(pokračuje Věra Kovářová)

1.
Návrh poslanců Viktora Vojtka, Zbyňka Stanjury, Mariana Jurečky, Pavly Pivoňky Vaňkové, Jiřího Navrátila, Michaela Kohajdy, Miloše Nového, Martina Dlouhého, Jana Skopečka a Jana Bauera na vydání zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů (zákon o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří) /sněmovní tisk 894/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 894/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl poslanec Viktor Vojtko. (Hluk v sále.)

Prosím o klid v sále. Opakuji, kolegové, kolegyně, prosím o ztišení. Děkuji.

Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Viktor Vojtko: Dobré ráno, dámy a pánové, dovolte mi, abych za předkladatele, za mne, za pana ministra Stanjuru, pana ministra Jurečku, kolegyni Pavlu Pivoňku Vaňkovou, Michaela Kohajdu, Michala Navrátila, Jana Skopečka, Jana Bauera, Michala Nového a Dlouhého poděkoval za možnost předložit tento zákon a začít ho projednávat. Tento zákon byl připraven s podporou Ministerstva financí, kterému taky chci poděkovat za podporu.

Já jsem si to představení rozdělil do tří takových částí. První bych chtěl zmínit to, proč to vlastně děláme, jaký to má kontext, pak se budu zabývat těmi navrženými pravidly, jak to v tom samotném tisku je, a pak bych se trochu chtěl vyslovit k proceduře, proč je to navrženo tak, jak je to navrženo.

K té první části, co se týče kontextu, my jsme tady v minulém roce poměrně rozsáhle probírali důchodovou reformu. V rámci důchodové reformy hodně rezonovalo téma zvlášť náročných rizikových profesí a toho, jakým způsobem je možné těmto pracovníkům, kteří pracují v rizikovém prostředí, umožnit dřívější odchod do důchodu, v kontextu toho, jak se nastavovalo prodloužení standardního věku odchodu do důchodu. Výsledkem toho bylo, že jsme schválili, že pro takzvanou čtvrtou kategorii rizik, to znamená tu nejvyšší, existuje mechanismus, který v rámci stávajícího prvního pilíře důchodového umožňuje, aby tito pracovníci šli do důchodu dříve, v rozsahu 15 až 60 měsíců podle toho, kolik mají odpracováno směn v tomto rizikovém prostředí.

Pro shrnutí je ještě důležité k tomu říct, že to samozřejmě není pro zaměstnavatele zadarmo, že u té čtvrté kategorie rizik podle počtu odpracovaných směn v měsíci je potřeba odvést až o 5 procent více z hrubé mzdy na sociálním pojištění právě za toto. Za mne osobně, pokud to mám okomentovat, tak ten princip je úplně správný. Ten zaměstnavatel, který vystavuje svoje zaměstnance takhle rizikovému prostředí, které není možné kompenzovat nějakými ochrannými pomůckami, tak logicky by za to měl nést i nějaké vyšší náklady. Ty vyšší náklady obvykle spočívají ve dvou částech, v jedné části v tom, že ti pracovníci mívají vyšší mzdy - pokud jsou tam odbory, tak jsou schopné si to vyjednat - pokud ale tady máme řešit věk odchodu do důchodu, tak je samozřejmě nutné tam mít i nějaký mechanismus, který je napojen na stávající důchodový systém a sociální pojištění.

Zároveň pro kontext je asi dobré si říct, že oproti původnímu návrhu, který doputoval do Sněmovny, kde bylo nastaveno nějaké tempo růstu věku odchodu do důchodu, tak zde ve Sněmovně došlo ke změně. Tempo růstu (věku) odchodu do důchodu oproti tomu původnímu návrhu se výrazně zpomalilo, a je tedy za mě také logické, že došlo k přehodnocení dalších věcí, které v rámci důchodové reformy byly, včetně toho, co vlastně dnes projednáváme, a to je povinný příspěvek zaměstnavatele pro takzvanou třetí kategorii rizik a vyňaté faktory.

Důležité je, že to, co máme v té čtvrté kategorii, znamená, že zaměstnavatelé odvádějí až o 5 procent víc. To je dobré si - pro všechny - zapamatovat. To znamená, zdražuje to tuhle práci, zároveň to samozřejmě tím pádem i motivuje zaměstnavatele k tomu, aby své zaměstnance nevystavovali těmto pracovním podmínkám a hledali způsob, jak to není nutné udělat.

Zároveň tam je důležité si uvědomit také to, že počty směn, které se potom projeví ve výpočtu věku odchodu do důchodu, jsou nastaveny tak, že to vychází pro toho pracovníka zhruba na deset let práce v rizikovém prostředí, aby se mu nějakým způsobem zkrátil věk odchodu do důchodu o těch minimálních 15 měsíců, takže pracujeme s tím, že ten věk odchodu do důchodu závisí velmi silně na tom, kolik práce v rizikovém prostředí ten zaměstnanec odpracuje. Zároveň tady máme nějakou historii, ta historie není úplně dlouhá, máme pouze deset let, ve kterých je to evidováno, to rizikové pracovní prostředí, nemůžeme prostě jít datově zpátky tak, abychom si dokázali říct, že někdo, kdo pracuje celý život třeba v takovém rizikovém prostředí, tak opravdu v tom celý život pracoval.

To, co jsme navrhli a slíbili v závěru projednávání důchodové reformy, bylo, že připravíme návrh, jakým způsobem umožníme pracovníkům v té vybrané části rizikových profesí, respektive pracujících v těch rizikových podmínkách, aby odešli do důchodu dříve, ale mechanismem ne přes první pilíř, který je u nás nastaven velmi solidárně - a vlastně to znamená, že i za těch podmínek vyšších příspěvků zaměstnavatelů se na tom podílejí potom všichni ostatní, kteří do toho systému přispívají - tak že to navrhneme skrz ten třetí pilíř, který je čistě zásluhový.

To znamená, pokud ten pracovník pracuje v rizikovém prostředí za daný měsíc, měl by dostat příspěvek od zaměstnavatele na penzijní spoření. To penzijní spoření totiž už ze stávajících pravidel, pokud je to v doplňkovém penzijním spoření nebo penzijním připojištění, umožňuje takzvaný předdůchod, což je mechanismus toho, jak skončit s prací dříve a mít financováno nějaké období předtím, než nastane ten standardní věk odchodu do důchodu z pohledu toho člověka, tak aby nemusel platit dál sociální pojištění. Stát za něj platí zdravotní pojištění, stává se pojištěncem státním a žije z těch úspor, které v rámci toho spoření získal.

To už je existující mechanismus, je nastaven do značné míry podobně jako to, co jsem zmiňoval před chvílí u té čtvrté kategorie, v tom, že nejdelší doba před standardním věkem odchodu do důchodu je pět let. Máme na to vlastně funkční nástroje, které existují, fungují a dají se v tomto případě využít a jsou čistě zásluhové. Zároveň to má určité kouzlo v tom, že vzhledem k tomu, že tyto prostředky se ukládají dlouhou dobu, tak je možné z nich realizovat nějaký výnos.

Máme několik tipů strategií u toho doplňkového penzijního spoření. Konkrétně jsou tři: nějaká konzervativní, vyvážená a dynamická. Dlouhodobě už víme z výsledků, že u té dynamické strategie jsou střadatelé schopni porážet inflaci, za prvé. To je důležitá věc samozřejmě i s ohledem na výpočet předdůchodu. Za druhé, jsou schopni díky tomu z menšího množství prostředků na začátku si vytvořit větší množství prostředků za dlouhou dobu. Kdokoliv se nějakým způsobem zajímá o dlouhodobé investování, tak si to určitě dokáže i třeba konkrétně spočítat, jakým způsobem to je.

Tohle je jeden z předpokladů, ze kterého jsme u toho návrhu vyšli. Počítali jsme to tak, aby ten návrh byl... příspěvek zaměstnavatele byl dostatečný, aby v horizontu deseti let a více umožnil nastřádat při dynamické strategii a průměrné mzdě dostatek prostředků na to, aby daný zaměstnanec mohl odejít do předdůchodu za velmi podobného tempa nebo času, který by měl v rámci čtvrté kategorie rizik.

Zároveň díky zhodnocení prostředků není nutné, aby příspěvek zaměstnavatele byl v maximální částce tak vysoký, jako je to v případě solidárního I. pilíře, a měla by na to stačit 4 procenta. Princip předdůchodu je totiž nastaven tak, že k tomu, aby člověk mohl předdůchod čerpat, tak musí mít naspořeno minimálně 30 procent průměrné hrubé mzdy na jeden měsíc předdůchodu. Za těchto podmínek, pokud někdo bude přispívat z průměrného či nadprůměrného příjmu, tak by mu to opravdu za deset let mělo umožnit těch 15 měsíců. V případě samozřejmě delšího spoření by se měl dostat někde na hranici až těch 60 měsíců, to znamená pěti let.

Důležité je říci, jaká jsou konkrétní navržená pravidla v tom zákoně. První věc je vymezení rizik, tam jsme vycházeli z toho, co už bylo předtím dojednáno a připraveno v prvním návrhu důchodové reformy. To znamená, u třetí kategorie rizik konkrétně jde o rizika spojená s faktory vibrace, zátěže chladem, zátěže teplem a celkové fyzické zátěže při dynamické fyzické práci, takže tohle jsme nechávali úplně stejné, vymezení kategorií se nijak nezměnilo, i ta definice byla využita z toho původního návrhu.

To, čeho jsme se ještě snažili dosáhnout, je, aby ten výpočet byl o něco jednodušší než v tom prvním případě, u té čtvrté kategorie rizik, proto jsme to rozdělili do tří takových skupin. První z nich je situace, kdy pracovník odpracuje do tří směn v rámci daného měsíce, pak nárok zaměstnavateli nevzniká. Je to celkem logické, protože vystavení rizikovému prostředí je pak poměrně malé a asi nemá smysl v tomto případě úplně pracovat s tím, že by se to mělo úplně nějak složitě evidovat a vyplácet. V případě, kdy to je od tří do jedenácti směn, tak tam navrhujeme 3 procenta z hrubé mzdy, a jakmile je to více než jedenáct směn, tak jsou to 4 procenta z hrubé měsíční mzdy.

Zároveň v návrhu je také to... Abychom podmínky trochu přiblížili, v té čtvrté kategorii rizik je rozšíření toho, v jakém rozsahu předdůchod lze čerpat. Standardně ten předdůchod je nastaven v rozsahu od dvou do pěti let a my tam navrhujeme rozšíření, aby to bylo od 15 do 60 měsíců, aby to opravdu časově odpovídalo tomu, co máme v rámci té čtvrté kategorie rizik. Takže to je další poměrně důležitá změna, která je tam navržena a která samozřejmě tohle potenciálně zpřístupní těm, kteří mají do důchodu deset let a pohybují se někde na této hraně.

Z pohledu procedury a účinnosti tohoto zákona, jak už tady bylo zmíněno paní předsedající, navrhujeme ho schválit v § 90, což znamená, že by mohl být v podstatě schválen jednokolově. Navržená účinnost zákona je totiž už od 1. 7. 2025, což je dáno především tím doplněním důchodové reformy, kterou už máme schválenou z loňského roku. Protože jsem zaznamenal v médiích, že bude veto opozice pravděpodobně na toto zkrácené projednávání, tak určitě budu navrhovat potom dál, pokud to nastane, zkrácení lhůt na projednání tak, abychom pokud možno tuhle účinnost stihli.

Takže když to shrnu velmi krátce, máme tady návrh zákona, který říká, že by zaměstnavatelé měli vybraným pracovníkům pracujícím v rizikovém prostředí ve třetí kategorii u vybraných faktorů přispívat v rozsahu 3 nebo 4 procenta podle toho, kolik tam mají v měsíci odpracovaných mezd (směn?). Je to spočítáno tak, aby to nikoho výrazně nezvýhodňovalo, ale ani neznevýhodňovalo oproti té čtvrté kategorii rizik.

Možná ještě jedna výhoda, kterou to má, je, že ti zaměstnanci samozřejmě tyhle prostředky dostávají v daném měsíci, to znamená oproti čtvrté kategorii, kde opravdu musí odpracovat deset let a teprv pak jim vznikne nějaký nárok - já to neříkám úplně přesně, ale počty směn tomu tak zhruba odpovídají - tak v tomto případě zaměstnanec má ten příspěvek ihned. To znamená, i když nebude pracovat deset let v rizikovém prostředí, tak má jasně dané prostředky buďto na doplňkovém penzijním spoření, anebo penzijním připojištění, které mu umožňují, pokud by si tam sám ještě přidal třeba prostředky z vlastního spoření, které může čerpat dál se státním příspěvkem, aby odešel do předdůchodu, a tím pádem nemusel pracovat do vyššího, standardního věku odchodu do důchodu, který samozřejmě u toho předdůchodu není krácen, takže to je další důležitá věc a rozdíl oproti třeba předčasným důchodům.

Takže tolik za mne na úvod. Já se celkem těším na tu diskusi. Za sebe osobně jsem přesvědčen, že tohle je opravdu rozumná cesta, kompromis jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Umožňuje jim to s nějakou vlastní zodpovědností svou situaci řešit, naplánovat si ji a ty prostředky jim zůstávají i v případě, že v tom rizikovém prostředí budou pracovat kratší dobu, než je deset let, což mně osobně také i vzhledem k vývoji technologií, průmyslu dává smysl, protože podíl těch rizikových prostředí se samozřejmě asi v čase bude snižovat. Děkuju za pozornost takhle na úvod a...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji, pane poslanče. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Vojtěch Munzar.

Než mu udělím slovo, mám zde přihlášku k faktické pana poslance Fridricha. K faktické se můžete hlásit pouze po zahájení rozpravy, protože faktická reaguje na to, co zaznělo v rozpravě. Děkuji vám, pane poslanče.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji za udělení slova. Vážené kolegyně, vážení kolegové, o co byl pan předkladatel zevrubnější, o to já budu stručnější. Čistě faktograficky, skupina poslanců předložila tento návrh nám, Sněmovně, 16. ledna tohoto roku. Návrh byl zaslán vládě k vyjádření 20. ledna tohoto roku a vláda zaslala své souhlasné stanovisko nám poslancům 31. ledna tohoto roku jako sněmovní tisk 894/1.

Já nebudu opakovat to, co tady říkal pan předkladatel, jenom stručně řeknu, že ten navržený zákon zavádí skutečně povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnancům, kteří u něho vykonávají rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek, přispívat těmto zaměstnancům ve výši 3 procent, pokud odpracují v rozhodném období tři až jedenáct směn, a 4 procenta, pokud odpracují v rozhodném období více než jedenáct směn.

Možná stojí za to připomenout, co pan předkladatel neřekl, co to znamená pro ty zaměstnavatele a zaměstnance daňově. Příspěvky zaměstnavatele představují na straně zaměstnavatele náklad na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a proto mu snižují základ daně z příjmů. Na straně zaměstnance jsou do úhrnné výše 50 000 korun ročně tyto příspěvky na všechny produkty - daňově podporované - na spoření na stáří osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, čímž snižují vyměřovací základ jak zaměstnance, tak ale i zaměstnavatele na pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na zdravotní pojištění. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Nyní zde mám přihlášku s přednostním právem před otevřením rozpravy a do té se hlásí pan předseda Tomio Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, návrh zákona vládních poslanců o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří je klasický bezcharakterní a nesystémový paskvil, typický pro vládní koalici. Zákon se zaměřuje na přibližně 100 000 zaměstnanců vykonávajících rizikovou práci ve třetí kategorii náročných profesí, konkrétně s vybranými rizikovými faktory, jako je vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem a celková fyzická zátěž. Fialova vláda tyto zaměstnance na konci loňského roku v souvislosti s předčasnými důchody obelhala a podvedla a všichni si to pamatují. Tento váš dnešní návrh zákona neprošel standardním připomínkovým řízením, návrh samozřejmě nebyl konzultován ani s odbory, ani se zaměstnavateli, no a logicky, protože obě strany tripartity by vládu poslaly tam, kam slunce nesvítí. Samozřejmě, dnes tu máme... Dnes tu máme na stole paskvil, který samozřejmě a nepochybně příští vláda i s naší pomocí, doufám, zruší. Máme tu tedy nadbytečný, špatný a k smrti odsouzený paskvil.

