Studie
ISSN 2533-4131
2.120 Podpora podnikatelů v souvislosti s pandemií covid-19 (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Tereza Krček, Daša Smetanková
(studie, 3/2021, 25 str.)
Studie se zabývá programy určenými na přímou podporu podnikatelům (kompenzace) v souvislosti s omezením jejich činnosti v důsledku koronavirové pandemie, které byly připravené na celorepublikové (vládní resp. spolkové) úrovni. Srovnávaná je pomoc podnikatelům v Rakousku, Německu a České republice. Zaměřuje se na přímou podporu malým a středním podnikatelům, ať už určenou přímo na fixní náklady (Rakousko nebo Německo, v ČR zejména sektorové programy), nebo univerzálním plošným příspěvkem (Česká republika).
5.404 Skutková podstata znásilnění v právních řádech států, kde je znásilnění definováno na základě souhlasu (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Marta Krausová
(studie, 3/2021, 20 str.)
Práce rozebírá skutkové podstaty znásilnění v evropských státech, kde jsou definice znásilnění založeny na souhlasu (Dánsko, Německo, Belgie, Velká Británie, Irsko, Švédsko). Práce obsahuje překlady definic znásilnění z trestních zákoníků států a u některých států též kontext jejich přijetí. Práce se též zabývá mezinárodně právním kontextem znásilnění, a to závaznou definicí v Istanbulské úmluvě a relevantním rozhodnutím ESLP.
5.405 Regulace dovozu zboží pocházejícího z nucené práce (Dokument PDF, 0 MB)
Autor: Magdalena Zachová
(studie, 2/2021, 15 str.)
Práce se zabývá regulací dovozu zboží pocházejícího z nucené práce. Zvláštní pozornost je věnována aktuální situaci Ujgurů v ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. V první kapitole je nastíněn evropský rámec. Podle Evropského parlamentu by měla nová legislativa EU zahrnovat zákaz uvádění zboží pocházejícího z nucené práce na unijní trh. Druhá kapitola se soustředí na přístupy vybraných evropských států a na nástroje, které mohou přispět k tomu, aby k porušování zákazu nucené práce nedocházelo. Ve třetí kapitole jsou představeny některá opatření a zákony přijaté v Kanadě a v USA.
5.399 Distanční vzdělávání a digitální kompetence v době koronavirové krize (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Jan Vlna
(studie, 1/2021, 14 str.)
Studie se věnuje tématu distančního online vzdělávání a digitálních kompetencí, které se s ohledem na přerušení prezenční výuky na školách v době koronavirové krize stalo celosvětově velmi aktuálním. První teoretická část se věnuje formám a výzvám spojeným s online distanční výukou a předkládá možné nástroje podpory této formy vzdělávání. Dále definuje digitální kompetence a její ukotvení v kontextu evropské politiky a praxe na školách. Druhá část studie přináší zhodnocení zkušeností s distanční online výukou v době uzavření škol na jaře 2020 z důvodu koronavirové krize, a to ve vybraných zemích: Česká republika, Finsko, Rakousko a Velká Británie.
5.400 Harm reduction v kontextu závislosti na nikotinu - opatření harm reduction a přístup vybraných evropských států (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Magdalena Zachová
(studie, 1/2021, 20 str.)
Tato práce se zabývá tématem harm reduction. V první kapitole je tento pojem krátce představen. Druhá kapitola se zaměřuje zejména na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES. Třetí kapitola nabízí přehled strategií a přístupů vybraných členských států Evropské unie.
5.401 Mediální výchova ve vybraných zemích EU (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Štěpán Pecháček, Vojtěch Tuzar
(studie, 1/2021, 18 str.)
Práce se zabývá problematikou mediální výchovy a mediální gramotnosti se zaměřením na schopnost rozeznávat tzv. falešné zprávy. V první časti je vymezen obsah mediální výchovy a gramotnosti. Druhá část obsahuje přehled formálního systému mediální výchovy ve vybraných zemích EU. Země jsou vybrány na základě Indexu mediální gramotnosti.
5.402 Regulace nájemního bydlení - komparace právních nástrojů států a samospráv a ochrana práv nájemníků (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Marta Krausová, Markéta Nováková, Ivan Milev
(studie, 1/2021, 32 str.)
Práce se zabývá regulací nájmů bytů ve vybraných evropských zemích. V první části definuje typy regulace soukromého nájemního sektoru (regulace nájemného první generace, regulace nájemného druhé generace). Rozebírá též vývoj regulace nájmu bytů v postkomunistických zemích a vliv judikatury lidskoprávních soudů na tuto regulaci. Detailněji se práce zaobírá zejména judikaturou českého Ústavního soudu. Dále práce rozebírá modely regulace nájemného v Dánsku, Francii, Německu, Polsku, Rakousku a Švédsku. Řeší především, zda ve státě existuje regulace výše nájemného u nově uzavíraných nájemních smluv a jak je řešeno zvyšování nájmu v rámci již uzavřených smluv. Zabývá se též ochranou práv nájemníků, možností výpovědi nájemní smlouvy a možností uzavírání smluv na dobu neurčitou. Na závěr práce obsahuje srovnávací tabulku.
5.403 Právní úprava statusu umělce - umělec „na volné noze“, jeho právní postavení a sociální zabezpečení (Dokument PDF, 972 KB)
Autor: Marta Krausová
(studie, 1/2021, 13 str.)
Studie se zabývá právním postavením samostatně výdělečně činných umělců (nebo jiných osob činných v kulturních a kreativních odvětvích) v sousedních zemích České republiky a dalších evropských zemích. Pokouší se popsat různé modely právního zakotvení statusu samostatně výdělečně činného umělce, který je obvykle spojen se zvláštním systémem sociálního zabezpečení/jinou formou podpory umělce v nouzi.
1.249 Změny jednacích řádů parlamentů upravující vzdálený přístup - v důsledku pandemie 2020, v členských státech EU (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Jindřiška Syllová
(srovnávací studie, 12/2020, 20 str.)
Práce popisuje novelizace jednacích řádů v parlamentech členských států EU. Řada parlamentů umožňuje rozpravy se vzdáleným přístupem poslanců kvůli pandemickému nebezpečí. Vzdáleně je umožněno i hlasování.
2.118 Návrh státního rozpočtu na rok 2021 – základní parametry (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Daša Smetanková
(studie, 11/2020, 30 str.)
