Studie

ISSN 2533-4131

 

Právo / Ústavní právo a politologie / lidská práva

5.405 Regulace dovozu zboží pocházejícího z nucené práce (Dokument PDF, 0 MB)
Autor: Magdalena Zachová
(studie, 2/2021, 15 str.)
Práce se zabývá regulací dovozu zboží pocházejícího z nucené práce. Zvláštní pozornost je věnována aktuální situaci Ujgurů v ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. V první kapitole je nastíněn evropský rámec. Podle Evropského parlamentu by měla nová legislativa EU zahrnovat zákaz uvádění zboží pocházejícího z nucené práce na unijní trh. Druhá kapitola se soustředí na přístupy vybraných evropských států a na nástroje, které mohou přispět k tomu, aby k porušování zákazu nucené práce nedocházelo. Ve třetí kapitole jsou představeny některá opatření a zákony přijaté v Kanadě a v USA.

5.397 Přístupová práva a speciální výcvik asistenčních psů ve vybraných státech EU (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Jan Vlna
(studie, 11/2020, 20 str.)
Studie se zabývá tématem asistenčních psů, konkrétně dvěma aktuálními otázkami: (1) přístupová práva asistenčních psů do veřejných prostor a (2) výcvik asistenčních psů, a to v rámci deseti vybraných států Evropské unie. V úvodu práce je uvedena definice a jednotlivé mezinárodní kategorie asistenčních psů. Následuje shrnutí komparativní analýzy, které je s ohledem na specifičnost v otázce výcviku asistenčních psů v jednotlivých státech zpracováno v přehledové tabulce. Hlavní část práce uvádí detailní informace k této problematice v jednotlivých vybraných zemích.

5.389 Srovnání právní úpravy eutanazie a asistované sebevraždy ve vybraných státech (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Markéta Nováková, Marta Krausová, Gabriela Zukalová
(srovnávací studie, 3/2020, 47 str.)
Cílem práce je přinést aktuální informace o právní úpravě eutanazie a asistované sebevraždy v zemích Evropy a některých vybraných státech světa. Úvodní část práce je doplněna o přehled základní judikatury Evropského soudu pro lidská práva v této oblasti. Práce čtenářům poskytuje dostupná statistická data o reportovaných případech, kdy byla uskutečněna aktivní eutanazie nebo asistovaná sebevražda ve sledovaných zemích. Dále práce představuje srovnání právní úpravy ve vztahu k lékařům a lékařským pracovníkům se zaměřením na jejich možnost odmítnout provést eutanazii nebo asistovat pacientům při ukončování jejich života. Část práce se také věnuje otázce, zda mohou pacienti ze třetích zemí a jejich příbuzní cestovat za účelem ukončení jejich života do zemí, kde je tento postup umožněn. Kromě právní úpravy aktivní eutanazie a asistované sebevraždy práce představuje i přehled právních úprav v zemích EU, kde v rámci trestního zákoníku existují privilegované skutkové podstaty trestných činů zabití na žádost a účast na sebevraždě, při jejichž spáchání hrozí pachatelům nižší trest. Na závěr práce jsou představeny základní informace o právní úpravě aktivní eutanazie či asistované sebevraždy v jurisdikcích, které nejsou touto prací podrobně představeny.

1.245 Ombudsman pro děti a mladistvé ve státech EU, Norsku a na Islandu (Dokument PDF, 783 KB)
Autoři: Lucia Vacuµová, Jindřiška Syllová
(informační podklad, 12/2019, 18 str.)
Úřad ombudsmana pro děti a mladistvé je nezávislou institucí, jejíž pravomocí je kontrola státních orgánů popř. dalších institucí v oblasti péče o děti. Další funkcí dětských ombudsmanů je participace na koncepci státu v oblasti péče o děti a metodická a odborná asistence vůči veřejným úřadům a vládě. Studie uvádí rozdíly mezi jednotlivými státy EU v přístupu k nezávislému dohledu v oblasti péče o děti a mladistvé, zpracovává pravomoci dětských ombudsmanů. Závěr studie uvádí shrnutí zkušeností s jednotlivými typy dětských ombudsmanů.

5.390 Právní úprava jmen a příjmení ve vybraných zemích (Dokument PDF, 776 KB)
Autor: Daša Smetanková
(srovnávací studie, 12/2019, 15 str.)
Studie srovnává právní úpravu jména a příjmení ve vybraných zemích EU. Jednotlivé země byly vybrány tak, aby reprezentovaly země s přísnější regulací i země s volnější nebo žádnou regulací jmen a příjmení. Česká republika patří mezi země s nejpřísnější právní úpravou. Studie se zabývá problematikou volby jména dítěte a jejího omezení: existence seznamu povolených jmen nebo omezení počtu jmen. Dále se věnuje otázce jmen neutrálních, jež je upravena pouze v zemích, kde jsou jména genderově podmíněna. Studie rovněž srovnává regulaci příjmení. Příjmení dítěte se zpravidla odvíjí od příjmení rodičů, přičemž ve většině zemí je možné dát dítěti příjmení složené z příjmení obou rodičů. Ve Slovinsku a Anglii dokonce jakékoliv příjmení. Nakonec se studie zabývá také regulací změny příjmení v souvislosti s uzavřením manželství.