Netuším, co si tím chce vláda či vládní koalice dokázat. Že umí ještě před svým ostudným koncem škodit? To přece víme. Celé čtyři roky nám tu vláda ukazuje, že umí prosadit jednu hloupost větší než druhou, že umí likvidovat české firmy, ožebračovat domácnosti, že umí porušit každý slib, co dala, a že umí bezprecedentně lhát nebo hloupě blekotat a vysílat pomatené fialové signály.

Dovolte mi shrnout námitky i těch, kterých se to bude týkat, tedy zaměstnanců a jejich odborů. Na základě vládou předkládaného návrhu u pracujících ve třetí kategorii náročných profesí by bylo nutné pro předčasný odchod do důchodu o pět let naspořit cca 810 000 korun. Při výši mzdy 60 000 a splnění podmínky odpracování více než jedenácti směn v kalendářním měsíci by navrhovaný příspěvek činil měsíčně 2 400 korun, ročně 28 800 korun. K výše uvedenému naspoření - řekl bych v uvozovkách naspoření - cca 810 000 korun, by došlo za cca dvacet osm let. Toto ovšem za předpokladu, že by tu nevládla tragická současná koalice, která dokázala veškeré úspory občanů snížit během pár let o 30 procent. Tak jako tak, jak si tedy mají na předdůchod naspořit například lidé po padesátce, když to na základě vládního návrhu nemůžou nikdy reálně stihnout?

Ano, vážené dámy a pánové, nejlepším argumentem proti vašemu návrhu jste vy sami. Pokud by se nešťastnou náhodou dostali k moci znovu stejní neumětelové jako vy, tak vám stačí pár chvil, abyste veškeré úspory zaměstnanců na důchod zlikvidovali.

Hnutí SPD navrhuje, aby měli i pracovníci v náročných profesích ve třetí kategorii nárok na dřívější odchod do nekráceného starobního důchodu.

Co se týče dalších částí tohoto vládního návrhu, také další navržené řešení pro zaměstnance pracující ve třetí kategorii náročných profesí považujeme za nedostatečné. V praxi totiž v drtivé většině případů k jejich zvýhodnění nedojde. Zaměstnavatelé budou povinni přispívat svým zaměstnancům na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření. Příspěvek bude odstupňován podle počtu odpracovaných směn v rizikové práci za kalendářní měsíc: tři až deset směn 3 procenta z hrubé mzdy zaměstnance, jedenáct a více směn 4 procenta z hrubé mzdy zaměstnance. Ale již nyní v rámci kolektivního vyjednávání je v mnoha firmách dohodnut navrhovaný příspěvek ve výši 4 procenta na produkty spoření ve stáří pro všechny zaměstnance jako důležitý benefit. Navrhované řešení tak nepřinese žádnou výhodu, naopak omezuje kolektivní vyjednávání v oblasti benefitů. Navíc navržené řešení je administrativně velmi náročné. Současně chybí jakákoliv provazba na zákoník práce, což v praxi zejména v oblasti pracovní doby přinese praktické problémy.

Pokud se týká porovnání zvýhodnění situace zaměstnanců ve čtvrté kategorii a navrhovaného řešení pro třetí kategorii náročných profesí, pak zaměstnanci ve čtvrté kategorii mohou odejít do takzvaného předčasného důchodu při splnění podmínek odpracování 4 400 směn o pět let dříve - to SPD samozřejmě podporuje - v praxi tedy tuto podmínku mohou splnit v horizontu cca deseti let.

Na základě výše uvedených argumentů hnutí SPD tento zákon nebude podporovat a po volbách, po výměně Fialovy vlády, předložíme náš návrh pro náročné profese a jejich odchod do nekráceného dřívějšího starobního důchodu. Vaší vládě doporučuji jediné: už nevymýšlejte žádné hlouposti a nesmysly, které ničí naše občany a firmy. Moc vás prosíme, nic už nedělejte. Co váš krok, to naše zkáza.

Samozřejmě, za hnutí SPD říkám, že vy to tady chcete tlačit podle § 90, ale to my rozhodně nepřipustíme a bude na to veto. Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane předsedo, mám to tedy brát jako... Pokud chcete navrhnout veto... (Poslanec Okamura a poslankyně Schillerová odpovídají mimo mikrofon, že jsou domluveni.) Jste domluvení, ano, v pořádku, děkuji.

Mám zde... Nemám už žádnou faktickou. Děkuji, pane poslanče, děkuji vám.

Prosím, s přednostním právem vystoupí paní předsedkyně Schillerová, poté pan místopředseda Juchelka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, celá anabáze, která předcházela tomuto předloženému zákonu o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, není ničím jiným než špatně maskovanou snahou o privatizaci sociálního zabezpečení v České republice.

Poté, co Fialova vláda v čele se svým ministrem bank, Zbyňkem Stanjurou, prosadila zavedení pokut za předčasné splacení či refinancování hypotéky, povinné ručení na zahradní traktůrky nebo zpackanou windfall tax, které se banky zcela vyhnuly, jim připravila tento dárek na rozloučenou, který má vynést bratru 2 miliardy korun ročně - 2 miliardy korun ročně, 20 miliard korun za deset let - řečeno s klasikem, korunu vám dá každý, deset korun skoro každý, sto korun vám dá přítel, tisíc korun dobrý přítel, ale dvě miliardy korun ročně, to vám dá jedině ministr bank. Dvě miliardy korun ročně s výhledem do nekonečna, to už je slušný balík peněz. To už by snad mohlo být trapné i samotným bankéřům. Viďte, paní poradkyně Horská? Viďte, pane poradce Křečku?

Připomeňme si, co už stihla Fialova vláda pro banky udělat. Nejprve jim v čase rekordně drahého bydlení zajistila, aby lidé nemohli přecházet za výhodnějšími hypotékami, a tím jim umožnila držet hypoteční sazby neúměrně vysoko, a to zcela bez ohledu na klesající úrokové sazby České národní banky. Jen kvůli tomuto kroku dnes platí statisíce českých domácností tisíce korun každý měsíc navíc. Zároveň byly banky Zbyňkem Stanjurou fakticky osvobozeny od daně z mimořádných zisků. Přesto, že jejich zisky z úložek u České národní banky byly doslova astronomické, daň skoro nezaplatily, ale zaplatila ji místo nich střední třída prostřednictvím svých akcií ČEZu a také ČEZ samotný, přestože by potřeboval peníze na investice do jaderných bloků.

No a dnes Fialův kabinet přichází s návrhem vyvést penzijní spoření 108 000 pracujících lidí - těžce pracujících lidí - z průběžného systému do fondů bank a penzijních společností. Pojďme si rozklíčovat, co nám tady SPOLU koalice přesně upekla. Není to tak složité a nepochybuji, že to bude zajímat nejen zaměstnance v náročných profesích, kteří jsou v tomto případě v roli rukojmích, ale také ostatní občany a ekonomické novináře.

Jak všichni dobře víme, vláda v loňském roce nečekaně prodloužila pracovníkům zařazeným do třetí rizikové kategorie nutnou dobu do předčasného důchodu o pět let, čímž je fakticky z nároku na předčasný důchod úplně vyloučila. Podle kvalifikovaných odhadů se to týká již zmíněných nejméně 108 000 těžce pracujících lidí: svářečů, pracovníků v lesnictví, lakýrníků, řezníků, skladníků v mrazírnách nebo zaměstnanců vykonávajících pouze noční směny. Těmto zaměstnancům vláda slíbila, že jako kompenzaci zavede funkční systém povinných příspěvků jejich zaměstnavatelů do III. pilíře, díky čemuž by si mohli na důstojný předčasný důchod naspořit ve fondech. Bohužel nic takového se nestalo. Žádný funkční systém vláda nepřipravila a návrh poslanců v čele se Zbyňkem Stanjurou a Marianem Jurečkou v podobě sněmovního tisku číslo 894 je pouze plivnutím do tváře nejen těmto zaměstnancům, ale také jejich zaměstnavatelům. Zákon je nejen nepřipravený a de facto nerealizovatelný, ale zároveň nepokrytě přenáší odpovědnost za důchody ze státu na zaměstnavatele a soukromý sektor.

Zaměstnavatelé totiž mají být nově povinni bez jakékoliv kompenzace od státu platit do penzijních fondů 3 až 4 procenta hrubé mzdy svých zaměstnanců nad rámec všech svých dosavadních povinností. Zde prosím nezapomínejme, že zaměstnavatelé ve třetí kategorii už dnes platí zvýšené sociální odvody právě kvůli původní možnosti předčasných důchodů. Tato povinnost jim podle návrhu absurdně zůstává, ale zároveň mají být nově trestáni další odvodovou povinností.

Není divu, že Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy i Asociace malých a středních podnikatelů (podniků a živnostníků?) návrh jednoznačně odmítají. Tento zákon stanovující zcela novou povinnost byl totiž sepsán izolovaně a bez jakékoliv diskuse mezi odborníky či dotčenými účastníky, jak už je u Fialovy vlády zvykem.

Zákon přitom zasahuje do oblasti řešené už v současnosti prostřednictvím systémů vnitropodnikové sociální péče. Důsledkem absence dialogu a řádné přípravy tak vzniknou problémy mnoha zodpovědným zaměstnavatelům, kteří již nyní svým zaměstnancům přispívají, a to dokonce i v širším měřítku než v rámci vymezeném vybranými kritérii. Zaměstnavatelé obvykle přispívají svým zaměstnancům bez ohledu na rizikovou kategorii či druh rizika, se kterým se zaměstnanci setkávají. Ti, kteří mají získat povinný příspěvek nově díky předloženému zákonu ve výsledku nemusí získat nic navíc, protože příspěvek v požadované výši jim poskytuje zaměstnavatel již dnes jako součást svých sociálních programů. Tím se však zákon... ani zákon, ani důvodová zpráva nezabývají. Ani z ní se nedozvíme, jaká je výchozí situace, kolik zaměstnavatelů příspěvek poskytuje, v jaké výši a komu, kdo si polepší a jak, jaký bude dopad do nákladů zaměstnavatelů, jaká bude administrativní náročnost, jaké to vyvolá změny v nastavení sociálních systémů, do jaké míry budou nabourány dosavadní modely podpory zajištění zaměstnanců na stáří aplikované mnoha zaměstnavateli na dobrovolné bázi, jaké možnosti reakcí se jim nabízejí. Bude to skutečně motivační? Jaký bude dopad do veřejných rozpočtů, respektive kterých zaměstnavatelů veřejné sféry se zákon dotkne? Přispívají již nyní svým zaměstnancům v potřebné výši. Nevíme ani, zda to může mít dopady do trhu práce, jaké je profesní a věkové složení dotčených zaměstnanců, kolik z nich nemá nasmlouvaný žádný produkt spoření na stáří, kolik nových klientů přinese zákon penzijním společnostem, o kolik se zvýší příspěvky, a tedy i objem prostředků, se kterým společnosti hospodaří, jak dlouho bude muset zaměstnanec s určitým příjmem vykonávat rizikovou práci a jakou částku bude muset spořit ze svého, aby měl dostatek prostředků na předdůchod. To vše je zahaleno tajemstvím. Na to vše vláda dluží odpovědi.

Co je naopak nad slunce jasné, že vláda zaměstnance ve třetí kategorii chytila do pasti. Buď tento špatný zákon přijat nebude, a oni tak zůstanou zcela bezprizorní, bez možnosti důstojného předčasného důchodu i bez povinného spoření, které by jim alespoň částečně pomohlo, anebo tento špatný a hanebný zákon realizován bude a jediní, kdo z něj budou profitovat, budou zahraniční vlastníci a akcionáři soukromých penzijních fondů, spořitelen a bank.

Jednoduchou matematikou zjistíme, že při průměrné mzdě a povinném odvodu ve výši 4 procent jde o více než 2 miliardy korun ročně, které vláda nenápadně přesměruje na účty soukromých finančních institucí. Dvě miliardy korun ročně! Vzpomeňme si na to, až v televizi zase uslyšíme bankovního ekonoma, který chválí třeba neexistující rozpočtovou konsolidaci, katastrofální výsledky pokladního plnění nebo asociální změny v důchodovém pilíři. Dvě miliardy korun ročně, 20 miliard korun za deset let.

Za hnutí ANO chci každopádně slíbit jasně jednu věc. Nebude to ani deset let, ani pět let, nebudou to dokonce ani dva roky. Pokud dostaneme ve volbách na podzim důvěru, nebude to totiž ani jediný rok. My vám totiž tuhle privatizaci penzijního systému zase zrušíme, stejně jako zrušíme všechny ostatní kroky ministra bank, Zbyňka Stanjury, kterými ve prospěch zahraničních akcionářů bankovních domů poškodil české občany. Zaměstnancům ve třetí kategorii státem garantovanou možnost důstojného předčasného důchodu tak, jak je zvykem ve vyspělém světě, zase vrátíme, i kdyby Fiala na Křečkovi jezdil.

Nyní dovolte, abych vzhledem ke všem těm argumentům, které jsem poměrně, doufám, jasně sdělila ve svém vystoupení, podala veto na možnost podání nebo projednání tohoto zákona podle § 90 jednacího řádu v prvním čtení, a to jménem dvou klubů, poslaneckého klubu hnutí ANO a poslaneckého klubu SPD. Děkuji vám. (Potlesk z řad hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedkyně, zaznamenala jsem návrh na veto jménem dvou klubů, ANO a SPD.

Nyní prosím pana poslance Viktora Vojtka s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Nacher.

 

Poslanec Viktor Vojtko: Děkuju za slovo. Já budu opravdu faktický. Uvedu na pravou míru několik věcí, které tady zazněly v tom předchozím projevu paní předsedkyně Schillerové.

První věc, souhlasím s tím, že to jsou zhruba 2 miliardy ročně, ale to jsou 2 miliardy ročně, které se připíšou na spořicí účty těch jednotlivých zaměstnanců. To přece není částka, kterou tady někde dostanou banky nebo si to můžou nějakým způsobem takhle vybrat. Ty banky samozřejmě z toho nějaký potenciální zisk - nebo penzijní společnosti, abych tady byl přesný - můžou mít na poplatcích, ale ty poplatky byly stanoveny takto dlouhodobě už předtím, i za vlády hnutí ANO, někde na úrovni 1 procenta z té obhospodařované částky, takže se tady pohybujeme v poplatcích bank někde na úrovni milionů, maximálně nějakých desítek milionů korun. To určitě není nic, co by se dalo jednoduše souměřit s těmi 2 miliardami, které zůstávají těm zaměstnancům na jejich spořicích účtech.

Druhá věc, co se týče těch příspěvků zaměstnavatelů zvýšených za práci v rizikovém prostředí, ano, ty se samozřejmě propisují do toho, jakou dostávají mzdu za ten daný měsíc, a propisují se i do částečně zvýšených odvodů, ale to, co i hnutí ANO podporovalo, když jsme projednávali důchodovou reformu, bylo, aby tam bylo ještě těch dodatečných 5 procent. My tady navrhujeme 4 procenta, takže to je přece pro zaměstnavatele výhodnější varianta než ta, která byla zmíněna, nebo ta, která byla vlastně v tom původním návrhu. To nijak nemění ten rizikový příplatek, který se v tom... v rámci těch mezd objevuje. Takže tohle si myslím, že je také potřeba uvést na pravou míru. Není to určitě tak jednoduché, jak to tady bylo představeno. Navíc, jak říkám, ty peníze zůstávají na účtech těch jednotlivých zaměstnanců, kteří ten příspěvek dostávají. Ti s nimi můžou samozřejmě potom nakládat podle dalších pravidel, vlastně stejně jako s dalšími příspěvky, které na tom penzijním spoření mají. Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Patrik Nacher, poté pan zpravodaj, respektive pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já jsem původně myslel, že to nechám na kolezích ze sociálního výboru, ale ono mi to nedá. Člověk musí reagovat, aby to dal do nějakého kontextu, zejména po tom vystoupení teďka pana předkladatele.

Já připomenu, co to je, tohleto, pane kolego, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Vy nejprve znemožníte lidem ve třetí kategorii předčasný odchod do důchodu, abyste to potom ex post nahradili tím, že přinesete nové povinnosti pro zaměstnavatele. Co to je za řešení? Vy, kteří říkáte, že děláte pro věci pro podnikatele, pro firmy, tak teďka tady zaměstnavatelům v tomhletom budete dávat nějakou novou povinnost, protože předtím jste tady nějak rozhodli - a i v té koalici nebyla... přece na tom nebyla shoda, to si pamatujeme přece všichni - a vy jste slíbili, že tu shodu vynahradíte tím, že vytvoříte něco nového. To je tohleto. To je první poznámka.