Studie přináší shrnutí a analýzu nejdůležitějších parametrů návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2021. Zákon o státním rozpočtu na rok 2021 je předkládán za mimořádných okolností pandemie covid-19 a s tím souvisejícího ekonomického poklesu. To ovlivnilo jeho přípravu i předložení. První část je věnována shrnutí základních parametrů, výdajovým prioritám vlády a výdajovému rámci. Následuje část věnovaná makroekonomické predikci, ze které návrh rozpočtu při odhadu příjmů vychází. Studie se rovněž věnuje vývoji zadlužení, deficitu a fiskálním cílům vlády. Hlavní část přináší základní přehled a analýzu příjmů a výdajů státního rozpočtu na rok 2021 z několika hledisek např. ve srovnání s rokem 2020. Závěr práce přináší přehled výdajů jednotlivých kapitol státního rozpočtu.
2.119 Evropský semestr a státní rozpočet při projednávání v Poslanecké sněmovně PČR (Dokument PDF, 0 MB)
Autor: Daša Smetanková
(studie, 11/2020, 13 str.)
Studie se věnuje problematice evropského semestru a jeho propojení na rozpočtový proces, a to zejména při jejich projednávání v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. ES představuje cyklus koordinace rozpočtové a hospodářské politiky s cílem předcházet případným ekonomickým výkyvům v jednotlivých zemích EU a proto by měl být úzce propojen se státním rozpočtem. V úvodu je objasněn princip a smysl cyklu ES a popsány jsou jednotlivé dokumenty ES. Následně je stručně popsán cyklus ES a zapojení PS PČR do jeho projednávání. Práce dále přibližuje propojení ES a národního rozpočtového procesu při jejich projednávání v PS PČR. Na závěr přináší také informace týkající se ES 2021, který byl v důsledku reakce na koronavirovou krizi mírně pozměněn.
5.397 Přístupová práva a speciální výcvik asistenčních psů ve vybraných státech EU (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Jan Vlna
(studie, 11/2020, 20 str.)
Studie se zabývá tématem asistenčních psů, konkrétně dvěma aktuálními otázkami: (1) přístupová práva asistenčních psů do veřejných prostor a (2) výcvik asistenčních psů, a to v rámci deseti vybraných států Evropské unie. V úvodu práce je uvedena definice a jednotlivé mezinárodní kategorie asistenčních psů. Následuje shrnutí komparativní analýzy, které je s ohledem na specifičnost v otázce výcviku asistenčních psů v jednotlivých státech zpracováno v přehledové tabulce. Hlavní část práce uvádí detailní informace k této problematice v jednotlivých vybraných zemích.
5.398 Zdravotnická data - sběr a zveřejňování, otevřená data (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Magdalena Zachová
(studie, 11/2020, 35 str.)
Práce se zabývá tématem zdravotnických dat. V první kapitole je představen pojem otevřených dat a zmíněny jsou rovněž některé benefity, které otevřená data přináší. Druhá kapitola se věnuje sběru a zveřejňování zdravotnických dat ve vybraných členských státech Evropské unie. Pozornost je kladena zejména na instituce, které data sbírají a zveřejňují. Práce se rovněž zaměřuje na to, zda jsou zdravotnická data zveřejňována v otevřeném formátu.
1.246 Možnosti zapojení národních parlamentů do rozhodovacích postupů na úrovni EU v režimu Lisabonské smlouvy (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Eva Tetourová
(studie, 9/2020, 47 str.)
Cílem této analýzy je podat ucelený přehled o právní úpravě zapojení národních parlamentů do rozhodovacích postupů na úrovni EU v režimu Lisabonské smlouvy, jejím významu a praktickém využití. V jejím rámci jsou shrnuty hlavní způsoby, kterými se národní parlamenty podílí na tvorbě unijní legislativy s tím, že jejich řazení vyplývá z logické provázanosti popsaných mechanismů, ale také vazby na příslušné unijní orgány, tedy především Evropskou komisi, Radu, prostřednictvím vlád členských států, i Evropský parlament.
1.248 Nástroje a opatření na zamezení rizika střetu zájmů politických činitelů (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Markéta Nováková
(informační podklad, 9/2020, 19 str.)
Cílem této práce je identifikovat, jaké typy nástrojů a opatření se nabízejí k zamezení rizik spojených se střetem zájmů vysoce postavených politických činitelů. Základní tezí práce je, že pro zamezení rizik plynoucích ze střetu zájmů je třeba, aby existoval a fungoval celý proces ošetřující střet zájmů. Tento proces začíná prevencí (stanovením pravidel a rozšiřováním informací o nich), pokračuje systémem identifikace střetu zájmů, monitoringem a kontrolou plnění povinností a případným řešením nebo alespoň řízením případů střetu. V případě porušení povinností jejich adresáty je třeba, aby systém garantoval vymahatelnost práva a aby umožňoval porušení sankcionovat. Funkčnost systému by měla podpořit existence mechanismů kritického hodnocení současného systému s cílem iniciovat jeho průběžné zlepšování. Práce obsahuje obecné shrnutí všech typů nástrojů, které přispívají k fungování systému. Ačkoli práce neobsahuje zahraniční příklady použití jednotlivých typů nástrojů nebo příklady nejlepší praxe, obsahuje odkazy na již existující studie na dané téma.
2.117 Globální ekonomické krize: Přístupy a východiska (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Tereza Krček
(srovnávací studie, 9/2020, 33 str.)
Studie shrnuje přístupy hospodářských politik vybraných států v době velké hospodářské krize, která ovlivnila světové hospodářství ve 30. letech 20. století, a také v období finanční krize mezi roky 2007 až 2009. Dochází k závěru, že opatření, která podpoří oživení ekonomiky a způsobí nárůst konsolidovaného hrubého dluhu sektoru vládních institucí, mohou být ku prospěchu celé ekonomiky, avšak za přísně stanovených podmínek. Podpůrná opatření by měla být dobře rozmyšlena, efektivně nastavena a zejména by měla v budoucích letech vzniklý dluh snížit. To se v některých evropských státech velmi dobře podařilo, v jiných nikoli.
5.396 Právní úprava mimořádných stavů - komparace vybraných států (Dokument PDF, 874 KB)
Autoři: Matěj Czinege, Kateřina Pechmanová, Lenka Beránková, Eliška Janouškovcová, Jindřiška Syllová
(informační podklad, 9/2020, 18 str.)