5.372 Evidence bydliště vlastních občanů ve vybraných státech Evropy, včetně navazující lidskoprávní judikatury nejvyšších soudů ČR (Dokument PDF, 390 KB)
Autoři: Jindřiška Syllová, spolupráce Pavel Raus
(srovnávací studie, 6/2017, 11 str.)
V Evropě existují různé systémy registrace bydliště občanů států. Francouzský systém pochází z domicilu, tedy původního bydliště resp. domovského práva člověka. Každý občan podle tohoto systému musí mít svůj domicil, jehož úlohou je péče o občany. Z domicilů se vytváří databáze občanů a je na něj navázán systém evidence občanů a občanské průkazy. Domicil je zároveň používán v jiných právních oborech včetně sociálního zabezpečení. Podobný systém je v Belgii. Německý systém je založen na prvotním technicko-administrativním hlášení bydliště jednotlivých občanů a dalších obyvatel. Systém umožňuje více druhů pobytu (hlavní, vedlejší bydliště). Na bydliště jsou pak navázány další právní obory (procesní řády apod.), ovšem nikoliv bezpodmínečně. Některé právní předpisy mají vlastní konstrukci bydliště. Podobný jako v Německu je systém evidence v ČR, v Rakousku a na Slovensku. Ve Švédsku má Daňový úřad kromě daňových úkolů i pravomoci v evidenci obyvatel a jejich bydlišť.

1.237 Implementace Úmluvy o právech dítěte v České republice (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Barbora Mičicová
(studie, 1/2017, 90 str.)
Cílem práce je poskytnout přehled mezinárodních a vnitrostátních předpisů a dokumentů, které souvisejí s implementací závazků vyplývajících z Úmluvy o právech dítěte a stručně zhodnotit naplňování jednotlivých článků uvedené úmluvy v České republice. Práce dále popisuje exekutivní orgány, které mají v kompetenci dodržování a kontrolu Úmluvy o právech dítěte v České republice, implementaci Opčních protokolů Úmluvy o právech dítěte v České republice a kompetence a odpovědnost Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí za konkrétní případy porušování práv dítěte.

3.178 Migrace, azyl a uprchlictví v EU (základní pojmosloví, právní úprava a související statistiky) (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Eva Tetourová, Daniel Volek, Barbora Obračajová, Martin Kuta
(studie, 9/2015, 62 str.)
V rámci debat o aktuálních událostech v oblasti migrace velmi často dochází k zaměňování pojmů, které s fenoménem migrace souvisejí, zejména pak pojmů uprchlík, běženec a migrant. Jejich rozlišování je však v tomto případě zcela klíčové, neboť s každým z těchto označení se pojí jiný právní status, povinnosti na straně přijímajícího státu a míra ochrany, která může, nebo dokonce musí být těmto osobám poskytnuta. Základní dělení vychází z předpokladu, že zatímco kategorie běženců, zahrnující také uprchlíky, opouští svou vlast v zásadě nedobrovolně, v důsledku určité nepříznivé situace, která by mohla mít za následek narušení jejich osobní integrity, ostatní migranti se na cestu vydávají dobrovolně, většinou s cílem zajistit lepší život pro sebe a své rodiny, aniž by jim v dosavadních podmínkách hrozila újma na životě, zdraví či svobodě. Mezi ně patří jednak nelegální ekonomičtí migranti, kteří se snaží nezákonnou cestou uniknout chudobě či nezaměstnanosti, tak také cizinci legálně pobývající na území schengenského prostoru na základě nejrůznějších povolení k pobytu či práci na území některého členského státu. Studie má za cíl uvedené pojmy objasnit, včetně vysvětlení pojmů souvisejících, a poskytnout základní přehled o mezinárodní, evropské i vnitrostátní právní úpravě, která se těchto skupin osob dotýká. Práce není svým obsahem vyčerpávající a nemá ambici charakterizovat všechny skupiny osob, které migrují, včetně důvodů, které je k tomu vedou. Text je zpracováván ve světle aktuální migrační krize v EU a vysvětlení pojmů směřuje právě k současným debatám usilujícím o nalezení jejího řešení. Z tohoto důvodu je k uvedenému tématu přistupováno se značnou mírou zjednodušení tak, aby text plnil funkci stručného a srozumitelného přehledu o dané problematice. Na uvedené pojmosloví pak navazuje druhá část práce věnovaná statistikám, která podává přehled o konkrétních číslech v rámci jednotlivých kategorií napříč EU.

