Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.10 hodin)
Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Já jsem to za jedny dvě minuty nestihl, tak znovu budu reagovat na pana místopředsedu Nachera, prostřednictvím pana předsedajícího, a vysvětlím mu, jak je to s těmi učiteli.
Já jsem rád, že nám tady vznikající koalice vlastně sdělila, že dodrží ten zákon o těch 130 procentech. Konečně jste nám vysvětlili - a přesouvám si tuhletu položku z toho vašeho programového prohlášení do již splněno, těch 70 000. Tak pokud je to 70 000 v posledním roce vlády, tak to opravdu odpovídá 130 procentům průměrné hrubé mzdy. Tak super, tleskám. Já jich mám v oblasti životního prostředí asi pět těch položek, co už je splněno, co jste si tam napsali. Je to chytrá strategie, psát si věci, které vlastně už jsou splněny. Tak to gratuluji.
A druhá věc. Já vysvětlím, jak to jako je s těmi 130 procenty, vy to furt nechápete. Vypočítává se v rozpočtu na 2026 z průměrného platu 130 procent z uzavřeného roku, tedy roku 2024. Do návrhu rozpočtu je zařazena částka, která odpovídá průměru v České republice za rok 2024, krát 1,3. Takto je to počítáno. A úpravou, která se udělala u nepedagogů - byla kolem toho velká debata, ale jeden z důležitých aspektů je ten, a já v komunální politice jsem působil poměrně dlouho, takže vím, že v těchto zařízeních školských velmi často prostě ředitel musel dát na platy nepedagogů větší částku a vzal ji těm pedagogům. Touto změnou se dosáhlo toho, že opravdu těch 135 procent tam mít budou. Děkuji.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuju panu ministrovi i za dodržení času. Faktické poznámky tam nejsou, takže poprosím pana ministra kultury v demisi Martina Baxu s přednostním právem. Pane ministře, máte slovo.
Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju za slovo. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, já bych rád zde vystoupil, protože jsme v prvním čtení návrhu státního rozpočtu, se stručným komentářem návrhu rozpočtu Ministerstva kultury na rok 2026 a chtěl bych doložit svým vystoupením, že vše, co je potřebné pro nejenom samotný chod Ministerstva kultury, ale naplnění potřeb kultury, tak jak ji Ministerstvo kultury podporuje, podporuje své příspěvkové organizace, je v tomto návrhu zahrnuto. Už jsem teď psal i panu kandidátovi na pozici ministra kultury to, že tento svůj projev mám, aby měl příležitost také tyto informace slyšet.
Chci jenom podotknout na úvod, že návrh rozpočtu Ministerstva kultury na rok 2026 je druhý nejvyšší v historii ministerstva. Rok 2025, letošní rok, přinesl vůbec nejvyšší rozpočet Ministerstva kultury v historii a mluvím zde ne o konkrétních číslech nebo také o konkrétních číslech, ale o tom, jaké finanční prostředky směřovaly v letošním roce do jednotlivých segmentů podpory kultury v rámci rozpočtu ministerstva.
Já jsem velmi pečlivě dbal na to, aby v tom návrhu na rok 2026 - a ta vyjednávání nebyla jednoduchá, vláda ten návrh nakonec schválila - bylo zahrnuto to pozitivní, to, co obsahuje ten rozpočet letošní, aby nedošlo zase někde k nějakému poklesu. A vrátím se k tomu zpátky.
Tedy chtěl bych konstatovat, že prioritní oblasti pro rok 2026 navazují na rok 2025 v oblastech živého umění, podpory kulturního dědictví, v jednotlivých investicích a všech dalších věcech.
Chtěl bych na prvním místě zdůraznit, že dlouhodobě považujeme za klíčové stabilní financování příspěvkových organizací ministerstva. Je jich 31, jsou to instituce nebo právnické osoby zřizované Ministerstvem kultury, mají velkou tradici, jsou to často zásadní instituce z hlediska národní historie, páteřní instituce české kultury, anebo regionálně významné a je naší povinností o ně pečovat. To, že ale řeknu větu, že je povinností o ně pečovat, v sobě neobsahuje to, že se tak vždycky dělo. Ty instituce jsou leckdy velmi významně podfinancované a je zapotřebí dlouhodobě pracovat na tom, aby se tento stav zlepšil.
