(Schůze zahájena v 14.00 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 136. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve vás všechny odhlásím a prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

Organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 136. schůze Poslanecké sněmovny dne 3. dubna tohoto roku. Pozvánka vám byla rozeslána elektronickou poštou téhož dne.

 

Nyní přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili poslankyni Miladu Voborskou a poslankyni Renátu Zajíčkovou. Táži se, zda má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 1, přihlášeno 144 poslanců a poslankyň, pro 137, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že jsme ověřovatelkami 136. schůze Poslanecké sněmovny určili poslankyni Miladu Voborskou a poslankyni Renátu Zajíčkovou.

Sděluji, že do zahájení schůze požádali o omluvení své neúčasti na jednání tito poslanci a poslankyně: Bauer Jan celý jednací den - pracovní důvody, Benešík Ondřej do 15 hodin - osobní důvody, Fiala Radim celý jednací den - osobní důvody, Jílková Marie do 15.15 - pracovní důvody, Kohoutek Tomáš celý jednací den bez udání důvodů, Ochodnická Martina od 14 do 17 hodin se omlouvá z rodinných důvodů.

Z členů vlády se omlouvají: Bek Mikuláš celý jednací den - pracovní důvody, Blažek Pavel celý jednací den - pracovní důvody, Hladík Petr do 19 hodin - pracovní důvody, Jurečka Marian se omlouvá do 15 hodin z pracovních důvodů, Lipavský Jan celý jednací den se omlouvá z pracovních důvodů.

Nyní přistoupíme ke stanovení pořadu 136. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Nyní bych vás seznámila s návrhy, na kterých se shodlo dnešní grémium.

Kolegyně, kolegové, prosím o klid. Děkuji.

Jako první navrhujeme vyřadit z návrhu pořadu následující body: bod 1 a 189, sněmovní tisk 252, novela Ústavy České republiky, druhé a třetí čtení; bod 2 a 190, sněmovní tisk 497, novela Ústavy České republiky, druhé a třetí čtení; bod 11 a 199, sněmovní tisk 276, ústavní zákon, kterým se mění Listina základních práv a svobod, druhé a třetí čtení.

Pan poslanec Smetana hlasuje s náhradní kartou číslo 2.

Za druhé navrhujeme následující postup jednání v tomto týdnu. Dnes, to je v úterý 15. dubna, projednávat body z bloku Zákony - druhé čtení v pořadí: bod 5, sněmovní tisk 798, novela zákona o zdravotních službách; bod 9, sněmovní tisk 885, novela zákona o výzkumu a vývoji; bod 10, sněmovní tisk 886, novela zákona o výzkumu a vývoji, související zákon. Dále projednávat bod 22, sněmovní tisk 768, novela zákona o pyrotechnických výrobcích, z bloku Zákony - první čtení.

Zítra, to je ve středu 16. dubna, bude od 9 hodin pokračovat přerušená 134. schůze Poslanecké sněmovny. Připomínám, že po skončení dopoledního jednání bude zasedat organizační výbor. V 15 hodin bychom pokračovali ve 136. schůzi Poslanecké sněmovny.

To je z mé strany vše a nyní zde mám přednostní práva. Jako první je přihlášen pan předseda Marek Benda.

Kolegové, kolegyně, prosím o klid.

 

Poslanec Marek Benda: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, paní místopředsedkyně byla strašně slabě slyšet, tak nevím, jestli já jsem slyšet dostatečně. Jo, tak mají asi problém nahoře s mikrofonem.

Tak já, jako obvykle, avizuji na začátku svého vystoupení, že navrhnu, abychom dnes jednali a meritorně i o návrzích zákonů hlasovali i po 19. a 21. hodině. Jak uvidíte, máme tam seřazeno sedm návrhů zákonů, pokud schválíte mé změny programu, což si myslím, že by se za normálních okolností dalo stihnout, ale kdyby se jednání o programu protahovalo, tak prosím, abychom po konci mého vystoupení hlasovali o tomto procedurálním návrhu, který podávám jménem čtyř koaličních poslaneckých klubů.

Nyní změny, které navrhuji do programu schůze. Za prvé navrhuji, aby do bloku druhých čtení byl nově zařazen ještě bod: tisk 909, novela zákona o poštovních službách, druhé čtení, a samozřejmě také posléze bod: (tisk) 909, novela zákona o poštovních službách, třetí čtení. Nepředpokládám, že bychom projednávali v tomto týdnu, ale pokud by byla ta možnost, protože žádné pozměňovací návrhy na výboru, pokud vím, nebyly uplatněny, tak bychom příští týden - protože lhůta pro projednání ve výborech uplynula - mohli druhé čtení sněmovního tisku 909, novely zákona o poštovních službách, projednat. To je prosté zařazení.

Nyní pevná zařazení, za prvé navrhuji - po dohodě na grémiu, které schválilo jenom některé body, tak další priority vládní koalice - aby za dnes první bod 5, sněmovní tisk 798, byl zařazen bod 3, sněmovní tisk 761, o některých podmínkách podnikání a výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, druhé čtení; dále aby za tento bod 3 byl zařazen bod 14, sněmovní tisk 845, návrh poslanců Tomáše Dubského a dalších, kterým se mění zákon (č.) 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů; a dále abychom po zařazených druhých čteních zařadili ještě jeden návrh zákona v prvním čtení, a to bod 37, sněmovní tisk 870, vládní návrh zákona o předcházení ekologické újmě.

Tolik návrhy, které se týkají dnešního dne a dále jeden návrh, který se týká dne zítřejšího, a to abychom na odpolední jednání ctěné Sněmovny v řádné schůzi, kterou teď začínáme, jako bod první - od těch 15 hodin, jak avizovala paní místopředsedkyně, že bude schůze do té doby přerušena - zařadili bod 154, sněmovní tisk 931, návrh poslanců Petra Fialy a dalších, kterým se mění zákon o azylu a zákon o pobytu cizinců.

Děkuji za pozornost a prosím, aby se hlasovalo o mém procedurálním návrhu na dnešní jednání po 19. i 21. hodině.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Nyní tedy budeme hlasovat o vašem procedurálním návrhu a ten zní, abychom jednali a hlasovali po 19. a 21. hodině. Já přivolám kolegy z předsálí. Zaznamenala jsem žádost o odhlášení a prosím, abyste se přihlásili opětovně svými identifikačními kartami. Počkáme, až se ustálí počet přihlášených, což se v tuto chvíli stalo.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 2, přihlášeno 170 poslanců a poslankyň, pro 89, proti 80. Návrh byl přijat.

 

Nyní je s přednostním právem přihlášen pan předseda Andrej Babiš a poté paní předsedkyně Alena Schillerová. (Hluk v sále zesiluje, poslanci a poslankyně z pravé části jednacího sálu odcházejí.) Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Kolegyně, kolegové, prosím o klid.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Takže dobrý den, vážené poslankyně, vážení poslanci a hlavně vážení spoluobčané.

Zdravím návštěvu. (Hovoří ke galerii pro veřejnost.)

Já bych se chtěl vrátit k tématu, o kterém jsme slyšeli celý březen a vlastně slyšíme o tom každý den, a to je obranyschopnost naší země a bezpečnost našich občanů. Hnutí ANO se už čtyřikrát pokusilo vyvolat veřejnou debatu o bezpečnosti a obranyschopnosti České republiky na plénu Poslanecké sněmovny a koalice - vládní koalice - třikrát tuto debatu vetovala prostřednictvím pana předsedy Bendy a třikrát této diskusi zabránila, proto jsme svolali (Odmlka pro hluk v sále.) mimořádnou schůzi Sněmovny k obraně, kterou ale vládní strany zbaběle uzavřely před veřejností, a hlavně proto, že, vážení spoluobčané, oni nechtějí, abyste vy slyšeli ty naše dotazy, které jsou oprávněné - to jsou vaše peníze, daňoví poplatníci - takže je to jasné, že je to vlastně jenom píár kampaň, která začala dopisem pana premiéra, který nás zval na nějaké uzavřené jednání a v podstatě mluví o tom každý den - procenta na obranu, trvale straší válkou - takže je to normální kampaň. Proč to neříct tak, jak to je? Tato koalice se bojí, aby lidi slyšeli to, (na) co se chceme zeptat, takže by se neměli přece obávat toho, když je jasné, že ministři by měli i skládat účty Sněmovně a hlavně lidem, takže já vás chci jenom ubezpečit, že my ty otázky položíme dnes a budeme se k tomu stále vracet, protože... Pan premiér stále mluví o té bezpečnosti a obraně. Je důležité o tom mluvit, je o tom důležité mluvit z toho kontextu, že si myslíme - a když to dnes uslyšíte, tak budete se mnou souhlasit - že obrana nakupuje draze a netransparentně.

Já jsem si udělal velice podrobnou analýzu - tedy ne já, ale kolegové - ke státnímu závěrečnému účtu 2024, kde je řada nesrovnalostí a podivností, které naznačují, že investice do naší obranyschopnosti nejsou smysluplné ani transparentní ani strategické a že naopak bez rozmyslu a bez ohledu na skutečné potřeby naší armády rozhazují desítky miliard korun.

Vážení spoluobčané, vy dobře víte, že tahle vláda neustále manipuluje. Manipuluje všechno, hlavně manipuluje rozpočet. No a to, že lžou, tak to taky všichni dobře víme.

Začněme těmi procenty. Pan premiér dneska zase mluvil o nějaké křižovatce. Teďka dneska řekl, že nějaký restart bude a že to potrvá minimálně deset let - hrozná představa, že by tam byl ještě deset let (Ojedinělé pobavení v levé části jednacího sálu.) - a dneska zopakoval to, že dáváme dvě procenta HDP ročně na obranu a do roku 2030 chceme dosáhnout tří procent. Tak pojďme se podívat na rozpočet obrany tento rok. Pokud by samotná kapitola Ministerstva obrany měla dosáhnout tento rok na dvě procenta, musel by být rozpočet Ministerstva obrany 168 miliard podle makroekonomické predikce z dubna 2025. Pokud by se do dvou procent HDP započítávaly výdaje na obranu státu, jak bylo plánováno v rozpočtu na rok 2025, ve výši 6,4 miliardy - to je částka, kterou si tahle vláda vylepšuje uměle, ta dvě procenta, a přitom dobře ví, že když to pošle do NATO, tak jim to vyloučí, že jim to neuznají - takže pokud by to tak bylo, tak by rozpočet Ministerstva obrany byl 161,6 miliardy a celkově by se dostali na to číslo. Ale z toho vyplývá, že dneska Ministerstvu obrany chybí minimálně 7,2 miliardy, takže pan premiér stále mluví o dvou procentech a nemá ani na tento rok rozpočet ve výši dvě procenta HDP.

V případě, že by bylo z ostatních kapitol započteno... já vám přečtu ty ostatní kapitoly a budete se divit, co tam všechno oni namontovali. (Se smíchem.) (Částka) 6,4 (miliardy), jak bylo plánováno, a v případě, že ne - a je jasné, že NATO to nejspíš neuzná - tak dvě procenta by měla představovat... Samotná kapitola, chybí do dvou procent 13,6 miliardy. Takže pan premiér dneska znovu zopakoval dvě procenta, mluví o třech procentech a chybí mu 13,6 (miliardy), nebo pokud NATO bude tak hloupé, že mu uzná - a určitě mu to neuzná, protože mu to neuznávali ani v minulosti - ty neuvěřitelné věci, které oni tam započítávají, tak by to bylo 7,2 (miliardy).

Pojďme se podívat, co vylepšuje ta dvě procenta, například v roce 2025. Dobře poslouchejte, budu vám číst ty kapitoly. Pro mě je to normálně jenom manipulace, aby se vylepšila dvě procenta, která oni neumí ani utratit. Takže za prvé, Kancelář prezidenta republiky - to je co? - 60 milionů - počítá se to do NATO podle této vlády - ministerstvo zahraničních věcí 351 milionů 473 (tisíc), Národní bezpečnostní úřad - nechápu - 422 milionů, Ministerstvo vnitra 129 milionů, Ministerstvo dopravy 136 milionů, Český telekomunikační úřad 40 milionů, Ministerstvo zdravotnictví 27 milionů a pozor, Správa státních hmotných rezerv 4 miliardy. Tak co tu máme ještě? Technologická agentura 100 milionů, Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost 678 milionů a Všeobecná pokladní správa - tak to mě baví nejvíc - ta je tam 417. (Se smíchem.) Takže tyhle výdaje, které jsem přečetl - protože tahle vláda je neschopná plnit 2 procenta, stále o tom mluví, a je neschopná - tak tohle si tam napočetli například na rok 2025. Podobné to bylo v roce 2024: Státní hmotné rezervy - nevím, co tam stále jde tento rok - za minulý rok to bylo 3,6 miliardy, dokonce Ministerstvo zahraničních věcí minulý rok byla (1) miliarda 400 (milionů?).

Takže to je jenom manipulace, aby vláda mohla stále opakovat, že plní dvě procenta, a neplní! Tak jenom abyste věděli, že i když to slyšíte samozřejmě stále - a dnes to zopakoval pan premiér - že dává, ale nedává! Chybí jim, protože celý ten rozpočet... Protože rozpočtová rezerva je na nule, je tam nula, tak chybí v rozpočtu kromě těch 7 miliard na obranu samozřejmě deset a půl miliardy na nepedagogické pracovníky. To taky slibovali, teďka to odložili. No takže pan Stanjura, ten uměl vždy s rozpočtem dělat taková kouzla, takže jsme v napětí, jak to zase vyřeší, jakou účetní operací.

Celá tahle kampaň, která je založena na tom obviňovat nás, že my nemáme starost o bezpečnost naší země, je samozřejmě vylhaná, a pokud někteří ministři stále říkají: No, ten Babiš tady mluví, aby si dal na instagram a na facebook videjka... Ano, Babiš tady mluví proto, aby se lidi dozvěděli... (Reakce v sále, že tu není žádný ministr.)

Prosím? Ale mně to nevadí. Odešli. (Směje se.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, už to řešíme (Poslanec Babiš: Řešíme to.), už jsem byla upozorněna. Řešíme. Myslím, že pan předseda se nenechá přerušit (Se smíchem.), takže jestli tedy budete pokračovat?

 

Poslanec Andrej Babiš: Ne, budu pokračovat. (Předsedající: Ministři dorazí.) My ministry nepotřebujeme. Já myslím, že ani lidi nepotřebují žádné ministry, a pokud skončí tahle vláda už zítra, tak to bude nejlepší zpráva pro naši zemi. (Potlesk z lavic hnutí ANO 2011.)

Takže prosím vás, ty lži, já vám je znovu zopakuju. (Ukazuje materiál.) Kdo tady měl rozpočet v roce 2006 63 miliard? No, kdo to byl? Topolánek, ministr obrany byl nějaký Šedivý - to je teď expert - a když tahle vláda, ty vlády, potom tam byl znovu Topolánek a Nečas a Vondra tam byl, tak když skončily, tak to kleslo o 22 miliard. My jsme začínali v roce 2014 (na) 41 miliardách a dotáhli jsme to až na 90 miliard. Mimochodem, když někdo stále porovnává procenta HDP, tak v roce 2021 bylo 1,39 a v roce 2023 tahle vláda měla ještě míň - 1,37 - takže to je jasný důkaz toho, že naše vláda a my jsme vždy podporovali obranyschopnost, podporovali armádu.

No a teď se pojďme podívat na to, co by lidi měli slyšet, a samozřejmě my chceme slyšet hlavně odpovědi. Takže za prvé... Mám tady několik bodů.

Bod číslo 1, nezveřejňování smluv. Od nástupu Jany Černochové se zásadně zvýšil počet smluv, které se přestaly zveřejňovat v registru. V zásadě žádná významnější smlouva není v registru zveřejněna. Veřejnost tak nemá vůbec žádnou možnost se dozvědět, jaké smlouvy Ministerstvo obrany uzavírá. Dotaz, tady na nepřítomné, vládu nebo pana premiéra: Doložte seznam smluv s hodnotou větší než 1 miliarda uzavřených od ledna 2022 s informací, zda byla smlouva zveřejněna v registru smluv a případně důvod nezveřejnění v registru smluv.

Za druhé - to je neskutečné tohle - rozpočet Vojenského zpravodajství. My tady máme bohatou zkušenost s našimi zpravodajstvími, ne? Občas sledujou manželku premiéra nebo rozkradou v taškách 300 milionů v keši, založí kampeličku, ne? To jsou ty naše rozvědky. Tak poslouchejte dobře. Rozpočet Vojenského zpravodajství, schválený rozpočet běžných výdajů Vojenského zpravodajství pro rok 2024 byl 5,2 miliardy. Skutečně vyčerpáno bylo - Alenko, soustřeďte se - 9,6 (miliardy). Místo 5,2 vyčerpali 9,6 - o 4,4 miliardy více - Vojenské zpravodajství. Kam to panebože dali? Dotaz: Čeho se týkalo takové navýšení? Bylo to financování dodávek na Ukrajinu? Otázka.

Bod 3, podpora Ukrajiny z rozpočtu Ministerstva obrany. Dotaz: Jaká částka z rozpočtu Ministerstva obrany, včetně Vojenského zpravodajství, byla v roce 2024 použita na nákup materiálu, který byl nebo bude dodán na Ukrajinu? V médiích se v červnu 2024 psalo, že Ministerstvo obrany nakoupilo munici za 866 milionů. Jaké byly další výdaje spojené s nákupy, které byly nebo budou dodány na Ukrajinu?

Bod 4 - strašně zajímavý, poslouchejte dobře - zálohy 71 miliard ke konci roku 2024. Ve státním závěrečném účtu v kapitole 11 je uveden seznam poskytnutých záloh ke konci roku 2024 v hodnotě 71 miliard. No, co to znamená? Že vláda ta dvě procenta plní těmito nějakými divnými kapitolami (Se smíchem.) a ještě vykazuje zálohy dopředu, neuvěřitelné, takže kdyby se to odpočetlo, tak zdaleka neplní vůbec nic, takže dotaz: Uveďte k jednotlivým zálohám, kolik bylo původně rozpočtováno na jednotlivou akci ve schváleném rozpočtu 2024 a zda byla zveřejněna smlouva v registru smluv. Bylo by zajímavé porovnat zálohy na F-třicetpětky - prodražené, zbytečné - s tím, co vyplatili. Určitě je tam rozdíl, ale my smlouvu k dispozici nemáme.

Bod číslo 5, neinvestiční transfery nadnárodním orgánům. V roce 2023 bylo vyčerpáno 96 milionů, viz položka 5512 C strana 238 státní závěrečný účet. Schválený rozpočet na rok 2024 byl 77 milionů - 77 milionů! - a vyčerpáno bylo 2 miliardy 744 milionů. (Se smíchem.) Takže rozpočet 77 milionů, vyčerpáno 2 miliardy 744 (milionů?). Na straně 159 je uvedeno vysvětlení: "Výrazně vyšší čerpání v roce 2024 je způsobeno úhradou příspěvku do European Peace Facility v souladu s usnesením vlády číslo 98/2024, který od roku 2024 nově hradí místo Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo obrany. V roce 2024 tento příspěvek činil 2 698 939 000. Dotaz: Zdůvodněte, na co je tento příspěvek určen a kolik činil v letech 2021, 2022 a 2023.

Po (za?) šesté, Deklarace o spolupráci obou ministerstev při pořizování vojenského materiálu a služeb. Ministerstvo obrany oznámilo 6. 3. 2025, že podepsalo s Ministerstvem obrany Slovenské republiky Deklaraci o spolupráci obou ministerstev při pořizování vojenského materiálu a služeb.

No, divím se, že to pan premiér dovolil, když v podstatě Slováci jsou na černé listině. Dotaz: Doložte znění deklarace. Jaké jsou další kroky vyplývající z deklarace? Připravuje se nějaký společný nákup? Uveďte předmět a předpokládanou hodnotu, případně množství a termín realizace smlouvy. Toto není nic tajného, to čteme občas. Teďka tady byl na návštěvě pan ministr.

Po (za?) sedmé, pásové bojové vozidlo pěchoty CV90. Dle schváleného rozpočtu 2024 mělo být v letech 2023 a 2024 celkem proinvestováno 17,1 miliardy korun. Podle Státního závěrečného účtu bylo však vyplaceno pouze 10,1 miliardy korun. Mimochodem, celková rozpočtovaná částka je 70 667 459 000 za 246 kusů, to znamená 287,3 milionu za jeden kus vozidla. V rámci soutěže - to bylo ještě za ministra Metnara - minimálně BAE a General Dynamics nabízeli vozidla za cenu 246 milionů, takže není pravda prohlášení paní ministryně Černochové, že se jí podařilo vyjednat nižší jednotkovou cenu. Navíc paní Černochová koupila vozidla hůře vybavená, než se požadovalo v původní soutěži, například menší počet rušičů, chybí maskovací sítě. Čtyřicetiprocentní podíl domácího průmyslu je lež. Těchto čísel lze dosáhnout, pouze když se započítají přeprodeje materiálu ze zahraničí, to znamená nula přidaná hodnota pro český průmysl. Paní ministryně Černochová dlouho prezentovala, že to bude nákup vláda - vláda, což je další lež podle informací, které my máme k dispozici. Vozidla jsou kupována a placena přímo společností BAE Systems Hägglunds AB. Dotaz: V dopise adresovaném předsedovi výboru pro obranu Metnarovi ze dne 6. února 2025 ministryně Jana Černochová uvádí, že čerpání je v souladu se smlouvou a dle schváleného rozpisu zálohových plateb, tak proč Ministerstvo obrany do schváleného rozpočtu 2024 dalo k čerpání 11,2 miliardy a vyčerpali z této částky pouze 5,2 miliardy? Co je důvodem pomalejšího čerpání na tento projekt? Vzhledem k tomu, že vozidla se již vyrábí, tak v maximální míře musí být průmyslová spolupráce již nastavena. Jaké je tedy zapojení konkrétních firem? Firma, předmět plnění, částka. Dotaz. Doložte ustanovení kupní smlouvy, kde je výpočet průmyslové spolupráce definován. Toto nemůže být předmětem obchodního tajemství. Jaké jsou sankce a konkrétní kontrolní mechanismy na hodnocení povinné minimální úrovně průmyslové spolupráce? Kdy bude probíhat hodnocení průmyslové spolupráce? Dotaz.

Po (za?) osmé, víceúčelové vrtulníky - nákup. Dle schváleného rozpočtu 2024 mělo být koncem roku 2024 proinvestováno 17,6 miliardy korun, podle Státního závěrečného účtu 2024 bylo v roce 2024 vyčerpáno pouze patnáct a půl miliardy. Co je důvodem pomalejšího čerpání na tento projekt? Se ptáme.

No, a teďka tady je taková pikanterie, bod 9, Československá obec legionářská. Předsedou byl pan Budinský. To je hlavní obviněný v kauze Motol. Za vlády ministryně Černochové došlo k výraznému nárůstu transferů tomuto spolku. V roce 2021 tenhle spolek čerpal 21,4 milionu a v roce 2024 tenhle projekt - ta obec legionářská, pan Budinský - čerpali 32,2 milionu, takže nárůst o 50 procent. Dotaz: Proč došlo k tak výraznému navýšení transferů tomuto spolku? Za další: Doložte seznam dotačních projektů, které realizovala Československá obec legionářská, včetně jejich znění a hodnotících zpráv o naplnění cílů projektů.