4.022 Řešení problému toulavých psů a regulace zájmového chovu psů ve vybraných státech Evropské unie (Dokument PDF, 577 KB)
Autor: Jan Němec
(srovnávací studie, 7/2015, 12 str.)
Práce se zaměřuje na závažnost a způsoby řešení problému toulavých psů ve vybraných státech Evropské unie s ohledem na to, že kontrola populace toulavých psů je nezbytná z důvodu ochrany zvířat proti týrání, s ohledem na ochranu veřejného zdraví a v neposlední řadě v souvislosti s finančními možnostmi obcí tento problém řešit. Nedílnou součástí řešení tohoto problému je regulace vlastnictví psů (povinnosti čipování a evidence) a jejich prodeje na komerční i zájmové bázi. Z přehledových údajů vyplývá, že nejúspěšnější strategií je existence snadno přístupného centrálního registru psů, kde je možné rychle dohledat majitele zatoulaného psa, spolu s přísnými postihy v případě opuštění psa majitelem.

5.341 Romové v České republice (Dokument PDF, 253 KB)
Autor: Karel Hlaváček
(studie, 1/2014, 6 str.)
Studie Romové v ČR přináší základní přehled zdrojů statistických i obecných informací o Romech v ČR, informace o počtu Romů žijících v sociálně vyloučených lokalitách podle krajů, shrnutí historického vývoje romského osídlení v českých zemích a základní dělení romských skupin u nás. Dochází k závěru, že statistické informace o Romech v ČR dosud nejsou na dostatečné úrovni, existují již nicméně plány MPSV na nápravu této situace tak, aby vyhovovala rámci Evropské komise pro národní strategie pro integraci Romů. Většina současného romského obyvatelstva v ČR pochází původně ze Slovenska, protože po vzniku Československa se vytvořily podmínky pro migraci (dobrovolnou i nucenou) v rámci tohoto státu. Čeští Romové přitom byli před vznikem Československa a za 2. světové války perzekuováni tak tvrdě, že jejich počet byl a dodnes je velmi nízký, stejně jako Romů původem německých. Výraznou menšinu romského obyvatelstva v ČR tvoří Romové olašští, původem z Rumunska, kteří konstituují relativně soudržnou skupinu uchovávající živý vztah ke svému hodnotovému a kulturnímu dědictví. Kritika situace Romů u nás se často zaměřuje na oblast vzdělání a celkového sociálního vyloučení, uspokojivá je ale úroveň zdravotní péče. Největší problémy se sociálním vyloučením Romů zaznamenává Ústecký kraj, který je s odstupem následován krajem Moravskoslezským.

5.335 Úprava soužití stejnopohlavních párů ve vybraných zemích (Dokument PDF, 336 KB)
Autoři: Petra Bartošková, Karel Hlaváček, Martin Kavěna, Jan Němec, Eva Tetourová
(srovnávací studie, 8/2013, 17 str.)
Práce přináší přehled o právní úpravě soužití stejnopohlavních párů ve vybraných zemích v Evropě i mimo Evropu. Zaměřuje se především na vztah soužití stejnopohlavního páru s institutem manželství, zejména na způsob úpravy tzn. zda existuje zvláštní právní norma či zda došlo ke zrovnoprávnění statusu stejnopohlavních párů rozhodnutím soudu. Práce se dále zabývá možností adopcí dětí stejnopohlavními páry.

3.172 Přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (Dokument PDF, 311 KB)
Autoři: Vladimíra Pejchalová Grünwaldová, Klára Urbanová
(studie, 5/2013, 14 str.)
Přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod je diskutovaným tématem již od konce 70. let 20. století. Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 se přistoupení EU k Úmluvě stalo pro EU povinností – podle čl. 6 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii „Unie přistoupí k Evropské Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Přistoupení k této úmluvě se nedotkne pravomocí Unie vymezených Smlouvami“. Práce pojednává o souvislostech přistoupení EU k úmluvě.

5.332 Právní úprava tzv. whistleblowingu a ochrany whistleblowerů ve vybraných zemích (Dokument PDF, 681 KB)
Autoři: Martin Kavěna, Petra Mylková, spolupráce: Radek Blížkovský, Dana Pelíšková
(studie, 10/2012, 89 str.)
Studie vychází z pojmu „whistleblowing“, který je využíván v odborné literatuře i Evropskou unií za účelem popisu situace, kdy jednotlivec poskytne nebo zveřejní informaci o tom, že dochází k protiprávní či jiné (např. neetické) činnosti. Právní úprava whistleblowingu pak označuje soubor právních norem, které dopadají na takto popsanou situaci – od právní úpravy, která předepisuje způsob oznamování takových informací, až po ochranu oznamovatele (ochrana oznamovatele jako svědka, ochrana v pracovněprávních vztazích) nebo případnou odměnu pro oznamovatele. Informační podklad poskytuje přehled právní úpravy ve vybraných zemích (ČR, Irsko, Maďarsko, Nový Zéland, Slovinsko, Spojené Království, USA, SRN, Rumunsko) a dále přehled vybraných relevantních mezinárodněprávních dokumentů přijatých na půdě OSN a Rady Evropy.