Ta druhá - my se možná k tomu dostaneme přes ty faktické poznámky - nezlobte se na mě, ani já a možná spousta lidí už vám ve věcech, kde měníte parametry toho penzijka, nevěří. Vy jste retroaktivně změnili příspěvek u penzijního připojištění pro lidi, kteří pobírali důchod. My jsme to napadli u Ústavního soudu. Měnili jste to pro stávající smlouvy, pro běžící smlouvy, ani jste dokonce nenechali dojet tu vázací dobu. Kolega se v tom vyzná, tak ví, o čem mluvím. Teďka tady dáváte něco nového a kde mají lidi jistotu, že byste to zase nezměnili? Takže tohleto je ta vaše pozice, kterou jste si natropili vy, jak u tohohle, tak i u stavebního spoření. Měníte podmínky u běžících smluv, tak se nedivte, že vám nikdo nevěří. Děkuju. (Potlesk z řad hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. Pan poslanec Munzar stáhl svoji faktickou poznámku. Nyní je s faktickou poznámkou na řadě pan poslanec Kohajda, poté paní místopředsedkyně Olga Richterová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michael Kohajda: Děkuji, paní předsedající. Tak jsme to tady slyšeli. Koaliční poslanci chtějí a předložili návrh, aby zaměstnanci ve třetí skupině náročných profesí měli lepší podmínky od 1. července tohoto roku, aby získali peníze, které mohou použít na odchod do předdůchodu, a opoziční strany - ANO, SPD - tuto výhodu pro zaměstnance v náročných profesích teď zablokovaly. Takže pokud zaměstnanci v náročných profesích nebudou moci od 1. 7. čerpat tuto výhodu, tak je to pouze a jen kvůli vetu dvou poslaneckých klubů opozičních stran. Taková je pravda. (Potlesk z řad koalice.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí paní místopředsedkyně Olga Richterová, připraví se pan místopředseda Aleš Juchelka. Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: To, co jsme teď slyšeli, byla ukázková manipulace. Co je naprosto zásadní, v této Sněmovně ležel návrh, který by pomohl těm 120 000 lidí, kteří pracují v náročných profesích, mají v nich odpracováno tisíce směn. To, co vy navrhujete teď, je takové šidítko. Bude to pro ně méně výhodné, těch 120 000 lidí mohlo mít tu podporu a pomoc už dávno podle toho, co měli odpracováno, a myslím si, že to tady má zaznít naplno.

My jsme jako Piráti vždycky chtěli, aby to prošlo tak, jak to bylo připravené v tom vládním návrhu, aby náročné profese měly tu úlevu, kterou potřebují, protože to bylo to vyvážení, balancování k té náročné důchodové reformě. Tato skutečnost, že vlastně nebyly zohledněny náročné profese v té celé důchodové reformě ve finále, je jen a pouze vina současné vládní koalice.

Na tom chci ukázat, že když sem někdo bude něco teď házet na opozici, a to kteroukoliv, tak to prostě není pravda. Je to čistá, čiročirá lež. Mohlo to být schválené dávno a to řešení pro 120 000 lidí, kteří pracují v horku, mrazu, prachu, hluku, bylo konkrétně připravené z vládní pozice schválené vládou, ale potom pozměněné, a to zejména od stran ODS a TOP 09.

Poslední poznámka, my za Piráty jsme rádi, že se to bude otevírat, protože tam jsou otázky k těm penzijním fondům. My tam máme připraven návrh, jak řešit ty správní poplatky, které máme dvakrát dražší než Maďarsko a spousta dalších zemí. Opravdu není normální, aby naše penzijní fondy na provozu byly dvojnásobně drahé, čili braly lidem dvojnásobně více peněz než v jiných srovnatelných zemích.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Nyní s faktickou poznámkou pan místopředseda Juchelka, prosím, poté pan poslanec Nacher. Vaše dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Já budu, vaším prostřednictvím, reagovat samozřejmě na pana Kohajdu.

Pane poslanče, vy jste to absolutně nezvládli. Vy moc dobře víte, jak tady celá ta situace vznikla. Tady manipulativně se snažíte něco přehodit na opozici jenom proto, že to chceme projednat v řádném legislativním procesu, v prvním, druhém a třetím čtení, to znamená, že nechceme, aby to prošlo v prvním čtení.

Vy jste tady navrhli - a byli to dva poslanci za vládní koalici - aby třetí kategorie vůbec v tom nebyla. Teď jako damage control, abyste zmírnili ty následky, tak tady přicházíte s narychlo spíchnutým z Ministerstva financí poslaneckým návrhem, který vůbec neřeší tu samotnou podstatu, a to znamená náročné profese.

My říkáme od prvopočátku, že náročné profese chceme řešit zvláštní právní úpravou, nad kterou se můžeme hlouběji zamyslet jak s hygienou, Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem práce a sociálních věcí. Ale vy, protože tady teď řešíte následky, které jste si sami způsobili, a sami jste si nadrobili to, co v tuto chvíli teď tady řešíte, tak to chcete hodit na nás jako na opozici?

Co to je za elegantní řešení, které tady říká například pan předkladatel Vojtko? To není žádné elegantní řešení, vždyť to je normální a jednoduchá věc, která - jak říká kolegyně Schillerová - přispěje - OK - 2 miliardám na penzijní fondy, které také o ničem nevěděly, jak to budou spravovat. Vždyť vy to nemáte projednáno ani mezi sociálními partnery. Odbory jsou proti, Svaz průmyslu a dopravy taky se k tomu staví negativně. Vy tady předkládáte něco, co má zmírnit důsledky vašeho pozměňovacího návrhu, který jste dali v rámci důchodové reformy deset minut před ukončením druhého čtení.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo. Nyní s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Patrik Nacher, poté paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. No, já mám pocit, že kolega Kohajda si vytáhl krátkou sirku, aby nás tady provokoval, protože on tomu přece sám nemůže věřit, tomu, co řekl. Teďka sice neposlouchá, ale to je jedno. Vy tady... Poslouchá, tak děkuju.

Vy tady přijmete věc, která poškozuje 100 000 lidí v náročných profesích - ještě nějakým prapodivným pozměňovákem - teďka to tady chcete nahradit a máte pocit, že my vám a lidi vám na to skočí? Že v devadesátce tady něco rychle projde, a když ne, tak jsme ty lidi v náročných profesích poškodili my? To fakt nemyslíte vážně. Vy máte pocit, že tady máme jitrnici na hlavě a ostatní mají nevímco. Ne, takhle to není. Vy jste poškodili ty lidi, teďka tady doháníte něco, co jste slíbili si navzájem, koaličním partnerům, aby vám pro to zvedli ruku. My chceme, aby se to projednalo ve třech čteních. Takhle se ty věci mají.

Jak říkám, já jsem vůči všem těmhletěm vašim nápadům vůči finančním produktům à la penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření a podobně velmi obezřetný, protože vy jste si zvykli tady měnit pravidla uprostřed hry. Je to sice nepřímá retroaktivita, je to za mě naprosto nepřijatelné, naprosto nepřijatelné. Vy v tomhletom pokračujete, jdete na ruku bankám, zítra si to mimochodem povíme v jiném zákoně, jestli půjdete taky na ruku bankám u těch zbrojařských firem, to se ukáže. Takže takhle se ty věci mají.

Takže, pane kolego Kohajdo, prostřednictvím paní místopředsedkyně, nepřesouvejte na nás vaši zodpovědnost. Vy jste poškodili 100 000 lidí v náročných profesích. Tečka. Ať už tady předložíte cokoliv, tak to už nikdy nedoženete. (Potlesk z lavic hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S další faktickou vystoupí paní předsedkyně Schillerová, poté paní poslankyně Ožanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. No, vystoupení pana poslance Kohajdy připomíná klasické naběhnutí si na vidle, jak říkáme na jižní Moravě, prostřednictvím paní místopředsedkyně.

Vy jste tady udělali v průběhu projednávání takzvané pseudo důchodové reformy neuvěřitelný politický handl. Vy, svědomí této vlády, leda tak černé! (Ukazuje do pravé části sálu. Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.) Vy jste v průběhu, kdy jste v pátek, kdy mělo... jste dali tvrdě natvrdo ukončit druhé čtení, tak jste ve středu načetli pozměňovací návrh - lidovecký poslanecký návrh - který měl pozměňovat zastropování na 67 let, protože už jste prostě nemohli ten tlak vydržet. Za to jste ustoupili ódéesce a TOP 09, ti to načetli deset minut před násilným ukončením druhého čtení, jste načetli to omezení rizikových profesí o 100 000. To je celé, politický handl, to byla celá ta vaše pseudo důchodová reforma a teď se to snažíte zachránit, ale zachraňujete to tak, že jste plivli do tváře jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům a nahráli jste ročně pojišťovnám dvě miliardy.

To je celé, pane poslanče Kohajdo, prostřednictvím paní místopředsedkyně. (Potlesk z lavic hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní paní poslankyně Zuzana Ožanová s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Haas. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Kolegové, kolegové, není běžné, že se přihlašuji tady k těmto tématům, ale přiznám se, že i kolega Kohajda, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, mě donutil taky zmáčknout tlačítko.

Já jsem byla hodně překvapena tím, že někdo tvrdí, že my něco blokujeme. Řádné projednávání věci není blokace. Co není řádné, to je množství poslaneckých návrhů, které se rozmohly teď v posledním čtvrtletí. Všechno, co jste nestihli dát řádně do mezirezortu a podobně, se tady objevuje formou poslaneckých návrhů. Proč o tom mluvím? Ano, souvisí to s tím. Zase, slíbili jste nápravu, vykašlali jste se, je to pozměňovacím návrhem, je to vlastně poslaneckým návrhem. Proč to není návrh rezortu? Stejně jako u zákona o obcích, kdy podstatně měníte pravidla hry, chcete další peníze a dáváte to poslaneckým návrhem. Tohle není normální.

To, že Poslanecké kluby dají veto, aby mohly dát pozměňovací návrhy k tomu, co vy jste předložili, to je přece regulérní, protože pokud něco má projít, tak by to mělo vypadat líp než ten předložený návrh. Proč všechno děláte poslaneckými návrhy? No protože se bojíte mezirezortu, já si to jinak neumím vysvětlit.

Ještě něco, budete načítat zkrácení lhůt, no, to jsme zažili, kdy tady kvůli zkrácení lhůt Sněmovna čekala, až výbor skončí. To já jsem zvědavá, co se bude dít, jak tady vždycky budeme říkat: Jednají výbory, ať Sněmovna počká. Takže to bude zase to vaše navržení zkrácení lhůt, dostaneme se tady k tomuto. Zkusme jet ve standardním režimu, možná bychom se tady potom nehádali a nebylo by tolik faktických poznámek. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Karel Haas, poté pan poslanec Fridrich. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju vám mnohokrát za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Já se pokusím podobně jako ctěný kolega Viktor Vojtko vrátit ve faktických k věcným argumentům.

Dovolím si zareagovat. Já jsem se přihlásil hned po první faktické kolegy Patrika Nachera, ctěného kolegy, protože on nezapomněl - a je to u něj už tradiční argumentace, jenom není dotažená do férového konce - onálepkovat loňskou účinnou úpravu státního příspěvku k penzijnímu připojištění a doplňkovému penzijnímu spoření protiústavností, retroaktivitou a tak dále.

On tady výslovně uvedl, že hnutí ANO podalo ústavní stížnost na tuto úpravu. No, ale nedořekl ten výsledek, tak já vám ocituju z nálezu Ústavního soudu, z plenárního nálezu Ústavního soudu z letošního ledna. Je to nález 18/2024: "Úprava současně nijak nezasáhla do vlastnického práva účastníků třetího penzijního pilíře. Nijak se totiž nedotkla již v minulosti vzniklých nároků na státní příspěvek. Ve vztahu k těmto již vzniklým nárokům nesporně platí ústavní ochrana vlastnického práva, ale zamezila jen vzniku nových nároků do budoucna po uplynutí šesti měsíců od účinnosti nové právní úpravy." Podstatná poslední věta ode mě: "Úprava neporušila ústavní zákaz diskriminace a není ani v rozporu s principy směřujícími k ochraně spotřebitele."

Jinými slovy, Patrik Nacher, ctěný kolega, vaším prostřednictvím, správně začal. Hnutí ANO legitimně jako opozice podalo ústavní stížnost, ale tuto ústavní stížnost prohrálo na plné čáře s těmito argumenty, které jsem citoval ze zmiňovaného plenárního nálezu. Děkuju. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní bude reagovat s faktickou poznámkou pan poslanec Stanislav Fridrich, poté pan poslanec Viktor Vojtko. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Fridrich: Děkuji za slovo, paní předsedající. Hezké dopoledne všem, já bych se chtěl vrátit a měl bych dotaz na to dynamické spoření. Bylo tu zmíněno, že dynamické spoření bude porážet inflaci, takže každý, kdo se trochu investicemi zabývá, ví, že čím vyšší výnos, tím vyšší riziko. Zajímalo by mě, kam se na investiční škále jedna až sedm posune investiční riziko pro ty důchodce a pro ty, kteří spoří, jestli je tam nějaká garance státu, že o ty peníze vůbec nepřijdou, a také jak budou ti spořící, ti důchodci, informováni o té navýšené míře rizika? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Vojtko s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Hrnčíř. Prosím, vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Viktor Vojtko: Děkuju za slovo. Já se také pokusím být velmi věcný v těch svých faktických poznámkách. Pokud říkáte, že jsme někomu něco sebrali, tak byste ale měli říci, kolegové z opozice, že jsme také někomu něco dali, protože to je úplně stejná logika. V okamžiku, kdy došlo k tomu, že jsme - dobře - na jedné straně v rámci důchodové reformy schvalované neschválili úpravy, které se týkaly třetí kategorie rizik a toho bonusu, který by tito zaměstnanci měli dostat, tak my jsme ale na druhé straně schválili, že oproti tomu původnímu návrhu, ve kterém tohle bylo také, to tempo růstu věku odchodu do důchodu je zhruba poloviční. Tak buďte tedy féroví, tak řekněte: Dobře, tak všichni budou chodit do důchodu dříve, než bylo naplánováno, zároveň jsme tady udělali tu druhou úpravu, kterou ale teďka doplňujeme tak, jak jsme jako koalice slíbili, takže já tam osobně za prvé bych se velmi vyvaroval toho, abych někoho nařkl z toho, že někomu něco sebral - to nebyla samozřejmě schválená věc - za druhé, když už to tedy říkáte, tak řekněte i to B. To je první věc.

Druhá věc, zareaguju na kolegu Fridricha, prostřednictvím paní předsedající. Děkuju za ten dotaz, ten si myslím, že je velmi relevantní. Důchodové spoření je nastaveno tak, že my do něj samotného nezasahujeme v tuto chvíli tímhle návrhem. Jsou tam tři možné strategie, které si vybírá ten střadatel, je to tedy do značné míry na něm. Pokud má tu dynamickou strategii vybranou, tak se mu to riziko nějakým způsobem nemění, pokud ji nemá vybranou a má dlouhý časový horizont, tak z pohledu investování to, myslím si, není úplně ta správná cesta. Pokud někdo ukládá svoje peníze do doplňkového penzijního spoření a má delší časový horizont než je deset let, tak si myslím, že je chybou investiční (Předsedající: Čas.) nevybrat si tu dynamickou strategii. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní pan poslanec Hrnčíř s faktickou poznámkou je na řadě, poté paní místopředsedkyně Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Já bych chtěl taky zareagovat na to, co tady pan kolega Kohajda říkal. Já bych chtěl připomenout a osvěžit mu trošku paměť, jak to tady vlastně bylo. Když jste mrzačili důchodový systém, když jste zlikvidovali odchody do předčasných důchodů, tak že i když bude někdo dělat o deset let déle a bude odvádět do systému daleko víc peněz, tak v podstatě bude mít trvale krácený důchod, slibovali jste: No, my to vynahradíme, ta kategorie třetí a čtvrtá budou moct odejít do toho předčasného důchodu bez těch sankcí. Zase jste jenom lhali. Teď tady máme takové šidítko, které opravdu je úplně k ničemu, jenom abyste mediálně zalepili ústa kritikům, ale ve skutečnosti to nic neřeší, protože ti lidi budou muset spořit na to desítky let vůbec, aby něčeho dosáhli. Takže to je systém, který jste tady nastolili a prostě jste všechny jenom obelhali.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní paní místopředsedkyně Richterová bude reagovat s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Kohajda. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já zcela věcně, aby to řešení bylo pro těch 120 000 lidí - kterým už mohlo být pomoženo, vládní koalice to nechtěla - aspoň trošku výhodné, tak je prostě potřeba řešit, za jakých podmínek u nás ty penzijní fondy fungují. Tohle je jádro pudla.

