(pokračuje Jan Skopeček)

7.
Vládní návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí /sněmovní tisk 885/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

Ministr pro vědu, výzkum a inovace ČR Marek Ženíšek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte mi jen velmi stručně zmínit základní cíle tohoto návrhu zákona. Těmi cíli jsou kodifikace a konsolidace aktuálního stavu oblasti výzkumu a vývoje a inovací, modernizace právního rámce v oblasti vědy a výzkumu nebo vytvoření jasného rámce pro technologický transfer nebo komercionalizaci jako takovou.

Návrh zavádí řadu novinek, o kterých jsem hovořil již v průběhu prvního čtení. Zavádí větší flexibilitu u projektů jako takových, flexibilitu poskytování účelové podpory, možnost využít institucionální podpory založení spin-offů, zavádí přímo do zákona termín TESTBED a podporu rozvoje inovační infrastruktury a další nové oblasti, které dosud nebyly v rámci legislativy nějakým způsobem ošetřeny.

V průběhu období od prvního čtení, neboli to prošlo prvním čtením, tak zazněly spousty podnětů a návrhů, které byly reflektovány pozměňovacími návrhy, které budou následně předneseny. Já mohu říct, že s většinou z nich se ztotožňuji jako ministr, a zároveň získaly podporu i podvýboru nebo výboru jako takového. Týká se to zejména pozměňovacích návrhů, které se... organizační struktury Technologické agentury České republiky, nebo pozměňovacího návrhu (na) prodloužení lhůty k podání návrhu projektů, stejně tak pozměňovací návrh, který se týká vypuštění povinnosti posuzovat projekty umělé inteligence etickou komisí nebo změny zákona o veřejných výzkumných institucích a zákona o Akademii věd, kde je navrženo řešení situace Střediska společných činností Akademie věd zřízením nové veřejné infrastrukturní instituce, aby mohli například řídit nadaci nebo dělat jinou činnost.

Chtěl bych zmínit, že jsem velmi rád za konstruktivní debatu v průběhu jednání podvýboru i výboru samotného. Sám jsem se ztotožnil a podporuji dva pozměňovací návrhy, které budou předneseny z řad opozice. Pevně věřím, že získá tento návrh podporu i pak v rámci třetího čtení. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 885/1 a 2.

Já poprosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, poslanec Jan Berki, a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případně pozměňovací návrhy odůvodnil. Pane poslanče - zpravodaji - prosím, máte slovo.

Poslanec Jan Berki: Děkuju, pane místopředsedo. Milé kolegyně a kolegové, já to vezmu velmi stručně. Výbor první, který se tomu věnoval, byl 19. 2., který přijal pouze procedurální usnesení a již vás pan místopředseda upozorňoval, že to je sněmovní tisk 885/1. Následovaly dva podvýbory, a to 6. 3. a 19. 3., které právě prodiskutovávaly ty věci, které i následně jako pozměňovací návrhy byly předloženy garančnímu výboru. Těch pozměňovacích návrhů k projednání na výboru bylo celkově dvanáct a ty, které výbor si osvojil a doporučuje vám je přijmout, jsou uvedeny ve sněmovním tisku 885/2.

Nebude-li proti tomu nějaký odpor, tak já se s dovolením odkážu pouze na ten tisk a nebudu celé usnesení číst, abych to celé zrychlil. Tolik za mě stručná zpráva.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně a já otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí tito poslanci: jako první je přihlášen pan poslanec Špičák. Pan poslanec Špičák tady zřejmě není přítomen, tak jako druhý v pořadí je pan poslanec Karel Rais.

Poslanec Karel Rais: Dobrý večer, pan poslanec Špičák mě požádal, abych za něho v podstatě řekl jeho pohled na pozměňovací návrhy, které vložil do systému, což učiním, a pak druhou část bych jmenoval tedy svým názorům.

