(17.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Jaroslav Palas.
Poslanec Jaroslav Palas: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl následující pozměňovací návrh, který zní: Dosavadní text v čl. 1 se označuje jako bod 1 návrhu. Doplňují se body 2 až 4 v tomto znění:
Bod 2: V § 15 se na konci odst. 6 nahrazuje tečka čárkou a doplňují se písmena f) a g), která zní takto:
Písm. f): "na monitorování výskytu spongiformní encefalopatie skotu (BSE) a laboratorní vyšetření vzorku na výskyt spongiformní encefalopatie skotu ve výši 155 milionů korun".
Písm. g): "na likvidaci velmi nebezpečných konfiskátů živočišného původu, nebezpečných z hlediska přenosu spongiformní encefalopatie skotu, ve výši 25 milionů korun."
Bod 3: V § 15 odst. 7 se slova "až e)" nahrazují slovy "až g)".
Bod 4: V § 15 se doplňují odst. 8 a 9, které znějí:
Odst. 8: "O prostředky získané z příjmu Pozemkového fondu pro účely uvedené v odst. 6 písm. a), f) a g) se zvýší rozpočtová kapitola Ministerstva zemědělství a lze o tyto prostředky překročit celkové výdaje státního rozpočtu schválené zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok, ve kterém budou takto získané prostředky použity. O toto překročení se v příslušném rozpočtovém roce mění saldo státního rozpočtu a finanční položky."
Odst. 9: "Nevyčerpané prostředky pro účely uvedené v odst. 6 písm. a), f) a g) se na konci roku převedou do státních finančních aktiv a lze je ke stejným účelům použít v následujících letech."
Dovolte mi, abych odůvodnil předložený pozměňovací návrh. Předložený vládní návrh novely zákona o Pozemkovém fondu ČR, sněmovní tisk 886, upravuje dispozice fondu se svěřeným majetkem a má zejména umožnit jeho pružnější a rychlejší převod v ekonomicky zdůvodněných případech. V současné době však vznikla, a to v souvislosti s výskytem BSE, zatím tedy u jediného případu, naléhavá potřeba finančních zdrojů nezbytných k monitorování výskytu BSE, na laboratorní vyšetření vzorku na výskyt této nemoci a na likvidaci velmi nebezpečných konfiskátů živočišného původu, které jsou rizikové z hlediska přenosu BSE. Odhad nákladů na toto vyšetření činí do konce letošního roku 155 milionů korun a zvýšené náklady na sběr, svoz a bezpečné odstranění rizikového materiálu jsou v letošním roce odhadovány na 25 milionů korun. Finanční zdroje na úhradu těchto nákladů k dispozici nejsou, proto je předkládán tento pozměňovací návrh, který umožní k uvedeným účelům použít příjmy Pozemkového fondu České republiky. Pravidla tohoto použití stanoví vláda nařízením v intencích zmocnění, které je v zákonu o Pozemkovém fondu ČR zakotveno a doplněno předkládaným pozměňovacím návrhem.
Uvedené problémy by měl řešit vládní návrh novely zákona o Pozemkovém fondu České republiky, sněmovní tisk 979, ale s ohledem na časovou tíseň bylo zvoleno toto řešení, řešit to pozměňovacím návrhem k zákonu, který je v této chvíli otevřen a který projednáváme.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Palasovi. Hlásí se dále někdo do podrobné rozpravy? Není tomu tak, podrobnou rozpravu končím a tím končím druhé čtení tohoto bodu.
Dalším bodem je
12.
Návrh poslanců Ivany Hanačíkové, Cyrila Svobody, Tomáše Kladívka a dalších
na vydání zákona o přijímání a vyřizování stížností
/sněmovní tisk 574/ - druhé čtení
O úvodní slovo prosím zástupkyni navrhovatelů paní poslankyni Ivanu Hanačíkovou.
