(pokračuje Olga Richterová)

6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 878/ - druhé čtení

Z pověření vlády tento předložený návrh zákona uvede pan ministr životního prostředí Petr Hladík. Prosím, ujměte se slova.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, krásné dobré odpoledne. Vláda předkládá Parlamentu České republiky návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Novelu zákona schválila dne 4. prosince loňského roku vláda České republiky.

Důvodem předložení je naplnění programového prohlášení, kdy současně se plní úkoly uložené Národním akčním plánem adaptace na změnu klimatu a Strategií ochrany biologické rozmanitosti České republiky na roky 2016 až 2025.

Novelou se upravují tři hlavní záležitosti: za prvé ochrana dřevin, za druhé ochrana druhů, zejména pak zvláštní druhová ochrana, za třetí vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. V souvislosti s úpravami zvláštní druhové ochrany pak navazují změny provádění rovněž v trestním zákoníku, v zákonech o zbraních, střelivu a munici a také v zákoně o požární ochraně.

Co je důležité? My dneska máme na programu druhé čtení, takže já myslím, že vše důležité již padlo v prvním čtení a v projednání ve výborech. Určitě se ztotožňuji s těmi pozměňovacími návrhy, které byly projednány výborem životního prostředí. Určitě také budu souhlasit s celou řadou pozměňovacích návrhů, které především posilují pozice členů rady v národních parcích. Určitě také potom těch pozměňovacích návrhů, které ukotvují povinnosti pro správu národních parků spolupracovat s obcemi, vlastníky, uživateli nemovitostí, začlenění Hasičského záchranného sboru do rad nebo Horské služby. Určitě rád chci podpořit také všechny pozitivní pozměňovací návrhy. Nemohu podpořit takové pozměňovací návrhy, které by demontovaly státní ochranu přírody a krajiny nebo ji vracely někam před období listopadu 1989 jako takovou. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. My jsme návrh v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu a dále byl tento tisk přikázán hospodářskému výboru a výboru pro bezpečnost. Usnesení těchto výborů byla doručena jako sněmovní tisky 878/1 až 6.

A já nyní požádám paní zpravodajku výboru pro životní prostředí paní poslankyni Janu Krutákovou, aby se ujala slova a informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Hezký podvečer, dámy a pánové, milí kolegové a kolegyně. Garanční výbor pro životní prostředí projednal návrh zákona po prvním čtení dne 19. února a svým usnesením, které bylo doručeno poslancům jako sněmovní tisk 878/1, přerušil projednávání a stanovil dobu pro podání pozměňovacích návrhů. Na svém dalším jednání 19. března potom usnesením doručeném poslancům jako tisk 878/3 doporučil Poslanecké sněmovně návrh zákona schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Chtěla bych vás tedy ještě jenom seznámit s usnesením, kde doporučuje výbor Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby návrh zákona byl schválen ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, které jsou popsány ve zmíněném tisku 878/3. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní poprosím, aby se postupně ujali slova a informovali nás o projednání návrhu ve výborech a případné pozměňovací návrhy odůvodnili, pokud jsou přítomni, tak pan zpravodaj hospodářského výboru, což je pan poslanec Jan Bauer - toho zde nevidím, a za výbor pro bezpečnost je určen zpravodaj pan poslanec Šimon Heller. Pokud nejsou přítomní, nic se neděje, je to pro pořádek.

A já tedy v tento okamžik otevírám obecnou rozpravu a do ní je jako první přihlášena paní poslankyně Jana Hanzlíková, posléze se hlásí pan poslanec Michal Zuna. Dále budeme postupovat podle přihlášek. Prosím.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Já děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím představit pozměňovací návrh pana předsedy Andreje Babiše, který je v systému zaveden pod číslem 6173. A tento pozměňovací návrh se týká konkrétně § 5 odst. 12 projednávaného zákona, kdy nově tento odstavec zní: "Je zakázáno odchytávat nebo usmrcovat volně žijící zvíře pomocí lovu zvěře pod zemí včetně lovu za pomocí psů vypouštěných pod zem a vyhrabávání zvěře za účelem usmrcení."

Norování je velmi krutý a musím říct, že zastaralý způsob lovu a podobně, jako byly v minulosti zakázány jiné podobné formy lovu, tak je potřeba zakázat i tuto praktiku, neboť existují mnohem humánnější způsoby regulace zvěře. Odborníci, některé myslivecké spolky, ale také převážná část veřejnosti v poslední době stále více upozorňuje na neadekvátnost, krutost a nežádoucí důsledky této metody lovu. Navíc, a to je velmi důležité, z údajů Českého statistického úřadu je patrné, že tento způsob lovu, tedy norování, v současnosti tvoří pouze marginální část celkového lovu nejčastěji norovaného zvířete lišky obecné a že ho lze efektivně nahradit jinými metodami. Přesné číslo je asi 4,5 %, takže tady vidíme, že to je opravdu minimální.

Tento kontroverzní a neetický způsob regulace zvířat zahrnuje bohužel také zabíjení a trýznění mláďat, která jsou často psy roztrhána zaživa. Lze tedy konstatovat, že norování není jen zastaralou metodou lovu, ale i neetickou a neefektivní, což se ukazuje v praxi. V souladu s ochranou zvířat a správným managementem zdravé krajiny je nezbytné tuto praktiku zakázat a podporovat moderní a etické metody lovu.

Další část se týká § 5 odst. 13, který z ní: Je zakázáno dočasné držení lišky obecné v zajetí pro účely výcviku psů loveckých plemen. Dosavadní legislativa totiž toto povoluje a všichni odborníci se shodují na tom, že při držení v kleci se liška nedokáže těmto extrémním podmínkám přizpůsobit a její držení v kleci pro ni představuje tak velkou míru stresu, že podle odborných výzkumů jde o psychické týrání. Chov zvířat včetně lišek obecných pro kožešinovou produkci je v České republice již od roku 2019 zakázán především z důvodu nevhodných podmínek, ve kterých byla tato zvířata držena, přitom velmi podobným podmínkám je liška stále vystavena v chovech za účelem výcviku loveckých psů. Je tedy potřeba sladit legislativu a držení lišky v zajetí pro účely výcviku psů zakázat.

Poslední změna se týká § 7 odst. 2 zákona o myslivosti, zde se jedná o technickou změnu a zrušení tohoto paragrafu je nezbytné především z důvodu sladění legislativy, tedy konkrétně zákona č. 114 o ochraně přírody a krajiny a zákona o myslivosti.

Věřím, že tento pozměňovací návrh podpoříte také vy, kolegové, abychom v době humánní společnosti tento opravdu neadekvátní způsob lovu zakázali. Děkuji za pozornost. Přihlásím se samozřejmě pak v podrobné rozpravě k tomuto pozměňovacímu návrhu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A přistoupíme dalšímu přihlášenému, tím je pan poslanec Michal Zuna a poté pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím.