Já jenom připomenu, ono se to nezdá, protože ty poplatky se tváří nevinně, jako kdyby to, že u nás se platí 0,8 nebo 1 procento, zatímco v Maďarsku 0,4, ve Švédsku dokonce a v dalších zemích jsou pod 0,2 procenta na těch správních poplatcích, že jsou to nějaké zlomky, nějaké maličkosti. Já vám jenom chci připomenout, že v součtu se pak jedná u lidí, co investují třeba 4 000 měsíčně, 4 000 měsíčně spoří, takže je to představitelné, tak u takovýchto lidí pak může jít o rozdíly v milionech korun, kolik na ten důchod mají. Můžou to být rozdíly pěti, sedmi milionů korun podle toho, jaké jsou tyto správní poplatky.

Na tom chci ukázat, že je naprosto zásadní, když děláte takovouto reformu, kterou pan ministr Stanjura měl připravit dávno. Spolu s penzijní reformou to tehdy odmítl, to jiné řešení pak odmítl také, teďka se tu na poslední chvíli lepí takto, tak ale musíte i zohlednit, že tak, jak jsou dnes penzijní fondy u nás nastavené, tak to není fér vůči lidem, vůči běžným střadatelům. Neupravíme-li tyto poplatky - my to budeme konkrétně navrhovat za Piráty - tak to bude pro ty lidi zoufale nevýhodné.

Ještě jednou zopakuju, jak o tom píšou různí ekonomové. Do penze u nás lidé chodí o miliony chudší, i když si spořili. Ty poplatky připravují lidi v Česku o miliony korun, i když zodpovědně spoří, a to proto, že je to od státu příliš benevolentně nastaveno.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan poslanec Kohajda nyní vystoupí s faktickou pohádkou - poznámkou, nikoliv pohádkou (Se smíchem.) - poté pan poslanec Igor Hendrych. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michael Kohajda: Tak děkuji, paní předsedající. Já bych opravdu chtěl poprosit tady své kolegy, aby přestali dělat ty politické estrády pro sociální sítě. Není tady co by kdyby, máme tady aktuální stav. Porovnejme aktuální stav s tím, co my navrhujeme. Bude ten stav po našem návrhu od 1. 7. lepší, než je ten současný? Bude, proto ho udělejme. Pokud mi dokážete, že pro třetí skupinu náročných profesí ten stav bude horší, uznám to, ale není to pravda, takže nedělejme tady politikaření. Pojďme si srovnat, jestli ten návrh zlepšuje postavení našich pracujících lidí, nebo nikoliv. Ten návrh ho zlepšuje a já opravdu nechápu, proč tak jednoduchý návrh nemůže projít ve zjednodušeném řízení. Pak dělejte svoje analýzy, pak tady připravujte ty návrhy, které nikdo neviděl, ale pojďme zlepšit tu situaci, pojďme pomoci lidem hned teď od 1. 7. Je to ve vašich možnostech, je to ve vaší moci, tak to prosím pojďme společně udělat.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan poslanec Igor Hendrych s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Navrátil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Tak děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, tak já myslím, že ty největší estrády tady dělá pan poslanec Kohajda, vaším prostřednictvím, momentálně. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011. Bušení do lavic ze strany koalice.)

Já se budu snažit být opravdu věcný, protože bych na to potřeboval daleko více času. Já bych se chtěl zaměřit opravdu na čísla, která tam v tom chybí. Už o tom mluvila moje ctěná paní kolegyně Schillerová.

Já nějakých pár čísel nabídnu. Pan poslanec Viktor Vojtko tady zmínil, že si za nějakou dobu naspoří nějakou částku a tu pak můžou čerpat a tak dál, ale nezmínil podstatnou věc, že hovořil o nějakých minimálních částkách a že například na dvouletý předdůchod potřebujeme našetřit nějakých 324 768 korun, na pětiletý předdůchod 811 000. To v tuhletu chvíli tedy znamená, že ten předčasný... nebo tedy předdůchodce bude brát měsíčně 13 532 korun. (Těch) 13 532 korun je v podstatě jeho živobytí a odpovídá to průměrnému důchodu v roce 2017. Momentálně je starobní důchod blížící se někde k 22 000 a 13 500, má opravdu relativně málo lidí a jsou to ty nejnižší předdůchody, které momentálně máme. A z toho ten člověk má žít.

Pan poslanec Kohajda, vaším prostřednictvím, tady v podstatě apeluje strašně na to, abychom od 1. 7. tohle zavedli, protože jinak tady nezlepšíme život mnoha lidem a tak dál, ale co s takovou částkou ti lidé mohou dělat?

Oni mohou jít tak akorát na Úřad práce pro příspěvek na bydlení, protože to je přesně ten důchod, to je přesně ta výše, se kterou tam ti lidé aktuálně chodí, nedůstojná výše důchodu.

Mám toho ještě víc, ale už mi dochází čas. Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan poslanec Navrátil vystoupí nyní s faktickou poznámkou, poté pan místopředseda Aleš Juchelka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Nejdříve si, prostřednictvím vás, dovolím reagovat na svého ctihodného kolegu Igora Hendrycha.

Předdůchod je nový institut, který se tady zavedl, a je to o tom, že si v této době - člověk odchází z profese, kterou již nezvládá - jde na takzvané čerpání svých vlastních prostředků, které se mu navýšily díky státu, a přitom si může přivydělat, kolik chce, ale následnou lehčí profesí, dvěma, třemi dny například v týdnu. O to tu jde a my právě těm zaměstnancům v těžkých profesích chceme toto umožnit.

Ke ctihodnému Patriku Nacherovi, já chci ještě říct, prostřednictvím vás, paní místopředsedkyně, tady zaznělo, že převádíme nějakou povinnost na zaměstnavatele, že budou muset odvádět více a tak. No samozřejmě, oni přece z těchto zaměstnanců, kteří pro ně vykonávají těžkou, náročnou práci, nějakým způsobem těží, proto to musí tomu zaměstnanci vrátit. Pokud jsme umožnili jít do před... ne předdůchodu, ale do předčasného důchodu čtvrté kategorii, i tam jsme schválili vyšší odvody na sociálním pojištění zaměstnavatelů vůči jejich zaměstnancům s náběhem každý rok zvedáním o procenta v tom, že musí státu odvést více za svého zaměstnance, aby mohl jít do předčasného důchodu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan místopředseda Juchelka vystoupí nyní s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji moc, vážená paní místopředsedkyně. Když se podíváme úplně na prapočátek celé té diskuse, tak ta vznikla, že nedokázalo MPSV - a není to ani nikde v důvodové zprávě k těm důchodům - říct, proč vybralo čtyři rizika, jako je chlad, teplo, těžká břemena a vibrace, proč z těch třinácti rizik vybralo tyto čtyři. Vždycky říkal argument: Zeptejte se Ministerstva zdravotnictví a hlavní hygieničky.

Vy jste tady jako koalice, vážený pane předkladateli, vaším prostřednictvím, nic neslíbili. Vy jste nic neslíbili. Vy jste tady... teď se tady scházíme proto, abyste mírnili následky, které jste si sami nadrobili, ale nic jste koncepčního neslíbili, rychle jste připravili tady tento spíchnutý zákon, který je špatný, jenom jako, říkám, damage control.

To se týká dynamické strategie, já jsem si to tady taky poznačil, když jste o tom hovořil, a pan kolega Fridrich zjevně také, vy jste sám uvedl, že - v té své úvodní řeči o dynamické strategii - si tam může našetřit samozřejmě střadatel o něco více, a teď jste tady ve faktické poznámce ta svá slova fakticky označil za riziko, tu dynamickou strategii, takže vám nerozumím. Sám jste to v úvodní řeči řekl.

Také jste označil, že když si ten člověk bude střádat sám a šetřit, tak v tuto chvíli může odejít samozřejmě dříve do předdůchodu. Takže to znamená: makejte v náročných profesích, šetřete si, něco vám přidá stát, něco vám přidá zaměstnavatel, a potom za ty své vlastní peníze, které jste si našetřili, odejděte do předdůchodu. No, tak to je skvělá strategie. (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní pan poslanec Nacher vystoupí s faktickou poznámkou, poté paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Paní místopředsedkyně, dvě reakce na kolegu ctěného Navrátila, vaším prostřednictvím, tak vy jako poslanci, vy jako vláda něco zkomplikujete a má to zaplatit zaměstnavatel. To je v překladu ten váš přístup. Ještě jednou, vláda něco někomu zkazí, něco někomu zkomplikuje a zachránit to mají zaměstnavatelé. To je pravicový přístup jako noha tedy, musím říct.

Pokud jde o rozhodnutí Ústavního soudu - to je na kolegu Haase - já jsem tady o tom... Já jsem jenom řekl, že jsme dali podání, já jsem neřekl výsledek, ten já nezpochybňuji, ten je veřejný, ale já na rozdíl od vás ctím, byť s ním nesouhlasím, rozhodnutí Ústavního soudu. Ústavní soud rozhodl, abyste tady řešili platy soudců, vy jste tady řešili svoje platy, takže vy se stavíte k rozhodnutím Ústavního soudu velmi zvláštně. Ale já vám tady přečtu, jak Ústavní soud to rozhodnutí okomentoval, že "účastníci III. penzijního pilíře tudíž mohli oprávněně spoléhat na to, že zákonodárci podporu pro účastníky s nárokem na starobní důchod do budoucna nepřehodnotí." Bylo to o tom, že se o tom debatovalo roky, touto optikou, takže o něčem se debatuje roky, takže člověk má předpokládat, že i pro běžící smlouvu mu to má být ukončeno. To je rozhodnutí Ústavního soudu. Tak v tom případě takhle bychom se měli dívat i na platy ústavních činitelů, o tom se bavíme déle než o penzijku, a přesto ten soud rozhodl jinak. Já ho nezpochybňuju, jenom s ním nesouhlasím. Mimochodem, on tam také v té části, pokud jde o to uzamčení, jasně řekl, že to je velmi problematické - vy změníte podmínky a ještě tam ty lidi uzamknete, oni nemůžou odejít, když odejdou, přijdou o příspěvky za předchozí roky - ale zároveň řekl, že to není takové intenzity, aby to porušovalo ústavu. Takže takhle je ten výsledek. Já ho ctím, ale nesouhlasím s ním. A vy v tom pokračujete dál. (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní paní předsedkyně Alena Schillerová s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. No, pane poslanče Haasi, prostřednictvím paní místopředsedkyně, ani bych to radši nepřipomínala, to uzamknutí důchodců, to trestuhodné uzamknutí.

Já jsem tam byla - na rozdíl od vás - u toho Ústavního soudu a sledovala jsem všechny výstupy i soudce zpravodaje, který - myslím, že to byl pan docent Kühn, pokud se nemýlím - a on, když to řeknu volněji, řekl, že nehodnotili, jestli ten zákon je dobrý, hodnotili, zda je protiústavní. To si myslím, že řekl úplně jasně. Já respektuji rozhodnutí Ústavního soudu, nebudu ho zpochybňovat. Něco, co jste udělali důchodcům, je neuvěřitelné. Vy jste je tam zamkli jak rukojmí a ještě váš ministr financí říká: Tak si tam posílejte aspoň stovku. Já jsem dala veřejný slib ten den, kdy jsem si vyslechla rozhodnutí Ústavního soudu, že to bude jedna z prvních věcí, které zrušíme, a máme jich už řádný seznam. Takže jenom k tomu Ústavnímu soudu, že to rozhodně není nic, čím byste se měli chlubit.

K vám, pane poslanče Kohajdo, prostřednictvím paní místopředsedkyně, ne, vy odpovídejte nám. Ne, že vy nás tady budete zkoušet. (Potlesk z lavic hnutí ANO 2011.) To je váš návrh, vašich poslanců, vašeho ministra práce a sociálních věcí v roli poslance, vašeho ministra financí. Já jsem tady dala x dotazů, v čem je ten návrh nejasný. Můžete si ho laskavě, když se vám bude chtít, stáhnout ze stenozáznamu a odpovězte na ty dotazy. Věřte, že ty odpovědi mít nebudete. (Potlesk z lavic hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní pan poslanec Munzar vystoupí s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Viktor Vojtko. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já chci zareagovat na pana kolegu Fridricha, vaším prostřednictvím. No, přesně takováhle vystoupení vyvolávají nepodložené obavy. To vystoupení bylo o tom zpochybňování doplňkového penzijního spoření a penzijního připojištění, i co se týká jejich rizik, aby - když to řeknu lidově, jinými slovy - ti, co si spoří, o ty peníze nepřišli. No, víte dobře, že máme zákon o doplňkovém penzijním spoření, kde jsou dané limity pro účastnické a alternativní účastnické fondy, kam mohou, do čeho mohou a v jakých procentech z objemu prostředků, co tam v tom fondu jsou, kam mohou investovat. Podle mě jsou až příliš přísné ty limity, protože... Měl jste pravdu v jedné věci, že buď chceme malé riziko, skoro nulové riziko, a maximální likviditu, ale znamená to, že to je malá ziskovost takového fondu, anebo chceme nějaké přiměřené riziko, přiměřenou likviditu, ale díky tomu se občanům budou zhodnocovat peníze více. Tady dlouhá léta vyhrával přístup nulového rizika, což způsobilo, že některé fondy měly malou výnosnost. Trochu se to zlepšuje, zavedly se i nové, modernější způsoby spoření na stáří a skutečně je pravda, že i ten klient doplňkového penzijního spoření si může vybrat podle svého nastavení, jestli chce konzervativní, vyváženou, nebo dynamickou strategii. Omlouvám se, ale říkat tady na mikrofon veřejnosti a vyvolávat v nich nepodložené obavy z toho, jak jsou chráněny jejich peníze, když máme tady dlouhodobě zákon, tak mi to nepřišlo na místě, a proto jsem se přihlásil s faktickou poznámkou jako zpravodaj. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní pan poslanec Viktor Vojtko vystoupí s faktickou poznámkou, poté je přihlášen pan poslanec Berkovec. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Viktor Vojtko: Děkuju za slovo. Já navážu na kolegu poslance Munzara, prostřednictvím paní předsedající, on řekl něco velmi podobného, co jsem chtěl říct já. Já jsem vlastně celkem rád, že tady máme prostor na to si možná zrevidovat některé základní věci, které se týkají investování, časových horizontů a podobně, protože mám pocit, že celkově u nás pořád v tomto ohledu panuje spíše neporozumění než porozumění základním principům.

Riziko má samozřejmě v tomhle případě velký vztah k tomu času, po který ty prostředky v daném investičním produktu jsou, a je velký rozdíl, jestli mám investiční produkt na časový horizont jeden nebo dva roky - tam mě samozřejmě nějaké kolísání hodnoty může výrazně ovlivnit - a je velký rozdíl, jestli ten investiční produkt, pokud je dobře nastaven, pracuje tam s nějakým rozložením toho rizika na různé třeba akcie, dluhopisy a podobně, jestli to mám prostě nastaveno na investiční horizont, který je deset let.

Já jsem si spoustu z těchhle věcí sám počítal, abych tady nemluvil na základě nějaké důvodové zprávy, kterou zpracoval někdo jiný, a jenom mě to neustále utvrzuje v tom, že ten dlouhý časový horizont prakticky znamená, že pokud to dáváte do instrumentů, které dávají ekonomický smysl - v tomto případě třeba do akcií firem, které vytvářejí nějaký zisk a mají nějakou produkci - tak v tom dlouhém časovém horizontu vám to nejenom pomůže porazit inflaci a získat něco navíc, ale samozřejmě i tu hodnotu, kterou tam máte, tak dostáváte zpátky do ekonomiky a pomáhá to nějakému dalšímu růstu. Takže ono to nemá jenom tyhle efekty, má to i makroekonomické dopady (Předsedající: Čas.) a i ty je vhodné v tomhle případě brát v úvahu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, vyměnili jsme se v řízení schůze.

Budeme pokračovat v sérii faktických poznámek. Jako další vystoupí pan poslanec Stanislav Berkovec, paní poslankyně Vladimíra Lesenská a další. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené dámy poslankyně, páni, pánové, dovolte technickou poznámku mým dvěma váženým kolegům a opravdu to prosím neberte tak, že bych proti někomu chtěl útočit. Já si vás obou vážím, protože vím, že také jezdíte mezi lidi.