Jeho pohled je spíš takový mezinárodní, čili jemu se... On by byl docela rád, kdyby (se) v zákoně zakotvil další orgán Rady pro výzkum, vývoj a inovace, a to mezinárodní poradní orgán, který by poskytoval nezávislá expertní stanoviska k strategickým dokumentům vědy a výzkumu. Tato činnost tohoto orgánu by se řídila statutem mezinárodního poradního orgánu, což se domnívá, že zakotvení... Nebo myslíme si, že zakotvení tohoto poradního orgánu by přispělo k internacionalizaci české vědy. To je jeden názor.

Druhý názor, který je, je samozřejmě úprava orgánů Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí v tom smyslu, že v pozměňovacím návrhu, jehož číslo potom přečtu a přihlásím se k němu místo pana profesora Špičáka, tak by měly být samozřejmě úpravy, co se týká etické komise, Komise pro hodnocení výzkumných organizací a programů, a taky tady definuje, jak budou... jak by měli být ti členy pracovních orgánů, by měl odvolávat na návrh rady pro ten výzkum předseda.

Toto jsou... On sám tyto pozměňovací návrhy dal do dvou pozměňovacích návrhů, a to jeden pod číslo 6557 a druhý 6561. Ještě pro jistotu se v podrobné rozpravě k tomu přihlásím, k těmto pozměňovacím návrhům.

Co se týká... Můj pohled není mezinárodní, je spíš tedy vnitřní. Já bych chtěl konstatovat, že zákon byl už třiadvacetkrát novelizován, čili my jsme od toho čekali výrazné změny a nejenom... Byli jsme několik let ujišťováni, že budou provedeny podstatné změny zákona o vědě a výzkumu. To se bohužel nestalo. Předložený návrh zákona nejdůležitější očekávané změny - zejména daňové, vlastnické, vyšší využití a podporu spin-off firem - zcela opomíjí pod neoficiální záminkou nesouhlasu Ministerstva financí. To považuju, řekl bych, za hrubou chybu nebo prostě za smůlu, což... Domnívám se, že taky to, že ta legislativa není v pořádku, tak to vede k tomu, že výsledky výzkumu a vývoje jsou nedostatečně využívány v praxi, a to zejména v komerci.

Ten stávající zákon (č.) 130 v současné době rozlišuje podporu institucionální a účelovou. Do účelových výdajů jsou řazeny výdaje, které nejsou rozdělovány na základě veřejné soutěže, ale normativně nebo na základě rozhodnutí vlády. Naopak do institucionálních výdajů jsou zařazeny výdaje na projekty operačních programů, ty prostě, o které se soutěží. Tlak výzkumných organizací dlouhodobě, například Akademie věd, dlouhodobě logicky směřuje ke zvýšení institucionální podpory, protože mimo jiné navýšení prostředků přispěje ke klidu pro vědeckou práci. Dnes musí vedení instituce zajišťovat další finance nutné pro běžný provoz instituce.

Pak jde také o to, aby institucionální podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace byla poskytována formou příspěvku, nikoliv formou dotace tak, jak je v § 54. Změna dotace na příspěvek by umožnila výzkumným organizacím efektivně plánovat a vynakládat finanční prostředky na její rozvoj. Tuto změnu taky návrh zákona neobsahuje, proto je tady... proto tady jsem podal pozměňovací návrh číslo 6351, ke kterému se samozřejmě hlásím.

Dále mě zaujalo to, že taky z vládního návrhu oproti současnému zákonu vypadl takzvaný specifický výzkumný vysokoškolský výzkum. Jedná se o prostředky studentské grantové soutěže. Domnívám se, že by toto mělo být zachováno, protože to zajišťuje doktorandům aspoň nějaké finance, proto podávám pozměňovací návrh číslo 6350, také se k tomu budu hlásit.

Pak některé pozměňovací návrhy jsme řešili už formou společného pozměňovacího náboru (návrhu?) výboru, tak to nebudu tady opakovat.

Jakýsi závěr, který je obdobný závěru, co říkal i pan kolega Špičák v prvním čtení: předložený vládní návrh nedostatečně podporuje zakládání spin-off firem, zejména z hlediska využití daňových úlev v prvních x letech jejich existence, a stát... Nelíbí se nám, (že) stát prakticky neposkytuje žádné daňové úlevy.

