovali uplacírovat.

No, a co se stalo potom, když vy jste nastoupili, pětikoalice? Všechny ty poctivé úředníky, kteří měli tu smůlu, že pracovali s Babišem a neměli nic společného s hnutím, tak jste je popravovali, protože zkrátka pracovali s Babišem. Taková Hrdinková například, novodobě teďka nový šerpa můj v rámci EU, celý život pracuje pro státní správu, ne? I paní Schillerová pracovala pro státní správu historicky. (Ministryně Schillerová souhlasí.) Takže my jsme to tak nikdy neměli, nás nemůže nikdo... Ano, a máme plno skvělých úředníků v systému státní správy a těch si vážíme. A určitě chceme, aby tam zůstali.

Odznělo, že řídit stát jako firmu... Tak ano, já to řídím jako firmu. A jestli to představenstvo má 15 členů, včetně mě, nebo 16, no tak jaký je v tom rozdíl, když Agrofert měl 9 členů? Tak jsem to řídil úplně stejně, jak to řídím teďka. Na rozdíl tedy od té vlády, která skončila a kde to neřídil nikdo. My jsme úplně zděšení, když se dozvídáme, jak to všechno fungovalo. To je fakt neuvěřitelný příběh. (Předsedající: Čas.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak s další interpelací vystoupí pan poslanec Karel Haas a připraví se paní poslankyně Adriana Chochelová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážený pane předsedo. Vážený pane premiére, já tu svou interpelace využívám v zásadě ke stejné prosbě, s jakou vystoupil v první interpelaci dnes, prostřednictvím pana předsedy, kolega Karel Dvořák.

Mám opravdu věcnou, naprosto neútočnou prosbu, zda byste byl schopen a ochoten zveřejnit zakládací listinu. Podle těch informací, které jsou v evidenci svěřenských fondů, by to měl být statut, měl by mít formu sepsané notářské listiny. Zda byste byl schopen a ochoten zveřejnit statut soukromého svěřenského fondu RSVP Trust, do kterého i dle informací Roklenu i dle informací svých máte, zjednodušeně řečeno, vložit holding Agrofert.

Proč se na tuto věc takto opravdu věcně ptáme? Protože pouze se znalostí toho statutu/zakladatelské listiny jsme schopni my politici, ale i veřejnost, ať už laická nebo odborná, ověřit, zda skutečně při založení toho svěřenského fondu bylo naplněno to, co jste veřejně deklaroval v tom vašem videoprohlášení ze dne 4. 12., zda došlo, nebo nedošlo k naplnění evropských i národních pravidel v oblasti střetu zájmů.

Na dokreslení opravdu toho, že ta má prosba je naprosto věcná a neútočná, tak v ten den, bylo to 4. 12., kdy vy jste ty informace večer zveřejnil, já jsem na všech svých sociálních sítí opravdu se svým jménem zveřejnil statut, který zněl - pokud Andrej Babiš skutečně dodrží dnes představené řešení střetu zájmů, takzvaný doživotní slepý fond, je to právně i eticky OK a pan prezident ho správně a oprávněně jmenuje premiérem.

 

Takže opravdu jde pouze o to, že bez znalosti statutu/zakladatelské listiny nejsme schopni nikdo ověřit, jaká pravidla má ten svěřenský fond nastaven. Děkuju mnohokrát.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy vystoupí pan premiér Andrej Babiš. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No, já jsem rád, že mluvíte o těch podmínkách v rámci Evropské unie. Víte, já vám je tady můžu přečíst. Členové Evropské komise, pravidla - jo, střet zájmů. Členové komise mají kodex chování, podle kterého musejí před jmenováním deklarovat majetek, pozice za posledních 10 let a další zájmy, které mohou vyvolat střet. Při potenciálním střetu mají povinnost se dané věci nezúčastnit a při problémových situacích se svolává ad hoc etická komise. Povinné blind trusty nejsou řeší se to deklaracemi, (rekursem?) vyloučením z rozhodování, případně prodejem podílu. (Ukazuje materiál.) Tady mám celé příklady - Barroso, přechod do Goldman Sachs, (?) offshore nějaký, Federica Mogherini - tu zatkli, kradla - víte, to je ta ministryně zahraničních věcí. No, a potom máme tady Evropský parlament, tam je to taky bohatá historie korupce - Katargate 2022, zatkli taky plno lidí. A jaká mají oni pravidla? (Nesrozumitelné) je například pan Zdechovský, který šel do Bahrajnu údajně s naším zbrojařem lobbovat. Víte, jaká jsou pravidla Evropského parlamentu? Code of Conduct pro poslance Evropského parlamentu definuje střet zájmů jako situaci, kdy může být výkon mandátu ovlivněn rodinnými, ekonomickými nebo jinými soukromými zájmy. Poslanci musí podávat majetkové přiznání a hlásit vedlejší příjmy, existuje poradní výbor a možnost sankcí. Blind trust jako standardní nástroj zde prakticky nefiguruje, spíš deklarace a zákaz placeného lobbingu. Takže to je Evropa a to, co jsem já udělal. A co je to blind trust? No, to je vlastně co? Že je tam nějaký správce, který si de facto dělá, co chce. A já, ani moje rodina - a moje dcera musela skončit pracovat v Agrofertu, to jsem jí těžko vysvětloval - tak nemáme na to žádný vliv. A majitelem bude ten fond. A rozhoduje správce - já nevím, kdo je tam ještě, nějaký korektor. Takže já mám tady vybrané evropské státy, jak to všechno funguje. A tohle, co tady máme, je česká specialita.

Tady máme - Zdechovský v Bahrajnu se sešel se synem zbrojaře Strnada. Prostě jsme se tam potkali, vysvětlil - zapomněl to nahlásit. Takže oni nedodržují ani tohle, no. A jak vznikl lex Babiš, pamatujete? Nepamatujete. To, když zjistil Sobotka, že nebudu krást s nimi, jak to bylo tradicí - oposmlouva. A kdo to tady prosazoval? (Otáčí se.) Nějaký Plíšek, pane předsedo. Ten tady 13. ledna 2016 přišel s návrhem o zákon o střetu zájmů po dvou letech. A kdo ještě? A Piráti a Ústavní soud - a co samozřejmě vám Seznam Zprávy a prolhané Novinky neřeknou. Řekl, že ten zákon je šitý na míru proti Babišovi. Ten nenáviděný Babiš, toho se musíme zbavit, zničit ho a jeho firmu. Tak Ústavní soud řekl 11. 2. 2020, cituji: Ústavní soud však závěrem považuje za potřebné připomenout, že způsob, jakým se tato ustanovení dostala bez náležité standardní přípravy do ústavního projednávání, je příkladem toho, kam může vést snaha neutralizovat politického konkurenta, pane. To si přečtete, to říká Ústavní soud - neutralizovat politického konkurenta. Ústavní soud upozorňuje, že ne v každém podobném pokusu by mohla tato snaha vyřadit například politického konkurenta těsně před volbami projít testem ústavnosti. V obecné části odůvodnění tohoto nálezu bylo vyloženo, že úprava otázek střetu zájmů především systémovou záležitostí, nikoliv problémem jedné konkrétní osoby. Jak již bylo zdůrazněno, v případě, kdy je problematika střetu zájmů převedena na pole práva, ustupují do pozadí prostředky politického boje a nastupují požadavky právního státu vyžadující, aby každé tvrzení a obvinění bylo dokázáno. Jen poté mohou nastoupit právem předvídané následky a sankce. Takže... (Předsedající: Čas.) dobře.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: S doplňující otázkou vystoupí tedy pan poslanec Karel Haas. Prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo. Vážený pane premiére, já jsem se opravdu v té otázce neptal ani na evropskou úpravu - já ji znám - ani na Ústavní soud, ani na pana kolegu Plíška a tak dále. Já jsem opravdu jenom vyslovil věcnou, pokornou, snad slušně pronesenou prosbu, zda jste schopen a ochoten zveřejnit statut/zakladatelskou listinu toho vámi založeného svěřenského fondu, který já nijak nekritizuji. Proto jsem citoval svůj dohledatelný - i pro vás - příspěvek ze 4. 12. hodinu poté, co jste zveřejnil to prohlášení. Ten notářský zápis musel vzniknout za vaší účasti, vznikl 17. 12., není nijak vázaný na to, zda dostanete nebo nedostanete souhlas regulatorních orgánů. Je to zápis, který vznikl prostě při založení toho svěřenského fondu, a o jeho zveřejnění pro kontrolu nás, politiků, i veřejnosti jsem vás poprosil. Nic víc, nic méně. Takhle jednoduchá ta prosba je a můžete v pohodě to kdykoli udělat, nikdo a nic vás v tom neomezuje a všichni by získali jistotu. Děkuju mnohokrát.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Pan premiér bude reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já jsem předpokládal, že tady je nějaká zákonná povinnost, že tam máte všechno. Já s nimi nemám žádný kontakt. Mně řekli právníci - nesmím s nikým mluvit, nesmím, nesmím. Takže já vám nemůžu vyhovět. Moje role je, když mi právník řekne - vložit, tak to vložím. To je všechno, ohlásím to.

Takže já bych se vrátil k tomu, jak to bylo zneužito, jo, protože tady samozřejmě Piráti totálně zneužili svoji pozici na MMR. Všude - oni poškodili i ty školy. Co udělal Bartoš? Ten udělal škody za desítky miliard, ale ještě spustil postihování škol, dobrovolných hasičů a jiných subjektů. A kraj, co udělal? On účelově poškozoval ty školy. Takže škola dělala soutěž a chtěla koupit traktor, soutěžili. A firma Agrotex Agrofertu byla nejlevnější. No, ale Pirát samozřejmě nesnáší podnikatele, ne, tak bývalý Pirát, toho času ODS, ten nechtěl nikde věšet, nebo jak to říkal Lenin (Poslanec Lipavský z lavice: To jsem neřekl!), tak zkrátka udělal to, že poškodil ty školy, ano. Takže ty školy, které se těšily, že si koupí levný traktor, tak Piráti je poškodili - ne školy, i hasiče, jo. A samozřejmě, zneužívali ty pozice na MMR. Vždyť celý čas neděláte nic jiného, ale škodíte Agrofertu místo toho, abyste byli rádi, že tady je. Takže vy jste si jenom vyřizovali účty, Piráti, nic jiného. Jo a pamatujeme tady na Michálka - to jsme ještě netušili, že sem přijde ještě horší psychopat.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní paní poslankyně Adriana Chochelová - se vzdala interpelace. Takže nyní požádám o vystoupení pana poslance Matěje Hlavatého. Máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Matěj Hlavatý: Děkuji. Vážený pane premiére, obracím se na vás ve věci poslance hnutí ANO Denise Doksanského, který je zároveň majitelem soukromé střední školy Sion High School v Hradci Králové. Podle rozsáhlých mediálních zjištění, soudního rozhodnutí i závěrů České školní inspekce zde fungoval systém, v němž byli rodiče (rodičům?) opakovaně potvrzovány slevy na školném, aby po nich škola těsně před maturitou požadovala doplacení desítek tisíc korun, často pod hrozbou přerušení studia nebo nepřipuštění k maturitě. Policie sice věc odložila jako soukromoprávní spor, to však neznamená, že šlo o jednání přijatelné. Soudy v řadě případů rozhodly ve prospěch rodičů a inspekce i Ministerstvo školství potvrdily pochybení školy. Výsledkem byl psychický tlak, nejistota u studentů v jednom z nejdůležitějších momentů jejich života. Pane premiére, tady nejde o to, co je ještě na hraně zákona, jde o politickou a morální odpovědnost.

Jde o to, zda vládní většina považuje takové chování svého poslance za normální, proto se vás ptám napřímo. Považujete vy osobně chování poslance Doksanského za slučitelné s výkonem poslaneckého mandátu? Považuje hnutí ANO takové jednání za akceptovatelné? A kde podle vás leží hranice politické odpovědnosti, pokud soudy i státní instituce opakovaně konstatují pochybení, ale trestný čin shledán nebyl.

A já bych chtěl podotknout na závěr. Jsem 11 let v politice, nikdy v životě se mně nestalo, aby mě politický konkurent naháněl na chodbách a snažil se mi vyhrožovat, že šlapu na hada bosou nohou a že to není had, ale kobra. Tohle předvedl v předsálí váš kolega Doksanský, který se tady zbaběle sbalil a odešel pryč a omluvil se. Nikdy jsem tohle nezažil a neakceptuji takovéto chování. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní požádám o vystoupení pana premiéra Andreje Babiše. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No, pane poslanče, pokud je to pravda, tak to určitě by pan Doksanský neměl dělat, a to mě mrzí, protože to určitě se nedělá. Víceméně, já chápu, že vás to trápí, jednací řád samozřejmě říká o tom, že máte právo interpelovat vládu nebo její členy v jejich působnosti. Toto, toto teda není, ale dobře. Já chápu, že pan Doksanský ve vládě není, takže tento problém si pan Doksanský musí vyřešit sám a musí to vysvětlit a nechápu, proč já mám na to odpovídat. Klidně i v rámci schůze se tady můžete ještě postavit a se ho na to zeptat, on si to musí zodpovědět. Takže každý podnikatel musí v rámci podnikání dbát, aby měl dobrou reputaci. Mě se na to ptali novináři, já tady můžu maximálně dělat nějakou sekretářku a posouvat ty zprávy a já jsem to přeposlal panu Doksanskému a žádal jsem ho, aby to vysvětlil. On podniká tady podle podkladů od roku 2000, to znamená 25 let, takže předpokládám, že on je soukromý podnikatel a pokud by se choval nějak neférově vůči svým klientům, tak asi by ten byznys nemohl dělat, tak by přišel o ty klienty, takže takhle to je v byznysu nebo v normálním životě. Můžete někoho podvést dvakrát. Napoprvé a naposledy, jo, a ten byznys si to řekne a potom s vámi už ten byznys nikdo nebude dělat, takže je to zvláštní, že jsou tady ty nějaké výčitky nebo informace a pan Doksanský vlastní, pokud vím, základní a střední školu a tam mu prošly tisíce žáků a studentů, takže pokud by se k nim nějak systémově choval neférově, tak samozřejmě by to, nevím, jestli to řeší jenom pár jednotlivců nebo... Takže bych zkrátka zkrachoval, aby nemohl podnikat. Takže já se omlouvám, ale já vám k tomu asi víc jako neřeknu a určitě na základě vašeho vystoupení mu řeknu, aby se k vám choval slušně.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Máte zájem? Ano, pan poslanec Hlavatý má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Matěj Hlavatý: Vážený pane premiére, já si velice vážím vašeho stanoviska a vaší odpovědi, že vám je líto toho, jak se poslanec Doksanský choval. Pro mě to bylo doopravdy nepříjemné a je nás tady spoustu nových mladých poslanců, vy jste to sám dneska zmiňoval. Já myslím, že vám i osobně na mladé generaci záleží, já to fakt nemyslím špatně. Prosím, zvažte odvolání svého kolegy, protože tohle fakt nejde. Tady nejsou padesátá léta, aby poslanec odstoupil, jo, myšleno takhle. Tady nejsou padesátá léta, aby na nás někdo předváděl na chodbách nátlak, fakt to bylo dost nepříjemný. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak pan premiér.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Určitě mně na mladé generaci velice záleží. A když jsem se tady vyjádřil, (Se smíchem.) tak jsem hned dostal dávku, že dělám něco špatně. Ano, já s ním promluvím, já s ním promluvím a mně na tom záleží, aby naši poslanci se chovali slušně, budu s ním o tom mluvit a dám vám potom vědět, nebo můžeme i klidně se potkat tady někde v bufetu, jak jsem tam byl s pirátkami a nebyl jsem na toaletě.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A nyní vystoupí s interpelací paní poslankyně Irena Němcová, tak vaše minuty, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Irena Němcová: Děkuji. Vážený pane premiére. Nová vláda s účastí SPD v poslední době přijímá kroky, které směřují ke stabilizaci klíčových oblastí fungování státu, ať už jde o energetiku, veřejné finance či podporu ekonomiky.

