Studie

ISSN 2533-4131

 

3.092 Parlamentní shromáždění Rady Evropy – vybrané otázky procedury a fungování (Dokument PDF, 263 KB)
Autor: Vladimíra Pejchalová Grünwaldová
(informační podklad, 9/2010, 10 str.)
Informační materiál se zabývá složením Parlamentního shromáždění Rady Evropy, které se skládá z delegací zástupců národních parlamentů členských států i činností Parlamentního shromáždění a jeho výborů. Dále se soustřeďuje na agendu, debaty (rozpravy) a rozhodování Parlamentního shromáždění.

5.297 Boj proti obchodování s lidmi v dokumentech EU (Dokument PDF, 239 KB)
Autor: Michal Pohl
(studie, 9/2010, 12 str.)
Studie „Boj proti obchodování s lidmi v dokumentech EU“ se zaměřuje na legislativní nástroje EU pro boj proti obchodování s lidmi. Studie se věnuje v první části obecným souvislostem boje proti obchodování s lidmi, včetně vnitrostátního i mezinárodního rozměru. Těžištěm práce je pak přehled a analýza legislativních opatření EU, zahrnujíc v to primární i sekundární prameny práva EU. Závěrem je nastíněn vývoj této oblasti z hlediska de lege ferenda.

5.298 Boj proti diskriminaci, přímý horizontální účinek směrnic na případu Mangold (Dokument PDF, 214 KB)
Autor: Marek Chmel
(studie, 9/2010, 8 str.)
Případ Mangold je jedním z dalších střípků mozaiky komplikovaného vztahu Soudního dvora EU na straně jedné a národními soudy jednotlivých členských států na straně druhé. Signifikantním je zejména vztah mezi Soudním dvorem a německým Spolkovým ústavním soudem, který již vytvořil na toto téma poměrně bohatou judikaturu. Přitom stav kooperace je do jisté míry žádoucím stavem pro obě strany. Diskutovaný případ se týká transpozice antidiskriminační směrnice, i když případ sám o sobě není ani tolik zajímavý pro samotnou antidiskriminační směrnici, jako spíše pro obecné otázky, velmi úzce související se základními principy, na kterých stojí celé evropské právo, ale i s principy, na základě kterých by měly národní soudy se Soudním dvorem spolupracovat. V práci je tak diskutováno přiznání přímého horizontálního účinku směrnice či problematika ústavních tradic společných členským státům.

5.299 Public relations v parlamentech zemí Visegrádské čtyřky (Dokument PDF, 269 KB)
Autor: Stanislav Caletka
(studie, 9/2010, 15 str.)
Práce je zaměřena na oblast public relations v parlamentech zemí Visegrádské čtyřky. Jsou v ní popsány kompetence odborů nebo oddělení, které mají v příslušných parlamentech - či jejich komorách - na starosti oblast vztahů s veřejností. Důraz je kladen především na popis vzdělávacích aktivit a na organizaci prohlídek. Prostor je věnován také činnosti parlamentních informačních středisek nebo struktuře jejich internetových stránek. Informace uvedené v této práci svědčí o skutečnosti, že otevřenost parlamentů se stala jednou z priorit zákonodárných sborů jak v České republice, tak v Maďarsku, Polsku a na Slovensku.

5.301 Public relations ve vybraných parlamentech evropských států a Izraele (Dokument PDF, 296 KB)
Autoři: Robert Vyklický, Jakub Živanský
(informační studie, 9/2010, 29 str.)
Tato studie se zaměřuje na popis a fungování Oddělení pro styk s veřejností v jednotlivých parlamentech evropských států (s výjimkou zemí Visegrádské čtyřky, které jsou zpracovány v samostatné studii) a v Izraeli. Parlamenty, jakožto orgány volené občany svých států, musí svoji činnost prezentovat i vůči veřejnosti. Prostředkem pro větší transparentnost je zřizování různých platforem pro komunikaci s veřejností, pro které v této studii používáme obecný termín Oddělení pro styk s veřejností. S ohledem na zaměření studie vnímáme parlamentní činnost jako neustálou komunikaci mezi zákonodárným orgánem a společností, která se neomezuje pouze na období voleb, ale probíhá po celé funkční období. K tomuto účelu Oddělení pro styk s veřejností zajišťuje informační servis pro zástupce tisku a dalších sdělovacích prostředků, komunikuje s občany a poskytuje relevantní informace a ve většině států také samo aktivně tvoří informační a publikační materiály.

1.208 Projednávání státních závěrečných účtů ve vybraných zemích (Dokument PDF, 224 KB)
Autor: Marcela Cupalová
(srovnávací studie, 8/2010, 7 str.)
Práce pojednává o procesu projednávání státních závěrečných účtů ve vybraných zemích EU a v Norsku. Zaměřuje se zejména na skutečnosti, který orgán má pravomoc tyto účty prověřovat, jak probíhá proces projednávání, jaké jsou lhůty pro schválení závěrečného účtu a jaká je případná odpovědnost či závaznost rozhodnutí parlamentu. Dospívá přitom k závěru, že téměř ve všech zemích sestavuje závěrečný účet ministerstvo financí, pouze v Norsku existuje pro tento účel zvláštní orgán a v Rakousku účet sestavuje Účetní dvůr. Vesměs také platí, že závěrečný účet není závazný, nevyplývají z něho žádné sankce vůči vládě (ve smyslu vyslovení nedůvěry), opakovaná nebo vážná negativní kontrolní stanoviska obsažená v závěrečném účtu mohou mít ovšem personální dopady např. pro jednotlivé ministry.

1.209 Vytváření programu a pořadu schůze a změny ve schváleném pořadu (ve vybraných parlamentních komorách) (Dokument PDF, 380 KB)
Autor: Jindřiška Syllová
(studie, 8/2010, 14 str.)
Studie se zabývá vytvářením programu, organizováním pořadu schůze a možnými změnami, flexibilitou již schválených pořadů. Organizaci programu a pořadu parlamentních komor je možno rozdělit na několik typů, kdy většina komor tradičních parlamentů v podstatě nedovoluje změny hlavního programu a pořadu činěné tentýž den, aby nedocházelo k nepředvídaným programovým zvratům a rovněž aby vláda dosáhla plynulého přijímání navržených zákonů. Naopak v typu parlamentu, který se uplatňuje v parlamentních republikách postkomunistických států (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, pobaltské státy) jsou jednací řády ovlivněny tím, že agendu parlamentních komor (hlavního programu) povětšinou vytváří parlamenty samotné.