 

Poslanec Michal Zuna: Tak já děkuji za slovo, paní předsedající. Já si dovolím odůvodnit dva pozměňovací návrhy. Ten první je pod sněmovním dokumentem 6597. Jedná se o pozměňovací návrh Michala Zuny, který řeší problematiku usmrcování domácích zvířat, konkrétně tedy psů a koček, v rámci výkonu myslivosti. Myslím si, že všichni z nás, tak si uvědomujeme, jak domácí zvířata, ať už psi, nebo kočky, tak jsou nedílnou součástí našich domácností. Podle aktuálních čísel nebo dat, tak přibližně 30 nebo 40 procent domácností tak chová psa nebo kočku a jsou tou součástí, řekněme, rodiny a odchod takového zvířete, tak je vždy velmi bolestivý. A pokud se jedná o odchod, který je zcela zbytečný, tak o to více ta ztráta bolestivá je. Bohužel se množí celá řada případů, kdy k této ztrátě tak dochází právě při výkonu myslivosti zastřelením psa nebo kočky a  těchto případů opravdu rapidně přibývá. Můžeme se bavit o desítkách pouze hlášených takových případů ročně.

Samozřejmě že smrt zvířete tímto způsobem tak je zcela nepřiměřeným zásahem do vlastnických práv, ale zároveň je to i nepřiměřený trest pro vlastníka nebo to zvíře samotné. Já bych k tomu uvedl ještě jednu protichůdnou premisu, která vychází z toho, že lovecké chování psa v tomto případě lze trestat smrtí, ale zároveň lovecké chování psa při výkonu myslivosti, tak je zcela žádoucí a ten pes je potom ještě třeba odměněn nějakým pamlskem či pochvalou, což jsou věci, které jsou zcela protichůdné a nedávají vůbec žádný smysl. Já bych dokázal pochopit alespoň částečně, pokud bychom se bavili, že žijeme v prostředí, kde máme problém s nějakými toulavými smečkami psů nebo koček a ty toulavé smečky, tak by byly nějakým závažným problémem pro volně žijící zvěř, ale to se bavíme o zcela jiných lokalitách, o zcela jiných zemí, jako je například Turecko nebo Egypt, kde toto problémem je, ale nějaký individuální případ (příklad?) nebo zatoulaná kočka nebo pes, tak tímto příkladem rozhodně není.

Proto si dovoluji v tom pozměňovacím návrhu navrhnout zákaz usmrcení psů a koček dle § 14 nebo 35 mysliveckého zákona.

A ještě druhý pozměňovací návrh, který je pozměňovacím návrhem Markéty Pekarové Adamové, který řeší zákaz držení lišky obecné v zajetí pro účely výcviku psů loveckých plemen. Je to pozměňovací návrh, který navazuje ještě na jeden, který bude rovněž načten, a ten nově zakazuje lovit zvěř a jiné živočichy norováním včetně lovu za pomoci psů vypouštěných pod zem a vyhrabání zvěře a jiných živočichů za účelem usmrcení. A právě z toho důvodu tak odůvodňuji tento pozměňovací návrh, který právě případným přijetím toho dříve popsaného pozměňovacího návrhu, tak se to ustanovení o držení lišky obecné v zajetí pro účely výcviku psů loveckých plemen stává obsolentním, a proto se navrhuje držení lišky obecné pro tento účel zcela zakázat. Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a my se tímto dostáváme k dalšímu přihlášenému, tím je pan poslanec Vladimír Zlínský, poté se připraví pan poslanec Bernard. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, dovolte, abych odůvodnil pozměňovací návrh pana poslance Jiřího Kobzy, číslo sněmovního tisku (dokumentu) 6167. Tento navrhuje vyjmout z novely zákona zřízení Národního parku Křivoklátsko. Tento vládní návrh jde proti zájmům a přáním obyvatel území, na které má vzniknout i v rozporu s názory většiny odborné lesnické veřejnosti či Asociací obcí a měst. Námitky a pochybnosti se týkají jak samotného obsahu návrhu, tak i právní čistoty a kvality legislativního procesu, jeho vzniku a projednávání. Ministerstvo životního prostředí a vláda Petra Fialy v rozporu s názory naprosté většiny místních občanů a obecních samospráv prosazuje na části území okresů Rakovník a Beroun zřízení Národního parku Křivoklátsko. Přitom na Křivoklátsku nyní existuje a léta skvěle funguje chráněná krajinná oblast.

Odpor místních občanů proti zřízení Národního parku Křivoklátsko je velice silný a vskutku masivní. Z 29 obcí, které jsou členskými subjekty svazku obcí Křivoklátsko, se pro zřízení národního parku vyslovily pouze dvě. Stěžejním argumentem proti vzniku Národního parku Křivoklátsko je skutečnost, že většinu jeho území by tvořily lesy zakládané člověkem, tedy místními lesníky, ponejvíce v průběhu osmnáctého století. Původních porostů je v této lokalitě pouze 4,35 procenta, nejedná se tudíž o žádnou původní panenskou přírodu zasluhující mimořádný stupeň ochrany a zvláštního zacházení. Co v případě zřízení Národního parku Křivoklátsko hrozí? Až na třech čtvrtinách území plánovaného národního parku může být vyhlášena takzvaná bezzásahová zóna, což je varující a nebezpečné zvláště, kdy si připomeneme osud šumavských lesů, které nechalo vedení tamějšího národního parku prostřednictvím těchto bezzásahových zón doslova zničit kůrovcem.

Největší změna by tedy v případě zřízení národního parku potkala Křivoklátsko ohledně způsobu hospodaření v lesích. To v současnosti funguje v rámci chráněné krajinné oblasti na základě rozumného kompromisu mezi ochranou přírody a ekonomickými zájmy. Lesníci tudíž už nyní musí své záměry a postupy vždy konzultovat s orgány ochrany přírody. V jakémkoliv národním parku je pak lesní hospodářství založeno už pouze čistě na libovůli zde vládnoucích ochranářů.

Současný systém hospodaření v křivoklátských lesích navíc daňové poplatníky nic nestojí, kdežto národní park by opakovaně potřeboval nemalé peníze ze státního rozpočtu. Neexistuje žádná relevantní odborná studie, která by říkala, že na Křivoklátsku nyní dochází ke zhoršování stavu lesních porostů. Naopak, jsou zde studie oceňující postupné zlepšování zdejší dřevinné skladby a snižující se objem jejího poškozování zvěří. Zřízení národního parku, a to by platilo i pro Křivoklátsko, s sebou také nese nástup masivního organizovaného komerčního turismu s jeho veškerými negativními jevy a dopady, které ovšem ve finále ponesou místní občané a obce, včetně jejich finančních nákladů.