5.028 Pomoc státu obětem násilných trestných činů ve vybraných státech (Dokument PDF, 353 KB)
Autor: Eva Tetourová
(srovnávací studie, 8/2011, 38 str.)
Pomoc obětem trestných činů od státu vychází z principu ochrany práv a oprávněných zájmů osob, které se staly oběťmi trestného činu a v souvislosti s ním utrpěly újmu. Tato pomoc předpokládá vytvoření systému, na základě kterého by stát za splnění určitých podmínek kompenzoval škodu, která těmto osobám vznikla. Ve většině států má však tato pomoc spíše subsidiární charakter. V prvé řadě by to tedy měl být pachatel trestného činu, kdo nahradí oběti vzniklou škodu a poskytne oběti určitou kompenzaci za to, co jí způsobil. V řadě případů však náhrada škody od pachatele není možná a na jeho místo tak nastupuje stát.

5.314 Dobrovolná sterilizace žen v Evropě (Dokument PDF, 231 KB)
Autoři: Vojtěch Lovětínský, Petra Mylková
(studie, 5/2011, 12 str.)
Práce se zabývá komparací právních úprav vybraných evropských států týkajících se možností provedení lékařského zákroku sterilizace na žádost pacientky jako formy antikoncepční metody. Zhruba od 70. let dochází k postupnému přijímání zákonů, které umožňují podstoupit sterilizaci na základě dobrovolné a svobodné vůle pacientky. Komparace srovnává zejména podmínky, na jejichž splnění právní úpravy vážou možnost provedení tohoto zákroku. Právní úprava v České republice v porovnání s úpravami ostatních zpracovaných zemí zakotvuje poměrně přísné požadavky a omezení, za nichž může být sterilizační zákrok proveden, zatímco jiné, zejména severské země, volí výrazně liberálnější přístup a ponechávají toto rozhodnutí na pacientce samotné. Společným znakem většiny úprav je pak zvýšená ochrana mladistvých či právně nezpůsobilých pacientek při podávání žádostí o provedení sterilizačního zákroku.

5.310 Instituce na ochranu lidských práv a státní koordinační orgány v oblasti lidských práv (Dokument PDF, 299 KB)
Autoři: František Kučera, Vladimíra Pejchalová Grünwaldová, Radka Skácelová
(studie, 3/2011, 16 str.)
Práce přináší přehled institucí zabývajících se ochranou lidských práv a státních koordinačních orgánů v oblasti lidských práv. Ochrana lidských práv je primárním úkolem soudů, přesto je možno konstatovat, že výkonná moc – vláda každého státu, provádí státní správu v oblasti lidských práv. Studie rozebírá způsoby, jakými státy přistupují k ochraně lidských práv a konstatuje, že existuje několik typů států podle toho, jak koordinují svou vládní politiku lidských práv. Tyto jednotlivé typy jsou v práci popsány a analyzovány.

5.300 Liniové stavby ve vybraných státech EU (Dokument PDF, 375 KB)
Autoři: Jan Pulda, Jindřiška Syllová
(studie, 10/2010, 20 str.)
Práce se zabývá procesem přípravy a povolování významných liniových staveb. Autoři dochází k závěru, že všechny uvedené státy upravují, ve srovnání s běžným stavebním řízením, zvláštním způsobem přípravu a povolování velkých liniových. V žádném z analyzovaných států však neexistuje komplexní úprava určená společně pro všechny druhy liniových staveb.

5.297 Boj proti obchodování s lidmi v dokumentech EU (Dokument PDF, 239 KB)
Autor: Michal Pohl
(studie, 9/2010, 12 str.)
Studie „Boj proti obchodování s lidmi v dokumentech EU“ se zaměřuje na legislativní nástroje EU pro boj proti obchodování s lidmi. Studie se věnuje v první části obecným souvislostem boje proti obchodování s lidmi, včetně vnitrostátního i mezinárodního rozměru. Těžištěm práce je pak přehled a analýza legislativních opatření EU, zahrnujíc v to primární i sekundární prameny práva EU. Závěrem je nastíněn vývoj této oblasti z hlediska de lege ferenda.

5.298 Boj proti diskriminaci, přímý horizontální účinek směrnic na případu Mangold (Dokument PDF, 214 KB)
Autor: Marek Chmel
(studie, 9/2010, 8 str.)
Případ Mangold je jedním z dalších střípků mozaiky komplikovaného vztahu Soudního dvora EU na straně jedné a národními soudy jednotlivých členských států na straně druhé. Signifikantním je zejména vztah mezi Soudním dvorem a německým Spolkovým ústavním soudem, který již vytvořil na toto téma poměrně bohatou judikaturu. Přitom stav kooperace je do jisté míry žádoucím stavem pro obě strany. Diskutovaný případ se týká transpozice antidiskriminační směrnice, i když případ sám o sobě není ani tolik zajímavý pro samotnou antidiskriminační směrnici, jako spíše pro obecné otázky, velmi úzce související se základními principy, na kterých stojí celé evropské právo, ale i s principy, na základě kterých by měly národní soudy se Soudním dvorem spolupracovat. V práci je tak diskutováno přiznání přímého horizontálního účinku směrnice či problematika ústavních tradic společných členským státům.