1.210 Způsoby udržení pořádku v parlamentní komoře (ve vybraných státech) (Dokument PDF, 277 KB)
Autor: Jindřiška Syllová
(studie, 8/2010, 11 str.)
Studie se zabývá právními úpravami, které jsou zde podrobně uvedeny. Je možno konstatovat, že v zajištění kázně a pořádku jsou neúspěšné zejména ty parlamenty, které ponechávají zajištění pořádku v sále okamžitému rozhodnutí pléna a nemají dostatečně ustálenou aplikační a interpretační praxi při řešení nepořádku a zachování důstojnosti parlamentu. Nejúspěšnější jsou naproti tomu parlamenty, kde má předsedající vyšší autoritu a nemusí se obracet k nějakému jinému orgánu, který často rozhoduje stranicky. Důležité a pozitivní je rovněž to, když předsedající může rozhodnout o řešení záležitosti okamžitě a bez toho, že by se k porušení pořádku mohli vyjádřit jiní poslanci. Základním návodem pro to, jak udržet pořádek v plénu komory parlamentu, by měla být britská praxe. Vzhledem k tomu, že britská Dolní sněmovna je, na rozdíl od kontinentálních parlamentů, více divadlem, zatímco kontinentální parlamenty slouží více ke skutečné práci a tvorbě legislativy, je pro ni nezbytné, aby způsoby parlamentního divadla plnily dva základní úkoly: musí být pro diváky atraktivní a zároveň nesmí snižovat důstojnost parlamentu.

2.095 Uhlíková daň (daň z emisí CO2) v členských státech EU (Dokument PDF, 232 KB)
Autor: Josef Palán
(informační studie, 8/2010, 8 str.)
Studie se zabývá uhlíkovou daní (daní z emisí CO2), patřící mezi nepřímé daně, kterou se zdaňují emise CO2, vytvářené spalováním fosilních paliv (uhlí, minerálních olejů, plynu). Uhlíková daň se uvaluje na fosilní paliva a její výše je obvykle odvislá od množství CO2, které vzniká při spalování pohonných hmot nebo při výrobě tepla určeného k vytápění nebo k průmyslovému užití a v některých státech je sazba daně částečně odvislá i od energetického obsahu.

4.020 Právní úprava využití bioplynu v rámci EU a ve vybraných státech (Dokument PDF, 371 KB)
Autor: Daniela Dupláková
(srovnávací studie, 7/2010, 18 str.)
Tato práce se zabývá právní úpravou podpory využívání bioplynu. Soustřeďuje se na právní úpravu EU, jež platí obecně pro všechny členské státy, jakož i na právní úpravy jednotlivých států. Jedná se o výběr osmi států, a to Finska, Německa, Nizozemska, Polska, Rakouska, Slovenska, Spojeného království a Španělska.

1.205 Etické kodexy v parlamentech zemí Evropské unie (Dokument PDF, 325 KB)
Autor: Jan Němec
(informační studie, 6/2010, 12 str.)
Práce se zabývá druhy etických kodexů používaných v politické sféře, např. kodexy politických stran nebo předvolebních kampaní, hlavní pozornost je věnována kodexům chování přijatých v zákonodárných sborech ve vztahu k působení poslanců. Jsou uvedeny argumenty pro a proti zavádění takových kodexů a na základě rozboru existujících kodexů v irském, polském a britském parlamentu blíže představen obsah a sankční mechanismy. Přiloženy jsou texty etických kodexů zákonodárných sborů tří výše uvedených parlamentních komor (v původním znění).

3.082 Společná zahraniční a bezpečnostní politika Unie po Lisabonské smlouvě (Dokument PDF, 304 KB)
Autor: Štěpán Pecháček
(informační studie, 6/2010, 12 str.)
Studie popisuje institucionální a rozhodovací rámec společné zahraniční a bezpečnostní politiky v kontextu změn, které v této oblasti přinesla Lisabonská smlouva. Společná zahraniční a bezpečnostní politika je Lisabonskou smlouvou prostřednictvím společných cílů propojena s dalšími činnostmi Unie, které mají dopad na unijní vnější vztahy, jako je např. společná obchodní politika nebo rozvojová politika. S tím souvisí vytvoření nové funkce Vysokého představitele Unie pro zahraniční vztahy bezpečnostní politiku, který personálně propojuje činnost Rady a Komise v oblasti vnějších vztahů. V oblasti rozhodovacích procesů k žádné podstatné změně nedošlo, nadále je smluvně chráněn státní zájem, který umožňuje členskému státu vetovat rozhodnutí. Autor konstatuje, že i přes výrazné změny, které Lisabonská smlouva přináší, především pokud jde o institucionální strukturu společné zahraniční a bezpečnostní politiky a její propojení s vnějšími vztahy Unie prostřednictvím společných cílů, společná zahraniční a bezpečnostní politika je i nadále vytvořena jako svébytný pilíř evropské integrace.

5.294 Homosexuálové a adopce v evropském kontextu (Dokument PDF, 290 KB)
Autor: Vladimíra Pejchalová-Grünwaldová
(informační studie, 6/2010, 17 str.)
Tato práce pojednává o právní úpravě přípustnosti adopce dětí osobami s homosexuální orientací v evropských státech. V úvodu je vymezena moderní terminologie vztahující se k jiné než k heterosexuální orientaci a k adopcím obecně. Další části jsou zaměřeny na relevantní dokumenty mezinárodního práva a na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva v této oblasti. Z poslední věcné kapitoly této práce vyplývá, že individuální a společnou adopci dětí homosexuálně orientovanými osobami umožňují Belgie, Dánsko, Island, Nizozemí, Norsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie, a dále, že adopce dětí pouze svobodnými osobami s homosexuální orientací je přípustná v Rakousku. Z evropských států, ve kterých je přípustná pouze adopce biologických dětí homosexuálně orientovaného partnera, jsou uvedeny Finsko a Německo.

5.295 Určité aspekty právní úpravy nadací v České republice, ve Francii, v Německu a v Rakousku (Dokument PDF, 301 KB)
Autor: Vladimíra Pejchalová-Grünwaldová
(informační studie, 6/2010, 12 str.)
Tato práce se věnuje následujícím aspektům právní úpravy nadačního práva ve jmenovaných státech: 1) druhy nadací z hlediska zákonem přípustných účelů, které mohou nadace sledovat, 2) podmínky pro vznik nadací (požadavky registrace/souhlasu orgánu státní správy) včetně požadovaného minimálního kapitálu, a 3) organizační struktura nadací. Právní úprava v České republice je z hlediska těchto aspektů porovnána s právní úpravou ve Francii, v Německu a v Rakousku. Práce rovněž upozorňuje na určité nedostatky ve stávající právní úpravě nadačního práva a v této souvislosti zmiňuje novelu zákona o nadacích a nadačních fondech, která vstupuje v účinnost dne 1. července 2010.

