Organizace a průběh voleb do PS

Volby do obou komor Parlamentu České republiky se podle Ústavy České republiky konají na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním. Parlamentních voleb se může účastnit každý občan České republiky starší 18 let, který je způsobilý k právním úkonům a jehož svoboda není omezena z důvodu ochrany zdraví. Volby vyhlašuje prezident republiky a konají se vždy ve dvou dnech (pátek a sobota). Hlasování probíhá ve stálých volebních okrscích. Volit lze také v zahraničí na českých zastupitelských úřadech. Korespondenční volba ani volba elektronickými prostředky není v České republice zavedena. Podrobná úprava voleb je obsažena v zákoně č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky.

Úprava voleb

Úprava voleb má dvě základní složky. První složkou je organizace průběhu voleb, druhou  volební systém, kterým rozumíme způsob přidělování mandátů politickým stranám a kandidátům na základě počtu získaných hlasů.

Průběh voleb

Průběh voleb můžeme rozdělit do čtyř částí: přípravu voleb, samotnou volbu, zjištění výsledků a ověření výsledků.            

Příprava voleb

Volby do obou komor Parlamentu České republiky vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Rozhodnutí o vyhlášení voleb se uveřejňuje ve Sbírce zákonů. Za den vyhlášení voleb do Parlamentu České republiky se považuje den, kdy byla rozeslána částka Sbírky zákonů, v níž bylo rozhodnutí o vyhlášení voleb do Parlamentu České republiky uveřejněno. Vyhlášením voleb začínají běžet lhůty pro úkony, které jsou součástí přípravné fáze voleb.

Oprávnění voliči pro volby do Parlamentu jsou zapsáni do stálého seznamu voličů. Stálý seznam voličů je podle § 28 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí veden obecním úřadem pro voliče, kteří jsou v této obci přihlášeni k trvalému pobytu. Každý volič může být zapsán pouze v jednom stálém seznamu. Volič má právo zkontrolovat, zda je na seznamu uveden a požadovat doplnění údajů nebo provedení oprav. Obecní úřad je do 48 hodin povinen žadateli vyhovět nebo mu písemně sdělit důvody, proč jeho žádosti nelze vyhovět. Proti rozhodnutí úřadu je možno se obrátit na příslušný správní soud podle sídla úřadu. V seznamech jsou uvedeny i osoby, u kterých nastala překážka ve výkonu volebního práva; tato okolnost je uvedena v poznámce. Dva dny přede dnem voleb úřad stálý seznam uzavře. Voliče, který v den voleb není zapsán ve výpisu ze seznamu a který prokáže své právo hlasovat ve volebním okrsku, okrsková volební komise dopíše do výpisu ze seznamu dodatečně a umožní mu hlasování.

Kromě stálého seznamu existuje zvláštní seznam, na který se zapisují voliči, kteří jsou momentálně  v obvodu příslušné obce v nemocnici, porodnici, sanatoriu, ústavu sociální péče nebo v obdobném ústavu a zařízení nebo jsou zde v policejní cele, v místě výkonu vazby, v místě výkonu trestu odnětí svobody nebo volí v obvodu obce na voličské průkazy.

Zvláštní seznamy vedou také zastupitelské úřady ČR v zahraničí, a to pro voliče, kteří mají bydliště mimo území republiky nebo volí na zastupitelském úřadu na voličský průkaz.

Voličský průkaz je vydán voliči, který nechce v den konání voleb volit v místě, kde je zapsán ve stálém nebo zvláštním volebním seznamu. Voličský průkaz umožňuje při volbách do Poslanecké sněmovny volit v jakémkoli volebním okrsku.  Při volbách do Senátu může volič volit pouze ve volebním okrsku patřícím do volebního obvodu, kde jsou vyhlášeny senátní volby a v jehož územním obvodu je přihlášen k trvalému pobytu. Jde-li o voliče, který nebydlí na území České republiky, pak může volit senátora v jakémkoli volebním okrsku patřícím do volebního obvodu, kde jsou vyhlášeny volby.

