Studie

ISSN 2533-4131

 

Hospodářství a obchodní právo / Daně a poplatky

2.115 Daň z digitálních služeb (Dokument PDF, 739 KB)
Autoři: Radek Píša, Daša Smetanková
(srovnávací studie, 2/2020, 10 str.)
Po tom, co selhaly snahy o nalezení společného řešení zdanění digitální ekonomiky na evropské úrovni, přistoupily mnohé evropské země k přípravě národní legislativy implementující digitální zdanění zaměřené na nadnárodní poskytovatele digitálních služeb, jež nemají sídlo v dané zemi. Daň z digitálních služeb tak přijala Francie, Itálie a Rakousko. Další země již představily své návrhy, další o digitálním zdanění vedou diskusi a některé ji odmítají. Všechny země se však shodnou na tom, že nejlepším řešením by byl společný postup v rámci OECD nebo EU. Studie přináší přehled vývoje jednání o problematice v rámci OECD na úrovni EU, a také v jednotlivých zemích, jež daň z digitálních služeb již zavedly nebo předložily konkrétní návrhy na její zavedení.

2.112 Sektorové zdanění (v ekonomické teorii a praxi) (Dokument PDF, 830 KB)
Autoři: Tereza Krček, Daša Smetanková
(informační podklad, 5/2019, 12 str.)
Studie se zabývá problematikou sektorového zdanění. Nejdříve přinášíme krátké shrnutí problematiky. První část samotné studie je věnovaná sektorové dani v ekonomické teorii. Sektorová daň jako taková není v odborné literatuře definována. Teoretická část proto přináší vysvětlení, na koho dopadá dle ekonomické teorie daňová zátěž v případě uvalení daně při různé elasticitě nabídky a poptávky a v monopolních podmínkách. Ve druhé části studie přináší přehled přístupů vybraných zemí EU k sektorovému zdanění. Nejrozšířenější formou sektorové daně je v současnosti daň bankovní, která má však více podob, přičemž ve většině případů se jedná o daň/odvody/poplatky do speciálního fondu, který v případě krize má pomoci vyřešit problémy bank. Dalším zavedeným typem sektorové daně je daň telekomunikační, zdanění energetického sektoru, nebo daň z finančních transakcí. Průkopníkem sektorového zdanění je v současnosti ze zemí EU Maďarsko.

2.106 Daňové asignace (Dokument PDF, 856 KB)
Autor: Daša Smetanková
(studie, 5/2018, 19 str.)
Daňová asignace je jeden ze způsobu financování neziskového sektoru, jenž byl prvotně zaveden v zemích jižní Evropy jako způsob financování katolické církve. Jako forma financování neziskového sektoru byl zaveden a zpopularizován až v zemích střední a východní Evropy, a to v době kdy se v těchto zemích začínal neziskový sektor teprve rozvíjet. V předložené práci je daňová asignace analyzována jako jeden ze způsobů státní podpory financování neziskového sektoru a ve vztahu k dalším: dotace a daňové zvýhodnění darů. Rovněž jsou analyzovány ekonomické dopady daňové asignace a také výhody a nevýhody jejího zavedení. V poslední části práce přináší přehled a komparaci modelů daňové asignace v jednotlivých zemích kde byla zavedena a také příklad Rakouska, kde daňová asignace zavedena není, ale existuje tam církevní daň, jež může být zaměňována s asignací.

2.099 Právní úprava evidence tržeb ve vybraných zemích EU (Dokument PDF, 392 KB)
Autoři: Daša Smetanková, Josef Palán
(srovnávací studie, 9/2015, 17 str.)
Povinností podnikatelů ve všech evropských zemích je vést účetnictví a uchovávat finanční záznamy z důvodu daňové povinnosti. Většina států EU nemá zavedenou povinnost evidence tržeb formou registračních pokladen nebo jiných systémů. Navzdory tomu existuje v rámci EU několik modelů elektronické evidence tržeb, i když většina zemí zavádí nebo zavedla povinnost pouze offline evidence, případně hybridní model. Jako důvod pro zavedení elektronické evidence tržeb se uvádí spravedlivější konkurenční prostředí, lepší výběr daní a boj s daňovými úniky. Studie přináší komparací vybraných zemí EU, které povinnost evidence tržeb mají zavedenou nebo ji plánují zavést.

5.356 Výše poplatků za dobývání nerostů v členských státech EU s důrazem na uhlí (Dokument PDF, 401 KB)
Autoři: Eva Balounová, Karel Vašek
(studie, 4/2015, 23 str.)
Tato studie analyzuje systémy poplatků nebo daní placených v členských státech Evropské unie v těžebním průmyslu. Jelikož systémy jsou mnohdy složité a liší se pro jednotlivé nerosty, následující studie se zaměřuje zejména na těžbu uhlí a také akcentuje to, pokud se liší poplatky za hnědé nebo černé uhlí či za povrchovou nebo hlubinnou těžbu. Je kladen důraz na obdoby české úhrady z vydobytého nerostu dle § 32a horního zákona. Nejdříve je popsán systém v České republice, poté jsou charakterizovány systémy poplatků v sousedních státech a nakonec ve všech členských zemích EU. Je také popsána aktuální situace v jednotlivých zemích – těží daná země momentálně uhlí? A pokud ano, v jakém objemu? Studie se také snaží stručně okomentovat tendence v jednotlivých zemích, tedy to, jestli je produkce uhlí na ústupu, či naopak. Je také akcentováno to, kdo nese povinnost poplatky platit, komu a jaké je rozpočtové určení poplatků či daní. Jsou zmiňovány také absolutní částky, kolik bylo za výše zmíněné poplatky vybráno, ale údaje jen za těžbu uhlí většinou nejsou známy.