Ta první je o tom politikaření. Víme všichni, ten základ slova parlament - parler francouzské - a v tom anglickém zákonodárství k tomu potom právě přišla ještě funkce té legislativy. Takže my tady... To je naše práce, dělat politiku a politikařit a není to žádná negativní činnost. Takhle já to vnímám.

Druhá poznámka se týká té narážky na Ústavní soud. My už jsme to tady jednou zažili, to trošku vymlouvání na rozhodnutí Ústavního soudu při tom, když jste si zvýšili platy. Já mám jednu praktickou radu a fakt to myslím vážně. Vezměte auto, dojeďte pětatřicet kilometrů, je to... za tři čtvrtě hodiny jste tam z Malostranského náměstí do Vinařic u Kladna. Proti vchodu do nápravného zařízení je více než sto padesát let stará šachta Mayrau. Je tam spolek hornický, je tam skanzen. Běžte jim to tam vysvětlit. Běžte mezi ty bývalé slévače na Kladno, na ty chlapi, kteří pracovali na antikorce, a vysvětlete jim to! Meritum věci zůstává a pojmenovali to tady vážení kolegové Patrik Nacher a další, vy jste prostě poškodili více než 100 000 lidí v těžkých profesích. Běžte jim to pěkně prosím vysvětlit! Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Vladimíra Lesenská, připraví se pan poslanec Igor Hendrych a další. Jsou to faktické poznámky. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Zaznělo tady, jak úžasně zlepšujete postavení těžce pracujících. Tím, že jste zvýšili věk odchodu do důchodu na 67 let? Tím, že pracujícím ve třetí kategorii neumožníte odejít dřív? To je vaše zlepšení? Budiž.

Podívejte se ale na statistiky Úřadu práce. Již nyní, a to ještě nenaběhla některá opatření z vašich zákonů, tam najdete, že věková kategorie 50 plus, 55 plus, natož 60 plus a dál, jsou velmi ohrožené na pracovním trhu, natož tudíž v těžkých profesích, ale to si možná neuvědomujete.

Zpochybňování doplňkových důchodových spoření? Fakt je nezpochybňuju. Ale jen konstatování. Ano, k založení účtu, jak mně tady bylo kdysi vysvětleno, postačí pár korun. Ale kolik lidí, kolik rodin může tímto způsobem spořit, když jdou od výplaty k výplatě? Běžte se těch rodin zeptat, kolik peněz můžou na investování, ať už rizikové, nebo konzervativní, kolik můžou odkládat! Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Igor Hendrych, připraví se pan poslanec Tomáš Kohoutek. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo. Já bych chtěl reagovat mimo jiné tedy na pana poslance Navrátila, vaším předsednictvím, který nám tady představil nějakou zajímavou novou definici, k čemu ten předdůchod vlastně je. On nám řekl, že se to má primárně týkat lidí, kteří už nechtějí pracovat nebo nemohou pracovat v těžké profesi, ale mohou si přivydělávat. Takhle se s tím počítá, univerzálně to takhle je pro všechny lidi, kteří berou předdůchod? Všichni tito lidé mohou pracovat a přivydělávat si? Takto je to konstruováno? Takhle je to někde napsáno přímo? Já jsem to nikde nečetl. Opravte mě. Kde je napsána definice předdůchodu, že to je pro lidi... jenom pro lidi, kteří už nemohou pracovat a mohou pracovat jenom na nějaký částečný úvazek? Já jsem to takhle nikde nečetl. Vy jste to takhle tady řekl, pane poslanče, prostřednictvím pana místopředsedy.

Takže já bych si to chtěl ujasnit. Já si nemyslím, že to tak je. Může se to týkat některých takových lidí, samozřejmě určitě takoví budou, ale také tady budou lidé, kteří pracovali v těžké profesi a už prostě pracovat nemohou anebo na tom pracovním trhu už na ně... pro ty jejich konkrétní limity, které mají, není zájem dva roky, tři roky před důchodem řádným. To je jedna věc.

Druhá věc je ještě, jak to vlastně počítáte? Teďka tady lidé momentálně, kterým je šedesát zhruba nebo možná padesát osm a tak dál, za jak dlouho našetří ty peníze, aby mohli odejít dříve? Téhleté generace teď, kdy tady tlačí pan poslanec Kohajda na to, abychom to schválili co nejdřív, tak téhleté generace v uvozovkách těch budoucích důchodců se to přece už nemůže dotknout. Tohleto je věc na dlouhou trať. Oni samozřejmě mohou tenhleten režim využívat už dneska a bez ohledu tady na to, co tady navrhujete, ale aby to byl nějaký samospásný instrument, tak to rozhodně ne, protože na to je třeba spoustu let a spíše se to může týkat lidí, kterým je, dejme tomu, momentálně padesát, padesát plus, aby to skutečně mělo efekt, ne těmhletěm současným lidem, kterým je kolem šedesáti zhruba. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Tomáš Kohoutek, potom pan poslanec Patrik Nacher, Martin Dlouhý a další. Všechno jsou to faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Dobrý den. Děkuji, vážený pane místopředsedo. Ke kolegovi Navrátilovi, který tady bohužel není, vaším prostřednictvím...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: On je zde v pravé části sálu.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Jo, omlouvám se, už vás vidím. Pane kolego, vy jste tady veřejně přiznal...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vidíte ho, mým prostřednictvím. Omlouvám se.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Prostřednictvím pana místopředsedy, vy jste tady veřejně přiznal, že de facto tím návrhem nakládáte další břímě na stranu zaměstnavatelů, ale kde jsou ty těžké profese? To jsou například železárny, slévárny, ocelárny, chemický průmysl, které už teď - tyhlety obory - jsou rády, že jsou rády, a vy jako součást vládní koalice výrazně deklarujete, jak chcete zbrojit, jak se připojujete k vlně západoevropských zemí, všichni chcete zbrojit, všichni chcete investovat do těch zbraní. To jsou například tanky, děla, munice a to se všechno musí vyrábět z toho železa, oceli. Myslíte si, že to bude tímhle stylem mít ještě vůbec v té Evropě kdo vyrábět a v téhle zemi, když těm ocelárnám nakládáte další břímě? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Patrik Nacher, připraví se pan poslanec Martin Dlouhý. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. No, já tady vítám debatu o těch investičních strategiích. To je docela zajímavá věc, je taková osvěta v rámci finanční gramotnosti. Problém je v tom, že už jaksi vám a těm vašim návrhům nikdo nevěří, protože jak jsem řekl tady, vy jste dvakrát změnili a použili nepřímou retroaktivitu právě u dlouhodobých finančních produktů. Bylo to stavební spoření a bylo to penzijko pro lidi, kteří pobírají důchod, kde jste změnili ta pravidla uprostřed pro běžící smlouvy, a to dokonce i u těch, které mají vázací dobu. Vy jste nad to ještě tam ty lidi zamkli, takže oni nemohli odejít. Vy jste jednostranně změnili podmínky - jednostranně - a neumožnili jste té slabší straně, to je ten spotřebitel, vzít si ty své peníze a jít o dům dál, hlasovat takzvaně nohou. To je také nějaké investiční rozhodnutí. Protože jste je zamkli, jinak by přišli i o ty příspěvky už připsané. Takže teďka se opravdu nedivte, že už když jste dva takovéhle produkty, které tady jsou třicet let - třicet let, stavebko tady loni nebo předloni mělo třicet let - tak vy je takhle znevážíte, tyhlety dlouhodobé produkty, dlouhodobé odkládání peněz tímhletím způsobem, tak se pak nedivte, že na nějakou odbornou debatu o tom, jestli dynamický, nedynamický, jaký druh, nějakou strategii investování, odvaha, tohle... Mohli bychom se tady také bavit například o jiných investicích, jako jsou třeba, já nevím, kryptoměny pro někoho a podobně. O tom (se) s vámi, nezlobte se na mě, už nikdo nebude bavit po těch zkušenostech.

Vy jste tady prostě zadělali na to - já jsem vám to i říkal na mikrofon - vy jste možná ušetřili někde miliardu, možná ještě k tomu, v dlouhodobém důsledku jste ale prodělali desítky miliard, protože ti lidi (Předsedající: Čas.) prostě už nevěří.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. (Potlesk v levé části sálu.) Tak nyní pan poslanec Martin Dlouhý, připraví se pan poslanec Stanislav Fridrich. Prosím.

 

Poslanec Martin Dlouhý: Dobrý den. Já jsem pod tím zákonem taky připodepsán a měl jsem obavu opačnou, a sice že ten zákon to spoření udělal tak moc výhodné, že teďka ta čtvrtá skupina bude závidět té třetí, protože za prvé ono se to dědí, což tohle se dědí. To znamená, že když se nedožijete, vaši potomci, na které to můžete převést, nebo váš manžel, manželka, něco dostanou. Když jste ve státním systému ve čtvrté skupině, nedožijete se, tak jsem tam... ten zaměstnavatel odváděl spoustu peněz, jsou to statisíce, nikdo nedostane nic. Takže je to strašně výhodné.

Za druhé, když nesplníte ty podmínky, to už tady bylo řečeno, že jste tam pracovali jenom málo, tak dostanete aspoň něco, někdo vám na nějakou hromádku něco dal. Na předdůchod to není, ale máte to. Když jste ve státním systému, nedostanete nic. Je pravda, že ti, kteří tam teďka vstoupí a je jim padesát nebo víc, tak si tam nemusí tolik naspořit, ale je taky pravda, že tito lidé mají jiný odchod do důchodu. To znamená, ti, kteří teďka začnou spořit a budou mladší, taky budou chodit později do důchodu, takže se to tím vyrovná, protože oni nepůjdou v 67, oni půjdou dřív do důchodu. I ten řádný budou mít dřív. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Stanislav Fridrich, připraví se pan poslanec Viktor Vojtko, faktické poznámky. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Fridrich: Děkuji za slovo. Já tu musím jenom zareagovat krátce na to, co tu bylo řečeno. Já jsem to vůbec nezpochybnil. Já jsem se jenom zeptal, jak při dynamickém spoření se podle vašeho propočtu posune škála míry rizik z konzervativního do toho rizikového. To je všechno. Na to jsem se ptal. A jak o tom budete informovat potenciální důchodce nebo ty, kteří do toho systému vstoupí. To je přece běžné i u bank, že dostanete přesnou informaci, i (u) ročních nákladů.

Pokud se vám vyjádřit k tomu, že když se spoří deset let a dvacet let a že to obvykle vynáší, no, obvykle je to pravda, ale kdyby to bylo tak jednoduché, tak na té burze vydělává každý. Ono součást té burzy je to, že to, co někdo vydělá, musí ten druhý prodělat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní pan poslanec Viktor Vojtko. Prosím.

 

Poslanec Viktor Vojtko: Děkuji. On mě předběhl, kolega pan poslanec Dlouhý. Děkuju mu za to, vaším prostřednictvím.

Jenom si to zrekapitulujme. Máme nastaveno nějaké tempo, jakým roste věk odchodu do důchodu, ten standardní. To se týká vlastně všech, kteří mají odpracované nějaké podmínky. Teď tady řešíme speciální kategorii pracovníků, které se ten standardní věk bude prodlužovat stejně. To, co oni dostanou navíc, tak jsou prostředky, se kterými můžou naložit dle svého uvážení a mají několik možností.

Jedna z těch možností je předdůchod, můžou jít a využít ty prostředky na to, aby byli schopni odejít do toho standardního důchodu s tím, že si předtím čerpají předdůchod, dříve. To znamená, mohou dříve přestat pracovat. Platí přesně to, co tady bylo řečeno. To tempo je nějak nastaveno a ten vyšší věk odchodu do důchodu se týká především těch, kteří mají před sebou nějakých deset, dvacet, třicet let na pracovním trhu. Asi se všichni shodneme, že ten pracovní trh je v tuhle chvíli velmi dynamický. Nikdo nedokáže říci, že někdo bude pracovat v nějaké profesi prostě dvacet, třicet let takhle v rizikovém prostředí a ty změny jsou velmi rychlé, takže spoléhat se na to u té čtvrté kategorie, že musíte mít odpracován ten daný počet směn, to znamená nějakých skoro těch deset let, tak já bych byl v tomhle taky velmi opatrný a spíš by se mi líbila tahle varianta.

Takže to je jedna věc, ale ti lidé mají přece na výběr ještě další možnosti. Máme předčasný důchod, takže klidně můžou udělat to, že půjdou do předčasného důchodu a ty prostředky, které mají našetřené, tak využijí k tomu, aby ten předčasný důchod byl vyšší. Těch variant tam je celá řada. My to tímto návrhem necháváme na uvážení toho každého člověka, který si to podle své situace je schopen přizpůsobit.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě pan poslanec Igor Hendrych s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Tak děkuji, vážený pane místopředsedo. Velmi krátce, vy jste teďka, pane poslanče Vojtko - při vší úctě - přiznal, že v podstatě tenhleten nástroj není pro současné lidi, kterým je řekněme šedesát, možná dokonce padesát pět plus. Řekl jste deset, dvacet let a tak dál. Proto vracím se zpátky k tomu, co tady emotivně zaznělo od pana poslance Kohajdy, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, že strašně rychle to musíme udělat a tak dál, protože jinak... My konečně (?) zamezíme současným potenciálním důchodcům, kteří to mají de facto zakrátko do toho důchodu, tomu, aby měli nějaké výhody. Není to tak a řekl jste to otevřeně. OK, já to beru, je to prostě nástroj dlouhodobý, ale současných řekněme lidí, kteří jsou v předdůchodovém věku, a to si troufnu říct, že takových minimálně pět až osm let se to netýká.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Tak další dvě faktické poznámky, první paní poslankyně Věra Adámková, připraví se pan poslanec Michal Kohajda. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já nejsem ekonom a vůbec se nebudu dotýkat ekonomické stránky věci, ale mám jednu otázku, která mi nezazněla a nemám na ni odpověď. Tady se jednoznačně počítá s jakousi lineární křivkou odchodu do důchodu, to znamená zvyšování věku. Určitá predikce být musí, to taky nikdo nezpochybňuje, mě by jenom zajímalo, a nevidím to tam, možná že to je napsáno a opravdu nevidím, kde máte predikci odchodu lidí, kteří budou odcházet do důchodu z invalidního důchodu, tedy dožijí se toho důchodového věku v invalidním důchodu, protože zvyšování věku odchodu do důchodu obvykle, nikoli vždycky, s sebou nese určitý nárůst invalidních důchodů. Já je tam nevidím započítané. Třeba tam jsou, neviděla jsem to. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Michael Kohajda s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Michael Kohajda: Děkuji, pane předsedající. Já bych zareagoval na ctěného kolegu Hendrycha.

Právě proto si myslím, že je důležité pro tyto lidi, kteří už mají blízko k tomu předdůchodovému věku, zda jejich zaměstnavatel na toto bude přispívat třeba o šest měsíců déle nebo o rok déle, protože ten rozdíl tam bude v rámci sice jednotek tisíc, ale za každý měsíc jednotky tisíc je určitý počet peněz, které si mohou na ten předdůchod naspořit. Ten rozdíl bude v tom, jestli třeba o 100, 120, 150 000 korun tam budou mít více, nebo nebudou mít, a to si myslím, že podstatné pro ty běžné lidi je, protože to jim zajistí možnost čerpat ten předdůchod a odejít buď do méně náročné profese, nebo, jak jste zmínil, třeba tedy budou muset být na úřadu práce, ale vedle toho jim tyto peníze přece poběží. Pro běžného člověka je rozdíl 120 000 než nula.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Tím jsme vyčerpali... nevyčerpali všechny faktické poznámky. Prosím, pane poslanče, máte slovo. (Se smíchem.)

 

Poslanec Igor Hendrych: Tak děkuju. No, já tomu obecně rozumím, tomu, co jste teďka řekl, ale nesedí mi ta čísla. To je to, že nám tady absentuje analýza, že nemáme žádné modelové příklady a tak dál.

No, já si úplně nemyslím, že za půl roku si našetříme tady díky tomu 150 000. Našetříme si něco, ale vy jste tady řekl za půl roku 150 000. To se mi zdá opravdu přitažené za vlasy. Nezlobte se na mě.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak děkuji. Nyní pan poslanec Jiří Navrátil s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Poslední reakce, dnes už nám zaměstnavatelé říkají, že svým zaměstnancům přispívají. To znamená, ti lidé už tam nějaké peníze naspořené mají. Co je druhý... Ještě výhoda tohoto návrhu je, že nebudou muset odcházet do předdůchodu dva roky, ale například 18 měsíců.