Přiznám se, že jsem pěší turista, a v případě volna, když se mně podaří se dostat do přírody, tak často zavítávám do této oblasti, a musím potvrdit, že je to oáza klidu a míru, tato oblast křivoklátských lesů a balzám na nervy, protože v podstatě pokud tam chodím a bloudím těmi rozsáhlými lesy, tak tam nikoho nepotkávám.

Petici proti zřízení Národního parku Křivoklátsko, kterou organizovala iniciativa Otevřené Křivoklátsko, podepsalo 11 305 lidí, přičemž obce sdružené ve svazku obcí Křivoklátska mají celkem cirka 15 000 obyvatel. Postup Fialovy vlády a Ministerstva životního prostředí v otázce vyhlášení národního parku rovněž obchází řádný legislativní proces, jak konstatují i Svaz měst a obcí České republiky a Sdružení místních samospráv České republiky, podle kterých je zcela nepřijatelné, aby se o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko rozhodovalo bez zohlednění názorů místních samospráv a občanů. Před několika dny Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost Ministerstva životního prostředí na rozhodnutí městského soudu ve věci zrušení rozhodnutí ministerstva o námitkách obce Nižbor. Obec Nižbor se obrátila na soud s žalobou proti rozhodnutí ministra životního prostředí Petra Hladíka o zamítnutí jejich námitek proti záměru na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. V říjnu 2024 vynesl Městský soud v Praze rozsudek, kterým došlo ke zrušení rozhodnutí Ministerstva životního prostředí a vrácení námitek k dalšímu řízení. Proti tomuto rozhodnutí podalo Ministerstvo životního prostředí kasační stížnost, která byla nyní zamítnuta.

Další závažnou věcí je skutečnost, že příslušné takzvané zájmové území nesplňuje parametry, které zákon pro národní parky předpokládá. To paradoxně potvrzuje i závěrečná zpráva zhodnocení dopadů a regulace návrhu zákona, takzvaná RIA, která na stránkách 42 až 43 konstatuje, že tyto parametry splňuje pouze 15 % území, i když zákon předpokládá splnění v převážné ploše. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a přikročíme... Ještě faktická poznámka. S tou vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych chtěla zareagovat na svého předřečníka, když tam mluvil o tom, že nesplňuje nebo že má až 15 procent. Ono když se podíváte na tu mapu, na to, jakým způsobem by měl být vyhlášen ten národní park, tak vám to připadá jako ementál. Vezměte si, že máte Křivoklátsko a z toho Křivoklátska prostě máte takové ty díry a v těch dírách se bude vyhlašovat národní park. To je jedna věc, tedy abych doplnila svého předřečníka.

A ta druhá¨. Samozřejmě tady byla citována kasační stížnost a tam těch žalob je podstatně víc, které ještě nedošly ke konci, a já vím, že pan ministr životního prostředí mi na to reagoval ve smyslu, že Poslanecká sněmovna je suverén, takže když se my tady usneseme, že ten zákon projde a to Křivoklátsko prostě bude, tak bude, ale v každém případě litera zákona by se měla dodržovat. To znamená, že pokud není postaveno najisto, to znamená, nejsou tam pravomocná rozhodnutí, tak by se vůbec nemělo přistupovat k tomu, aby se tento zákon novelizoval ve smyslu toho, že se vyhlašuje národní park nový.

Co se týče těch bezzásahových zón, já s tím mám také docela problém, ale měla jsem ho i na ministerstvu, i když to tedy nespadalo pode mě. V každém případě jestliže máte národní park, kde máte bezzásahové zóny, a ten národní park vám v určité části napadne třeba ten kůrovec, a vy máte les poblíž těchto národních parků a dojde ke zničení vašeho lesa jenom díky tomu, že ten kůrovec je schopen za rok se třikrát, možná čtyřikrát i víckrát přemnožit, a doletová vzdálenost je, když fouká dobrý vítr, až sto kilometrů a zničí vám to les, který vy tam budujete 50 let, a potom Ministerstvo životního... (Předsedající: Čas!) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A my se nyní dostaneme k příspěvku pana poslance Josefa Bernarda, poté se připraví pan poslanec Roman Bělor. Prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Děkuju za slovo, paní předsedající. Dobrý večer, dámy a pánové. Budu velice stručný. Můj pozměňovací návrh se týká § 48 odst. 2 písm. c), kde nově definujeme pojmy místní populace anebo biotopy. Dovolte mi krátkou citaci: Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů se zařazují do - a podle tohoto písmena: III. kategorie ochrany, kam se zařadí zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, které s ohledem na jejich nároky a způsob života není nezbytné chránit na úrovni jednotlivých jedinců, ale potřebná je ochrana jejich, a teď zdůrazňuji, místních populací nebo biotopů.

Můj pozměňovací návrh, který podávám společně s kolegyní Janou Krutákovou, je velmi jednoduchý a pouze požaduje, abychom tyto pojmy stanovili ministerskou vyhláškou. Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a jako další vystoupí pan poslanec Roman Bělor, připraví se pan poslanec Oldřich Černý. Prosím.

 

Poslanec Roman Bělor: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Můj pozměňovací návrh má číslo 6258. Týká se předmětného zákona, konkrétně § 46, a to problematiky takzvaných památných stromů.

Stromy nejsou pouze součástí životního prostředí ve smyslu biotopů krajiny, jehož ochranu stát zajišťuje a v současné době také vykonává prostřednictvím správních úřadů v působnosti Ministerstva životního prostředí. Stromy jsou zároveň dlouhověkými živými organismy, jejichž existence převyšující délku lidského života a individuální osudy jsou neoddělitelně spjaty s děním ve společnosti, s událostmi v místních komunitách a s konáním konkrétních osob. V místech historických událostí udržují tak jejich svědecký otisk pro budoucí generace. Místní lidská společenství jsou si vědoma příležitosti takto specificky vnímat stromy jako svého druhu živé pamětníky, nezřídka aktivně zakládají tuto paměťovou stopu cíleným sázením nových stromů. Ochrana stromů z jakéhokoliv důvodu významnosti spadala až do roku 1992 v kontextu zákona číslo 40/1956 Sb. do působnosti orgánů státní správy, řízených v té době Ministerstvem školství a kultury. Z povahy jejich agendy tedy byla potřeba při posuzování potřeby zvláštní ochrany významného stromu zvažovat rovněž, a to je důležité, historické a kulturní důvody, a bylo to tím tedy odborně zajištěno.