5.294 Homosexuálové a adopce v evropském kontextu (Dokument PDF, 290 KB)
Autor: Vladimíra Pejchalová-Grünwaldová
(informační studie, 6/2010, 17 str.)
Tato práce pojednává o právní úpravě přípustnosti adopce dětí osobami s homosexuální orientací v evropských státech. V úvodu je vymezena moderní terminologie vztahující se k jiné než k heterosexuální orientaci a k adopcím obecně. Další části jsou zaměřeny na relevantní dokumenty mezinárodního práva a na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva v této oblasti. Z poslední věcné kapitoly této práce vyplývá, že individuální a společnou adopci dětí homosexuálně orientovanými osobami umožňují Belgie, Dánsko, Island, Nizozemí, Norsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie, a dále, že adopce dětí pouze svobodnými osobami s homosexuální orientací je přípustná v Rakousku. Z evropských států, ve kterých je přípustná pouze adopce biologických dětí homosexuálně orientovaného partnera, jsou uvedeny Finsko a Německo.

5.293 Právní úprava postavení policejních agentů (Dokument PDF, 221 KB)
Autor: Hana Veselá
(studie, 1/2010, 12 str.)
Práce se zabývá použitím institutu agenta ve vybraných zemích a jeho zakotvením v právním řádu. Srovnávány jsou evropské úpravy (agent kontrolor) s odlišnou úpravou ve Spojených státech (agent provokatér). Zvláštní část práce se zabývá relevantními rozsudky Evropského soudu pro lidská práva. Použití skrytého (tajného) vyšetřovatele - agenta se změněnou identitou patří mezi zvláštní vyšetřovací postupy, které podléhají zpřísněné kontrole. Jejich použití totiž zasahuje do soukromí osob, které jsou pomocí této metody vyšetřovány. Mezi zvláštní vyšetřovací prostředky patří nejenom použití agenta se změněnou identitou, ale také odposlechy, odposlechy telefonních hovorů, sledování dat v elektronickém styku (včetně jejich rozšifrování), a pod.

5.291 Srovnání jazykové politiky Slovenské a Litevské republiky ve světle mezinárodních standardů ochrany národnostních menšin (Dokument PDF, 447 KB)
Autor: Jan Andrlík
(studie, 12/2009, 24 str.)
Národní rada Slovenské republiky přijala novelu zákona o státním jazyce. Schválená norma, právně regulující privilegované postavení slovenštiny ve veřejné sféře, byla od počátku odmítána zástupci maďarské menšiny na Slovensku, kteří poukazovali na efekt možného omezení doposud existujícího souboru jazykových práv příslušníků národnostních menšin. V této souvislosti si tato práce klade za cíl poukázat na možné dopady novely slovenského zákona o státním jazyce na komplexní jazykovou politiku Slovenské republiky se zvláštním zřetelem na jazyková práva příslušníků národnostních menšin a podat stručné hodnocení jejího zakotvení v mezinárodně srovnávací perspektivě. Za tímto účelem jsou analyzovány relevantní právní předpisy dotýkající se zkoumané oblasti, stručně doplněné o poznatky z roviny reálné implementace legislativních opatření a o veřejné posudky Poradního výboru Rady Evropy týkající se naplňování Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin. Pro ukotvení rozboru do interpretačního rámce byla zvolena metoda srovnání slovenské jazykové politiky s analogicky analyzovanou jazykovou politikou Litevské republiky, která je s ohledem na významné etnodemografické podobnosti vhodným komparativním objektem.