5.296 Legislativní opatření namířená proti extremismu ve vybraných zemích (Dokument PDF, 450 KB)
Autoři: Jan Pulda, Hana Veselá
(informační studie, 6/2010, 21 str.)
Studie popisuje situaci v boji s extremismem ve Spolkové republice Německo, v Rakousku, ve Francii a ve Spojených státech amerických. U každé země se zaměřuje na popis historických kořenů politického extremismu a popisuje také současnou situaci. U každé země je následně popsán legislativní a institucionální rámec, kterým daný stát čelí extremistickým hnutím.

1.204 Lisabonská smlouva a vnitrostátní parlamenty (Dokument PDF, 373 KB)
Autor: František Čakrt
(informační studie, 5/2010, 20 str.)
Role vnitrostátních parlamentů na unijní úrovni je v posledních letech stále posilována. Již před přijetím Lisabonské smlouvy vnitrostátní parlamenty aktivně monitorovaly a připomínkovaly návrhy unijní legislativy a s přijetím Lisabonské smlouvy se tato úloha ještě posiluje. Práce přináší přehled aktuálních změn, které vnitrostátním parlamentům Lisabonská smlouva přináší, a věnuje se také meziparlamentní spolupráci, která je základním předpokladem realizace některých nově zavedených kontrolních mechanismů.

5.000 Volební, demografické a ekonomické charakteristiky volebních obvodů pro volby do PSP ČR (Dokument PDF, 489 KB)
Autoři: Veronika Nejedlá, Jan Němec, Jana Novotná, Petra Pistulková, Veronika Sklenářová
(informační materiál, 5/2010, 73 str.)
Práce přináší základní volební, demografické a ekonomické charakteristiky volebních obvodů pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

2.094 Odpovědné rozpočtování ve vybraných zemích (Dokument PDF, 376 KB)
Autor: Marcela Cupalová
(informační studie, 4/2010, 19 str.)
Práce se zaměřuje na úpravu odpovědného rozpočtování v jednotlivých zemích Commonwealthu a v Latinské Americe, kde tyto zákony byly přijaty. Zatímco v anglosaských zemích (zejména v USA) mají tyto zákony poměrně dlouhou tradici, v Latinské Americe byly obvykle přijímány spíše v nedávné době, a to většinou v souvislosti s problémy veřejných rozpočtů. Po analýze a komparaci úpravy odpovědného rozpočtování v jednotlivých zemích dochází práce k závěru, že latinskoamerické zákony jsou obvykle podrobnější, konkrétněji specifikují cíle a povinnosti vlády a většinou zahrnují i zřízení a financování určitého „stabilizačního“ fondu, jehož prostředky mají pomáhat v době ekonomického poklesu. Z analýzy dále vyplynulo, že ve federacích je odpovědné rozpočtování na federální úrovni upraveno obvykle spíše v obecné rovině, popř. federální legislativa upravuje především transparentnost informování o stanovených cílech a jejich plnění vládami. Konkrétnější úprava je pak ponechána v rukou jednotlivých států federace. Některé federace byly ovšem nuceny přistoupit k podrobnější federální úpravě, aby deficity jednotlivých států federace příliš nezatěžovaly centrální rozpočet. Obecně platí, že zákony o odpovědném rozpočtování obvykle stanoví určité cíle a limity, které musí exekutiva plnit, a pokud je v daném roce neplní, musí to napravit v letech následujících. Rozpočtová omezení mohou postihovat celou zemi, sankce typu ztráty části mzdy nebo zákazu výkonu politické funkce obvykle postihují konkrétně osobu (ministra, guvernéra), která svůj úřad zadlužila. Kromě analýzy přijaté legislativní úpravy práce také hodnotí efektivnost přijatých opatření, a to jednak na základě odborných studií, jednak podle empirických výsledků snižování veřejného zadlužení.

1.203 Přehled změn kompetencí a legislativních postupů v Lisabonské smlouvě a jejich možné dopady na orgány České republiky (Dokument PDF, 405 KB)
Autoři: JUDr. Jindřiška Syllová, CSc., Mgr. Helena Paldusová, Ing. Filip Ficner a kol.
(informační podklad, 2/2010, 20 str.)
Přehled změn kompetencí orgánů Evropské unie, který je obsažen v Lisabonské smlouvě, vychází ze zkušeností z dosavadních změn základních smluv, na nichž spočívá Evropská unie. Prozatím nebyla v žádném státě zpracována ze strany národní exekutivy komplexní analýza dopadů Lisabonské smlouvy, která by byla veřejně přístupná.

1.207 Parlamentní imunita (Dokument PDF, 413 KB)
Autor: Eva Částková
(informační studie, 1/2010, 23 str.)
Parlamentní imunita je chápána jako nástroj preventivní ochrany, jako institut, který vznikl za účelem ochrany činnosti zákonodárného sboru jako celku. Jeho smyslem je chránit parlament prostřednictvím ochrany jeho jednotlivých členů. Nejedná se tedy o ochranu členů parlamentu jako soukromých osob. Není proto možné chápat imunitu jako osobní privilegium zákonodárců, jako výsadu udělenou v jejich prospěch, ale jako privilegium parlamentu a zprostředkovaně pak i osob, které jej tvoří. Imunita představuje funkční privilegium, je udělena parlamentu a jeho členové jsou chráněni jen proto, že jsou jeho členy. Studie obsahuje historický a teoretický výklad parlamentní imunity, stejně tak jako příklady její úpravy ve vybraných zemích. Zvláštní část práce je věnována popisu platné úpravy v České republice.

5.205 Provozní doba ve službách (Dokument PDF, 139 KB)
Autor: Marcela Cupalová
(informační podklad, 1/2010, 4 str.)
Právní úprava provozní doby ve službách včetně omezení provozní doby v období svátků a dnů pracovního volna ve vybraných státech.

5.293 Právní úprava postavení policejních agentů (Dokument PDF, 221 KB)
Autor: Hana Veselá
(studie, 1/2010, 12 str.)
Práce se zabývá použitím institutu agenta ve vybraných zemích a jeho zakotvením v právním řádu. Srovnávány jsou evropské úpravy (agent kontrolor) s odlišnou úpravou ve Spojených státech (agent provokatér). Zvláštní část práce se zabývá relevantními rozsudky Evropského soudu pro lidská práva. Použití skrytého (tajného) vyšetřovatele - agenta se změněnou identitou patří mezi zvláštní vyšetřovací postupy, které podléhají zpřísněné kontrole. Jejich použití totiž zasahuje do soukromí osob, které jsou pomocí této metody vyšetřovány. Mezi zvláštní vyšetřovací prostředky patří nejenom použití agenta se změněnou identitou, ale také odposlechy, odposlechy telefonních hovorů, sledování dat v elektronickém styku (včetně jejich rozšifrování), a pod.