Všechny sledované státy mají mimořádné režimy upraveny. Nejvyšší stupeň mimořádného režimu se ve všech sledovaných státech vyhlašuje se souhlasem parlamentu. V době pandemie způsobené virem SARS-CoV-2 a onemocnění covid-19 byly ve většině uvedených států aplikovány mimořádné režimy nejnižšího stupně. Výjimkou je v tomto směru Polsko, které obecný mimořádný režim nevyhlásilo a použilo pouze úpravu epidemického zákona. Nejvíce byl běžný režim parlamentarismu narušen z analyzovaných států v Maďarsku a Estonsku, kde mimořádný stav umožnil pozastavit zákonodárnou činnost parlamentu, a zákonodárnou moc vykonávala exekutiva. V Maďarsku byl parlament ještě potlačen dodatečným zákonem, který prodloužil platnost legislativního zmocnění exekutivy.
1.107 Přehled členů vlád - ministrů a jejich náměstků od listopadu 1989 do dubna 2020 (Dokument PDF, 3 MB)
Autoři: Eva Dostálová, Petr Dundek, Petr Kolář, Soňa Šteigerová
(studie, 7/2020, 96 str.)
Tato práce podává přehled členů všech vlád působících na území České republiky od listopadu 1989, a to vlád jak federálních, tak republikových. Počínaje vznikem samostatné České republiky, pak tato práce také zahrnuje seznam náměstků jednotlivých ministrů. Práce také obsahuje údaje o období, kdy dotyčná osoba danou funkci vykonávala a její politickou příslušnost (pokud byly údaje dohledatelné).
1.247 Slučování ministerstev (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Markéta Nováková
(srovnávací studie, 7/2020, 30 str.)
Práce představuje výsledky srovnání situace v členských státech EU a ve Spojeném království z hlediska rozložení agend mezi jednotlivá ministerstva. Cílem práce je identifikovat země, ve kterých došlo ke spojení agend 1) zemědělství a ochrany životního prostředí, 2) průmyslu, obchodu a dopravy a 3) sociálních věcí, práce a zdravotnictví pod správu jednoho ministerstva. Pokud bylo takovéto řešení zvoleno, práce ve vybraných případech přináší informace, které jsou dostupné o tom, jaký byl kontext případně i výsledky spojení agend. Dále práce nabízí vhled do zkušeností ve Spojeném království, kde jsou reorganizace ministerstev poměrně časté.
2.116 Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2019 - základní parametry (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Daša Smetanková
(studie, 7/2020, 30 str.)
Studie přináší shrnutí a analýzu nejdůležitějších údajů obsažených v návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2019. První část je věnována zhodnocení ekonomického vývoje v ČR a v Evropě v roce 2019. Následuje shrnutí základních parametrů hospodaření vlády ČR v roce 2019. Jádro práce se věnuje analýze příjmů a výdajů rozpočtu, a to jak ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok 2019, tak vůči hospodaření v roce 2018. Struktura textu vychází ze struktury návrhu státního závěrečného účtu za rok 2019.
5.395 Prodej potravin ze dvora v evropském srovnání (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Miroslav Jakab
(srovnávací studie, 6/2020, 18 str.)
Práce se zabývá regulací tzv. prodeje ze dvora, tedy prodeje malého množství produktů zemědělské prvovýroby přímo spotřebiteli, na tržišti, v tržnici nebo do místního maloobchodu. Prodej potravin je silně regulován na unijní úrovni, prodej ze dvora je však z působnosti některých unijních přímo použitelných předpisů vyňat. Práce tak začíná stručným shrnutím relevantní unijní úpravy a pokračuje srovnáním vnitrostátních regulací České republiky, Slovenska, Německa, Rakouska, Polska, Francie, Maďarska a Itálie (zejména regionu Friuli-Venezia Giulia). Všechny zkoumané země upravují relativně podrobně technické aspekty potravinové hygieny prodeje ze dvora, některé pak tuto činnost zohledňují v jiných oblastech práva například výjimkami ze zákazu otevírat obchody v určenou dobu (Německo), zvláštním zohledněním v daňových předpisech (Polsko) nebo omezením možnosti podomního prodeje pouze na vyjmenované komodity (Rakousko). Ukázkou relativně přísné regulace jsou pravidla italského regionu Friuli-Venezia Giulia, která podmiňují zahájení činnosti úspěšně absolvovanou kontrolou provozovny z hlediska dodržení hygienických pravidel. Česká úprava ze srovnání vychází jako stručná, ve svém důsledku ale i relativně liberální.
5.394 Systémy zálohovaní v EU – PET lahve, sklo a kovové (hliníkové) nápojové obaly na jedno použití (Dokument PDF, 0 MB)
Autoři: Eva Balounová, Zuzana Kodatová
(srovnávací studie, 4/2020, 13 str.)
Práce představuje úpravu nakládání s plastovými PET lahvemi, sklem a hliníkovými (kovovými) plechovkami – tedy jednocestnými (jednorázovými) nápojovými obaly ve vybraných evropských zemích, ve kterých existuje zálohový systém. Pro úplnost je zmíněna úprava na úrovni Evropské unie a stávající právní úprava zálohového systému v České republice, kde je tento systém zaveden pouze pro opětovně použitelné (znovuplnitelné) obaly (skleněné lahve). Zálohový systém na opětovně použitelné lahve je zaveden ve většině evropských zemích – na Slovensku, v Belgii, Lotyšsku, Litvě, Lucembursku, Slovinsku, Nizozemí, Polsku, Švédsku, Rakousku, Dánsku, Estonsku, Finsku, Německu.
5.389 Srovnání právní úpravy eutanazie a asistované sebevraždy ve vybraných státech (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Markéta Nováková, Marta Krausová, Gabriela Zukalová
(srovnávací studie, 3/2020, 47 str.)