Tyto kroky jsou důležité a přispívají k obnově důvěry veřejnosti ve schopnost státu řešit základní problémy. Stejně důležitá jako ekonomická stabilita je však pro občany také důvěra ve spravedlnost, právní stát a vymahatelnost práva. Tato důvěra byla za období Fialovy vlády výrazně narušena několika závažnými kauzami, které dodnes rezonují ve veřejném prostoru a jsou spojovány s podezřením na vážná pochybení při nakládání s veřejnými prostředky. V této souvislosti mám na mysli zejména korupční kauzu Dozimetr, dále kauzu týkající se nakládání s kryptoměnami známou jako bitcoinová kauza a také kauzu možných pochybení při zadávání veřejných zakázek ve Fakultní nemocnici Motol, která byla rovněž předmětem zájmu orgánů činných v trestním řízení.

Proto se vás chci zeptat, vážený pane premiére, SPD nechce nechat tyto kauzy zamést pod koberec. Souhlasíte? Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní pan premiér, prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuju za dotaz. No, já chápu vaše obavy, já jsem v tom mém projevu ohledně důvěry, anebo žádosti o důvěru jsem si nevzpomněl na tyhle kauzy, kampeličku, Dozimetr, bitcoin a Motol. A údajně zajímavé pozice pana ministra Válka ohledně údajného financování ODS, IKEMu a podobné věci. A my jsme už byli ve vládě a nikdy jsme si nedovolili to, co v minulosti dělaly tradiční strany. Jak vojenská rozvědka sledovala manželku premiéra, protože si to milenka objednala, jak rozvědka ÚZSI mě odposlouchávala. Šuman. Sledovali všechno v zahraničí, kradli tam stovky milionů. Byli u založení kampeličky, neskutečné věci. To my jsme nikdy nedělali.

A strašně zajímavé je, že například teďka mi říkal jeden doktor, že ho teďka předvolala policie, nebo teďka jsem četl i že se budou vyšetřovat nějaké věci. Máme z toho takový pocit, jako že by se to nemohlo za té staré vlády jako vyšetřovat. No, takže v tom Motole, ano, tam jsem měl být dneska ráno v 8.30, ale musel jsem to zrušit. Ale my tam jdeme s Adamem Vojtěchem, abychom se vlastně zeptali, co tam dělají s tím motolským onkologickým centrem.

Já jsem vybojoval v Evropě asi 55 miliard pro české zdravotnictví a 15 miliard pro onkologii a měli jsme tady postavit tu nemocnici. Zítra ráno i dneska večer jsem měl mít schůzku s nějakými mými poradci pro onkologii. Určitě, ale zásada je taková, že my do toho nemůžeme vůbec zasahovat, nemůžeme. Máme nezávislou policii, máme státní zastupitelství, takže v minulosti tam... samozřejmě jsme slyšeli, nevím, jakou roli hrál GIBS v IKEMu a tak dále, takže my samozřejmě se můžeme maximálně zajímat, co k tomu napsala BISka ve zprávách nebo jiné služby. Tam to končí tou informací a my nemůžeme... my Jsme se nikdy tak nechovali, jak se chovali naši konkurenti, že zneužívali ty pozice a vlastně instituce, které měly být nezávislé, tak občas byly závislé. Takže já vám k  tomu nic neřeknu. My nemůžeme, my tady nenahrazujeme ani policii, ani státní zastupitele, ani soudy, ale oni všichni vědí, že teď mají volné ruce, že tam nebudou žádné tlaky ze strany politiků a já věřím tomu, že to vyšetří systémem padni, komu padni, takže víc asi vám k tomu těžko můžu něco říct. Takže se omlouvám.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji, pane premiére. Upozorňuji, že máme po šestnácté hodině. Uplynul tedy čas, kdy je možné podat podle jednacího řádu poslední ústní interpelaci na předsedu vlády. Paní poslankyně už neměla zájem o doplňující otázku, takže nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády a já předávám řízení. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Dobré odpoledne. Prosím poslance Petra Bendla, aby přednesl interpelaci na ministra zemědělství Martina Šebestyána a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se paní poslankyně Jana Bačíková.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, drahá vládo, vážený pane ministře. Čistý zisk českého zemědělství podle informací Zemědělského svazu stoupl v loňském roce o více než dvojnásobek, což je určitě dobrá zpráva pro nás všechny, i když sektor se rozhodně, nebo sektor zemědělský se potýká zejména s nepředvídatelností počasí, tak možná právě tohle bychom měli brát jako docela dobrou zprávu. A včera jste při svém projevu opomenul zmínit fakt, že máte v programovém prohlášení vlády přijít s receptem, jak pomoci českému zemědělství, že začnete regulovat marže obchodníků. Což je podle mého hlubokého přesvědčení ukázkový případ jakéhosi ekonomického populismu, který prokazatelně nefunguje.

Chci se zeptat, zdali tedy to myslíte vážně, že chcete přijít s návrhem, že stát bude regulovat marže obchodníků, kdy případně ten návrh předložíte, jestli to bude vládní návrh nebo poslanecký, a jestli také počítáte s tím, že se budete muset popasovat s evropským právem, protože to jednoznačně říká, že chcete-li ve výjimečných, velmi striktně zdůvodněných případech toto zavést v České republice, pak to musí být dočasný akt, nikoliv akt trvalý. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má ministr zemědělství Martin Šebestyán.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Dobrý den. Děkuji za slovo. Já bych se k tomuto rád vyjádřil. Cílem programového prohlášení vlády je mimo jiné stanovení a zajištění transparentnosti cen v potravinovém řetězci, včetně přehledného zveřejňování marží. My chceme zvýšit transparentnost, chceme marže monitorovat, zveřejňovat, ukazovat na to, kde je například marže ve výši několika desítek nebo stovek procent, a to je edukace zákazníka o tom, aby se mohl dobře rozhodnout a věděl, co nakupuje. Nejde nám o žádnou regulaci, slovo regulace se v programovém prohlášení neobjevuje, je tam slovíčko omezení. A to je asi tak všechno, co bych k tomu řekl.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministrovi a táži se pana poslance, chce-li položit doplňující otázku.

 

Poslanec Petr Bendl: Takže zřídíte nějaký speciální útvar, který bude chodit obchodníkům do účetnictví a budete zveřejňovat jejich marže?

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: V žádném případě, ten systém bude vycházet primárně z veřejně dostupných dat, abychom mohli tyto ceny monitorovat, obchodní přirážky a sledovat ty trendy v těch jednotlivých vertikálách.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Nyní dávám slovo paní poslankyni Janě Bačíkové, která byla vylosována na druhém místě, k přednesení ústní interpelace na místopředsedu vlády a ministra obrany Jaromíra Zůnu. Může se připravit poslankyně Věra Kovářová.

 

Poslankyně Jana Bačíková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, Česká republika je členským státem NATO a Evropské unie a bezpečnost jejích občanů je postavena na spojeneckých závazcích, kolektivní obraně a aktivní zahraniční politice. Přesto se v poslední době ve veřejném prostoru stále častěji objevují výroky politiků, kteří zpochybňují základní pilíře naší bezpečnostní politiky, zejména podporu Ukrajiny, roli NATO a strategické partnerství s EU a Spojenými státy.

Tyto tendence nejčastěji mají původce právě v představitelích strany, která vás dostala do pozice ministra obrany České republiky. A to důležitější je, aby občané znali vaše skutečné postoje, abyste se nevyhýbal našim otázkám a otázkám médií, či byl jaksi cenzurován vedením strany SPD.

Tedy, pane ministře, v Evropě dnes probíhá největší vojenský konflikt od roku 1945. Nejde o akademickou debatu, ale o to, zda platí mezinárodní právo a zda i malé státy mohou spoléhat na své spojence. Jde o to, jak bude nadále fungovat bezpečnostní architektura našeho regionu. Proto se vás ptám a žádám o jednoznačné odpovědi.

Za prvé, považujete Ruskou federaci za agresora a iniciátora války proti Ukrajině? Ano, nebo ne?

Za druhé. Považujete Ukrajinu za stát, který má právo se bránit vojenskou silou s materiální pomocí spojenců, mezi které patříme? Ano, nebo ne?

Za třetí. Souhlasíte s tím, aby Česká republika Ukrajinu v této obraně aktivně podporovala, včetně dodávek zbraní a munice? Ano, nebo ne?

Za čtvrté, Shodujete se s předsedou SPD, která vás dosadila na post ministra obrany, že na Ukrajině vládne Zelenského junta? Ano, nebo ne?

Za páté. Byl byste pro nasazení naší... (Předsedající: Je čas.) Dobře, děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Prosím pana místopředsedu vlády a ministra obrany pana Jaromíra Zůnu.

 

Místopředseda vlády a ministr obrany ČR Jaromír Zůna: Vážená paní poslankyně, děkuji vám za vaše otázky a dovolte mi, abych odpověděl postupně, věcně a s plným respektem k této Poslanecké sněmovně i k rozdílným názorům, které v ní zaznívají.

K vaší první otázce. Považujete Ruskou federaci za agresora a iniciátora války proti Ukrajině? Česká republika vychází z usnesení Poslanecké sněmovny přijatého v minulém volebním období, které Ruskou federaci označilo za iniciátora vojenského konfliktu na Ukrajině.

Jako člen vlády toto usnesení plně respektuji a považuji za součást oficiálního rámce, ze kterého Česká republika ve své zahraniční a bezpečnostní politice vychází.

Zároveň jsem členem vlády, která je připravena aktualizovat strategické dokumenty, aby lépe odpovídaly současné realitě a novým bezpečnostním výzvám a především, aby směřovaly k ukončování konfliktů, nikoliv k jejich další eskalaci. Proto podporujeme hledání mírového řešení konfliktu na Ukrajině, a to i v souladu s mírovými iniciativami a politickými návrhy, které dnes zaznívají ze strany prezidenta Spojených států Donalda Trumpa.

Pokud jde o druhou otázku, považujete Ukrajinu za stát, který má právo se bránit vojenskou silou s materiální pomocí spojenců? Jsem přesvědčen, že Ukrajina má podle mezinárodního práva právo se bránit a že má mít schopnost tuto obranu reálně vykonávat. Právo na sebeobranu je jedním ze základních principů mezinárodního práva a Česká republika je dlouhodobě uznává. Stejně tak považuji za legitimní, aby Ukrajině v této obraně pomáhali její spojenci, a to vždy v mezích mezinárodního práva a mezinárodních závazků.

Je rovněž nutné připomenout, že Poslanecká sněmovna v minulém období svým usnesením jasně vyjádřila politickou podporu Ukrajině. Jistě nemusím zdůrazňovat, že premiér vyjádřil jasný postoj k současné podobě muniční iniciativy. Odmítáme proto, aby další dodávky vojenské munice na Ukrajinu financovali naši daňoví poplatníci. A jsem přesvědčen, že veškeré nákupy by měly být transparentní.

Třetí otázka, souhlasíte s tím, aby Česká republika Ukrajinu v této obraně aktivně podporovala včetně dodávek zbraní a munice? Jak jsem již uvedl v předchozí odpovědi, Česká republika uznává právo Ukrajiny na obranu a možnost pomoci ze strany spojenců v rámci mezinárodního práva. Zároveň však zdůrazňuji, že naše vláda klade důraz především na politické a diplomatické řešení konfliktu. Podporujeme iniciativy, které směřují k ukončení bojů a dosažení trvalého míru, včetně návrhů, již v tomto směru zaznívají především ze strany Spojených států. Naší prioritou není prodlužování konfliktu, ale vytvoření podmínek pro jeho ukončení.

Další otázka týkající se vlády na Ukrajině. Jako ministr obrany považuji za důležité zdůraznit, že Česká republika ve své zahraniční politice vychází z mezinárodního práva a z mezinárodně uznávaných rámců. Ukrajina je mezinárodně uznaným státem a Česká republika s ní v tomto rámci jedná prostřednictvím oficiálních institucí a na základě mezinárodních dohod. Mojí rolí není hodnotit politická vyjádření jednotlivých představitelů politických stran, ale dbát na to, aby kroky Ministerstva obrany České republiky byly v souladu s mezinárodním právem, se závazky České republiky a s cílem přispívat ke stabilitě a bezpečnosti v regionu. V tomto duchu se snažím vést svou práci i svá vystoupení a vedení svých podřízených.