1.206 Úprava jednání mandátního a imunitního výboru ve vybraných státech a v Evropském parlamentu (Dokument PDF, 388 KB)
Autoři: Hana Veselá, Jindřiška Syllová, Daniela Dupláková
(informační studie, 12/2009, 14 str.)
Studie popisuje proceduru zbavení imunity člena parlamentu ve vybraných evropských zemích. Autorky konstatují, že ve většině parlamentů světa (asi v 60 parlamentech) rozhoduje o vydání poslance k trestnímu stíhání (pokud je upravena trestněprávní imunita) plenární schůze příslušné komory. Rozhodnutí ve většině případů připravuje imunitní výbor komory, výjimkou jsou státy, kde se věcí zabývá předsednictvo komory. Specificky se studie věnuje otázce existence „jednacích řádů“ výborů zabývajících se touto agendou. Ve studii jsou obsažena i pravidla jednání výborů pro neslučitelnost funkcí a střet zájmů. Nejzajímavější je německá úprava, která obsahuje zákaz hodnocení důkazů ve výboru a určuje i zákazy pro obsah doporučení výboru. Tím se vyjadřuje to, že výbor ani komora se nesmí vměšovat do soudních pravomocí.

5.291 Srovnání jazykové politiky Slovenské a Litevské republiky ve světle mezinárodních standardů ochrany národnostních menšin (Dokument PDF, 447 KB)
Autor: Jan Andrlík
(studie, 12/2009, 24 str.)
Národní rada Slovenské republiky přijala novelu zákona o státním jazyce. Schválená norma, právně regulující privilegované postavení slovenštiny ve veřejné sféře, byla od počátku odmítána zástupci maďarské menšiny na Slovensku, kteří poukazovali na efekt možného omezení doposud existujícího souboru jazykových práv příslušníků národnostních menšin. V této souvislosti si tato práce klade za cíl poukázat na možné dopady novely slovenského zákona o státním jazyce na komplexní jazykovou politiku Slovenské republiky se zvláštním zřetelem na jazyková práva příslušníků národnostních menšin a podat stručné hodnocení jejího zakotvení v mezinárodně srovnávací perspektivě. Za tímto účelem jsou analyzovány relevantní právní předpisy dotýkající se zkoumané oblasti, stručně doplněné o poznatky z roviny reálné implementace legislativních opatření a o veřejné posudky Poradního výboru Rady Evropy týkající se naplňování Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin. Pro ukotvení rozboru do interpretačního rámce byla zvolena metoda srovnání slovenské jazykové politiky s analogicky analyzovanou jazykovou politikou Litevské republiky, která je s ohledem na významné etnodemografické podobnosti vhodným komparativním objektem.

3.081 Listina základních práv Evropské unie a česká „výjimka“ z Listiny (Dokument PDF, 319 KB)
Autoři: Marek Chmel, Jindřiška Syllová
(studie, 11/2009, 13 str.)
Bruselský summit Evropské rady přijal dne 30. 10. 2009 protokol k závěrům předsednictví. Protokol o uplatňování Listiny základních práv v České republice spočívá v tom, že se Česká republika začleňuje do protokolu č. 30 o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království. Protokol č. 30 je už začleněn do Lisabonské smlouvy v jejím sjednaném znění. Znění protokolu pro Českou republiku bude (po jeho začlenění do smluvního základu v rámci přístupové smlouvy) shodné jako pro ostatní dva státy. Protokol č. 30 má dva články, dá se však rozdělit do 3 částí. Článek 1 odst. 1 se týká Listiny základních práv EU jako celku, článek 1 odst. 2 se v podstatě týká sociálních práv, článek 2 se týká interpretace určitých pojmů použitých v rámci Listiny základních práv EU. Protokol č. 30 Lisabonské smlouvy a tedy i „český“ protokol, až bude začleněn do smluvního základu EU, vytvoří pro Soudní dvůr více explicitních překážek, pokud by snad chtěl rozšířit pravomoci EU i mimo dosud dané hranice a aplikovat Listinu základních práv EU jako obecně a přímo účinné právo EU. Po prozkoumání protokolu je nutno konstatovat, že obyvatelé České republiky přijetím „českého“ protokolu o žádná práva (ve srovnání s ostatními členskými státy EU) nepřichází. Vnitrostátní soudy i Soudní dvůr nebo další orgány budou moci použít všechna ustanovení Listiny základních práv EU pro interpretaci výkonu všech smluvních pravomocí Unie jak v České republice, tak ve shodném rozsahu v ostatních členských státech.

1.201 Vliv zavedení přímé volby prezidenta na politický sytém (Dokument PDF, 435 KB)
Autoři: Jan Němec, Martin Kuta
(studie, 10/2009, 24 str.)
Práce přináší analýzu ústavněprávního postavení prezidenta v České republice a popisuje faktický výkon funkce prezidenta Václavem Havlem a Václavem Klausem, především pokud jde o snahu rozšiřovat pravomoci prezidenta nad ústavněprávní rámec. Součástí práce jsou i dvě případové studie popisující vývoj ve Finsku a na Slovensku po zavedení přímé volby prezidenta a dopad této změny na politický systém.

2.093 Nálezy evropských kontrolních institucí (Dokument PDF, 199 KB)
Autor: Marcela Cupalová
(studie, 10/2009, 8 str.)
Existují čtyři základní typy národních nejvyšších kontrolních institucí: model ”dvora”, tj. kontrolní instituce disponující soudními funkcemi (zejména ve Francii, Itálii, Lucembursku, Portugalsku, Řecku, Španělsku a Rumunsku), model ”kolegiálního orgánu” (především v Německu a Nizozemsku), model kontrolního úřadu vedeného generálním auditorem (zejména v Dánsku, Irsku, Kanadě, ve Spojeném království a v USA) a ”skandinávský model”, tedy model kontrolního úřadu působícího v rámci vládních orgánů (Finsko a Švédsko). Z této hrubé kategorizace se poněkud vymyká rakouský kontrolní úřad, vedený prezidentem, s kontrolní působností na ústřední, regionální a místní úrovni. Studie uvádí formy nálezů kontrolních institucí ve vybraných zemích ze všech výše uvedených čtyř kategorií.

2.092 Dopady světové ekonomické krize na veřejné rozpočty v zemích EU a vývoj českých veřejných financí (Dokument PDF, 521 KB)
Autor: Marcela Cupalová
(studie, 9/2009, 31 str.)
Práce analyzuje dopady světové ekonomické krize na ekonomický vývoj ekonomik EU s důrazem na stav veřejných financí. Dále se zaměřuje na stav českých veřejných financí a upozorňuje na hlavní problémy a rizika spjatá s narůstajícícm veřejným zadlužením. Analyzuje také příčiny, průběh a důsledky krize pro rozpočet - včetně úsporných opatření - ve dvou z nejvíce zasažených zemí - v Lotyšsku a Maďarsku. Příloha obsahuje přehled přijatých protikrizových opatření ve vybraných zemích EU.

