(19.10 hodin)
(pokračuje Andrej Babiš)
Nedávno jsem stál v obchodě u pokladny, říká pan Kubík, a přede mnou nakupoval starší pán. Neměl velký nákup. Všechny okolo však zaujala jedna paprika v sáčku. Pokladní ji snad pětkrát vzal a zvážil, pak se podíval na toho staršího pána a nevěřícně se ho zeptal, zda je možné, aby ta jedna 20gramová paprika vážně stála 28 korun. No, je to možné. Máme rekordní inflaci. No a vlastní zeleninu nemáme, protože zkrátka po revoluci nám říkala ODS, že všechno dovezeme. Prý s ní vláda nepočítala, a proto nemáme tolik peněz, aby mohla dodržet zákonnou valorizaci. S inflací. Samozřejmě nesmysl. Ale pokud s ní nepočítala vláda se všemi odborníky, které má, myslíte, kolegové, že s ní počítají důchodci? Říkáte, my jsme s tím nepočítali, tak vám dáme méně. Ale komu mají dát méně oni lidé, kteří už si většinou nemohou přivydělat nebo přidat směnu navíc, aby vyžili? Už teď řada seniorů nakupuje jen v akci a ideálně v kategorii "pomozte nám neplýtvat". Peklo.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, snížení červnové valorizace považuji za zločin a způsob projednávání považuji za neférový a věřím, že i Ústavní soud potvrdí jeho nezákonnost. Děkuji za pozornost, říká pan poslanec za hnutí ANO Jiří Kubík.
Pan poslanec Sadovský taky neměl možnost se vyjádřit., tak nám říká: Dovolte mi upozornit na jednu skutečnost. Máme tu rozhodnutí Ústavního soudu k podstatě zneužití legislativní nouze z roku 2011, ale o tom později. V posledních letech jsme byli svědky růstu nákladů na zdravotní péči, bydlení a základní životní potřeby, což může mít pro důchodce fatální důsledky na jejich finanční situaci. Je třeba se zaměřit na řešení, nejen škrtání. Pokud máme na sponzorování války, musíme mít i na důchody. Je důležité, abychom se jako společnost postarali o naše starší občany a umožnili jim důstojný život i v jejich pokročilém věku. To, co navrhuje vláda, je nepřijatelné a nekoncepční.
Vyhlásili jste stav legislativní nouze. A co na úplně identickou akci ODS říkal v minulosti Ústavní soud? Například v roce 2011, cituji - pan Sadovský cituje: Ústavní soud přistoupil k posouzení důvodnosti vyhlášení stavu legislativní nouze, v němž byl napadený návrh zákona projednán. Rozhodnutí předsedkyně Poslanecké sněmovny číslo 7 ze dne 29. října 2010, jakož i usnesení vlády číslo 759 ze dne 26. 10. 2010. odůvodňují vyhlášení stavu legislativní nouze stručně hrozbou značných hospodářských škod. Bližší zdůvodnění vyhlášení stavu legislativní nouze je možné vyvodit z vyjádření předsedy vlády Petra Nečase na 7. schůzi Poslanecké sněmovny dne 27. 10 2010 a na její schůzi dne 2. 11. 2010, jež jsou blíže rozvedena ve výše rekapitulovaném vyjádření předsedy vlády ze dne 27. ledna 2011.
Z uvedených vyjádření vyplývá, že důvodem vyhlášení stavu legislativní nouze byla nezbytnost přijetí všech předmětných vládních návrhů zákonů do konce roku, protože návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2011 vycházel z toho, že tyto zákony nabudou účinnosti dne 1. ledna 2011. Hrozba značných hospodářských škod státu tedy měla spočívat v tom, že státní rozpočet by vycházel z neexistujícího právního stavu, v důsledku čehož by došlo k prohloubení deficitu veřejných financí. Tato skutečnost by měla zároveň vliv na hodnocení důvěryhodnosti České republiky na finančních trzích, což by se projevilo ve snížení ratingu a zdražení dluhové služby. Mimořádná okolnost byla spatřována s ohledem na údajnou obstrukci ze strany parlamentní opozice, která za situace, kdy nebylo možné projednat všechny předmětné návrhy vládních zákonů běžnou procedurou tak, aby nabyly účinnosti nejpozději ke konci roku, neumožnila jejich urychlené projednání již v prvním čtení, § 90 odst. 2 JŘPS nebo při zkrácení lhůty pro jejich projednávání v příslušných výborech na 15 dnů, § 91 odst. 2 JŘPS.
Obdobně tyto důvody předseda vlády formuloval při ústním jednání konaném dne 8. 2. 2011, viz výše, kde byl vyslechnut jako svědek. Z jeho vyjádření vyplývá, že právě v uvedené obstrukci, v uvozovkách, ze strany parlamentní opozice spatřovala vláda stěžejní důvod, pro který musela přistoupit k zpětvzetí původních návrhů zákonů a k přijetí usnesení, jimiž navrhla jejich nové projednání ve stavu legislativní nouze ve zkráceném jednání.
Ústavní soud se zabýval především otázkou, zda výše vymezenou obstrukci opozičních poslanců lze považovat za mimořádnou okolnost. Ve smyslu § 99 odst. 1 JŘPS podle § 90 odst. 3 JŘPS mohou dva poslanecké kluby nebo skupina 50 poslanců uplatnit námitku proti návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s návrhem zákona již v prvním čtení. Uplatněním této námitky je takový způsob projednání návrhu zákona znemožněn. Obdobná námitka může ze strany stejných subjektů být podle § 91 odst. 2 JŘPS uplatněna i ve vztahu k návrhu, aby byla zkrácena 60denní lhůta pro projednání návrhu zákona v určeném výboru podle odst. 1 tohoto ustanovení pod 30 dnů. Obě ustanovení jsou projevem ochrany práv parlamentní opoziční menšiny, v tomto případě ochrany před zásadním omezením struktury a doby trvání zákonodárné procedury, neboť právní úprava takové zkrácení umožňuje pouze za souhlasu výrazné většiny poslanců přesahující 3/4 jejich celkového počtu.
Pokud při projednávání návrhu napadeného zákona byly uplatněny námitky, které směřovaly toliko k dodržení řádné legislativní procedury při projednávání návrhu zákona, nelze podle názoru Ústavního soudu v takovém postupu parlamentní opozice spatřovat žádný prvek mimořádnosti. Jednalo se o využití práva, které jednací řád Poslanecké sněmovny svěřuje kvalifikované menšině poslanců k ochraně jejích práv. Tento postup opozice nelze považovat za mimořádnou okolnost ani v kontextu toho, že návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2011, který vláda předložila Poslanecké sněmovně současně s původními návrhy zákonů, předpokládal z hlediska struktury jeho příjmů a výdajů přijetí všech předmětných vládních návrhů zákonů nejpozději do konce roku 2010. V této souvislosti vycházel Ústavní soud ze specifik zákona o státním rozpočtu z hlediska jeho obsahových náležitostí, jakož i z jeho funkce v rámci ústavního a politického systému. Zákon o státním rozpočtu obsahuje souhrn očekávaných příjmů a odhadovaných výdajů státního rozpočtu v rozpočtovém roce. Z obsahového hlediska se jedná pouze o zákon ve formálním smyslu, srov. nález ze dne 10. 9. 2009, spisová značka Pl. ÚS 27/09, N 199/54. Sb. NU 445 a 318/2009 Sb., neboť jeho obsahem nemůže být stanovení práv a povinností. ***