Následovala otázka ohledně nasazení našich vojáků v případě napadení členského státu NATO, například Polska či pobaltských států. Jsem přesvědčen, že v případě takto závažné situace by v souladu s aliančními postupy nejdříve proběhly konzultace mezi spojenci podle čl. 4 Washingtonské smlouvy, pokud by došlo k napadení členského státu NATO, byl by aktivován čl. 5 této smlouvy, který jasně stanoví, že útok na jednoho člena aliance je považován za útok na všechny. Konkrétní forma zapojení České republiky by se vždy odvíjela od společného rozhodnutí spojenců, od konkrétních požadavků napadeného (Předsedající: Čas.) státu a samozřejmě také od reálných schopností České republiky.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Čas, pane ministře, děkuji panu vicepremiérovi a ministrovi a táži se paní poslankyně, chci-li položit doplňující otázku.

 

Poslankyně Jana Bačíková: Pane ministře, já moc děkuju za odpovědi. Přidal jste ji odpověď, kterou jsem nepoložila, ale byli jsme domluveni, takže jste věděl, na co se vás budu ptát, takže vám za to děkuju. Některé ty odpovědi byly trochu ani ryba, ani rak, ale nebudu pokládat žádnou doplňující otázku a děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní dávám slovo poslankyni Věře Kovářové k přednesení ústní interpelace na ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelku. A může se zatím připravit pan poslanec Výborný.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, také ve vašem případě, stejně jako u pana premiéra, mi jako inspirace posloužilo programové prohlášení vaší vlády, konkrétně ta jeho část, ve které se hovoří o podpoře flexibilních úvazků pro rodiče, seniory a zdravotně znevýhodněné. Jak jsem zde uvedla včera, jsou témata, na kterých se koalice s opozicí určitě shodne a tento cíl mezi ně nepochybně patří. Jak to tak ovšem mnohdy bývá, ďábel se skrývá v detailu. A tak mi dovolte, abych se zeptala, jakým konkrétním způsobem hodláte flexibilní úvazky podpořit, jakým konkrétními cestami, pokud je již máte, nebo případně stačí naznačit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji, vážený pane předsedající, tady v tuto chvíli je to, bych řekl, jedna z priorit, které my na Ministerstvu práce a sociálních věcí už v tuto chvíli řešíme, protože tam máme například směrnici, která se zabývá platformovým zaměstnáváním a ta souvisí také s flexibilitou vlastně pracovních úvazků i pro všechny tady tyto skupiny, včetně například studentů, kteří mohou být zaměstnáni právě na těch, bych řekl, místech, které platformy vytvářejí, jako jsou rozvozy, různá jídla a tak dále, a tady řešíme právě nejen tu flexibilitu samotnou a jak k tomu přistoupit v rámci transpozice evropské směrnice, ale také, jakým způsobem ochránit vlastně ty platformové zaměstnance proto, aby měli přístup například ke zdravotní péči, pokud se jim něco v tom pracovním procesu stane. V tuto chvíli tady toto hledáme a příští týden velmi konkrétně máme další schůzku, jakým způsobem transponovat například tuto směrnici.

Jinak podpora flexibilních úvazků pro rodiče, seniory a zdravotně znevýhodněné bude patřit do oblasti práce a zaměstnanosti. Je to klíčové téma, jedná se například o oblast, když budu konkrétnější, která se musí upravovat v rámci sociálního pojištění, v rámci důchodového zabezpečení, v rámci pracovněprávní roviny a také třeba u změn v zákoníku práce. My chceme také zvýšit vlastně flexibilitu, která se týká pracujících seniorů. Tady vlastně ta předchozí vláda zrušila za 360 odpracovaných dnů navýšení o 0,4 procenta vlastně u seniorů jejich důchodů. My jsme to měli napočítáno tak, že jsme chtěli zvýšit právě tuto variabilitu na 1,5 procenta za 360 odpracovaných dnů, ale protože budeme mít před sebou a máme před sebou od 1. dubna jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů, tak tam budeme přistupovat, bych řekl, k automatickému modelu počítání u pracujících seniorů den po dni, to znamená, že to bude spravedlivější, transparentnější, může každý vlastně z těch seniorů flexibilně pracovat, jak chce, kdy chce a bude se to počítat vlastně jeden den po druhém, už to nebude takhle u těch 360 odpracovaných dnů a tam také už jsme se sešli jako pracovní skupina na Ministerstvu práce a sociálních věcí a hledáme ten model, jakým způsobem flexibilněji právě u pracujících seniorů počítat ten jejich příspěvek k důchodu, který je velmi důležitý, nejenom to sociální pojištění, které má vlastně být odpuštěno měsíc co měsíc, protože z toho si nikdo nic vlastně jakoby neušetří, není tam ta motivace a pořád má ten důchod stejně vypočítaný, ale takhle my chceme podporovat velmi, velmi pracující seniory, aby se jim to k tomu důchodu počítalo. Že když už nebudou moci třeba dobrovolně v 68, 70 letech pracovat tak, aby neměli stejně vypočítaný důchod jako v těch 65, když třeba do toho důchodu jdou.

A co se týká těch rodičů, tak tam samozřejmě už se to děje v průběhu x let zpátky, že se pořád nejen hledá ten model, který už je najit, ale tam je to o slevě pravděpodobně na sociálním pojištění u zaměstnavatelů. Ale řekněme si upřímně, že například když se podíváme do jakékoliv země, od České republiky na západ, to je například ze dvou polovičních úvazků dokáže vyjít úplně běžně se svými náklady na bydlení, na život a tak dále tříčlenná rodina.

U nás pokud máte poloviční úvazek, tak vlastně je to pořád, bych řekl, strašně nevýhodné pro všechny ty, kteří by do toho polovičního úvazku jít chtěli. Takže je to i velká finanční motivace, protože například je rozdíl u polovičních úvazků, které my vidíme statisticky v Praze, protože tady skutečně jsou nadprůměrné příjmy než třeba v ostatních regionech, a je potřeba nějakým způsobem motivovat ty lidi, pokud chtějí, tak aby šli pracovat, ale za prostě solidních podmínek jak pro ně, tak i pro ty zaměstnavatele.

Takže si myslím, že ani během těch 20 dnů, kdy tato vláda funguje, tak jsme měli už celou řadu setkání, která se právě týkají i té, bych řekl, čtvrté sekce u nás, což je sekce zaměstnanosti, a tam řešíme všechny tyto věci, které jsem v tuto chvíli konkrétně vyjmenoval.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministru a táži se paní poslankyně, chce-li položit doplňující otázku?

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Mně to prozatím takto stačí, nicméně budu reagovat na tu vaši odpověď o pracujících seniorech. Tam nebudu zpochybňovat, zda to, co plánujete, je OK, nebo není OK, nicméně jsem ráda, že oproti předcházejícím výrokům na adresu pracujících seniorů, že senior v podstatě nemá možnost pracovat, protože už na to jaksi nemá sílu, tak jsem ráda, že se toto průběžně mění a že víte, že je celá řada seniorů, kteří chtějí pracovat, mohou, a zda tedy budete motivovat i zaměstnavatele. Takže zatím takto. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Prosím, pane ministře.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Ano, tak já to ještě doplním. U těch pracujících seniorů nebyl nikdy rozpor o tom, jestli když chtějí pracovat, tak ať samozřejmě pracují. Tady byl rozpor u toho, že když oni nemohou pracovat a skutečně nechtějí, tak je nedržet déle než nad 65 let v tom procesu. Když uvedu příklad, týká se to všech nenáročných profesí, které ale jsou opravdu, bych řekl, náročné nejen z hlediska fyzického, ale i z hlediska psychického. Například když uvedu, já nevím, řidiče, kteří by měli řídit třeba autobus městské hromadné dopravy do 67, 70, 68 let, tak pro některé to skutečně je natolik velký problém, že by stejně šli do předčasného důchodu, tím pádem by spadli do systému sociálních dávek a stejně by si ten důchod, protože by nebyli schopni zaplatit své životní náklady, doplnili nějakým dávkovým sociálním systémem.

My jdeme tou cestou, a budeme navazovat i na vás, že budeme nechávat tu slevu na sociálním pojištění; to, co ten senior uvidí hned, ale protože jste zrušili to zásadní, že když bude ten člověk pracovat dobrovolně i nad 65 let, tak že se mu bude připočítávat k tomu důchodu právě to navíc, za co pracovat bude, protože v tuto chvíli je to tak, že když si necháte vypočítat důchod a pracujete, pracujete třeba dva roky, tak za dva roky dostanete stejný důchod, jako je ten vypočítaný, a nic se vám k tomu nepřipočítá. A toto je ta systémová chyba, která právě nastala, na kterou my jsme celou dobu upozorňovali, a tady to chceme napravit právě díky tomu jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatele a ještě to více rozšířit a udělat to férovější, že to můžeme počítat dokonce i den po dni. Ale v tuto chvíli tady toto připravujeme a jsem opravdu rád za každého seniora, který bude pracovat dobrovolně i nad ten svůj věk odchodu do důchodu, ale nedělejme to pro všechny povinně.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministru a nyní dávám slovo poslanci Marku Výbornému ve věci ústní interpelace na ministra zemědělství Martina Šebestyána.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážený pane ministře, dovolte mi, abych vás interpeloval ve věci zajištění bezpečnosti a řízení krizových stavů v působnosti rezortu Ministerstva zemědělství. Myslím, že se asi oba shodneme na tom, že bezpečnostní situace, a věřím, že jako ministra vás o tom také seznámily a informovaly bezpečnostní služby, je velmi napjatá a těch různých incidentů v této oblasti zaznamenáváme v poslední době velké množství.

Přesto jste ihned po svém nástupu na rezort v rámci systemizace zrušil odbor bezpečnostní politiky a krizového řízení. Tento krok jde zcela proti smyslu zajištění bezpečnosti státu. Je to oslabení kapacit sektoru, který zajišťuje, a to je důležité, bezpečnost kritické a krizové infrastruktury v oblasti pitné vody a dodávek potravin. Tím bohužel ohrožujete nejen základní roli státu, ale i bezpečnost našich občanů.

Chci se zeptat, co vás k tomuto nepochopitelnému kroku vedlo, a na základě jakých analýz či odborných stanovisek jste změny v systemizaci učinil, anebo tak činíte pouze takříkajíc od stolu? Kybernetická bezpečnost byla zařazena pod novou sekci IT, a to jde zcela proti doporučení Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost. Můžou vznikat v praxi situace, které budou ohrožovat kybernetickou bezpečnost, a to proto, že IT zpravidla chce všechno rychle a kybernetická bezpečnost má být naopak protiváhou, aby to bylo bezpečné. Nový zákon o odolnosti kritické infrastruktury dle směrnice Evropské unie zavádí nové povinnosti a nároky na celý vodohospodářský sektor. To si vyžádá nové kapacity, které jsou naopak škrtány. Trend bezpečnostního světa je oddělovat krizové řízení a správu utajovaných informací. Vy jste to naopak spojil, a to ohrožuje zásadu ochrany utajovaných informací a nezávislost jejich správy. Současně na Bezpečnostní radě státu, která má své výbory, tak musí chodit experti, odborníci a vy touto systemizací (Předsedající: Čas, pane poslanče!) se jich naopak zbavujete. Děkuji, pane ministře, za vaši odpověď a za to, co vás k tomu vedlo. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má ministr zemědělství Martin Šebestyán a zatím se může připravovat na svou interpelaci pan poslanec Petr Hladík.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Děkuju, pane předsedající. Tak já bych chtěl úvodem uvést, že odbor bezpečnostní politiky a krizového řízení nebo jiný odborný útvar MZe nemá přímou vazbu, ani vliv na výkon bezpečnostních opatření v jednotlivých organizacích, tedy ani státních podniků podřízených rezortů. Vedení jednotlivých subjektů, které vlastní nebo vykonávají správu infrastruktury označené za kritickou, podle krizové legislativy jsou samozřejmě povinné vytvářet podmínky pro zabezpečení ochrany těchto objektů a zajištění jejich bezpečnosti. To vyplývá z příslušných předpisů.

Já si myslím, že to, o čem se tady bavíme, je bouře ve sklenici vody. Ten odbor bezpečnostní politiky a krizového řízení měl de facto 15 systemizovaných míst. Já jsem z tohoto odboru udělal samostatné oddělení. Zrušil jsem pouze jedno místo a přerozdělil jsem ty kompetence. Chtěl bych říci, že veškeré nutné činnosti týkající se bezpečnostní politiky, krizového řízení a kyberbezpečnosti zůstávají zachovány, dochází však podle mého názoru k efektivnějšímu uspořádání těchto činností.

Myslím si, že tedy obavy nejsou na místě. Myslím si, že bychom se měli soustředit z pohledu bezpečnosti na věci, jako je potravinová bezpečnost, dostatek finančních prostředků na vodohospodářskou infrastrukturu a její budování a tak dále, a nepovažuji svůj krok v žádném případě za jakkoliv nebezpečný. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministru a táži se pana poslance, chce-li položit doplňující otázku.

 

Poslanec Marek Výborný: To já, pane ministře, s vámi určitě souhlasím, že se máme soustředit na potravinovou bezpečnost. V tom jsme zcela určitě ve shodě, ale přesto se domnívám, že v této velmi vyhrocené situaci, tak už i ten krok, který můžeme brát jako symbolický, že prostě škrtnete odbor, uděláte z toho jenom nějaké oddělení, tak není v souladu s doporučeními i dalších institucí a organizací. Já jsem se vás ptal, jestli víte, že to je v rozporu s doporučením Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, pokud budeme v té oblasti, která se týká kybernetické bezpečnosti. A prosím pěkně, jednak mít zajištěn dostatek potravin, potravinovou bezpečnost, to je jedna věc, ale druhá věc jsou také třeba útoky na už současné zdroje pitné vody. A zeptejte se generálních ředitelů povodí, jako že se s nimi opakovaně setkáváme, a tento krok opravdu může znamenat ohrožení. A já jsem se ptal, jestli se to udělal na základě nějaké odborné analýzy, doporučení expertů, anebo jestli to byla jenom nějaká vaše rozhodnutí, dojmologie nebo něco podobného. To byl ten dotaz. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Pane ministře?

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Děkuji. Rozhodně to není žádná dojmologie. Můžete se podívat i na ostatní úřady, ministerstva v rámci státní správy. Někde je to odbor, někde je to samostatné oddělení, čili z mého pohledu nevidím v tomto žádný problém.

Ještě pro všechny ostatní bych chtěl říct, že tento odbor nebo samostatné oddělení plní povinnost dohledu, aby bylo jasné.