Volič může požádat o vydání voličského průkazu písemně s ověřeným podpisem nebo osobně u příslušného obecního úřadu. Písemná i osobní žádost o průkaz bude přijata nejdříve ode dne vyhlášení voleb. Písemná žádost voliče o průkaz musí být doručena úřadu nejpozději 7 dnů přede dnem voleb. Osobní žádost o voličský průkaz musí být podána voličem nebo jeho zmocněncem do okamžiku uzavření stálého seznamu, tedy 48 hodin před volbami. Průkaz může být předán osobně voliči nebo zmocněnci, který se prokáže plnou mocí s ověřeným podpisem voliče žádajícího o vydání voličského průkazu, anebo může být voliči zaslán.

 Hlavními garanty regulérnosti volebního aktu a správnosti výsledků jsou tzv. volební orgány.

 

Refundace volebních nákladů
Organizace voleb je financována ze státního rozpočtu. Strany, které splní zákonem stanovené podmínky získávají nárok na refundaci volebních nákladů. Volební kampaň financují politické strany ze svých vlastních zdrojů.

Zákon o volbách do Parlamentu ČR upravuje refundaci volebních nákladů. Refundace volebních nákladů politickým stranám má primárně motivovat účast politických stran ve volbách. Větší počet kandidujících subjektů zvyšuje programovou i personální nabídku budoucí zvolené politické elity. Refundace volebních nákladů tak podporuje udržení plurality politických stran a vstup nových politických subjektů do politické soutěže.
Platné znění § 85 zákona o volbách do Parlamentu ČR stanoví, že příspěvek na úhradu volebních nákladů se poskytuje pouze za výsledky voleb do Poslanecké sněmovny, nikoliv Senátu. Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která ve volbách získala nejméně 1,5 % z celkového počtu platných hlasů, je za každý platný odevzdaný hlas ze státního rozpočtu uhrazeno 100 Kč.

Náklady na organizaci voleb

Volební systém

Poslanecká sněmovna má 200 poslanců volených na dobu čtyř let. Pasivní volební právo (právo být volen) vzniká pro občany České republiky dosažením věku 21 let. Ústava stanoví pro volby do Poslanecké sněmovny volební systém poměrného zastoupení.

Určení počtu poslanců volených ve volebních krajích

Celkový počet platných hlasů, které byly odevzdány na celém území státu, se vydělí celkovým počtem volených poslanců (200) a tento podíl se zaokrouhlí na jednotky. Výsledek je tzv. republikové mandátové číslo, které udává, kolik hlasů je v celostátním průměru potřeba pro zvolení jednoho poslance. Republikovým mandátovým číslem se vydělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji. Výsledkem je počet mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům. Volební kraje jsou území shodná se samosprávnými kraji a s územím hlavního města Prahy.

Rozdělování mandátů

Na počátku rozdělování mandátů stranám se uplatňuje tzv. volební klauzule.

Do skrutinia postupují politické strany a hnutí, které získaly alespoň 5 % platných hlasů na celostátní úrovni, dále dvoučlenné koalice, které získaly alespoň 10 % platných hlasů, trojčlenné koalice, které získaly alespoň 15 % a čtyř a vícečlenné koalice, které získaly alespoň 20 % hlasů. V případě, že do sčítání nepostoupí alespoň dvě koalice nebo jedna koalice a jedna politická strana nebo hnutí nebo dvě politické strany nebo hnutí, sníží se volební klauzule u stran a hnutí na 4 %, u dvoučlenných koalic na 6 %, u trojčlenných koalic na 8 % a u čtyř a vícečlenných koalic na 10 %. Není-li ani v tomto případě splněna podmínka minimálního množství postupujících stran, hnutí a jejich koalic do sčítání, snižuje se volební klauzule o další procento pro všechny subjekty. K tomuto snížení může dojít pouze jednou.