Stejná situace je v oblasti živého umění. Tam my můžeme jednoznačně potvrdit to, že návrh rozpočtu na rok 2026 obsahuje dostatek finančních prostředků na to, aby se navázalo na to rekordní financování letošního roku, ať už v oblasti dotací kulturních aktivit, tak v oblasti například Programu státní podpory profesionálních divadel a stálých symfonických orchestrů a pěveckých sborů.
Stejnou péči věnujeme také péči o kulturní dědictví, působení sbírkových institucí. A dokonce poměrně významný finanční skok je mezi lety 2025 až 2026, skok směrem vzhůru u financování audiovize, filmové pobídky a předvídatelné financování a posílení konkurenceschopnosti české audiovize jako takové.
Vracím se teď tedy k některým oblastem podrobněji. Zmíním příspěvkové organizace, o jejichž zásadním významu už jsem hovořil. Jsou to instituce, které procházejí jednotlivými oblastmi, jsou to instituce, které některé mají přímo slovo národní v názvu, ať už české, moravské, nebo slezské. Jsou to samozřejmě instituce, které mají dosah třeba menší, ale zase oborově zásadnější. Jsou to také instituce, které mají zásadní roli v připomínání těžkých událostí minulosti, Centrum paměti a dialogu Bubny, Muzeum romské kultury, Památník Terezín nebo Památník Lidice. Zmíním velký úspěch, který se nám podařil v podobě převodu Rudé věže smrti.
Návrh rozpočtu na rok 2026 počítá s příspěvkem těmto státním příspěvkovým organizacím ve výši 6,76 miliardy korun, což je o 40 milionů korun více než v roce 2025, čímž chci ale zdůraznit to - tam nejde o těch 40 milionů korun navýšení, ale o to, že ten velmi vysoký, téměř miliardový nárůst mezi lety 2024 a 2025 my fakticky dodržujeme a že to financování 6 a tři čtvrtě miliardy korun je velmi významným znamením péče, kterou chceme těmto institucím věnovat. A zdůrazňuji - chceme. V tomto případě to myslím tak, že administrativa současná i nadcházející by toto měla považovat za svou významnou prioritu.
V oblasti kulturních aktivit, to znamená poskytování dotací, máme připraveno více než miliardu korun. Je to teprve podruhé v historii ministerstva, kdy je do této oblasti namířena miliarda korun, nebo směřuje více než miliarda korun, a znamená to udržení a v mnoha případech také rozvoj konkrétních projektů, kterých mohou být stovky a stovky napříč jednotlivými kulturními oblastmi, napříč Českou republikou, napříč regiony a napříč všemi také sociálními skupinami.
Často jsou vznášeny dotazy na velké kulturní investice. Nám se podařilo vyjednat zásadní proměnu, navýšení o téměř 6 miliard korun ze 7,87 miliardy na 13,75 miliardy korun na velké investiční akce. Vyjmenuji je tady: Péče o národní kulturní dědictví I a II - aby bylo zřejmé, o jaké konkrétní akce jde a o jakých časových horizontech mluvíme - Muzeum železnice a elektrotechniky, projekt Národního technického muzea, posílili jsme rozpočet z 1,7 na 1,9 miliardy korun a předpokládá se dokončení tohoto projektu v roce 2030; Národní památkový ústav, velmi ambiciózní projekt, rekonstrukce Invalidovny, posílení z 1,3 na 2,2 miliardy korun, očekává se v současné době vypsání veřejné zakázky, jsme u horizontu také konce dvacátých let; Muzeum umění Olomouc, projekt Středoevropské fórum Olomouc, zásadní posílení ze 600 na 1,28 miliardy, první novostavba muzejní budovy u nás, zpřístupnění veřejnosti 2030; Národní galerie Praha, mimořádný projekt evropského významu na depozitář Jinonice, první etapa ze 600 milionů na 2,19 miliardy, 2029 uvedení do provozu a stěhování sbírek.
Jenom připomenu... (Odmlka pro hluk v sále.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já bych poprosil kolegy o klid. Děkuju.
Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju. U Národní galerie se jedná o projekt, který má evropský význam, evropský význam. A depozitář Jinonice, první etapa, znamená nezbytný předpoklad k tomu, aby Národní galerie vyřešila své mnoho a mnoho desítek let trvající problémy související s tím, kam uložit velké sbírky.
Projekt druhé etapy dostavby nového objektu v areálu centrálního depozitáře v Hostivaři, dokončení 2027; Národní muzeum, výstavba moderní depozitární budovy Náprstkova muzea v Horních Počernicích, celková hodnota téměř 600 milionů korun a dokončení v roce 2027. ***