Pro ty lidi... Ptejte se těch lidí v té třetí kategorii, co je pro ně výhodné a co ne. Pokud člověk už tam má dneska naspořené nějaké peníze, k tomu mu umožníme ještě ne jít až za dva, tři roky, ale o něco dříve, pojďme jim to umožnit. To je jediné, co po vás chceme, abyste nám pomohli v této době pomoci těmto lidem.

Jenom ještě k tomu reakce, že jsem řekl, že předdůchod je proto, aby lidé odešli z těžké profese a šli pracovat jinam. Sami jste tady řekli, že předdůchod je přibližně částka 13 500 korun. Ano. Právě proto jste řekli, že z toho nelze vyžít. My říkáme, a to říkala i minulá vláda, když už tady přece předdůchod byl, že předdůchod je umožnění odejití z těžké profese nebo profese, kterou již nemohou vykonávat, a chci pracovat opravdu dva, tři dny v týdnu. Pojďme to těm lidem umožnit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Reakce pana poslance Igora Hendrycha. (Ministr Stanjura hovoří mimo mikrofon.) Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Já tomu rozumím.

Poprosím pana ministra financí, ať na mě nepokřikuje, pane předsedající.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, pane ministře.

Já vám zastavím čas, dám vám nové dvě minuty. (Ministr Stanjura hovoří mimo mikrofon.)

Rozprava probíhá v souladu s jednacím řádem. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Rušil jste, pane ministře. (Ministr Stanjura hovoří mimo mikrofon.) Tak rušíte mě znovu? Dobře, tak já to nějak překonám.

Není to univerzální nástroj. Tady v té debatě z toho jednoznačně vyplynulo, že to prostě není univerzální nástroj na řešení v podstatě finančního zabezpečení ve stáří pro lidi ve třetí kategorii. Je to jakýsi pomocník, možná můžeme se bavit tady, do jaké míry to pomůže někomu konkrétně a někomu ne, ale říct, že před důchod je speciálně pro ty, kteří ještě můžou pracovat na nějaký částečný úvazek, jenom tedy pro takové lidi, tak to si myslím, že to taky není fér. Spousta lidí do toho předdůchodu odchází proto, protože skutečně už pracovat nemůžou a mohou mít taky velký problém s uplatněním na trhu práce v podstatě jakémkoliv. Podívejte se do statistik padesát pět plus, dvojnásobek nezaměstnaných proti jiným věkovým kategoriím a tak dál. To je všechno.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Mám zde přednostní právo pana místopředsedy Juchelky. Já ho v sále nevidím.

Já tedy mezitím přečtu omluvy: Dnes na celý jednací den z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Richard Brabec, od 10 do 13 (hodin) z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Tomáš Dubský, od 11 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Jan Kubík, zpět bere svou omluvu paní poslankyně Lucie Potůčková, od 12.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Ivo Vondrák.

Z členů vlády dnes bere zpět svoji omluvu pan ministr Martin Baxa, dále od 10.15 z pracovních důvodů... Tak to je omluva, která se právě zrušila. Dále zpět bere svoji omluvu pan ministr Petr Hladík a dále bere zpět svoji omluvu pan ministr Petr Kulhánek.

Vzhledem k tomu, že pan místopředseda Juchelka není v sále, budeme pokračovat v řádně přihlášených. Jako další slovo dostává paní poslankyně Lenka Knechtová. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já bych se také za náš klub hnutí ANO vyjádřila k předloženému návrhu zákona.

Vážené dámy, vážení pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, stojím zde dnes, abych vyjádřila svůj zásadní nesouhlas s návrhem zákona, který ukládá firmám povinnost přispívat na penzijní spoření zaměstnanců v náročných profesích. Tento návrh je nejen nesystémový, ale také nespravedlivý vůči zaměstnavatelům a ve výsledku ani nechrání samotné zaměstnance, jak si předkladatelé slibují. Proti návrhu se vymezují zástupci podnikatelů, ale i odborů. Oběma skupinám však vadí něco jiného.

Odbory nepovažují navržené řešení zvýhodnění některých zaměstnanců pracujících ve třetí kategorii náročných profesí za dostatečné, jelikož v praxi v drtivé většině případů k jejich zvýhodnění nedojde. Již nyní v rámci kolektivního vyjednávání je v mnoha firmách dohodnut navrhovaný příspěvek ve výši 4 procent na produkty spoření na stáří pro všechny zaměstnance jako důležitý benefit. Navrhované řešení tak nepřinese žádnou výhodu, naopak omezuje kolektivní vyjednávání v oblasti benefitů. Tohle je komentář Českomoravské konfederace odborových svazů.

Zástupcům podnikatelů se zase nezamlouvá zvýšení administrativní a finanční zátěže. Návrh se bohužel vrací k diskutabilní praxi přenosu povinností státu v oblasti sociálního zabezpečení na zaměstnavatele. Není dostatečně prokázáno, že povinné příspěvky zaměstnavatelů jsou nejefektivnějším způsobem pro zabezpečení zaměstnanců rizikových profesí ve stáří.

Jak podnikatelé, tak odbory se nicméně vyjadřují a kritizují způsob, jakým se návrh dostal do Sněmovny. Návrh totiž nebyl předjednán se sociálními partnery, a to v důsledku toho, že je to poslanecký návrh, a na připomínky bylo pouze několik dní. Českomoravská konfederace odborových svazů je velmi znepokojena tím, jak o takto velmi zásadní věci, která má dopad nejen na zaměstnance, ale i na zaměstnavatele, není veden sociální dialog a ani samotný návrh zákona nebyl postoupen sociálním partnerům k připomínkám. To uvádějí odbory ve své zprávě. Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů rozeslala poslancům dopis, ve kterém žádá, aby návrh nepodpořili. Jak navíc doplnila v dopise konfederace, požádali premiéra o jednání a ten na výzvu údajně vůbec nereagoval.

Dále bych ráda uvedla, že předložený návrh zákona zavádí pro zaměstnavatele řadu nových povinností, které s sebou nesou významné administrativní náklady. Kromě nových povinností přímo spojených s finančními příspěvky na produkty spoření na stáří by museli zaměstnavatelé měnit také interní procesy a přizpůsobovat systémy pro evidenci směn a příspěvků. To by znamenalo nejen zvýšení administrativní zátěže, ale i nákladů na úpravy informačních a mzdových systémů. Je to i z toho důvodu, že účinnost tohoto zákona se navrhuje již od 1. července letošního roku. Firmy se obávají, že návrh zákona vyvolá další finanční tlak na zaměstnavatele, zejména na malé a střední podniky, které často čelí větším výzvám v oblasti nákladové efektivity. Zavedení povinného příspěvku na produkty spoření na stáří by navíc znamenalo i zvýšení nákladů na práci zaměstnanců, kteří v současnosti dostávají příplatky ke mzdě za práci v rizikovém prostředí. Novinka by zároveň ztížila poskytování zaměstnaneckých benefitů, což by mohlo být kontraproduktivní.

Podle normy by pracovníkům takzvané třetí kategorie, kteří odpracují v chladu, teple, s vibracemi či fyzickou zátěží aspoň jedenáct směn za měsíc, měla firma spořit 4 procenta vyměřovacího základu výdělku. Odbory i organizace zaměstnavatelů s normou a i způsobem právě přípravy bez analýz nesouhlasí. Materiál počítá s tím, že ve třech až deseti směnách by měla firma spořit 3 procenta, při jedné či dvou směnách není spoření povinné. Podmínky pro čerpání takzvaného předdůchodu by se měly lidem s rizikovou prací zmírnit. Podle původní verze důchodové reformy mělo 108 000 lidí ze třetí kategorie s prací v chladu, teple, s vibracemi a fyzickou zátěží získat možnost dřívějšího důchodu podle počtu odpracovaných směn bez krácení pobírané částky.

Co nastane tedy prakticky? Podnik bude muset zaměstnance informovat, že mají na příspěvek nárok. Lidé budou muset firmě nahlásit, že spoření chtějí, dodat musí číslo účtu, penzijního připojištění či doplňkového penzijního spoření. Od dalšího měsíce po nahlášení by měli peníze začít dostávat. Pokud by zaměstnavatel neplatil, hrozila by mu pokuta až 2 miliony korun, kdyby nevydal o příspěvku pracovníkům potvrzení, sankce by činila 200 000 korun. Řešit tyto případy má inspekce práce.

Já bych na závěr svého vystoupení, protože si myslím, že jsme tady ve faktických poznámkách probrali kdeco, se ještě obrátila na pana ministra zdravotnictví, protože si myslím, že ten při debatě o důchodové reformě vůbec nevystoupil a ani v současné době není přítomen v sále. Myslím si, že by měl k tomuto tématu určitě co říct, protože jak vidíme potom situace v terénu, tak mnozí pracující v náročných profesích se potýkají s těžkým zdravotním stavem už ve věku od padesáti let. Myslím si, že Ministerstvo zdravotnictví by mělo k tomuto tématu určitě vystoupit.

Na závěr bych tedy shrnula, že dochází k porušení jak principu sociálního dialogu, tak je zde i nejistota, především právní nejistota. Mluvíme tady o zátěži pro firmy a svým způsobem i ohrožení pracovního trhu, takže bych za náš klub v prvním kole dala návrh na zamítnutí zákona.

Pokud, pane místopředsedo, tento návrh neprojde, tak návrh na vrácení k přepracování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vaše návrhy jsem si oba poznamenal a po skončení obecné rozpravy o nich dám hlasovat.

S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Igor Hendrych, prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Tohle byla velmi příhodná faktická poznámka - ten apel na ministra zdravotnictví - protože skutečně tady nevystoupil. Já jsem ho k tomu vyzýval několikrát, když tu jsme probírali důchodovou reformu, a to v souvislosti s tím, že Ministerstvo zdravotnictví v mezirezortu napsalo, že nelze neustále navyšovat věk odchodu do důchodu, že zdravotní stav populace není takový, aby to zvládla. Pan ministr zdravotnictví, který tu není opět přítomen, tak se k tomu ani jednou nevyjádřil v průběhu druhého a třetího čtení, takže ten apel si myslím, že je velmi příhodný.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Lucie Šafránková, připraví se paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte i mně říct naše stanovisko našeho poslaneckého klubu hnutí SPD na faktické zavedení povinného spoření na stáří v penzijních fondech pro zaměstnance v náročných profesích ve třetí kategorii. Dopředu musím jasně říct, že SPD tento návrh nikdy nepodpoří a řeknu vám proč. Protože ze strany vlády jde v podstatě jednoznačně o další podraz na tyto zaměstnance, kterých je víc jak 100 000 a kteří měli mít dle předchozího vládního slibu již od letošního roku nárok na až o pět let dřívější odchod do řádného a plnohodnotného nekráceného starobního důchodu, což bylo na poslední chvíli tady ve Sněmovně na návrh expertů na náročné profese, pana poslance Bendy a Jakoba, úplně bez ničeho, bez jakéhokoliv vysvětlení, bez jakéhokoliv odůvodnění, zcela zrušeno, bez jakékoliv náhrady a jakékoliv rozumné a smysluplné alternativy.

Navíc ty debaty, ty sliby se tady v mediálním prostoru vedly několik dlouhých měsíců ještě předtím, než si tady vláda na sílu prohlasovala reformu, kdy došlo k čtyřnásobné penalizaci za odchod do předčasného důchodu, kdy došlo ke změně mimořádných a řádných valorizací. Tak již tehdy, ještě dávno předtím - i když s tímto zásadně také nesouhlasíme - měly být vyřešeny takzvaně náročné profese, ale nestalo se. Byly pouze sliby a nic, nic vůbec tahle vláda, kromě slibů, neudělala.

Tak. Protože (to), co vláda v tuhle chvíli občanům v náročných profesích nabízí, není vůbec žádnou reálnou ani slušnou alternativou... Mluvím hlavně o navrhovaném využití předdůchodů na základě povinného penzijního spoření a příspěvku zaměstnavatelů. Tahle možnost totiž bude pro drtivou většinu zaměstnanců v náročných profesích prakticky nedostupná, protože vyžaduje naspoření enormně vysokých finančních částek. V případě pětiletého předdůchodu, tedy odchodu do důchodu o pět let dříve, než je zákonná hranice věku odchodu do řádného starobního důchodu, by bylo nutné za stávajících podmínek našetřit zhruba 810 000 korun, přičemž tato suma samozřejmě v dalším postupném čase poroste. Při průměrné mzdě - ať se nám to lépe počítá - a navrhované výši příspěvku zaměstnavatelů toho lze dosáhnout nejdříve za několik dlouhých desítek let, tudíž tedy starší zaměstnanci v náročných profesích by pak byli možnosti dřívějšího odchodu do důchodu jednoznačně zcela zbaveni. Náš poslanecký klub tedy tento návrh, ze kterého by profitovali prakticky pouze majitelé a akcionáři soukromých penzijních fondů, jednoznačně a principiálně odmítá.

Kolegyně, kolegové, takzvaný předdůchod je systém, který umožňuje až pět let před vznikem nároku na odchod do řádného starobního důchodu pobírat penzi z finančních prostředků naspořených v rámci doplňkového penzijního spoření ve III. důchodovém pilíři. Jak už jsem říkala, klíčové v tomto případě je, aby měl občan, který chce předdůchod pobírat v rámci svého doplňkového penzijního spoření, našetřeno potřebné, zákonem vyžadované minimální množství finančních prostředků, tedy pro vaši bližší představu:

Pro zájemce o vstup do režimu předdůchodu činila v roce 2024 požadovaná částka 30 procent průměrné mzdy, tedy 12 729 korun, takže zaměstnanec, který by chtěl vloni do předdůchodu odejít pět let před dosažením důchodového věku, musel mít v doplňkovém penzijním spoření v tu chvíli naspořenou sumu 763 740 korun, a to mluvíme jen o minimální naspořené částce, kterou lze předdůchod teoreticky začít vůbec čerpat. Ale kdo z těch zaměstnanců a občanů, kteří tyto peníze nakrásně i našetřené měli, si může dovolit žít za 12 729 měsíčně a po pěti letech být de facto takzvaně na nule?

Jakým způsobem a za jak dlouho lze ve III. pilíři našetřit onu sumu 763 740 korun? Samozřejmě je to individuální a také to záleží zejména na výši měsíčního příspěvku do penzijního spoření, ale vezměme si tady jeden modelový příklad, kdy do dobrovolně povinného důchodového spoření vstoupí nyní zaměstnanec v náročné profesi ve třetí rizikové kategorii právě proto, aby v budoucnu získal nárok na předdůchod a aby nemusel v těžkých podmínkách dřít téměř až do sedmdesáti let.

Vláda tady nám navrhuje, aby odvod zaměstnavatele do III. pilíře činil 4 procenta z hrubé mzdy zaměstnance. Pokud tedy budeme vycházet z čísel platných pro loňský rok, při průměrné mzdě by takový zaměstnanec částku potřebnou na pětileté pobírání předdůchodu našetřil za 37 a půl roku, tedy prakticky za celý svůj profesní život. Postupem času se bude tato doba s růstem průměrné mzdy docela rychle prodlužovat a brzy překročí čtyřicet let, a to ještě zatím nehovořím o tom, že do určitého počtu měsíčně odpracovaných směn nebudou muset zaměstnavatelé za tyto zaměstnance povinný příspěvek odvádět vůbec, což je další naprosto nepřijatelný projev vládní asociální arogance vůči těmto zaměstnancům.

Proti vládnímu návrhu ve vzácné shodě protestují jak zástupci zaměstnanců, tak i zaměstnavatelů a odmítají ho. Svaz průmyslu a dopravy k tomu uvádí, že z pohledu zaměstnavatelů je legislativní podoba vládního návrhu téměř neaplikovatelná a považuje za velmi nešťastné, že zástupcům zaměstnavatelů nebylo umožněno seznámit se se zněním návrhu připravovaného zákona dopředu, jak je to jindy běžné. Tento návrh týkající se důležitých zájmů pracujících měl být dle zákoníku práce v průběhu legislativního procesu totiž projednán se sociálními partnery, k čemuž nedošlo. Dle Svazu průmyslu a dopravy návrh vykazuje zásadní obsahové nedostatky, které jej budou činit obtížně aplikovatelným. Návrh například dostatečně nevymezuje, co se považuje za výkon rizikové práce pro účely vzniku práva na příspěvek, což vyvolá zásadní aplikační problémy v případě překážek v práci, čerpání dovolené i výkonu jiné než rizikové práce ze strany zaměstnance. To jsou přeci připomínky naprosto zásadního charakteru.