Cílem práce je přinést aktuální informace o právní úpravě eutanazie a asistované sebevraždy v zemích Evropy a některých vybraných státech světa. Úvodní část práce je doplněna o přehled základní judikatury Evropského soudu pro lidská práva v této oblasti. Práce čtenářům poskytuje dostupná statistická data o reportovaných případech, kdy byla uskutečněna aktivní eutanazie nebo asistovaná sebevražda ve sledovaných zemích. Dále práce představuje srovnání právní úpravy ve vztahu k lékařům a lékařským pracovníkům se zaměřením na jejich možnost odmítnout provést eutanazii nebo asistovat pacientům při ukončování jejich života. Část práce se také věnuje otázce, zda mohou pacienti ze třetích zemí a jejich příbuzní cestovat za účelem ukončení jejich života do zemí, kde je tento postup umožněn. Kromě právní úpravy aktivní eutanazie a asistované sebevraždy práce představuje i přehled právních úprav v zemích EU, kde v rámci trestního zákoníku existují privilegované skutkové podstaty trestných činů zabití na žádost a účast na sebevraždě, při jejichž spáchání hrozí pachatelům nižší trest. Na závěr práce jsou představeny základní informace o právní úpravě aktivní eutanazie či asistované sebevraždy v jurisdikcích, které nejsou touto prací podrobně představeny.
2.115 Daň z digitálních služeb (Dokument PDF, 739 KB)
Autoři: Radek Píša, Daša Smetanková
(srovnávací studie, 2/2020, 10 str.)
Po tom, co selhaly snahy o nalezení společného řešení zdanění digitální ekonomiky na evropské úrovni, přistoupily mnohé evropské země k přípravě národní legislativy implementující digitální zdanění zaměřené na nadnárodní poskytovatele digitálních služeb, jež nemají sídlo v dané zemi. Daň z digitálních služeb tak přijala Francie, Itálie a Rakousko. Další země již představily své návrhy, další o digitálním zdanění vedou diskusi a některé ji odmítají. Všechny země se však shodnou na tom, že nejlepším řešením by byl společný postup v rámci OECD nebo EU. Studie přináší přehled vývoje jednání o problematice v rámci OECD na úrovni EU, a také v jednotlivých zemích, jež daň z digitálních služeb již zavedly nebo předložily konkrétní návrhy na její zavedení.
5.391 Otevřená data: Přínosy, nástroje hodnocení, základní informace o právní úpravě a povinné subjekty ve vybraných státech (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Markéta Nováková
(srovnávací studie, 1/2020, 37 str.)
Práce se zaměřuje na fenomén publikování otevřených dat, což jsou strukturované informace shromážděné veřejnou správou, které jsou zveřejňovány ve formě, která umožňuje jejich další využití ze strany obyvatelstva a soukromého sektoru. V úvodní části práce jsou shrnuty přínosy otevírání dat a principy vysvětlující, jak by otevřená data měla vypadat. Dále práce nabízí srovnání nejznámějších indexů, které ve světě měří využívání otevřených dat publikovaných veřejnou správou dle jednotlivých států. V druhé části práce je představeno srovnání situace ve vybraných státech světa se zaměřením na identifikaci relevantní právní úpravy a subjektů, které jsou povinny otevřená data poskytovat. Mimo jiné je i představena právní úprava Evropské unie v dané oblasti, která ovlivňuje právní prostředí ve vybraných státech.
5.392 Státní maturity a přijímací zkoušky na vysoké školy ve vybraných státech EU (Dokument PDF, 851 KB)
Autor: Jan Vlna
(srovnávací studie, 1/2020, 16 str.)
Tato práce sleduje způsob ukončení studia střední školy a podmínky potřebné pro pokračování studia na vysoké škole. Ve všech sledovaných zemích je úplné středoškolské vzdělání zakončeno maturitní zkouškou, jejíž společná část (zvaná státní) probíhá po celé zemi jednotně a podle jednotných pravidel. Ve Finsku probíhá v digitální podobě formou testů na počítačích, ve Francii je během dvouletého studia rozdělena na dvě části, v Německu skládají studenti jednotnou zkoušku na úrovni spolkových zemí, v Polsku, Rakousku a na Slovensku má státní maturita formu písemných testů. Kromě studia univerzit ve Finsku a elitních vysokých škol ve Francii umožní dosažené výsledky u maturitních zkoušek přístup ke studiu na vysoké škole bez nutnosti absolvování přijímacích zkoušek. Na velmi žádané studijní obory závisí stanovení kritérií pro výběr studentů na rozhodnutí vedení samotné univerzity.
5.393 Civilní výkon soudních rozhodnutí srážkami ze mzdy v evropském srovnání (Dokument PDF, 805 KB)
Autor: Miroslav Jakab
(srovnávací studie, 1/2020, 17 str.)
Tato práce se jednak zabývá otázkami široce pojatého přístupu povinného k orgánu vykonávajícímu soudní rozhodnutí, jednak srovnává právní řády Německa, Slovenska, Polska, Anglie a Walesu, Francie, Maďarska a Slovinska z hlediska tamní úpravy výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy. V první části dochází k závěru, že je lidským právem povinného právně brojit proti úkonům vykonávajícího orgánu. Zato možnost kontaktovat vykonávající orgán za účelem neformální domluvy je sice důsledek některých unijních předpisů, ty ale nebudou mít procesně právní dopady. V druhé části lze vysledovat relativní shodu komparovaných úprav výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, co do čisté mzdy jako základu srážek (zatímco rozdíly panují v druzích příjmů, které mohou být předmětem srážek) nebo způsobu určení maximálních srážek. Značné rozdíly jsou ale v míře přísnosti jednotlivých úprav.
1.245 Ombudsman pro děti a mladistvé ve státech EU, Norsku a na Islandu (Dokument PDF, 783 KB)
Autoři: Lucia Vacuµová, Jindřiška Syllová
(informační podklad, 12/2019, 18 str.)
Úřad ombudsmana pro děti a mladistvé je nezávislou institucí, jejíž pravomocí je kontrola státních orgánů popř. dalších institucí v oblasti péče o děti. Další funkcí dětských ombudsmanů je participace na koncepci státu v oblasti péče o děti a metodická a odborná asistence vůči veřejným úřadům a vládě. Studie uvádí rozdíly mezi jednotlivými státy EU v přístupu k nezávislému dohledu v oblasti péče o děti a mladistvé, zpracovává pravomoci dětských ombudsmanů. Závěr studie uvádí shrnutí zkušeností s jednotlivými typy dětských ombudsmanů.
1.500 The Role of the Parliament in the Budget Scrutiny Process (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Daša Smetanková, Marija Micevska Lazarova
(studie, 12/2019, 58 str.)