3.080 K právnímu charakteru irských záruk (Dokument PDF, 317 KB)
Autor: Jindřiška Syllová
(studie, 9/2009, 11 str.)
Ratifikační proces Lisabonské smlouvy v České republice dosud nebyl ukončen. Prezident republiky uvádí několik závažných důvodů, které mu podle jeho názoru umožňují pozdržet konečný úkon stvrzující ratifikaci Lisabonské smlouvy orgány České republiky. Tato stať odpovídá na otázku, zda jsou irské záruky mezinárodní smlouvou a jaký mají právní charakter.

5.290 Zdaňování hazardních her v EU (Dokument PDF, 325 KB)
Autor: Josef Palán
(studie, 9/2009, 14 str.)
Právní předpisy jednotlivých členských států, pokud jde o zdanění příjmů z poskytování služeb v oblasti hazardních her jsou formulovány zcela nesourodě. Výše „zdanění“ z provozování hazardních her je v členských státech vyjádřena zcela odlišně. Někde je vyjádřena jako procentní sazba, někde jako pevná částka splatná ročně nebo měsíčně. Někde je procentní sazba uvalena na vsazené vklady, někde na hrubý výnos (vklady mínus výhry + provozní náklady), někde na rozdíl mezi vklady a vyplacenými výhrami. Práce přináší podrobný přehled úpravy zdanění hazardních her v zemích EU.

1.200 Statut poslanců Evropského parlamentu (Dokument PDF, 180 KB)
Autor: Jan Pulda
(studie, 8/2009, 5 str.)
Evropský parlament svým rozhodnutím ze dne 28. září 2005 přijal nový statut poslanců Evropského parlamentu (2005/684/ES) s účinností od 14. července 2009. Statut se zabývá primárně otázkami poslaneckých náhrad, penzí, danění příjmu poslanců Evropského parlamentu, individuálními platbami apod.

5.288 Povinnost zajistit schůdnost chodníku přilehlé nemovitosti v České republice a ve vybraných zemích (Dokument PDF, 260 KB)
Autor: Hana Veselá
(studie, 8/2009, 13 str.)
Práce se zabývá otázkou povinnosti úklidu chodníku před domy, které jsou ve vlastnictví soukromých osob, tj. zda za úklid odpovídá vlastník chodníku nebo vlastník přilehlé nemovitosti. Srovnávány jsou právní úpravy ve vybraných zemích a ve velkých městech.

5.289 „Neoprávněné nakládání s osobními údaji“ § 178 trestního zákona v kontextu trestních zákonů vybraných evropských států (tzv. náhubkový zákon) (Dokument PDF, 300 KB)
Autor: Hana Veselá
(srovnávací studie, 8/2009, 13 str.)
Práce srovnává trestný čin "Neoprávněné nakládání s osobními údaji" s právní úpravou ve vybraných zemích a řeší otázku, zda i v jiných státech existují trestněprávní ustanovení, stěžující práci žurnalistů takovým způsobem, jak je tomu v České republice.

1.196 Lisabonská smlouva: nové možnosti a trendy meziparlamentní spolupráce (Dokument PDF, 254 KB)
Autor: Martin Kuta
(informační materiál, 6/2009, 16)
Studie Andrease Maurera představuje dosavadní vývoj spolupráce národních parlamentů a Evropského parlamentu v procesu evropské integrace, pojednává o současném stavu meziparlamentní spolupráce a hodnotí možnosti budoucí spolupráce národních parlamentů v rámci legislativního a institucionálního rámce vytvořeného Lisabonskou smlouvou. Studie byla zveřejněna na výroční konferenci Evropského centra pro výzkum a dokumentaci parlamentů (ECPRD) konané ve dnech 9. - 11. října 2008 v Bruselu na půdě Evropského parlamentu. V teoretické rovině se zabývá hledáním optimální formy meziparlamentní spolupráce, coby nástroje pro odstranění demokratického deficitu a zprůhlednění rozhodovacích procedur Evropské unie.

1.197 Zprávy projednávané Poslaneckou sněmovnou (Dokument PDF, 416 KB)
Autor: Jindřiška Syllová
(studie, 6/2009, 26 str.)
V tabulkách jsou uvedeny všechny zprávy, které jsou pravidelně Poslaneckou sněmovnou projednávány. Při rozboru toho, jak by bylo možno s těmito zprávami nakládat jinak, než je projednat přímo na plénu Poslanecké sněmovny, je nutno vycházet nejen z formulace příslušného zákona. Je třeba rovněž vycházet z toho, o jaký orgán se jedná a jakým ústavním nebo zákonným způsobem je příslušný orgán „napojen“ svým fungováním na Poslaneckou sněmovnu. K rozboru toho, jak je možno se zprávou naložit, nestačí jen prozkoumat, jestli konkrétní zákon vyžaduje „projednání“ nebo „schválení“ zprávy Poslaneckou sněmovnou, nebo vyžaduje jen její „předložení“ a o výsledku se nezmiňuje. Pokud zvláštní zákon vyžaduje schválení zprávy Poslaneckou sněmovnou, je nutno vždy zprávu projednat v plénu. I když zvláštní zákon nestanoví, jaké důsledky má případné neschválení zprávy (z čehož vyplývá, že neschválení sněmovnou nemá žádné přímé právní důsledky), je třeba povinnost schválení Poslaneckou sněmovnou interpretovat i tak, že k ukončení příslušné zákonné procedury zpracování a projednání zprávy je třeba konečného rozhodnutí Poslanecké sněmovny (hlasování o usnesení, že PS zprávu schvaluje). Z tohoto důvodu je příslušný orgán povinen zprávu podat Poslanecké sněmovně znovu (nebo vypracovat novou), pokud nebyla v bývalé Poslanecké sněmovně procedura schválení dokončena. Této interpretaci odpovídá i dosavadní sněmovní praxe. Pokud zvláštní zákon obsahuje ustanovení o tom, že orgán nebo vláda „předkládá“ zprávu Poslanecké sněmovně, a žádné další ustanovení neupřesňuje, jak s ní má Poslanecká sněmovna naložit nebo že má Poslanecká sněmovna rozhodnout o něčem, co má se zprávou souvislost, bylo by přípustné, aby byly tyto zprávy projednány jen v příslušném výboru nebo jiném orgánu PS. Musí však jít zcela jasně a zřetelně o situaci, kdy je zpráva předkládána Poslanecké sněmovně za účelem pouhého informování Poslanecké sněmovny, nikoliv za účelem jiným.