On nevykonává ty jednotlivé věci, které, jak tady říkáte, z pohledu vody a tak dále, které plní podřízené instituce a subjekty. Samozřejmě ty podmínky tam zůstávají stejné a nic se nemění.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní dávám slovo poslanci Petru Hladíkovi ve věci přednesení ústní interpelace na místopředsedu vlády a ministra zahraničních věcí a životního prostředí Petra Macinky.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane premiére, vážený pane ministře, já tady naváži a budu se ptát na pana Turka. Jaké bude mít pan poslanec Filip Turek na Ministerstvu životního prostředí pravomoci a kompetence, když bude vládním zmocněncem? Jakou bude mít na ministerstvu smlouvu a v jaké výši odměny? Říkáte, že bude sedět, nebo on říká, že bude sedět v ministerské kanceláři zabezpečené. Co tam tedy přesně bude dělat? Vnitřní pravidla ministerstva tohle zakazují, vstup do kanceláře ministra. Tak tedy změníte tahleta vnitřní pravidla ministerstva? Bude mít k dispozici řidiče, služební telefon, asistentku nebo nějaké další benefity? Pokud ano, tak jaké? Jak bude zajištěno cestování do zahraničí? Já jsem pochopil ze slov pana premiéra, že by měl ve své pozici vládního zmocněnce jezdit do zahraničí. Takže jaký bude celkový rozpočet na takovou pozici vládního zmocněnce Filipa Turka? Vy sám jste řekl, že vás tam bude zastupovat, jako byste tam byl sám vy. Jak to tedy přesně bude fungovat? A poprosím o co nejdetailnější odpověď. Myslím, že pan premiér to tady paní poslankyni Svárovské slíbil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Zatím se může připravit paní poslankyně Andrea Hoffmannová. Slovo má vicepremiér a ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí Petr Macinka.

 

Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí ČR Petr Macinka: Dobrý den, děkuji. No, vláda schválila na svém posledním zasedání - zřídila, vytvořila funkci vládního zmocněnce s tím, že zrušila funkci jiného vládního zmocněnce. Tedy není to žádné vytváření dalších pozic. Je to zrušení jednoho místa, kde byl dříve pan Dusík, a vytvoření druhé pozice, kde je pan Turek, tak aby to lépe odpovídalo prioritám naší vlády.

Samozřejmě je potřeba říci, že tento krok, musím to zmínit, k tomuto kroku jsme se uchýlili právě v důsledku toho, že pan prezident Petr Pavel trošku kreativním způsobem přistupuje k naplňování příslušného článku Ústavy. Usnesením vlády České republiky vlastně bylo uloženo ministrovi životního prostředí, aby poskytl maximální součinnost vládnímu zmocněnci při výkonu jeho činnosti podle jeho požadavků. To znamená, to je obecně vymezeno. Já tedy teď můžu říct, že pan zmocněnec nebude mít žádné podřízené, ale ministerstvo mu zajistí ten nezbytný servis pro výkon jeho funkce prostřednictvím svých stávajících zaměstnanců. Pokud bude vyslán na nějakou zahraniční cestu ministerstvem nebo vládou, tak tyto náklady by byly případně proplaceny z kapitoly Ministerstva životního prostředí stejně jako některých jiných osob tam působících.

Co se týče i možná toho předchozího dotazu paní Svárovské, tak obsah toho právního vztahu, který by mohl být, tak v tuto chvíli je v řešení. Takže v tuhle chvíli pan Turek žádnou smlouvu s ministerstvem nemá. Ostatně jsme tady už třetí den v Poslanecké sněmovně, kdy se věnujeme my všichni i pan Turek projednávání žádosti o důvěru vládě. Takže toto ještě naplněno nebylo. Já jsem si samozřejmě všiml toho, že už se okamžitě jako při jakékoliv příležitosti, když se řeší pan Turek, vyrojily miliony různých expertů, právníků, ústavních právníků, pracovních právníků a já nevím koho, komentátorů, kteří už nyní naznačují, že půjde o nějaký střet zájmů. Tak my samozřejmě nejsme pitomí a víme, že nic takového nastat nemůže, nenastane. Ale tomu bude také odpovídat potom nějaká případná smlouva.

Ale obecně, víte, já musím říct, že to fakt není žádná trafika pro Filipa Turka. Filip Turek byl zvolen ve volbách, protože byl nositelem nějaké politiky, nějakého politického směru, nějakého přístupu, zejména ke zbytnělým iracionálním zeleným politikám, před kterými máme pocit, že musíme občany České republiky ochránit. Byl to náš program, chceme to naplnit. My trváme na tom, že by to Filip Turek měl dělat z pozice ministra životního prostředí. Ale zatím to vypadá, že pan prezident bojuje nějakou svoji svatou válku o Ministerstvo životního prostředí. Budiž, uvidíme, třeba se to v průběhu času změní. Takže nám jde o to věci měnit. Nám nejde o to, vyrábět nějaké trafiky. A já, jak znám Filipa Turka, tak mohu říci, a určitě vím, že on je připraven podílet se na rušení těch šílených fanatických zelených politik a podílet se na zachraňování prosperity české veřejnosti a českých občanů klidně i zadarmo. Takže jemu je opravdu jedno, že v tuto chvíli žádnou smlouvu nemá, žádný plat nemá a tak dále. On je poslancem. To, že poslanec může být vládním zmocněncem, k tomu už se v minulosti vyjadřoval Ústavní soud. Tedy máme tady jistý precedent z minulosti, ale nějaké detaily teprve řešíme. A my to nebudeme avizovat, my to pak budeme kdyžtak oznamovat, až bude co. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu vicepremiérovi a ministru a táži se pana poslance, chce-li položit doplňující otázku?

 

Poslanec Petr Hladík: Takže vy můžete, pane ministře, vyloučit, že by Filip Turek na tom ministerstvu někomu třeba dával nějaké úkoly? Vy říkáte: nebude mít podřízené, takže nikoho nemůže úkolovat, ani státní tajemníci. Takže když někdo řekne, to jsem dostal od pana Turka, tak na to zareaguje jak? A chtěl bych fakt tuhletu odpověď.

Druhá věc je ta, tak vy jste schválili nějaký statut a ještě nevíte, jak pan Turek tam bude působit, jakou bude mít pracovní smlouvu, jaké bude mít zázemí, jaký bude rozpočet? Proč?

A poslední věc. Ten vládní zmocněnec byl Jan Dusík, který byl v tom čase vrchní ředitel na Ministerstvu životního prostředí a byl schválen pro naše vyjednávání při předsednictví České republiky v evropské sedmadvacítce. Poté se stal zástupcem vrchního ředitele na DG CLIMA v Bruselu. Takže nikdy to nebylo placené, byl to zaměstnanec ministerstva. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana vicepremiéra a ministra.

 

Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí ČR Petr Macinka: Tak děkuji za vysvětlení pozice pana Dusíka. Jste možná si nevšiml, že už nejste ministrem, tedy už nejste interpelován. Já jsem se vás na to neptal, ale děkuji. Jedete z hezké setrvačnosti, zdá se.

No, ministerstvo řídí ministr, ano? Ministr. Ministr životního prostředí je Petr Macinka. Máme funkci vládního zmocněnce, který jaksi - jeho náplní je jistá koordinace, možná nějaké vyjednávání, všechno se to týká věcí, za které vy jste velmi bojoval, a my teď chceme bojovat proti nim. Takže pan Turek určitě nebude dávat nikomu žádné úkoly. Úkoly budu dávat já nebo třeba náměstek, který je k tomu zmocněn a tak dále. Pan Filip Turek bude vyhodnocovat něco, jestli třeba váš přístup byl v pořádku v těchto věcech, nebo jestli byl v nepořádku a může dávat třeba nějaké doporučení mně k tomu, abych udělal nějaké rozhodnutí, nebo třeba vládě, když je to vládní zmocněnec, aby vláda učinila nějaké rozhodnutí.

Já myslím, že to není vůbec nic proti ničemu, my to takto chceme, ale znovu opakuji: Filip Turek by měl být ministrem. A dokud pan prezident nepřestane bojovat svoji svatou válku za toto ministerstvo, s jehož agendou má pramálo společného, ani to moc už nechápeme, nevím, asi se trochu bojí pana Turka, ale to já mu do svědomí nevidím, ani do hlavy, tak do té doby prostě ministrem životního prostředí je Petr Macinka a vláda má svého zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal, Filipa Turka.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane vicepremiére a ministře. Nyní dávám slovo poslankyni Andree Hoffmannové, která má přednést ústní interpelaci na ministra kultury Oto Klempíře.

 

Poslankyně Andrea Hoffmannová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře. Veřejnoprávní média čelí vážnému ohrožení, a sice ztrátě své nezávislosti, která je klíčová pro poskytování objektivní a kritické publicistiky a zpravodajství. Vycházím například z nedávného článku respektované novinářky Deníku N Zdislavy Pokorné, cituji: jak lidé z Tykačova okolí získávají vliv v České televizi. Zaznamenala jsem informaci, že hodláte prosadit zrušení televizních a rozhlasových poplatků, které chrání veřejnou mediální službu před politickými vlivy a zajišťují nutnou stabilitu. Kvalitní média jsou přece jedním z pilířů naší demokracie.

Dále bych také chtěla připomenout, že mimo jiné současní radní České televize Pavel Matocha a Lubomír Veselý v roce 2020 nezákonně rozhodli o odvolání tehdejší dozorčí komise České televize, čímž vznikla dle pravomocného rozsudku České televize škoda ve výši - České televizi, pardon, škoda ve výši téměř 4 milionů korun.

Nedávný generální ředitel České televize Jan Souček tvrdil, že byl vydírán oběma radními, aby tuto škodu Česká televize nevymáhala.

Proto si dovolím v těchto dvou věcech položit dvě otázky. Podpořil byste návrh na odvolání členů Rady České televize Pavla Matochy a Luboše Veselého s ohledem na to, že svým rozhodnutím podle pravomocného rozsudku způsobili České televizi škodu odvoláním dozorčí komise Rady České televize?

A druhá otázka, jaký přesně model financování veřejnoprávní mediální služby hodláte prosadit? Jak o tomto modelu uvažujete? Jak chcete bránit nezávislost České televize a Českého rozhlasu a omezit vliv různých zákulisních skupin? Obávám se, že zrušením koncesionářských poplatků byste naopak nezávislost vážně ohrozil. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. Slovo má ministr kultury Oto Klempíř a zatím se může připravit na interpelaci pan poslanec Jan Bureš.

 

Ministr kultury ČR Oto Klempíř: Paní kolegyně, děkuju za správně položený a poctivě položený dotaz. Já myslím jednu věc, že před námi, před koalicí, která - kteří reprezentanti sedí za mnou, nikdo veřejnoprávní média bránit nemusí. Ona nejsou ohrožena. Tím, že - já odpovím na druhý dotaz, teď - tím, že budou financována z jiných zdrojů, než jsou veřejnoprávní poplatky, tím o svoji nezávislost ani o nestranné zpravodajství nepřijdou. Ono to nijak nesouvisí, protože podle mého názoru nebo podle i našeho názoru - nezávislost médií vždy je dána odvahou jejich managementu. Jakmile management - jak televize, tak ČTK, tak rádia - povolí a začne se ohýbat a ustupuje politickým tlakům, i když máte poplatky, které jsou v současné době - tak ta nezávislost je ohrožena.

Já si myslím, že my potřebujeme posadit televizi, ČTK i rozhlas do moderní doby. Potřebujeme se poučit kupříkladu z Finska, kde je financován - tato veřejnoprávní služba - ze státního rozpočtu. A nikdo se neodvažuje tvrdit, že je nějakým způsobem ohrožena nestrannost. A ta nestrannost veřejnoprávních médií, kupříkladu si vezmu Českou televizi, tak ono to není jenom zpravodajství, jsou to seriály, jsou to pohádky, Večerníček, ČT EDU, ČT Déčko. To nijak nikdo neohrozí.

A na druhou otázku chci odpovědět, že členové těchto orgánů, jako je pan Matocha, stejně budou nějakým způsobem čelit našim dotazům, budou čelit tomu, aby obhájili svoji roli v těchto orgánech. That´s it.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, děkuji panu ministru a táži se paní poslankyně, jestli chce položit doplňující otázku.

 

Poslankyně Andrea Hoffmannová: Já děkuji panu ministrovi za odpověď, i za ten příslib snahy zachování nezávislosti. Já si myslím, že už teď jsou média v ohrožení, nehledě na jejich způsob financování. Neříkám, že jiné modely nejsou špatné, ale vždycky záleží na kontextu, proto jsem se na ně ptala, takže já určitě i jako členka mediálního výboru budu sledovat a spolupracovat na těch možnostech. Chtěla bych ještě doplnit dodatečnou otázku - jestli plánujete například vzhledem k rozpočtu a k výši prosazovat nějakou redukci služeb veřejnoprávních médií, případně jejich slučování? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji paní poslankyni, prosím pana ministra.

 

Ministr kultury ČR Oto Klempíř: Děkuji za doplňující otázku. Redukci veřejnoprávních médií my nemáme v úmyslu. Zatím to nikdo neplánuje, ani o tom v koalici nehovoříme a o jejich slučování se můžeme bavit v průběhu našeho mandátu, ale zatím to není na stole.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, děkuji, pane ministře, nyní dávám slovo panu poslanci Janu Burešovi, který má interpelaci na místopředsedu vlády a ministra zahraničních věcí a ministra životního prostředí Petra Macinku.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji, pane místopředsedo, já mám na tu druhou půlku pana ministra, tedy na ministra životního prostředí interpelaci. Vážený pane ministře, v programovém prohlášení vlády uvádíte, že, cituji: zastavíme dotace pro neziskové organizace, které blokují rozvoj a investice.

Jako poslanec ODS považuji za důležité upozornit, že občanská společnost a neziskové organizace jsou nedílnou součástí demokratického systému. ODS dlouhodobě prosazuje princip efektivity a transparentnosti, nikoliv plošné škrty, které by mohly vést k likvidaci organizací, jež přinášejí státu reálný užitek, například při ochraně krajiny, zadržování vody nebo také čerpání evropských fondů. Pokud stát tyto činnosti převezme sám, bude to dražší a také méně efektivní. Mám k tomu hned několik zásadních otázek: jak bude vláda definovat pojem, cituji: blokují rozvoj a investice?

Za druhé, jaký mechanismus bude použit pro identifikaci těchto organizací?

