Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Pane kolego, navrhujete zařazení těchto bodů
ihned v tomto okamžiku? (Ano.) Chci se zeptat, zda bychom
se nedohodli na tom, že je projednáme buď v závěru
dnešního dopoledního jednání
anebo na začátku odpoledního jednání,
podle toho, jak se situace vyvine. V tomto okamžiku bych
doporučoval spíš projednat dvě smlouvy.
Doufám, že to bude krátká záležitost.
Je tu přítomen pan místopředseda
vlády Kočárník a pak, jak jsme si
včera hlasováním odsouhlasili, jsme se měli
dostat k tomu bodu původně zařazenému
jako bod 37. Čili abychom nešli jednotlivými
usneseními proti sobě. Pan kolega Zemina souhlasí.
Budeme tedy hlasovat o zařazení
těchto dvou nových bodů na pořad naší
schůze tak, jak byly předneseny.
Kdo je pro, ať zvedne ruku
a stiskne tlačítko v 81. hlasování
naší schůze. Kdo je proti?
Návrh byl schválen
poměrem hlasů 120 pro, 2 proti.
V této chvíli bych
požádal navrhovatele těchto bodů, aby
zvážil, zda nějaký podklad či
usnesení má být rozmnoženo pro všechny
poslance. Teď by pro to byla vhodná chvíle.
Dámy a pánové,
není-li námitek, přistoupíme k projednání
dalšího bodu, což je
Předložený
návrh smlouvy jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 1986. Z pověření vlády návrh
odůvodní místopředseda vlády
a ministr financí pan Ivan Kočárník,
kterého vítám a prosím, aby se ujal
slova.
Místopředseda
vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník:
Vážený
pane předsedo, pane předsedající,
vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, z pověření vlády
předkládám Poslanecké sněmovně
Smlouvu mezi Českou republikou a Irskem o zamezení
dvojího zdanění a zabránění
daňovému úniku v oboru daně z příjmu
a z majetku. V současné době s Irskem
v této oblasti máme bez smluvní stav a Česká
republika i Irsko mají zájem na tom, aby se vzájemné
ekonomické a obchodní vztahy rozvíjely rychleji
a tato smlouva by k tomu měla nepochybně přispět.
Samotná smlouva, jejíž
návrh jste obdrželi, představuje standardní
smlouvu vycházející z obecního modelu
OECD a Česká republika má těchto smluv
uzavřeno téměř 40. Doporučuji,
aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem
této smlouvy souhlas.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu místopředsedovi vlády. Organizační
výbor určil zpravodajem pro první čtení
pana poslance Otakara Vychodila, kterého prosím,
aby se ujal slova.
Poslanec Otakar Vychodil: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
jak pan předkladatel vysvětlil, jedná se
o standardní smlouvu, jakých jsme tady schvalovali
již značné množství. V podstatě
bylo zdůvodněno, proč je nutné mít
se zeměmi, se kterými hodláme spolupracovat
- a bezesporu Irsko mezi ně patří, jedná
se o spolupráci v ekonomické oblasti - tyto smlouvy.
Doporučuji Poslanecké
sněmovně, aby doporučila přikázání
této smlouvy zahraničnímu i dalším
výborům k dalšímu projednání.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Vychodilovi. Otevírám obecnou rozpravu.
Obecnou rozpravu končím, vzhledem k tomu, že
se do ní nikdo nepřihlásil. Nebyl přednesen
ani návrh na vrácení navrhovateli, ani na
zamítnutí, budeme se tedy zabývat návrhem
na přikázání výborům.
Organizační výbor navrhuje přikázat
předložený vládní návrh
zahraničnímu výboru. Má někdo
jiný návrh, doplňující návrh?
Není tomu tak. Přikročíme
k hlasování. Přednesu návrh usnesení:
Poslanecká sněmovna
přikazuje po prvním čtení předložený
vládní návrh k projednání zahraničnímu
výboru.
Kdo je pro, ať zvedne ruku
a stiskne tlačítko v hlasování č. 82.
Kdo je proti?
Návrh byl schválen
poměrem hlasů 125 pro, nikdo proti. Já vám
děkuji.