Za nedostatečné lze považovat velikost daňových úlev v případě investic podniků, například strojový park, které jsou používány pro výzkum v rámci společných projektů s výzkumnými institucemi. Tím, že dělá firma s výzkumnou institucí společný výzkum, tak není daňově zvýhodňována. O tom už se tady hovoří, co si pamatuju, skoro dvacet let.

Dále zavedení možnosti zaměstnaneckých akcií, to jsem taky očekával trošku větší vstřícnost, takže opět tradiční problém jištění duševního vlastnictví mateřskou firmou, například univerzitou, navrhovatelé ponechávají opět a pouze na vnitřních směrnicích a předpisech konkrétní mateřské firmy, což je sice možné, ale povede k nejednotnosti konkrétních dohod v rámci téhož výzkumného segmentu. Osobní zájmy nebo právní omezenost vedení univerzity umožní úmyslně či neúmyslně neuzavření dohody o duševním vlastnictví s konkrétním řešitelem, což je častý příklad na českých univerzitách, a tak je naprosto zřejmé, že pokud bude zákon přijat, tak bude platit stále to známé, klasické heslo v rámci univerzit: socializace nákladů, kapitalizace zisku. Zisk si vezme několik řešitelů a náklady, často i několikaleté, ponese univerzita.

Vzhledem k tomu, že návrh řeší pouze některá strategická současná omezení, ponechává řadu operativních nedostatků zcela mimo návrh, navrhuji předložený návrh zákona o vědě, výzkumu, inovacích a transferu znalostí přepracovat a v této předložené formě jej odmítnout tak, jak jsem to sdělil v prvním čtení. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji a nyní vystoupí pan poslanec Vondrák.

Poslanec Ivo Vondrák: Dobrý večer, dámy a pánové. Já bych si dovolil odůvodnit tři pozměňovací návrhy. Ten první, který jsme připravili společně s panem kolegou Pavlem Svobodou, se týká bodu, který v novém zákonu definuje, kdo je vlastně výzkumným pracovníkem. V tom původním návrhu se hovořilo o tom, že se jedná o člověka, který je původcem nebo autorem výsledků dosažených s podporou výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Domníváme se, že to není úplně korektní vůči průmyslovému výzkumu, vůči lidem, kteří pracují mimo financování ze státního rozpočtu, takže jsme si dovolili tuto definici pozměnit, po diskusích v podvýborech a samozřejmě i v samotném výboru. Ta konkrétní změna hovoří o tom, že výzkumným pracovníkem jest fyzická osoba, která se zabývá výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí nebo takové činnosti řídí, takže jedná se víceméně o definici toho, kdo je výzkumný pracovník. Na první pohled možná nevýznamné, na druhý pohled přece jen se domnívám, že je třeba motivovat lidi, aby pracovali ve výzkumu nejen, řekněme, ve státních institucích, veřejných institucích, ale aby to byli i lidé, kteří zakládají startup firmy a tam v nich podnikají.

Další dva pozměňovací návrhy, které jsem si dovolil tady připravit, jsou pozměňovací návrhy, které se týkají Rady pro výzkum, vývoj, inovace a - nově - transferu znalostí, dříve RVVI. Protože jsem sám byl členem několik let této rady, tak vím, že jsme se pokoušeli nebo respektive ti, kteří sestavovali, se pokoušeli sestavit tuto radu, pokud možno, vyváženým způsobem. Domnívám se, že teď, v tento okamžik tam přibývá právě transfer znalostí, který považuji z pohledu České republiky jako za jeden z klíčových, protože jestli v něčem zaostáváme za, řekněme, světem, je v tom, že nám tento transfer znalostí ne příliš funguje. Tak jsem si dovolil doplnit zákon o jedno jediné slovo, aby v této radě byli "vyváženě" zastoupeni odborníci ze všech těchto čtyř oblastí. Domnívám se, že to je pro budoucnost důležité. Nechtěl bych, aby prostě věci, které se týkají inovací a transferu technologií, byly, řekněme, upozaděny. Chápu, že je to záležitost exekutivy, rozhodnout si o tom, kdo by tam měl být, na druhou stranu se domnívám, že tímto slovem víceméně naznačujeme, že nám právě o takovéto odborníky v rámci podílu na řízení vědy, výzkumu, inovací a transferu technologií jde.