1.198 Majetkové nároky sudetských Němců ve vazbě na Lisabonskou smlouvu (Dokument PDF, 413 KB)
Autoři: Jindřiška Syllová, Vladimíra Pejchalová-Grünwaldová
(studie, 6/2009, 17 str.)
Povinnost členských států dodržovat základní práva upravená v Listině EU může Soud EU posuzovat jen tehdy, pokud členské státy jednají v rámci práva EU. Problematika restitucí a další problematika dekretů prezidenta republiky nespadá do práva EU vymezeného ve zvláštních článcích zakládacích smluv a proto nemohou být dekrety a akty vzniklé jejich aplikací Soudem EU posuzovány. Pokud se jedná o možnost vyloučení použití Listiny EU na posuzování aktů v některém členském státu, není Protokol o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království skutečným nástrojem, který by tuto možnost přinášel. Odst. 2 protokolu naznačuje, že protokol nepředstavuje žádnou výjimku. Protokol pouze říká, že je přijat, „aby se předešlo jakékoliv pochybnosti“. Protokol pouze potvrzuje, že Listina EU nerozšiřuje působnost soudu EU posuzovat národní předpisy a jiné akty, pokud se tyto netýkají uplatňování práva EU. Z tohoto hlediska pouze potvrzuje pojetí, které bylo vysvětleno výše, tedy to, že soud EU nemá pravomoc posuzovat soulad aktu netýkajícího se práva EU s ustanoveními Listiny EU. I když Česká republika nevyjednala stejnou úpravu protokolu, jako má Velká Británie a Polsko, nic to nemění na rozsahu aplikace ustanovení Listiny EU na naše právo. Tomu odpovídá i Prohlášení České republiky k Listině základních práv EU, které bylo připojeno k závěrečnému aktu Lisabonské konference. Z výše naznačeného je možno uzavřít, že dekrety prezidenta republiky nebo akty vzniklé jejich aplikací splňují náležitosti stanovené v čl. 52 Listiny EU pouze tehdy, pokud by se jimi „uplatňovalo“ právo EU. Pokud tomu tak není (přičemž je nutno brát na zřetel i časové hledisko), není Listina EU použitelná a soud EU proto nemůže dekret nebo akt podle ní posuzovat.

2.091 Vývoj státního dluhu, dluhu veřejných rozpočtů, státního rozpočtu ČR a HDP v letech 1993 - 2008 (Dokument PDF, 607 KB)
Autor: Ing. Josef Palán
(informační studie, 5/2009, 20 str.)


3.078 14. společné zasedání ministrů zahraničí EU a ministrů zahraničí skupiny Rio Praha, Česká republika, 11. – 14. 5. 2009 (Dokument PDF, 365 KB)
Autor: Jan Němec
(5/2009, 25 str.)
Zasedání ministrů zahraničí Evropské unie a zemí Rio Group (skupiny Rio) patřilo mezi největší akce pořádané v rámci českého předsednictví EU. Zúčastnili se ho zástupci všech členských zemí Evropské unie a 23 zemí Latinské Ameriky a Karibské oblasti. Za Evropskou unii byli dále jednáním přítomni Benita Ferrero-Waldnerová, komisařka pro vnější vztahy a evropskou politiku sousedství, zastupující Evropskou komisi, Manuel dos Santos, místopředseda Evropského parlamentu a José Ignacio Salafranca, člen Evropského parlamentu a spolupředseda Euro-Latinoamerického parlamentního shromáždění.Ze strany Rio Group se k jednáním připojil také Enrique Iglesias, generální tajemník Generálního iberoamerického sekretariátu.

1.153 Regulace médií v parlamentu (televizní přenosy, přístup k poslancům) v Evropě a USA (Dokument PDF, 396 KB)
Autor: Jindřiška Syllová
(srovnávací studie, 4/2009, 27 str.)
Přístup novinářů do parlamentu signalizuje do značné míry otevřenost parlamentní demokracie ve státě. V posledních několika letech se vztah parlamentu k novinářům významně změnil. Tímto procesem se zabývá komparace více než dvacítky evropských a mimoevropských států. Ve většině parlamentů je situace taková, že novinář nemůže plnit své povinnosti bez příslušné akreditace. V některých zemích se parlamentní zpravodajové sdružují a jejich organizace hraje významnou úlohu v proceduře udělování akreditací. V Rakousku a Itálii udílí tato organizace akreditaci sama. Ve Francii je vytvořen zvláštní výbor, složený ze zástupců novinářů a parlamentu, který zajišťuje akreditace. Na rozdíl od pléna je přístup novinářů do výborů omezen. Jejich přítomnost je - pokud není jednání veřejné - možná pouze pokud jsou pozváni. Ve státech, kde je veřejné zasedání výboru, není ve většině zemí přístup omezen, často se provádí i přenos do vnitřního okruhu a prostřednictvím internetu. V řadě zemí je omezen pohyb novinářů po budově sněmoven. Je zakázáno např. dělat rozhovory v určitých prostorách a novináři musí jít do vlastní kanceláře poslance. Druhým řešením je vyhrazení prostor, které jsou určeny k setkávání s novináři, popř. k přenosu rozhovorů s nimi. Ve většině zemí existuje určitá forma televizních nebo rozhlasových přenosů z parlamentu. Pravidelné přenosy celých plenárních zasedání se praktikují ve většině států /většinou jsou prováděny přímo v parlamentu a použity pro uzavřený televizní okruh a internetový přenos/. Tyto přenosy jsou zpracovávány parlamentním personálem (nebo najatou firmou) podle pevně stanovených pravidel, technicky jsou zajištěny ve většině států pohyblivými kamerami z pevných stanovišť. Operátoři jsou umístěni mimo sál. Kvalita tohoto přenosu je velmi důležitá. Pokud má tento přenos sloužit pro televizní společnosti, musí jít a jde většinou o velmi kvalitní přenos, který je kontinuálně řízen z režie – soubor kamer je jednotlivě a stabilně z režie ovládán a jejich pohled se mění (tento přístup k přenosu má velká většina států). Některé státy mají automatické zařízení, které zaměřuje pohled na poslance, který zrovna mluví do mikrofonu z místa (např. Slovinsko, autorka studie viděla toto zařízení v Senátu v Kazachstánu). Zejména v parlamentech, v nichž poslanci mluví z místa (což je velká část parlamentů), je nutno operativně měnit pohledy kamer (typicky Velká Británie, Portugalsko a další státy). Pro použití materiálů z parlamentu existují v řadě zemí pravidla, stanovená usnesením sněmovny nebo předsedou parlamentu, která brání jejich zneužití zejména za účelem ohrožení vážnosti parlamentu (tedy např. záběry z parlamentu se nesmí používat v montážích pro pořady určitého charakteru). V ostatních státech se přenáší výběr, pro který je buď použit materiál z interního okruhu, nebo je společnostem dovoleno pořídit vlastní přenos. Pro tento přenos jsou zařízena pevná místa pro kamery, někdy je však možno snímat i z galerie z jakéhokoli místa či přímo z pléna.