Situace se ovšem změnila s přijetím zákona číslo 114/1992 Sb., jehož novela je nyní projednávána. Předmětná agenda přešla do působnosti Ministerstva životního prostředí s mnohem užší odbornou způsobilostí, než zakládal správním orgánům předchozí zákon číslo 40/1956. Zákonodárce sice v návrhu zákona číslo 114/1992 Sb. na specifickou problematiku historicky významných stromů myslel v důvodové zprávě, nicméně do normativní části návrhu se tato úvaha již nepromítla a ve správní praxi zůstává tedy jen v proklamativní úrovni.

Z tohoto důvodu ve snaze podtrhnout důležitost vidět stromy nejenom jako z hlediska biologického, ale také historického, navrhuji změnu toho odstavce číslo 1 paragrafu 46 takto: Stromy rostoucí samostatně, ve skupinách nebo stromořadí, které jsou mimořádně významné, neboť vynikají svým vzrůstem nebo věkem či tvoří významné krajinné dominanty, případně jde o dřeviny cenné botanicky, nebo historicky, to zdůrazňuji, lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy, a to i na žádost obce nebo občanského sdružení.

Tady také dávám důraz na to, i na žádost obce nebo občanského sdružení, protože tím se trošku demokratizuje ten možný proces prohlášení stromů za památné, aby tato možnost byla svěřena rovněž obcím, případně občanským sdružením z takzvané občanské společnosti.

Já jsem si vědom toho, že paralelně s mým pozměňovacím návrhem zde je také pozměňovací návrh mých kolegů Stanislava Fridricha a Evy Fialové, který se s tím mým návrhem víceméně překrývá. Je trošku škoda, že ten pozměňovací návrh kolegů vlastně přišel trošku na poslední chvíli, takže jsme nebyli schopni a nemohli jsme to ani stihnout nějak ty dva návrhy koordinovat. Teď budiž tedy v rukou Sněmovny, který bude ten, který bude zvolen, s tím, že když to bude ten konkurenční, nebudu se zlobit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Příspěvek vyvolal faktickou poznámku paní poslankyně Evy Fialové.

Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Eva Fialová: Já moc děkuju za slovo. Já budu reagovat na svého předřečníka. Je to tak, on se opravdu trošku dubluje, ale my jsme ho konzultovali s Ministerstvem životního prostředí a je škoda, protože je evidentní, že vám psali podobné víceméně odůvodnění nebo ty paragrafy, že vám toto neřekli, že je to v přípravě, a nemohlo dojít už na koordinaci na samotném ministerstvu. Takže mě to hrozně mrzí, že to takhle dopadlo a mohli jsme nějakým způsobem kooperovat a ministerstvo o tom vědělo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času. A nyní vystoupí pan poslanec Oldřich Černý a poté opět paní poslankyně Eva Fialová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi vás krátce seznámit s pozměňovacím návrhem mým a mých kolegů Radima Fialy, Karly Maříkové a Jiřího Kobzy. V posledních měsících se rozpoutala ve veřejném prostoru diskuse týkající se jednoho ze způsobů lovu při redukci stavu lišky obecné na únosnou mez, a to norováním. A protože již nejspíše v tomto volebním období nedojde k novele mysliveckého zákona, předkládáme tento pozměňovací návrh, který nastavuje jasná pravidla právě tomuto způsobu lovu. Tato úprava představuje ja jasný krok k posílení právní jistoty ochrany přírody a odpovědnému přístupu k myslivosti.

Přiměřenými stavy lišek zabraňujeme snižování početních stavů drobné zvěře i domácích zvířat, ale i třeba srnčí zvěře a srnčat, které nejsou problém pro lišku ulovit. Tlumením stavů, tedy i norováním, řešíme nejen ochranu zvěře, ale i populaci chráněných živočichů, zejména ptáků hnízdících na zemi, například tetřevů, tetřívků, křepelek, koroptví, ale také například kachen, zajíců, králíků, žab, ještěrek a podobně. Mnoho druhů, které má liška na svém jídelníčku, je u nás dokonce chráněno a na zachování a zvýšení populace některých druhů pernaté a srstnaté zvěře se vypisují dotační programy a pak vynaložené finanční prostředky, stejně jako úsilí těch, kteří se na jejich ochraně podílí, přicházejí mnohdy vniveč. Férově musím říct a vyzdvihnout jeji lov mnohdy přemnožených hrabošů.

Nicméně v době vyvádění mláďat lišky obecné je usmrcování těchto mláďat velmi nehumánní, a ač tuto dobu většina myslivců plně respektuje, je potřeba zákonem nastavit jasná pravidla pro všechny, stejně jako je tomu i u jiných druhů zvěře, a vymezit dobu, kdy je způsob lovu lišek norováním zakázán. A to je hlavním a jediným cílem našeho pozměňovacího návrhu, který vám zde předkládáme.

Po mnoha jednáních s odbornou veřejností, se tato doba hájení lovu lišky obecné norováním zakazuje v období od 1. března do 30. června.

Liška má v přírodě samozřejmě své místo, ale její stavy je potřeba udržovat a regulovat, a to i ze zdravotních důvodů. Přemnožené lišky ztrácejí svou plachost, stahují se blíže k lidem a klidně dají přednost tomu, co je snadno dosažitelné. A zde hrozí především nákaza hospodářských zvířat vzteklinou či dalšími nemocemi, které lišky přenáší. A to asi nikdo z nás nechce.

Proto vás, vážené kolegyně a kolegové, žádám o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, který je uveden v systému pod číslem 6639 a ke kterému se v podrobné rozpravě přihlásím.

A ještě bych se krátce vyjádřil k tématu Národního parku Křivoklátsko. Jak jsem již uváděl v prvním čtení, tento vládní návrh zákona mimo potřebných úprav o ochraně dřevin a nové výsadby a posílení druhové ochrany ohrožených rostlinných a živočišných druhů také bohužel obsahuje pro nás zcela nepřijatelný návrh na zřízení Národního parku Křivoklátsko, s kterým zásadně nesouhlasíme. Nebudu zde opakovat důvody, které zde přednese můj kolega, ale dávám další velmi rázný apel na vás, vážené kolegyně a kolegové, o podpoře pozměňovacího návrhu mého kolegy Jiřího Kobzy, o vyjmutí celé třetí části tohoto zákona.

Totiž místo toho, abychom řešili, co konkrétně a kde je potřeba na Křivoklátsku ještě zlepšit, řešíme založení nového úřadu za miliardy korun násilím ze shora, proti vůli drtivé většiny místních obyvatel. Právě hlas těchto občanů přece musí být v tomto případě vyhlášení Národního parku Křivoklátsko naprosto rozhodující. Zřízení Národního parku Křivoklátsko je tedy z výše uvedených důvodů pro SPD naprosto nepřijatelné. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Jako další vystoupí paní poslankyně Eva Fialová, poté se připraví pan poslanec Bureš. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Eva Fialová: Já moc děkuji za slovo. Já se pokusím neopakovat to, co tu zaznělo třeba v prvém čtení, ale některé věci bych i přesto ráda zmínila, protože ten samotný návrh zákona jde v některých částech dobrým směrem. Ale mrzí mě to, že slučuje některé části, které jsou víceméně účelově sloučeny do tohoto znění zákona, a tím jsou naprosto nekonfliktní části, na kterých panuje nějakým způsobem shoda. To se týká hlavně druhové ochrany, a potom část, na které dlouhodobě nepanuje shoda ani tady ve Sněmovně, ale především v oblastech, kterých se změna zákona přímo týká a dotkne, a to je vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.