A za třetí, jak vláda zajistí, aby tento krok nebyl zneužit k potlačování občanské společnosti a demokratické kontroly?

Doplňuji, znamená to, že neziskové organizace, které využívají zákonné prostředky, například připomínkování stavebních řízení, podávání odvolání nebo účast v EIA procesech budou považovány za blokující? Nebo jak se tento postup slučuje s právem na účast veřejnosti v rozhodovacích procesech, které vyplývá z aarhuské úmluvy a evropské legislativy? Bude existovat seznam nežádoucích neziskových organizací? Kdo bude rozhodovat o tom, zda konkrétní organizace blokuje rozvoj? Ministerstvo, vláda nebo nějaký nezávislý orgán? Neziskové organizace často upozorňují na rizika pro životní prostředí, bezpečnost nebo veřejné zdraví. Jak bude zajištěno, že jejich legitimní činnost nebude kriminalizována nebo finančně likvidována?

Prosím o jasné vysvětlení, jak bude tento závazek realizován v praxi, aby nedošlo k ohrožení práv občanů a transparentnosti rozhodovacích procesů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Slovo má vicepremiér, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí Petr Macinka. A zatím se může připravit s interpelací pan poslanec Jan Lipavský.

 

Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí ČR Petr Macinka: Dobře, děkuji, pane poslanče. Jde o financování. Jde primárně o financování, to znamená, za prvé, možná vy jste si toho nevšimli ve vaší politické straně, my jsme si toho všímali několik let posledních, všímáme si toho i dnes a všímáme si toho čím dál víc, ale prostě nejsou peníze. Nejsou peníze.

A podle mě a podle nás, podle naší vlády stát tady není od toho, aby financoval občanskou společnost, obecně řečeno. Když - já nehážu všechny neziskové organizace,ani projekty do jednoho pytle samozřejmě. My dělíme na neziskovky - politické neziskovky, ale taky aktivistické nebo nátlakové organizace, kterým se třeba mezi některými lidmi ve veřejnosti říká ekoteroristé. Takže pokud se někdo někde přilepuje k silnici, pokud někdo někde blokuje dopravu, pokud někdo využívá všechny možné obstrukce k tomu, aby blokoval roky a roky výstavbu přehrad nebo dálnic a tak dále, tak si myslíme, že tím jde proti strategickým ekonomickým zájmům České republiky nebo dokonce tím ohrožuje veřejnou bezpečnost.

Ohrožování veřejné bezpečnosti určitě nelze jen tak přihlížet. Takže když i bývalý ministr zemědělství opravdu působil, tedy i na mě a věřil jsem mu to, že byl velmi rozezlen poté, co v Jeseníkách byla povodeň na Jesenicku, poté, co tam jedna tady z těch neziskových organizací, jak vy říkáte vzletně občanské společnosti, mnoho let blokovala výstavbu přehrady, umírali tam lidé, nemuselo to být.

To znamená, to je něco, co se nám nelíbí, to je něco, s čím ta předchozí vláda nic nedělala, ale to je něco, co my považujeme za důležité, aby se řešilo. To znamená, nejsou peníze, ale pak také vnímáme, že někdo ohrožuje bezpečnost a jde přímo proti nějakým strategickým ekonomickým zájmům České republiky.

To je všechno. Takže zatím tolik k tomu, můžete se doptat.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu vicepremiéru a ministrovi a táži se pana poslance, chce-li položit doplňující otázku.

 

Poslanec Jan Bureš: Ano, děkuji. Já bych upozornil pana ministra, že tady není od toho, aby úkoloval on mě, ale vláda se zodpovídá Poslanecké sněmovně. On mi neodpověděl na tu otázku, jakým způsobem chcete zajistit, aby se skutečně takzvaně s vaničkou nevylilo i dítě? To znamená, aby ty organizace, které častokrát nahrazují stát, protože jsou mnohem efektivnější a i mnohem levnější v tom, jakým způsobem pomáhají řešit některé problémy, které jsou přímo v té lokální úrovni, aby ty měly možnost a měly přístup k dotacím. Nebo nebudete vypisovat vůbec žádné dotace? Pokud byste mi řekl, že nebudete vypisovat vůbec žádné dotace, OK, rozumím tomu. Ale proč potom máte mít v programovém prohlášení vlády, že nechcete financovat organizace, které blokují výstavbu.

Já nevím, jestli jste si dělal nějaký screening, ale podle mých informací žádná organizace, o kterých jste tady mluvil, které jste tady zmiňoval, dotaci z Ministerstva životního prostředí nedostala.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane vicepremiére a ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí ČR Petr Macinka: Ano, ale pak taky máme Státní fond životního prostředí, tam možná už některé dotace bychom našli, že? V těch desítkách, stovkách programů jsou tam častokrát staré dobré známé firmy. Jo? Hnutí Duha a tak dál, ale já tady nejsem od toho, abych je jmenoval.

Takže vy se ptáte, přístup k dotacím, ano, my chceme omezovat přístup k dotacím obecně, protože nemáme peníze. Kdybychom tady nemuseli sledovat nálet pana ministra Stanjury, tak by ta situace možná byla růžovější, ale možná mně potvrdí má slova i paní ministryně financí, že prostě peníze došly, takže určitě musíme samozřejmě omezovat přístup k dotacím.

A co se týče, vy říkáte, že jsou nějaké neziskovky, které nahrazují stát. Mně se ale nelíbí, když jako neziskovky mají nahrazovat stát, mně se nelíbí, když občanská společnost má nahrazovat politiku. Když chcete dělat politiku, tak si založte politickou stranu a ne politickou neziskovku. Lidé volí ve volbách svoje zástupce a tak dále. To znamená, ta míra nahrazování státu neziskovkami je sporná. Já nezpochybňuji všechno, já samozřejmě nevylévat dítě i s vaničkou, to je možná dobrá poznámka, ale já myslím, že teď jde o princip změny nějakého přístupu.

Předtím to bylo tak, že se tady plošně dělala apoteóza neziskového sektoru. Tak to už tak prostě nebude. Já rozumím tomu, že je řada neziskovek, které svůj smysl mají, mají být financovány a tak dále, ale věřte mi, že vím velmi dobře, že existuje velké množství neziskovek, které opravdu jsou zbytečné, jsou to čerpačky a myslím, ať si klidně existují, ale financovány by být neměly a nebudou.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane vicepremiére a ministře. A nyní dávám slovo poslanci Janu Lipavskému ve věci ústní interpelace na místopředsedu vlády a ministra obrany Jaromíra Zůnu.

 

Poslanec Jan Lipavský: Dobrý den. Vážený pane vicepremiére, já bych se chtěl zeptat, jak to vlastně přesně je ohledně vztahů ve vládní koalici. Já jsem zaznamenal váš projev, který jste měl po nástupu do funkce. Musím říct, že to je projev, který byl velice odborný, erudovaný a s řadou těch věcí, které jste tam uváděl, bych se i ztotožnil.

Následně jsem potom zaznamenal, že to vyvolalo určitou politickou bouři v táboře SPD, stalo se to i centrem určitého, dokonce řekl bych až jako posměchu v některých kruzích, ale také jsem zaznamenal určitá videa, která jste natáčel, tak jsem se vlastně chtěl zeptat, jestli můžete vlastně věci z toho projevu dál říkat, jestli třeba jste schopen říct, že Rusko je agresorem proti Ukrajině a že my se musíme bránit. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má vicepremiér a ministr obrany Jaromír Zůna. Zatím se může připravit předseda Pirátské strany a poslanec Pirátů pan Ivan Bartoš.

 

Místopředseda vlády a ministr obrany ČR Jaromír Zůna: Vážený pane poslanče, děkuji za interpelaci. Já jsem rád, že mám možnost se k ní vyjádřit. Ona koreluje i s tou první otázkou, kterou jsem měl v té první interpelaci. Já bych chtěl říct v zásadě tolik. Já jsem vždycky považoval komunikaci s veřejností, s médií, ať už to bylo napřímo naživo při různých příležitostech, seminářích, akcích, konferencích a podobně, anebo přímo pro média, protože to vyplývalo z mých předchozích funkcí, nikdy jsem se tomu nevyhýbal a považoval jsem to za velmi důležité. Koneckonců je možné si najít celou řadu mých publikovaných prací. Takže já to nepovažuju za téma ani okrajové, ani nepodstatné, naopak.

Ale teď bych to zasadil asi do kontextu, že se nacházíme bezprostředně po jmenování vlády, ještě ani nezískala důvěru a nacházíme se také vlastně v období přebírání funkcí, seznamování se s agendou, která je aspoň teda, pokud mohu mluvit za Ministerstvo obrany, velmi dynamická. Dneska zahajujeme bilaterálky například v rámci plánovacích procesů, takže je to velmi náročné. Takže v téhleté fázi si myslím, že je třeba se vyjadřovat v zásadě v prvé řadě věcně a s nějakým respektem k těm zvyklostem a dohodám, které jsou v rámci koalice. To považuji za podstatné. A já myslím, že i z toho, jak jsem profilován z hlediska toho vyjadřování se veřejně, tak je to směrem k té věcnosti a k těm technickým stránkám věci.

Chtěl bych říci, že i přes tady to tempo, tak se médiím v zásadě nevyhýbám. Každý týden mám tři čtyři nějaké zveřejněné rozhovory nebo něco podobného a každý týden vystupuji veřejně na nějakých konferencích, akcích a podobně, kde mě dokážou i hodiny, řekl bych, odborně grilovat. Takže v žádném případě tahleta věc není pro mě jakoby druhotná a nikdo mi nezakazuje se nějakým způsobem vyjadřovat.

Takže jde jenom o to, aby ta komunikace probíhala strukturovaně, transparentně a efektivně, obzvláště pokud se mluví oficiálně za rezort obrany, za vládu České republiky.

Současně bych chtěl ujistit vás, pane poslanče i ostatní poslance přítomné, že počítám s aktivní účastí do budoucna k té mediální komunikaci, k aktuálním otázkám, ale i dlouhodobým prioritám obranné politiky, modernizace armády, péči o vojáky, posilování bezpečnosti České republiky i ohledně našich spojeneckých závazků.

A také si myslím, že ta otevřenost, dialog a srozumitelnost té komunikace jsou hodnoty, ke kterým se i naše vláda hlásí a má to koneckonců přesně definováno i ve svém programovém prohlášení i v té části Obrana, kde té komunikaci je dána velká vážnost, a bylo to i obsahem mého vystoupení tady v Poslanecké sněmovně. Takže děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministrovi a táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku?

 

Poslanec Jan Lipavský: Ano, děkuji. Já bych chtěl znovu položit tu klíčovou část mého dotazu na pana vicepremiéra a ministra obrany, jestli je Rusko agresorem a Ukrajina má právo se bránit a my ji v tom máme podporovat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana vicepremiéra a ministra.

 

Místopředseda vlády a ministr obrany ČR Jaromír Zůna: Děkuji za otázku, ale ona je to v zásadě stejná otázka, kterou jsem měl v té první interpelaci - považujete Ruskou federaci za agresora a iniciátora války proti Ukrajině? A i s tou druhou otázkou. Ano, Česká republika vychází z usnesení Poslanecké sněmovny přijatého v minulém volebním období, které Ruskou federaci označilo za iniciátora vojenského konfliktu. A jako člen vlády se s tímto usnesením plně ztotožňuji.

A k té obraně. Ano, jsem přesvědčen, že Ukrajina má podle mezinárodního práva právo se bránit a že má mít schopnost tuto obranu reálně vykonávat. Já jsem to řekl už při té první odpovědi. Takže asi takto. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A nyní předávám slovo poslanci Ivanovi Bartošovi, kterého jsem omylem opět instaloval do funkce předsedy Pirátů. To se omlouvám.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Ono se to často plete. Primátorem Prahy není Zdeněk Hřib, ale pan Svoboda, a předsedou Pirátů je Zdeněk Hřib, nikoliv Ivan Bartoš.

A teď již k interpelaci, jestli mohu. Já bych se chtěl obrátit na pana ministra zemědělství v této interpelaci.

Vážený pane ministře, já se nebudu dívat do období před rokem 2021, kdy jste působil ve státní správě, ale podívám se na rok 2022, kdy jste coby ředitel zemědělského fondu vypracoval analýzu, dle které měl stát začít vymáhat po koncernu Agrofert 4,5 miliardy korun z důvodu porušení § 4c zákona o střetu zájmů a v návaznosti na dokončený audit, který pocházel z Evropské komise. Později ještě váš předchůdce revidoval tuhle částku na více jak 7 miliard korun.

A jelikož se objevují velmi závažné informace o nevymáhání těchto prostředků, tak mi dovolte položit následující dvě otázky, na které bych poprosil, zda mi můžete odpovědět.

Takže otázka první. Jestli byste mohl uvést, zdali zemědělský fond skrze Finanční úřad aktuálně vymáhá prostředky z koncernu Agrofert z důvodu porušení zákona o střetu zájmů? A pokud ano, tak jakou část z více jak 7 miliard nezákonně získaných dotací vymáhá?

A za druhé, tedy druhá otázka, jestli můžete potvrdit, že zemědělský fond a Ministerstvo zemědělství disponuje analýzou z minulého roku, která uvádí, že je nutné s ohledem na platné zákony vymáhat po koncernu Agrofert více jak 7 miliard korun? A pokud ano, tak jestli můžete tuto analýzu zveřejnit. Já vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má ministr zemědělství Martin Šebestyán a zatím se může připravit na podání interpelace paní poslankyně Gabriela Svárovská.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Děkuji, pane předsedající. Tak já začnu tou původní analýzou, ale znovu zopakuji, jedná se o materiál pro jednání vlády, kde jsem upozornil jako tehdejší ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu na možná rizika a doporučil jsem, což tehdejší vláda nerespektovala, předložit a rozporovat tento provedený audit tak, abychom se dostali k rozhodnutí Evropského soudního dvora. Nešlo tedy o to, jestli něco začít vymáhat nebo nevymáhat, ale bylo to upozornění na možná rizika, která z nejasného právního stavu vyplývala.

A to, že ten nejasný právní stav trvá a vlastně i vy jako Piráti jste se ho prostřednictvím novely zákona o střetu zájmů snažili opravit a tehdejší předseda dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu pan Michálek navrhoval jasně vymezit ten zákon tak, aby vyplynulo to, co je v celé Evropě standardní a nikdo už se na to nemohl dovolávat, a byl naplněn ten původní záměr zákonodárce, to znamená, zákon a § 4c se nevztahuje na nárokové dotace.