No a poslední věc, ta vzešla z jakési komunikace se zástupci kontrolní rady Grantové agentury České republiky. Je to víceméně obdobný problém, jako jsem teďka zmínil v rámci Rady pro vědu, výzkum, inovace a transfer technologií. Jedná se o to, kdo by měl být v kontrolní radě. Je tam deset členů, informace hovoří o tom, že je právě tato kontrolní rada nevyvážená v tom, že prostě některé z vědních oborů, které jsou klíčové, které GAČR financuje, tam nejsou vůbec zastoupeny, takže ten návrh zní, že bychom chtěli, aby s těmito lidmi... aby tedy tato kontrolní rada měla deset členů, ale aby tam byli dva zástupci technických věd, dva zástupci věd o neživé přírodě, dva zástupci lékařských a biologických věd, dva zástupci společenských a humanitních věd a dva zástupci zemědělských a biologicko-environmentálních věd. V podstatě nejde o nic zase klíčového, zásadního, nicméně domnívám se, že přeci jen se někdy proslýchá, že díky tomu, že takovéto rady - ať už je to Rada vlády pro vědu, výzkum, inovace a transfer technologií, nebo kontrolní rada GAČRu - že prostě do jisté míry můžou ovlivňovat rozhodování ve prospěch těch či jiných vědních oborů.

To je všechno za mě. Já se potom samozřejmě v podrobné diskusi k těmto návrhům přihlásím. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Pan poslanec Špičák je - ten se omlouval - nepřítomen. Pan poslanec Heller vystoupí, ale pardon, předtím ještě pan Svoboda má faktickou poznámku. Tak prosím, vaše dvě minuty.

Poslanec Pavel Svoboda: Děkuju za slovo, pane předsedající. Já bych si dovolil jenom stručně zareagovat a potvrdit slova pana kolegy Vondráka, s kterým jsme připravovali pozměňovací návrh týkající se definice výzkumného pracovníka.

Potom tam máme dva a i další pozměňovací návrhy, které úspěšně prošly výborem a je na nich, myslím, relativně velká shoda a jsou velmi přínosné. Týkají se například Technologické agentury České republiky.

Potom mi dovolte zmínit už jenom stručně dvě věci, za které jsem moc rád, že v tomto zákoně jsou a že nám pomohou. Zákon umožňuje přijímat návrhy projektů průběžně, také je průběžně hodnotit - to považuju za naprosto klíčové - a potom bude možné dotace financovat zpětně, a to již vzniklé náklady.

Děkuju za to, že tenhle zákon máme. Věřím, že ho úspěšně dotáhneme do třetího čtení. Děkuju za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní pan poslanec Heller jako poslední přihlášený zatím do obecné rozpravy.

Poslanec Šimon Heller: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážení kolegové, vážené kolegyně, obracím se na vás s pozměňovacím návrhem, který se týká lexu dvojčata a týká se narovnání rodičovského příspěvku, který dneska... Dvojčata mají nárok pouze na 1,5násobek. Je to historický dluh, který jim dlužíme. Já se v podrobné rozpravě přihlásím k tomuto pozměňovacímu návrhu. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Mám pocit, že tu realitu prožívám už potřetí. (Se smíchem.)

Pan poslanec Brázdil s faktickou poznámkou.