Bod 10, polní kuchyně na terénním automobilu. V rozpočtu na rok 2024 ani 2025 tato položka vůbec není. Ve Státním závěrečném účtu je náhle uvedeno, že byla uzavřena rámcová dohoda s Vojenským technickým ústavem, státní podnik, v hodnotě 4 miliardy. V prosinci 2024 byla vyplacena záloha 637 milionů korun. Dotaz: Proč nebyla zveřejněna smlouva s Vojenským technickým ústavem? Za další: Doložte, o jaké kuchyně se jedná, popište je: Jaká je jednotková cena? Jaká je cena vozidla? Jaká je cena účelové nástavby samotného kuchyňského zařízení? Kolik kusů je možné pořídit v rámci rámcové dohody? Jak byl dodavatel vybrán? Na jakém podvozku budou kuchyně? Jak budou vozidla vybavena? Bude mít vozidlo balistickou ochranu? Jak byla ověřena cena? Předpokládám, že VTÚ nebude sám kuchyně vyrábět, ale bude přeprodávat řešení od jiného dodavatele, kdo bude tedy hlavním poddodavatelem?

Za jedenácté, letecký výcvik pilotů dodavatelským způsobem. Ve schváleném rozpočtu byla na rok 2024 částka 707 milionů korun, což i samo o sobě značně převyšuje předcházející roky. Vyčerpáno však bylo nakonec 1,2 miliardy. Tak když jsme my nastoupili ve vládě, tak tam v roce 2019 bylo 660 milionů, a když jsme odcházeli, tak to kleslo na 490 milionů. Minulý rok to bylo (1) miliarda 206 (milionů?), obrovský nárůst. Dotaz: Doložte množství odlétaných hodin v rámci výcviku pilotů Armády České republiky podle jednotlivých druhů techniky za roky 2021, 2022, 2023, 2024. Čím je způsoben tak značný nárůst výdajů v roce 2024? Dotaz.

Za dvanácté, modernizace letounů JAS-39 Gripen. Ve schváleném rozpočtu byla na rok 2024 částka nula, přičemž u akce bylo uvedeno, že modernizace bude hrazena v roce 2025 ve výši 266 milionů a v roce 2027 ve výši 106 milionů, tedy celkem 372 milionů. Vyčerpáno v roce 2024 bylo 844,3 milionu korun, přičemž rozpočet na rok 2025 uvádí, že bude čerpáno v letech 2025 až 2027 dalších 606 milionů, tedy celkem (1) miliarda 450 milionů. Dotaz: Text obsahu modernizace zůstává stejný, tak proč došlo k nárůstu o 1,1 miliardy korun? Jediným vysvětlením je nešikovnost vyjednávacího týmu a to jsme tady už kritizovali opakovaně. Švédská strana si je vědoma, že Ministerstvo obrany nemá jinou volbu po oznámení, že F-třicetpětky budou až do roku 2031, a toho samozřejmě náležitě využívá.

Mě strašně baví, když provládní média dávají ty titulky, že Švédsko nabídlo 2,6 (miliardy) a potom - teďka údajně bude o jeden letoun méně nebo o dva - a potom to propočetli a říkají, že vyjednali lepší cenu. Samozřejmě nevyjednali a je to dražší než předtím.

Tady to mám znovu: Česká republika platila za pronájem cirka 100 milionů korun (za) letoun a rok. To bylo 1,31 1,4 miliardy ročně, za Stropnického se to snižovalo. Vláda podepsala nákup letounů F-35, aniž by měla dohodnuté prodloužení pronájmu letounů Gripen. Ministryně Černochová se k tomu vyjádřila: "Česká republika žádnou oficiální nabídku ze Švédska nedostala a já tady skutečně nebudu naskakovat na to, co vyhlásí někde velvyslanec Švédského království v médiích." Takže teď, když požádala společnost Saab, tak ta si samozřejmě Ministerstvo obrany náležitě vychutnala při vyjednávání, když ví, že Ministerstvo obrany nemá jinou možnost, protože jsou to letadla, která jsou v pronájmu, takže ten majitel teoreticky si je může vzít.

(Dne) 8. 4. se Ministerstvo obrany na svých stránkách chlubilo, jak vyjednali slevu. Vyjednali pronájem na osm let, 2027 až 2035. Za dvanáct gripenů zaplatí údajně 16,65 miliardy, to znamená 208 milionů korun (za) letoun (a) rok, a ještě zaplatí modernizaci, 3,9 miliardy.

Takže reálně budeme za dvakrát zaplacená letadla, která navíc nákladně zmodernizujeme, platit dvakrát tolik, a to jen proto, že Ministerstvo obrany neumí vyjednávat, nejenom vyjednávat, ale ani nakupovat. Dotaz: Zdůvodněte nárůst ceny za pronájem. Za další... Další dotaz: Doložte harmonogram dodávek F-35 a kdy budou v operační pohotovosti. No, já doufám, že nikdy a že se to podaří té příští vládě nahradit jiným, levnějším letounem nejlépe evropské výroby.

Za čtrnácté, lehké obrněné vozidlo dělostřelecké LOV. Ve schváleném rozpočtu na rok 2024 tato akce nebyla vůbec zmíněna. Ještě v přehledu zakázek zaslaných předsedovi výboru pro obranu Metnarovi k 11. 10. 2024 je uvedena částka nula pro rok 2024. Smlouva byla uzavřena bez soutěže s Vojenským technickým ústavem, státní podnik, částka (1) miliarda 243 milionů, smlouva nebyla zveřejněna. V rozpočtu na rok 2025 byl plánován první výdaj 390 milionů korun v roce 2025 a další pak 435 (milionů) v roce 2026. V prosinci 2024 však byla odeslána záloha 825 milionů, údajně. Dotaz: O jaká vozidla se jedná? Kdy je termín dodání? Jak byla ověřena cena? Proč byly urychlené platby, když Ministerstvo obrany poslalo v roce 2024 částku, kterou mělo odeslat až v roce 2025 a 2026?

Dále stojí za povšimnutí následující: bojové vozidlo, automobil osobní, terénní, pancéřový, nákup vozidel Supacat. Jedná se o nákup dvanácti nebo osmnácti vozidel. V roce 2022 dělalo Ministerstvo obrany průzkum u dodavatele LPP, českého prostředníka. Ten potvrdil cenu 789 milionů korun za dvanáct vozidel, to znamená 65 milionů korun za vozidlo. Do ledna 2022 podnikal náměstek Šulc v LPP, spoluvlastnil firmu na drony. V knize rozpočtu 2024 Ministerstvo obrany předpokládalo cenu 658 milionů korun. Finální cena, za kterou to Ministerstvo obrany chtělo koupit v říjnu 2024, byla (1) miliarda 771 milionů, to znamená 147,6 milionu za kus. Takže ještě jednou, původně 65 milionů za kus, teď - to byl pokus, uvidíme, jak to dopadne - 147,6 (milionu), takže násobně vyšší cena.

Jedná se o otevřenou platformu. Lze říci, že je to kabriolet. Asi půjdeme bojovat do Afriky. Vojáci ze 601. skupiny speciálních sil vozidlo nechtějí, ale pod tlakem civilní části Ministerstva obrany - to jsou naše informace - byla zakázka připravena k podpisu. Na výboru pro obranu v listopadu 2024 byl nákup ostře, oprávněně kritizován poslancem Růžičkou. Výstupem bylo, že Ministerstvo obrany zvolí jiný způsob zadání. Z nedávné odpovědi Ministerstva obrany na interpelaci pana Růžičky z hnutí ANO vyplynulo, že Ministerstvo obrany vozidla stejně koupí, ale rozdělí zakázku na dvě smlouvy. Jednou smlouvou nakoupí přímo vozidla od LPP a druhou smlouvou od VTÚ, státní podnik, zajistí jejich vybavení, takže v součtu zaplatí stejně. LPP je v podezření z velkého česko-ukrajinského podvodu. NCOZ zablokovalo 20 miliard dolarů. To je odkaz na Odkryto. "Velká operace ukrajinské policie v Česku. Šla po zbrojařích." To je jeden z dodavatelů Ministerstva obrany, jenom abyste věděli.

Dále tu mám nákup středního transportního letounu KC-390 od brazilské společnosti Embraer. Smlouva byla podepsána 24. 10. 2024, hodnotná 11,3 miliardy korun bez DPH. Ministerstvo obrany pořizuje dva letouny a vybavení, první v roce 2025 a druhý 2027 nebo 2028. Platíme za vybavení, které nevyužijeme, respektive po nás nikdo nechce, například systém tankování za letu, který nejde využít pro F-třicetpětky. Vlastně jsme koupili všechno možné vybavení, ale asi nikdo tam o tom nepřemýšlel. Cena za kus tak vychází na 225 milionů eur.

Teďka dobře poslouchejte, vážení spoluobčané. Rakousko uvedlo, že kupuje čtyři kusy v ceně 130 až 150 milionů eur. Takže Ministerstvo obrany 225 milionů eur, Rakousko 130 až 150 milionů eur, no tak to je několik miliard rozdíl. Nabídka pro Indii tohoto letadla byla v rozmezí 140 až 160 milionů dolarů, Maroko dokonce uvádí částku 50 milionů dolarů v říjnu 2024. Vojáci údajně letoun nechtěli, mají jiné priority. Dokonce prý Engeš na kolegiu ministryně pro tuto zakázku nehlasoval, podle našich informací. V rozpočtu na rok 2024 o této akvizici nebylo ani slovo a nakonec Ministerstvo obrany v listopadu 2024 poslalo zálohu. Dobře poslouchejte, 8,1 miliardy záloha, neskutečné.

Nákup tanků Leopard - to je taky krásný příběh - Leopard 2A4 od německé společnosti Rheinmetall. Cena bez jakéhokoliv smlouvání, ano, to bez smlouvání 4,9 miliardy za čtrnáct kusů. V prosinci 2024 zaplatilo Ministerstvo obrany zálohu 2,8 miliardy. - No, tak ti zbrojaři, kteří se topí v zisku, chudáci, ještě potřebujou zálohu. No, to jsem ještě neviděl. - Cena 351 milionů za kus. Leopard 2A4 byl vyráběn v letech 1985 až 1992. Tak my jsme koupili více jak třicet let staré, předražené tanky. Zdůvodněno to je tím, že máme tanky zavedené, viz dar od Německa jako kompenzace za darované tanky T-72 na Ukrajinu, takže skvělý trik, skvělý marketing. Ve skutečnosti samozřejmě nám někdo daroval ty staré šunky, my jsme to ještě museli rekonstruovat - myslím, jsem četl, za 600 milionů - no a když už jsme je měli, tak jsme koupili i ty nové přece, ne? Prodražené, samozřejmě bez soutěže. No takoví například Poláci mají tank Abrams, pokud si pamatuju, takže jsou i jiné tanky, ale tím, že Ministerstvo obrany vždycky nakupuje bez soutěže, tak to vypadá, jak to vypadá.

Nákup letounů F-35. Celkem státní závěrečný účet uvádí hodnotu 142 miliard, dvacet čtyři kusů. V rozpočtu na rok 2024 o této akvizici nebylo ani slovo a nakonec Ministerstvo obrany poslalo do listopadu 2024 zálohu 10,6 miliardy korun a pak v prosinci ještě dalších patnáct a půl miliardy korun, údajně, tedy celkem 26,2 miliardy, což neodpovídá avizovanému tempu financování. Je evidentní, že šlo pouze o to, co nejvíce utratit ještě v roce 2024. Zdůvodnění, že první dvě letadla dostaneme v roce 2030 místo 2031, je směšné, zvlášť když vedle toho se říká, že si pronajmeme gripeny až do roku 2035.

Další taková pikanterie tady, virtuální náborové středisko. V únoru 2023 uzavřelo Ministerstvo obrany rámcovou smlouvu s LOM Praha - to je opravce - vrtulníků na dodávku webových stránek doarmády.mo.gov.government.cz v celkové hodnotě 114 milionů korun s DPH. Tato částka byla komplet vyčerpána. V prosinci 2024 byla podepsána druhá smlouva v objemu 99 milionů korun s DPH na pokračování. Velmi drahé webové stránky dodává opravce vrtulníků, který má v IT dva lidi. Dotaz: Jak byl vybrán dodavatel těchto webových stránek? Jak byla ověřena cena? Jaký byl efekt virtuálního náborového střediska?

Kolik nových vojáků tím Armáda České republiky získala? No, takže jsme u náboru vojáků. Nábory se nedaří, počty vojáků plánované na 1 000 ročně se nedaří naplnit, navíc se zvyšuje průměrný věk vojáků, vojáci stárnou. Takže jenom rozdíl mezi rokem 2023 a 2024 je jenom plus 459. Pan Řehka mluví o tom, že potřebujeme 37 500 vojáků. Máme jich čistě v armádě asi 24 000 podle toho, co tam všechno se počítá, nebo ne, takže taky se to nedaří. Paní ministryně teď přišla s tím, že chce navyšovat ty platy. To je fajn, akorát nevím, co dělala tři a půl roku. Nějak to nedopadlo na vládě. Já jsem tedy byl ministr financí, premiér, ale nikdy se nestalo, že by někdo odešel z vlády. (Se smíchem.) To je taková premiéra tady v rámci koalice.

Nákupy techniky bez servisu. Ministryně obrany pořizuje bez soutěže techniku za miliardy až desítky miliard a nemá k nim dojednaný servis. Pokud se Ministerstvo obrany rozhodne pro výrobce a většinou bez soutěže, ocitne se v režimu vendor lock, a když pak o mnoho let později začne s výrobcem vyjednávat o podmínkách servisu a dodávek náhradních dílů, má velmi nevýhodnou pozici a musí akceptovat jakékoliv připomínky. Aktuálně se jedná o CV90, děla Caesar - ano, to bylo za nás, to je pravda - tanky Leopard 2A4.

Takže to je jenom takový výčet k tomu, co my jsme chtěli od vás vědět tady. Chtěli jsme, aby to lidi slyšeli, protože není možné, aby zkrátka všechno bylo zamlžené, veřejnost nemá ty informace a vy stále deklarujete o tom, že plníte 2 procenta. Žádná 2 procenta neplníte, jenom to tam nějak děláte, takové ty speciální výkazy, které vám potom NATO vyhodí a nejste schopni vlastně tady zbrojit. Takže pan premiér si zvolil špatnou předvolební strategii. Ano, strašit lidi a říkat, že hnutí ANO nemá zájem o obranyschopnost. My máme zájem. My máme ale hlavně zájem, aby se na Ministerstvu obrany nakupovalo transparentně, nakupovalo levně, a zkrátka všechny tyto dotazy, které jsem tady položil, bychom rádi samozřejmě na to dostali někdy odpověď a o tom tady debatovali a abyste to vysvětlili, aby se to dozvěděli hlavně naši spoluobčané. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Já bych vás požádala, jestli náhodou nemáte seznam vašich bodů, které jste navrhoval, abychom si to vyprecizovali.

 

Poslanec Andrej Babiš: Ne, to je stále stejný bod. To je debata o Armádě České republiky, o bezpečnosti a obranyschopnosti České republiky, o stavu naší armády a způsobu nakupování v rámci toho rezortu. Ale můžete tam dát jenom Znovu vyzýváme pana premiéra tady před veřejností o veřejnou debatu o bezpečnosti a obranyschopnosti České republiky. Je to stále stejné.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Čili ten bod je jeden.

 

Poslanec Andrej Babiš: Ano, je jeden: Bezpečnost a obranyschopnost České republiky.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji vám. Nyní je s přednostním právem přihlášena paní předsedkyně Schillerová, potom vystoupí pan předseda Tomio Okamura. Prosím, paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové. Ještě neodezněla pachuť arogance, s jakou ministr financí Zbyněk Stanjura zrušil studentům jejich slevu na dani. Ještě si všichni pamatujeme absurdní systém registrací a danění dohod, který se v praxi ukázal jako nerealizovatelný. A už je tady další šikana lidí, kteří si chtějí jenom trošku přivydělat. Když jsem před dvěma lety při rušení slevy na studenta poslouchala odůvodnění pana ministra Stanjury, myslela jsem tehdy, že jde jen o mimořádně nešťastný přešlap. Cituji, co tehdy řekl: "Pokud si student na brigádách vydělá více než 206 000 korun ročně, každý z nás si může odpovědět, jestli člověk, který vydělává 206 000 korun ročně, skutečně studuje, nebo je napsán na studia, aby čerpal různé výhody." Jenže poslední dny definitivně potvrdily, že nešlo o přešlap. Bylo to první dějství v širší akci Ministerstva financí zaměřené proti všem formám přivýdělků, především dohodám o provedení práce a dohodám o pracovní činnosti, a svědčí to i o tom, že Zbyněk Stanjura vůbec nevnímá tíži nákladů, které dnes studium představuje, že považuje studenta, který si přivydělá 17 000 korun měsíčně, za daňového podvodníka.

Nejnovějším kouskem je návrh na zrušení oblíbeného institutu srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti. Návrh, který je nenápadně ukrytý v jinak přijatelném zákoně o jednotném hlášení zaměstnavatele. Připomínám, že historickým důvodem pro zavedení srážkové daně bylo nezatěžovat poplatníky zbytečnou administrativou v případě bagatelních příjmů. A právě toto má skončit. Navržené zrušení srážkové daně ve skutečnosti znamená, že každý, kdo bude mít souběžné příjmy ze závislé činnosti, například dvě brigády, práci a přivýdělek ve společenství vlastníků jednotek nebo třeba odměnu za účast v zastupitelstvu či za drobné práce pro spolek, bude muset nově všechny svoje příjmy zahrnout do daňového přiznání. Jde o zcela zbytečný, nešťastný a za mě nelogický krok. Podávání daňového přiznání totiž znamená hlídání termínů, povinnost zřízení datové schránky, placení účetních nebo daňových poradců, přebírání odpovědnosti a často i stres. Stres, který tu dosud nebyl právě díky institutu srážkové daně.

A co je nejhorší, Ministerstvo financí veřejnosti neříká pravdu. Na svých oficiálních kanálek publikuje zavádějící informace, například, tady se podívejte (Ukazuje materiál.), abyste si toho všimli, máte to v té krásné barvě, tvrdí, že student, který nebude chtít, nebude muset daňové přiznání podávat. To není pravda. Jakýkoliv student se souběhem příjmů, například s dvěma drobnými brigádami nebo s jednou větší a druhou příležitostnou, třeba rozvoz pizzy, bude muset přiznání podat. Stejně tak každý zaměstnanec, který obdrží třeba odměnu za účast ve volební komisi, v zastupitelstvu, ve výboru vlastníků nebo si jen jednorázově přivydělá na dohodu, bude muset přiznání podat také. Namísto jednoduché a srozumitelné daně bez papírování, kterou lidé znají a desetiletí používají, vláda vnucuje novou administrativní past těm nejzranitelnějším.

Ne, pane Stanjuro, zaměstnanec opravdu nechce hledat daňového poradce kvůli tisícikoruně měsíčně za výpomoc ve výboru bytového družstva.

Student, který si v létě najde druhou brigádu, opravdu nepočítá s tím, že bude v březnu sedět nad daňovým přiznáním. Kolik pokut chcete rozdat těm, kteří to nepochopí, kolik lidí zbytečně vystrašíte? Kde je ten váš menší stát, kde je ta nižší byrokracie?

Vyzývám proto vládu, aby tento škodlivý návrh neprodleně stáhla. Ohrožuje jinak užitečný zákon o jednotném hlášení zaměstnavatele, a to zcela zbytečně, bez jakýchkoliv přínosů. Nechte už konečně studenty, dohodáře, brigádníky a lidi, kteří se snaží přežít tuhle těžkou dobu přivýdělkem, být. Nerušte srážkovou daň a nenuťte lidi, kteří mají více než jeden přivýdělek, podávat daňová přiznání.

Děkuji za pozornost a navrhuji dnes zařadit vzhledem k aktuálnosti a naléhavosti tohoto problému bod s názvem Další šikana lidí, kteří si chtějí jen trochu přivydělat. Prosím zařadit jako první bod dnešního jednacího dne. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedkyně. Nyní vystoupí pan předseda Tomio Okamura s přednostním právem a poté pan předseda Jakub Michálek, také s přednostním právem. Pane předsedo, máte slovo, prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já bych chtěl jménem SPD navrhnout několik mimořádných bodů na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny. Za prvé, navrhuji bod číslo 1 s názvem Potraviny dál zdražují a Fialova vláda to neřeší. Inflace dál roste, o čemž svědčí březnová data Českého statistického úřadu. Alarmující je zejména míra a rychlost meziměsíčního i meziročního zdražování některých potravin. Než budu pokračovat, tak bych chtěl zdůraznit, že pro SPD je řešení a zajištění levnějších a kvalitnějších potravin jedním ze zásadních bodů, které, pakliže voliči dají, bychom po volbách chtěli řešit, pakliže bychom mohli být součástí příští vlády. To znamená, zajištění levných potravin, levnějších energií, dostupného bydlení, dostupné zdravotní a sociální péče, a to, aby byl mír, ne eskalace války. To jsou prostě jedny z klíčových témat SPD, které prosazujeme a budeme prosazovat. To znamená, proto o tom mluvím, protože drahé potraviny, na které Fialova vláda kašle a nechce to řešit, jsou opravdu zásadní problém a pro SPD je to zásadní a chceme to řešit.

V meziročním srovnání stouply ceny mléka o 11,4 procenta, ceny ovoce o 11,1 procenta, ceny vajec dokonce stouply o 46 procent, máslo téměř o 30 procent, čokoláda přes 30 procent, káva přes 20 procent je růst ceny. Dále výrazně rostou i ceny nájemného a bydlení.

Já tady chci navrhnout mimořádný bod a už ho navrhuji opakovaně. Zajímá mě, co s tím chce Fialova vláda dělat, protože neděláte už roky vůbec nic, naopak ještě děláte proinflační politiku. Všechno zdražuje, zatímco v ostatních zemích - třeba v Polsku se podívejte - je levněji. My prostě opakovaně... To tady chci dát jako mimořádný bod, protože chci, abychom tady diskutovali opoziční řešení, abychom ve prospěch občanů tuto situaci řešili. Fialova vláda totiž na jakýkoliv efektivní boj proti inflaci, kterou sama do značné míry svými kroky vyvolala, zcela rezignovala. Naopak dalšími plány na masivní zadlužování státu její růst ještě podporuje. Z hlediska občanů je nejhorší, že nejvyšší růst cen se týká zejména zboží a služeb, základních životních potřeb, a že nejvíce postihuje nízkopříjmové pracující domácnosti, rodiny s dětmi a seniory.

Hnutí SPD je připraveno, nejlépe v příští vládě, realizovat svůj dlouhodobý plán na zastavení zdražování, který je tvořen zejména systémovými opatřeními směřujícími k zastropování cen energií, trvalému snížení cen potravin, například novelou zákona o cenách. Je potřeba posílit pravomoce antimonopolního úřadu, aby se mohl lépe podívat na vysoké marže nadnárodních řetězců. Jak víte, nadnárodní řetězce mají v České republice - už to proběhlo i mainstreamem - mnohem vyšší marže než například v Německu. Samozřejmě součástí tohoto plánu musí být i odpovědná rozpočtová politika.

Takže první bod, co chci navrhnout, má název - protože to považujeme v SPD za mimořádně důležité téma - Potraviny dál znepokojivě zdražují a Fialova vláda to neřeší. Chceme tady diskutovat řešení a konkrétní kroky. Bohužel vím, že Fialova vláda tento bod opět zamítne, protože vy prostě kašlete na české občany, vás to nezajímá. Sami sobě jste zvýšili platy, ale abyste trošku zlevnili život našim občanům, to už vás nezajímá.

Druhým bodem, který tady chci navrhnout, a opakovaně ho navrhuji, je mimořádný bod s názvem V České republice nemá svého stálého praktického lékaře jeden milion dospělých a přes 130 000 dětí. SPD prosazuje obnovení dostatečné sítě lékařů. Dle aktuálních informací Sdružení praktických lékařů nemá v České republice svého stálého praktického lékaře jeden milion dospělých a přes 130 000 dětí. Tisíce občanů tak čerpají tento typ lékařské péče na pohotovostech či u ambulantních specialistů. Tento stav vede i ke zhoršování zdravotního stavu poměrně širokých vrstev našich obyvatel. Z důvodu stárnutí populace bude navíc do deseti let potřeba o pětinu více ordinací praktických lékařů pro dospělé.