Třetí částí, která vyvolala různé dotazy a připomínky, je ochrana dřevin rostoucích mimo les, po které se nějakým způsobem dlouhodobě volalo. My jsme s ministerstvem o tom vedli nějaké polemiky a za tým Ministerstva životního prostředí musím poděkovat, protože některé věci mi byly vysvětleny, ukázány ekonomické propočty, a k těm nedorozuměním, které jsem se tady ptala v prvním čtení, došlo k nějakému vysvětlení, vyjádření, a budu doufat, že povedou k tomu tíženému (kýženému?) cíli, kterým bude určitě lepší ochrana samotných stromů ve městech. Nicméně pořád vznáším, pane ministře, tu obavu, to, co jsem tady mluvila o prvním čtení, že v případě budování nebo opravy kanalizace bude docházet v jistých případech i ke kácení dřevin a stromořadí, protože havarijní stav bude přednostní a nebude se platit za nákladnější technologie, které už jsou v dnešní době známé, ale bohužel se nepoužívají a opět stromy půjdou stranou a bohužel nám znovu nevznikne u těch silnic v těch městech nová třeba i výsadba, protože to nebude dovolovat ochranné pásmo buď kanalizací, nebo elektřiny, nebo něčeho jiného.

Samotná druhová ochrana se zabývá změnami zejména na úseku zvláště druhové ochrany, zaměřuje se na posílení ochrany druhů rostlin a živočichů, především zvýšení ochrany jejich biotopů a populací.

 

Jednoduše řečeno, pan ministr to tu říkal, že určitý druh je důležité chránit (v) jeho prostředí, ve kterém žije, než samotného jedince. Což je cesta z mého pohledu dobrým směrem, záleží, jakým způsobem se bude přesně aplikovat, a mrzí mě, že odborná veřejnost se k této pozitivní změně moc nevyjadřuje, protože se jedná opravdu o odbornou věc a veškeré to soustředění se zabývá tím, co je pro laickou veřejnost lépe uchopitelné.

Samotný zákon řeší a zefektivňuje systém péče o zraněné a handicapované živočichy a zjednodušuje administrativu související s péčí o zraněné jedince, v tomto případě můžeme za hnutí ANO určitě s tímto návrhem souhlasit. S různými připomínkami, co jsem měla, tak určitě můžeme souhlasit i s možností, jakým způsobem se starat o dřeviny mimo les, vyčíslením těch jednotlivých náhrad, případně dané náhradní výsadbou, a kvitujeme finanční prostředky, které půjdou za to kácení do rozpočtu měst a tím efektivněji budou moci sloužit k péči o zeleň ve městě jako takovou, nebo spíše o dřeviny, protože jeden z pozměňovacích návrhů se týkal i na výboru, co jsme probírali, i jako péčí o samotnou zeleň, což by se mohlo hradit z toho prostředky na například seče, ale to není žádoucí, měly by ty finanční prostředky jít opravdu na péči o stromy a keře.

No, a třetí částí, která je velice kontroverzní, tak je - se zabývá vyhlášením Národního parku Křivoklátsko. Vláda uvádí, že z hlavním důvodům (?) vyhlášení Národního parku Křivoklátsko je potřeba změny přístupu k lesním ekosystémům. Dlouhodobě je však velká nevole místních obyvatel a některých municipalit k tomuto kroku. Já je naprosto chápu. Lidé se obávají, obyvatelé, nadměrného cestovního ruchu, takzvaného jednodenního, díky blízké poloze k Praze, který jim nepřinese další kýžený efekt, který cestovní ruchu například nese v podobě ubytování a dalšího vybudování dostatečných služeb. A nejsou na toto připraveni a samotní toto vyhlášení odmítají. Nemají dostatečnou infrastrukturu a jsou to pádné důvody, které je potřeba poslouchat.

V současné chvíli je stanovena zvláštní druhová ochrana a CHKO a z mého pohledu je tato ochrana zcela dostačující, a proto se svými dalšími kolegy navrhujeme pozměňovací návrh, který vyhlášení národního parku vyjímám (?).

Je to jedno z nejvíc kontroverzních témat. Nemyslím si, že bylo dostatečně projednáno. Máme tu i svůj - samotné vyhlášení podle § 40. Je podivné a určitě ministerstvo neplnilo - se nedostatečně nevypořádalo se všemi připomínkami, který ten proces samotný má obnášet. Dá se říct, že tento postup je i nelegitimní a dokazují to i rozsudky jednotlivých soudů.

Pane ministře, viděl jste v dnešní době, kolik máme pozměňovacích návrhů nahráno do systému teď odpoledne? Nebo při projednávání tohoto zákona? Máme jich tam v tuto chvíli 43. Většina z nich - 34 - byla nahrána během začátku projednávání a dnešního odpoledne a já nemůžu dostatečně kvalifikovaně říct, že bych se mohla na všechny pozměňovací návrhy podívat, ač je tady budou kolegové představovat. Pojďme zvážit - nechat nám prostor se na tyto pozměňovací návrhy podívat a případně některé doupravit, protože třeba kolega Bělor tady nahrál pozměňovací návrh, se kterým my můžeme souhlasit, a jde kontroverzně s naším pozměňovacím návrhem - s panem Fridrichem, který společně předkládáme, a je škoda tyto pozměňovací návrhy, aby šly proti sobě a byly některé z nich nehlasovatelné, přičemž míří proti - jdou ruku v ruce.

Já bych ráda se vyjádřila i k některým dalším, který dávají kolegové, ale opravdu jsem nestihla veškeré nastudovat. Já tomu rozumím, já to dávám jenom na zvážení, pokusím se sledovat bedlivě tady tu debatu, ale přijde mi to docela nedůstojné v tuto hodinu tady projednávat jeden pozměňovací návrh za druhým. A pojďme zvážit, jestli nám nedáte prostor se na ně podívat a vést tady adekvátní debatu, k čemuž druhé čtení má sloužit.