Co se týče současného stavu. Já jsem se do dnešního dne k této věci nevyjadřoval, řekl jsem, že se se situací seznámím, a seznámil jsem se. Chtěl bych jasně říci, že po celou tu dobu, kdy jsme tady byli mediálně informováni o tom panem ministrem Výborným, že bylo zahájeno vymáhání ze strany rezortu ve věci těchto dotací, tak k tomu nedošlo, žádné takovéto řízení zahájeno nebylo, neexistuje ani žádný informativní materiál na straně ministerstva, který by obdrželo oficiálně od Státního zemědělského intervenčního fondu, jak v této věci bude postupovat.

Co se týče té analýzy, chtěl bych upozornit na informaci poskytnutou ministerstvem podle zákona 106 ještě za působení pana ministra Výborného na začátku prosince. V této informaci je otázka položená: "Uveďte, zdali MZe disponuje dokumentem, který by uváděl, že společnosti z koncernu Agrofert získaly nezákonně více jak 7 miliard korun na zemědělských dotacích." Zde tedy cílím na odpověď ano - ne. Odpověď Ministerstva zemědělství za působení pana ministra Výborného z 1. 12. 2025: "Ministerstvo nedisponuje takovýmto dokumentem." Tedy ne. To pro dokreslení stavu. Při předání funkce mi pan Výborný žádnou takovou analýzu nepředal.

Na základě těchto skutečností jsem zaúkoloval Státní zemědělský intervenční fond a své kolegy, aby předložili informaci ve všech možných směrech, to znamená, jak z pohledu budoucnosti, tak minulosti v této věci, a Státní zemědělský intervenční fond a právní odbor Ministerstva zemědělství mi tuto informaci zpracovávají.

Dále bych chtěl upřesnit to, co se tady neustále omílá, že se do našeho rozpočtu vrátí nějaké peníze. Nárokové dotace jsou penězi Evropské unie, tudíž by se nikdy nemohly stát příjmem státního rozpočtu České republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministrovi. Chce, prosím, pan poslanec položit doplňující otázku?

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já děkuju za vyčerpávající odpověď a budu rád, když proaktivně - a nemusíme to řešit způsobem interpelací, až budete mít vypracovanou tu odpověď, kterou jste říkal, že to řešení je zadáno u vás, tak pokud nás s ní seznámíte, může to být na plénu, může to být i při nějakém jednání. Já asi nemám nějaký sentiment k vládě v posledním roce jejího vládnutí, neboť jsme byli stranou opoziční, a to, jakým způsobem tedy jednal, či nejednal ministr Výborný. Budu tedy brát, že tato vaše informace je v tuto chvíli poslední informace k tomu, co se na fondu dělo.

Mám na vás ještě jeden dotaz. A teď je to spíše věc vlády jako celku. Když začalo platit nové nařízení proti střetu zájmů a už byly i ty závěry soudní a my máme i soudní rozsudky, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů, Andrej Babiš tenkrát říkal, že české zákony vykládá český soud. Bude ministerstvo reflektovat již existující rozsudky soudů v oblastech dotací, na které se vztahuje? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana ministra.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Ještě jednou děkuji za slovo. Dotčeným orgánem v této věci je Státní zemědělský intervenční fond. Já předpokládám, že on bude reflektovat a bude postupovat vždy podle současného právního výkladu a stavu.

Jenom bych upozornil v této věci - a znovu to zrekapituluji - ty inkriminované dotace, ke kterým vlastně na základě i mého tehdejšího pozastavení po dohodě s Evropskou unií teď doběhly ty soudní spory, tak nikdy nebyly proplaceny.

Znova opakuji, že nárokové dotace nikdy nebyly předmětem jakéhokoliv sporu mezi mezi Českou republikou a Evropskou komisí, a proto byly všechny tyto prostředky, které byly takovýmto způsobem ve věci národních dotací vyplaceny, vždy České republice plně refundovány. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře.

A nyní dávám slovo poslankyni Gabriele Svárovské k přednesení ústní interpelace na místopředsedu vlády a ministra zahraničních věcí a životního prostředí pana Petra Macinku.

 

Poslankyně Gabriela Svárovská: Děkuji. Už tady padlo dotazů několik na tohle téma, takže já nebudu se k nim vracet a budu spíše to téma rozvíjet. Jestli jsem dobře rozuměla z odpovědí pana premiéra a pana ministra, pan Filip Turek, pan kolega Turek jako zmocněnec vlády bude možná sedět v ministerské kanceláři, ale nebude nahrazovat ministra, což bylo jaksi naznačeno ve veřejném prostoru, například ve vystoupení pana ministra Macinky v nedělní Partii. Padlo tam slovní označení proxyministr, tak tomu rozumím na základě těchto odpovědí, že tomu tak nebude. Pan Filip Turek nebude nahrazovat ministra, nebude mít žádné podřízené, nebude dávat žádné pokyny a nebude o ničem rozhodovat. Jestli můžu poprosit pana ministra, aby to případně potvrdil nebo doplnil nebo nějakým způsobem zodpověděl tyto otázky, abychom v té věci měli jasno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má vicepremiér a ministr zahraničních věcí a životního prostředí Petr Macinka. Zatím se může připravit na své vystoupení paní poslankyně Lucie Bartošová.

 

Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí ČR Petr Macinka: Děkuji za tento dotaz. Já nevím, já jsem určitě nepoužil nikdy v životě slovo proxyministr. To možná někdo někde říkal v nějaké debatě, možná to někdo tak popisoval, ale já jsem to určitě neřekl. Myslím, že když si to dohledáte, tak zjistíte, že moje slova to nejsou. Ale to je jedno, to není podstatné. Já potvrzuji, že říkáte přesně, jak to je - nebude rozhodovat, nebude úkolovat a tak dále, všechny ty otázky, které jste řekla, tak potvrzuji z jednoho prostého důvodu, protože by to byl střet zájmů. A my neděláme střety zájmů.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministru a vicepremiérovi. A ptám se paní poslankyně, zda chce položit doplňující otázku. Ne? (Poslankyně Svárovská gestikuluje.) Prosím tedy paní poslankyni Gabrielu Svárovskou (Měla být poslankyně Bartošová.) a dávám jí slovo ve věci ústní interpelace na ministra školství (Reakce z pléna.) - ježíš, pardon, omlouvám se - prosím paní Lucii Bartošovou ve věci ústní interpelace na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagu. Upozorňuji pouze, že pan ministr je do 18 hodin omluven. Ptám se, jestli budete chtít v souladu s jednacím řádem načíst interpelaci? (Poslankyně Bartošová se otáčí k předsedajícímu a gestikuluje.)

 

Poslankyně Lucie Bartošová: Děkuji za slovo. Já jsem si nemohla nevšimnout v posledních dnech rozruchu kolem vašeho poslaneckého kolegy Denise Doksanského a jeho soukromé školy Sion. Uvedu své kolegy do problematiky, abychom věděli, o čem je řeč. Škola Sion nabízela snížené školné pro sociálně slabší žáky s tím, že rodiče žáků žili v tom, že cena je finální. Bohužel většinou ke konci studia došlo k tomu, že škola oznámila rodičům, že došlo k pochybení nebo k porušení podmínek školního řádu, například, a že zpětně jim chce doúčtovat celé plné školné, což bylo až například 76 000 korun. Škola připuštění k maturitě navíc podmínila okamžitým zaplacením dluhu, anebo (žákům) hrozila, že je vyloučí. Česká školní inspekce v roce 2025 při svém šetření konstatovala, že škola pochybila a že postup vymáhání doplatku a podmiňování maturity je nezákonný. Jednání školy Sion vykazuje znaky porušení školského zákona, například v § 2, který hovoří o zásadách a cílech vzdělávání, kdy vzdělávání je založeno na zásadách rovného přístupu a zohledňování potřeb jedince. Vyloučení žáka z čistě finančních a velmi sporných důvodů těsně před ukončením studia je v rozporu s těmito zásadami. Proto se ptám pana ministra, jakým způsobem bude zajištěn nezávislý postup České školní inspekce ze strany ministerstva, aby nedošlo ke střetu zájmů kvůli tomu, že pan ministr sedí ve stejném poslaneckém klubu jako pan kolega Doksanský? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Děkuji paní poslankyni Bartošové. A v souladu s jednacím řádem, není-li interpretovaný (interpelovaný) člen vlády přítomen, odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Já bych pozval a předal slovo poslanci Jakubu Krainerovi ve věci ústní interpelace na ministra dopravy Ivana Bednárika.

 

Poslanec Jakub Krainer: Vážený pane předsedající, děkuju za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, obracím se na vás s interpelací ve věci znojemského obchvatu. Znojemský obchvat je už dlouhou dobu jedním z nejpalčivějších témat našeho regionu. Je to doba dlouhá 50 let. Půlstoletí je znojemský obchvat plánovaný, odkládaný a nedokončený. Znojmo je poslední čtyřicetitisícové město v České republice, jehož centrem projíždí evropská tranzitní nákladní doprava. Těžká tranzitní doprava denně zatěžuje centrum města, zhoršuje bezpečnost, životní prostředí z hlediska hluku i ovzduší a výrazně snižuje kvalitu života obyvatel. Přestože práce na obchvatu začaly už v roce 2007, stále není kompletní. Dokončení propojení na ulici Suchohrdelskou nepokročilo od roku 2009. Chybí nám pouhých 752 metrů, abychom vyvedli těžkou kamionovou dopravu z centra Znojma. Ředitelství silnic a dálnic získalo na konci minulého roku stavební povolení na dostavbu severní části obchvatu. Proto se ptám pana ministra Bednárika, zda se plánuje věnovat dostavbě znojemského obchvatu, jeho severní i jižní části a zda pro něj bude dokončení znojemského obchvatu prioritou? Děkuji za odpověď. Děkuji za všechny občany, kteří projíždí Znojmem v zimě do Alp a v létě na Jadran, a děkuji především za znojemské občany. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Slovo má ministr dopravy Ivan Bednárik. A zatím se může připravit se svou interpelací pan poslanec Jan Sviták.

 

Ministr dopravy ČR Ivan Bednárik: Děkuji, pane poslanče Krainere, za váš dotaz. Ano, pokud jste pozorně poslouchal můj projev, tak si uvědomuji, že infrastruktura a dopady do regionu jsou značné. Taky si možná vzpomenete, že jsem byl generálním ředitelem ČD Cargo, a to dřevo do (Redců?), kterým trpí Znojmo, taky jsem vozil po železnici a chápu, že těžká kamionová doprava je obrovskou zátěží pro region. Takže můžu potvrdit i po diskusi s paní vicepremiérkou, že pokračování Znojma bude, není to v ohrožení.

Ve zkratce vám ještě řeknu některé věci ohledně Znojmo obchvat II, jak jste správně řekl, (?), etapa číslo II byla první v délce 3,4 kilometru, byla dokončena (ve) 2019 a Znojmo obchvat I, to je to, na co se ptáte. V prosinci 2025 bylo vypsáno výběrové řízení na zhotovitele stavby, která je dokončena a po schválení rozpočtu SFDI lze stavbu zahájit letos a úsek uvést do provozu (ve) 2028 - to je ta důležitá informace, ovšem znojemský obchvat má celkově čtyři etapy, takže Znojmo obchvat IV, v prosinci 2025 vydal Krajský úřad Jihomoravského kraje závěr zjišťování řízení EIA, na základě kterého bude záměr posuzován podle zákona č. 100/2001 a je tam posouzení vlivu na životní prostředí. Následovat bude výběrově řízení na zpracovatele dokumentace pro územní a stavební povolení a inženýrskou činnost související s vydáním společného povolení. Předpokládáme zahájení stavby (ve) 2029, (?) podle toho harmonogramu.

Znojmo obchvat III stejně jako u předchozího úseku i v tomto případě v prosinci 2025 vydal Krajský úřad Jihomoravského kraje závěr zjišťovaného řízení EIA a posouzení vlivu na životní prostředí. Rovněž zde bude následovat, bude výběrové řízení na zpracovatele dokumentace pro území a stavební povolení. A také to znamená rok 2029.

Na katastru města Znojma se nachází ještě další dvě stavební akce spojené se zlepšením parametrů silnice I/38. Zatímco okružní křižovatka Kasárna a II/408, jinými slovy cesta druhé třídy, byla již realizována, zprovozněna 28. 10. 2025, převedení silnice do zcela nové trasy na jih od Znojma a současně s tím zkapacitněn je v plánu v letech 2029 až 2031. Vyvedení silnice I/38 mimo centrum města Znojma zůstává prioritou Ministerstva dopravy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministru a táži se pana poslance, chce-li položit doplňující otázku? Nechce. Tím pádem, prosím, nyní předávám slovo panu poslanci Janu Svitákovi -přednesení ústní interpelace na ministra dopravy Ivana Bednárika.

 

Poslanec Jan Sviták: Vážený pane ministře, v programovém prohlášení vlády je k vysokorychlostním tratím uvedeno, cituji: provedeme důkladnou analýzu realizovatelnosti všech předpokládaných úseků vysokorychlostních tratí. Proto se ptám, co konkrétně vláda myslí důkladnou analýzou u vysokorychlostních železničních tratí? Jde o revizi už zpracovaných a schválených studií nebo o rozhodnutí, zda vůbec ve stavbách vysokorychlostních tratí pokračovat?

Dále by mě zajímalo, jak vláda zajistí, aby ta důkladná analýza vysokorychlostních tratí neznamenala zpoždění o další roky. Kdy bude tato analýza hotová? Jaký bude její výstup? Zda to bude usnesení vlády, seznam prioritních úseků, aktualizace harmonogramu, finanční rámec a podobně.

Dalším tématem, na které bych chtěl odpověď, je rychlostní železniční trať a zároveň klíčové spojení Praha - Mladá Boleslav - Liberec, kde je ambice kvalitního mezinárodního napojení směrem na Německo a v praxi je tedy zásadní otázka, zda i zde dojde k analýze realizovatelnosti tak jako u vysokorychlostních tratí. Studie proveditelnosti na trati Praha -Mladá Boleslav už byla schválena, je to zásadní milník pro projektovou přípravu, ale výběrové řízení na projektanta doposud nebylo zahájeno. Mimo jiné i v souvislosti s rozpočtem SFDI. Proto se tedy ptám, bude vláda znovu otevírat již schválenou studii proveditelnosti na trati Praha -Mladá Boleslav - Liberec jako platný základ pro další stupně přípravy?Dále, jaký je aktuální harmonogram přípravy a jaké jsou nejbližší závazné kroky v roce 2026?