Konstatuji, že jsme projednali
bod č. 19. Přistupujeme k bodu
Návrh jsme obdrželi
jako sněmovní tisk 1987. Z pověření
vlády nám ho opět odůvodní
místopředseda vlády a ministr financí
Ivan Kočárník, kterého prosím,
aby se ujal slova.
Místopředseda
vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník:
Vážený
pane předsedo, pane předsedající,
vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, předkládám Poslanecké
sněmovně k vyslovení souhlasu Smlouvu mezi
Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci
a vzájemné pomoci v oboru celnictví. Cílem
této smlouvy je prohloubení spolupráce zejména
v oblasti provádění celního řízení
na hraničních přechodech mezi oběma
státy, boje proti nedovolenému obchodu s
omamnými a psychotropními
látkami a rozvíjení spolupráce v plnění
nároků ve vztahu k celním předpisům.
Tato smlouva umožní
poskytování vzájemné pomoci při
ověřování pravosti a obsahové
správnosti listin a písemností předkládaných
celním orgánům a napomůže tak
při zajišťování přesného
stanovení celní hodnoty, která je podkladem
pro vyměřování cla a daní.
Předmětem smluvní
úpravy je rovněž šetření,
které na dožádání celní
správy jedné smluvní strany provádí
celní správa druhé strany. Dále se
pak jedná o výměnu informací a zkušeností
z činnosti obou celních správ, zejména
v souvislosti s podloudným dovozem zboží a
nezákonným obchodem s omamnými psychotropními
látkami.
Smlouva rovněž přispěje
ke zjednodušení celního řízení
na společných celních přechodech mezi
oběma smluvními státy.
Věřím, že
uzavřením této smlouvy dojde k zjednodušení
odbavování a dojde i k tomu, že celní
úniky se z tohoto hlediska sníží.
Doporučuji sněmovně,
aby tuto smlouvu schválila.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu místopředsedovi vlády. Organizační
výbor určil zpravodajem pro první čtení
pana poslance Jana Kryčera, který se však omluvil
a proto předseda Poslanecké sněmovny určil
zpravodajem pana poslance Václava Čundrleho, kterého
prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Václav Čundrle:
Vážený
pane místopředsedo, pane předsedo, pane ministře,
kolegyně a kolegové, v souvislosti se vznikem samostatné
České republiky a samostatné Slovenské
republiky došlo ke zřízení dvou samostatných
celních správ a vznikla potřeba zajištění
úzké spolupráce zástupců obou
těchto samostatných států na celnicích.
Důvody a to, co vlastně smlouva řeší,
zde řekl pan ministr Kočárník. Já
bych jen doporučil sněmovně, aby tuto smlouvu
projednala, tzn. aby ji přikázala k projednání
výborům.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Obecnou
rozpravu končím. Vzhledem k tomu, že nezazněly
žádné návrhy, budeme se zabývat
přikázáním.
Organizační výbor
navrhuje přikázat předložený
vládní návrh zahraničnímu výboru.
Má někdo jiný návrh, doplňující
nebo alternativní? Není tomu tak. Přikročíme
k hlasování.
Předkládám
vám následující návrh usnesení:
Poslanecká sněmovna
přikazuje po prvním čtení předložený
vládní návrh k projednání zahraničnímu
výboru.
Kdo je pro přijetí
tohoto usnesení, ať v hlasování č.
83 zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Návrh byl schválen
poměrem hlasů 122 pro, nikdo proti.
Já vám děkuji
a děkuji také místopředsedovi vlády
panu Ivanu Kočárníkovi.
Dámy a pánové,
přistupujeme k projednání dalšího
bodu, označenému jako bod
K tomuto bodu předložila
vláda postupně dva návrhy, uvedené
ve sněmovních tiscích 2003 a 2004. Jejich
odůvodněním pověřila ministra
obrany pana Viléma Holáně. Prosím
proto pana ministra obrany, aby se ujal slova.
Ministr obrany ČR Vilém
Holáň: Pane
předsedo, pane předsedající, dámy
a pánové, předem řeknu dvě
technické poznámky.
Za prvé jsme měli
předkládat tento návrh s panem kolegou Zielencem,
ale ten nemohl přijít. Kromě toho pro technické
podrobnosti vojenského charakteru je připraven v
předsálí náčelník generálního
štábu. V případě vaší
potřeby může být neprodleně zavolán.