Hnutí SPD považuje tento stav za alarmující. Fialova vláda a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 ve správě a řízení zdravotnictví zcela selhali, přestože se jedná o klíčovou veřejnou službu, kterou si občané platí v rámci povinného pojištění a stát je povinen zajistit její dostupnost. Prvořadou povinností příští vlády podle názoru SPD ve spolupráci s kraji, městy, obcemi a zdravotními pojišťovnami, proto musí být okamžité zahájení práce na obnově dostatečně robustní sítě ordinací praktických lékařů pro děti i dospělé napříč celou republikou, a to včetně změny stávající koncepce zdravotnictví.

Některé konkrétní návrhy, které v této oblasti máme, už jsem taky prezentoval,. Například si myslím, že je skutečně k diskusi, aby absolventi lékařských fakult museli tři až pět let po absolvování lékařské fakulty pracovat v České republice, protože dneska dochází k odlivu lékařů do zahraničí a studium lékařské fakulty je podle mých informací dokonce nejdražším studiem v České republice a platí to občané ze svých daní. Takže bych považoval za úplně legitimní tuto debatu, aby ten, kdo chce tedy odejít ihned do zahraničí, si studium zaplatil, anebo ať to tedy vrátí české společnosti tím, že bude tři až pět let vykonávat lékařskou praxi v České republice, a poté se případně může rozhodnout. Protože nemá přece logiku, že občané ze svých daní umožní takto drahé studium, a pak z toho v podstatě žádným způsobem, řekl bych, na té zdravotní péči neprofitují.

Takže si myslím, že tohle je třeba jeden z konkrétních návrhů k diskusi a není v ničem převratný. Je to logický návrh, protože to platí i v mnoha dalších zemích. Platilo to mimochodem i v Československu, protože moje maminka, když se provdala do Japonska, tak stát to po ní chtěl a musela si zaplatit své vysokoškolské studium v Československu. Vystudovala ČVUT, Fakultu elektrotechniky tady v Praze v Dejvicích. Prostě to tak je, to je běžný model a vůbec nechápu, proč to není taky krok, který bychom tady měli diskutovat.

Dalším mimořádným bodem, který navrhuji, je bod číslo 3. Ty předešlé body byly číslo 1 a 2 a teď bod číslo 3. Je to mimořádný bod s názvem Za dobu vládnutí Fialovy vlády stoupl státní dluh o více než bilion korun. Myslím si, že je potřeba o tomto mluvit, protože to neuvěřitelné zadlužení, které způsobila Fialova vláda, které tady budou splácet čeští občané ještě desítky let, tak k tomu opravdu nemůžeme mlčet. Míra našeho zadlužení vůči HDP dokonce stoupla na 43 procent. My prostě už nechceme další takto prudké zadlužování.

Celkový objem splátek úroků ze státního dluhu v loňském roce v České republice dosáhl hodnoty 1,6 procenta hrubého domácího produktu a meziročně vzrostl. K tomuto růstu přispívá samozřejmě přetrvávající inflace, kterou Fialova vláda neřeší, vyšší úrokové sazby a očekávání zahraničních investorů, že se naše země bude dále zadlužovat.

Růst úroků ze splátek státního dluhu může v budoucnu vytvářet další enormní tlak na státní rozpočet a zásadně komplikovat možnosti státu v oblasti sociální politiky či podpory domácí ekonomiky. Náklady na takzvanou obsluhu našeho státního dluhu jsou stále vyšší. Vloni celková výše jeho splátek meziročně narostla o 23,1 procenta a v absolutních číslech činí pro letošní rok 100 miliard korun.

Takže vy dáte na Ukrajinu 232 miliard korun, všechno na dluh samozřejmě, rozdáváte, kde můžete. Sami sobě jste si zvýšili platy ve Fialově vládě, no a všechno je to na dluh, dluh prudce stoupá. Budou to za vás, tu spálenou zem potom budou sanovat buď příští vláda, nebo a samozřejmě i občané to budou splácet kvůli vám. A už tady vidím, protože letos, předpokládám, Fialova vláda končí a všechno tomu nasvědčuje, rozhodně to nebude v tomto složení, to je evidentní, tak už to zase vidím, jak vy budete po třech, čtyřech měsících tady v nové Sněmovně házet špínu už na tu novou vládu a budete říkat, co všechno dělá špatně. Přitom vy jste to zdevastovali takovým stylem za ty čtyři roky, že bude trvat minimálně jedno volební období, než se to vůbec dostane do nějakého předešlého stavu. Takže vy jste takoví škůdci, vy prostě škodíte České republice a útočíte na každého s jiným názorem. A dokonce v mém případě ještě mě chcete kriminalizovat a chcete mě poslat na tři roky do vězení za to, že říkám Stop migračnímu paktu EU, což je neuvěřitelné úplně, neuvěřitelné úplně. Já jsem takovouhle nejhorší vládu, je pravdou, co zaznívá v české společnosti, že jste nejhorší vláda vůbec za dobu samostatného Československa.

Za dobu, kdy je u moci Fialova vláda, stoupl státní dluh o více než 1 bilion korun a míra našeho zadlužení vůči HDP na 43 procent. A nyní chce ještě Fialova vláda náš státní dluh razantně zvyšovat prostřednictvím dalších nákladů na zbrojení.

Hnutí SPD považuje za jednu z hlavních priorit budoucí vlády, na které se chceme podílet, konsolidaci našich veřejných financí, snižování státního dluhu, odpovědnou rozpočtovou politiku a optimalizaci rozpočtových výdajů.

Bod číslo 4, mimořádný bod, který bych chtěl navrhnout na dnešní program schůze, má název Německo chce sebrat hlasovací práva neposlušným státům v Evropské unii a omezit suverenitu členských zemí EU. A já bych chtěl v této souvislosti vyzvat nečinnou a protinárodní Fialovu vládu, aby se konečně ozvala. Proč pořád mlčíte? Zatímco Británie jednala o clech a dojednala si 10 procent vzájemně, tak Fialova vláda neustále v Bruselu a v Paříži mluví o Ukrajině, místo aby bojovala za náš průmysl a aby prostě bojovala za nižší cla. Neudělali jste vůbec nic, vůbec nic, jako jenom Ukrajina, Ukrajina, Ukrajina. No a teďka tady se snažíte svést prostě to, co jste způsobili, ještě na někoho v zahraničí. No, ano, na Brusel by to bylo dobré svést, ale toho vy jste součástí.

No a o čem chci mluvit? Já vás chci vyzvat, abyste bránili Českou republiku proti diktátu z Bruselu a Berlína. A vy k tomu mlčíte, protože vy jste zaprodaní, vy jste protinárodní, no a vám to vlastně vyhovuje, že Česká republika ztratí suverenitu a že budou v Berlíně a Bruselu rozhodovat o nás bez nás.

Vznikající vláda německých křesťanských a sociálních demokratů navrhuje teďka nejnověji omezování a pozastavení hlasovacích práv v orgánech EU těm členským státům, které nenaplňují německé a bruselské pojetí v uvozovkách zásad právního státu. Plánuje rovněž prosazovat rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou v Radě EU, zejména v otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky. Hodlá tak pokračovat v odebírání kompetencí členským státům a v dalším omezování jejich suverenity.

Všechny tyto návrhy jsou pro hnutí SPD zcela nepřijatelné, protože by znamenaly transformaci Evropské unie do federálního superstátu, kde jednotlivé členské země pozbývají jakoukoliv národní a státní suverenitu. Budeme usilovat o to, aby budoucí česká vláda, jejíž součástí chceme být, tyto německé návrhy blokovala. Pokud by měly být jakýmkoliv způsobem uvedeny do praxe, není v českém národním zájmu být členy takové Evropské unie. Protože už teďka právě, když je tady v České republice ta servilní Fialova vláda, tak jste odsouhlasili migrační pakt EU, na základě kterého nám tady hrozí, že nám bude od června příštího roku tady sem lifrovat, viz Fialova vláda, vy jste to odsouhlasili, podepsali, a vedení Evropské unie ty islámské a africké migranty a to tady opravdu nechceme. A teď si vezměte, že tohle by se mělo ještě prohlubovat, že o nás bez nás budou už definitivně rozhodovat velké státy Evropské unie, protože chtějí to většinové hlasování i ohledně například zahraniční politiky, bezpečnostní politiky, tak o nás bez nás diktátem nám budou tady přerozdělovat migranty a tahat nás do války a další tyhlety věci.

To znamená, samozřejmě tenhleten motiv je velice důležitý a já v rámci toho bodu bych chtěl slyšet stanovisko Fialovy vlády k této věci a zároveň znovu říkám, že chci vyzvat Fialovu vládu, aby konečně aspoň jednou hájila české národní zájmy v Bruselu.

Pátý mimořádný bod, který, který navrhuji jménem SPD, má název Fialova vláda svou politikou způsobila alarmující propad porodnosti v České republice. No a naopak SPD chce prosadit výraznou podporu pracujících rodin s dětmi. A tomu vy tady bráníte, respektive nejenom, že bráníte, ale právě Fialova vláda připomenu, že prosadila, že pracující rodiny s dětmi přišly o desítky tisíc korun ročně, až o desítky tisíc korun ročně, až 40 000 korun ročně, o tyto peníze jste připravili pracující rodiny s dětmi.

No a tady snad si zasluhuje připomenout, že právě Ministerstvo práce a sociálních věcí, které tyto návrhy připravilo a pak je odsouhlasila samozřejmě celá Fialova vládní pětikoalice, tak vede koalice SPOLU, KDU-ČSL a koalice SPOLU. Takže vy samozřejmě jdete proti českým rodinám s dětmi, vy jste je připravili o peníze, no a výsledkem je, že mladí lidé se bojí mít děti, protože se prostě bojí, že je neuživí. Což ty obavy jsou oprávněné, samozřejmě.

Podle aktuálních údajů z českých porodnic a z Českého statistického úřadu se v České republice v roce 2024 narodilo pouhých 84 311 dětí, což představuje nejnižší počet novorozenců v historii naší země. Takto nízká porodnost zásadně proměňuje podobu české populace a bude mít v příštích desetiletích negativní dopad na systém veřejných financí, důchodový účet, trh práce i systém zdravotnictví. V některých příhraničních regionech porodnost meziročně klesla o více než 15 procent. Situace je naprosto alarmující a Fialova vláda na ni vůbec nereaguje. Kdybyste jenom zlomek těch peněz z těch 232 miliard korun, které jste dali Ukrajině a Ukrajincům, dali na podporu pracujících rodin s dětmi, tak okamžitě bude porodnost, podle mého názoru, stoupat. Vy jste ale navíc k tomu, k tomu se ještě dostanu, SPD komplexní program prorodinné politiky, který jsme již opakovaně představili, chceme výrazné zvýšení daňových zvýhodnění pracující rodičů nezaopatřených dětí, zvýšit porodné a vyplácet jej i na třetí a každé další dítě v pracující rodině. Zajistit dostupné bydlení pro mladé pracující rodiny například formou výhodných půjček garantovaných státem a státních hypoték. A na to všechno peníze ve skutečnosti jsou a byly, kdybyste nedali ty stovky miliard například Ukrajině a Ukrajincům, kde tam šly do bezedné studny a ještě se to tam rozkradlo, jak víme, v té korupční Ukrajině.

To znamená, navíc vy nejenom že vy jste opravdu neskutečným způsobem okradli rodiny s dětmi, vaše vláda zrušila pracujícím rodinám s nejmenšími dětmi daňovou slevu ve formě školkovného, zásadně jste omezili přístup těchto rodin k daňové slevě na manželku a manžela a tak dále.

To znamená, já bych chtěl jako pátý bod zdůrazňuji, navrhnout bod s názvem Fialova vláda svou politikou způsobila alarmující propad porodnosti. A chceme se tady ptát vlády, jestli teda vůbec chystá nějaké kroky, aspoň teď v závěru volební období. A zároveň bychom rádi představili konkrétní návrhy SPD a třeba byste si z nich taky něco vzali. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je přihlášen s přednostním právem pan předseda Jakub Michálek, toho tady nevidím, tak přistoupíme k dalším přihlášeným. Jako první je přihlášena paní poslankyně Věra Adámková. A připraví se paní poslankyně Oulehlová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, dámy a pánové, dovolte mi, abych opět připomněla velmi důležitý bod a poprosila vás o jeho zařazení. Já tady s tím stojím už poněkolikáté a věřila jsem, že se objeví na běžném programu této schůze. Ale jak vidět, člověk míní, ale situace je poněkud jiná. Jedná se o sněmovní tisk 162, v naší hantýrce transplantační zákon. Připomenu. Jsme před třetím čtením a já jsem skutečně velmi doufala, že navenek ukazované emoce ohledně teď té malé holčičky, kde skutečně mnozí naši spoluobčané a já jim na to velmi děkuji, se dostavují na ta registrační místa a nechávají se testovat, zda by nebyli vhodnými dárci kostní dřeně a krvetvorných buněk, že bude automatické, že také Sněmovna ukáže v tomto případě myslím tedy koaliční kolegy, že nemysleli své vystoupení do médií jen tak a že skutečně tento zákon ve třetím čtení prostě projednáme.

Spletla jsem se. To se někdy člověku stává. Nevidím, že by byl na programu, a proto žádám, abychom jako první bod zítra ve třetích čteních udělali třetí čtení tohoto transplantačního zákona, protože nevidím tam žádnou kontroverzi.

Připomenu, jedná se o narovnání nespravedlnosti pro dobrovolné dárce kostní dřeně. Připomínám. Zde, prosím pěkně - za prvé to odebírají lidé, kteří umí odebírat kostní dřeň, jedná se o invazivní, samozřejmě, metodu - závažné komplikace, které by vyžadovaly pracovní neschopnost, jsou vzácné, čili není tam žádný zásah do žádných rozpočtů a podobně, nicméně stávají se.

Bohužel život takový komplikovaný případ přinesl, a tak jsme se k němu dostali již - prosím pěkně, pro všechny - před šesti lety. Šest let tady prosím o zařazení tohoto bodu, ale prosím stále, prosím s nadějí, že určitě kolegové mají také srdce a že nebude toto oslyšeno.

Takže připomínám, pro dobrovolné dárce kostní dřeně platí velmi přísná pravidla výběru. Prakticky dominantně se jedná o mladé muže do 40 let, protože opravdu to omezení je velmi přísné. Ve 40 letech, vzpomeňme si na sebe, pro mnohé tedy to je budoucnost, pro nás minulost, většina lidí má malé děti, dluh, který musí splácet - a do toho teď počítá s tím, co se píše, a tak jsme tomu rozuměli i my, musím říci, že dobrovolný dárce v případě pracovní neschopnosti má plný plat. Ale rozuměli jsme tomu špatně jako lékaři, protože právníci, jak z Ministerstva práce a sociálních věcí, tak ze zdravotnictví, nám vysvětlili, že pro ně kostní dřeň není orgán. Tak to už jsme si vysvětlili.

Trvá to sice několik let, ale pracujeme neustále. V současné době již tam není právní problém, už jak koalice, tak tedy návrh - ten návrh je z dílny Ministerstva zdravotnictví, připomínám, samozřejmě - čili tam už problémy nejsou, prošel tento zákon prvním čtením. Pak jsme trošku bojovali s druhým čtením, ale i tam prošel. A připomínám, že tam měla pozměňovací návrh paní kolegyně Bělohlávková, který ministerstvo považovalo za nadbytečný, neboť jenom opakoval, že se jedná tedy o kostní dřeň a buňky krvetvorné. Nicméně my s ním problém nemáme, ministerstvo s ním problém nemá. Tady v auditoriu s ním problém také nebyl, ctění kolegové nevznesli žádné námitky. Takže nebyl důvod, proč tedy neposunout tento sněmovní tisk 162 k dalšímu, tedy závěrečnému třetímu čtení.

Jenom připomínám pro všechny, podívejte se na čísla tisků, které jsou projednávány. Těch 162 už je tak z doby dinosaurů, jedná se o opravdu pouze narovnání toho, aby dobrovolný dárce kostní dřeně, který výjimečně může mít komplikaci spojenou s pracovní neschopností, netrpěl, protože samozřejmě je na vysoké morální úrovni, protože jeho dřeň jde do anonymní banky. A já jenom připomínám, že akutní leukemie je bohužel nemoc, která smrtí i malé děti i v současné době, probíhá velmi rychle a opravdu i to, že někdo je ze široké rodiny, neznamená, že v té rodině bude mít dárce. Bohužel tomu tak je, život takový je a my se potom s velikou důvěrou obracíme na tento registr.

Jenom připomenu pár slov k tomu, co bylo s tou malou holčičkou, které samozřejmě přeji brzké uzdravení, trvalé zdraví a kde opět veřejnost - a musím říct, že úplně úžasně - kdo mohl být testován, tak se dostavil třeba i k nám, do pražského IKEMu. Pro vaši představu, běžně chodí ročně asi dva tisíce zájemců o to být dárcem kostní dřeně. Samozřejmě ne každý může kostní dřeň dát, protože se přijde na skryté nemoci, nebo užívají léky, které nejsou možné - a teď během asi čtyř týdnů přišlo pět tisíc zájemců, čili úžasná věc. Samozřejmě ne každý potom bude moci být dárcem kostní dřeně, ale toto považujeme za úžasnou věc, za morální sílu našich obyvatel. A já proto prosím tuto ctěnou Sněmovnu, aby se nenechala zahanbit a posunula třetí čtení sněmovního tisku 162 na zítra jako první bod. Není tam žádný konflikt, jediný pozměňovací návrh byl přijat a myslím, že by si to i naši nemocní zasloužili. Takže to je můj první návrh zítra jako...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, paní poslankyně. Jenom upozorňuji, že tato schůze bude přerušena na návrh z grémia do 15 hodin. Co se týče předtím, tak máme mimořádnou schůzi, kde sice budou se projednávat třetí čtení, ale pravděpodobně si s tím vystačíme až do 14 hodin.

 

Poslankyně Věra Adámková: Tak to dáme jako první bod třetích čtení tak, jak to bude legislativně možné.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: To znamená na ten následující týden?

 

Poslankyně Věra Adámková: Eventuálně na tu následující schůzi, ano. To je tedy první bod.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Tedy domluvíme se jako první bod v bloku třetích čtení tu středu příští týden, ano?

 

Poslankyně Věra Adámková: V bloku třetích čtení řádně daných, ano. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Věra Adámková: Pak tady mám další dva body velmi důležité. Začnu bodem, který si přinesl život, jak to tak bývá. Všichni, kdo děláme takzvaně somatickou medicínu, čili převážně interní obory, ale také samozřejmě gynekologie, ušní, nosní, krční, očaři, neurologie a podobně, máme řadu nemocných, kteří přicházejí se subjektivními obtížemi. My v interních oborech obvykle máme bolesti hlavy, bušení srdce, takové celkové nevůle, někde jsou bolesti břicha, někde hučení v uších, kde se přes všechny snahy - naštěstí tedy - nedopátráme žádné závažné příčiny, ale při opakovaných hovorech s těmito lidmi náhle zjišťujeme, že oni mají velké problémy psychické, protože mají neutěšenou situaci, obvykle v široké rodině. A obrátili se na mnohé z nás. Nejenom tedy na mě samozřejmě. Řada odborníků z psychologie, řada odborníků z různých sociálních oblastí, ale také mnoho pediatrů, protože zrovna tak jim přicházejí do ordinací děti s milionem obtíží, nejčastěji tam jsou to problémy s usínáním, někdy se znovu objeví noční pomočování, bolesti bříška, které nemají žádný podklad. Ukazuje se, že toto všechno jsou vlastně následky neutěšených vztahů v úzké rodině, ať už tedy sezdané či nesezdané, to je teď jedno.

Dostáváme se k problému, kdy opravdu, (říkají) tomu psychologové syndrom zavrženého rodiče, kdy netrpí jenom dospělý, který tedy je vlastně ostrakizován, z té rodiny, ale trpí tím i děti. Trpí vlastně celá rodina. Takže oni navštěvují s velkými obtížemi lékaře somatické, podstupují řadu vyšetření, bohužel někdy ne už pak příjemných. Oni ty obtíže opravdu, tito lidé, mají, je opravdu trápí, končí na pracovních neschopnostech, potažmo jsou hospitalizováni, protože stále se snažíme dopátrat tedy toho, kde je zakopaný pes, kde je ta příčina, a pak se náhle zjistí, že to je proto, že tedy je tam neutěšená situace v rodině.

Takže já bych velmi žádala o zařazení bodu Socio-zdravotní problém: zavržený rodič jako první bod dnešního jednání. Děkuji.

Pak mám třetí bod a to je bod, který mě velmi mrzí, protože opakovaně tuto problematiku uplatnění našich dětí a jejich zdravotní stav chceme dávat jako interpelaci, ale protože těch interpelací je opravdu tak, že šafránu proti tomu je hodně, tak se nemůžeme k nim dostat. V současné době, kdy probíhá řada opět tedy přijímacích zkoušek na různé typy škol, tak bohužel zase tito lidé plní ordinace lékařů pro nejrůznější obtíže, opět nejčastěji zažívací obtíže, bolesti hlavy, bušení srdce, nevolnost, nespavost a podobně. A tak, jak mi řekli odborníci na školství - což já samozřejmě nejsem, ke mně toto doléhá, protože mně to píší občané - tak je tady velmi neutěšená situace ve školství. Kolegové, kteří se v této oblasti pohybují, by jistě o tom mohli hovořit více.

Jedná se o naprosto chaotické nároky na děti v základní škole, co se týče různých přijímacích zkoušek. Takže tyto děti ve věku jedenácti, dvanácti let vlastně jsou vystavovány opakovaným testům, které trvají, prosím, tři až čtyři hodiny, a to mnohdy i několik dnů po sobě. Všichni jsme tady asi dělali nějaké zkoušky, takže všichni víte, že ani maturovat byste nechtěli několik dní po sobě, a to je vám dvacet, a ne takhle málo.

Takže pro mě je to situace, které se vláda nevěnuje. Interpelace vlastně jsou víceméně liché, protože buď nedostanu odpověď, nebo dostanu písemnou odpověď jak od pana premiéra, tak od pana ministra školství, což je odpověď, kterou samozřejmě píše někdo z úředníků, to je pochopitelné, která je nic neříkající. Možná ji píše umělá inteligence. Nevím, někdy by to tak neosobně i vypadalo, ale doufám, že to se pletu.

Takže mým dalším bodem jako druhý bod dnešního jednání je bod Vláda hazarduje se zdravím dětí školního věku v České republice. Není to vůbec nadnesené, protože se domnívám, že opravdu té situaci se nevěnuje Ministerstvo školství, a bohužel dopadá na nás ten zdravotní dopad. Je to zbytečné. Kdyby se tomu řádně věnovali, tak samozřejmě mnoho těch věcí se dá eliminovat, dá se nastavit řád, aby všichni měli předvídatelnost, ale já jsem zjistila ke své hrůze, jak mně řekl tedy a potvrdili mi to odborníci z terénu z nejrůznějších prosím parlamentních stran, čili je to jistě pravda, že dokonce vzniká řada základních škol soukromých, které vlastně připravují - jak schází úplně osnovy a schází všechno možné, je tam jakási kompetence na konci třetí a páté třídy - připravují ty děti naprosto cíleně a cvičeně na to, aby zvládly tedy testy. Považuji to za velký hazard se školstvím této země, které vždycky patřilo k těm dobrým, a já bych velmi chtěla, aby patřilo dále k těm dobrým, a domnívám se, že tato situace bohužel tedy tomu v současné době nenasvědčuje. Takže to je můj třetí bod.