This joint research paper is prepared as a comparative study with purpose to examine the practices of the parliamentary budget control, not only in the Republic of North Macedonia and the Czech Republic, but also in other selected countries from their neighboring regions – Republic of Austria, Republic of Croatia, Republic of Poland, Republic of Serbia, the Slovak Republic and Republic of Slovenia.
5.390 Právní úprava jmen a příjmení ve vybraných zemích (Dokument PDF, 776 KB)
Autor: Daša Smetanková
(srovnávací studie, 12/2019, 15 str.)
Studie srovnává právní úpravu jména a příjmení ve vybraných zemích EU. Jednotlivé země byly vybrány tak, aby reprezentovaly země s přísnější regulací i země s volnější nebo žádnou regulací jmen a příjmení. Česká republika patří mezi země s nejpřísnější právní úpravou. Studie se zabývá problematikou volby jména dítěte a jejího omezení: existence seznamu povolených jmen nebo omezení počtu jmen. Dále se věnuje otázce jmen neutrálních, jež je upravena pouze v zemích, kde jsou jména genderově podmíněna. Studie rovněž srovnává regulaci příjmení. Příjmení dítěte se zpravidla odvíjí od příjmení rodičů, přičemž ve většině zemí je možné dát dítěti příjmení složené z příjmení obou rodičů. Ve Slovinsku a Anglii dokonce jakékoliv příjmení. Nakonec se studie zabývá také regulací změny příjmení v souvislosti s uzavřením manželství.
1.238 Zákonná úprava lobbingu ve vybraných zemích (Dokument PDF, 799 KB)
Autoři: Barbora Mičičová, Štěpán Pecháček, Jan Vlna
(srovnávací studie, 11/2019, 15 str.)
Práce přináší přehled právní úpravy lobbingu v zemích, které přijaly pro oblast lobbingu zvláštní právní úpravu. Srovnávány jsou zejména definice lobbingu, lobbovaného, lobbisty, existence registru lobbistů, existence etického kodexu lobbistů a povinnosti lobbistů a lobovaných.
2.114 Návrh státního rozpočtu na rok 2020 - základní parametry (Dokument PDF, 0 MB)
Autor: Daša Smetanková
(informační podklad, 10/2019, 23 str.)
Studie přináší shrnutí a analýzu nejdůležitějších parametrů návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2020. První část je věnována shrnutí základních parametrů, výdajovým prioritám vlády a výdajovému rámci. Následuje část věnovaná makroekonomické predikci, ze které návrh rozpočtu při odhadu příjmů vychází. Studie se rovněž věnuje vývoji zadlužení, deficitu a fiskálním cílům vlády. Hlavní část přináší základní přehled a analýzu příjmů a výdajů státního rozpočtu na rok 2020 z několika hledisek např. ve srovnání se schváleným státním rozpočtem na rok 2019. Závěr práce přináší přehled výdajů jednotlivých kapitol státního rozpočtu.
5.388 Srovnání vybraných orgánů regulujících audiovizuální média v EU (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Marta Krausová, Markéta Nováková, Jindřiška Syllová
(srovnávací studie, 10/2019, 42 str.)
Díky měnícímu se mediálnímu prostředí, jehož změna je spojena především s digitalizací a možnostmi, které nabízejí nové technologie, lze zaznamenat v regulatorním prostředí trend tzv. konvergence. Trend konvergence spočívá ve spojování dříve oddělených agend, které spolu díky změnám více a více souvisejí, pod správu jednoho úřadu. V případě orgánů, kde došlo ke konvergenci, spadají pod tyto orgány rozdílné oblasti od telekomunikací, dopravy, nových technologií po regulaci médií. Práce nabízí přehled vybraných regulačních orgánů v EU a jejich agendy dle dělení na orgány, kde došlo ke konvergenci řady agend pod jeden úřad až po orgány, které se dle tradičního modelu úzce specializují pouze na oblast médií. Práce představuje základní informace o právní úpravě regulatorních orgánů ze strany Evropské unie a Rady Evropy. Dále je v práci srovnáván rozsah působnosti vybraných regulačních úřadů a způsoby řešení personálních otázek (výběr osob do orgánů regulátora, délky výkonu mandátu, způsoby odvolávání). Práce představuje základní popis fungování orgánu, srovnává to, zda orgány přidělují licence k rozhlasovému a televiznímu vysílání či skutečnost, zda regulatorní orgány kontrolují obsah z hlediska dodržování principu objektivity a plurality vysílání.
1.244 Publikace soudních rozhodnutí - právní úprava a praxe, ve státech Evropské unie (Dokument PDF, 789 KB)
Autoři: Jindřiška Syllová, Martin Sadílek
(srovnávací studie, 9/2019, 17 str.)
Tato práce se zabývá základy právní úpravy uveřejňování soudních rozhodnutí ve státech EU. Doplněna je o problematiku anonymizace soudních rozhodnutí. Práce dochází k závěru, že většina států reformovala s příchodem digitalizace systém uveřejňování judikatury, ve většině států jsou rozhodnutí vrcholných soudů v digitální podobě publikována všechna a plně. Právní úprava je však roztříštěná, některé státy povinnost publikace vůbec neupravují nebo ji upravují pouze fragmentárně. Anonymizace jmen stran a dalších účastníků se používá ve většině států, buď na základě speciální úpravy, nebo na základě aplikace zákona na ochranu osobních údajů. Anonymizace soudců a úředníků se používá jen v omezeném počtu států. Písemné publikační sbírky zcela ztratily na významu, i když je právní úprava v některých případech vyžaduje a pokračuje v jejich vydávání.
2.113 Performance budgeting - rozpočtování zaměřené na výkonnost (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Daša Smetanková, Tereza Krček
(srovnávací studie, 9/2019, 30 str.)