3.081 Listina základních práv Evropské unie a česká „výjimka“ z Listiny (Dokument PDF, 319 KB)
Autoři: Marek Chmel, Jindřiška Syllová
(studie, 11/2009, 13 str.)
Bruselský summit Evropské rady přijal dne 30. 10. 2009 protokol k závěrům předsednictví. Protokol o uplatňování Listiny základních práv v České republice spočívá v tom, že se Česká republika začleňuje do protokolu č. 30 o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království. Protokol č. 30 je už začleněn do Lisabonské smlouvy v jejím sjednaném znění. Znění protokolu pro Českou republiku bude (po jeho začlenění do smluvního základu v rámci přístupové smlouvy) shodné jako pro ostatní dva státy. Protokol č. 30 má dva články, dá se však rozdělit do 3 částí. Článek 1 odst. 1 se týká Listiny základních práv EU jako celku, článek 1 odst. 2 se v podstatě týká sociálních práv, článek 2 se týká interpretace určitých pojmů použitých v rámci Listiny základních práv EU. Protokol č. 30 Lisabonské smlouvy a tedy i „český“ protokol, až bude začleněn do smluvního základu EU, vytvoří pro Soudní dvůr více explicitních překážek, pokud by snad chtěl rozšířit pravomoci EU i mimo dosud dané hranice a aplikovat Listinu základních práv EU jako obecně a přímo účinné právo EU. Po prozkoumání protokolu je nutno konstatovat, že obyvatelé České republiky přijetím „českého“ protokolu o žádná práva (ve srovnání s ostatními členskými státy EU) nepřichází. Vnitrostátní soudy i Soudní dvůr nebo další orgány budou moci použít všechna ustanovení Listiny základních práv EU pro interpretaci výkonu všech smluvních pravomocí Unie jak v České republice, tak ve shodném rozsahu v ostatních členských státech.

1.198 Majetkové nároky sudetských Němců ve vazbě na Lisabonskou smlouvu (Dokument PDF, 413 KB)
Autoři: Jindřiška Syllová, Vladimíra Pejchalová-Grünwaldová
(studie, 6/2009, 17 str.)
Povinnost členských států dodržovat základní práva upravená v Listině EU může Soud EU posuzovat jen tehdy, pokud členské státy jednají v rámci práva EU. Problematika restitucí a další problematika dekretů prezidenta republiky nespadá do práva EU vymezeného ve zvláštních článcích zakládacích smluv a proto nemohou být dekrety a akty vzniklé jejich aplikací Soudem EU posuzovány. Pokud se jedná o možnost vyloučení použití Listiny EU na posuzování aktů v některém členském státu, není Protokol o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království skutečným nástrojem, který by tuto možnost přinášel. Odst. 2 protokolu naznačuje, že protokol nepředstavuje žádnou výjimku. Protokol pouze říká, že je přijat, „aby se předešlo jakékoliv pochybnosti“. Protokol pouze potvrzuje, že Listina EU nerozšiřuje působnost soudu EU posuzovat národní předpisy a jiné akty, pokud se tyto netýkají uplatňování práva EU. Z tohoto hlediska pouze potvrzuje pojetí, které bylo vysvětleno výše, tedy to, že soud EU nemá pravomoc posuzovat soulad aktu netýkajícího se práva EU s ustanoveními Listiny EU. I když Česká republika nevyjednala stejnou úpravu protokolu, jako má Velká Británie a Polsko, nic to nemění na rozsahu aplikace ustanovení Listiny EU na naše právo. Tomu odpovídá i Prohlášení České republiky k Listině základních práv EU, které bylo připojeno k závěrečnému aktu Lisabonské konference. Z výše naznačeného je možno uzavřít, že dekrety prezidenta republiky nebo akty vzniklé jejich aplikací splňují náležitosti stanovené v čl. 52 Listiny EU pouze tehdy, pokud by se jimi „uplatňovalo“ právo EU. Pokud tomu tak není (přičemž je nutno brát na zřetel i časové hledisko), není Listina EU použitelná a soud EU proto nemůže dekret nebo akt podle ní posuzovat.

5.287 Legislativní úprava ochrany zdroje informací ve vybraných evropských zemích a srovnání s úpravou v České republice a judikatura Nejvyššího soudu Spojených států ve vztahu k ochraně zdroje informací (Dokument PDF, 329 KB)
Autoři: Vladimíra Pejchalová-Grünwaldová, Jan Pulda
(studie, 4/2009, 23 str.)
Právo na ochranu zdroje informací novinářů je garantováno v řadě mezinárodních dokumentů. Toto právo bylo zvláště uznáno Organizací spojených národů, Radou Evropy, Organizací amerických států, Africkou unií a Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Evropské státy k ochraně zdrojů informací novinářů přistupují různě - některé státy (většina) mají speciální zákony a některé (podstatná menšina) přiznávají garanci ochrany zdrojů informací v Ústavě jako součást ústavní ochrany svobody slova. V common law jurisdikcích (USA, Kanada, Austrálie nebo Spojené království Velké Británie a Severního Irska) není vymezena explicitní ústavní ochrana zdroje informací novináře. Ve všech těchto zemích se problematika ochrany zdrojů informací novináře stala předmětem legislativní úpravy nebo rozhodovací činnosti soudů. Studie přináší přehled základních národních úprav týkajících se této problematiky a přehled judikatury Evropského soudu pro lidská práva.

5.286 Odebírání vzorků DNA, nakládání s nimi a následná identifikace osob (Dokument PDF, 258 KB)
Autor: Hana Veselá
(studie, 3/2009, 16 str.)
Práce se zabývá srovnáním právních úprav analýzy vzorků DNA pro potřeby policejních vyšetřování v České republice a ve vybraných evropských státech. Je popsán odběr vzorků DNA a jeho uchovávání, a dále DNA databáze v jednotlivých státech a jejich právní úprava.