1.195 Ústavněprávní souvislosti změny volebního systému a aktuální návrh změny volebního systému pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (Dokument PDF, 408 KB)
Autoři: Jan Němec, Štěpán Pecháček
(studie, 4/2009, 22 str.)
Práce se skládá ze dvou částí. První část shrnuje základní ústavněprávní souvislosti změny volebního systému. Návrh změny volebního zákona potřebuje nejenom politologický rozbor, který umožňuje provést analýzu jednotlivých variant a přesně definovat slabá a silná místa konkrétních návrhů, ale potřebuje i druhou úroveň analýzy, a tou je zhodnocení souladu volebního systému se zněním Ústavy. Druhá část reaguje na současnou debatu ohledně změny volebního systému do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v souvislosti s vypracovaným vládním návrhem, tzv. řeckou variantou. V následujících oddílech se zaměřuje na základní charakteristiky vládou předložené úpravy a jejich srovnání se platnou zákonnou úpravou, dále na simulaci výsledků voleb roku 2006 při použití vládou navrhovaných ustanovení novely zákona a jejich porovnání s reálnými výsledky těchto voleb, včetně implikací pro zastoupení jednotlivých stran v parlamentu, poměrnosti jejich reprezentace i celkové poměrnosti volebního systému. Zmíněny jsou také důsledky případné úpravy volebního zákona pro regionální zastoupení jednotlivých stran. V posledním oddílu je stručně zmíněna situace v zemi, která částečně byla inspirací pro vznik této „řecké varianty“. Předložený text si neklade nároky na úplnost analýzy, jeho smysl je zejména informativní s poukazy na určité oblasti, na nichž by se případná změna volebního zákona podle předloženého návrhu bezprostředně projevila.

1.199 Ústavní konformita nařízení vlády č. 163/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Šumava (Dokument PDF, 315 KB)
Autor: Jindřiška Syllová
(studie, 4/2009, 9 str.)
Parlament České republiky má podstatným způsobem ztíženu možnost změnit hranice Národního parku Šumava. Nemůže přijmout věcnou novelu nařízení vlády, kterým byl park zřízen. Z toho vyplývá, že po celá desetiletí je řádný zákonodárce v podstatě vyloučen z možnosti zmenšit nebo zvětšit území národního parku prostřednictvím vlastní zákonodárné iniciativy. Aby mohli být poslanci úspěšní, museli by navrhnout a přijmout celý nový zákon o Národním parku Šumava. Jiným méně razantním způsobem není možno do hranic parku zasáhnout. Je jistě náročné pro jednotlivé poslance vypracovat celý nový zákon, čímž je omezeno právo zákonodárné iniciativy poslanců a poslaneckých skupin. Rovněž další subjekty, které mají právo zákonodárné iniciativy, jsou tímto omezením zasaženi (včetně zastupitelstev krajů). Takto je petrifikován dosavadní právní stav, který sice z procesuálního hlediska není možno považovat (ve světle judikatury Ústavního soudu) za protiústavní, nicméně jeho dlouhodobé pokračování už je z hlediska práv jednotlivých subjektů zákonodárné iniciativy i z hlediska práv zákonodárce problematické. Rovněž některé další důvody, zejména aspekty týkající se právního státu, vedou k závěru, že se nařízení vlády, kterým byl zřízen Národní park Šumava, ocitá na samých hranicích konformity s Ústavou České republiky.

3.077 Evropská politika sousedství (Dokument PDF, 411 KB)
Autoři: Karel Hlaváček, Martin Kuta
(studie, 4/2009, 17 str.)
Projekt Evropské politiky sousedství (ENP) byl zahájen v roce 2004 jako reakce na probíhající rozšíření EU, které vedlo k potřebě navázat vztahy s budoucími sousedy EU. Jedná se o politiku bližší spolupráce s vybranými zeměmi založenou na společně sdílených hodnotách (demokracie a lidská práva, právní stát, dobrá veřejná správa, tržní ekonomika a trvale udržitelný rozvoj). Východní partnerství (Eastern Partnership, VP) je iniciativa EU realizovaná v rámci Evropské politiky sousedství (ENP). Týká se šesti států ležících ve východním sousedství EU: Arménie, Ázerbajdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny. Partnerství předpokládá podstatné posílení především politických vztahů se zmíněnými zeměmi v podobě uzavření nové generace asociačních dohod, prohloubení ekonomické spolupráce, usnadnění cestování, zdokonalených opatření v oblasti energetické bezpečnosti a nárůstu finanční pomoci ze strany EU. Cílem této iniciativy je přiblížit zúčastněné země Unii a přispět ke stabilitě, lepšímu vládnutí a ekonomickému vývoji.

5.287 Legislativní úprava ochrany zdroje informací ve vybraných evropských zemích a srovnání s úpravou v České republice a judikatura Nejvyššího soudu Spojených států ve vztahu k ochraně zdroje informací (Dokument PDF, 329 KB)
Autoři: Vladimíra Pejchalová-Grünwaldová, Jan Pulda
(studie, 4/2009, 23 str.)
Právo na ochranu zdroje informací novinářů je garantováno v řadě mezinárodních dokumentů. Toto právo bylo zvláště uznáno Organizací spojených národů, Radou Evropy, Organizací amerických států, Africkou unií a Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Evropské státy k ochraně zdrojů informací novinářů přistupují různě - některé státy (většina) mají speciální zákony a některé (podstatná menšina) přiznávají garanci ochrany zdrojů informací v Ústavě jako součást ústavní ochrany svobody slova. V common law jurisdikcích (USA, Kanada, Austrálie nebo Spojené království Velké Británie a Severního Irska) není vymezena explicitní ústavní ochrana zdroje informací novináře. Ve všech těchto zemích se problematika ochrany zdrojů informací novináře stala předmětem legislativní úpravy nebo rozhodovací činnosti soudů. Studie přináší přehled základních národních úprav týkajících se této problematiky a přehled judikatury Evropského soudu pro lidská práva.