Poslankyně Ivana Hanačíková: Paní předsedající, dámy a pánové, návrh zákona o přijímání a vyřizování stížností, který dostáváte, je poněkud v jiné formě, než byl ten původní. Po určité odborné konzultaci především s NKÚ a později také s Úřadem veřejného ochránce práv došlo k úpravám, aby i tento zákon především vyhovoval úřadům státní správy a také těmto speciálním úřadům. Domnívám se, že navržená forma je velmi přijatelná, a proto vás prosím o podporu.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Předložený návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání petičnímu výboru. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 574/3. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Stanislav Křeček a paní navrhovatelku poprosím, aby setrvala u stolku navrhovatelů a zpravodajů.
Poslanec Stanislav Křeček: Paní předsedající, kolegyně a kolegové, je mi velice líto, že musím narušit idylický průběh tohoto odpoledne, ale bohužel při projednávání připomínek k tomuto zákonu se vyskytla zásadní vada, podle které nemůžeme tento zákon vůbec schválit. Pokusím se vysvětlit, o co jde.
I když usnesení petičního výboru bylo takové, že souhlasíme, že doporučujeme Poslanecké sněmovně, aby návrh schválila, my jsme v petičním garančním výboru vyřešili jediný problém tak, že tento problém vyřešíme pozměňovacími návrhy ve druhém čtení a že tyto návrhy předloží legislativa, jelikož se nám zdálo, že to je pouze legislativní problém.
O co jde. V textu zákona řešíme vyřizování stížností tak, že rozhoduje nadřízený orgán, a v případě, že organizace nemá nadřízený orgán, rozhoduje Úřad vlády. My jsme ovšem přišli na to, že existuje celá řada organizací a orgánů, u kterých je prostě vyloučeno, aby o stížnostech na ně rozhodoval Úřad vlády. Řeknu jediný příklad, a to je Česká národní banka. Kdybychom přijali zákon, že o stížnostech na chování České národní banky a jejích představitelů rozhoduje Úřad vlády, patrně bychom tím velmi ohrozili zdravotní stav části Ústavního soudu. Není přijatelné, aby o některých organizacích rozhodoval Úřad vlády. Je to Všeobecná zdravotní pojišťovna, jsou to televizní a rozhlasové rady atd. Orgánů je celá řada.
Domnívali jsme se, že to vyřešíme tím, že pověříme legislativu, aby tyto organizace vyjmenovala, abychom přímo v zákoně řekli, že o stížnostech v těchto organizacích rozhoduje statutární orgán s konečnou platností. Ale bohužel legislativě se nepodařilo odstranit tento problém, ne proto, že by pracovala špatně, ale proto, že orgánů a organizací je celá řada, že nejsou přesně zmapovány, a i po konzultacích na právnické fakultě a jinde se nám nepodařilo udělat výčet už také proto, že vynechat jednu z nich znamená vytvořit velký legislativní problém.
Dnes tu máme problém, jak nakládat se stížnostmi proti organizacím, které nemají nadřízeného, a přesto, např. proti guvernérovi České národní banky, může směřovat stížnost. Kdo by tuto stížnost řešil, když ji samozřejmě nemůže řešit on? To je problém, se kterým jsme počítali v petičním výboru, chtěli jsme ho vyřešit, jak jsem řekl, legislativními změnami. To ovšem nejde, ale takovýto zákon pustit nemůžeme a nemůžeme pustit zákon, který říká, že o stížnosti na guvernéra České národní banky rozhoduje Úřad vlády. To není přijatelné.
Mně nezbývá nic jiného než navrhnout, aby se vrátil tento projednávaný zákon do druhého čtení, kde se pokusíme nějakým způsobem tento problém vyřešit.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane zpravodaji, vrátit návrh zákona výboru k novému projednání jste chtěl navrhnout? (Poslanec Křeček: K novému projednání.) Ano. Děkuji.
V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásil pan poslanec Matulka.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, původně jsem se nechtěl hlásit, ale chce se mi zareagovat na slova pana zpravodaje kolegy Křečka. Udivuje mě, že pan kolega Křeček je tak málo připraven jako zpravodaj na tento zákon. Problém, o kterém hovořil, je problémem relevantním, ale snadno spravitelným jednoduchým pozměňovacím návrhem v rámci podrobné rozpravy.
***