Studie se věnuje problematice performance budgeting, tedy rozpočtování zaměřeného na výsledky. Zjednodušeně představuje performance budgeting mechanismus, který má propojit financování s měřitelnými výsledky a systematicky využívat informace o výkonnosti, pro zlepšování efektivity, účelnosti a hospodárnosti veřejných financí. Prvky PB jsou společně s performance managementem implementovány již od poloviny 20. století avšak PB získal vyšší pozornost zejména v návaznosti na krizi a nutnosti zaměřit se v rozpočtech na úspory. PB patří mezi principy dobré rozpočtové správy podle OECD. Studie se dále věnuje implementaci PB v jednotlivých zemích. Rakousko zavedlo performance budgeting v rámci rozsáhlé reformy rozpočtového procesu v letech 2009 a 2013. V rámci reformy vznikla na parlamentní úrovni Parlamentní rozpočtová služba (Parliamentary Budget Office, PBO), jejímž cílem je posílit podporu poslanců při výkonu kontrolní rozpočtové funkce. Estonsko zavádí PB společně s reformou strategického plánování a řízení v rámci reformy státní správy v současnosti. Nizozemsko je jednou ze zemí, které zaváděly prvky PB již v minulém století, přičemž svůj systém rozpočtování neustále vyvíjí a modifikuje na základě provádění ex post evaluací zavedených nástrojů. Podobně dlouhodobě využívá PB v rámci svého rozpočtového cyklu také Švédsko. Naopak v Irsku došlo ke změnám v rozpočtování v reakci na dluhovou krizi. Na Slovensku provádí ad hoc ex post revize veřejných výdajů Útvar hodnota za peniaze na Ministerstvu financí.
5.387 Střet zájmů a jeho řešení pomocí blind trustu či obdobného institutu (Dokument PDF, 970 KB)
Autoři: Darina Nezkusilová, Markéta Nováková
(studie, 9/2019, 24 str.)
Blind trust je jedním z řešení, která se používají ke zmírnění hrozícího střetu zájmů osob, které by mohly svými kroky v řídících funkcích, typicky v politice či veřejné správě, zvýhodnit svoje soukromé podnikání či investice. Blind trust slouží k přerušení kontroly veřejné osoby nad svými aktivitami či investicemi a zároveň významně omezuje přísun informací, které veřejná osoba o svém podnikání či investicích v průběhu výkonu funkce získá. Tato komparativní studie má za cíl čtenářům osvětlit princip blind trustu jako institutu sloužícího k zabránění střetu zájmů a limity jeho použití při dosahování tohoto cíle. Práce se zaměřuje jak na regulaci blind trustu jako takového, tak i na regulaci používanou v některých členských státech EU, které sice blind trust přímo neupravují, přesto jejich právní řád obsahuje právní úpravu sloužící k obdobným účelům.
5.385 Ústavní a podústavní základ práva na podnikání ve Vietnamu v r. 2019 (Dokument PDF, 751 KB)
Autoři: Stewie Ngyuen, Adam Čejka, Jindřiška Syllová
(studie, 8/2019, 13 str.)
Podnikání ve Vietnamu není podporováno ústavou, ale je ústavním textem připuštěno. Jeho rozvoj zajišťují zejména občanský zákoník, zákon o obchodních společnostech a zákon o investicích. Práce obsahuje principy právní úpravy a novou připravovanou právní úpravu.
5.386 Reforma autorského práva EU – 2. copyrightový balíček (Dokument PDF, 960 KB)
Autor: Darina Nezkusilová
(studie, 8/2019, 17 str.)
Tato studie se zabývá tzv. 2. copyrightovým balíčkem, který Komise zveřejnila dne 14. září 2016. Studie přináší stručné shrnutí tohoto legislativního balíčku a podrobněji se zabývá směrnicí o autorském právu na jednotném digitálním trhu, která byla přijata dne 17. dubna 2019 a byla velmi diskutovanou částí 2. copyrightového balíčku. Detailněji jsou rozebrány především dvě ustanovení návrhu směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, a to konkrétně návrh na zavedení nového výhradního práva souvisejícího s právem autorským pro vydavatele tiskových publikací a návrh na zavedení některých nových požadavků na poskytovatele služeb pro sdílení obsahu on-line. Tato dvě ustanovení byla při projednávání návrhu směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu v odborných kruzích často vnímána jako problematická.
5.378 Kolektivní právní ochrana ve vybraných členských státech EU (Dokument PDF, 975 KB)
Autor: Darina Nezkusilová
(srovnávací studie, 7/2019, 27 str.)
Práce se zabývá kolektivní právní ochranou ve vybraných zemích EU. Nejdříve se stručně věnuje dosavadnímu vývoji právní úpravy na úrovni EU, kde bylo s ohledem na komplexnost této problematiky a rozdílnost právních řádů a právních tradic jednotlivých členských států přijato prozatím pouze doporučení, z něhož vyplývají zásady, na nichž by členské státy měly své systémy kolektivní právní ochrany založit, pokud se je rozhodnou ve svých právních řádech zavést. Právní úprava kolektivní právní ochrany se v členských státech v mnoha aspektech liší. Rozdílné jsou např. oblasti práva, v nichž lze v jednotlivých členských státech kolektivní právní ochranu uplatňovat. Tyto oblasti zpravidla zahrnují ochranu investorů, ochranu spotřebitele, ochranu životního prostředí nebo ochranu hospodářské soutěže, avšak jednotlivé členské státy kolektivní právní ochranu zpravidla připouštějí jen v některých z těchto oblastí, přičemž mezi nimi existují rozdíly v tom, o které oblasti se jedná. Nejednotnost lze spatřovat i v tom, jaké nároky lze prostřednictvím kolektivní žaloby uplatnit. V některých členských státech lze podat pouze zdržovací žalobu, jejímž cílem je dosáhnout soudního zákazu určitého protiprávního jednání podnikatele, v jiných je naopak možné podat i žalobu na náhradu škody. V členských státech existují různé přístupy i k aktivní legitimaci subjektů, které mohou žalobu jménem skupiny poškozených nebo v jejich zastoupení podat. V neposlední řadě mezi členskými státy existují různé přístupy i v tom, jakým způsobem se poškození připojují ke skupině žalujících. Kolektivní právní úprava může být založena buď na principu „opt-in“, kdy se poškození ke skupině žalujících připojují na základě svého aktivního projevu vůle nebo naopak na principu „opt-out“, podle něhož jsou poškození automaticky součástí žalující skupiny, pokud výslovně neprojeví svoji vůli ji opustit. Existují i členské státy, v nichž je kolektivní právní ochrana založena na kombinaci obou těchto přístupů. Práce se stručně zabývá i otázkami náhrady nákladů řízení, možnostmi financování kolektivní právní ochrany ze strany třetího subjektu a rozdělení vymoženého nároku na náhradu škody mezi poškozené.