Děkuji za pozornost a děkuji za zařazení těchto bodů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. My jsme se vystřídali v řízení schůze, takže já všem přeji pěkné odpoledne.

Jenom shrnuji, že tedy ten třetí bod se jmenuje Vláda hazarduje se zdravím dětí školního věku. Je to tak? (Poslankyně Adámková: Ano.) Děkuji pěkně. To tedy bylo načteno.

Než přistoupíme k dalším přihláškám, tak já jenom zruším omluvu pana poslance Fridricha, který ji chce zrušit.

Poté zaeviduji, že pan poslanec Hrnčíř bude jednat a hlasovat s náhradní kartou číslo 4.

Poslední z těchto provozních věcí, z omluv: pan poslanec Roman Bělor se omlouvá od 18 do 23 hodin z pracovních důvodů, Jiří Kobza od 15.24 hodin do 16.30 hodin z pracovních důvodů a paní poslankyně Michaela Opltová se omlouvá do 15 hodin z pracovních důvodů.

Nyní poprosím paní poslankyni Renatu Oulehlovou, která je další na řadě, a aby se připravila paní poslankyně Karla Maříková. Prosím.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý den, přeji vám všem krásný den. Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych vás chtěla požádat o předřazení bodu číslo 152 této schůze a jedná se o Návrh zastupitelstva Karlovarského kraje na vydání zákona o zřízení Vysoké školy kraje Karlovarského, sněmovní tisk 915, prvé čtení podle § 90 odst. 2.

Cílem návrhu je založení Vysoké školy Karlovarského kraje jako veřejné vysoké školy orientované na profesní vzdělávání, která bude reagovat na specifické potřeby trhu práce v regionu. Karlovarský kraj je dlouhodobě strukturálně postiženým regionem s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v České republice a výrazným nedostatkem kvalifikovaných pracovníků v klíčových oblastech, jako je školství, zdravotnictví, IT a technické obory. Absence veřejné vysoké školy vytváří nerovnosti v přístupu ke vzdělávání, přispívá k odlivu mladých lidí a prohlubuje socioekonomické problémy našeho kraje. Zřízení nové vysoké školy určitě přispěje ke zlepšení vzdělanostní struktury obyvatelstva, podpoří místní zaměstnavatele a pomůže k celkovému rozvoji Karlovarského kraje.

Já vždy apeluji na to, že náš kraj Karlovarský opravdu pomoc potřebuje, a upozorňuju i na to, že každý stát je tak silný, jak silný je jeho nejslabší region. Proto bych vás tedy chtěla požádat, abyste si řádně promysleli to, zda ta pomoc je opravdu vládou myšlena vážně, protože když k nám do kraje přijedou, tak se takto vyjadřují, včetně pana prezidenta České republiky, a proto navrhuju zařazení tohoto bodu na úterý 22. dubna jako bod první. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Mám to poznamenáno, včetně toho času.

Nyní můžeme přistoupit k následující přihlášce paní poslankyně Karly Maříkové, připraví se poté paní poslankyně Mádlová. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážení kolegové, vážené kolegyně, navrhuji zařazení nového bodu s názvem IKEM zoufale shání peníze pro nové dárce. Dnes přicházím s velkou kritikou směrem k Ministerstvu zdravotnictví a musím poukázat na alarmující problém, kterému čelí jeden z klíčových registrů dárců kostní dřeně v České republice. Jak všichni víme, lidé s onemocněním krvetvorby spoléhají na pomoc a naději, kterou jim mohou přinést právě noví dárci. Přes naléhavé potřeby rozšiřovat možnosti záchrany lidských životů se náš systém registrace dárců ocitl v krizi. Registr IKEM, ač s hrdostí hlásí obrovský nárůst zájmu od veřejnosti, bojuje s kritickým nedostatkem finančních prostředků. Jak je možné, že ve společnosti, která je hrdá na svůj zdravotnický systém a solidaritu, tak si musí tato instituce shánět peníze od veřejnosti a nadací, aby mohli pokrýt základní náklady na testy a odběry? Jak může ministerstvo a pojišťovny nechat bez pomoci a v takové situaci tuto organizaci bez toho, aby okamžitě zasáhli? Ptejme se sami sebe, proč IKEM, významný hráč na poli transplantace, musí žádat o příspěvky, zatímco druhý registr, třikrát větší a bez finančních potíží, zůstává v relevantním komfortu.

Je to otázka efektivity nastavených pravidel. Ministerstvo a pojišťovna by měly okamžitě situaci řešit a nastavit podmínky tak, aby vyhovovaly potřebám IKEMu. Tato situace si žádá okamžitou pozornost a akci ze strany odpovědných institucí a vlády. Je nepřijatelné, aby dva registry pracovaly s různými pravidly a bez vzájemné podstatné spolupráce v situaci, kdy jde o životy lidí. Nyní je čas na přehodnocení a vytvoření efektivního systému, který zajistí rovnoměrné rozložení finančních prostředků a bude řešit problémy s financováním testování dárců. Lidé čekají na svůj druhý život a povinností státu je zajistit, aby ani jeden život nebyl ohrožen neefektivitou nebo nedostatkem prostředků.

Apeluji na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka za TOP 09, aby tady vystoupil v rámci tohoto bodu a řekl nám, jak okamžitě celý problém vyřeší, protože katastrofální váhavost by nás mohla stát příliš draho. Prosím o zařazení tohoto bodu jako prvního na dnešní jednání.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Takže jako první bod dnes, mám to poznamenáno.

Nyní požádám o vystoupení paní poslankyni Mádlovou, poté pana poslance Hendrycha. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já jsem chtěla požádat o zařazení sněmovního tisku 785. Je to malá novela zákona (č.) 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče. Jedná se konkrétně o usnadnění prostupnosti zdravotnických povolání, sester a zdravotnických záchranářů. Takto jsem nazvala i ten bod.

Jedná se o to, že dnes studenti vyšších zdravotnických škol a bakalářských studií oboru dětská sestra, všeobecná sestra a zdravotnický záchranář by mohli již po druhém ročníku nebo čtyřech semestrech a u záchranářů po pěti semestrech vykonávat pracovní pozici praktická sestra při svých brigádách, protože řada těchto studentů si při studiu přivydělává ve zdravotnických zařízeních, a určitě by to usnadnilo jednak samozřejmě činnosti ve zdravotnických zařízeních, kdy se potýkáme s kritickým nedostatkem zdravotnických pracovníků a zejména sester.

To by samozřejmě umožnilo, že by tito studenti právě o svých brigádách, zejména o sobotách a nedělích, mohli vykonávat profesi praktické sestry, kde si vlastně mohou upevňovat nabyté znalosti a dovednosti právě během těchto dvou let a pomohli by tak i zdravotnickému zařízení. V současné době bohužel jsou zaměstnáni jako sanitáři nebo možná jako ošetřovatelé, ale více sanitáři. A to si myslím, že je velká škoda a je na tom obrovská shoda nejen s vámi jako s koaličními partnery, protože jste vlastně i tomuto sněmovnímu tisku dali v podstatě zelenou při diskusích, ale je to prodiskutováno i s terénem, s profesními organizacemi, je to prodiskutováno i s asociací vzdělavatelů právě zdravotnických škol a všichni tito to podporují, protože to bude mít velmi prospěšný vliv na zdravotnickou praxi, kde se skutečně potýkáme s celou řadou problémů. Je to malá novela, nic tomu nebrání.

V současné době je ještě velký problém u dětských sester, protože ty vlastně nemohou vůbec vykonávat praktickou sestru ani po ukončení studia. Na to se nějak dopředu nemyslelo, čili by to v dobrém slova smyslu postihlo i tuto zdravotnickou zdravotnickou profesi. Jejich uplatnění jako praktické sestry právě po těch dvou letech studia má určitě i velký motivační význam, protože si mohou upevňovat znalosti a dovednosti nejen v těch technických kompetencích základní ošetřovatelské péče, ale vlastně mohou si tím procvičit i co to je být součástí zdravotnického týmu, kde má každý svoje stanovené místo právě v komplexní péči o pacienta. A nepochybně to může mít i blahodárný vliv na to, že si potom dané zdravotnické zařízení mohou vybrat jako svoje pracoviště.

Takže já bych vás chtěla požádat o podporu. Nevím, jestli vy dostáváte e-maily, jako dostávám já právě od studentů těchto oborů, abychom podpořili tuto novelu, protože by rádi využili svoje dosud nabyté znalosti a dovednosti do druhého ročníku a mohli tak při svých brigádách fungovat jako praktické sestry. Takže jsem vás chtěla tímto požádat o podporu tohoto sněmovního tisku 785 s názvem Usnadnění prostupnosti zdravotnických povolání sester a zdravotnických záchranářů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pevné zařazení navrhujete, paní poslankyně?

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Omlouvám se, jako druhý bod za pevně zařazené body.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Dnes? (Poslankyně Mádlová: Ano.) A je to tedy sněmovní tisk 785, jako druhý bod za pevně zařazené body dnes.

Nyní požádám pana poslance Igora Hendrycha, aby vystoupil se svým návrhem, a poté se připraví pan poslanec Nacher.

 

Poslanec Igor Hendrych: Tak děkuji vám za slovo, vážená paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně, já jsem tady proto, abych navrhl nový bod pod názvem Finanční ohodnocení vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů. Je to v podstatě reakce na odpověď na interpelaci, kterou jsem obdržel v minulém týdnu od předsedy vlády pana Fialy, který na to interpelované mi píše tedy, že srovnání platů příslušníků bezpečnostních sborů a Armády České republiky v podstatě bylo analyzováno na pokyn vlády z 8. ledna 2025 a že se tím jakoby důsledně zabývají a tak dále. Já samozřejmě mám tu analýzu k dispozici. Něco z ní tady budu asi jakoby používat nebo možná i citovat.

Mně v kontextu té odpovědi hned na první pohled zaujalo, že se ta analýza vůbec netýkala kromě policistů, hasičů a vojáků, že se vůbec netýkala dalších bezpečnostních sborů. Vůbec nebylo zadáno a ono se to v té analýze i píše, že se vůbec neanalyzovaly platy příslušníků Vězeňské služby České republiky, neanalyzovaly se platy příslušníků Celní správy a dalších bezpečnostních sborů, což je Generální inspekce bezpečnostních sborů a také tajných služeb, když to řeknu takto obecně. To mě trošku překvapilo, protože jak Celní správa, tak zejména ta vojenská služba České republiky se rovněž potýká s problematickým náborem nových příslušníků a podle neoficiálních informací, které si samozřejmě jsem schopen zjistit, tak je na tom podobně jak ta Policie České republiky. To znamená, že výrazně zaostává za platy příslušníků Armády České republiky.

Takže za prvé, proč se to zabývalo, proč v podstatě ta analýza vycházela jenom z dat pro policii a pro Hasičský záchranný sbor a armádu? Proč se nezabývala i dalšími bezpečnostními sbory? Protože jak bylo několikrát řečeno vládními představiteli i samotným panem premiérem, tak vnitřní bezpečnost je jenom jedna a tu zahrnují tedy všechny bezpečnostní sbory, nejenom některé vybrané. Takže tohle bych rád tady probral už s akcentem na to, že zrovna ta Vězeňská služba konkrétně v podstatě se potýká s permanentním nedostatkem příslušníků. Aktuálně jich chybí kolem sedmi set, osmi set a celkově těch příslušníků je 7 600. Pokud se podíváme na Celní správu, tak těch příslušníků jsou zhruba necelé 4 000. Takže je to nezanedbatelné množství lidí, kteří se starají o naši vnitřní bezpečnost rovněž.

Já jsem se tady dočetl v té analýze poměrně překvapivé... překvapivý tedy výrok. Vzhledem k omezenému času pro zpracování této analýzy se analýza soustředí a tak dál pouze na specifickou část problému. Já si myslím, že tenhleten problém je tady již delší dobu. Vy jste na to měli tři roky, teprve 8. 1. jste zadali analýzu a pak tvrdíte, že na to byl omezený čas a tak dál. Já si nemyslím, že to je věc, která by se měla takovýmhle způsobem zužovat. Už vůbec nerozumím tomu, proč jste v podstatě vycházeli z roku 2023. Zadání přišlo 8. 1. 2025 a ta analýza nějakých pátek trvala v průběhu jara, takže nerozumím tomu, proč se nevycházelo z dat mnohem aktuálnějších, což je rok 2024.

A to jsou důležité skutečnosti, které si myslím, že bychom měli tady na plénu Poslanecké sněmovny probrat, a myslím si, že velice urgentně, protože když to dám ještě do kontextu s dalšími výroky některých vládních představitelů, konkrétně paní ministryně obrany Černochové a pana ministra vnitra Rakušana, tak v podstatě při tom rozdílu, který aktuálně trvá mezi tou policií a armádou České republiky, který je zhruba mezi třemi a sedmi tisíci, cituji z analýzy, tak by se v podstatě měl nadále prohloubit. Armáda by měla podle toho, co tvrdila paní ministryně, bylo to ve sdělovacích prostředcích, by měli dostat vojáci nějakých osm, deset tisíc, a pan ministr Rakušan tvrdí, že policisté, hasiči by měli dostat čtyři tisíce. Takže současný problém, který tady máme, že ten rozdíl mezi armádou a těmi bezpečnostními sbory už je nyní, tak se tady tímhletím, pokud to tak bude, tak se ještě více prohloubí, což si myslím, že tedy rozhodně není dobře. A i ta analýza samozřejmě hovoří o tom, že dochází k tomu, že v podstatě si ty sbory, když to budu trošku parafrázovat, kanibalizují vlastně nábor těch svých příslušníků, a to je samozřejmě pro bezpečnost jako celek velice špatně.

Takže bych byl rád, kdybychom se k tomu vyjádřili, kdyby se k tomu vyjádřila paní ministryně Černochová, pokud bychom ten bod zařadili, pan ministr vnitra, a řekli nám nějakou trošku jako širší koncepci, jak to tedy vidí s tím ohodnocením vlastně všech lidí, kteří se podílejí na bezpečnosti České republiky, jak na té vnitřní, tak na té vnější. A pro formát navrhoval bych to jako třetí bod dnešního jednání a ještě jednou tedy zopakuju pro pana místopředsedu, že by se ten bod měl jmenovat Finanční ohodnocení příslušníků bezpečnostních sborů a Armády České republiky. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak já děkuji a teď postupně s přednostním právem byla paní místopředsedkyně a hned poté paní ministryně.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za kratičké vystřídání v řízení schůze. Já jenom načtu návrh, abychom projednávali v příštím týdnu na středu 23. 4. jako první bod sněmovní tisk 728, je to bod 160, občanský zákoník. A proč? Protože tam jsou navrženy myslím poměrně průchozí změny: zjednodušení v oblasti úpravy rozvodů a také zákaz fyzických trestů dětí. A poněvadž je to tady poměrně zablokované, ta třetí čtení se teďka zasekla, tak my bychom rádi, aby alespoň tato věc prošla. Co se týče těch fyzických trestů dětí, tak je to poměrně značné téma v tom, že jsme jedna z posledních zemí toho západního světa, která se nevyjádřila k tomu bez sankcí, zdůrazňuji bez sankcí, že to prostě není dobře, že to neprospívá, že to z toho dlouhodobého pohledu nenese dobré ovoce.

Já bych tedy navrhovala, abychom ten tisk 728, což je občanský zákoník, obsahově rozvody a zákaz fyzických trestů dětí, probrali příští týden v rámci bloku třetích čtení, ve středu 23. dubna jako první bod. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, mám poznamenáno.

Nyní s přednostním právem paní ministryně.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuju, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, byla jsem vyzvána panem kolegou poslancem, abych reagovala. Nemůžu reagovat na analýzu, kterou jsem já nezadávala. Takto: počkejme na vyjádření pana ministra vnitra. Ale můžu reagovat na některá vaše slova, kdy se pokoušíte srovnávat příslušníky bezpečnostních sborů s příslušníky Armády České republiky. To srovnání není možné, pane kolego, z několika důvodů, které se vám pokusím tady velmi stručně přiblížit.

Příslušníci bezpečnostních sborů mají pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Příslušníci Armády České republiky mají kontrakt na dobu určitou, takže nejistotu, jestli po dvou letech, po čtyřech letech s nimi někdo ten závazek dál prodlouží. Příslušníci armády z 80 procent pracují mimo místo svého bydliště a dojíždějí daleko za svým zaměstnáním. Příslušníci armády odjíždějí na mise, které trvají zpravidla půl roku. Chodí do různých kurzů, které také trvají měsíce. Když si spočtete, jak často bývá voják nebo vojákyně doma se svojí rodinou v místě svého bydliště, tak dojdete k velmi nízkým dnům na rozdíl od příslušníků bezpečnostních sborů. Tohle prostě je fakt, který teď tady neříkám, že bych si ta data tahala z prstu, ale tohle jsou opravdu dlouhodobá data a informace, které máme o příslušnících Armády České republiky.

Příslušníkům Armády České republiky nejsou propláceny přesčasy. Policistům, příslušníkům bezpečnostních sborů přesčasy propláceny jsou. Příslušníci Armády České republiky pracují 40 hodin týdně. Příslušníci bezpečnostních sborů pracují 37 a půl hodiny týdně, což když si spočítáte během toho jednoho měsíce, tak to máte vlastně o několik hodin víc, takže kdybyste přepočítával hodinovou mzdu, tak byste došel k úplně jiným číslům, než která jste tady před malou chvílí říkal.

V neposlední řadě každé období života vojáka nebo příslušníka bezpečnostních sborů je vlastně jiné v tom smyslu jeho příjmů, protože například u vojáků z povolání, když svléknou po patnácti letech uniformu a jdou do civilu, tak se do jejich výsluhových nároků započítává pět posledních let, celých let, dokončených let - plat, který neobsahuje odměny, přesčasy ani jiné benefity - ale příslušníci bezpečnostních sborů mají zápočet z posledního roku, z té pozice, ve které příslušníci bezpečnostních sborů jsou, a to včetně odměn, včetně přesčasů. Takže kdybyste se podíval vlastně na odměňování vojáků z povolání poté, co odejdou z armády, tak skutečně je to něco, co se nedá srovnávat s příslušníky bezpečnostních sborů.

Jestli ještě můžu - vidím, že jsem tady vyvolala debatu mezi kolegy z ANO (U poslance Hendrycha se sešel hlouček zainteresovaných spolustraníků.) - tak chci tady uvést na pravou míru to, co tady zaznělo, aby se tady dál nešířily dezinformace. Možná ještě jedna informace, která také by tady měla zaznít. V tom navýšení, které probíhalo v posledních letech, tak příslušníci armády měli navýšeno o 1 500, příslušníci bezpečnostních sborů o 2 500. To bylo v těch posledních letech.

Takže bych jenom chtěla poprosit, abychom měli v patrnosti tahleta data. Já jsem si dokonce nechávala i zpracovat studie, které se týkají našeho okolí, okolních států, jak jsou hodnoceni vojáci nebo příslušníci bezpečnostních sborů v zemích kolem nás, a vždycky to vychází ve prospěch vojáků. Vždycky vojáci mají vyšší platy než příslušníci bezpečnostních sborů. Mám tyto informace ze Slovenska, z Polska i z Německa, takže není to nic mimořádného.

Já bych tady chtěla říct, že já si velmi vážím práce všech lidí, kteří se rozhodli ve svém životě oblékat uniformu. Jako dlouholetá komunální politička vím, že i policie se potýká s nedostatkem lidí, že i policie řeší celou řadu svých problémů, které jsou spojeny s jejich službou. A rozhodně nejsem proti tomu, aby se jejich podmínky zlepšily. Ale chci vás poprosit, abychom to opravdu nedávali do kontrastu s vojáky, protože nelze srovnávat nesrovnatelné. Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní se s přednostním právem hlásí paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuju za slovo, paní místopředsedkyně. No, trošku taková zvláštní situace. Můj ctěný kolega Igor Hendrych tady načetl podle mě velmi zajímavý bod. Určitě by bylo na místě ten bod schválit a pak o něm tady debatovat tak, aby se mohli zapojit i další členové bezpečnostního výboru za hnutí ANO, kteří by bezesporu rádi reagovali na paní ministryni.

Paní ministryně nenačítala žádný bod a šla reagovat s přednostním právem. Už jsme to diskutovali několikrát, jestli to je možné, není to možné. Dobře. Jednou řeknete, že to není možné. Mně jste to řekli několikrát. Tak já jsem šla a vymýšlela jsem tady nějaké reakce na bod, já nevím co. Teď zas říkáte, že to možné je. Já si myslím, že to je jednoduché. Otevřete ten bod a nechte moje kolegy debatovat. (Potlesk z lavic hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní máme další přihlášku a svůj návrh přednese pan poslanec Patrik Nacher. Dále je připravena paní poslankyně Jana Berkovcová. Pokud ještě chcete připomenout pořadí, než dojde pan poslanec, tak poté paní poslankyně Marie Pošarová má dvě přihlášky, Robert Králíček a pak paní poslankyně Válková. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Tak děkuju, paní místopředsedkyně. Já tam mám dvě přihlášky, dal jsem to na jeden papír - ale určitě těch deset minut ani nevyužiju - protože mám dva různé návrhy.

První se týká sněmovního tisku 907, což je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení a zákon o ochraně spotřebitele. Takže vidíte, to je vládní návrh zákona, který jste, kolegyně, kolegové, možná přehlédli: 907. O co jde? Návrh zákona umožní českým výrobcům požádat u ÚPV, Úřad průmyslového vlastnictví, od 1. 12., nejpozději však do konce srpna 2026, o unijní zápis a zajistit tak plynulý přechod vnitrostátní ochrany na ochranu unijní tradičním českým označením, jakými jsou například český křišťál, český granát, karlovarský porcelán a podobně.

Součástí toho je i změna zákona o ochraně označení původu a i o ochraně spotřebitele, z které vyplývá povinnost do 1. 12. 2025 určit orgány odpovědné za kontroly na úseku ochrany zeměpisných označení, řemeslných a průmyslových výrobků, to znamená ochrana výrobců, ochrana spotřebitele. Tak jenom jsem chtěl poprosit, jestli bychom to mohli nějak - a tohleto očekávám, že by mohlo být takové nekonfliktní - že bychom to mohli uspíšit nějakým způsobem.

Takže bych poprosil to zařadit za zatím pevně zařazené body na dnešek, protože zítra máme třetí čtení, tak moc volbu nemáme. To je první návrh.

Ten druhý se týká - a jsem tady už asi, myslím si, podeváté - sněmovního tisku číslo 41, návrh Zastupitelstva hlavního města Prahy na vydání zákona, kterým se mění zákon (č.) 455/1991 Sb., tedy o živnostenském podnikání, živnostenský zákon.

Týká se to řešení krátkodobého ubytování, v centru Prahy zejména. A tenhleten návrh, který tady je už bratru od ledna 2021 - to je docela dlouho - tak vlastně řeší tu situaci, která se tak nějak, skoro bych řekl, nešikovně bude řešit v tom návrhu, který dneska tady budeme probírat ve druhém čtení, ten eTurista, který ale podle nás není úplně efektivní, který tam zavádí nějaký režim velkého bratra a neřeší tu podstatu. Ta podstata je, že bychom měli chtít zmocnit obce k vydání nařízení - samozřejmě pro ty, které to budou považovat za potřebné - umožnit omezit krátkodobé ubytování na určitý časový úsek, jako to je v jiných metropolích v Evropě. A stanovit si různé podmínky k tomu. Jedna z těch podmínek může být splnění nějakých parametrů, ať už jsou to podmínky hygienické či podmínky, které vydávají hasiči. Tam jsou různá protipožární, různý protipožární stupeň ochrany, různé ochranné prvky, hasicí přístroje, vchodové dveře a podobně. Prostě jde o to oddělit to, když ten byt slouží k bydlení a když ten byt slouží jako ubytovna, jako ubytování, jako pokoj, hotelový pokoj.