5.285 Právní úprava instalace kamerových dohlížecích systémů a právní úprava uchovávání záznamů z kamerových systémů a používání záznamů (Dokument PDF, 304 KB)
Autoři: Jindřiška Syllová, Jan Pulda
(srovnávací studie, 1/2009, 15 str.)
Právní úprava problematiky kamerových dohlížecích systémů a videozáznamů je rozložena do několika právních oborů. Instalace systémů pro účely vnitřní bezpečnosti státu je obvykle upravena v policejních zákonech. Právní úprava v některých zemích umožňuje instalaci kamer za účelem bezpečnosti i jiným subjektům než policejním sborům, pak je obvykle tato úprava obsažena v obecním zřízení. U přípustnosti použití kamerových systémů v soukromých objektech je nutno zejména rozlišovat, zda jde o veřejnosti (nebo mnoha osobám) přístupné místo či zda se jedná o čistě soukromý prostor. Právní úprava uchování a používání videozáznamů z kamer je obsažena ve většině států v zákonech na ochranu osobních údajů. Je přitom třeba určit, v jakém okamžiku se stává videozáznam osobním údajem. Pokud kamery nepoužívají záznamové zařízení, ale dochází jen k jejich sledování v reálném čase, nebo pokud nejsou záznamy použitelné jako zdroj osobních údajů z jiných důvodů, pak se legislativa určená pro ochranu osobních údajů na činnost kamerových systémů pravděpodobně nevztahuje. Pokud je tomu opačně, pak všechny shora uvedené systémy musí odpovídat zákonným ustanovením na ochranu osobních údajů. Instalace dohlížecích systémů na pracovních místech je specifickou částí problematiky, kde se akcentuje zejména souhlas pracovníků i jiných osob, ochranu míst soukromého použití (toalety), ochranu záznamů před zneužitím, identifikace pracovníka kontroly aj. Podobně je tomu u použití systémů ve školách. Práce obsahuje přehled právní úpravy v evropských státech, které představují různé řešení této problematiky. Vzhledem k tomu, že jde o obor rychle se rozvíjející, bude práce postupně doplňována o další poznatky.

1.192 Populismus a nacionalismus v zemích Visegrádské skupiny po roce 1990 (Dokument PDF, 388 KB)
Autor: Lenka Dražanová
(studie, 10/2008, 19)
Tato práce zpracovává čtyři případové studie věnované populistickým a nacionalistickým motivům na politické scéně zemí Visegrádu. Nejprve jsou stručně načrtnuty společné problémy, s nimiž se musely země Visegrádské skupiny vyrovnat v rámci vytváření nové identity po pádu komunismu. Poté je v rámci každého státu věnována pozornost některým specifickým událostem, je rozebírán základ těchto událostí a jejich vztah ke kořenům nacionalismu ve společnosti. V předkládané práci autorka vychází z definování dvou modelů národa: 1. etnický či kulturní národ a 2. státní národ. Autorka vychází z předpokladu, že ve veřejném diskurzu zemí Visegrádu převládá koncepce národa jako společenství etnicko-kulturního, přičemž toto pojetí vidí jako nedostatek.

3.071 Vízová amnestie v evropských zemích (Dokument PDF, 291 KB)
Autor: Eva Částková
(studie, 5/2008, 14 str.)
Vízová amnestie, jakožto jedna z možností regularizace nelegální migrace (tzn. legalizace nelegálních imigrantů) je používána mnoha evropskými státy jako nástroj migrační politiky státu. Potřebu řešit postavení nelegálních imigrantů v Evropě pociťuje nejen většina evropských států, ale tato otázka je diskutována i na mezinárodní úrovni. V nedávné době se problematice regularizace nelegální migrace věnovala Rada Evropy a v důsledku španělské regularizace z roku 2005 se tato tematika projednávala i na půdě EU. V úvodu práce jsou uvedeny argumenty svědčící pro používání regularizačních programů i proti němu tak, jak vyplývají ze zprávy Rady Evropy z 6. června 2007. Těžiště práce spočívá v přehledu regularizačních programů, které proběhly v posledních letech ve Španělsku, Francii, Belgii, Řecku, Itálii, Lucembursku, Portugalsku, Spojeném království a v Polsku a v bližší charakteristice některých z nich. Zejména je uvedeno časové trvání programů, jejich podmínky, cíl, ke kterému směřovaly a výsledná efektivita.