Vláda České
republiky předkládá k projednání
materiál Nabídka České republiky na
účast v mnohonárodních mírových
silách pod vedením NATO k dohledu na dodržování
mírové dohody na území bývalé
Jugoslávie. Jeho příprava a projednání
ve vládě si vyžádalo mnoho úsilí
a času k dosažení konečné verze.
Vláda pečlivě
zvažovala všechny argumenty pro a možné
záporné dopady na Českou republiku plynoucí
z účasti našich občanů v této
mírové operaci. Rád bych prohlásil,
že rozhodnutí vlády k tomuto kroku bylo jednohlasné,
vědomé a činěné s plnou odpovědností
za bezpečnost České republiky i jejích
občanů. Hned u vstupu do tohoto problému
bych rád, abychom si uvědomili vážnost
této situace. Ministrovi obrany se vážnost
této situace zvažuje ještě náročněji,
protože vysílá vlastně ke složité
operaci v podstatě své zaměstnance a ví,
že se mu třeba někteří mohou
vrátit zranění. Také se používá
koneckonců techniky, používá se částí
rozpočtu na této operaci, čili všechny
věci, které vnímáme při projednávání
tohoto problému jako negativa se Ministerstva obrany samozřejmě
týkají nejvíc.
Já sám jsem se např.
zúčastnil velmi pilně kontrol v průběhu
naší mise v Chorvatsku a vím, jak jsou tyto
věci náročné. Prosím, abyste
je všechny vzaly do úvahy.
Na druhé straně
je stejně tak zapotřebí vzít do úvahy
to, že náš národ má velmi špatné
zkušenosti z doby před druhou světovou válkou,
např., kdy byl státem malým, který
byl nezajímavý pro velké a který také
na to doplatil. Česká republika v této souvislosti
se chová jako stát,
kterému záleží na vývoji v Evropě,
který si je vědom toho, že v určitých
okamžicích přejímá zodpovědnost
nebo spíše přejímá přiměřený
podíl zodpovědnosti, svůj podíl zodpovědnosti
na klidu v Evropě.
Víme, že se této
mise zúčastní mnoho států.
Celá kulturní Evropa se zúčastní
této mise a náš podíl na této
misi je z tohoto pohledu důležitý a není
jen důležitý pohled zvenčí, ale
je nakonec důležitý i pohled nás samotných
na sebe. Tolik na úvod.
Další důležitou
myšlenku bych Vám rád sdělil, ze na
celou tuto operaci není možné se dívat
jenom prismatem vojenské operace. To velmi zdůrazňuji.
Celý Daytonsky mír, resp. dohody, které vznikly
v Daytonu, obsahují vlastně konstrukci přechodu
k mírovému stavu, k mírovému uspořádání
v této zemi. Dokonce převážná
část relativně tlustého spisu je věnována
právě přechodu na mírové uspořádání.
Je zde navrženo více politických kroků
než kroků vojenských. Tím myslím
základy budoucí ústavy státu, tím
myslím organizaci a návrh voleb, zacházení
s lidskými právy atd.
Snad nejlépe vystihují
charakter těchto dohod dopisy prezidentů zúčastněných
států, které odevzdali ministru zahraničí
Christhopherovi a které jsou přiloženy k dohodám
z Daytonu. Některé body z nich řeknu proto,
abych zdůraznil právě zahraničně
politickou charakteristiku
celého procesu. Je zde obsažen závazek ihned
uvolnit všechny zadržované lidi, kteří
se bojů nezúčastnili. Vzájemné
ustanovení diplomatických a konzulárních
misí ve státech, posílení uspořádání
celní unie, zřízení horkých
linek mezi prezidenty k
použití při řešení krizových
situací, zajištění vzájemných
přímých letů mezi hlavními
městy, organizace návštěv státníků
na nejvyšší úrovni, vzájemná
podpora ekonomického vývoje včetně
zřízení obchodní komory, spolupráce
v oblasti vzdělávání a co je zvlášť
zajímavé, to je spolupráce v oblasti vojenské
výměny k tomu, aby se zvýšila vzájemná
důvěra.