My si myslíme - a tady můžu mluvit i za kolegu Roberta Králíčka, s kterým to dlouhodobě řešíme - že by to mělo být zmocněno na úrovni obce. Nevím, proč to máme řešit na celostátní úrovni, když třeba ta problematika krátkodobého ubytování a s tím spojená bezpečnostní situace a podobně se týká zejména centra Prahy. Ani v Praze se to netýká celé Prahy a všech městských částí. Ale centra Prahy, týká se to možná Karlových Varů, možná Českého Krumlova, nevím.

Vzhledem k tomu, jak Poslanecká sněmovna má důvěru asi třetinovou oproti místním komunálním politikům, tak mně přijde dobré, abychom tu důvěru v to, aby se to rozhodovalo co nejblíž tomu občanovi, dali, tak bych se fakt vrátil k tomu původnímu návrhu Zastupitelstva hlavního města Prahy, to je tedy to zmocnění pro obce si to na svém území do určité míry regulovat a vytvářet nějaká pravidla.

Je to tisk číslo 41. Já bych ho zase zařadil jako první bod za již pevně zařazené body. Pokud byste to nezařadili, tak jenom tady dopředu říkám, že my potom už jsme vyčerpali s kolegou Králíčkem všechny možnosti. Jak říkám, já jsem tady byl asi devětkrát, kolega tady byl, nevím, kolikrát, třikrát, čtyřikrát s tímhletím návrhem. My bychom tedy prostě už jaksi vyčerpali tu možnost to změnit ze shora a ze strany jako politiků, tak bychom to začali řešit pomocí petice, kterou bychom rozjeli, kde bychom vytvořili aspoň zespoda nějaký tlak na to, aby se ta problematika, která určitě není černo-bílá, problematika s krátkodobým ubytováním vyřešila. Protože předvídáme tu věc, že zase před volbami tady bude spousta slibů, jak se s tím zejména v centru Prahy politici a politická reprezentace popasuje, a ve výsledku to dopadne jako teď, že tady čtyři roky na mikrofon po tom volám - můžete se podívat do stenozáznamu - a nepohnuli jsme se vůbec.

V tomto duchu také budeme s kolegou Králíčkem vystupovat - a máme i pozměňovací návrhy - k tomu tisku, který tam je, to je (tisk) 761, k tomu se potom vyjádříme, který by aspoň vylepšil to, co tedy v tom systému je, jakkoliv se domníváme, že ten výsledek potom nakonec neposlouží tomu, o čem já tady mluvím, to znamená řešení krátkodobého ubytování, ale vrhá tam nějaké další prvky kontroly jako občanů a - jak jsem řekl - velkého bratra. Takže vlastně místo abychom zase pomohli tomu cíli, tak vytvoříme - možná zčásti něco trochu vyřešíme a vytvoříme problém nový.

Takže já vás poprosím o posunutí toho návrhu Zastupitelstva hlavního města Prahy, který najdete pod sněmovním tiskem číslo 41, jako první bod za pevně zařazené dnes. Já vám děkuju za podporu. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011. Výrazný potlesk poslance Králíčka.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Jenom rekapituluji, ten první bod byl návrh zákona o původu výrobků a zeměpisných označení.

Nyní mám jako další přihlášenou paní poslankyni Janu Berkovcovou a poté paní poslankyni Marii Pošarovou. Prosím, paní poslankyně.

Poprosím o klid v levé části sálu. Je to velmi slyšet.

Prosím.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené dámy a vážení pánové, ráda bych navrhla nový bod s názvem Okamžité dofinancování škol a vzdělávání dětí v mateřských, základních a středních školách v roce 2025. Ten důvod je jednoduchý a za to velmi vážný. Školám chybí finance na provoz od září do konce tohoto roku. Vláda původně plánovala převést financování nepedagogických pracovníků na obce a kraje od 1. září roku 2025.Teď ale ministr Bek tento převod posouvá až na leden 2026, aniž by ale do škol poslal jedinou korunu navíc. Většina škol se spoléhala na slib pana ministra Beka, že v případě, že zákon nebude schválený nebo že bude posunutý, peníze do škol dorazí z vládní rozpočtové rezervy. Jenže ta už je vyčerpaná, mimo jiné i na dotace pro obnovitelné zdroje a školy tak od září nemají z čeho platit uklízečky, kuchařky, školníky, správce budov, účetní a IT specialisty, zkrátka lidi, bez kterých se vzdělávání neobejde.

Národní rozpočtová rada už dříve varovala, že v rozpočtu školství chybí 11 miliard korun, podle odborníků z praxe to je možná ještě mnohem více. Nejde jenom o mzdy, jedná se o pomůcky, učebnice, psychologickou podporu a bezpečný provoz škol.

Vy tady chcete spouštět ve školách reformu, nové rámcové vzdělávací programy, ale stále po školách jenom chcete nějaké nové nároky, nové úkoly, nové požadavky, ale bez peněz, bez financování, v nejistotě, v chaosu.

Nikdo mi zatím neodpověděl na otázku, kterou jsem kladla, nedozvěděla jsem se odpověď ani od pana ministra financí, ani od pana ministra školství, kde vláda vezme peníze na dofinancování nepedagogických pracovníků od září tohoto roku? Tato otázka zůstává stále nezodpovězená. Vláda tvrdí, že jí záleží na moderním vzdělávání, ale bez základního financování to jsou jenom pouhé prázdné slogany. Nejedná se jenom o technický rozpočtový problém. Tady vidím totální selhání státu vůči dětem.

A v této situaci, kdy 80 000 nepedagogických pracovníků netuší, jak a kým budou od září financováni, tak přichází vláda s další novinkou, která na 40 000 kuchařek ve školních jídelnách klade nové a nové další požadavky, nové a nové povinnosti v jejich práci, které souvisí s novou připravovanou vyhláškou ohledně školního stravování. Vy ty lidi nedokážete zaplatit, ale stále po nich jenom chcete nové úkoly, nové požadavky, nové povinnosti a zvyšující se nároky na jejich práci.

Ten můj navržený bod má jediný cíl: pojďme se otevřeně, věcně a s jasným závěrem pobavit o tom, jak zajistíte školám chybějící finanční prostředky na provoz od září do prosince tohoto roku. Děkuji za podporu při zařazení tohoto bodu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Paní poslankyně, návrh na pevné zařazení máte, nebo nikoliv?

 

Poslankyně Jana Berkovcová: První bod.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Marie Pošarová se svými dvěma přihláškami, poté pan poslanec Králíček. Prosím.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, tak já bych chtěla zařadit nový bod, a to Pomoc průmyslu v České republice, a chtěla bych se zeptat, proč vláda nepomáhá vůbec průmyslu? Firmy krachují a ztrácíme konkurenceschopnost, český průmysl kolabuje, firmy zavírají, propouštějí a přicházejí o zakázky, vysoké ceny energií likvidují výrobu, zatímco jiné státy masivně podporují své podniky od Německa po Francii a u nás se vláda dívá jinam. Kde je podpora malým a středním podnikům, kde jsou řešení a zákony na levnější energie? Místo toho rostou náklady, byrokracie a nejistota. Výsledkem je, že české firmy přestávají být konkurenceschopné a s nimi i celá ekonomika. Bez silného průmyslu prostě nemáme budoucnost, potřebujeme činy a vláda musí jednat okamžitě, protože bez průmyslu nebudou peníze ani do rozpočtu na infrastrukturu na sociální, ani na zdravotní. Když nebudeme to řešit hned, tak za pár let nebude ani komu pomáhat. Takže to je první bod na zařazení a ten bych zařadila jako první bod.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím, paní poslankyně...

 

Poslankyně Marie Pošarová: Ten bych zařadila jako první bod, tedy na dnešní jednání, Pomoc průmyslu v České republice.

Co se týče druhého návrhu, nového bodu, tak navrhuju zařadit Zmatek kolem Dukovan. Vláda selhává v klíčovém rozhodnutí. V době, kdy Česká republika zoufale potřebuje stabilní a levný zdroj energie, vláda nedokáže rozhodnout o dostavbě nového jaderného bloku v Dukovanech. Místo jasného postupu sledujeme chaotické lavírování, nejistotu a politické hrátky. Korejská společnost KHNP, uchazeč o dostavbu jaderného bloku v Dukovanech, nesplňuje jednu z klíčových podmínek tendru, a to, co si stanovila Česká republika, zapojení alespoň 60 procent českých firem do projektu. To měl být základ. Podpora domácího průmyslu, pracovních míst a know-how. Místo toho hrozí, že za stovky miliard korun dostaneme stavbu řízenou ze zahraničí s minimálním přínosem pro českou ekonomiku.

A co na to vláda? Mlčí. Nechává probíhat soutěž, která odporuje původním pravidlům. Je nepřijatelné, aby byly české firmy odsunuty na druhou kolej v projektu takového rozsahu. Pokud podmínky tendru neplatí pro všechny stejně, nejde o férovou soutěž, ale o politické rozhodnutí bez odpovědnosti. A já se ptám, jak dlouho ještě bude vláda rozhodnutí oddalovat? Kolik nás budou stát další roky nečinnosti? Energetická bezpečnost není prostor pro váhání, alibismus ani zákulisní dohody. Jde o klíčový projekt pro budoucnost země a vláda v něm zatím fatálně selhává. Děkuji. A to bych zařadila jako druhý bod dnešního jednání.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Jako první bod dnešního jednání a ten název byl Zmatek kolem Dukovan, vláda selhává...

 

Poslankyně Marie Pošarová: Zmatek kolem Dukovan, vláda selhává v klíčovém rozhodnutí.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Jako první bod dnes. Vše je poznačeno pro toho, kdo bude řídit hlasování.

Pan poslanec Robert Králíček. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážená paní předsedající, paní ministryně, pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych rád dnes navrhnul bod, který se jmenuje Zadávání IT zakázek na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Toto téma mě velmi znepokojuje, protože to, jakým způsobem Ministerstvo práce a sociálních věcí nakládá s veřejnými prostředky při zadávání veřejných zakázek, je přinejmenším podezřelé. Nedávné informace odhalily alarmující praktiky, které podkopávají důvěru veřejnosti v transparentnost a efektivitu státní správy. A já si myslím, že bychom o tomto tématu měli dnes mluvit. Někteří z vás možná neví, o co jde, takže rád celý příběh připomenu.

Podle článku serveru Seznam Zprávy získala malá IT firma Tekies zakázky od MPSV v hodnotě 300 milionů korun. Zajímavé ale je, kde má tato firma sídlo. Tekies sídlí totiž v činžovním domě na pražském Smíchově.

Jde o firmu, která ještě nedávno neměla žádné zkušenosti se státními zakázkami. Jde o firmu, která i s těmito podle mého soudu nevelkými zkušenostmi uzavřela s ministerstvem 52 smluv během dvou let. Zarážející je, že tento nárůst zakázek nastal krátce poté, co se hlavním IT architektem Ministerstva práce a sociálních věcí stal Pavel Vybíral. Jméno vám možná nic neřekne, ale věřte, že jde o člověka, který dříve pro Teckies pracoval a spoluvlastnil její sesterskou firmu DNAi. Zastavit bych se také chtěl u životopisu pana Vybírala, jeho životopis totiž doznal v posledních měsících zásadní změny. Pan Vybíral totiž před nějakým časem záznamy své kariéry v DNAi, tak i v sesterské firmě Tekies smazal. Ve svém profesním životě na životopise na sociálních sítích Linkedln. In o tom nyní nemá žádnou zmínku.

Seznam Zprávy ale přišly na to, že ještě před nějakou dobou se tam oběma zkušenostmi pyšnil a hrdě se k nim hlásil. Redakci nyní anonymní zdroj poskytl jako doklad i snímek obrazovky pořízení dle dobrovolných dat v dubnu 2024. U firmy DNAi je tam současný hlavní architekt z Ministerstva práce a sociálních věcí uveden coby spolumajitel a u firmy Tekies je zapsán jako manažer. Chcete vědět, jak vzniklo toto smazání dvou firem? Prý panu Vybíralovi někdo hacknul profil. Opravdu chceme, aby takovýto člověk spolupracoval na IT systémech na MPSV? Tato situace vyvolává vážné otázky ohledně střetu zájmů a transparentnosti při zadávání veřejných zakázek. Je nepřijatelné, aby osoby s předchozími vazbami na dodavatele měly rozhodující vliv na přidělování zakázek v takovém rozsahu.

Je naší povinností zajistit, aby veřejné prostředky byly využívány efektivně, transparentně a v souladu se zákonem. Občané mají právo očekávat, že jejich daně budou spravovány odpovědně a bez zbytečného plýtvání. Proto vás, vážené kolegyně a kolegové, žádám, abychom společně schválili tento bod a podnikli kroky k nápravě situace na MPSV a obnovili důvěru veřejnosti v naše instituce. Děkuji za pozornost. Jinak navrhuji zařazení jako pátý bod po pevně zařazených bodech dnešního dne.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Jako pátý bod po pevně zařazených bodech dnešního dne, bude poznamenáno. Je to bod s názvem Zadávání IT zakázek na MPSV. Děkuji.

Nyní vystoupí paní poslankyně Helena Válková se svými dvěma návrhy bodů. Poté se může připravit pan poslanec Sadovský, Zlínský, Koten a Michálek. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuju, paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, milí kolegové, já mám opravdu dva návrhy. Ten jeden vyplývá z úkolu, který nám dala, respektive který zakotvila v jednom ze svých usnesení Rada vlády pro záležitosti romské menšiny 26. března 2025. Já vám to přečtu. Je to usnesení číslo 2/2025, kdy jsou to tři body a z toho se již odvíjí i ten můj požadavek.

Za prvé, vítá pozměňovací návrh poslankyň Evy Decroix a Heleny Válkové k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 (Sb.), o veřejném zdravotním pojištění, v rámci kterého tedy se novelizuje i tím pozměňovacím návrhem zákon č. 297/2021 (Sb.), to je o tom poskytnutí jednorázové peněžité částky osobám, které byly v minulosti sterilizovány v rozporu s právem.

Za druhé, veřejný ochránce práv se obrací a Rada vlády pro záležitosti romské menšiny se obrací na předkladatelky Evu Decroix a Helenu Válkovou, aby vyvinuly veškeré úsilí k zajištění projednání pozměňovacího návrhu v nejbližších termínech třetího čtení zákona, takže já plním toto usnesení tím, že vás žádám a prosím, abyste na příští schůzi, kdy budeme mít třetí čtení po Velikonocích, zařadili jako první bod. Tady opravdu to slibuji, že to by bylo bleskové. Tam se jenom prodlužuje ta lhůta. Je to domluvené napříč koalicí, samozřejmě opozice to podporuje.

Jsme tam taky jako předkladatelky obě dvě, čili na 23. dubna jako první bod jednání. Je to (na) vteřinečku, sněmovní tisk 849, bod 181, jako první bod na jednání naší Sněmovny 23. dubna.

No a ten druhý návrh, ten se týká zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Je to sněmovní tisk 750.

To se zase na mě obrací - ale opravdu, snad to slyší, protože já už mám pocit, že nedůvěřují, že to vůbec projednáme - desítky znalců, nejsou to stovky, ale desítky, kteří říkají, že ten znalecký systém klekne, pokud tedy tu novelu, která není velká, ale přeci jenom má tu možnost nedělat, neskládat ty zkoušky obecné způsobilosti, neschválíme včas a 1. ledna 2026 by bylo nutné i pro ty zbývající znalce, kteří měli tedy na to lhůtu pět let, ty zkoušky vykonat. Řada z nich je připravena odejít. Takže já bych to zkrátila, já navrhuji jako druhý bod, třetí čtení, sněmovního tisku 750, novela zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, na 23. dubna 2025 a mám ještě načíst číslo. (Předsedající: Je to bod 164.)

Ano, je to bod 164. Děkuji, paní místopředsedkyně. Je to tak.

Takže myslím si, že tím je můj požadavek jasně formulován. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Ten první bod je tedy Návrh zákona o veřejném zdravotním pojištění?

 

Poslankyně Helena Válková: Ano, protože je tam ten pozměňovací návrh, o kterém jsem hovořila.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Oba body jsou poznamenány a my můžeme přistoupit k další přihlášce, a sice přednese svůj návrh pan poslanec Petr Sadovský, poté pan poslanec Vladimír Zlínský.

 

Poslanec Petr Sadovský: Děkuji, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych předložil návrh na zařazení nového bodu do našeho jednání. Jde o prošetření postupu ministra vnitra, pana Víta Rakušana, ve věci údajného zasahování do vyšetřování případu stíhaného podnikatele. Tento bod jednání považuji za nezbytný s ohledem na objasnění role pana ministra, především s ohledem na jeho komunikaci a údajné ovlivňování činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Podle informací z médií měla Generální inspekce bezpečnostních sborů daný případ již prošetřit a odložit. Tento fakt měl být znám stíhanému podnikateli, který ministra Rakušana skrze dalšího člena STANu kontaktoval. Právník onoho podnikatele dále uvedl, že ministr Rakušan měl za úkol dohlédnout na GIBS, což údajně představuje jediný způsob, jak ovlivnit policejní práci.

Rád bych připomněl, že GIBS je nezávislá instituce, která podléhá premiérovi, ne panu ministrovi. Jakékoliv zapojení ministra vnitra do záležitostí GIBS tak vzbuzuje vážné otázky ohledně respektování její nezávislosti. Objevují se obavy, zda ministr vnitra nezneužívá své postavení tím, že zasahuje do těchto nezávislých procesů.

V této souvislosti bych rád položil několik klíčových otázek, na které by měl pan ministr poskytnout odpověď. Za prvé, jaké konkrétní kroky podnikl ministr v rámci komunikace s GIBS? Za druhé, jaký byl důvod k obcházení standardních postupů a zasahování do případu, který byl již uzavřen? A za třetí, jakým způsobem ministr vysvětluje své zapojení, zejména v záležitostech, které by měly zůstávat nezávislé? Doporučuji, aby pan ministr vnitra Vít Rakušan poskytl Poslanecké sněmovně podrobné vysvětlení svého postupu a důvody, které ho vedly k jeho zapojení se do této kauzy.

Věřím, že tento bod je natolik důležitý, že podpoříte jeho zařazení jako první bod dnešního jednání. Děkuji vám za pozornost a doufám, že se nám podaří tuto situaci důkladně objasnit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Jenom se ujistím, ten název bodu: Prošetření postupu ministra vnitra Víta Rakušana ve věci údajného zasahování do vyšetřování stíhaného podnikatele? (Poslanec Sadovský souhlasí.) Děkuji.

Nyní vystoupí pan poslanec Zlínský, poté pan poslanec Koten. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, dovolte, abych tady navrhl nový bod programu dnešního jednání, který doporučuji vzhledem k velké důležitosti zařadit jako první, který by měl název Pokles porodnosti, příčiny a východiska.

Já si dovolím citovat z tisku, kde (dle) údajů Českého statistického úřadu se v roce 2024 v Česku narodilo jen lehce přes 84 000 dětí, což je nejméně v historii měření České republiky. Zemřelých bylo 112 000, což znamená, že Češi přirozeným úbytkem obyvatel vymírají. Počet obyvatel tak zvyšuje pouze migrace. Přirozenou měrou se populace Česka šestým rokem v řadě zmenšila. Úhrnná plodnost klesla od roku 2021, kdy byla 1,83 - což znamená, že je to počet dětí, které přísluší jedné ženě - do roku 2024 na 1,37.

Měli bychom se zamyslet nad tím, jaké jsou možné příčiny tohoto stavu, a já se to tady poměrně podrobně pokusím rozebrat. Já už jsem k tomu několikrát vystupoval, jestli si to pamatujete, v době, kdy jsme tady jednali o důchodové reformě, tak se to tady probíralo horem dolem. Zdá se, že ta situace se nelepší, spíše se horší, takže si myslím, že do budoucna se stane jedním z nejdůležitějších bodů, o kterých tady bude budoucí Poslanecká sněmovna jednat.

Žijeme v době druhého demografického přechodu, kdy se z důvodu industrializace a modernizace společností a z toho vyplývající změny charakteru života, změnil bohužel negativně vztah žen k početí a výchově dětí. Tento trend v Česku - tehdy to samozřejmě byla Československá socialistická republika - postihl poprvé v druhé polovině šedesátých let, kdy se úhrnná plodnost přiblížila hodnotě 2,0. Výsledkem toho byla reakce tehdejšího vedení státu a i Komunistické strany Československa, kdy se vlastně udělalo spoustu propopulačních opatření a podařilo se tehdy zvýšit porodnost z té hodnoty asi 2,0 nebo 1,9 kolem roku 1975 asi na 2,5.

Bohužel, jakékoliv takové opatření se udělá, tak většinou nemá trvalou platnost, protože obyvatelstvo si na to postupně zvykne, na ty výhody, a postupně docházelo znovu k poklesu a ke stagnaci té hodnoty. Opět se ta hodnota dostala k hodnotě 2,0 a případně i lehce pod ní. Pak nastal katastrofický pokles po roku 1989 po revoluci, kdy jsme klesli na nejnižší úroveň úhrnné plodnosti, která byla nižší než 1,2. Bylo to dáno pravděpodobně tím, že lidé objevili mnoho možností, jakým způsobem se bavit, jakým způsobem cestovat, takže odkládali založení rodin, protože pak došlo zase k určitému vzestupu, kdy se úhrnná plodnost vyšplhala někde k úrovní až, dejme tomu 1,7, 1,8, a to platilo až do roku 2021, kdy jak jsem řekl, to byla ta hodnota 1,83. Od té doby začal prudký sešup, každý rok cirka o 10 procent až na současných 1,37.

Základním a zatím téměř neřešeným problémem západních společností, který musí zákonitě vyústit v jejich kolaps, je masivní pokles plodnosti a porodnosti téměř ve všech rozvinutých zemích a hlavně v těch zemích, které jsou v maximální míře přetechnizované a digitalizované. Považte, v Jižní Koreji je úhrnná plodnost 0,67. O moc lépe na tom není třeba Tchaj-wan nebo Čína, Japonsko a případně některé státy Evropské unie, kupodivu hlavně ty, které jsou v jižní Evropě. Z chování budoucích nerodiček lze usuzovat, že u nich pravděpodobně dochází vlivem mozkových a následně hormonálních změn k oslabení jak pohlavního, tak i rodičovského pudu a občas i pohlavní identity, jak vidíme v poslední době.

Završením všeho je potom logická - samozřejmě v uvozovkách - úvaha mnoha žen, že děti omezují jejich kariéru a možnosti zábavy. Zároveň mnoho žen, které by o pořízení vlastního potomka uvažovaly, odkládá z profesních důvodů početí dítěte na neurčito, aniž by byly důrazně varovány před klesající pravděpodobností otěhotnění v pozdním věku a nebo toto varování neberou v úvahu.

Dalším limitujícím faktorem, který snižuje možnosti žen najít si partnera, je pokles maskulinity mužů, jejichž extrémní polohou je rozvoj genderové fluidity. Toto má s velkou pravděpodobností stejnou příčinu jako všechny popsané sebedestruktivní psychické projevy, tedy náš současný způsob života.

Bohužel se nám podařilo prostřednictvím spolehlivých a relativně bezpečných antikoncepčních a interrupčních prostředků oddělit slast od rozmnožování. Narušili jsme tím úspěšný evoluční koncept lidského rozmnožování, který byl vykonstruován evolucí na zcela jiné podmínky života lidského druhu, kdy pohlavní pud posílený intenzivní slasti byl zárukou, že při patřičném množství kopulací dojde k dostatečně častému úspěšnému oplodnění a při vhodných podmínkách bude následovat i přežití jedinců až do pohlavní dospělosti. Nahradili jsme přirozenou sexuální slast digitálními slastmi a z ní vyplývajícími závislostmi vznikajícími využíváním digitálních technologií při sledování sociálních sítí, hraní počítačových her a provozování virtuálního sexu a konzumaci pornografie, a to dětského věku.