Přičemž já tady upozorňuji na to, že posloucháme obce a občany z Křivoklátska, bedlivě čteme jejich petice, říkáme, že by neměl být vyhlášen Národní park Křivoklátsko z takové nevole, co říkají občané tohoto území. Na druhou stranu jsou tam nahrávány pozměňovací návrhy, které rozvolňují pravidla schvalování Rad národních parků a dává možnosti na přeschvalování klíčových dokumentů. A je to odůvodňováno tím, že poslouchají hlas občanů z těchto lokalit a z národních parků. Tak mě tady mrzí, že tu je ten dvojí přístup, že na jedné straně neslyšíme občany, kteří národní park nechtějí, a na druhé posloucháme obce a občany, kteří již v současných národních parcích žijí, a rozvolňujeme pravidla.

A je to tak, jak používá můj ctěný kolega Patrik Nacher: dvojí přístup, dvojí metr ke de facto podobné problematice, a moc mě mrzí, že k tomu nemůžeme víc vést adekvátnější diskusi.

Nicméně já už dlouho nebudu dál zdržovat, jenom poprosím, jestli nezvážíte pokračovat v tom projednávání tohoto zákona v některý jiný den, abychom se mohli opravdu na ty pozměňovací návrhy, kterých je opravdu 43 v tuto chvíli - zasahují do myslivosti, některé jdou proti sobě - o nich adekvátně diskutovat. Já moc děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, a než dám slovo paní předsedkyni Aleně Schillerové, která se hlásí s přednostním právem, tak je s faktickou, která má přednost, přihlášen pan poslanec Vít Vomáčka, pan poslanec Jan Bureš. Vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Vít Vomáčka: Děkuju za slovo, vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, nebudu dlouhý, omlouvám se za to, že teprve teď reaguju na vystoupení paní kolegyně Hanzlíkové ohledně zákazu norování.

Tak takto jednoduše řečeno, já bych tomu docela rozuměl - norování je  cool téma. Všichni různí ochranáři nás obcházeli ve státních aktech, všichni s námi mluvili, přesvědčovali nás. Nerozumím dvěma věcem.

Za prvé, jestliže vlastně ani myslivci o to nestojí - dneska je minimum myslivců, kteří by norovali, tak nechápu proč - nebo možná chápu, tak to ještě pro jistotu to zakážeme zákonem - i když ti myslivci to dneska moc nedělají, tak pro jistotu dáme flek a zakážeme to celý.

A druhá věc je ta, že - a nechci zdržovat - když jsem byl jako voják základní služby, tak jsem byl na chovné stanici a měl jsem na starost 40 fen, 5 chovných psů a 200 štěňat, samozřejmě německých vlčáků, a proto o tom - o těch psech něco vím a ono taky existují plemena, která jsou zařazena jako norníci, a ty jsou specializovaní právě na to norování - tak bych rozuměl tomu, kdyby zároveň v rámci tohoto pozměňovacího návrhu bylo i to, že tedy pro jistotu zakážeme norování, ale zároveň zakážeme i chov norníků, protože jim vlastně odebíráme jejich životní práci, těm psům. Takže tomu moc nerozumím, ale je to jenom vyjádření, je to jenom úvaha, je to nějaký pohled člověka, který už tady na tom světě nějaký týden je. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji za dodržení času. Nyní se s faktickou hlásí čtyři další - pan poslanec Jan Bureš, Berenika Peštová, Ondřej Babka a poté Alena Schillerová. Prosím.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji. Já bych chtěl reagovat na svoji ctěnou kolegyni Evičku Fialovou. Tam zazněly dvě věci, na které musím reagovat.

Ta první, prosím pěkně, nejedná se o žádný dvojí metr. Právě to, jakým způsobem se k tomu stavěli občané a obce z budoucího - možná budoucího - Národního parku Křivoklátsko nás vedlo k tomu, že jsme připravili několik pozměňovacích návrhů - protože vždycky je penzum lidí, kteří národní park nechtějí, a je zase penzum lidí, kteří ho chtějí. A naším úkolem politiků je pokud možno hledat kompromis.

 

Pokud se samozřejmě nenajde, tak holt vyhovět jedné či druhé straně. Ale ta snaha o kompromis, to znamená zjistit vlastně, proč obce z Křivoklátska nechtějí vyhlášení národního parku, nás vedlo k tomu, že jsme připravili sérii pozměňovacích návrhů a některé z nich už byly zakomponovány do právě téhleté novely. Takže to nejsou vlastně pozměňovací návrhy, které zlepšují postavení obcí a občanů už v těch stávajících národních parcích a logicky by dopadly i právě na ten budoucí Národní park Křivoklátsko. Tak to je vysvětlení jedné námitky.

A to druhé. Já se přiznám, že dost dobře nechápu, nač je potřeba v tuto chvíli čas na prostudování pozměňovacích návrhů. Jsme ve druhém čtení, tady se o ničem nehlasuje. Teď tyto návrhy půjdou do výboru. My je nemůžeme teď v tuto chvíli ani odmítnout, ani zrušit, ani vrátit. Můžeme se k nim jenom přihlásit, anebo nepřihlásit, a pak se s nimi bude pracovat. Bude se s nimi pracovat ve výboru a pak teprve přijde třetí čtení. Tam je pořád dost času na to je pořádně nastudovat, seznámit se s nimi a i na tom výboru k nim přijmout nějaké stanovisko tak, jak je budeme cítit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Další přihlášení do diskuse skrze faktickou poznámku jsou paní poslankyně Berenika Peštová, pan poslanec Ondřej Babka a poté paní předsedkyně Alena Schillerová a Zuzana Ožanová. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem chtěla na svého ctěného předřečníka, kolegu, co bude ještě reagovat, prostřednictvím vás. No, tak ono těch obcí za prvé bylo 29. 13 000 lidí podepsalo petici z 15 000 lidí, což není málo, což si myslím, že je dost. Myslím si, že na spoustu otázek nebylo odpovězeno. Myslím tím třeba ta bezzásahovost, třeba ten Ementál, kterým budeme nazývat tento národní park. Protože jestliže říkám, vezmu mapu toho Křivoklátska a vezmu si určitá místa, která vyhlásím národním parkem, a zbytek nebude národní park, tak oni se ptali a oprávněně se ptali, když bezzásahovost bude v tom Ementálu, ty díry, tak kdo se bude starat o ten zbytek a jak se o něj bude starat? Protože to už jsem tady říkala v minulé faktické poznámce. Jestliže mně "zničíte" les tím, že tam bude bezzásahovost, tak mně bude trvat 50 let, než s tím managementem ten les znovu vybuduji, kdežto vy si budete žít v té bezzásahovosti, že tam budete mít popadané "hnusné" mrtvé stromy, které vám zničil kůrovec. Ale to je jedna věc.

