(16.30 hodin)
(pokračuje Melčák)
Platný stavební zákon má účastníky stavebního řízení vymezené v § 109, jak jsem se již zmínil. Na rozdíl od předchozího zákona účastníky stavebního řízení již nejsou další osoby, kterým zvláštní zákon toto postavení přiznává. To je to, o čem jsem vám říkal, že jsme schvalováním platného stavebního zákona jasně vymezili, kdy mohou tyto iniciativy uplatnit, a za chviličku vám zdůvodním, proč je tomu tak a proč tomu není jinak. Touto další osobou mohlo být za podmínek obsažených v § 70 zákona č. 114/1992 Sb. také občanské sdružení nebo organizační jednotka, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny. To je ten zmíněný § 70, o který teď v tuto chvíli jde.
Znění § 109 stavebního zákona odpovídá koncepci nového stavebního zákona, kde je hlavní důraz kladen na umisťování staveb. Územním rozhodováním stavební úřad vymezí území pro navrhovaný účel, vymezí stavební pozemek, umístí navrhovanou stavbu a stanoví podmínky pro její umístění a pro ochranu veřejných zájmů v území. V případě, že by se navrhovaný stavební záměr dotýkal zájmů ochrany přírody a krajiny podle zákona č. 114/1992 Sb., projeví se tato skutečnost již v územním řízení. Tady prosím o zvláštní pozornost: Již v územním řízení je možné, aby bylo řečeno, co je potřeba udělat pro ochranu krajiny. A tam se mohou plně organizační jednotky, jejichž hlavním posláním je podle stanov ochrana přírody, uplatnit se svým názorem. Velmi často se stává to, že tyto tzv. další osoby se nezúčastňují územního řízení a téměř se schválností vstupují až do stavebního řízení a stavebník většinou je postaven před problém čelit nějakým soudním sporům nebo se pokoušet stavbu prodloužit, oddálit; většinou už je to v takovém stavu, že už ho to stojí poměrně hodně peněz.
Účast občanů podle § 70 zákona 114/1992 je v územním řízení zákonem zajištěna, neboť § 85 stavebního zákona vymezující účastníky územního řízení zahrnuje také osoby, o kterých stanoví zvláštní právní předpis. Územní řízení předchází každé stavbě, která podle stavebního zákona vyžaduje stavební povolení.
Předmětem stavebního řízení je posouzení provedení předem umístěné stavby. Stavební úřad ve stavebním řízení přezkoumává soulad s územním rozhodnutím. Stavební zákon nepředpokládá účast občanských sdružení v tomto řízení, což je zřejmé zejména z § 114 zákona, podle kterého může účastník stavebního řízení uplatnit námitky proti projektové dokumentaci, způsobu provádění a užívání stavby nebo požadavkům dotčených orgánů, pokud je jimi přímo dotčeno jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření nebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě. O námitkách, které nesplňují uvedené podmínky, stavební úřad nerozhoduje. Čili přeloženo do češtiny, osoby, které nemají vstup do stavebního řízení, mohou být stavebním úřadem bez jakýchkoli následků odmítnuty, což většinou dělá tu právní nejistotu.
Takže v tuto chvíli asi tolik, co zaznělo ve zprávě zpravodaje. Znovu bych si dovolil upozornit a požádat své kolegyně a kolegy, aby zvážili, jestli tuto novelu zamítnout. Doporučuji, abychom v rámci druhého čtení se pokusili odstranit případně některé další drobné nedostatky zákona č. 114/1992, ale nesnažili se vrátit někde o čtyři nebo o šest roků zpátky. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Já děkuji. Nyní má slovo paní poslankyně Jakubková.
Poslankyně Věra Jakubková: Děkuji. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, chci vás požádat, abychom návrh poslanců Melčáka, Sehoře a Šimonovského, přičemž poslední dva jmenovaní dnes již v poslaneckých lavicích nesedí, zamítli v prvním čtení. Svou žádost zdůvodňuji následovně.