Základem jakýchkoliv úvah ovlivnit tento ničivý trend, který již nyní vystrkuje drápky v podobě neudržitelnosti důchodových systémů jednotlivých rozvinutých zemí v současné podobě, a vše bude podporováno problémy se zajištěním kvalitní zdravotní péče v blízké budoucnosti.

Dalším nevyhnutelným následkem bude zhoršování ekonomické situace postižených zemí s úbytkem ekonomicky aktivní populace s ničivými dopady na globalizovanou ekonomiku, která vytvořila specializaci a závislost ekonomik jednotlivých kooperujících států a tím pádem se mohou tyto ekonomické změny propsat i do bezpečnostní situace ve světě válkou o zdroje a tím způsobit rozpad globalizovaného obchodu a ekonomiky s velmi negativními důsledky vzhledem k zajištění základních životních potřeb a služeb včetně rozvoje nedostatku energie, léků a potravin.

Velmi rád bych se mýlil, že tato situace v současné době nezačala. Kam vede řešení této problematiky prostřednictvím neřízené migrace z kulturně a společensky nekompatibilních oblastí s dostatkem populace, vidíme nyní v přímém přenosu ze západní a severní Evropy a není tak těžké domyslet další vývoj situace v těchto zemích v blízké budoucnosti, kdy občanské války a náboženské multietnické konflikty nemusí být žádnou fikcí a antiutopií. Pokud se podíváme na možné příčiny, proč mladí lidé odmítají mít dostatek dětí, je to velmi složitá a komplexní věc a jen říkám, že všechno, co budu říkat a sdělovat, vystihuje tu problematiku na sto procent. Pochopitelně jsou tam ekonomické důvody. Myslím si, že asi jeden z nejdůležitějších je nedostatek bydlení, nedostatečné ekonomické zabezpečení mladých lidí, ale tomu se nechci věnovat, nejsem na to odborník.

Další věc, kterou považuju za důležitou, jsou takzvané hedonistické příčiny, kdy zábava, cestování, případně nekonečné studium těchto lidí a odvolávání na budování kariéry, která samozřejmě zabezpečuje to, aby lidi mohli ty hedonistické svoje choutky zabezpečovat. Samozřejmě hraje tam roli pokles optimistického očekávání, protože spousta mladých lidí je vystresováno klimatickou změnou, která prostě zaujímá podstatnou část toho, co se dovídáme ze sdělovacích prostředků, pak je to samozřejmě válka na Ukrajině a ještě bych zmínil, což je taky hodně důležité, nedostatek pozitivních společenských vizí, protože nemáme žádnou jasnou společenskou optimistickou vizi, která by mladé lidi zaujala.

Musím tady zmínit antikoncepci, protože samozřejmě antikoncepce má i pozitivní důsledky, že se dá plánovat rodičovství, ale mají negativní důsledky, protože spousty dětí, které byly počaty takzvaně omylem, tak si mnohé ženy nechaly. Už jsem to tady říkal, že patřím mezi ně.

Dále musíme brát v úvahu to, že ten pokles nastal v roce 2022 náhle, na přelomu roku 2021 a 2022, takže nám tam naskakuje, že důvodem poklesu té plodnosti a porodnosti může být buď covid-19, pandemie a nebo případně vakcinace proti němu. Dále, co musíme zmínit, jsou mikroplasty, chemizace, použití hormonálních disruptorů, což jsou látky, které narušují fungování hormonálního systému, mimochodem jsou v hračkách, elektromagnetické záření, kterým jsme mimořádně hustě obklopeni a ta jeho intenzita se zvyšuje, případně změna mikrobiomu, protože změnou potravy, požívání chemicky ošetřené potravy a antibiotik změníme svůj mikrobiom a mikrobiom ovlivňuje naše chování. Dále digitalizace společnosti - už jsem o tom tady mluvil - která vede k intoxikaci mozků mladých lidí návykovým obsahem: sledováním pornografie, sledováním domněle superúspěšných a superdokonalých jedinců, což podkopává sebedůvěru mladých lidí - sex po internetu k oplození nevede, to jsem ještě neslyšel - návyk na hraní počítačových her a tvrdé pornografií se spánkovou deprivací a chronickou únavou libidu a potenci taky nepřidá.

Vliv hyperprotektivní výchovy na neschopnost snášet jakýkoliv psychický a duševní stres, což rodičovství zajisté je i při všech pozitivních vjemech z něho vyplývajících, vznik a podpora genderové fluidity a pokud přijmeme základní premisu, že pokles porodnosti a plodnosti je neřešitelný stav, potom si sami podepisujeme ortel smrti nad naší státností, národem i jeho genofondem.

Je patrné, že snaha současných elit o odpoutání pozornosti od tohoto zásadního problému je sebedestruktivní, stejně jako jeho bagatelizace s poukazováním na to, že problém se nikomu nedaří řešit a nejjednodušší je přijmout migranty ze zemí, kde se ještě rodí děti. Vymírání populace vyspělých společností potom lze z tohoto pohledu chápat i jako jakýsi autoregulační proces množství jedinců lidského druhu na planetě Zemi. V případě, že selže regulace prostřednictvím omezeného množství dostupných zdrojů a působením patologických agens způsobujících smrtelné nemoci, nastupuje nejméně bolestivá varianta, a to pokles plodnosti a porodnosti, která ovšem může otevřít dveře pekla, to znamená dveře hladomorům a pandemii.

Všechny výše uvedené úvahy nejsou ovšem důvodem k fatalismu, ba právě naopak. V blízké budoucnosti uspějí právě ty civilizace a společnosti, které se s tímto zásadním problémem dokáží úspěšně vypořádat. Moc bych si přál, aby to byla i naše společnost. Budoucnost mladé generace negativně neovlivní zásadním způsobem současné klimatické změny, které nemohou zásadním způsobem mitigovat, ale naopak jejich neochota a nechuť mít děti se všemi z toho vyplývajícími výše uvedenými následky. Toto je základní sdělení mého vystoupení, které míním opakovat pořád jako sám voják v poli, pokud tady budu. Pochopitelně jim k tomu musí politická reprezentace vytvořit podmínky, ale nejdříve musí mladé lidi přesvědčit o tom, že bez dětí je jejich budoucnost mimořádně chmurná a v případě masivní migrace je ještě chmurnější.

Nestrašte klimatickou změnou, ale spíše současným demografickým armagedonem a vymíráním původní populace, které vedou k decimaci naší populace a roztáčí moji oblíbenou populační spirálu smrti, ze které bude v budoucnu skutečně těžké uniknout, pokud se brzy nevzpamatujeme. Tím vyzývám všechny politiky, demografy i sdělovací prostředky, kterým záleží na budoucnosti našeho státu, našeho národa, včetně jeho genofondu, aby se k této snaze připojili. Občanům vzkazují, aby se nenechali nachytat novodobými krysaři na snadný a blahobytný život bez v uvozovkách otravných dětí.

Peklo si tuto půjčku vybere velmi brzy, pokud své chování nezměníte a necháte se dále balamutit zlatým teletem hédonismu současnými protagonisty tohoto přístupu. Z výše uvedeného potom vyplývají další propopulační opatření, kromě ekonomických i výchova dětí a mládeže k rodičovství, zvyšování fyzické a psychické rezilience neboli odolnosti, omezení používání digitálních technologií dětmi a mladistvými, změna společenské atmosféry vzhledem k rodičovství jako k absolutní prioritě, kolektivní fyzická pohybová aktivita v přírodě pro smíšené skupiny mladistvých. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Máme zde dvě poslední přihlášky. Svůj příspěvek nyní přednese pan poslanec Radek Koten a poté přednese svůj návrh k pořadu pan poslanec Jakub Michálek. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážení ministři, vážení kolegové poslanci, poslankyně, dámy a pánové, dovolte, abych navrhl bod s názvem Koalice ochotných. Bylo by asi pravděpodobně dobré, kdybychom si tady vyjasnili v Poslanecké sněmovně, zda se tedy se státy, jako je Velká Británie, Francie, Německo, Litva, Lotyšsko, i Česká republika zúčastní nějakých akcí na území Ukrajiny. Myslím si, že by bylo fér našim občanům před volbami sdělit, zda tedy tato vláda chce nějakým způsobem vyslat naše vojáky na Ukrajinu, byť do jakékoliv mise. Protože já jsem sice zachytil, že Česká republika bude v Koalici ochotných tedy dodávat zbraně, střelivo, munici, ale co se týká toho vyslání, ještě nebyl takzvaně vyslán signál, zda tedy skutečně česká vláda v tomto složení do toho půjde, nebo nikoliv.

Já osobně si myslím, že je to natolik důležité téma pro občany v České republice - a myslím si, že asi nikdo z nich by nechtěl, abychom byli nějakým způsobem zapojeni do toho konfliktu na Ukrajině - aby se to dozvěděli, abychom si to tady vyříkali na plénu Poslanecké sněmovny, takže mi dovolte, abych navrhl jeho zařazení dnes jako poslední bod jednání. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Jenom zrekapituluji název bodu, Koalice ochotných, a dnes jako poslední bod jednání? Děkuji.

Nyní tedy poslední přihlášený, pan předseda Jakub Michálek. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí občané, dneska začnu tématem, kterému si myslím, že se tady v Poslanecké sněmovně věnovalo příliš málo pozornosti, a to je zdražování. Protože my bychom tedy neměli o těch věcech jenom diskutovat, ale měli bychom předkládat a projednávat konkrétní řešení, která můžou pomoci řešit situaci, kterou lidé dneska zakoušejí. My tady máme zákon, který upravuje dohled nad řetězci, které prodávají potraviny a další zboží, posiluje kompetence antimonopolního úřadu, a na ten zákon se tady práší a práší a stále se nedostavilo jeho projednání. Takže ten zákon, který máme uložen jako bod 32 dnešního programu, tisk 853, v prvním čtení, hospodářská soutěž, stále nebyl projednán.

My opravdu potřebujeme, jestli chceme dělat něco s kartely, jestli chceme dělat něco se zneužíváním dominantního postavení, posílit kompetence antimonopolního úřadu. Tady se stala taková legrační věc, že pan Mlsna sice dostal peníze navíc do antimonopolního úřadu se zdůvodněním, že ten úřad bude mít nové kompetence, ale příslušný zákon, který se týká rozšíření jeho kompetencí, schválen nebyl.

Když se podíváme na dnešní noviny, tak zase čteme upozornění, velké titulky - tady mám zrovna třeba deník Metro - že o Velikonocích si lidé připlatí. Mnohým mohou kazit radost rostoucí ceny surovin, které jsou potřeba pro pečení beránků nebo mazanců, ale i samotných vajec pro zdobení kraslic. Teď je tady podrobný rozpis toho, jak je velikonoční inflace přibližně šestkrát vyšší. Za tu dobu, co tady jsme už mnoho měsíců, jsme se nedostali k tomu, abychom tento důležitý zákon, který rozšiřuje kompetence antimonopolního úřadu, projednali. Podotýkám, že to je zákon, který schválila vláda. Takže my tady paradoxně jako Piráti z opozice vyzýváme k tomu, aby vláda zajistila projednání svého vlastního návrhu zákona, který se odkládá.

Ty důvody jsou nabíledni, protože tady je citována Česká distribuční společnost, která prováděla srovnání spotřebního koše třináct základních potravin a uvádí, že meziročně i čtvrtletně zdražil zhruba o 15 procent, přičemž prvenství ve zdražování stále drží máslo. Ve srovnání s loňským lednem stojí o polovinu více. Dále uvádí, že meziročně si připlatí za osm z třinácti sledovaných položek ve srovnání s předchozím kvartálem dokonce za 10. Hospodyně a hospodáři vytáhnou z peněženky průměrně 175 korun, přičemž si připlatí o Velikonocích za vejce. Už koncem března se u těch neklecových platilo od 60 do téměř 100 korun za deset vajíček. Letákoví distributoři meziročně evidují zdražení vajec o 57 procent. Takže to jsou konkrétní věci, které jsme mohli řešit. Samozřejmě ceny jsou z velké části ovlivněné trhem a situací, událostmi, které nemůžeme úplně v České republice ovlivnit, ale to, co ovlivnit můžeme a měli bychom, je zajistit, že nebude docházet ke zneužívání těchto různých událostí v hospodářské soutěži. Proto navrhuji, abychom tento bod, který jsem tady četl, bod 32, tisk 853, první čtení, projednali dneska v bloku prvních čtení jako první bod.

Dále budu pokračovat dalším problémem, který velmi často uvádí naši občané, když se s nimi bavíme na ulicích. Máme takovou kampaň, jmenuje se to Máte přání. Tam nám lidé říkají, co by chtěli, aby politici řešili, nejenom Piráti, ale všichni politici. No, a nejvíc ze všech těch témat se věnuje bydlení. Bydlení je tedy zásadní problém. Nějakých deset procent všech odpovědí po celé republice se týká bydlení. Já jsem si četl všechna přání lidí za celou Českou republiku - samozřejmě ten problém je tedy ve třech čtvrtinách republiky - kteří trpí drahým bydlením, a řekněme, nedostatkem bytů. Naopak zbývající čtvrtina republiky má spíš problém, že odtamtud lidi utíkají, že se vylidňují, že tam nejsou příležitosti, že tam nejsou schopní podnikatelé a další lídři, kteří by dokázali zorganizovat život v tom kraji tak, aby se tam těm lidem dobře žilo, aby tam bylo vzdělání, vybavenost a tak dále, ale ve třech čtvrtinách českých krajů je toto velký problém.

Takže já jsem si připravil tady takovou rešerši; když přijedete do jakéhokoliv většího města u nás, Brno, Hradec, Jihlava, Pardubice, všude vám řeknou, že jestli je něco problém, tak dostupnost bydlení především pro mladé. Jak nám řekla jedna paní z Jihlavy: Když berete 21 000 čistého, z čeho máte zaplatit 13 000 nájem? Ale dávno to není problém jenom lidí, co berou 21 000 čistého. Dneska na hypotéku často nedosáhne ani slušně vydělávající mladá rodina.

No a my tady samozřejmě máme návrhy, které to mají řešit. To je ten zákon o podpoře bydlení. A ten zákon, který připravil Ivan Bartoš a který budeme projednávat zítra, máme ho na programu, tak ten znamená pro tu paní, co bere těch 21 000 a má nájem 13 000, že dostane například návod, co v té životní situaci dělat. Ti lidé jim na tom okýnku pomůžou třeba vyřídit příspěvek na bydlení. Za druhé lidi, kteří mají byt, kteří si šetří pro děti, ho budou moci bez starostí pronajmout skrze obce, a za třetí, konečně se rozjedou investice do obecního bydlení, protože to získá jasný zákonný rámec.

Takže myslíme si, že poctivý a pracující člověk by se fakt neměl bát, že nedosáhne na kvalitní potraviny, nedosáhne na bydlení pro děti a měli bychom tyto zákony řešit intenzivněji, a proto já navrhnu několik bodů, které ještě vedle toho současného bodu, který máme na programu zítřejšího jednání, ve středu, doplní další důležité dílky do skládačky, abychom pomohli řešit to bydlení. Nejenom ten zákon o podpoře bydlení. On obsahuje... Ono se často tváří lidé, že obsahují pouze části, které se týkají těch... kteří využívají třeba ty nájemní byty, ale on obsahuje i díky doplnění, které se podařilo dojednat, opatření ve prospěch pronajímatelů tak, aby v případě, kdy ten nájemník je nepoctivý, neplatí a tak dále, byli schopni ho vystěhovat díky užitečnějšímu rozkazu o vyklizení.

Za Ivana Bartoše se rozjela výstavba nějakých 5 000 bytů, což je dobře, ale stále si myslíme, že to je, že ten potenciál je ještě daleko větší, že tu výstavbu je potřeba razantně urychlit, pokud má dojít k nějakému zastavení toho katastrofického nárůstu cen, který staví zejména mladé rodiny, které neměly šanci zatím si vydělat na svoje bydlení, a ty ceny těch bytů a hypoték vzrostly o 66 procent, tedy více, než vzrostly průměrné mzdy za poslední léta. Takže to jasně ukazuje, že ta situace pro mladé rodiny je asi tak o dvě třetiny náročnější, než to bylo za dřívějších generací.

Takže proto já za prvé varuju před těmi snahami vyprázdnit zákon o podpoře bydlení, protože tady takové návrhy leží v Poslanecké sněmovně. Jsou tady z mého pohledu šílené návrhy, že by se týkal pouze občanů, kteří jsou ve vyloučených lokalitách. To znamená, 90 procentům občanů této republiky, z nichž spousta se potýká s vysokými cenami bydlení, s nedostupností bydlení, tak těm by nepomohl vůbec. A to opravdu, to opravdu nechceme.

No, a samozřejmě, když se mluvilo o výstavbě, tak musíme výrazně urychlit územní plánování tak, aby dokázalo flexibilně reagovat na poptávku. A potřebujeme taky ulehčit stavebním požadavkům, protože to je leckdy přebujelé a zdražuje to tu výstavbu, abychom se dostali do situace, že se budou zastavovat například pozemky ve městech, které jsou, všichni to známe dobře z Prahy, kde máme metro Letňany, kde nám metro končí uprostřed pole, kde by měly stát velké baráky, aby to lidi měli jednoduše dopravně obsloužené, protože to je na metru, a místo toho probíhá rekordní, takřka centrálně neregulovaná výstavba minidomků ve Středočeském kraji za hranicemi Prahy, kde opravdu tam není žádná koncepce urbanismu. Jsou to desetitisíce a desetitisíce lidí, kteří potom zjistí, že v tom místě není žádná vybavenost, že musí neustále dojíždět a že je to pro ně časově a finančně náročné.

Samozřejmě zásadní problém je, že ten zákon o podpoře bydlení, respektive to, že byl znovu a znovu obstruován, byly tam obstrukce, zdržování, tak to je velký problém, protože to je špunt na všechna třetí čtení tady v této komoře. To znamená, my, abychom dokončili projednání nějakého zákona ve třetím čtení, tak se nejdřív musí projednat ve třetím čtení tento zákon o podpoře bydlení, který už se opakovaně a opakovaně projednával několik jednacích dnů, a to třetí čtení jsme nedokončili. A z toho důvodu jsou vlastně takto blokovány i další návrhy, na které bychom se měli dostat. Třeba hnedka regulace lobbování, která následuje po tomto zákonu o podpoře bydlení.

Takže to je velmi negativní efekt v těch, když se podíváte na to, kolik zákonů ve třetím čtení se nám tam hromadí, tak to už je několik desítek a začíná být zřejmé, že už ani ta třetí čtení se nám nepodaří pravděpodobně do konce volebního období všechna schválit. Takže si opravdu nemůžeme dovolit dále odkládat zákon o podpoře bydlení, zašpuntovat to. Protože uvědomme si, že celá řada těch zákonů je navázaná i na evropské peníze. To znamená, pokud je neschválíme, tak budeme muset platit miliardy a miliardy korun za ty průtahy a přijdeme o peníze na Národní plán obnovy.

A já teď k těm bodům, které ještě navrhuju k té podpoře bydlení, která je zařazena na zítřek, chci zmínit dva konkrétní body. A ten první z nich se týká těch platforem, jako je Airbnb, které zdražují nájemné v centru velkých měst. Ono Airbnb a podobné platformy jsou sice fajn nápad, asi to řada z nás někdy využívá, ale i takovéto fajn nápady musí mít nějaké rozumné hranice. Takže já jsem pro to, aby se zjednodušila administrativa, která se týká pronájmu tak, aby tam nebyla zbytečná byrokracie, ale současně aby byly nějaké hranice, aby se nám nestalo, že během několika let se celé centrum Prahy nebo nějakých dalších měst bude více a více vylidňovat. Už dneska jsme v situaci, kdy se počet obyvatel v Praze 1 dramaticky snížil. V případě Prahy 3 se třeba bavíme o tom, že třetina obyvatel Prahy 3 už jsou cizinci, někteří tam jsou, tedy to jsou lidé, kteří jsou tam dlouhodobě, ale souběžně s dochází i k vylidňování těchto městských částí v důsledku právě toho, že ty byty jsou využívány na Airbnb v podstatě spekulativním způsobem. A když to spojíme s tím, jakým způsobem některé obce hospodaří s těmi byty, jako jsme to viděli v takzvané brněnské bytové kauze, v kauze Stoka, kde figurují představitelé ODS a ANO, tak vidíme, že to je opravdu recept na to, že se lidem bydlení akorát bude zdražovat.

Takže je potřeba toto řešit, protože to je nekalá konkurence pro hotely. Je to věc, která sice pomáhá turistickému ruchu v centrech těch velkých měst, ale ta velká města naopak spíše trpí overturismem, takže spíš využijme jiná místa. Já proto navrhuju, abychom bod 3 dnešního programu, sněmovní tisk 761, zákon o cestovním, respektive zákon o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, abychom ho předřadili a projednali jako první bod v bloku druhých čtení před tím zdravotnictvím.

Dále navrhuju, abychom se tady v Poslanecké sněmovně věnovali problematice výstavby, protože byla velká diskuse ve vládě ohledně toho, kolik peněz má jít na výstavbu. Pan ministr Stanjura sliboval 10 miliard korun, zatím do toho fondu nalil asi 900 milionů korun, a proto já bych rád zařadil na program dnešního jednání další bod, který se nazývá Výzva Ministerstvu financí k navýšení peněz ve Státním fondu podpory investic na dostupné bydlení, kde jsou projekty za 20 miliard korun.

Takže asi každý chápe, že když tam jsou projekty za 20 miliard korun, máme krizi bydlení, tak dát tam jenom 900 milionů korun je málo a měli bychom tady slyšet vysvětlení pana ministra, abychom skutečně věděli, jak to bude se Státním fondem podpory investic a jestli se podaří ty byty postavit.

Další téma, o kterém bych tady rád mluvil, tak se týká ekonomiky, protože Ministerstvo financí zveřejnilo makroekonomické predikce. Tady to vypadá, že růst na tento rok je asi 2 procenta, zatímco za rok... na 2024 to bylo 1,1 procenta. Čili naše hospodářství je relativně v útlumu, je to taková vleklejší stagnace, která trvá už od covidu už za předchozí vlády, ty poslední dvě vlády jsme ve stagnaci a myslím si, že je důležité diskutovat o tom, jaká koncepční a dlouhodobá opatření můžeme zvolit k tomu, abychom se z té stagnace dostali, protože už to trvá delší dobu.

Co je zásadní, je, že vyšla taky v druhé polovině minulého roku zpráva investičního fondu Bridgewater, který založil pan Ray Dalio, což je největší hedgeový fond na světě. A jeho prognóza, která se jmenuje Index velmocí, tak obsahuje i prognózu pro Českou republiku a v příštích deseti letech má Česká republika podle této prognózy růst tempem pouze 1,9 procenta ročně. Takže to je velmi pomalé tempo ve srovnání s konkurenčními státy, které jsou podobně rozvinuté. A když to srovnáme třeba s Polskem, tak Polsko má predikováno hospodářský růst o procento rychlejší. Takže to samozřejmě, když se to potom přepočítá, tak to procento růstu, které obětujeme, nějakých 80 miliard korun každý rok navíc, o tolik budeme každý rok přicházet v důsledku pomalejšího růstu. No a pan Dalio tam identifikuje v té zprávě zásadní faktory, které zpomalují hospodářský růst asi o třetinu, a to jsou korupce, byrokracie, nesoběstačnost a právní nejistota. A tyhlety čtyři faktory dohromady nás opravdu připravují o nějakých 53 miliard korun. Kdyby se nám podařilo zlepšit tyto čtyři faktory - já tomu říkám čtyři jezdci, protože to jsou skutečně čtyři jezdci, kteří poškozují ekonomický růst České republiky - a měli bychom se tomu věnovat systematicky. Tam je zcela konkrétní graf a on asi tomu rozumí, jakým způsobem se to měří, takže - protože jinak by asi nevytvořil největší investiční fond na světě - a tam vychází, že právě v oblasti korupce, byrokracie, právního státu a soběstačnosti máme největší deficity.