Poslanec Milan Brázdil: Pane kolego - dobrý večer - když jsem před chvilkou mluvil o tom, že jste to přilepil k zákonu, který vůbec s tím nesouvisí - a vy znovu to načítáte - a vy jste se bránil, že: Ježíšmarjá, však to já můžu! Tak nezdá se vám to divné? Je to dobrý návrh, ale nepatří to někam úplně jinam? Já vím, že teď zareagujete a řeknete "však já můžu", ale já nevím. Ústavní soud řekl, že asi by se to nemělo. Já vím, že se blíží konec volebního období. Možná, že to je i dobré, ale nemělo to být někde jinde? Ptám se vás, jestli to není trapné? Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak pan poslanec Heller s faktickou poznámkou.

Poslanec Šimon Heller: Já se důrazně ohrazuji k tomu, že by se jednalo o konec volebního období. Ostatně víte, že já dvojčata mám a že o narovnání práv dvojčat, nikoliv pouze v této záležitosti, bojuju dlouhodobě. Souvislost s tímto zákonem já zjevně vidím a vy sám se budete, prostřednictvím pana předsedajícího, muset rozhodnout, zda to podpoříte, či nikoliv, zda vám jde o narovnání této konkrétní věci. Legislativní proces mi dovoluje tento návrh načíst jakožto zvolenému poslanci. Já tak činím a vy se rozhodněte. Jestli jsem dobře zaslechl, já si teď nejsem úplně jist, ale jestli jsem dobře zaslechl, tak vy jste říkal, prostřednictvím pana předsedajícího, že ten návrh považujete principiálně za dobrý, takže já očekávám, že ho podpoříte, protože dobré věci se v principu mají podporovat. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. Zatím nikdo přihlášený do obecné rozpravy už není. Ptám se, zda se někdo do obecné rozpravy hlásí z místa? Není tomu tak, obecnou rozpravu tedy končím.

Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova navrhovatele nebo zpravodaje? Není tomu tak.

Zahajuji tedy podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Jako první se do podrobné rozpravy je přihlášen pan poslanec Špičák, ale předpokládám, že není přítomen, čili vystoupí pan poslanec Karel Rais. Připraví se pan poslanec Vondrák.

Poslanec Karel Rais: Ano, tak já v zastoupení kolegy Špičáka bych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 6557, o kterém jsem hovořil před chvílí, a k druhému pozměňovacímu návrhu pod číslem 6561. To je za kolegu Špičáka.

Co se týká za sebe, k tomuto tisku mám dva pozměňovací návrhy v informačním systému a to je pod číslem 6350 a 6351. Taky jsem je... o nich hovořil. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Vondrák, připraví se pan poslanec Heller.

Poslanec Ivo Vondrák: Já naváži na to, co jsem tady předeslal, takže se hlásím k pozměňovacímu návrhu pod označením 6514, další pozměňovací návrh pod číslem 6254 a poslední pozměňovací návrh je pod číslem 6566. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. Poslední přihlášený do podrobné rozpravy je pan poslanec Heller.

Poslanec Šimon Heller: Děkuji za slovo. Hlásím se k pozměňovacímu návrhu 6474, odůvodněno v obecné rozpravě. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. To byl zatím poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Ptám se, zda se někdo jiný do podrobné rozpravy hlásí? Pokud tomu tak není, podrobnou rozpravu končím.

Ptám se, zda nyní je zájem o závěrečná slova? Není tomu tak.

Pokud mám informaci, tak nezazněl žádný návrh na to, který bychom mohli nyní hlasovat, čili vypořádali jsme se s druhým čtením tohoto bodu a končím druhé čtení tohoto návrhu.

Děkuji jak navrhovateli, tak panu zpravodaji.

Budeme pokračovat dál v programu schváleném, a to vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, sněmovní tisk... (Námitky z pléna mimo mikrofon.)

Pan poslanec Heller, myslíte? Nicméně bod programu byl ukončen. Jestli pan poslanec chce na stenozáznam nějakou opravu říct nebo... (Diskuse mezi poslanci mimo mikrofon.) Dobrá.

Tak pokračujeme, jak jsem říkal, (bodem)

Aktualizováno 29. 4. 2025 v 14:06.