2.111 Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2018 - základní paramentry (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Daša Smetanková
(studie, 5/2019, 30 str.)
Studie přináší shrnutí a analýzu nejdůležitějších údajů obsažených v návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2018. První část je věnována zhodnocení ekonomického vývoje v ČR a v Evropě v roce 2018. Následuje shrnutí základních parametrů hospodaření vlády ČR v roce 2018. Jádro práce se věnuje analýze příjmů a výdajů rozpočtu, a to jak ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok 2018 tak vůči hospodaření v roce 2017. Struktura textu vychází ze struktury návrhu státního závěrečného účtu za rok 2018.
2.112 Sektorové zdanění (v ekonomické teorii a praxi) (Dokument PDF, 830 KB)
Autoři: Tereza Krček, Daša Smetanková
(informační podklad, 5/2019, 12 str.)
Studie se zabývá problematikou sektorového zdanění. Nejdříve přinášíme krátké shrnutí problematiky. První část samotné studie je věnovaná sektorové dani v ekonomické teorii. Sektorová daň jako taková není v odborné literatuře definována. Teoretická část proto přináší vysvětlení, na koho dopadá dle ekonomické teorie daňová zátěž v případě uvalení daně při různé elasticitě nabídky a poptávky a v monopolních podmínkách. Ve druhé části studie přináší přehled přístupů vybraných zemí EU k sektorovému zdanění. Nejrozšířenější formou sektorové daně je v současnosti daň bankovní, která má však více podob, přičemž ve většině případů se jedná o daň/odvody/poplatky do speciálního fondu, který v případě krize má pomoci vyřešit problémy bank. Dalším zavedeným typem sektorové daně je daň telekomunikační, zdanění energetického sektoru, nebo daň z finančních transakcí. Průkopníkem sektorového zdanění je v současnosti ze zemí EU Maďarsko.
5.384 Dostupné bydlení v Evropě (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Marta Krausová, Daša Smetanková, Jan Vlna
(srovnávací studie, 5/2019, 42 str.)
Tato komparativní studie byla vytvořena kompilací několika studií PI na téma bytové problematiky. Studie porovnává koncepty dostupného bydlení v celkem v osmi evropských státech (Francie, Finsko, Nizozemsko, Slovensko, Spojené království, Spolková republika Německo, Švédsko). Studie se snaží ukázat širokou škálu systémů sociálního bydlení, od sociálního bydlení pojatého jako bydlení pro široké vrstvy obyvatel (Nizozemsko, Rakousko) po užší modely sociálního bydlení (Spojené království, Slovensko) v širokém kontextu včetně nástrojů, jež jsou užívány k financování sociálního bydlení, nájmů a jejich regulace a sociálních dávek na bydlení. Dále se studie u vybraných států zabývá specifickými opatřeními přijatými ať už na úrovni států nebo měst k zamezení bytové krizi, se kterou se v rámci urbanizace a dalších trendů potýká mnoho velkých evropských měst. Studie rozebírá kvóty na výstavbu dostupného bydlení v německých a rakouských velkých městech, smlouvy o územním rozvoji ve Spojeném království a daň z prázdných bytů (Spojené království, Francie), jakož i některá další opatření, kterými se některé státy snaží zabránit „fenoménu prázdných bytů“ a motivovat majitele k tomu, aby vrátili své byty na trh (Nizozemsko, Německo, Francie). Všechny tyto sledované oblasti by měly dát čtenáři komplexní přehled o bydlení a bytové situaci ve sledovaných státech.
1.243 Petiční právo a znění petičních zákonů vybraných států EU (Dokument PDF, 0 MB)
Autoři: Jindřiška Syllová, Kateřina Kubíková, Jan Němec
(srovnávací studie, 2/2019, 31 str.)
Petiční právo je základním institutem ústavního práva. Petice je žádost občanů o vyřešení záležitosti veřejného zájmu. Právní úprava je ve státech EU buď všeobecná (pro všechny orgány), nebo jen pro parlamentní petice. V poslední době dochází k renesanci tohoto práva vzhledem k elektronickým podáním peticí. Proces projednávání se v parlamentech v detailech liší. Práce obsahuje texty zákonů v originále.
4.027 Změna klimatu a energetická unie - Aktuální vývoj (do konce roku 2018) (Dokument PDF, 813 KB)
Autor: Eva Balounová
(studie, 2/2019, 20 str.)
V roce 2018 se na mezinárodním poli v oblasti změny klimatu odehrály dvě důležité události. Jednak byla v říjnu 2018 vydána zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu o dopadech globálního oteplení o 1,5 °C, za druhé v prosinci 2018 proběhla konference OSN o změně klimatu v polských Katovicích (COP24). V Evropské unii v roce 2018 došlo ke schválení důležitých legislativních návrhů k vytvoření energetické unie, nebo alespoň k nalezení shody na nich. Schválené dokumenty mimo jiné stanovují cíle v oblasti boje se změnou klimatu pro rok 2030. Evropský parlament pod vlivem zvláštní zprávy o dopadech oteplení o 1,5 °C vyzval k navýšení těchto cílů. Evropská komise vydala koncem roku 2018 dlouhodobou strategickou vizi pro klimaticky neutrální ekonomiku do roku 2050, která má otevřít rozsáhlou diskuzi napříč celou EU. Strategie má umožnit, aby EU přijala a do začátku roku 2020 předložila ambiciózní strategii tak, jak požaduje Pařížská dohoda. Práce Parlamentního institutu pojednává o všech těchto důležitých událostech. První část shrnuje závěry zvláštní zprávy o dopadech oteplení o 1,5 °C a závěry COP24 v Katovicích. Druhá část nejprve stručně představuje energetickou unii a dosažený pokrok. Jsou uvedeny schválené cíle pro rok 2030. Dále jsou představeny některé důležité dokumenty z poslední doby, např. právě sdělení Komise Čistá planeta pro všechny, které představuje vizi do roku 2050. Je uvedeno i usnesení VEZ PS PČR k tomuto dokumentu.
2.110 25 let vývoje české a slovenské ekonomiky - základní makroekonomické ukazatele, trh práce, měnová politika ad. (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Tereza Krček, Daša Smetanková
(srovnávací studie, 1/2019, 23 str.)