V této souvislosti je dobré
si uvědomit, že vojenská operace navrhovaná
v souvislosti s Daytonským mírem, je jednou částí
všech těchto navržených opatření,
a sice je tou částí, která by měla
zajistit oddělení soupeřících
stran a postupnou demilitarizaci. I vojenská operace je
velmi pečlivě strukturovaná. Tím strukturováním
se rozumí časový harmonogram, kdy které
operace mají být učiněny, tedy operace,
vznik pásma separace,
odsun těžké techniky do určitých
míst, do sběrných míst a odzbrojení
válčících vojáků.
Je třeba zdůraznit,
že vojenská mise, která je vysílána
nejen z naší republiky, ale ze všech států
NATO a z dalších států Evropy, event.
i světa, je organizována jako mírová
mise, která je založena na tom, že válčící
strany, resp. soupeřící strany, uzavřely
dohodu a vojenská mise bude dozírat nad plněním
této dohody. Vojenská mise je tam tentokrát
vysílána s větší silou a většími
pravomocemi, tedy tak, aby
se mohla sama účinně bránit. Zde je
onen podstatný rozdíl. Prosím, abyste při
uvažování o všech těchto záležitostech
a při svém rozmýšlení při
schvalování vládního návrhu
uvážili tento politický rámec i přesně
místo vojenské mise celé operace.
Nyní několik slov
o vojenské misi. Velikost a vybavení našeho
mechanizovaného praporu je výsledkem řešení
rovnice, do které vstupovala jak politická, tak
také vojenská a ekonomická hlediska a konečně
i možnosti Armády České republiky. Zvolená
velikost jednotky, mechanizovaný
prapor v počtu do 1000 vojáků, vychází
z požadavku plné samostatnosti a bojeschopnosti v
nejméně příznivých podmínkách,
které lze na území Bosny a Hercegoviny očekávat.
Toto ovlivnilo zásadním způsobem vlastní
organizaci praporu, konkrétně poměr
mezi bojovými a zabezpečovacími
složkami.
S ohledem na rozdílnost
české výzbroje a výzbroje jednotek
armád NATO, nelze počítat s vždy technickou
podporou. Proto tedy např. samostatní opraváři
některých částí. Zohledněn
byl rovněž požadavek na maximálně
efektivní využití finančních
prostředků, které bude nutno do této
operace vložit.
Jejich plánovaná
výše přesto dosáhla téměř
jednu a čtvrt miliardy Kč. Výběr vojáků
do jednotky je možný pouze na základě
dobrovolnosti a splnění stanovených kritérií.
Dobrý zdravotní stav a psychická odolnost
je základní podmínkou. Z pohledu získání
kvalitního personálu vláda rozhodovala i
o finančních podmínkách služby
v této jednotce. Výzbroj a výstroj jednotky
je taková, aby zabezpečila dostatečnou bojovou
sílu a zároveň zabezpečovala
potřebný stupeň ochrany jednotlivce.
Chci zdůraznit, že
plán operace nepočítá s použitím
síly jako základního prostředků
pro dosažení míru. Nepočítá
s primárním používáním
síly. Tím je jednoznačně snaha jednat
a problémy řešit bez použití síly.
Mohutná mezinárodní vojenská síla
je připravována jako poslední prostředek
k ochraně životů a majetků místního
obyvatelstva i vlastních příslušníků
IFOR v případě zjevného nepřátelství
ze strany některých militantních skupin,
existujících na všech stranách
zapojených do konfliktu.
Účast českých
vojáků je důkazem toho, že jsme schopni
sdílet i negativní důsledky úsilí
boje za mír ve světě, kterým je připravenost
přinést pro společnou obranu míru
i oběť nejvyšší. Děkuji vám
za pozornost.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministru Holáňovi. Or9anizační
výbor navrhuje přikázat předložené
návrhy brannému a bezpečnostnímu výboru
a zahraničnímu výboru, které tyto
návrhy již iniciativně projednaly. Má
někdo další návrh? Pan kolega Exner.
Poslanec Václav Exner: Pane
předsedající, dámy a pánové,
já nemám další návrh, ale mám
technickou poznámku, která se týká
toho, že včera jsem navrhl, aby před projednáváním
tohoto bodu dostali všichni poslanci k dispozici text Daytonských
dohod, abychom mohli posoudit celou situaci z politického
hlediska. O této věci se včera nijak nezapochybovalo,
také se o ní nijak nehlasovalo. Žádám,
aby tato věc byla splněna a aby bylo přerušeno
jednání o tomto bodu do té doby, dokud poslanci
nebudou mít možnost se s tímto textem seznámit.