A poslední otázka - počítá vláda s jasnou rozpočtovou prioritou pro tuto železniční trať v rámci SFDI? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má ministr dopravy Ivan Bednárik a připravovat se se svou interpelací může paní poslankyně Lucie Sedmihradská.

 

Ministr dopravy ČR Ivan Bednárik: Děkuji za dotaz, pane poslanče Svitáku. Abych byl rychlý a nezapomněl na něco, tak zkusím vaše dvě otázky nějak shrnout. Jedna je teda na vysokorychlostní tratě a jedna je na modernizaci tratí Praha - Mladá Boleslav - Liberec.

Možná začnu tím, co vás jako z regionu zajímá více, to je ta Mladá Boleslav - Liberec. Ano, já jsem v železničním světě od roku 2014 v české realitě a doposud to priorita nebyla. To se shodneme. Co se týče toho, že existuje nějaká studie proveditelnosti, nebudu ji zpochybňovat, protože Mladá Boleslav je průmyslovým regionem Český republiky a potřebuje moderní infrastrukturu, minimálně pokud máme plnit cíle z produkce CO2. Takže tam nebudu zpochybňovat.

Co se týče Liberce a napojení na Německo, případně na Polsko, tam mám domluvené setkání také s polským a s německým protějškem během tří měsíců, protože první návštěvu dělám na Slovensku a tam je nevyhnutnou (nevyhnutelné?) takové napojení na to mezinárodní spojení. To nemá smysl skončit modernizaci v Liberci.

Takže jo, je to v procesu. Neslibuji však žádná data, protože co se týče dojmologie k vysokorychlostním tratím, neboli k vysvětlení vysokorychlostních tratí, v naší realitě jde o rychlostní, rychlejší železnice. Nejde o vysokorychlostní tratě, jak je známe někde v Japonsku nebo někde jinde. Ty rychlosti, které jsou tady projektovány jsou teda 230 kilometrů plus. Někde je to více, někde je to dokonce méně.

Pokud jdu otázku po otázce, mám ještě tři minuty. Důkladná analýza - v roce 2018, když se prvně začala diskuse (Nesrozumitelné. GVD?), byla cenovka 800 miliard. Myslím, že v té samé éře jsme začali diskusi k Dukovanům, které byly také 800 miliard. Když jsem odcházel z české železniční reality v roce  2022, tak byla cenovka 1,1 bilionu. Pro pochopení to je tisíc sto miliard. Pokud tady dneska diskutujeme to, že jsou peníze, nejsou peníze, tak každý normálně uvažující člověk si uvědomí, že je tisíc sto miliard skutečně by chtělo důkladnou analýzu. Důkladnou analýzu ve smyslu, že Evropská komise šest týdnů zpátky prezentovala, že je ochotná podpořit a kofinancovat vysokorychlostní tratě, ale musí mít napojení mezinárodní a musí sedět do té strategie Evropské unie na to, jak sedí taky TEN-T síť, tak i vysokorychlostní síť musí mít nějakou mezinárodní logiku.

Je příslib, že v programovacím období 2027 a dále, jinými slovy, operačními programy a CEF 3, což je Connecting Europe Facility - takový fond, který podporuje výstavbu infrastruktury - bude v roce 2026 prezentován Evropskou komisí, jak bude podporovat a za jakých podmínek vysokorychlostní tratě. Bez této ne analýzy smysluplnosti, ale bez toho, abychom nevěděli (neuměli?) do toho vzorce dosadit, kolik peněz je kofinancovatelných, tak rozhodnout o tom, že se Česká republika zaváže a je úplně jedno, jestli to budou PPP projekty, protože i ty musíme někdy zaplatit k tisíc sto miliardám českých korun v investicích se mi nezdá rozumné.

To na vysvětlení okrajově k těm částečným otázkám, které také zazněly. Abych neutekl od rychlostní tratě Praha - Mladá Boleslav - Liberec. Budu znovu otevírat již schválenou studii proveditelnosti? Tak ne, neplánuji to otevírat, protože také chápu, že dopad do regionu a infrastruktury, jak jsem ve svém projevu také řekl, má tam tu přímou úměru vidí i laik.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministru a táži se pana poslance, chce-li položit doplňující otázku.

 

Poslanec Jan Sviták: Já moc děkuji za odpovědi. Úplně stručně - já jsem v tom svém materiálu zmiňoval, že nebylo doposud zahájeno výběrové řízení na projektanta vlastně té železniční trati z Prahy do Liberce. Tak by mě jenom, protože to bylo v podstatě kryto rozpočtem, což byla věc ještě předchozí vlády, a zajímalo by mě, jestli se počítá s tím, že by se projekt rozeběhl.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana ministra.

 

Ministr dopravy ČR Ivan Bednárik: Děkuji za doplňující otázku. Uvedený úsek není ani v programovém prohlášení vlády a není ani v rozpočtu SFDI na rok 2025, pardon 2026. Z toho vychází, že projektová příprava bude možná až v roce 2027, pokud najdeme shodu a najdeme finanční prostředky. Ne, v roce 2026 se nepočítá, že bychom spouštěli tenhle projekt, protože státní rozpočet na rok 2026 není ještě vyjasněn.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. Nyní dávám slovo poslankyni Lucii Sedmihradské k přednesení ústní interpelace na místopředsedkyni vlády a ministryni financí Alenu Schillerovou.

 

Poslankyně Lucie Sedmihradská: Dobrý večer. Paní ministryně, vy, když jste nastoupila na ministerstvo, tak jste uvedla, že jste rozhodla o provedení interního auditu rozpočtových procesů. Já bych vás chtěla poprosit o podrobnější informace o tomhletom auditu, především se jedná o to, jestli skutečně byl zahájen, jestli je to interní audit podle předpisů o interních auditech nebo nějaký jiný typ auditu, v případě, že by to byl jiný typ auditu, tak kdo ho provádí? Jestli byste dokázala nebo mohla, prosím, popsat rozsah toho nařízeného auditu a především mě zajímá, jakým způsobem budete informovat veřejnost o výsledcích provedeného auditu a kdy ty výsledky očekáváte? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová. Zatím se může připravit se svou interpelací paní poslankyně Barbora Pipášová.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové, ano, já jsem oznámila 15. prosince na tiskové konferenci při uvedení do funkce, že se budeme chtít podívat na transparentní procesy nebo respektive netransparentní procesy v rozpočtování mého předchůdce, že uděláme jakýsi interní audit rozpočtových procesů, jednak proto, abychom to, co jsme kritizovali, jasně pojmenovali a vyčíslili a jednak proto, abychom řekli, že toto skončilo, že se to opakovat prostě nebude, že to je špatně. No, a část těch zjištění, protože to nemělo tu proceduru, kterou požadujete, ale samozřejmě probíhá to po linii odborné, na úrovni odborných úředníků, tak jsme popsali na tiskové konferenci k výsledkům rozpočtového procesu roku 2025, respektive já jsem to popsala, protože se potvrdilo, že rozpočet nebyl postaven na reálných základech, rozpočet roku 2025, ale na sérii odhadů, které se ukázaly jako fatálně chybné. Česká republika nedodržela naplánovaný schodek o 49,7 miliardy korun, tedy o více než pětinu a celkový rozdíl mezi příjmy a výdaji dosáhl 290,7 miliardy korun.

Klíčovým faktorem selhání byl nerealistický odhad příjmů z emisních povolenek, kde vzniklo manko 16,3 miliardy korun. Na toto riziko přitom upozorňovali nejen experti výboru pro rozpočtové prognózy, ale celá ekonomická obec. Potom v Česku, která sleduje fiskální problematiku, opozici, tehdejší opozici, tedy nás nevyjímaje. Stejně tak se ukázalo jako lichá obhajoba příjmů z majetkových účastí, přestože státní podniky nebyly nijak šetřeny. Například Letiště Praha muselo odevzdat 80 procent svého zisku místo standardních dvaceti, příjmy z těchto účastí ani tak nebyly naplněny o 2 miliardy korun. Samostatnou kapitolou je pak netransparentní financování dopravních staveb, mimorozpočtové kličky v podobě půjček pro SFDI sloužily pouze k tomu, aby se skutečný dluh státu odsunul na vedlejší kolej a nezhoršoval opticky schodek v hlavní tabulce státního rozpočtu. Na straně výdajů pak tato analýza odhalila rozpočtové triky u dotací na obnovitelné zdroje v objemu 17,4 miliardy korun. V regionálním školství, kde muselo být dodatečně doplněno 9,2 miliardy korun na nepedagogické pracovníky, s nimiž původní plán vůbec nepočítal, částečně i na pedagogické.

Velmi varující je také situace u kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, kde bylo na sociálních dávkách oproti plánu vyplaceno o 6,7 miliardy korun více nakonec. Z této částky největší podíl, konkrétně 2,4 miliardy korun, představovala nemocenská. Dalším manažerským selháním bylo tristní čerpání evropských prostředků, které ke konci listopadu roku 2025 dosahovalo pouhých 68,8 procenta a i přes naše maximální úsilí po 15. prosinci, čili po datu jmenování vlády, se tento celoroční nezájem předchozího vedení promítl do salda negativně částkou 40,8 miliardy korun.

Já chci jenom jasně říct, že budeme na tyto praktiky upozorňovat, možná se jim ještě budeme věnovat speciálně v tiskové zprávě, k tomu možná budeme i publikovat něco širšího. Uvidíme, ale jasně chci říci, že tato hanebná éra skončila a rozpočtu se vrací hlavní zásady dobrého rozpočtování: reálnost, úplnost i transparentnost. Nakonec rozpočet připravený minulou vládou na rok 2026 byl opět obrovskou jejich obžalobou. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji paní vicepremiérce a ministryni a táži se paní poslankyně, jestli bude mít doplňující otázku.

 

Poslankyně Lucie Sedmihradská: Děkuji. Navážu asi na ty poslední dvě věty, které jste řekla, jakým způsobem budete dále o tom informovat, buď otázka nebo prosba, jestli byste buď teď, nebo potom mohla uvést, jaké kroky jste udělali v oblasti té procesní, aby se situace neopakovala. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Prosím, paní vicepremiérko a ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za otázku, paní poslankyně, bezesporu velmi ráda. Já si myslím, že všechny naše kroky, které budou, nebo moje kroky, protože jsem zodpovědná za chod ministerstva, které budou následovat, tak budu vždy komunikovat ve všech směrech, jak je to jenom možné. V médiích, na sociálních sítích, na půdě Poslanecké sněmovny, na interpelacích, všude možně. A ty kroky budou jasně dokazovat, že rozpočtování se vrátilo jenom tam, kde bylo i za všech mých předchůdců, vyjma exministra financí Zbyňka Stanjury. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní dávám slovo poslankyni Barboře Pipášové k přednesení ústní interpelace na ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelku.

 

Poslankyně Barbora Pipášová: Děkuji za slovo, krásný dobrý večer vám přeji. Vážený pane ministře Juchelko, já budu mít velmi jednoduchou otázku, a to, jakou konkrétní agendu bude mít na starosti pan Jan Gregor, který působil v politické neziskovce Aliance pro rodinu, s tím, že vím z médií, že Jan Gregor se vymezoval vůči zákazu tělesných trestů, zrušení kojeneckých ústavů či dětského certifikátu. Tyto názory jsou podle mě zpátečnické a nereflektují nejnovější studia a praxi. Já se s ohroženými dětmi setkávám opravdu více než 20 let. A prosím, věřte mi, že bití dětí není efektivním výchovným prostředkem. Kojenecké ústavy poškozují vývoj dítěte a sexuální predátoři nemají a nesmí pracovat s našimi dětmi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. A připravit se na interpelaci může zatím paní poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Tak vážená paní poslankyně Pipášová, všechno to, co jste tady jmenovala, je velmi velká zkratka, přečtěte si přesně ty texty, o kterých tam pan Gregor hovoří. Jan Gregor je můj šéf, poradce, je to advokát zabývající se evropským a občanským právem, je to mladý vysoce inteligentní muž, který je otcem dvou dětí. Má své názory, ty názory nikomu nevnucuje, nikomu nebere ty jejich, vede o nich veřejnou debatu otevřeně a legitimně, jako je to v demokratické společnosti běžné. A právě za to dnes platí, protože jeho názory nejsou v souladu s těmi vašimi. Rozhodli jste se - a teď budu mluvit velmi otevřeně, že ho budete za pomoci spřízněných médií vláčet veřejným prostorem, nahánět ho, zpochybňovat jeho odbornost, jeho osobní postoje i jeho integritu a úmysly. A já to nepovažuji za férové ani politicky a už vůbec ne lidsky a rozhodně to nepovažuji za standard, který bych jako ministr měl mlčky tolerovat.

Konfrontujte mě s mými politickými postoji, s mojí agendou. Myslím si, že na to máte dost odvahy a zbaběle neútočte na můj spolupracující tým. A kdybych tedy přistoupil na vaši hru, tak bych musel připomenout toto. Pan Gregor působil čtyři roky jako poradce náměstka ministra spravedlnosti ve vaší vládě. Tehdy vám jeho odbornost, jeho názory, ani jeho postoje nijak nevadily.

Ptám se tedy zcela legitimně, kde jste tehdy byli? Proč se tehdy neozývala žádná morální panika? Pan Gregor je vedoucím oddělení poradců Ministerstva práce a sociálních věcí, koordinuje poradenský tým, který jsem si vybral já, je odborníkem na evropskou legislativu a rodinné právo, je projektově i koordinačně velmi zdatný a má schopnost dotahovat věci do konce. To je přesně role, kterou na ministerstvu plní. Nic víc a nic míň.