Srovnávací studie vznikla k 25. výročí vzniku samostatné České republiky a Slovenska. Studie srovnává ekonomiky dvou zemí především na základě vývoje vybraných ekonomických ukazatelů, a to od jejich rozdělení. Věnuje se základním makroekonomickým ukazatelům (HDP a inflace), trhu práce (nezaměstnanost, zaměstnanost, příjmy), dále veřejným rozpočtům a měnové politice. Zkoumá, zda a jak rychle se ekonomiky obou zemí přibližují.
5.383 Kyberterorismus - úvod do problematiky, podoby a přehled aktů kybernetického terorismu, kybernetická bezpečnost, mezinárodní srovnání (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Martin Kuta, Radek Píša, Adam Novák
(srovnávací studie, 1/2019, )
Práce se věnuje úvodu do problematiky kybernetického terorismu a kybernetické bezpečnosti. Nejprve jsou nastíněny rozdíly mezi počítačovou (kybernetickou) kriminalitou, na níž se dá pohlížet prismatem trestního práva, kybernetickým terorismem a kybernetickým útokem coby možným projevem válečného aktu. Pozornost je též věnována nově vznikajícím hybridním hrozbám. Součástí této části je také popis nejčastěji se vyskytujících typů kybernetických útoků a jejich výskyt v historii. Další část práce se věnuje přehledu kybernetické bezpečnosti jako souboru preventivních i reaktivních opatření na kybernetické události a incidenty. Česká republika je v mezinárodním srovnání hodnocena jako jeden z prvních deseti nejlépe připravených států. Z toho důvodu je věnována pozornost architektuře kybernetické bezpečnosti v České republice i v mezinárodním srovnání.
2.108 Stručný přehled důchodových systémů v zemích EU (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Daša Smetanková
(studie, 11/2018, 21 str.)
Studie popisuje a analyzuje základní znaky důchodových systémů 27 členských zemí EU (s výjimkou České republiky). V současnosti probíhají ve většině evropských zemí reformy důchodových systémů reagující především na demografický vývoj, deficity systémů a rostoucí chudobu důchodců, především žen. Komparace vychází z třípilířového modelu představeného světovou bankou v 90. letech. Uvádí základní charakteristiky systémů: zda se jedná o průběžný nebo fondový, dávkově nebo příspěvkově definovaný, spojen nebo nespojen s výší výdělku, povinný nebo dobrovolný model systému. Dále je uveden způsob financování, způsob výpočtu důchodové dávky a podmínky pro přiznání důchodu, jako např. dosažení daného důchodového věku. Studie se zaměřuje také na sociální aspekty důchodových systémů, konkrétně jestli důchodové systémy řeší ohrožení chudobou u důchodců a také značné rozdíly ve výši důchodových dávek mezi muži a ženami (gender pension gap). Studie využívá informace a data především ze zpráv Evropské komise: Ageing Report 2018 a The 2018 Pension Adequacy Report.
2.109 Návrh státního rozpočtu na rok 2019 - základní parametry (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Daša Smetanková, Tereza Krček, Jan Vlna
(srovnávací studie, 11/2018, 46 str.)
Studie přináší shrnutí a analýzu nejdůležitějších parametrů návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2019. První část je věnována shrnutí základních parametrů a víceletým výdajovým rámcům. Dále se práce věnuje makroekonomické predikci, budoucímu vývoji ekonomiky a zadlužení, deficitu a fiskálním cílům vlády. Poslední část přináší základní přehled a analýzu příjmů a výdajů státního rozpočtu na rok 2019 z několika hledisek např. ve srovnání se schváleným státním rozpočtem na rok 2018. Závěr práce přináší přehled výdajů jednotlivých kapitol státního rozpočtu.
1.234 Regulace délky řečnické doby jednacími řády evropských parlamentů (Dokument PDF, 789 KB)
Autoři: Jan Němec, Daša Smetanková, Štěpán Pecháček
(srovnávací studie, 10/2018, 15 str.)
Čas dostupný pro parlamentní rozpravu patří mezi nejvzácnější zdroje fungování parlamentu. S ohledem na to vznikla úprava nakládání s časem v jednotlivých fázích legislativního procesu a dalších činnostech parlamentní komory a jejích členů. Regulována bývá jak celková doba vyhrazená pro rozpravu, tak její rozdělení mezi jednotlivé řečníky, stanovování pořadí vystoupení či případné přednostní právo udělované aktérům rozpravy se zvláštní funkcí (členové vlády, předsedové poslaneckých klubů, zpravodaj výboru atp.). Na základě rozboru ustanovení jednacích řádů v parlamentních komorách vybraných členských států Evropské unie práce přináší typologii regulace nakládání s časem v parlamentní rozpravě, od nejpřísnější regulace k relativně volnému využívání času ze strany členů parlamentů.
5.382 Právní úprava radiofarmak v ČR, Slovensku a Rakousku se zaměřením na neregistrovaná radiofarmaka vyráběná v malém rozsahu (Dokument PDF, 850 KB)
Autoři: Michal Pohl, Marta Krausová
(srovnávací studie, 9/2018, 21 str.)
Radiofarmaka jsou léčivé přípravky obsahující jeden nebo více radionuklidů využívané v rámci nukleární medicíny k diagnostickým i terapeutickým účelům. Kromě radiofarmak vyráběných průmyslově nebo za užití registrovaných radionuklidových kitů, generátorů a prekursorů, které podléhají registraci (market authorization) podle zákona č. 378/2008 Sb., o léčivech (respektive podle směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků), je možné radiofarmaka též připravovat v malém rozsahu a pro individuální potřebu (small-scale radiopharmaceuticals). Úprava těchto radiofarmak nepodléhá registraci a je v členských státech EU rozdílná. Tato práce se ve své první části zabývá právními předpisy upravujícími radiofarmaka na úrovni EU, včetně výjimky z úpravy směrnice, která umožňuje přípravu radiofarmak v malém rozsahu na lékařský předpis nebo v lékárně podle lékopisu. V další části se práce komplexně věnuje české právní úpravě radiofarmak vyráběných v malém rozsahu na základě § 79 zákona o léčivech a dále též dalším „výjimkám“ z povinnosti registrace léčivých přípravků, jakož i samotnému procesu registrace. Poslední část práce se zabývá úpravou radiofarmak vyráběných v malém rozsahu na Slovensku a v Rakousku.