Připomínám, že v předvčerejším
televizním pořadu náš kolega a první
náměstek ministra obrany pan Nečas požadoval
od všech účastníků jednání,
aby byli podrobně seznámeni - nebo předpokládal
jejich podrobné seznámení právě
s Daytonskými dohodami a pokusil
se myslím dokonce zesměšnit jednoho účastníka,
o kterém měl pochybnost, zda se s těmito
dohodami seznámil. Domnívám se, že není
možné, abychom jako Poslanecká sněmovna
rozhodovali o takto důležité věci, aniž
bychom měli možnost seznámit se s přesným
textem toho politického
pozadí, resp. dokumentu, který vytváří
politické pozadí celé záležitosti.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Technickou poznámku má předseda zahraničního
výboru pan kolega Payne.
Poslanec Jiří
Payne: Zaprvé
se domnívám, že k této věci se
můžeme vyjádřit i pouze se všeobecnou
znalostí této dohody, protože my nejsme přímým
signatářem této smlouvy. Z toho důvodu
si myslím, že není nutné, aby byla předkládána
sněmovně. Za druhé - k dispozici je na zahraničním
výboru, je možno nahlédnout
do celé řady přehledů, sumářů
a map, které souvisí s touto dohodou. Pokud o to
někteří poslanci mají zájem,
je možno si to vyžádat. Mnozí poslanci
zahraničního výboru tak již učinili
a mají tyto materiály k dispozici pro vaše
kluby. Za třetí - já mám
zde na stole a ve výboru je další kopie kompletního
souboru zhruba stostránkového dokumentu, ve kterém
je autentické znění těchto dohod,
tj. cely balík dohod. Tyto dohody jsou ovšem pouze
v anglickém jazyce. Pokud někdo z poslanců
projeví přání být podrobněji
s tím seznámen, ať už já nebo kolegové
ze zahraničního výboru, případně
zaměstnanci zahraničního odboru, kteří
hovoří anglicky, jsou připraveni přeložit
na místě autenticky kteroukoli část,
kterou si kdokoli vyžádá. Takže pokud
některý z poslanců má zájem
se s tím seznámit, je možno se obrátit
- doporučuji - na sekretariát zahraničního
výboru a je možno se s tou smlouvou seznámit.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji
za toto doplnění informací. Myslím,
že bychom neměli kolem toho rozbíhat rozpravu,
zvažte, kolegové, jak se do toho pustíte. Zazněl
jasný návrh, já si myslím, že
jsem povinen ho předložit k hlasování.
Dámy a pánové,
je to procedurální návrh, jestli to tak mohu
označit, v podstatě na přerušení
projednávání tohoto bodu až do doby,
než budou přeloženy Daytonské dohody do
češtiny a rozdány všem poslancům
- tak bych to mohl říci. Navrhovatel pan poslanec
Exner souhlasí. Dámy a pánové, dovolím
si vás odhlásit na žádost několika
z vás. Prosím, abyste se zare9istrovali. Při
této příležitosti budu mít možnost
přivítat i místopředsedu vlády
pana poslance Kalvodu a oznámit, kterou náhradní
kartu bude dnes mít. (Veselost.) Číslo ještě
není známo. Žádost o kartu bude vyřizována
poněkud déle. Dámy a pánové,
dám hlasovat o tomto procedurálním
návrhu.
Kdo je pro jeho přijetí,
ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování
č. 84. Kdo je proti?
Tento návrh nebyl přijat
poměrem hlasů 29 pro, 89 proti. Dámy a pánové,
budeme tedy nyní hlasovat o přikázání
výborům.
Kdo je pro, aby byla tato materie
přikázána zahraničnímu a brannému
a bezpečnostnímu výboru, ať prosím
zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování
č. 85. Kdo je proti?
Návrh byl schválen
poměrem hlasů 118 pro, 7 proti.
Dámy a pánové,
usnesení výborů jsme obdrželi na lavice
pod č. 324/1995, tj. usnesení branného a
bezpečnostního výboru a pod č. 594,
tj. usnesení zahraničního výboru.