Zároveň jasně konstatuji, pan Gregor ukončil své působení ve vedení Aliance pro rodinu, pozastavil svou advokátní praxi a plně přešel do režimu státního úředníka. Neexistuje žádný střet zájmů, žádné paralelní působení, žádná skrytá agenda. Pokud někdo očekával senzaci, tak musí být zklamán. Žádná se totiž nekoná. Doufám, že to není nervozita, která je způsobena tím, že jsem jasně deklaroval na ministerstvu změnu kurzu, že končí doba stohů papíru, končí projekty pro projekty a evropské peníze půjdou do terénu, aby skutečně pomáhaly lidem místo vám spřízněným pirátským kamarádům v různých neziskovkách. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

A protože tato interpelace spíše působí jako reakce na tuto změnu, které se obáváte, než jako skutečný zájem o pracovní nasazení pana Gregora, chci říct jednu věc naprosto jasně. Na tomto ministerstvu nerozhodují žádní nikým nevolení poradci v pozadí, žádní kmotři tam nejsou, rozhoduji já jako ministr, který nese politickou odpovědnost a který po svém nástupu okamžitě začal plnit programové prohlášení vlády. Poradci plní, co jim zadám, směr určuje politické vedení. Tečka. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministrovi a táži se paní poslankyně, chce-li položit doplňující otázku.

 

Poslankyně Barbora Pipášová: Mockrát děkuji za odpověď. Mrzí mě, že jsem vás takto rozčílila. Stačila pouze ta konečná odpověď, jaké gesci se bude věnovat. Nikdy jsem o panu Gregorovi neřekla nic vulgárního a nic špatného. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak vidím, že doplňující otázka nebyla položena, tím pádem dávám slovo poslankyni Pavle Pavle Pivoňka Vaňkové k přednesení ústní interpelace opět na ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelku.

 

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, v úterý jste tady na Sněmovně řekl, že podstatou rezortu MPSV je sloužit jako záchranná síť pro lidi, poskytovat podporu rodinám, ohroženým dětem a seniorům. Je dobře, že máte jako ministr práce a sociálních věcí takovou ambici. O to víc ale zaráží, když se podíváme na vaše první konkrétní kroky. Krátce po vašem nástupu začali z ministerstva odcházet lidé, kteří se ochraně dětí a rodin věnovali celý profesní život. Končí vrchní ředitelka sekce, končí ředitelka odboru a především odcházejí dva špičkoví právníci a odborníci na ochranu dětí, Daniel Hovorka a Adam Křístek. Pane ministře, to nejsou političtí nominanti. To jsou uznávaní odborníci s dlouholetou praxí, kteří svou každodenní prací pomáhali zlepšovat ochranu dětí v České republice, lidé, na jejichž zkušenosti celý systém stál.

Proti jejich odchodu se ozývá odborná veřejnost a lidé v terénu, kteří se každý den věnují ochraně ohrožených dětí a rodin. Varují, že tyto kroky mohou zhoršit situaci těch, kteří pomoc státu nejvíce potřebují.

Pane ministře, odborníci nerostou na stromech. Odbornost, zkušenost a důvěra se buduje dlouho, vy je dokážete zlikvidovat během jednoho týdne. A teď ten zásadní rozpor. Vaše hnutí má v programu lepší ochranu dětí a podporu ohrožených rodin. Vy ale v praxi rozebíráte tým lidí, kteří tyto změny připravovali a drželi. Proto se vás chci zeptat, jak přesně těmito změnami chráníte ohrožené děti a jak přesně tímto podporujete rodiny v krizi.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, připravit se se svou interpelací může zatím pan poslanec Matěj Hlavatý.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já děkuji moc. Paní poslankyně, hnutí ANO drtivě vyhrálo volby, po celou dobu otevřeně a konzistentně komunikuji náš volební program i své osobní priority, a jednou z těch priorit je dlouhodobá a veřejně formulovaná kritika stávajícího systému péče o ohrožené děti. Proto se hned ptám na úvod. Je skutečně pro někoho překvapením, že se silným mandátem z voleb chci prosazovat to, co jsem jako poslanec a opoziční politik otevřeně kritizoval? Je překvapivé, že chci plnit volební program a programové prohlášení vlády? Já osobně jsem dlouhodobě nespokojen s fungováním sekce, která se na ministerstvu zabývala rodinnou politikou. Vznikaly zde projekty, které nikam nevedly, nebo rozhodně ne tam, kam měly vést. Nevedly k vytvoření funkčního záchranného systému pro ochranu ohrožených dětí. Nevedly k tomu, aby byly děti v bezpečí fyzicky, ani psychicky.

A teď slyším, že se tu mluví o likvidaci odbornosti. Tak si to pojďme říct otevřeně a bez emocí. Jako odbornou náměstkyni jsem si na ministerstvo přivedl Editu Stejskalovou, dlouhodobou expertku na ochranu dětí, člověka z praxe, který se této agendě věnuje celý profesní život. Tato agenda je pro mě natolik zásadní, že má vlastní odbornou náměstkyni, která se okamžitě po nástupu pustila do práce a začala řešit věci, které se roky neřešily. Tak se ptám. To má být likvidace odbornosti?

Teď k faktům a technické stránce věci, protože tady se operuje s dojmy a ne s realitou. Systemizací s účinností od 1. ledna 2026 došlo ke změnám v sekci, která řeší rodinnou politiku. V rámci této systemizace zaniklo pět míst v rámci této sekce. Já jenom pro úplnost dodávám, že celá sekce má 251 systemizovaných mís, zaniklo pět.

Učinil jsem manažerské rozhodnutí, že oddělení transformace péče o ohrožené děti bylo sloučeno s oddělením koncepce sociálněprávní ochrany dětí a náhradní rodinnou péčí. Důvod je jednoduchý, výši efektivita a odstranění duplicit, protože tyto tři agendy spolu velmi úzce souvisí. Oddělení transformace péče o ohrožené děti mělo 27 systemizovaných míst, oddělení koncepce sociálněprávní ochrany dětí a náhradní rodinné péče mělo 16 míst, celkem 43 míst, po systemizaci má sloučené oddělení 40 míst, to je redukce 3 místa. Ptám se znovu. Tohle je podle vás likvidace odbornosti? Pokud ano, pak to znamená jediné, že koaliční ministr, který měl tuto agendu v gesci v minulém období, ji řídil špatně, a to především je vizitka jeho, nikoliv moje.

Sekce rodinné politiky a sociálních služeb je pro mě klíčová pro naplňování programového prohlášení vlády, i proto došlo ke změnám jak ve struktuře, tak ve vedení, a také proto vedení této sekce nese plnou odpovědnost za pochybení, zejména v oblasti náhradní rodinné péče, koncepce SPODu a náhradní rodinné péče.

A teď to podstatné, Na toto pochybení opakovaně upozornil Nejvyšší kontrolní úřad. Znáte to? Toto je kontrolní závěr z kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu, ten ve svých kontrolních závěrech konstatoval, že ani po 16 letech nebyla dokončena transformace systému péče o ohrožené děti, (nedošlo ) ani ke sjednocení tohoto systému. Nejvyšší kontrolní úřad dále uvedl, že realizované projekty nevedly k naplnění transformačních cílů, tedy ke zvýšení kvality péče, zavedení standardů, snížení počtu dětí v ústavní péči, ani ke sjednocení postupu pracovníků v praxi, to se píše tady. Nejvyšší kontrolní úřad. To není můj výmysl, to mám tady z tohoto, to je z roku 2023. Od roku 2012 poskytlo Ministerstvo práce a sociálních věcí na transformaci péče o ohrožené děti celkem 701 milion korun. Ještě jednou - sedm set jeden milion korun, Nejvyšší kontrolní úřad, a nikam to nevedlo. Z toho 498 milionů bylo vynaloženo na systémové transformační projekty MPSV, které, cituji, nevedly k naplnění transformačních cílů. Dalších 203 milionů korun bylo poskytnuto v rámci 71 soutěžních projektů realizovaných převážně poskytovateli sociálních služeb. A teď to zásadní zjištění to zásadní NKÚ, příjemci těchto projektů opakovaně vytvářeli obdobné, vzájemně přenositelné analytické a metodické produkty, a to ve stejném období, kdy MPSV realizovalo vlastní systémové projekty, jejichž výstupy měly být využitelné v celé České republice. Tato skutečnost podle NKÚ významně snížila účelnost vynaložených prostředků. Toto jsou závěry nezávislého kontrolního auditu.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministrovi a táži se paní poslankyně, chce-li položit doplňující otázku. Paní poslankyně, nechce položit doplňující otázku. Já bych využil toho, než předám slovo dalšímu, kdo má ústní interpelaci, na to, abych vás seznámil s tím, že do 18.30 z pracovních důvodů jsou omluveni paní Katerina Demetrashvili a pan Zdeněk Hřib.

Nyní dávám slovo panu poslanci Matěji Hlavatému ve věci ústní interpelace na ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce.

 

 

Poslanec Matěj Hlavatý: Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci metodik vymáhání exekucí a ověřování totožnosti od osob. Protože to, čeho jsem byl nedávno svědkem, považuji za naprosto nepřijatelné a potenciálně systémové selhání. Konkrétně osoba byla telefonicky kontaktována exekutorským úřadem a vyzvána k uhrazení údajného dluhu ve výši 11 000 korun. Ověření proběhlo pouze na základě jména, dotyčný nikdy neobdržel žádné rozhodnutí soudu, žádnou výzvu, žádné podklady, přesto byl tlačen k okamžitému sjednání splátkového kalendáře a aroganci. Až dodatečně se ukázalo, že existují dvě různé osoby se stejným jménem i datem narození lišící se rodným číslem. Exekuce však byla fakticky vykonávána vůči nesprávné osobě. Přesto exekutorský úřad argumentoval tím, že jen vykonává exekuci a že kontakt získal přes Policii České republiky, jak by neměl správně konat.

Pane ministře, ptám se proto, jaké závazné metodiky dnes platí pro exekutory při ověřování totožnosti povinných osob? Je podle vás přijatelné, aby k zahájení faktického vymáhání stačilo jméno,  případně chybný údaj z jiného orgánu veřejné moci? Jak Ministerstvo spravedlnosti vykonává dohled nad tímto, aby exekuce nebyly vedeny vůči nesprávným osobám? A jaké sankce hrozí při takto zjevném pochybení?

Protože pokud je možné, aby byl kdokoliv bez řádného ověření vystaven nátlaku, hrozbě exekuce a arogantnímu jednání, pak tedy selhává stát v ochraně základních práv. Prosím vás o jasnou odpověď, zda se jedná o exces jednotlivce nebo systémový problém. A jaké kroky Ministerstvo spravedlnosti přijme, aby se podobné případy neopakovaly? A jelikož vím, že jste četl celé vlákno na internetových stránkách, tak jste viděl, že těch případů je celkem mnoho. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Vážený pane poslanče, děkuji za tento příspěvek. Já musím říct, že to, co jsem si přečetl, a to, o čem jste hovořil, považuji skutečně za selhání toho konkrétního exekutora. Já jsem přesvědčen a myslím, že nejen já, že takovýto postup při vymáhání je skutečně nepřijatelný a mohu vám slíbit, že Ministerstvo spravedlnosti tuto věc prověří.

Já bych chtěl požádat vás, abyste nám pomohl s tou konkrétní identifikací, to znamená, abyste společně s námi, případně s tou osobou, která tuto věc zažila, nám dali podrobnější informace, zejména tedy spisovou značku, protože chci zdůraznit, že exekuce jako taková může být vedena pouze vůči osobě, vůči které směřuje exekuční titul, teoreticky ještě proti jejímu nástupci, ale rozhodně ne tedy vůči třetí osobě jenom proto, že má stejné jméno. Přiznám se, že na to určitě pamatuje nejen zákon, pamatují na to metodiky, takže tohle určitě není z mého pohledu, byť se na to ještě podíváme, potřeba upravovat výslovně, písemně, ale je potřeba, aby ta pravidla, která dnes jsou, byla dodržována.

My jako ministerstvo můžeme v rámci státního dohledu oslovit soudního exekutora, aby se nám vyjádřil k té stížnosti, která určitě v této věci padne, můžeme si vyžádat exekuční spis a můžeme samozřejmě provést i fyzickou kontrolu v kanceláři exekutora. Ve chvíli, kdy se ukáže, že to není, že to je systémové selhání, systematické, opakované, tak samozřejmě může dosahovat intenzity kárného provinění a v takovém případě bych podal kárnou žalobu na daného exekutora kárnému soudu a v tom případě, že bude shledán vinným kárným senátem, tak by bylo možné uložit jak pokutu, tak napomenutí, tak případně i v těch nejkrajnějších případech tedy by kárný senát odvolal daného, došlo k ukončení činnosti daného exekutora.

Jak jste zmínil, tuto činnost kontrolní vykonává ministerstvo pravidelně. My máme ročně, teď jsem se díval, asi 700 podnětů, stížností, samozřejmě to není jediné místo, ta stížnost, kdy se dozvíme, my sledujeme i sociální sítě, respektive kolegové, kteří jsou k tomu určeni. Sledujeme články v médiích a pokud se dozvíme o nějakém vážnějším pochybení, tak kolegové tyto věci jak kontrolou spisů, listin, evidenčních pomůcek, tak samozřejmě vykonají.

Chtěl bych zdůraznit, že ministerstvo nemá zákonné kompetence k tomu, aby zasahovalo do konkrétního exekučního řízení. My skutečně můžeme jen kontrolovat to, zda ten postup té exekuce je zákonný nebo nezákonný a vyvodit z toho důsledky. Takže platí, a to není jen tento případ, platí, že pokud někdo má podezření, kdokoliv má podezření na nezákonný postup exekutora, tak se může obrátit na Ministerstvo spravedlnosti se stížností, konkrétně tedy na stránkách www.exekuce.justice.cz najdou podrobnější návod. A v zásadě nám stačí, abyste identifikovali spisovou značku podatele, tedy, kdo si stěžuje a stručně vylíčili, v čem tedy spatřujete případnou nezákonnost. To je možné poslat jak elektronicky, tak samozřejmě poštou.

Takže omlouvám se jménem ministerstva, které tedy sice toto konkrétně nemohlo způsobit, nezpůsobilo, ale věřím, že to je věc, která se nemá dít a věřím, že dohlédneme společně na to, aby se podobné věci neopakovaly. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Děkuji panu ministru, táži se pana poslance, jestli bude mít doplňující, nebude mít doplňující. V souladu s jednacím řádem bylo možné podávat poslední interpelaci v 17.55, máme 17.56. Tím pádem konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací.

 

Vážené dámy, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení členové vlády, nyní budeme pokračovat v projednávání bodu číslo 

Aktualizováno 17. 1. 2026 v 10:06.