Politické strany nebo hnutí nebo koalice, které nedosáhly uvedeného procenta hlasů, nepostupují do sčítání a nezískávají žádný poslanecký mandát.

V současné době se jako matematická metoda pro převod hlasů na mandáty využívá DHondtův volební dělitel. Tento systém spočívá v dělení počtu platných hlasů získaných ve volebních krajích pro každou z politických stran, politických hnutí a koalic, které postoupily do sčítání, řadou přirozených čísel (1, 2, 3…). Mandáty jsou přidělovány podle velikosti takto vzniklých podílů. Všechny podíly se proto seřadí podle velikosti a vytvoří se seznam tolika podílů, kolik je přidělovaných mandátů v příslušném volebním kraji. V případě rovnosti podílů je pro pořadí rozhodující počet získaných hlasů. Za každý podíl obsažený v seznamu se politické straně, hnutí nebo koalici, o jejíž podíl jde, přikáže jeden mandát.

Výsledek voleb může ovlivnit také povaha kandidátní listiny, tedy možnost voličů měnit pořadí kandidátů v rámci kandidátky jedné politické strany, hnutí či koalice.

Volič může označit jména nejvýše 4 kandidátů na hlasovacím lístku přednostními hlasy. Jestliže některý z kandidátů získá takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 % z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu, politické hnutí nebo koalici v rámci volebního kraje, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi. V případě, že tuto podmínku splní více kandidátů, vytvoří se pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů; v případě rovnosti počtu přednostních hlasů je rozhodující původní pořadí kandidáta na hlasovacím lístku. Pokud není odevzdán dostatek přednostních hlasů, pak v rámci jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic obdrží mandáty kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku.

Soudní přezkum voleb

Soudní ochrany se lze domáhat již na počátku volebního procesu, a to proti chybám ve voličských seznamech. K návrhu je volič oprávněn v případech, kdy příslušný úřad neodstraní po upozornění chybu v seznamu. V tomto případě rozhoduje krajský správní soud podle sídla úřadu, který vede voličský seznam.

V další fázi se lze domáhat soudní ochrany ve věcech rozhodnutí týkajících se kandidatury. Soud rozhoduje o přezkumu rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny, o odmítnutí přihlášky k registraci, o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině, o provedení registrace kandidátní listiny nebo o přihlášce k registraci. Návrh může podat kandidující subjekt nebo kandidát do dvou dnů od doručení rozhodnutí. Příslušným soudem je příslušný správní soud. Soud musí rozhodnout do 15 dnů. Proti jeho rozhodnutí není možno podat žádné opravné prostředky. Účastníci řízení však mohou podat ústavní stížnost k Ústavnímu soudu.

Dále jsou správní soudy povolány k ochraně řádného průběhu voleb. Návrh na neplatnost zvolení poslance nebo senátora může podat každý občan zapsaný ve stálém seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl poslanec nebo senátor zvolen. Dále tak může učinit každá politická strana, hnutí, koalice nebo v případě senátora nezávislý kandidát, pokud zde podali kandidátní listinu nebo přihlášku k registraci. Navrhovatel musí podat návrh do deseti dnů po vyhlášení voleb Státní volební komisí. Navrhovatel může rovněž podat návrh na neplatnost hlasování nebo návrh na neplatnost voleb, ovšem jen v případě senátních voleb. V případě voleb do Poslanecké sněmovny je možno se domáhat jen neplatnosti volby jednotlivého kandidáta, nikoliv neplatnosti hlasování nebo neplatnosti voleb. Tento rozdíl v rozsahu soudní ochrany u voleb do komor byl zaveden velkou novelou zákona o volbách č. 204/2000 Sb. a znamená, že soud nemá oprávnění prohlásit volby do Poslanecké sněmovny za neplatné jako celek.