Takže toto si myslím, že je věc, které bychom se měli věnovat, protože pokud se nám nepodaří ekonomiku zmodernizovat, zaměřit se i na oblasti boje proti korupci, odstraňování digitalizace, kde už některé věci se nastartovaly ve vládě, byly tam nějaké antibyrokratické balíčky, ale potřebovali bychom s tím ještě pokročit. My jsme předložili plán Republika v pohybu spolu s ekonomickými experty, s panem docentem Duškem, s kolegou Václavem Vislousem. Dali jsme dohromady některá opatření, některá z nich ještě budeme projednávat v tomto volebním období. Například chceme předložit zákon, který usnadní fondům, které mají peníze uspořené na důchody, aby ty peníze efektivněji zhodnocovaly, aby byly vyšší průměrné výnosy, aby se nespoléhaly primárně na dluhopisy, na kterých nemůžou svým střadatelům téměř nic vydělat, aby tam bylo širší portfolio tak jako to mají vyspělých demokratických svobodných státech po celém světě.

Máme tam taky opatření, která by motivovala starosty, aby podporovali výstavbu, energetiku a nové podniky na svém území, aby starostové a obce měli podíl z investic, které tam jsou. My jsme to načetli k zákonu lex plyn, ten pozměňovací návrh. Vláda ho dokonce okopírovala, i když tady se chystá ho zamítnout. V rámci lex plyn tak se bude projednávat znovu v rámci sněmovního tisku 945, kam ho vláda okopírovala. Takže my chceme určitě, aby se toto opatření ještě doprojednalo, aby ty obce byly zainteresované na ekonomickém prospěchu a aby obyvatelé tolik nemuseli brojit proti podnikům, proti novým podnikům na svém území, a současně, aby se třeba podpořily startupy, přišli jsme s problematikou zaměstnaneckých akcií. Takže to je celá řada čerstvých nápadů, které by pomohly ekonomiku nastartovat, kdybychom k tomu přistupovali o něco koncepčněji a opustili poněkud účetní pohled, který se dívá jenom na to, jak se to promítne do příštího rozpočtu.

No a samozřejmě jedním z klíčových kritérií, které teď ovlivňují celosvětovou ekonomiku, tak je trumpovský proud, který se projevil ve své nahotě, pokud jde o ekonomický chaos, který se teď podařilo vytvořit, a spousta i veřejně činných představitelů se k trumpismu hlásila před volbou amerického prezidenta. Tak teď vidíme, že to vytvořilo akorát nové komplikace i komplikace pro Českou republiku, český průmysl a dokonce kvůli tomu Ministerstvo financí snížilo odhad ekonomického růstu České republiky. Takže doba je turbulentní a tím spíše je potřeba mít jasný plán, jasný výhled a dlouhodobá opatření, za kterými si půjdeme krok za krokem, a vyvarovat se tohohle toho chaotického těkání různých diktátorských manýrů a výpadů a podobně a zaměřit se na opatření, která mají dlouhodobý dopad na ekonomiku.

Ostatně ono se hodně operuje s vlastenectvím a tady si myslím, že je potřeba připomenout citát, že je rozdíl mezi vlastenectvím a vlastenčením, kde Tomáš Garrigue Masaryk říkal, že vlastenčení je kšeft, anebo pohodlná lhostejnost jdoucí starými vyšlapanými cestami. (Hledí do pléna.) Ano, samozřejmě si to můžete dohledat na internetu, vážení kolegové. A jinak pro ty, kteří internetu nedůvěřují, tak je to v jeho spisech, myslím, že kolem roku 1897.

"Vlastenčení je kšeft aneb pohodlná lhostejnost jdoucí starými, vyšlapanými cestami. Jako v církvích zeloté vedou indiferentní masy věřících, a jak masy ty občas dovedou fanatizovat, tak i zelotové vlastenčící vedou a fanatizují masy. Někteří z těchto zelotů dělají tak z upřímnosti neosvíceného srdce. Většina však, a jistě ti vůdčí křiklounové, hájí svou kapsu. Jedni brání náboženství a církev, druzí národ a vlast. Tak tedy stále vidíme, jak ve jménu ideálních statků člověčenstva lačnost a panovačnost slaví své orgie. Poznat může takové chytráky každý podle toho, že se nejzuřivěji obracejí proti svým souvěrcům a soukmenovcům. Inkvizice pálila křesťany a katolíky, vlastenčící pochopové zrádcují Čechy. Je to pochopitelné. Mravní a rozumové zpátečnictví užívá zelotismu jako své zbraně a nenávidí proto světlo, neboť potřebuje pro své choutky tmu. Naše obrození stalo se také jen neohroženou kritikou zastaralých zvořádů. Dobrovský, Kollár, Šafařík, Palacký, obzvláště pak Havlíček, před ním také Čelakovský, především museli potírat vlastenčící plantážníky." Takže tolik jenom citát, který si myslím, že bychom si měli připomínat od našeho prvního prezidenta Československé republiky, který si myslím, že byl aktuální nejenom v jeho době, ale že má velký dopad a inspiraci nám přináší i pro dobu dnešní.

No a teď bych rád plynule přešel k problematice obrany, kterou považuju za stěžejní, a chci předeslat, že Piráti se ve svém působení, byť samozřejmě na začátku před mnoha a mnoha lety jsme se trošku hledali, protože jsme začínali jako strana přímé demokracie a byly tam různé názory a tak dále, a potom, co jsme si to prodiskutovali, tak celkem jasně jsme se postavili za to, že potřebujeme být v NATO, potřebujeme se účastnit obrany, která bude propojená na evropské úrovni, a potřebujeme být schopni Českou republiku a Evropu ubránit.

Tady se historicky stalo, že jsme volili nešťastnou cestu toho, že jsme zbytečně a urputně hájili takzvané veto, a teď se nám to vrací, že když chceme udělat cokoliv v obraně Evropy, ve spoustě záležitostí můžou být důležitá rozhodnutí vetována.

Myslím, že bychom měli diskutovat tady, jakým způsobem se budeme jako Česká republika účastnit na obraně Evropy. My jsme tady k tomu měli už jednání Poslanecké sněmovny, jehož výstupem bylo usnesení ze 135. schůze Poslanecké sněmovny zahájené 26. 3. a domnívám se, že bychom se měli tady na půdě Poslanecké sněmovny věnovat tomu, jak je toto usnesení naplňováno. Proto navrhuju zařadit další bod jednání Poslanecké sněmovny, který by byl nazván Zpráva ministryně obrany o plnění usnesení k obraně, to je z toho usnesení ze 135. schůze tak, abychom měli možnost si prodiskutovat, jak to aktuálně vypadá s výhledem financí na tento rok, jak to vypadá se střednědobým výhledem, protože Poslanecká sněmovna požádala vládu o předložení aktualizace střednědobého výhledu. Čili byly tady i velké diskuse mezi paní ministryní, která připravila návrh na navýšení platů vojáků, a bylo to odmítnuto ze strany některých koaličních partnerů, protože ten návrh nebyl prodiskutován předem a byl v podstatě překvapivý. Je tady určité napětí mezi armádou a Ministerstvem obrany. To je také záležitost, které bychom se měli věnovat, a měli bychom se samozřejmě věnovat tomu, jaké bude to rozvržení a ten náběh na tři procenta obrany v roce 2030, nebo nejpozději v roce 2030, jak schválila Poslanecká sněmovna, a měli bychom určitě diskutovat i aspekty, jakým způsobem prohlubujeme spolupráci na evropské úrovni, protože to byl jeden z těch bodů toho usnesení, které schválila Poslanecká sněmovna, protože je zřejmé, že pouze česká armáda bez toho evropského křídla a bez samozřejmě aktivit, které jsou propojeny v rámci NATO, by měla velké problémy s bojeschopností a s plněním těch základních parametrů, které jsou pro bojeschopnost potřeba.

Dále v oblasti obrany bychom měli podle mě velmi důkladně prodiskutovat problematiku fungování Vojenské policie, protože Vojenská policie je orgán, který má pravomoci policejního orgánu pro trestní řízení a v rámci trestního řízení Vojenská policie má kontrolovat mimo jiné zakázky v působnosti Ministerstva obrany a armády. A když se podíváme na srovnání, jakým způsobem funguje Národní centrála proti organizovanému zločinu, kolik závažných kauz v oblasti korupce a hospodářské kriminality rozkryje Národní centrála proti organizovanému zločinu a kolik rozkryje Vojenská policie v té svěřené oblasti obrany v působnosti Vrchního státního zastupitelství, tak z těch čísel je na první pohled patrné, že byť Vojenská policie má i další úkony na starosti, tak v oblasti kriminální služby a hospodářské kriminality tam nejsou žádné, v podstatě žádné závažnější kauzy.

Takže jsou dvě varianty. Buď posledních mnoho a mnoho let máme všechny obranné zakázky dokonale čisté, a pravděpodobně to tedy bude jediná oblast zadávání veřejných zakázek v České republice, anebo to, že Vojenská policie žádné tyto kauzy nezdokumentovala, tak je to, že tam nefungují vnitřní mechanismy. A to jsem si nevymyslel sám, to bohužel říkají lidé, kteří v té Vojenské policii pracují. Takže k tomuto se musíme podle mě vrátit a já nechci říct, že se na Ministerstvu obrany krade. To bych si určitě nedovolil říci a já jsem vděčný za všechny vojáky a pracovníky v obraně, kteří dělají dobře svoji práci, ale současně se domnívám, že když se podíváme na fungování Vojenské policie, tak její aktivita v oblasti kriminální služby a veřejných zakázek, ve vyhledávací činnosti a v tom, co má dělat, co mají dělat orgány činné v trestním řízení podle § 158 trestního řádu, tak je nepochybné, že ta aktivita je tam zcela nedostatečná. A to říkám za Piráty, kde my podporujeme rychlejší tempo investic, ale říkáme, že pokud se budou přidávat peníze do obrany, tak ruku v ruce s tím, a schválila to i Poslanecká sněmovna, která apelovala na současné zajištění účelného a efektivního vynakládání těchto prostředků, tak abychom se této záležitosti věnovali.

Čili v této oblasti bych poprosil o zařazení dalšího bodu, který zní Informace ministryně obrany k činnosti Vojenské policie ve vyhledávání závažné trestné činnosti v oblasti korupce a hospodářské kriminality v rezortu obrany. Já to případně potom panu předsedajícímu ještě donesu písemně, aby bylo správně to znění.

Nyní bych se rád přesunul k dalšímu důležitému problému, který se domnívám, že by si zasloužil velmi podrobné probrání tady v Poslanecké sněmovně, a to je problematika korupce. My musíme modernizovat kontrolní systém v řadě institucí České republiky, abychom lidi a rodiny, běžné daňové poplatníky, uchránili před tím, aby se jejich daně rozkrádaly tak, jako se to dělo v Nemocnici Motol, kde místo toho, aby ty peníze šly na výstavbu pavilonu pro lidi a děti trpící rakovinou, tak místo toho si za to kupovali ti bafuňáři vily na Kostarice a různé pozemky a svoje vlastní haciendy. Takovýmto způsobem rozkrádali veřejné peníze ve zdravotnictví. Tak to si myslím, že je zcela nepřijatelné, a bohužel z toho dosavadního působení to zcela zřetelně vypadá, že pro vládu České republiky v čele s Petrem Fialou ta korupce není žádný problém, ve kterém by plánovala činit nějaké aktivní kroky.

Ostatně já jsem to interpeloval u pana premiéra. Ptal jsem se, jaké konkrétní kroky bude dělat, jak se konkrétně postaví k opatřením, se kterými jsme přišli jako Piráti a která navrhujeme, aby stát učinil proti korupci, a odpovědí mi byl pouze dlouhý seznam koncepčních strategických materiálů, názvů různých koncepcí, strategií a tak dále a tak dále. Takže ten boj proti korupci je jenom na papíře a samozřejmě to vidí jak občané, tak to vidíme my v opozici, tak to vidí ty mezinárodní organizace, které kritizují, že se Česká republika v této oblasti přestala posouvat. Klesli jsme v hodnocení Transparency International o nějakých osm příček a pak tady vlastně všude ještě musíme poslouchat, že korupce nikoho nezajímá.

Ale to se domnívám, že je pouze zástěrka, protože když se podíváme na tvrdá data, tak Centrum pro výzkum veřejného mínění pod Akademií věd zveřejnilo před několika dny průzkum z ledna 2025 - nevím, proč to zveřejnili až v dubnu - ale v tom lednu 2025, čili to vypadá, že ta čísla jsou sbírána ještě před tím, než byla korupční kauza Motol, tak z toho průzkumu vyplývá, že největším problémem v České republice z hlediska hodnocení občany, je právě korupce, a to s 65 procenty. Čili 65 procent obyvatel České republiky se domnívá, že ten prostor pro korupci tady v České republice je a že to je problém, který je neřešený. Takže jestli je to nějakým způsobem zlehčováno, tak možná spíš kvůli tomu, že lidé už vzdali, že se dá v této oblasti něco změnit, něco zlepšit. Já si myslím, že tomu tak není, že bychom neměli rezignovat na boj proti korupci, že těch opatření, která je potřeba dělat, je tady celá řada, a že řadu z nich už jsme nějakým způsobem posunuli, protože když se podíváme na toto funkční období, tak přece bylo schváleno sedm protikorupčních zákonů.

To je docela dost. Řadu z nich, v podstatě všechny, iniciovala a požadovala Pirátská strana, ať už jsou to státní zástupci, zlepšení přístupu k informacím a tak dále. Ale je to pořád napůl cesty. Nejlepší příklad, který jsem si vybral, tak je ochrana whistleblowerů. Protože když se podíváte na to, jakým způsobem byl schvalován zákon o ochraně whistleblowerů, čili lidí, kteří zachrání lidské životy nebo veřejné peníze tím, že oznámí nějaké nekalé jednání, tak Česká republika otálela se schválením tohoto zákona, který by implementoval evropskou směrnici. A kvůli tomu dostala Česká republika pokutu 57 milionů korun. A teď vlastně čteme v novinách, že jedna strana hází tu vinu na druhou stranu, podle Fialovy vlády za to může Babišova vláda.

No a já jsem si schválně spočítal, jaké byly ty celkové průtahy za jednotlivých vlád, tak abychom mohli posoudit, kdo vlastně zodpovídá za tu pokutu 57 milionů korun. No, a jinak za těch 50 milionů šla koupit třeba jedna magnetická rezonance do nemocnice, takže by ty lidi tam nemuseli čekat tak dlouho, mnoho týdnů na vyšetření a bát se o svoje zdraví nebo o svoje blízké. Ta doba je v případě Babišovy vlády, kde pan předseda tehdejší poslaneckého klubu Faltýnek to ve Sněmovně nezařadil do projednání, tak to je celkem 396 dnů průtahů a v případě té následující vlády současné v roce 2022 to převzal ministr Blažek, který to tři čtvrtě roku zdržoval, než šel ten tisk na vládu a ten tisk tam šel vykuchaný. Celkem ty průtahy ve Fialově období jsou 330 dnů. Takže ve výsledku je to prašť jako uhoď u obou dvou těchto vlád. Takže to jenom k tomu, až se to bude interpretovat, novináři o tom píšou, ale nikdo si téměř nezjistil fakta, kdy a jak docházelo k těm průtahům a proč jsme tu 57milionovou pokutu dostali. Takže je potřeba se podívat na ta čísla a ta jednoznačně ukazujou, že to je výsledek "Odsáno", čili jak aktivit ODS, tak ANO, prašť jako uhoď, které sabotujou ty protikorupční zákony a připravili nás o 57 milionů korun. A samozřejmě já si velmi vážím práce policistů a policistek, kteří se věnujou rozkrývání korupce, proto jsem taky navrhnul, když jsme projednávali státní vyznamenání ocenění za zásluhy pro paní policistku Šebkovou, za kterou je velké množství těch korupčních kauz. Tak.

K těm kauzám ještě tedy krátce, my jsme tady měli velkou kauzu Motol, ale dodneška jsme tady neslyšeli koncepční opatření, jakými bude vláda reagovat právě na zjištění v kauze Motol. To znamená... (Poslanec Michálek hlasitě smrká, což způsobí pobavení v sále.) - Pardon. - Nejsou tady praktičtí lékaři, nejsou tady zubaři, dětští lékaři, dlouhé čekání. A pan Budinský si koupí x nemovitostí na Kostarice a v Černé Hoře. Pořád se to opakuje, kauza Homolka, Rath, Bulovka a tak dále.

Jsem zase interpeloval Ministerstvo zdravotnictví a dostali jsme pouze zprávu, že došlo k výměně ředitele, že tam je teď ředitel z Homolky, ale nic k výběrovým řízením, nic ke srovnávání cen na ministerstvu, nic k posílení kontrolní pravomoci. Stále se drží ten původní příběh o tom, že takovýto typ korupce vlastně není možné odhalit, není možné dělat žádná opatření, protože by museli s nimi být na záchodku, tak jak říkal pan ministr Válek. No, ale to si myslím, že jednoznačně vyvrací ty rozhovory, které my jsme měli s odborníky, často třeba i různí ředitelé nemocnic, kteří nastoupili do nemocnice, ve které byla nějaká korupční kauza, a kteří popisují, jak tam nefungoval ten kontrolní systém, a že Ministerstvo zdravotnictví selhalo v kontrole toho, že tam je nastaven správný kontrolní systém. Takže nakonec se ta moc dostala jenom do rukou třeba dvou osob a v důsledku toho tam právě docházelo ke korupci. Takže to jsou ta opatření, kterým je potřeba se věnovat.

A já navrhuju zařazení nového bodu do dnešní schůze, který zní Vláda složí účty, co přesně bude dělat proti korupci, která je podle CVVM nejpalčivější veřejný problém v České republice.

My tady budeme projednávat možná zítra o lobbingu, když se poštěstí, a odborníci taky už kritizovali, že ty protikorupční zákony, jak jsou schvalovány, tak jsou vykuchané, že jsou polofunkční. Takže například předsedkyně spolku Oživení, Šárka Zvěřina Trunkátová, uvedla, že vyhladovění protikorupčních zákonů se u nás bohužel stává normou. Nejsilnější motivací pro jejich schválení nebývá potřeba upravovat pravidla, ale tlak z Evropské unie. V případě regulace lobbingu je účinný zákon v červnu 2025 podmínkou pro čerpání peněz z Národního plánu obnovy, vysvětlila. No a stejně tak to kritizoval ředitel české pobočky Transparency International David Kotora. Podle něho je přijetí zákona o lobbingu pro koalici nutné zlo. Budeme tedy mít zákon, ale bez potřebné kontroly ze strany státu. Otázkou nadále také zůstává, jak bude samotný zákon vypadat a zda bude dostatečně kvalitní.

Takže já vás chci tímto požádat, abychom už dále nezdržovali jednání, které se týká podpory bydlení zítra. (Ojedinělý potlesk v opozičních lavicích.) Jsem rád, že to má podporu i z hnutí ANO, které nejvíce vystupovalo k podpoře bydlení, protože kdo zašpuntuje to bydlení, tak pak zašpuntuje i ten lobbing a zašpuntuje všechna ta ostatní třetí čtení, jak tady samozřejmě všichni dobře víme.

No, ta korupce ve zdravotnictví opravdu je věc, které by se pan ministr Válek věnovat, a seznámit nás jako poslance, ať už tady na plénu Poslanecké sněmovny nebo osobně, s tím, jaká opatření hodlá v této záležitosti dělat. A my to pozorně sledujeme, protože můj kolega Zdeněk Hřib, ten začínal právě v oblasti zdravotnictví, informatiky a podílel se na vývoji technického řešení eReceptu, který používá 230 000 lidí denně. Máme v týmu jako konzultanty ředitele nemocnic, zubařku, neurochirurga a další. Takže to je skutečně důležité, aby se nastavil vnitřní kontrolní systém v těch nemocnicích a dalších zařízeních tak, aby ty peníze nemizely, nemusely se vyhlašovat sbírky na to, že zdravotní péče nezbytná o děti, které trpí nějakou vzácnou nemocí, není hrazena pojišťovnou a ve výsledku potom mizely desítky a desítky milionů korun u lidí, kteří si za to kupují luxusní haciendy v zahraničí a ty peníze rozkrádají s pomocí různých lobbistů a nekalých zájmů.

Já jsem tady měl ještě připraven k té korupci příklady problematického střetu zájmů, ve kterém Poslanecká sněmovna nedostala vysvětlení ze strany ministra práce a sociálních věcí, už k tomu vyšlo několik článků, jak malá IT firma získala u pana ministra Jurečky zakázky za 300 milionů korun a je tam propojení. Ale vzhledem k tomu, že už tady mluvil o tom pan kolega Králíček, tak jenom se odkážu na jeho vystoupení a také bych se připojil k tomu požadavku, abychom dostali jako Poslanecká sněmovna zprávu vlády o kontrole těch IT zakázek v rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí, kde je úzké propojení pracovníků Ministerstva práce a sociálních věcí a těch dodavatelských firem.

Teď bych se věnoval taky trochu tomu, jaký je ten v praxi realizovaný přístup starých stran k problematice korupce. Ty staré a oligarchické strany mají velmi zvláštní recepty, o kterých se na veřejnosti moc nemluví, ale jsou zdokumentovány v těch návrzích a ty návrhy a hlasování mluví za sebe.

Když začnu, tak tady první ten princip je ta možnost vykoupit se z postihu, aby nemuseli pachatelé závažné hospodářské činnosti do vězení. To jsou ty peněžité tresty. To je obecně dobrý nápad, ale v situaci, kdy dneska třeba i osoby, které se dopouštějí korupce - historicky si vzpomeneme třeba na pana senátora Nováka, který byl pravomocně odsouzen za úplatky v řádu desítek milionů korun a potom dostal peněžitý trest, který byl výrazně menší než ty úplatky, které měl obdržet - tak samozřejmě v takovýchto situacích je to výsměch. Tam mělo být zavedeno pravidlo, až budeme projednávat trestní zákoník, že ta uložená sankce musí být odrazující, a to i v porovnání s výší částky korupce, té hodnoty, o kterou šlo v dané hospodářské trestné činnosti.

Další domnělý recept, který předkládá Fialova vláda spolu s opozičním ANO, je návrh takzvaného náhubkového zákona tak, aby se o korupčních kauzách nemohlo mluvit v době, kdy jsou rozkrývány, a aby nesměly být zveřejňovány informace o pachatelích trestné činnosti nebo v daném stadiu ještě trestně stíhaných osobách, ale tak, aby se to odložilo o několik let až do stadia, kdy je podána obžaloba. To znamená, vycházely by nějaké úryvkovité články a každý novinář by si musel dělat právní posudky. A to je v podstatě řešení problému, který není vůbec doložen, a akorát by se tím zkomplikovalo to, aby se veřejnost dozvěděla informace o trestních stíháních ve velkých korupčních kauzách. Protože to je to, co samozřejmě ty novináře zajímá primárně. To není tak, že by řešili nějaké drobné zlodějíčky, kde by to snad nemělo úplně smysl zveřejňovat, ale je to právě ta snaha zamlžit vyšetřování lidí, jako je Redl, Janoušek, Rittig, vnést do toho nejistotu, aby hrozily žaloby. Přitom tyto korupční skupiny často používají velmi sofistikované systémy. Četli jsme určitě všichni ty historky o tom, jak v domě takovýchto osob jsou třeba opevněné a izolované místnosti proti odposlechům, tak aby policie fakticky měla znemožněno nasazení operativně pátracích prostředků, bez kterých není možné ty pachatele u soudu usvědčit.