Dostatečně vymezeny nejsou ani požadavky na pojistný produkt, což je s ohledem na soukromoprávní povahu takového právního jednání a smluvní volnost při jeho utváření nezbytné z hlediska jeho účelnosti a hospodárnosti. Návrh rovněž nerespektuje dosavadní benefitní formu příspěvku zaměstnancům na penzijní spoření založenou jako výsledek kolektivního vyjednávání.

Co vlastně říkají k tomuto návrhu odbory? O obsahu návrhu se rovněž dozvěděly až z médií a nebyl s nimi projednán. Je zcela bezprecedentní, že o takto zásadní věci, která má dopad nejen na zaměstnance, ale také zaměstnavatele, nebyl veden sociální dialog a návrh zákona nebyl postoupen sociálním partnerům k připomínkám. Odbory se zněním návrhu jednoznačně nesouhlasí a uvádějí, že v praxi v drtivé většině případů k žádnému zvýhodnění zaměstnanců v náročných profesích nedojde. Již nyní je totiž v rámci kolektivního vyjednávání v mnoha firmách dohodnut příspěvek zaměstnavatele ve výši 4 procent na produkty spoření pro všechny zaměstnance jako speciální benefit. Navrhované řešení tudíž těmto zaměstnancům nepřinese žádnou výhodu, ale naopak povede k zásadnímu omezení kolektivního vyjednávání v oblasti zaměstnaneckých benefitů. Navržené řešení i odbory považují za administrativně velmi náročné a dále zde chybí jakákoliv provazba na zákoník práce, což v praxi přinese ohromné problémy, zejména co se týče zákonnosti nastavení pracovní doby.

Co se týče porovnání zvýhodnění situace zaměstnanců ve čtvrté kategorii pracovních rizik a navrhovaného řešení pro třetí kategorii náročných profesí, pak zaměstnanci ve čtvrté kategorii mohou odejít do předčasného důchodu při splnění podmínky odpracování 4 400 směn v náročném provozu o pět let dřív. V praxi tedy tuto podmínku mohou splnit v horizontu zhruba deseti let. U pracujících ve třetí kategorii náročných profesí by bylo nutné splnit dvě nutné podmínky, jednak naspořit zákonem požadovanou částku, o které jsem mluvila...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní poslankyně, že vám vstupuju do vašeho projevu, ale poprosím kolegy v pravé části sálu... V pravé části sálu požádám o ztišení, ať je rozumět, co paní poslankyně říká. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Velmi vám děkuji, pane místopředsedo. Já budu velice ráda, když hlavně kolegové z pravé části sálu budou poslouchat, aby věděli, co tady navrhují a o čem chtějí hlasovat. Takže budu pokračovat dál.

... naspořit zákonem požadovanou částku, o které jsem hovořila, a ještě navíc odpracovat zákonem požadovaný měsíční počet směn rizikové práce, aby obdrželi příslušný příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření, tři až deset směn rizikové práce, aby obdrželi příspěvek ve výši 3 procenta z vyměřovacího základu na daný měsíc, a minimálně jedenáct směn rizikové práce, aby obdrželi příspěvek ve výši 4 procent z vyměřovacího základu. Pokud zaměstnanec neodpracuje v daném měsíci alespoň tři směny rizikové práce, právo na příspěvek mu nevznikne. Pokud by zaměstnanec například deset let pracoval v rizikovém prostředí dva dny v měsíci a odpracoval by takto 240 směn, má smůlu a nedostane vůbec nic.

Co z toho všeho vlastně vůbec vyplývá? Mimo jiné to, že zaměstnanci v příslušných náročných profesích, kterým je nyní více než třicet let, mají na dosažení možnosti využít pětiletého pobírání předdůchodu jenom naprosto minimální šanci, pokud si tedy nebudou do spoření ve III. pilíři ukládat i vysoké měsíční částky ze svého, ale otázkou je, kolik z nich si to vlastně může vůbec dovolit, že?

O supervýhodnosti režimu předdůchodů v jeho současné podobě hovoří snad nejvýstižněji aktuální statistika Asociace penzijních společností v České republice, která uvádí, že v naší zemi je aktuálně 6 456 předdůchodců. No a není se čemu absolutně divit. Předdůchod obecně - a teď nehovoříme pouze o jeho případné souvislosti se zaměstnanci v náročných profesích - není pro drtivou většinu občanů, kteří si spoří ve III. penzijním pilíři, kvůli jeho zákonnému nastavení, ale hlavně kvůli finanční dimenzi jeho podmínek fakticky dosažitelný a vůbec neřeší situaci nízkopříjmových i většiny středněpříjmových zaměstnanců, pro něž je z nejrůznějších důvodů, například zdravotních, obtížné pracovat až do dosažení zákonného důchodového věku. Předdůchod se navíc nezapočítává do doby odvádění sociálního pojištění, ke které se následně přihlíží při výpočtu starobního důchodu, například na rozdíl od doby evidence občana na Úřadu práce, přičemž každý rok účasti na sociálním pojištění zvyšuje starobní důchod, respektive jeho zásluhovou částku o 1 a půl procenta. Prezentovat tedy předdůchod jako ekvivalent dřívějšího odchodu do plného nekráceného starobního důchodu je ze strany Fialovy vlády cynickým podvodem na ty zaměstnance v náročných profesích, kterých se má tato připravovaná právní úprava týkat.

Pokud by byl tento vládní návrh realizován, budou z něj profitovat na úkor zaměstnanců v náročných profesích, jak už jsem říkala, pouze vlastníci a akcionáři soukromých penzijních fondů, spořitelen a bank. Když vláda uvádí, že připravovaná úprava se má týkat zhruba víc jak 100 000 zaměstnanců, tak jestliže budeme kalkulovat s průměrnou hrubou mzdou a povinným odvodem zaměstnavatele v objemu 4 procent z ní, máme zde částku 2 miliardy 180 milionů korun ročně, které přistanou na účtech příslušných finančních institucí. V podstatě se tedy ze strany Fialovy vlády jedná o jakýsi dáreček na rozloučenou soukromým penzijním fondům předtím, než se, doufejme, definitivně Fialova vláda odporoučí. Ale ještě předtím stihne vážně poškodit zaměstnance v náročných profesích.

Proto tento předložený návrh také nikdy nebude mít naši podporu. My jednoznačně, pakliže budeme součástí příští vlády, předložíme okamžitě náš návrh, který tady byl slibován a který by umožnil odchod do dřívějšího nekráceného plného starobního důchodu všem zaměstnancům v náročných profesích.

Jelikož, jak jsem říkala, tento návrh podpořit nemůžeme a nepodpoříme, tak já podávám návrh na vrácení předkladateli k dopracování. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí SPD.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Tento návrh jsme zaznamenali, návrh na vrácení předkladateli, od paní poslankyně Šafránkové.

V tuto chvíli načtu omluvy: Pan ministr Pavel Blažek se omlouvá od 11 hodin z pracovních důvodů.

V tuto chvíli jsme se vystřídali v řízení schůze Sněmovny. Pan ministr Stanjura je již připraven s faktickou poznámkou.

Prosím, vaše dvě minuty.

My se poté během toho taktéž vystřídáme. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji. Opravdu jenom faktograficky, v obou vystoupeních řádně přihlášených poslankyň nezazněly zcela korektní informace.

Tak za prvé, je to poslanecký návrh zákona. Můžeme se bavit o tom, jestli poslanecké návrhy zákona mají mít stejné povinnosti, jako jsou vládní návrhy zákona. My jsme na tu debatu připraveni, ale logicky by pak ten sociální dialog měli vést předkladatelé, ne vláda. Nicméně přesto byl sociálním partnerům tento návrh rozeslán v připomínkovém řízení, ne že ne. Zaznamenali jste určitě i vy negativní stanovisko Českomoravské konfederace odborových svazů, takže není pravda, že se to dozvěděli z tisku. Bylo to v rámci dobrovolného připomínkového řízení, kdy byli osloveni.

Současně není pravda, že ten sociální dialog nevedeme, 18. února jsme to projednávali docela detailně na předsednictvu tripartity, já jsem se toho jednání jako jeden z mnohých zúčastnil.

Tak to jsou jenom dvě faktické poznámky. Nechci polemizovat s obsahem těch vystoupení, protože na to máme každý jiný názor a je to legitimní. Je to součást toho, jak si představujeme, jak řešit důchodové zabezpečení těchto lidí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí ještě paní poslankyně Lucie Šafránková.

Ještě konstatuji, že s náhradní kartou číslo 45 bude dnes jednat a hlasovat pan ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Já vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, zareaguji tady na pana ministra financí. Mě velice mrzí, že nevystoupil, neokomentoval tento návrh, neřekl nám, co si o něm myslí, nevedl tady tu řádnou rozpravu.

Co je ale velmi důležitý fakt, pane ministře, je to, že vy jste tady slibovali dlouhé a dlouhé měsíce lidem v náročných profesích, že budou moci odejít do dřívějšího nekráceného starobního důchodu dle počtu odpracovaných směn. Pak zničehonic jste se vyspali, stali se nám tady odborníky takzvaně na náročné profese a řekli jste: Ne, nic nebude. Lidi v náročných profesích, kteří jsou vystaveni chladu, teplu, vibracím, fyzické zátěži, vlastně nic složitého nedělají, a tudíž si to nezaslouží. Takhle jste tady s námi... Takhle jste tady se všemi občany, kteří pracují v náročných profesích, totálně vykývali.

Poté došlo k tomu, že jste slibovali nějaký alternativní návrh, který měl být připravený do konce roku 2024. Nic nepřišlo, ticho po pěšině. A teď jste si, protože jste se báli, už jste asi nemohli dále čelit těm tlakům, podali prostřednictvím vašich vládních poslanců tento návrh na penzijní spoření, které je opravdu pouze a jenom dárečkem do soukromých penzijních fondů.

Takže to jenom rekapitulace toho, jak se vedly debaty a jak jste to měli skvěle připravené. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak děkuji. Dále s přednostním právem se hlásí pan místopředseda Aleš Juchelka. Prosím.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji, pane předsedající. My jsme už prostřednictvím mé ctěné kolegyně Lenky Knechtové dali návrh na vrácení zpátky k přepracování v prvním čtení a na zamítnutí v prvním čtení taktéž, ale já jenom úplně krátce shrnu, proč se mi tady tento návrh nelíbí.

Tak za prvé, už jsme to tady několikrát opakovali ve faktických poznámkách, že jste toto nezvládli v rámci těch změn parametrů u důchodů, kdy v té třetí vlně jste tady načetli pozměňovací návrh, který skutečně 109 000 lidí vyškrtl z náročných profesí a je tam pouze 12 000 lidí.

Co se týká ale samotného návrhu, který tady zafungoval jako zmírnění právě tady této škody, tohoto pozměňovacího návrhu, jako odstranění následků toho, co vy jste tady potom narychlo museli jako damage control slíbit, že něco připravíte, tak jste tady přišli s tímto poslaneckým návrhem, který ovšem je, bych řekl, velmi nedokonalý.

Takže například právo má zaměstnanec vykonávající práci ve třetí rizikové profesi z důvodu čtyř vybraných rizik. Výběr není nijak vysvětlen. V důvodové zprávě není žádná zmínka o tom, že okruh vypadl z důchodové reformy. Naopak tam je prostě odkaz na MPSV a MPSV tam má odkaz na Ministerstvo zdravotnictví. Zaměstnavatel musí zaměstnance o práci a o tomto právu informovat, tomu rozumíme. Zaměstnanec musí o příspěvek požádat a sdělit potřebné údaje, taktéž tomu rozumíme.

Příspěvek je ovšem povinný, podléhá stejným daňovým úlevám jako dobrovolný a tady zákon nijakým způsobem neřeší, co s těmi dobrovolnými, nechává tedy na zaměstnavatelích nebo na kolektivním vyjednávání, zda je ponechají navíc, či je nahradí. Potíž nastane tam, kde jsou dobrovolné příspěvky součástí pracovních smluv v rámci kolektivního vyjednávání. To bude tam velký rozpor, protože my v tuto chvíli ty povinné a ty dobrovolné nedokážeme - ani penzijní fondy to nedokážou - na těch účtech rozlišit.

Platba ve výši 3 procenta vyměřovacího základu pro odvody pojistného za odpracování tří až deseti směn u rizikové profese, 4 procenta jsou potom za více než deset směn. To budou jistě napadat samozřejmě zaměstnavatelé - kteří také s tím mají problém - jako zatěžující, ale alespoň je tady v tuto chvíli jasné, a to stejně jako posuzování u zápočtů směn, které jsou tam přehledně vysvětleny, co tím předkladatel myslel.

Zaměstnavatel vydá písemné potvrzení o platbě nejpozději do konce prvního měsíce, v němž příspěvek zaplatil. Tady je velikánská otázka a otazník: má sloužit tedy zaměstnanci jako důkaz při žádosti o předdůchod, že má právo na mírnější podmínky pro čerpání toho předdůchodu, což je tedy ta klasická česká verze, kterou vy jste tady vymysleli, protože penzijní společnosti nejsou právě schopny rozlišit ty povinné a dobrovolné příspěvky od zaměstnavatelů. Podle textu se má potvrzení vydat jenom jednou a já tedy nechápu, jak se podle něj pozná, jak dlouho ten pojištěnec setrval v rizikové profesi? To znamená, že když to shrnu, pokud jste odpracovali za celý svůj život tři směny v rizikové profesi, tak dostanete potvrzení, a kdo dostane příspěvek pouze jednou, tak se na něho pohlíží úplně stejně jako na toho, kdo v tom riziku pracoval léta. A pozor, není to žádný omyl, dle mého názoru. Je to prosté... Proto jste to tam dali, aby to bylo jednoduché. Takže stejně ten, který odpracoval stovky směn, má úplně stejný nárok na předdůchod jako ten, který je odpracoval náhodou, protože třeba někoho v náročné profesi zaskakoval, a měl tam pouze tři směny.

Změny v zákoně se týkají i zákona o doplňkovém penzijním spoření. Ruší se některá časová omezení pro čerpání předdůchodu tak, aby ho bylo možno čerpat i v případě, že bylo - a tady to mám v uvozovkách, protože cituji - "sjednáno až ve věku blízkém odchodu do důchodu". To nevím, co se tím myslí, tam by měla být podle mě nějaká exaktní část vymezena, to znamená přesně říct, co to je. Umožní také čerpání po dobu, která odpovídá zkrácení podle zákona o důchodovém pojištění, to znamená těch 15 měsíců.

Takže když to nějakým způsobem shrnu: není tam RIA, chybí tam řádné propočty, jak to dopadne v rámci rozpočtu - tady se mluví o těch 2 miliardách - zaměstnavatelé soukromého sektoru příspěvky platí v tuto chvíli, a to i dost vysoké, takže tímto zákonem se vlamujeme už do otevřených dveří kolektivních smluv. Pro většinu to spíš bude znamenat naopak administrativní zátěž, někteří zaměstnavatelé už platí i nad rámec zákona - třeba 5 procent - problém bude mít kupodivu veřejný sektor - pozor - který sice taky platí, ale platí málo, to znamená, že tak vznikne navýšení dotací pro sociální služby, pro, já nevím, zdravotnictví a tak dále. Toto všechno by mělo být jasně třeba v rámci RIA vyčísleno, ale není, jak vidíme.

Za mě ještě pár poznámek k tomu, co tady vzniklo. Pokud má být 30 procent průměrné mzdy, která se mají našetřit, to znamená, v tuto chvíli to nějakých 14, 15 000 korun, to je 168, 170 000 ročně, krát pět, dostáváme se do nějakého 1 milionu. To nevím, zdali to někdo bude schopen na tak krátkou dobu v tuto chvíli našetřit.

Předkladatelé taky, a říkal to pan zpravodaj Vojtko, že počítají i s těmi dobrovolnými příspěvky. Ty se můžou právě, protože to nelze u penzijních fondů rozeznat, co je ten zákonný a co je ten dobrovolný, namíchat dohromady, takže člověk za své vlastní ušetřené peníze, protože byl zodpovědný, si odejde třeba dříve do předdůchodu, a přitom pracoval v té náročné profesi, jenom proto, že to třeba finančně nestíhá.

O tom dynamickém jsme tady hovořili. To jsem si udělal stejnou poznámku jako můj ctěný kolega Stanislav Fridrich. Proč vy počítáte tedy najednou to nejrizikovější, to znamená to dynamické šetření u těch penzijních fondů, a ne u toho konzervativního, což má podle mě drtivá většina lidí?