2.090 Finanční rámec po roce 2013 (Dokument PDF, 304 KB)
Autor: Marcela Cupalová
(studie, 3/2009, 10 str.)
Víceletý finanční rámec zobrazuje priority unijní politiky ve finančním vyjádření a má zajistit střednědobou konzistentnost politiky, předvídatelnost zdrojů pro unijní politiky a rozpočtovou disciplínu, tj. že výdaje budou vydávány správným způsobem a v rámci limitů přístupných zdrojů. Současný finanční rámec EU pro období 2007 - 2013 byl schválen po dlouhém přípravném a vyjednávacím procesu v květnu 2006. Protože Evropská Unie v současnosti čelí novým úkolům a problémům (změna klimatu, energetická bezpečnost, migrace, ale také případná další rozšíření aj.), dohodly se v roce 2006 Evropský parlament, Rada EU a Evropská komise na zásadním přezkumu rozpočtu EU. Komise byla vyzvána k "provedení komplexního hloubkového přezkumu zaměřeného na všechny aspekty výdajů EU, včetně společné zemědělské politiky, a zdrojů, včetně úlevy pro Spojené království, a k následnému podání zprávy v letech 2008/2009.

5.286 Odebírání vzorků DNA, nakládání s nimi a následná identifikace osob (Dokument PDF, 258 KB)
Autor: Hana Veselá
(studie, 3/2009, 16 str.)
Práce se zabývá srovnáním právních úprav analýzy vzorků DNA pro potřeby policejních vyšetřování v České republice a ve vybraných evropských státech. Je popsán odběr vzorků DNA a jeho uchovávání, a dále DNA databáze v jednotlivých státech a jejich právní úprava.

2.089 Regionální politika EU (Dokument PDF, 444 KB)
Autor: Josef Palán
(informační studie, 2/2009, 44 str.)
Vymezení pojmu „regionální politika“ a důvody jejího vzniku. Cíl regionální politiky na úrovni Evropské unie. Hlavní legislativní akty regionální politiky a jejich obsahové zaměření. Rozdělení území Evropské unie na tzv. NUTS jednotky a zavedení „klasifikace územních statistických jednotek“ (z francouzského La nomenklatura des unités teritoriales statistiques). Základní charakteristika hierarchických úrovní NUTS. Regiony způsobilé pro cíl „Konvergence“ a pro přechodný režim cíle „Konvergence“ (tzv. „phasing-out“). Státy způsobilé pro čerpání z Fondu soudržnosti a pro přechodný režim Fondu soudržnosti. Principy regionální politiky. Financování regionální politiky. Regionální politika v České republice. Zhodnocení politiky soudržnosti po rozšíření EU.

3.075 Opatření Evropské unie v reakci na světovou finanční krizi (Dokument PDF, 266 KB)
Autor: Marcela Cupalová
(studie, 2/2009, 15 str.)
Práce monitoruje hlavní opatření Evropské unie přijatá v reakci na světovou finanční krizi. Obsahuje jednak přehled závěrů jednotlivých Rad ministrů financí (ECOFIN) a Evropských rad, jednak také opatření Evropské komise. Opatření Evropské komise zahrnují dočasné uvolnění pravidel pro státní podpory a směrnice pro členské země, jak mohou rekapitalizovat své finanční instituce v kontextu současné finanční krize, aby byly stabilizovány finanční trhy a zajištěna adekvátní úroveň půjček společnostem, ale zároveň nedošlo k významným narušením konkurence v souladu s pravidly EU o státní pomoci. Práce dále obsahuje přehled opatření v rámci Plánu evropské hospodářské obnovy, vydaného Komisí, který má prostřednictvím fiskálních stimulů a strukturálních opatření přispět k řešení současné finanční krize.

3.076 Ekonomická a bezpečnostní dimenze transatlantických vztahů (Dokument PDF, 346 KB)
Autoři: Jitka Fojtíková, Jan Němec, Štěpán Pecháček, Helena Kerclová
(studie, 2/2009, 19 str.)
Vztahy mezi zeměmi Severní Ameriky sdruženými v Severoamerické zóně volného obchodu (North American Free Trade Area - NAFTA) a Evropské unie lze na obecné rovině rozdělit do dvou základních kategorií: vztahy ekonomické a vztahy bezpečnostní. Tyto dvě dimenze vztahů se vzájemně prolínají, ovšem s ohledem na mezinárodní souvislosti jedno či druhé téma čas od času převáží. Celkově lze hodnotit vztahy Evropské unie se zeměmi NAFTA jako stabilizované s perspektivou dalšího rozvoje, především pokud jde o vztahy s Mexikem. V současné době, s ohledem na probíhající ekonomickou recesi, převládá spíše aspekt ekonomický.

1.194 Změna ústavní a právní úpravy v souvislosti s přijetím Lisabonské smlouvy v Německu (Dokument PDF, 273 KB)
Autor: Jindřiška Syllová
(studie, 1/2009, 15 str.)
V r. 2008 bylo připraveno spolu s Lisabonskou smlouvou několik dokumentů, které měly doprovázet Lisabonskou smlouvu při jednání ve Spolkovém sněmu. Kromě Zákona k Lisabonské smlouvě, který odpovídá duálnímu vztahu mezinárodního a vnitrostátního práva v Německu, a který má zmocňovací a transformační funkci pro znění smlouvy ve vztahu k německému právnímu řádu, byly připraveny: Zákon pozměňující Základní zákon, který má vstoupí v účinnost spolu s Lisabonskou smlouvou a Zákon provázející Lisabonskou smlouvu (tzv. Begleitgesetz). Tento zákon nakonec nebyl schválen, protože podle judikatury Spolkového ústavního soudu by měl prováděcí zákon vstoupit v platnost až po vstupu v účinnost zákona, který je jím prováděn. Zákon pozměňující základní zákon se týká jen tří záležitostí. Nový odstavec čl. 23 upravuje žalobu k ESD. Obě komory mají právo samostatně podat žalobu kvůli porušení subsidiarity a proporcionality, Spolkový sněm je povinen podat žalobu dokonce na návrh jen ¼ všech svých členů. Dále odstavec upravil možnost připuštění hlasování ve Spolkovém sněmu odlišnými většinami od většin běžných stanovených v Základním zákoně. To znamená, že v případech aplikace práv komor parlamentu ze smlouvy EU může zákon stanovit, že komory budou o těchto záležitostech rozhodovat jinými většinami, než obecně stanoví Základní zákon. Dále byla přidána práva výboru pro záležitosti EU Spolkového sněmu – zákon může výbor zmocnit, aby vykonával práva, která jsou dána Spolkovému sněmu smluvním základem EU. (Dále bylo změněno jedno ústavní ustanovení, které se netýká práva EU.)

5.283 Dohoda o vině a trestu v USA, Německu a na Slovensku (Dokument PDF, 261 KB)
Autoři: Jindřiška Syllová, Hana Veselá
(srovnávací studie, 1/2009, 10 str.)
Práce poskytuje přehled o podobě právní úpravy dohody o vině a trestu ve třech vybraných zemích. U každé země je uvedena definice tohoto právního institutu, zákonné podmínky, formální náležitosti a následná aplikace. Pozornost je věnovaná také efektivnosti této právní úpravy.

<< 1 2 3 4 5 6 7 8>>




ISP (příhlásit)