Druhá věc je. Chci se zeptat tady pana ministra, pokud bude dávat pozor. Nevím, jak to bylo vypořádáno, protože v JESu (?) samozřejmě když se bude jednat o jednotné environmentální stanovisko, tak se buď můžu, respektive budu mít náhradní výsadbu, a pokud nebude možno, tak budu muset zaplatit. Ale bylo řečeno s Hospodářskou komorou - nevím, kam jste to dali - že pokud se bude jednat o veřejný zájem, tak ten bude tomu nadřazen. Nevím, protože se to najednou objevilo v Lex plynu. Tam to je špatně, protože by to správně mělo být třeba ve stavebním zákoně, protože ten není otevřený tak, že se to bude řešit tady. Tady jsem to neviděla, ale zase se vracím zpátky k paní poslankyni Fialové, protože bylo odpoledne nahráno 34 pozměňováků, tak nevím, jestli to tam je, nebo není. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Já jenom zrekapituluji. Ještě se mi přihlásil pan ministr do debaty. Ptám se, jestli se hlásí s faktickou nebo s přednostním? (S faktickou.) Do řady faktických, dobře. Nyní tedy pan poslanec Ondřej Babka, s faktickou paní předsedkyně Alena Schillerová, potom paní poslankyně Zuzana Ožanová a pan ministr. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Já se bohužel musím přidat ke své kolegyni Evě Fialové, která to tady zmínila, a to z toho důvodu, že my jsme... Já jsem to na to upozorňoval již na výboru pro životní prostředí, kdy tedy již byl nahrán jeden z pozměňovacích návrhů kolegy Bureše, který za mě je prostě z hlediska ochrany přírody a krajiny vysoce kontroverzní. Nějakým způsobem jsem se ho na to ptal už na výboru pro životní prostředí.

Nám se tady dneska stala situace, že během odpoledne se do tohoto zákona nahrálo dalších 34 pozměňovacích návrhů. Mě by možná zajímalo i právě proto, že nevím, a tím, jak je vnímám jako vysoce kontroverzní, jaký názor na ty pozměňovací návrhy má pan ministr? Jestli to je nějaká koaliční shoda, jestli to jsou koaliční pozměňovací návrhy? Protože je to dost zásadní. Vy tady prostě po nějakých osmi letech zásadním způsobem, kdyby byly ty pozměňovací návrhy přijaty, budete měnit zásady péče a děláte to na poslední chvíli. Kdybych to nějakým způsobem zjednodušeně mohl glosovat, tak bych to popsal tak, že vy se tady, pane ministře, snažíte vyhlásit jeden nový park, národní park, ale další čtyři existující národní parky chcete zlikvidovat. Děkuji za slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Pokračujeme tedy v řadě faktických přihlášek. Nyní paní předsedkyně Alena Schillerová, poté paní poslankyně Zuzana Ožanová, prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Nejsem znalkyně na ochranu přírody, ale přicházím s procedurálním návrhem. Pane poslanče Bureši, prostřednictvím paní místopředsedkyně, to tak není. Jestliže načtete 34 pozměňovacích návrhů a my nemáme možnost si je nastudovat, abychom případně na ně nějak zareagovali jiným pozměňovacím návrhem, to už se nám tady s vámi stalo u důchodové reformy, nebo tedy pseudodůchodové reformy. Nemám čas, mám jenom dvě minuty, takže budu rychlá. Já mám velmi korektní návrh, velmi korektní. Teď bych mohla samozřejmě tady vystoupit, vzít si pauzu, ale neudělám to. Dávám návrh na přerušení jednání do čtvrtka tohoto týdne do 11 hodin a žádám vás, paní místopředsedkyně, abyste o mém procedurálním návrhu dala neprodleně hlasovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Přivolám kolegyně a koleny z předsálí. Jenom zopakuji, budeme tedy hlasovat o procedurálním návrhu na přerušení tohoto bodu, a sice do čtvrtka 24. dubna do 11 hodin. (O slovo se hlásí poslanec Dufek.) Protinávrh, pane předsedo?

 

Poslanec Aleš Dufek: Dávám protinávrh, abychom hlasovali o přerušení tady tohoto návrhu do 21.15 hodin.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Takže pan předseda Dufek protinávrh, přerušení do 21.15 hodin. Ještě jsem vnímala pana poslance Haase. Prosím protinávrhy pouze. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Já dávám procedurální protinávrh na přerušení projednávání tohoto bodu do času 21.10 hodin. Děkuji mnohokrát.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Tím mám dva protinávrhy a ještě pan poslanec Vomáčka, protinávrh, prosím.

 

Poslanec Vít Vomáčka: To by bylo, aby nebylo, takže i já dávám protinávrh, vážená paní předsedající, vážený pane ministře, a to do dnešních 22 hodin.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Do 22 hodin. Dobře, ještě vnímám žádosti o odhlášení, takže všechny odhlásím. Prosím, přihlaste se opět svými identifikačními kartami. 

Jako první tedy budeme hlasovat protinávrh pana poslance Vomáčky, a sice na přerušení do dnešních 22 hodin.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? (Poslanci protestují, že není dodrženo kvorum.) Zmatečné, hlasování (číslo 72) prohlašuji za zmatečné a již vnímám. Ano, kvorum. Poprosím, všichni se přihlaste prosím vašimi identifikačními kartami. Ještě jednou všechny odhlásím. Opět se přihlásíme všichni identifikačními kartami. Posečkáme. Jedná se o potřebné kvorum 67 hlasů, které zatím nebylo naplněno. Ještě chviličku posečkáme, zda dorazí poslanci či poslankyně z předsálí. Poněvadž kvorum bylo naplněno, takže můžeme hlasovat.

 

Zopakuji, že budeme hlasovat o protinávrhu pana poslance Vomáčky na přerušení do 22 hodin.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování 73. se vyjádřilo 115 hlasujících, pro 5, proti 85. Tento návrh nebyl přijat.

Poté protinávrh pana poslance Karla Haase na přerušení do 21.10. To ještě stíháme.

 

Já zahajuji hlasování, kdo je pro tento návrh? Než zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování 74. bylo přihlášeno 115 hlasujících, pro 8, proti 84. Ani tento návrh nebyl přijat.

 

Poslední z řady protinávrhů je protinávrh pana poslance Aleše Dufka, a sice přerušení do 21.15.

Opět zahajuji hlasování, kdo je pro tento protinávrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování 75. se účastnilo 116 hlasujících, pro 6, proti 85. Ani tento návrh nebyl přijat.

 

A nyní k tomu původnímu návrhu, který přednesla paní předsedkyně Alena Schillerová, a sice na přerušení tohoto bodu do čtvrtka 24. dubna do 11 hodin.

Zahajuji hlasování, kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování 76. se účastnilo 116 hlasujících, pro 49, proti 50. Konstatuji, že tento návrh nebyl přijat, byl taktéž zamítnut.