Klíčová klauzule současného zákona o ochraně přírody a krajiny dnes umožňuje občanům, aby se vyjadřovali např. ke stavbám, ke kácení stromů a dalším záměrům v blízkosti svého domova. Je tak zajištěno, že úřad, který záměr povoluje, vyslechne návrh investora i názor lidí z okolních obcí. Na základě argumentů obou stran poté rozhodne. Ovšem v případě schválení dnes projednávaného návrhu by se celý paragraf přestal vztahovat na tzv. stavební řízení. Znamenalo by to, že místní lidé se budou moci vyjádřit, zda vedle jejich domova má vyrůst velká továrna, ale už ne, jakým způsobem bude vyrábět. Přitom právě výroba často ovlivňuje zdraví a kvalitu života rodin v sousedství mnohem více než budova samotná. Občané by nemohli připomínkovat průběh stavebních prací, např. kdy a kudy bude během několika let na staveniště jezdit těžká technika a nákladní vozy. V podstatě bychom tak odsouhlasili vyloučení veřejnosti ze stavebního řízení.
Prosím, abyste se nenechali předkladatelem mást. Zcela jistě se nejedná o žádnou opravu chyby v zákoně. Jde o zásadní změnu legislativy. Podobné ataky na klíčový paragraf zákona o ochraně přírody a krajiny, který občanská práva zaručuje, se během posledních let v Poslanecké sněmovně objevily už vícekrát. Parlament je však vždy odmítl. Žádám vás, abychom se i my distancovali od snižování úrovně účasti veřejnosti na rozhodování v oblasti životního prostředí. Žádám vás o zamítnutí tohoto návrhu v prvním čtení. Pokud nebude návrh zamítnut v prvním čtení, navrhuji prodloužit lhůtu na projednání návrhu zákona ve výborech o 20 dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Jakubkové. Nyní se slova ujme paní poslankyně Konečná, připraví se pan poslanec Ambrozek. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, účast veřejnosti ve správních řízeních podle zákona 114 o ochraně přírody a krajiny je garantována v § 70 zákona. Česká republika tak mj. naplňuje některá ustanovení tzv. Aarhuské úmluvy, která byla ratifikována Sněmovnou v předcházejícím volebním období.
Návrh novely zákona uveřejněný jako sněmovní tisk 580, který nám tady leží již téměř dva roky, upravuje podle předkladatelů nesoulad mezi § 85 a 109 stavebního zákona. Domnívám se, že tato jednovětá novela však upravuje daleko víc. Především odstraňuje významnou nejistotu investorů staveb, že budou v závěrečné fázi správních řízení, tedy ve stavebním řízení, zmařeny mnohdy významné investice do projektových dokumentací a do souvisejících inženýrských činností. Je bohužel smutnou skutečností, že se v posledních letech vyskytly opakované případy, kdy záměry prošly bez pozornosti občanských sdružení procesem územního plánování, územním řízením a začaly být rozporovány až ve stadiu stavebního řízení, kdy měl investor za sebou mnohamilionové investice. Vyhneme-li se spekulacím o účelovosti takového jednání některých občanských sdružení, nemůžeme se vyhnout oprávněnému pocitu, že ovlivňování procesu povolování jednotlivých stavebních záměrů v úplném závěru procesu je důkazem nečinnosti občanských sdružení v dřívějších fázích správního procesu.
Aarhuská úmluva v článku 6 odst. 4 konstatuje, že - cituji - "každá strana zajistí účast veřejnosti v počátečním stadiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti výběru a alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná". Z uvedené citace úmluvy je zřejmé, jak přiměřený požadavek obsahuje námi ratifikovaná Aarhuská úmluva a jak jsme si sami uzákoněním daleko širšího přístupu veřejnosti do stavebního řízení, než jaký je vyžadován Aarhuskou úmluvou, zkomplikovali proces stavebních řízení. ***