Další z těchto nápadů, které by paradoxně zhoršily tu korupční situaci, je z mého pohledu úplně skandální návrh snížit trest pro organizované zločinecké gangy o jednu třetinu, který zazněl na ústavně-právním výboru od stínového ministra ANO Radka Vondráčka. To opravdu si myslím, že v současné situaci, kdy čelíme více a více korupčním kauzám a tak dále, tak tvrdit, že by se měly tresty pro organizované zločinecké skupiny, což jsou v podstatě opravdu mafiánské struktury, snížit o jednu třetinu, považuju za zcela nepřijatelné.

Paradoxní je, že ten návrh by dopadl i na takovou typickou majetkovou kriminalitu, jako jsou třeba zloději aut, kteří jsou organizovaní přeshraničně, tak podle ministra spravedlnosti ANO Radka Vondráčka tyhlety zločinecké gangy by měly o jednu třetinu kratší tresty, protože by se to týkalo veškeré majetkové činnosti. Takže to je určitě pro Piráty nepřijatelné a my budeme bojovat proti všem těmhletěm návrhům, které mají pomoct mafiánským strukturám, aby se ta trestná činnost zakrývala, aby se zlehčovala, aby se nasazoval novinářům náhubek a aby se veřejnost nedozvěděla informace o trestně stíhaných osobách.

Další problém, který s tím souvisí, tak je, že v některých případech jsou ta média vlastněna oligarchy a ti oligarchové je zneužívají. To je velký problém pro svobodu tisku, protože pak místo toho, abychom četli zprávy od nezávislých novinářů, tak se třeba setkáváme s tím, že dneska už portál iDNES.cz přešel do kampaňového módu a každý druhý den publikuje komentář některého představitele hnutí ANO nebo jejich potenciálních koaličních partnerů. Takže už tam za poslední týden vyšly komentáře pana Babiše, pana Okamury, paní Schillerové.

Zkrátka iDNES už ani není normální informační server, kde by byl, byť přes vliv různých editorů, různých lidí v managementu, jako pan Plesl, pan Nachtigall, paní Pospíšilová, kdyby tam byly promítnuty vlivy majitele, tak dneska už je to opravdu regulérní hlásná trouba, která neustále publikuje komentáře, které jsou přímo od politiků a nastolujou jejich agendu. Takže to, co jsme byli zvyklí dříve, že jsme tam četli tu trumpistickou agendu, to vystupování, prostě takový ten typický balíček, jak je strašně špatně Green Deal, který podepsali ve skutečnosti, boj proti různým transgenderům a všechny tyhle, celá tahleta agenda, tak teď na to navázala otevřená politická kampaň, což už je podle mě úplně jiná kategorie.

Samozřejmě hovoří se v kuloárech o tom, že tam je nějaká skrytá dohoda o vlivu mezi panem Pražákem, skupinou PPF, která financuje, financovala ten nákup, a panem Tykačem, jehož pobočník pan Dienstl sedí v té dozorčí radě. Takže je to určitě taková jako i dohoda těch oligarchů o tom, jakým způsobem si rozdělit vliv a zajistit, že iDNES bude do voleb hlásnou troubou těchhletěch skupin, a potom se uvidí.

Já se nechci dotknout lidí, kteří dělají svoji novinářskou práci dobře, dělají ji poctivě, nezávisle. I takoví v iDNESu určitě jsou. Ale to, jakým způsobem ten portál, který byl nejvýznamnější investigativní server v České republice, zdegeneroval, tak to je, a teď máme nezvratné důkazy o tom, že už je to jenom politická mašina jednoho politického blogu, že už to není seriózní médium, tak teď už se obávám, že ten vývoj je zcela nezvratný.

Samozřejmě to, kde se to pokazilo, je, že se nepodařilo dotáhnout, přestože to bylo ve vládním programovém prohlášení, úpravu střetu zájmů. My jsme podávali společný návrh i s bývalými koaličními partnery - bod 85, sněmovní tisk 110, novela zákona o střetu zájmů, která by konečně do toho vnesla jasno, byť i samozřejmě pomocí různých skrytých dohod je to možné obcházet. Ale je potřeba, aby se o tom mluvilo ve veřejné diskusi. Proto i já o tom mluvím, protože samozřejmě to, co dneska vychází, je už degenerace a lidi by měli vědět, jak se ty věci mají.

Pokud jde o protikorupční zákony, tak dále si dovoluji navrhnout bod 147, sněmovní tisk 879, a bod 148, sněmovní tisk 881, a to na konec bloku prvních čtení na dnešní den. Je to jednoduchá novela Ústavy České republiky, která doplňuje do našeho ústavního pořádku pravomoc NKÚ kontrolovat veřejnoprávní média a případně další instituce, u kterých na tom shledá zájem kvalifikovaná většina. Je to zákon, který opět má vláda ve svém programovém prohlášení. Slíbila ho lidem. Řeklo se, že ruku v ruce se zvýšením koncesionářských poplatků půjde i nezávislá kontrola hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Ale tento dluh vládní koalice nikdy nesplnila.

Takže místo toho, aby se dělaly reálné změny, a myslím, že tady ty body, které navrhuju, tak jsou velmi konkrétní, jsou zhmotněny do konkrétních zákonů, tak se ty reálné změny odkládají, dělají se různá polovičatá, vykastrovaná řešení, odvádí se různě pozornost, štěpí se společnost, místo toho, aby se splnily ty sliby, které jsou ve vládním prohlášení, tak se z toho dělají jenom ty věci, které jsou pro lidi zatěžující, jako je navýšení poplatků, aniž by se zlepšila kontrola hospodaření s těmi poplatky.

Typický příklad je ten migrační balíček, který teď vláda vymyslela, kdy se vzbudili koaliční poslanci několik měsíců před volbami, že je potřeba připravit gigantický migrační balíček, který záplatuje některé věci v návaznosti na migrační pakt. Asi byli vedeni chvályhodným záměrem neutralizovat migraci jako předvolební téma.

To je samozřejmě hezké, ale je potřeba připomenout, že tady v Poslanecké sněmovně už asi pět měsíců leží cizinecký zákon. Zákon, který se týká mnohem více lidí než zákon o azylu. Zákon, který by konečně umožnil digitalizovat systémy Ministerstva vnitra. Ano, jsou tam problémy v tom cizineckém zákoně, my jsme na ně také upozorňovali, ale jestli chceme mít kontrolu nad naším územím, nad informacemi, které se týkají cizinců, kteří nemají v Česku dlouhodobý pobyt, tak se domnívám, že bychom měli projednat právě ten cizinecký zákon a v rámci toho případně v podobě pozměňovacích návrhů doplnit ty části, které se týkají azylu, které připravilo Ministerstvo vnitra, ale které dosud neprošly rukama odborníků, neprošly Legislativní radou vlády a byly zde předloženy jako poslanecký návrh se snahou projednat ho v režimu § 90 odst. 2. Jje to navrženo zítra odpoledne od 15 hodin.

Takže domnívám se, že tato cesta není správná, a místo toho navrhuju, abychom na začátku bloku prvních čtení dnes projednali cizinecký zákon, což je bod 26, sněmovní tisk 782.

No a poslední bod, který si dovoluji navrhnout na program Poslanecké sněmovny, je, abychom dostali jako poslanci informaci o plnění Národního plánu obnovy. Ten bod by se jmenoval Zpráva vlády o plnění Národního plánu obnovy a hrozících pokutách. Jde o to, že spousta závazků, včetně toho cizineckého zákona, o kterém jsem mluvil, je vázaná na Národní plán obnovy. Jsou s tím spojeny značné prostředky, které dostáváme od Evropské unie. A ten zákon pravděpodobně, pokud nebude dneska projednán aspoň v prvním čtením a nebude projednán ani příští týden, tak velmi pravděpodobně spadne pod stůl. A ačkoliv ten program nebo ten informační systém se už dneska dělá na Ministerstvu vnitra, tak tam neexistuje zákonná předloha, která by zmocňovala vládu takový informační systém provozovat, a je potřeba schválit změnu cizineckého zákona, aby ten systém začal fungovat a získali jsme lepší kontrolu nad cizinci na našem území.

V této oblasti samozřejmě je potřeba modernizovat, abychom ochránili lidi před hrozbami, které jsou v oblasti bezpečnosti, a potřebujeme taky získat ty informace, jak se daří plnit Národní plán obnovy. Protože ono je hezké to hodit na příští vládu, ale může se ukázat, že těch restů tam bude kvůli pomalé Poslanecké sněmovně tolik, že nám hrozí poměrně vysoké pokuty, a byla by chyba to házet na příští vládu. Protože s koncem této Poslanecké sněmovny spadnou všechny zákony pod stůl, ustaví se znovu vláda, ministři se budou zabydlovat ve svých rezortech a pak budou znovu předkládat zákony, aby byly projednány vládou. Pak teprve přijdou sem do Poslanecké sněmovny a pak začne nanovo ten legislativní proces. Takže pokud ty zákony, které jsou potřeba k Národnímu plánu obnovy, neschválíme teď na konci volebního období, tak nám hrozí, že přijdeme o prostředky v řádu miliard korun, a ten aktuální směr, že to spadne na příští vládu, považuji za velmi nezodpovědný. Proto si dovoluji tedy požádat o to, aby byl zařazen další bod, který se nazývá Zpráva vlády o plnění Národního plánu obnovy a hrozících pokutách.

Vážené dámy, vážení pánové, já věřím, že toto jsou konkrétní změny, které můžeme projednat. Nejsou to žádné obecné záležitosti, týká se to opravdu problémů, se kterými nás kontaktují lidé, když s nimi mluvíme na ulicích, v kampani máte přání. Jsou to věci, které společnost zajímají, a jsou to věci, kde si veřejnost zaslouží konkrétní odpovědi. A my musíme udělat nezbytné změny, abychom jako Česká republika byli úspěšní. Takže děkuji za zvážení podpory těchto návrhů na změnu programu jednání Poslanecké sněmovny.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. My jsme se vystřídali v řízení schůze Sněmovny. V tuto chvíli byl pan předseda Michálek posledním přihlášeným. Ještě tady vidím s přednostním právem pana předsedu Jakoba. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju. Vážené dámy, vážení pánové, já si tímto beru pět minut na přestávku na jednání našeho klubu, tedy před hlasováním, abychom zachovali důstojný příchod do sálu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, v tuto chvíli tedy vyhlašuji pětiminutovou přestávku.

(Jednání přerušeno v 17.45 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 17.50 hodin.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 17.50 hodin, my budeme pokračovat po přestávce v jednání Sněmovny.

Já vás na základě svého požadavku všechny odhlásím a prosím, abyste se přihlásili vašimi pozměňovacími kartami. (Reakce z pléna.) Hlasovacími kartami.

Mezitím vám prozradím, že pan místopředseda Skopeček hlasuje s náhradní kartou číslo 1 a že omluveni jsou: z pracovních důvodů Richard Brabec celý jednací den, Pavla Pivoňka Vaňková od 15.35 hodin ze zdravotních důvodů, Pavel Růžička z pracovních důvodů od 19 hodin a pan poslanec Pavel Staněk od 17 hodin, a to ze zdravotních důvodů.

 

V tuto chvíli budeme hlasovat, pokud není námitek, tak o návrzích z grémia, a to jedním hlasováním.

Takže jsem zahájil hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 3, přihlášeno 172 poslankyň a poslanců, pro 172, proti žádný. Tento návrh byl přijat.

 

Dále budeme pokračovat v návrzích pana předkladatele Marka Bendy. Ten navrhuje nový bod, a to sněmovní tisk 909, je to zákon o poštovních službách, zařadit to na pořad schůze. V tuto chvíli, pokud není námitek, tak bychom se vypořádali jedním hlasováním právě u druhého čtení a třetího čtení, že budeme hlasovat u druhého čtení, to je logické, že potom bude třetí čtení po druhém.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 4, přihlášeno 175 poslanců, pro 93, proti 2. Tento návrh byl přijat.

 

Pokračujeme v návrhu na nový bod, který navrhuje pan předkladatel Marek Benda. Je to sněmovní tisk číslo 761, o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu, ve druhém čtení, zařazení za bod číslo 5, sněmovní tisk 798.

Já jsem zahájil hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 5, přihlášeno 176 poslanců, pro 97, proti 20. Tento návrh byl přijat.

 

Pokračujeme číslem bodu 14, sněmovní tisk 845, který Marek Benda navrhuje. Je to zákon o obcích, za bod číslo 3, sněmovní tisk 761.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 6, přihlášeno 176 poslankyň a poslanců, pro 97, proti 1. Tento návrh byl přijat.

 

Pokračujeme dál, Marek Benda navrhuje sněmovní tisk 870, číslo bodu 37 - je to vládní návrh zákona o předcházení ekologickým újmám - a navrhuje ho jako první v bloku prvních čtení v úterý, to jest dnes.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 7, přihlášeno 176 poslanců, pro 97, proti 78. Tento návrh byl přijat.

 

Pokračujeme taktéž návrhem pana předsedy Bendy a je to novela poslaneckého zákona o azylu a o pobytu cizinců, sněmovní tisk 931, (bod) 154, jako první bod od 15 hodin, a to zítra, ve středu.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 8, přihlášeno 176 poslanců, pro 111, proti 3. Tento návrh byl přijat.

 

Pan předseda Andrej Babiš navrhuje jako nový bod Bezpečnost a obranyschopnost České republiky.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

9. hlasování, přihlášeno 176 poslanců, pro 84, proti 63. Tento návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně, předsedkyně klubu Alena Schillerová, má taktéž nový bod: Další šikana lidí, kteří si chtějí jen trochu přivydělat. Navrhuje to jako první bod dnes.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 10, přihlášeno 177 poslanců, pro 83, proti 85. Tento návrh byl zamítnut.

 

Nyní tady máme blok pana předsedy Tomia Okamury. Jako nový bod navrhuje Potraviny dál významně zdražují a Fialova vláda to neřeší.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 11, přihlášeno 177 poslanců, pro 83, proti 91. Tento návrh byl zamítnut.

 

Dalším bodem novým, který pan předseda navrhuje, je Česká republika nemá praktické lékaře. Nemá, ano. (Konzultuje název bodu s organizačním odborem.) V České republice nemá svého praktického lékaře 1 milion dospělých a přes 130 000 dětí.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování 12, přihlášeno 177 poslanců, pro 82, proti 68. Tento návrh byl zamítnut.

 

Dalším bodem je Za dobu Fialovy vlády stoupl státní dluh o více než 1 bilion korun.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 13, přihlášeno 177 poslanců, pro 79, proti 74. Tento návrh byl zamítnut.

 

Dalším bodem, který navrhuje pan předseda, je Německo chce sebrat neposlušným zemím Evropské unie hlasovací práva.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 14, přihlášeno 177 poslanců, pro 79, proti 93. Tento návrh byl zamítnut.

Dalším bodem je Fialova vláda způsobila alarmující propad porodnosti v České republice.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 15, přihlášeno 177 poslankyně a poslanců, pro 77, proti 60. Tento návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Věra Adámková navrhuje, aby první bod v bloku třetích čtení ve středu 23. dubna byl sněmovní tisk 162, číslo bodu 185, takzvaný transplantační zákon.

Já jsem zahájil hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 16, přihlášeno 177 poslanců a poslankyň, pro 83, proti 21. Tento návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Adámková taktéž navrhuje nový bod, a to Socio-zdravotní problémy - zavřený rodič? Promiňte, zavržený. Socio-zdravotní problém - zavržený rodič, jako první bod dnes.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 17, přihlášeno 177 poslankyň a poslanců, pro 79, proti 60. Tento návrh byl zamítnut.

 

Dále paní poslankyně Adámková navrhuje nový bod Vláda hazarduje se zdravím dětí ve školním věku.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 18, přihlášeno 177 poslanců, pro 81, proti 74. Tento návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Renata Oulehlová navrhuje číslo bodu 152, sněmovní tisk 915, zařadit na úterý 22. dubna jako první bod, což je Návrh zřízení vysoké školy Karlovarského kraje.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 19, přihlášeno 177 poslankyně a poslanců, pro 85, proti 54. Tento návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Karla Maříková navrhuje nový bod IKEM zoufale shání peníze pro nové dárce, jako první bod dnes.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování 20, přihlášeno 177 poslanců, pro 83, proti 62. Tento návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Ivana Mádlová navrhuje sněmovní tisk 785, k usnadnění prostupnosti zdravotnických povolání sester a zdravotních záchranářů, jako druhý bod za pevně zařazené body dnes.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 21, přihlášeno 177 poslanců a poslankyň, pro 82, proti 74. Tento návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Igor Hendrych navrhuje nový bod Finanční ohodnocení vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 22, přihlášeno 177 poslanců, pro 83, proti 63. Tento návrh byl zamítnut.

 

Paní místopředsedkyně Richterová navrhuje číslo bodu 160, sněmovní tisk 728, občanský zákoník, což jsou rozvody a fyzické tresty dětí, zařadit ve středu 23. dubna jako první bod.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 23, přihlášeno 177 poslanců a poslankyň, pro 4, proti 43. Tento návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Patrik Nacher navrhuje bod číslo 44, sněmovní tisk 907, o původu výrobků a zeměpisných označení, za pevně zařazené body dnes.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 24, přihlášeno 177 poslanců, pro 79, proti 61. Tento návrh byl zamítnut.

 

Pan kolega Nacher navrhuje bod číslo 78, sněmovní tisk 41, živnostenský zákon, krátkodobé ubytování, za pevně zařazené body dnes jako bod číslo 1.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 25, přihlášeno 177 poslanců, pro 78, proti 79. Tento návrh byl zamítnut.

 

Paní kolegyně Jana Berkovcová navrhuje nový bod Okamžité dofinancování škol od září 2025, jako první bod dnes.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 26, přihlášeno 177 poslanců, pro 83, proti 58. Tento návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Marie Pošarová navrhuje nový bod Pomoc průmyslu v České republice, jako první bod dnes.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je prosím proti?

Hlasování číslo 27, přihlášeno 178 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 76. Tento návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Pošarová navrhuje další nový bod Zmatek kolem Dukovan - vláda selhává v klíčovém rozhodnutí, jako první bod dnes.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování 28, přihlášeno 178 poslanců, pro 80, proti 86. Tento návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Robert Králíček navrhuje nový bod Zadávání IT zakázek na MPSV, jako pátý bod po pevně zařazených bodech, a to dnes.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování 29, přihlášeno 178 poslanců, pro 84, proti 82. Tento návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Helena Válková navrhuje sněmovní tisk 849, což je bod 181, vládní návrh zákona o veřejném zdravotním pojištění, jako první bod, a to 23. dubna 2025.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování 30, přihlášeno 178 poslankyň a poslanců, pro 62, proti 34. Tento návrh byl zamítnut.

Paní poslankyně Válková navrhuje taktéž zařazení sněmovního tisku 750, číslo bodu 164, jako druhý bod taktéž na datum 23. dubna 2025. Je to zákon o znalcích.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 31, přihlášeno 178 poslanců, pro 82, proti 47. Tento návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Petr Sadovský navrhuje nový bod Prošetření postupu ministra vnitra Víta Rakušana ve věci údajného zasahování do vyšetřování stíhaného podnikatele.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 32, přihlášeno 178 poslanců, pro 84, proti 83. Tento návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Vladimír Zlínský navrhuje nový bod Pokles porodnosti, příčiny a východiska, jako první bod dnes.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 33, přihlášeno 178 poslanců, pro 79, proti 58. Tento návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Radek Koten navrhuje nový bod Koalice ochotných, dnes jako poslední bod jednání.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 34, přihlášeno 178 poslanců, pro 77, proti 80. Tento návrh byl zamítnut.

 

Pan kolega Jakub Michálek navrhuje číslo bodu 32, sněmovní tisk 853, zákon o ochraně hospodářské soutěže, zařadit dnes jako první bod bloku prvních čtení.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 35, přihlášeno 178 poslanců, pro 55, proti 70. Tento návrh byl zamítnut.

 

Pan kolega Michálek navrhuje číslo bodu 3, sněmovní tisk 761, zákon o cestovním ruchu, jako první bod bloku druhých čtení, to znamená jako první bod dnes.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 36, přihlášeno 178 poslanců, pro 4, proti 93. Tento návrh byl zamítnut.

 

Pan kolega Michálek taktéž navrhuje jako nový bod Výzva ministra financí ke zvýšení peněz státnímu fondu podpory investic, kde jsou projekty za 20 miliard korun.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 37, přihlášeno 178 poslanců, pro 76, proti 52. Tento návrh byl zamítnut.

 

Pan předseda Michálek navrhuje taktéž nový bod s názvem Zpráva ministryně obrany o plnění usnesení k obraně ze 135. schůze.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 38, přihlášeno 178 poslanců, pro 6, proti 83. Tento návrh byl zamítnut.

 

Pan kolega Michálek taktéž navrhuje nový bod s názvem Informace ministryně obrany k činnosti vojenské policie ve vyhledávání závažně trestné činnosti i v oblasti korupce a hospodářské kriminality v rezortu obrany.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 39, přihlášeno 178 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 83. Tento návrh byl zamítnut.

 

Dalším novým bodem pana předsedy Michálka je následující bod: Vláda složí účty, co přesně bude dělat proti korupci, která je podle CVVM nejpalčivějším veřejným problémem v České republice.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 40, přihlášeno 178 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 64. Tento návrh byl zamítnut.

 

Pan kolega Michálek taktéž chce číslo bodu 147, sněmovní tisk 879, což je novela Ústavy, o Nejvyšším kontrolním úřadu, zařadit na konec bloku prvních čtení.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 41, přihlášeno 178 poslanců, pro 23, proti 59. Tento návrh byl zamítnut.

 

Pan předseda Michálek chce taktéž zařadit sněmovní tisk 881, bod 148, zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu, na konec bloku prvních čtení.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 42, přihlášeno 178 poslankyň a poslanců, pro 22, proti 70. Tento návrh byl zamítnut.

 

Pan předseda Michálek taktéž navrhuje číslo bodu 26, sněmovní tisk 782, takzvaný cizinecký zákon, zařadit dnes za Zákony - první čtení.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 43, přihlášeno 178 poslankyň a poslanců, pro 22, proti 32. Tento návrh byl zamítnut.

 

Posledním bodem, který budeme hlasovat, je taktéž od pana předsedy Jakuba Michálka. Je to nový bod s názvem Zpráva vlády o plnění Národního plánu obnovy a hrozících pokutách.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti, prosím?

Hlasování číslo 44, přihlášeno 178 poslankyň a poslanců, pro 45, proti 56. Tento návrh byl zamítnut.

 

Tím jsme se vypořádali se všemi přednesenými návrhy, nyní tedy budeme hlasovat o celém...

Ano, tak já vás všechny odhlásím na základě požadavků. Prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

V tuto chvíli budeme tedy hlasovat o celém návrhu pořadu 136. schůze Poslanecké sněmovny tak, jak byl písemně předložen a upraven schválenými návrhy. Počet poslanců se ustálil.

Tím pádem jsem zahájil hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 45, přihlášeno 176 poslankyň a poslanců, pro 95, proti 22. Tento návrh byl přijat.

Tím pádem byl pořad schůze schválen.

V tuto chvíli otevírám první bod dnešní schůze, což je

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 29. 4. 2025 v 14:06.