5.279 Určení hodnoty bodu, výše úhrad a objemu poskytnuté péče (hrazené z veřejného zdravotního pojištění) z hlediska ústavnosti a úmluv o lidských právech (Dokument PDF, 409 KB)
Autoři: Vladimíra Pejchalová Grünwaldová, Katarzyna Krzyžanková, Jindřiška Syllová
(studie, 10/2007, 32 str.)
Předkládaná studie se zabývá problematikou určení hodnoty bodu, výše úhrad a objemu poskytnuté péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění z hlediska ústavnosti a úmluvu o lidských právech. Podle autorčina názoru podloženého odbornou literaturou lze na rámcové smlouvy pohlížet jako na akty soukromého práva i jako na akty veřejného práva. Je nutno rozlišovat mezi vztahem soukromoprávním, tj. vztahem mezi příslušnými zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami vznikajícím na základě rámcové smlouvy jako aktu soukromého práva, a vztahem veřejnoprávním, tj. povinností adresátů podzákonného právního aktu – v daném případě vyhlášky jako normativního aktu veřejného práva, jehož obsah rámcová smlouva tvoří - řídit se jejími ustanoveními. Z toho vyplývá, že Z uvedeného vyplývá, že rámcové smlouvy mohou ukládat povinnosti zdravotnickým zařízením pouze na základě zmocnění zákonem, v jeho mezích a při zachování základních práv a svobod. Rámcové smlouvy nesmí překračovat meze základních práv a svobod dané zákonem. Studie obsahuje i rámcovou komparaci s vybranými evropskými zeměmi.

3.068 Legislativní úprava pro nakládání s utajovanými informacemi ve vybraných členských státech NATO (Dokument PDF, 414 KB)
Autoři: Petra Bartáková, Václav Štěrba
(studie, 7/2007, 33 str.)
Jedná se o studii komparující legislativní úpravy nakládání s utajovanými informacemi ve vybraných evropských státech (Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Norsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko). Srovnávanými aspekty jsou 1) instituce odpovědné za nakládání s utajovanými informacemi a vydávání bezpečnostních oprávnění, 2) pravidla pro klasifikaci utajovaných informací, 3) oprávnění pro přístup k utajovaným informacím a realizace bezpečnostních prověrek, 4) sankce.

3.035 Situace v Dárfúru (Dokument PDF, 148 KB)
Autor: Autor: Štepán Pecháček
(informační podklad, 9/2005, 8 str.)
V první části informační podklad stručně shrnuje historii konfliktu v oblasti Dárfúru. Věnuje se především otázce vymezení podstaty konfliktu a s tím související problematice uznání konfliktu v Dárfúru za genocidu. Právě otázka genocidy byla pro mezinárodní společenství dlouhodobě stěžejní otázkou. Autor konstatuje, že vztah hlavních aktérů byl k otázce genocidy silně ambivalentní. Konstatuje, že např. OSN neprohlásila situaci v Dárfúru za genocidu, přesto však pravidelně vyzývala vládu a zodpovědné činitele v Súdánu k ukončení jednání, které představuje pojmové znaky genocidy. Hlavním proponentem uznání konfliktu za genocidu byly dlouhodobě Spojené státy. Na straně EU byl nejaktivnější Evropský parlament. Další část je věnována postojům Evropské unie a spolupráci EU s Africkou unií a dalšími mezinárodními institucemi. V hodnocení situace v Dárfúru došlo k rozporu mezi Evropským parlamentem a Radou. Rada se stavěla proti vyhlášení genocidy. Závěrečná část materiálu je věnována popisu aktuální pomoci EU v rámci mise AMIS II a koordinaci činnosti EU a NATO při realizaci této mise.

5.132 Právní úprava národnostních, etnických a jazykových menšin v Itálii, Rakousku a ve Švédsku
Autoři: Mgr. Jan Řebřina, JUDr. Jindřiška Syllová Csc.
(informační studie, 10/1999, 9 str.)
Práce se zaměřuje jak na obecná antidiskriminační opatření ve vztahu k národnostním a jazykovým menšinám, tak na speciální úpravu ve vztahu k těmto skupinám ve vybraných zemích Evropy.

5.113 Pravidla přístupu k úředním informacím
(překlad, 7/1998, 59 str.)
Pravidla přístupu k úředním informacím. Fungování pravidel. Zpráva výboru pro Parlamentního zmocněnce pro administrativu. Pravidla a odpovědnost vůči parlamentu. Přístup k informacím v místní správě. Nařízení o informacích o životním prostředí.

5.066 Právo na informace od státních úřadů
Autoři: JUDr. Lenka Pítrová CSc., Doc. JUDr. Vladimír Sládeček, JUDr. Jindřiška Syllová CSc.
(informační podklad, 12/1995, 26 str.)
Právo občana na obdržení informace od státního orgánu v mezinárodním právu, omezení práva na informace z důvodu veřejných zájmů a soukromí občana, zvláštní právo novinářů na informaci, v Německu, Rakousku, USA, Švédsku a V.Británii

1.051 Instituce ombudsmanského typu v Německu a Rakousku
Autor: JUDr. Vladimír Sládeček
(informační studie, 11/1993, 7 str. + příl.)
Instituce ombudsmanského typu.




ISP (příhlásit)