Obě dvě jsou ze 7. prosince 1995. Já bych
v tomto okamžiku chtěl požádat zástupce
branného a bezpečnostního výboru a
poté zahraničního výboru, aby nás
o jednání
ve výboru informovali. Prosím pana kolegu Šumana,
aby se ujal slova. Ještě než stihne doběhnout
k mikrofonu, oznamuji, že pan kolega Kalvoda má náhradní
kartu č. 8. Prosím, pane kolego.
Poslanec Vladimír Šuman: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
jsem povinen vás informovat o tom, že náš
výbor jednak po absolvování pracovního
semináře, který se odehrál před
dvěma dny, velice podrobném, několika hodinovém,
s vedením armády i s vedením Ministerstva
obrany, jednak po podrobném projednání včera
ve výboru, přijal
usnesení, které máte na stole.
Víte, v tisku se objevují
věty o tom, jak to je jasné, jak to dopadne. Ano,
jsem rád, že všichni víme, jak hlasování
o této věci v této Sněmovně
dopadne. Ale v žádném případě
považoval bych za nešťastné, kdyby snad
vznikl dojem, že je to výsledkem jakési jednoduché
politické úvahy a že to nebylo předmětem
důkladného projednávání s vědomím
odpovědnosti každého poslance za to, jak bude
v této věci hlasovat. Jde o vážné
rozhodnutí. Chci konstatovat, že jak při pracovním
semináři, který byl společný
i s poslanci zahraničního výboru, tak při
projednávání v našem výboru,
šlo o zodpovědné a důkladně projednávání.
V úvodu přednesu
několik nejdůležitějších
argumentů pro schválení usnesení tak,
jak bylo navrženo.
Zároveň chci říci,
že bych si rád možná některé
argumenty ponechal ještě na další projednání.
Prvním důvodem mého
doporučení je, že souhlas s vysláním
těchto jednotek je dalším důkazem důvěryhodnosti
České republiky. Důvěryhodnosti v
tom, že se chová důsledně v souladu
s tím, co je obsahem naší zahraniční
politiky, co říkáme na všech shromážděních
a soulad mezi slovy a činy je vždycky základem
důvěryhodnosti jak každého jednotlivce,
tak také státu.
Dalším důvodem
je to, že cítím povinnost České
republiky, aby se podílela na dodržování
mírových dohod a tedy míru v oblasti nám
tak blízké, jako je oblast bývalé
Jugoslávie.
Konečně v tomto
úvodu uvedu ještě třetí důvod,
že to je dalším důkazem našeho směřování
k zajišťování bezpečnosti naší
země, totiž v tom smyslu, že celé té
akce se zúčastníme ve svazku s vojsky NATO,
s aliancí, která po celou dobu své působnosti
stála vždy na straně demokracie, svobody občana
a dodržování lidských práv a
kterou také dokázala uhájit. A věřte
to, že ta minulost, tedy něco, co funguje,
je jedním z důvodů toho, proč právě
trváme na tom, aby to bylo NATO, které se stane
součástí zajištění naší
bezpečnosti.
Závěrem mi dovolte,
abych pouze technicky upozornil na to, že přece jen
usnesení našeho výboru a usnesení výboru
zahraničního se v drobné věci liší.
Již předem jsem předjednal s panem předsedou
zahraničního výboru, s panem Paynem, že
se ztotožní s tím naším doplněním.
Všimněte si, že v posledním bodě
l je z technických důvodů doplněno
v předposlední řádce, tedy za charakteristikou
našeho mechanizovaného praporu: "Do tisíce
vojáků a vojáků v další
službě." Slovo "vojáků"
v tom textu zahraničního výboru není.
Zároveň mi dovolte,
abych se přece jen ještě zmínil o třetí
části toho usnesení, která se týká
tranzitu vojsk NATO a dalších zúčastněných
států v Partnerství pro mír přes
území naší republiky. Domnívám
se, že to vyplývá z logiky věci samé,
že není třeba podrobněji o této
věci mluvit, ale v souladu s naší ústavou
je nutné, abychom o této věci hlasovali.
Ještě jednou - žádám
vás o souhlas s tímto navrženým usnesením
a děkuji vám za pozornost.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu předsedovi výboru poslanci Šumanovi a
prosím pana kolegu Payna, aby se ujal slova jménem
zahraničního výboru.