(16.00 hodin)
(pokračuje Rychetský)
Onou výjimkou, která představuje odchylku od výsledků konzultací se zástupci poslaneckých klubů, je úprava řízení nově navrhované služby kriminální policie a vyšetřování. Vláda se v hodnocení variant tzv. liniového a územního řízení této služby přiklonila ke druhé variantě z důvodů, které jsou podrobně popsány v obecné části důvodové zprávy. To neznamená, že by odmítala o této otázce dále diskutovat a případně hledat možnosti určitých korekcí. V této souvislosti považuji za nezbytné zdůraznit, že tato výjimka není navíc ani obsahem předložené novely trestního řádu. Jde o jednu větu v připojené novele zákona o policii a neměla by proto být překážkou dalšího jednání. Za Ministerstvo spravedlnosti přitom prohlašuji, že to, co považujeme za rozhodující je, aby v rámci přípravného řízení měla služba kriminální policie a vyšetřování samostatné procesní postavení a podléhala výlučně dozoru a dohledu státního zástupce a jeho pokynům.
Předkladatel tento návrh zpracoval s nejlepší snahou dosáhnout kvalitativní změny v trestním řízení, jejímž výsledkem bude nejen zrychlení trestního řízení, ale i širší postih těch trestných činů, které se v současné době před soud vůbec nedostanou a zpravidla po delší době skončí ve složitém soukolí vzájemně komplikovaných vztahů mezi policií, vyšetřovatelem a státním zástupcem se závěrem, že kdyby se věc navíc s takovým časovým odstupem dostala k soudu, stejně by se již nepodařilo obžalobu prokázat.
Návrh v tomto směru představuje odklon od dosud hlásaného principu vzájemné spolupráce všech orgánů trestního řízení, která v praxi umožňovala alibistický přesun odpovědnosti na druhé. Naopak, je přesně postaven na jasném vymezení úlohy a od toho se odvíjející odpovědnosti každého orgánu trestního řízení a konkretizaci jejich povinností učinit v souladu se zákonem vše pro to, aby trestné činy byly rychle odhaleny a jejich pachatelé spravedlivě potrestáni. Základní změnu vládní návrh předpokládá zejména u státního zástupce, který odpovídá za zákonnost postupu policie při prověřování trestních oznámení a v přípravném řízení a v řízení před soudem plní v souladu s ústavou roli veřejného žalobce, který je povinen prokázat tvrzení, o něž se jeho obžaloba opírá.
Příprava vládního návrhu vycházela z pečlivé analýzy účinnosti stávající správní úpravy a byla provázena i všestrannou rozvahou potřebných personálních, finančních a organizačních opatření. I to mě vede k přesvědčení o jeho nutnosti, věcné správnosti a funkčnosti. Z tohoto důvodu navrhuji, aby Poslanecká sněmovna v souladu s jednacím řádem přikázala vládní návrh k projednání výborům, do jejichž působnosti podle jejího uvážení tato předloha patří.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Prosím zpravodaje pro první čtení, opět poslance Miloslava Výborného.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedo, dámy a pánové, mohl bych znovu jako na začátku projednávání tisku 680, také novely trestního řádu, zopakovat historii novel trestního řádu předložených parlamentu v průběhu funkčního období této vlády. Nebudu to samozřejmě dělat. A mohl bych stejně jako ministr spravedlnosti a místopředseda vlády charakterizovat základní rysy vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon o trestním řízení soudním. A nebudu to dělat také, protože bych v podstatě opakoval to, co všichni znáte, neboť to je obsaženo v důvodové zprávě k této osnově a bylo to také obsaženo ve slovech pana místopředsedy vlády Rychetského.
V zájmu stručnosti, kterou nezatížím několika sty stran projevů, jež se odehrály v Poslanecké sněmovně v minulém a předminulém roce při projednávání předchozího textu, mohu tedy konstatovat pouze tolik, že bych považoval za velmi žádoucí, aby tisk 785 byl podroben rozpravě v odborných výborech, tedy v odborném výboru ústavně právním, a abychom po rozpravě a po projednání tohoto tisku dospěli k žádoucí novele trestního procesu.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Jitka Kupčová.
Poslankyně Jitka Kupčová: Vážený pane předsedo, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se v souvislosti s projednávaným vládním návrhem novely trestního řádu ohlédla trochu zpět.