5.338 Provozování výherních hracích přístrojů ve vybraných státech EU (Dokument PDF, 347 KB)
Autoři: Darina Šimková, Petra Bartošková
(srovnávací studie, 12/2013, 20 str.)
Práce se zabývá právní regulací provozování výherních hracích přístrojů ve vybraných členských státech EU (Francie, Neměcko, Rakousko, Slovensko, Itálie, Polsko). Komparativní metodou jsou porovnávány konkrétní dílčí oblasti právní úpravy provozování výherních hracích přístrojů, a sice právní regulace počtu a druhu výherních hracích přístrojů, dalších požadavků na jejich provoz a systém regulace celých provozoven, systém výběru výnosů z provozu a poplatková politika, alokace výnosů a daňové zatížení provozovatele výherních hracích přístrojů, kontrola provozovatelů výherních hracích přístrojů, rozsah kontroly a případné rozdělení kontrolní funkce mezi obec a stát.

6.026 Informační podklad k zákonnému opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí (Dokument PDF, 440 KB)
Autor: Petra Bartošková
(informační podklad, 11/2013, 5 str.)


6.029 Informační podklad k zákonnému opatření Senátu o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů (Dokument PDF, 503 KB)
Autor: Michaela Kučerová
(informační podklad, 11/2013, 8 str.)


5.336 Prokazování původu majetku ve vybraných zemích Evropy (Dokument PDF, 242 KB)
Autor: Petra Bartošková
(srovnávací studie, 10/2013, 6 str.)
Tato práce podává základní přehled fungování modelů přiznávání majetku a příjmů osob ve vybraných evropských státech v porovnání s navrhovanými modely, jejichž zavedení do českého právního řádu je zvažováno. Úvodem práce jsou představeny aktuální návrhy českých politických stran, a to včetně návrhů zákonů podaných v VI. volebním období. Následuje srovnání se slovenskou právní úpravou, která zavádí povinnost prokazování majetku v režimu zvláštního řízení, a také s polskou právní úpravou, která postihuje neprokázané příjmy v daňovém řízení. Závěrem je zmíněna také daňová úprava v německy mluvících zemích, která postihuje majetek osob nad určitou stanovenou hranici.

2.095 Uhlíková daň (daň z emisí CO2) v členských státech EU (Dokument PDF, 232 KB)
Autor: Josef Palán
(informační studie, 8/2010, 8 str.)
Studie se zabývá uhlíkovou daní (daní z emisí CO2), patřící mezi nepřímé daně, kterou se zdaňují emise CO2, vytvářené spalováním fosilních paliv (uhlí, minerálních olejů, plynu). Uhlíková daň se uvaluje na fosilní paliva a její výše je obvykle odvislá od množství CO2, které vzniká při spalování pohonných hmot nebo při výrobě tepla určeného k vytápění nebo k průmyslovému užití a v některých státech je sazba daně částečně odvislá i od energetického obsahu.

2.092 Dopady světové ekonomické krize na veřejné rozpočty v zemích EU a vývoj českých veřejných financí (Dokument PDF, 521 KB)
Autor: Marcela Cupalová
(studie, 9/2009, 31 str.)
Práce analyzuje dopady světové ekonomické krize na ekonomický vývoj ekonomik EU s důrazem na stav veřejných financí. Dále se zaměřuje na stav českých veřejných financí a upozorňuje na hlavní problémy a rizika spjatá s narůstajícícm veřejným zadlužením. Analyzuje také příčiny, průběh a důsledky krize pro rozpočet - včetně úsporných opatření - ve dvou z nejvíce zasažených zemí - v Lotyšsku a Maďarsku. Příloha obsahuje přehled přijatých protikrizových opatření ve vybraných zemích EU.

5.290 Zdaňování hazardních her v EU (Dokument PDF, 325 KB)
Autor: Josef Palán
(studie, 9/2009, 14 str.)
Právní předpisy jednotlivých členských států, pokud jde o zdanění příjmů z poskytování služeb v oblasti hazardních her jsou formulovány zcela nesourodě. Výše „zdanění“ z provozování hazardních her je v členských státech vyjádřena zcela odlišně. Někde je vyjádřena jako procentní sazba, někde jako pevná částka splatná ročně nebo měsíčně. Někde je procentní sazba uvalena na vsazené vklady, někde na hrubý výnos (vklady mínus výhry + provozní náklady), někde na rozdíl mezi vklady a vyplacenými výhrami. Práce přináší podrobný přehled úpravy zdanění hazardních her v zemích EU.

5.280 Hazardní hraní distančním způsobem ve vybraných státech (Dokument PDF, 302 KB)
Autoři: Jana Linková, Michal Částek, Petra Kubařová
(studie, 12/2007, 15 str.)
Práce přináší přehled právních úprav vybraných zemí týkajících se hraní hazardních her s důrazem na možnost distančního provozování hazardních her. Autoři se zaměřují na povinnosti provozovatelů, omezení vztahující se k uživatelům, ochranu dětí a mladistvých a pravomoci dozorujících orgánů. Zvláštní část práce je věnována daňovým úpravám distančních hazardních her v jednotlivých zemích.

2.071 Daňové asignace
Autor: Ing. Stanislav Klik
(informační studie, 3/2001, 8 str.)
Daňové asignace - právní úprava v Maďarsku, daňová zvýhodnění pro financování neziskového sektoru, dar jako daňově uznatelný náklad

2.067 Daňová reforma v SRN
Autor: Ing. Stanislav Klik
(informační studie, 9/2000, 7 str.)
Změny v systému daní v Německu včetně kalkulací dopadu na rozpočet




ISP (příhlásit)