Zákon o volbách do Parlamentu stanoví, že návrh na neplatnost může navrhovatel podat, pokud má zato, že byla porušena ustanovení zákona o volbách způsobem, který mohl ovlivnit výsledky (hlasování, voleb či volby kandidáta). Podle důvodové zprávy se může jednat o veškeré případy porušení tohoto zákona, kterým mohlo být narušeno řádné provedení voleb a tím i výsledky voleb nebo hlasování. K řízení je příslušný Nejvyšší správní soud. Soud rozhodne usnesením, a to do dvaceti dnů poté, kdy návrh došel soudu.

 Ústavní soud je příslušný k rozhodování o opravném prostředku ve věci ověření volby poslance nebo senátora. Vztah soudní ochrany podle zákona o volbách do Parlamentu a řízení Ústavního soudu je takový, že řízení u Ústavního soudu je ve své podstatě řízením odvolacím vůči řízení o návrhu na neplatnost volby, voleb a na neplatnost hlasování. Ústavní soud se při svém rozhodování řídil až dosud několika zásadami. Vychází z toho, že se soudy obecně mají co nejméně vměšovat do vůle voličů. Naznačuje, že je preferován výkon volebního práva proti striktnímu dodržování detailů volebního zákona za podmínky, že nebyly nezákonným jednáním ovlivněny výsledky voleb.

Volební kampaň

Zákon o volbách do Parlamentu reguluje zejména průběh volební kampaně, pouze omezeně upravuje její financování. Regulace volební kampaně má přispívat k vytváření rovných podmínek pro všechny kandidáty, zejména pro ty, kteří nevykonávají veřejný úřad a mohou tak být při své propagaci přirozeně znevýhodněni. Druhým důvodem regulace volební kampaně je snaha omezit využívání nefér prostředků v podobě zveřejňování nepravdivých informací, proti kterým se s ohledem na omezený čas nejde bránit běžnými prostředky.

Zákon nestanoví přesný okamžik zahájení volební kampaně, ani okamžik jejího ukončení, stanoví pouze časové omezení pro specifické činnosti, které jsou definovány jako součást volební kampaně. Podle obecného principu musí volební kampaň probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech a politických stranách nebo koalicích, na jejichž kandidátních listinách jsou uvedeni, zveřejňovány nepravdivé údaje.

Zákon o volbách do Parlamentu ČR stanoví, že starosta každé obce může vyhradit 16 dnů před volbami plochu pro výlep plakátů. Plocha přitom musí být na základě principu rovnosti zpřístupněna všem kandidujícím subjektům. Pro volby do Poslanecké sněmovny je pro zaregistrované volební subjekty vyhrazeno v České televizi a v Českém rozhlase po 14 hodinách bezplatného vysílání. Tato doba je mezi kandidující subjekty rozdělena rovným dílem. Vysílání musí být ukončeno 48 hodin před zahájením voleb.

Ve volebních místnostech je zakázána volební agitace. Zákon o volbách do Parlamentu ČR zakazuje určité činnosti, aby byly vytvořeny rovné podmínky všech kandidujících subjektů. Zejména je upraveno zveřejňování předvolebních průzkumů. Přestupku se dopustí osoba, která v době počínající třetím dnem přede dnem voleb a končící ukončením hlasování zveřejní předvolební a volební průzkumy. Přestupek projednává krajský úřad příslušný podle místa bydliště fyzické osoby. Pokuta za tento skutek může být až 30 000 Kč. Zveřejní-li tyto údaje právnická osoba, může být potrestána krajským úřadem příslušným podle místa sídla právnické osoby pokutou až do výše 500 000 Kč.

Kontrola financování volební kampaně v České republice se řídí obecnými ustanoveními o kontrole financování politických stran, která jsou uvedena v zákoně č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a hnutích. Politické strany a hnutí musí každoročně nejpozději do 1. dubna předložit výroční finanční zprávu.

 

 




ISP (příhlásit), RSZ (přihlásit)