Když v loňském roce v květnu Poslanecká sněmovna zamítla tehdejší vládní návrh novely trestního řádu ve druhém čtení, ozvalo se mnoho kritických hlasů, a to ze všech možných stran, na adresu poslanců, kteří tehdy hlasovali pro zamítnutí návrhu. Tyto hlasy obviňovaly tyto poslance, že tímto rozhodnutím zastavili reformu soudnictví, že jejich rozhodnutí se uskutečnilo bez hlubší debaty.
Velmi konkrétně tato kritika byla zaměřena i na členy ústavně právního výboru. Členům ústavně právního výboru bylo navíc vytýkáno, že ústavně právní výbor přijal usnesení, kterým doporučil Poslanecké sněmovně zamítnutí návrhu v obecné rozpravě, a že se ani nepokusil v podrobné rozpravě svými pozměňovacími návrhy k jednotlivým paragrafům upravit text této rozsáhlé novely tak, aby byla přijatelná a průchodná touto Poslaneckou sněmovnou.
Chtěla bych říci, že tyto výhrady, které v loňském roce zazněly, nepovažuji za seriózní. Je to možná trochu zvláštní, že to říkám právě já, poslankyně vládní strany, poslankyně poslaneckého klubu, který jako celek hlasoval proti zamítnutí návrhu a tento návrh podporoval. Ale přesto cítím jakousi povinnost se k tehdejšímu postupu vyjádřit.
O zamítnutém návrhu se vedlo tehdy velmi mnoho diskusí. Byl Poslanecké sněmovně předložen na podzim 1999 a první velká diskuse za účasti odborníků se odehrála již v září, kdy oba ústavně právní výbory, jak ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny, tak ústavně právní výbor Senátu, uspořádaly veřejné slyšení, a to za široké účasti odborníků. Dalším takovým velkým seminářem byl seminář pořádaný zde v Poslanecké sněmovně, který pořádal místopředseda Poslanecké sněmovny pan Ivan Langer.
Ústavně právní výbor projednával tehdejší vládní návrh na svých třech zasedáních, rovněž za široké účasti odborníků, a to jak představitelů odborné obce, tak představitelů institucí, které s trestním řádem pracují. Již tehdy při všech těchto jednáních zazněly kritické připomínky k návrhu, a to nejen z řad poslanců, ale i z řad představitelů těchto odborníků. Některé tyto připomínky se v průběhu jednání podařilo odstranit, nicméně v té části, která se týkala podstatných změn předsoudního stadia trestního řízení, ke shodě nedošlo.
Musím odmítnout hlasy, že poslanci ústavně právního výboru přijali zamítavé usnesení nezodpovědně, mimo jiné i proto, že neproběhla podrobná diskuse. U poslanců tehdy převážily obavy z možného přehlcení soudů, z možného kolapsu trestního soudnictví. Každý, kdo se účastní jednání výborů, velmi dobře ví, že v případech zásadních výhrad proti navrhované úpravě, když se v obecné rozpravě nepodaří najít určitý kompromis, je téměř nemožné při tak složité a obsáhlé úpravě, jakým novela trestního řádu byla a je, v podrobné rozpravě úpravou jednotlivých paragrafů připravit text, který by bylo možno přijmout.
Jak již tady bylo řečeno, po zamítnutí návrhu se ustavila z iniciativy poslanců, členů všech politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, především členů ústavně právního výboru, neformální pracovní skupina, která iniciovala jednání s Ministerstvem spravedlnosti s cílem reformovat trestní proces a hledat většinový názor na jeho změny. Byly vytypovány oblasti, které by se měly odlišovat od původní novely, a podle takto vytypovaných problémových okruhů Ministerstvo spravedlnosti připravilo nový návrh, s jehož obsahem a hlavními změnami nás seznámil pan ministr.
Dámy a pánové, jsem přesvědčena, že předložený návrh, který jistě bude velmi podrobně diskutován jak na půdě ústavně právního výboru, tak zde v Poslanecké sněmovně, odpovídá představám jednotlivých politických klubů a že bylo nalezeno řešení, které odstranilo ty nejvážnější výhrady a obavy a které trestní proces zefektivní.
Děkuji vám za pozornost.
***