Takhle bych mohl pokračovat dál a dál, proto pojďme přistoupit přímo asi k hlasování. Poprosím pana předsedajícího, tak jak jsme to navrhli, to znamená vrátit zpátky k přepracování a na zamítnutí v prvním čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane místopředsedo. Jistě o tom dám hlasovat, ale nejprve ještě udělím slovo, nejprve panu navrhovateli.

Prosím, pane poslanče, máte slovo s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Viktor Vojtko: Děkuju za slovo. Já zareaguju velmi krátce na několik slov, která tady zazněla. Jenom ocituju z důvodové zprávy, která jasně zmiňuje to, co se projednávalo v důchodové reformě na závěr loňského roku, sněmovní tisk 696. "V průběhu projednávání vládního návrhu zákona však byl navržený systém omezen pouze na zaměstnance vykonávající rizikovou práci zařazenou do čtvrté kategorie s tím, že pro zaměstnance vykonávající rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie se bude hledat řešení v rámci produktů III. penzijního pilíře." Myslím, že je to v té důvodové zprávě řečeno velmi jasně, že na to, co se schválilo v tom sněmovním tisku 696, tímto směrem navazujeme, takže ta poznámka k tomu, že jsme to neměli jasně vyspecifikováno, proč to tak je, tak si myslím, že tímto do značné míry padá.

Já si dovolím ještě v rámci obecné rozpravy využít ten čas, který mi tady zbývá, abych příliš nezdržoval, k tomu, abych navrhl zkrácení lhůt pro projednávání po prvním čtení ze 60 na 30 dnů, to znamená o 30 dnů. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pane poslanče, váš návrh jsem si poznamenal, budeme potom případně o něm hlasovat.

Nyní ještě s přednostním právem paní místopředsedkyně Olga Richterová, prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem v průběhu té diskuse už tady říkala, že to je šidítko. To, co tady je, je šidítko pro těch 120 000 lidí, kteří už mohli mít schválenou tu podporu, kdyby to ODS a TOP 09 nezablokovaly v tom původně vládním návrhu.

Já jsem opravdu smutná z toho, že se to vydává za nějaký úspěch, když to bohužel nezohledňuje největší problém českých penzijních fondů, a to je, že lidé do penze chodí o miliony chudší. Chceme-li takto přímo nasměrovat lidi do tohoto typu spoření, tak musíme řešit - a za Piráty to řešit budeme a předložíme ty pozměňovací návrhy - že lidé u nás ze svých úspor mohou mít o miliony více, když jdou do důchodu, ale nemají, protože české penzijní fondy jsou provozně příšerně drahé. V světovém srovnání jsme v tomhle smutní premianti. Výnos pro lidi, kteří u nás spoří do penzijních fondů, je zase v tom světovém srovnání naprosto mizivý, nejnižší.

Co se týče těch konkrétních věcí, my budeme tedy navrhovat, aby se snížily limity pro správní poplatky. Ty u nás tvoří klidně 0,8 procenta, to znamená, že to zní jako nějakých pár desetinek procenta, ale v součtu to lidem užere za ty roky, kdy si spoří do důchodu, opravdu miliony korun. Když si spoří třeba 4 000 měsíčně, tak to může klidně být 5 až 7 milionů korun, o které jsou pak chudší. Já jenom zdůrazním, že pokud se nestane tahle oprava, tahle změna, kterou budeme jako Piráti navrhovat, tak nic podstatného se v českém systému penzijních fondů stejně pro lidi k lepšímu nezmění a každý, kdo bude proti takovéto úpravě, bude i proti tomu, abychom byli stejně efektivní jako třeba Maďarsko. Řada zemí, které jsou kolem nás, má ty provozní, správní poplatky na úrovni 0,4 procenta. To je něco, co prosím, abyste si odnesli do té další debaty. Není jediný důvod, proč by to u nás mělo být 0,8 procenta, proč by lidé měli přicházet o 5, 7 milionů korun, když jdou do důchodu a předtím si roky zodpovědně spořili. Děkuji, že to zvážíte.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě jedna faktická poznámka, pan poslanec Tomáš Kohoutek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuju, vážený pane místopředsedo. Vaším prostřednictvím, ke kolegyni Richterové, ne že bych se chtěl tedy zastávat penzijních fondů, to vůbec ne, ale přijde mi, že... Nevím, jak počítáte malou nebo velkou násobilku, ale když si budu spořit 4 000 měsíčně, za rok je to 50 000. Budu-li to spořit třicet let, je to 1 a půl milionu. Jsou tam samozřejmě nějaké výnosy, složené úročení a tak podobně, ale 0,8 procenta? Opravdu mi z toho neuděláte 5 milionů, ani kdybych se rozkrájel. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě faktická poznámka paní poslankyně Richterové. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já doporučím panu kolegovi, aby si přečetl třeba článek na Seznam Zprávách od Markéty Bidrmanové, "Do penze o miliony chudší". Ono to je právě matoucí, vy jste nám právě předvedl, že to vypadá jako nějaké desetinky procenta, jenže protože to je každý rok, tak jsou to nakonec takovéto miliony. Tam je přesně rozpočítáno, jak to - co se člověku zdá až nemožné, že to užere běžnému střadateli takové obrovské peníze - v praxi funguje. Čeští střadatelé si zaslouží stejné podmínky, jako například střadatelé v těch okolních zemích. Když všude jinde zvládnou provozovat fondy levněji, tak si myslím, že my si to pro české občany musíme prosadit také.

Poslední poznámka k tomu, právě proto, že se to zdá jako takový drobný rozdíl, tak právě proto to doteď nikdo neřešil. My to za Piráty tady budeme zvedat neustále, protože jde o kvalitu života v důchodu. Když si člověk takové roky spoří, do penze pak půjde s částkou, která je o několik milionů nižší, tak to znamená, že bude mít prostě nižší kvalitu života v důchodu, i když se snažil si přilepšit a spořil si. Pokud se nepodaří, aby se opravily tyto náklady u českých penzijních fondů, tak nedává smysl se tvářit, že tady tou dnešní miniaturní reformou - já jí říkám šidítko - vůbec někomu pořádně pomáháte.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě jedna faktická poznámka, pan poslanec Patrik Nacher. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. No... (Směje se.) Takhle, já jsem tady opravdu v roli ochránce spotřebitele, takže bych měl dát paní místopředsedkyni za pravdu, ale tím, že tady pracuje skutečně s hausnumery, tak shazuje trochu to téma poplatků, protože takhle to v téhleté výši fakt není.

Víte, že já jsem tady kritizoval třeba poplatkovou politiku u IŽP - investiční životní pojištění - a vy tam podle mě směšujete spousty věcí. To je poplatek management fee, nějaký poplatek za zprostředkování, to se tady různě mění, proti tomu já tady brojím už deset let, pak jsou tam nějaké to odstupné, výkupné a tak dále a ono pak to v globálu může dělat určitě ne miliony u těch jednotlivých případů, ale statisíce. Samozřejmě pro ty lidi je to velká částka. Ta poplatková politika třeba v tom DIPu - to je dlouhodobý investiční produkt - je za mě podobného charakteru jako v tom IŽP. To jsem tady zase kritizoval.

Ale pojďme se na to dívat racionálně, jak ta čísla fakt jsou, abychom opravdu ve výsledku pomohli snížit poplatky pro ty klienty, aby jim to nesžíralo v té dlouhodobé perspektivě peníze, ale když tady budeme mluvit o milionech, tak to je fakt nesmysl. Tím to téma seriózní, to znamená nějaké zastropování výše poplatků, shazujeme. Fakt to takhle není, a to já se těmi poplatky zabývám dlouhou dobu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě reakce paní místopředsedkyně Richterové s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Jsou různé typy fondů, jsou tam různá úročení, různé správní poplatky. Pointa je, že to, co se zdá jako maličký zlomek procenta, v součtu za ty roky tvoří obrovské částky, které nejdou těm lidem. Já jsem uvedla příklady, které se týkají konkrétních propočtů z článku na Seznam Zprávách. Samozřejmě že si můžete vybrat různý druh toho fondu, to hraje také roli, ale upozorňuji, že opravdu ty rozdíly jsou takto obrovské, když ty správní poplatky - to každoroční odečítání z toho, co vám jako střadateli zbyde - jsou místo 0,4 procenta na výši 0,8 a výše. Pak se k tomu napočítávají další poplatky a už jsme tam, kde jsme v tom dnešním systému, že českým střadatelům nezůstává zdaleka tolik jako v jiných zemích.

Takže to hlavní poselství je, že když nesnížíme ty limity, když nesnížíme to, kolik si mohou účtovat penzijní fondy, tak čeští střadatelé budou braní na hůl dál. Přitom penzijní fondy můžou zásadně zlepšit situaci lidí, když jsou pro ty lidi výhodné, ale u nás zdaleka nejsou výhodné. Když se podíváte na to, kolik vynášejí střadatelům v Kanadě, ve Švédsku, kolik vynášejí zkrátka v západních zemích, které mají ty fondy dobře nastavené, tak jsou to částky právě v těch řádech milionů vyšší při stejné úrovni vkladů. To je důležité si uvědomit, o to lidé v České republice přicházejí úplně zbytečně kvůli státní regulaci, která je nastavená příliš mírně. Znamená to, že čeští střadatelé mohou dostávat mnohem vyšší částky, když jdou do penze, při stejné úrovni vkladů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě jedna faktická poznámka, pan poslanec Tomáš Kohoutek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Paní místopředsedkyně, prostřednictvím pana předsedajícího, vy si asi pletete poplatky a investiční strategie. Je obrovský rozdíl, když třicetiletý člověk začne si penzijně spořit a zvolí si například dynamickou strategii nebo individuální strategii - už některé penzijní fondy to nabízejí - bude například investovat do alternativních aktiv a podobně a ten výnos bude ročně třeba 10 procent, tak ano, skutečně, když ten člověk bude platit nebo si spořit 4, 5 tisíc měsíčně a bude to spořit třicet let, tak de facto kdyby platil konstantně 4 000 měsíčně, za třicet let naspoří nějaký 1 440 000 a při složeném úročení a výnosu cca 10 procent měsíčně skutečně mu to může vygenerovat za těch třicet let ne 1 a půl milionu, ale třeba 5 milionů.

Když to bude dávat do konzervativního fondu, což bohužel většina klientů penzijních společností stále dělá, tak za ten jeden a půl milionu tam bude mít třeba dva miliony. Jsou to rozdíl tři miliony, ale je to v tom, že ten konzervativní fond vám vydělá třeba procento ročně nad inflaci nebo procento ročně a ten výnos bude de facto generovaný primárně z těch státních příspěvků, a ne z toho výnosu. Ale to, že ten penzijní fond bude poplatek za správu 0,8 nebo 0,4, tak to při třicetileté investici může být řádově desetitisíce, možná nižší jednotky statisíců, ale rozhodně ne pět milionů. Takže zase nemaťte lidi, že každý, kdo si bude spořit 5 000 měsíčně, tak tam za deset, dvacet let bude mít pět milionů, a když vy se poperete o to, že ty poplatky budou nižší, tak že tam nebude mít pět milionů, ale deset. Prostě pletete si bohužel hrušky s jabkama a není to finančně gramotné, respektive není tohleto osvěta finanční gramotnosti. Skutečně ne. Děkuju. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě faktická poznámka, paní poslankyně Richterové, prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Poslední věta, samozřejmě je stejně tak potřeba dělat osvětu o tom, do jakých různých typů fondů lidé mohou investovat. Ano, je to ten rozdíl, který se skládá z různých poplatků a z různých dalších částí. Jediné, co chci říci, je, že u nás potřebujeme upravit - a proto jsem to zdůrazňovala, tu částku - těch 0,4 procenta je něco, kam se máme dostat jako Česká republika.

My to budeme za Piráty navrhovat, protože to bude pro české občany výhodnější, a stejně tak budeme upozorňovat, že při těch strategiích úspor a investic si lidé mohou volit výhodnější věci, ale pořád nejsou v Česku tak výhodné jako v jiných zemích. Proč? Protože prostě u nás ten systém regulací je příliš měkký na ty fondy a není dostatečně vstřícný a nápomocný těm českým střadatelům. To je to hlavní, co chci sdělit.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak já děkuji. Tím jsme vyčerpali všechny přihlášky do rozpravy a já končím rozpravu, končím obecnou rozpravu.

Ptám se na závěrečná slova, pan navrhovatel, případně pan zpravodaj? Pan navrhovatel chce, prosím.

 

Poslanec Viktor Vojtko: Děkuju za slovo. Já si dovolím krátce reagovat na průběh rozpravy. Nechci už zabíhat do těch jednotlivých detailů, ale velmi se těším na to, že prodiskutujeme ty... třeba i ty technické věci v rámci výborů, když se to samozřejmě dostane do výborů skrze první čtení tady ve Sněmovně.

Děkuju zároveň za spoustu podnětů, poznámek, které tady zazněly i ze strany opozice. Máme samozřejmě prostor skrz ta jednotlivá čtení ještě diskutovat o tom, jestli nemá smysl něco z toho třeba do toho výsledného návrhu zapracovat. Já za sebe - a troufnu si říci i za ostatní navrhovatele - určitě jsem otevřen tomu, abychom o nějakých rozumných věcech v rámci toho případně diskutovali.

Takže tolik za mě a už asi můžeme přejít pomalinku k hlasování. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pochopil jsem, že pan zpravodaj nechce závěrečné slovo.

Z toho důvodu tedy přistoupíme k hlasování o jednotlivých návrzích, které zazněly. V průběhu obecné rozpravy zazněl návrh na zamítnutí i na vrácení předloženého návrhu zákona.

Eviduji žádost o odhlášení, já vás odhlásím, požádám vás o opětovné přihlášení vašimi kartami. Tak počet poslankyň a poslanců v sále se ustálil.

 

Nejprve budeme hlasovat o zamítnutí předloženého návrhu zákona.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 3, přihlášeno je 158 poslankyň a poslanců, pro 73, proti 81. Návrh byl zamítnut.

 

Dále budeme hlasovat návrh na vrácení předkladateli k dopracování.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro návrh vrácení předkladateli k dopracování? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 4, přihlášeno je 158 poslankyň a poslanců, pro 76, proti 82. Ani s tímto návrhem jsme nevyslovili souhlas.

 

Budeme tedy pokračovat dál a budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

 

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo změnu přikázání jinému výboru garančnímu? Takový návrh nevidím, v tom případě přistoupíme k hlasování.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru? Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 5, přihlášeno je 158 poslankyň a poslanců, pro 157, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

 

Dále organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Ptám se, zda jsou zde návrhy k jiným výborům? Tak nejprve jsem viděl pana poslance Navrátila, prosím.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte mi, abych navrhl výbor pro sociální politiku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za váš návrh. Prosím, paní poslankyně Šafránková.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji. Také jsem chtěla navrhnout výbor pro sociální politiku a ještě navíc výbor pro zdravotnictví.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ptám se, zda někdo další? Prosím, pan poslanec Nacher.

 

Poslanec Patrik Nacher: Já bych si dovolil to navrhnout do hospodářského výboru. (Směje se.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Je zde další návrh? Žádný další návrh nevidím.

 

Padly tři návrhy, já o nich dám postupně hlasovat.

Nejprve tedy zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro přikázání sociálnímu výboru? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 6, přihlášeno je 158 poslankyň a poslanců, pro 152, proti 2. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Dále.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro přikázání zdravotnickému výboru? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 7, přihlášeno 158 poslankyň a poslanců, pro návrh 72, proti 35. Návrh byl zamítnut.

 

Dále.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro přikázání hospodářskému výboru? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 8, přihlášeno je 158 poslankyň a poslanců, pro 74, proti 59. Konstatuji, že ze všech návrhů jsme schválili pouze přikázání výboru pro sociální politiku.

 

Dále v rozpravě padl návrh na zkrácení lhůty na 30 dnů, tedy o 30 dnů.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty na projednávání o 30 dnů? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 9, přihlášeno je 158 poslankyň a poslanců, pro návrh 81, proti 74. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

My jsme zkrátili lhůtu na projednání na 30 dnů.

Tím jsme hlasovali o všech návrzích, které zazněly. Končím projednávání tohoto bodu.

Otevírám další bod dnešního jednání a tím je

Aktualizováno 30. 4. 2025 v 18:06.