 

A paní předsedkyně, já vnímám vaši přihlášku, ale mám ještě předtím s přihláškou s přednostním právem pana ministra a ještě předtím s faktickou poznámkou je v pořadí paní poslankyně Zuzana Ožanová. Takže pokud nedojde k gentlemanské dohodě, tak takto platí to pořadí přihlášek. Pan ministr si změnil přihlášku na přednostní právo po vašem vystoupení. Prosím. Prosím, máte dvě minuty.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Já se omlouvám, paní místopředsedkyně, ale už předtím bylo řečeno, že pan ministr Hladík má faktickou poznámku, a najednou je z toho přednostní právo. To je velmi překvapivý vývoj situace.

Takže já jenom k panu Burešovi, k panu kolegovi Burešovi, vaším prostřednictvím: To jste brzo zjistili, že je odpor občanů. 34 pozměňovacích návrhů, z toho jenom tři od opozice, bylo podáno dnes. To jste nevěděli dříve? Opravdu? Tak já nevím, kdo tu bojkotuje ten zákon, ale mám dojem, že koalice tím množstvím pozměňovacích návrhů. A notabene zjevně není dána vůle, aby se někteří z nás mohli více vyjadřovat. Ale opravdu mě to projednávání velmi zarazilo, a hlavně ty argumentace.

A mimochodem, ohledně norování lišek tady nemluvila jenom jedna z našich kolegyň, ale všimli jste si, že i kolega Zuna mluvil o norování lišek? To je dobré až potom budete v rámci koalice do nás nějakým způsobem střílet, přemýšlejte, kdo všechno o čem mluvil. Je dobré tu rozpravu sledovat. Takže kolego Bureši, prostřednictvím paní předsedající, když jste říkal, že jste zjistili, že odpor občanů, ale pozdě.

Notabene ten argument, k čemu je druhé čtení? No až my budeme hovořit ve třetím čtení a budeme chtít o tom vést diskusi, tak zase řeknete, to jste měli říkat do druhého čtení, to je standardní argument. Druhé čtení slouží k tomu, abychom diskutovali o těch návrzích. A opravdu se velmi těžce diskutuje o 30 vašich návrzích, které nikdo nestihne ani přečíst.

Promiňte, kolegové, kolegyně, to je opravdu divný přístup a přístup je jednou tak, podruhé jinak. Tak kdy máme o tom diskutovat? Nikdy? Ve druhém čtení. Tak doufejme, že nám to dovolíte. Ale promiňte, paní předsedkyně, (?) vy mě necháte mluvit na faktickou a já se vůbec neslyším a neupozornila jste Sněmovnu, nijak jste nezareagovala. Promiňte, toto je nevhodný způsob, jaký jste zvolila k vedení schůze.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji za dodržení času a jenom konstatuji pro záznam, že pan ministr předtím žádal o tu změnu z faktické na přednostní právo, a proto nyní má slovo paní předsedkyně Alena Schillerová, protože faktická má přednost. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já jsem předstoupila před vás s naprosto korektním návrhem. Naprosto bez jakýchkoliv úmyslů, jsem vám navrhla, abyste nám dali prostor se podívat na ty pozměňovací návrhy. Celou řadu z nich nemáte ani odůvodněných, opakuji, 34 ze 43 jste jich načetli dneska odpoledne. My taky bychom třeba chtěli zareagovat pozměňovacím návrhem. Prostě to je absolutně nekorektní z vaší strany u tak zásadního zákona, proti kterému protestuje takové množství lidí z toho regionu. Řada starostů za mnou byla dokonce až v Brně v poslanecké kanceláři. No, nemusíte se tvářit významně, pane ministře, (Hladíku) to si myslím, že spíš by vám mělo být za to stydno.

Tak, protože jste to nepochopili, evidentně se neumíte zkoordinovat, mysleli jste si, že tady hrajeme nějakou hru, tak jste tady dávali procedurální návrhy nesmyslné. Přitom nám šlo jenom o tu věc. Takže já si prostě musím vynutit sama ten čas na to prostudování a beru si pauzu v délce dvou hodin na jednání klubu hnutí ANO. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. To znamená, pokud nebude jiná dohoda, že jsem nucena vyhlásit pokračování ve 23.16 tohoto jednání Sněmovny. Já navrhuji, že dáme nyní pauzu na dvě minuty a poradíme se o tomto postupu tady u mě u křesla. Určitě je vyhlášena pauza, ale ještě se poradíme o tom, jak se bude postupovat následovně. Ta pauza byla vyžádána do 23.15.

(Jednání přerušeno ve 21.16 hodin.)

 

(Jednání pokračovalo ve 21.20 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já poprosím ještě jednou paní předsedkyni klubu hnutí ANO. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. My jsme udělali takovou dohodu nedohodu, protože všichni se k ní nepřipojili. Proto já nejprve beru zpět svoji pauzu, abychom mohli hlasovat o tom, co teď navrhnu. A navrhuji, aby se tato schůze přerušila do zítra do 9 hodin, aby - (Reakce z pléna.) ne, aby se tato schůze přerušila, tato schůze, já jsem řekla, tato schůze do devíti do zítra do dopoledne. Protože se k dohodě nechtěl připojit klub Pirátské strany, tak budeme muset hlasovat. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji za to zpětvzetí. Ještě jednou zagonguji, aby se k tomuto procedurálnímu návrhu mohli vyjádřit kolegyně a kolegové, kteří by byli v předsálí. Takže zazněl procedurální návrh znějící: přerušení této schůze do zítra do 9 hodin ráno. (Ťukání karet do lavic.) Ještě slyším žádost o odhlášení, takže všechny odhlásím, všechny přihlásím.

Ještě načtu rychle tři omluvy a budeme se vyjadřovat k návrhu. Omlouvá se pan poslanec Jaroslav Dvořák od 21 hodin ze zdravotních důvodů, Michael Kohajda od 21 hodin z pracovních důvodů a pan ministr Pavel Blažek od 20.15 z pracovních důvodů.

A nyní k hlasování.

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro přerušení do zítra do 9 hodin ráno, přerušení 136. schůze Poslanecké sněmovny? kdo je proti?

A v hlasování číslo 77 se účastnilo 112 přihlášených, pro 89, proti 5. Konstatuji tedy, že tento návrh byl přijat.

 

A já přerušuji 136. schůzi Poslanecké sněmovny, abychom v ní pokračovali zítra, ve středu 23. dubna, v 9 hodin ráno. A přeji všem klidný večer.

Ještě pro záznam, že se dále s faktickou hlásí paní poslankyně Berenika Peštová, s přednostním právem tedy se hlásil pan ministr Petr Hladík. Klidný večer všem.

(Jednání skončilo ve 21.22 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 29. 4. 2025 v 14:06.