Ze schváleného pořadu 16. schůze nám ještě zbývá projednat vládní návrh zákona ČNR o změnách v nemocenském a sociálním zabezpečení a některých pracovněprávních předpisů podle sněm. tisků 214 a 218 a zpráva o činnosti ČNR v období od 23. listopadu do 21. prosince 1992 podle sněm. tisku 186.
Podle prezenční listiny je na dnešním jednání přítomno 145 poslanců. Přistoupíme tedy k projednávání pořadu.
Doufám, vážené kolegyně a kolegové, že nemáte nic proti tomu, aby se s dvěma technickými připomínkami přihlásili dva naši kolegové. První byl pan poslanec Wagner. Prosím, aby se ujal slova. (poslanec Wagner hovoří mimo zápis)
Prosím, aby se ujal slova pan poslanec Frommer se žádostí o zařazení dalšího bodu programu dnešní schůze.
Poslanec Alfred Frommer: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, žádám vás velmi zdvořile, zda byste neodsouhlasili zařazení dalšího programu - krátkého bodu do našeho jednání. Program by se týkal přijetí usnesení, které by odsuzovalo a současně ukládalo odpovědným pracovníkům vlády a ministerstva přijetí takových opatření, kterými by se zamítlo, resp. zabránilo v současné době se klubajícím antisemitským záležitostem v našem státě.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Kam byste zařadil tento bod?
Poslanec Alfred Frommer: Domnívám se, že celá záležitost nám nezabere ani dvě minuty času. Myslím si, že bychom to mohli zařadit hned na úvod.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych o rozšíření programu, o kterém se hlasuje bez rozpravy, nechal hlasovat.
Kdo souhlasí s návrhem kolegy Frommera na rozšíření programu této schůze o uvedený bod, ať zvedne ruku! Je to naprostá většina, nemusíme počítat.
Prosím pana kolegu Frommera, aby se ujal slova.
Poslanec Alfred Frommer: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, prosakují prostřednictvím masmédií do obecného povědomí informace o narůstajících antisemitských postojích extrémních skupin, rekrutujících se, bohužel, z řad našich spoluobčanů. Osobně se o tuto problematiku historicky zajímám, protože můj otec zahynul v r. 1943 v koncentračním táboře v Osvětimi.
Vím, že v Německu na počátku 30. let nebyly tyto skupinky brány vážně. S narůstajícím ekonomickým problémem v té době a manipulací s veřejným míněním dostávalo se postupně těmto silám více a více prostoru. Jak to nakonec dopadlo, víme všichni velice dobře.
Nechci tvrdit, že Česká republika v r. 1992 je ve stejné situaci jako tehdejší Německo, ale myslím si, a jsem o tom hluboce přesvědčen, že každý extrém, zejména tohoto typu, musí být kategoricky potlačen. Ostatně veřejné mínění nám zcela určitě dá za pravdu.
Proto navrhuji ČNR usnesení následujícího znění:
ČNR na své 16. schůzi dne 22. 12. 1992 přijímá toto usnesení:
"Obracíme se na ministra vnitra ČR pana Rumla, generálního prokurátora ČR dr. Šetinu, aby všemi zákonnými prostředky zabránili antisemitským provokacím ze strany extrémních živlů."
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji. Dovolte mi, abych otevřel k tomuto bodu rozpravu. Hlásí se kolega Fejfar.
Poslanec Tomáš Fejfar: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, chci jenom informovat, že na můj popud výbor pro právní ochranu a bezpečnost už tuto záležitost projednával. Přijal usnesení, ve kterém odsuzuje antisemitismus a rasismus a celou věc projednával s generálním prokurátorem. Doporučuji sněmovně, abychom usnesení přijali.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji, prosím kolegu Bodyho.
Poslanec Ladislav Body: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, přikláním se k prohlášení kolegy Fejfara v tom, že žádám kolegu Frommera a tuto sněmovnu, aby doplnili usnesení o slova "a rasistických útoků". V poslední době to nabývá na síle. Důkazem toho je i porušování zákonů a lidských práv vůči Romům v ČR.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji. Kolega Bílý.
Poslanec Jiří Bílý: Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegové a kolegyně, poslankyně a poslanci, myslím, že bychom nemuseli vůbec přijímat toto usnesení, které podporuji, kdybychom v nové Ústavě zaručili práva národům, národním a etnickým menšinám.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Prosím, pan kolega Krámek. Připraví se kolega Payne.
Poslanec Jan Krámek: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, děkuji za to, že tato otázka zde byla přednesena. Věřím jen, že projednávání nebude trvat příliš dlouho. Osobně jsem rád, že bude pravděpodobně řešen problém s plátkem Politika, ve kterém vyšel určitý seznam. Já osobně nevím, kolik mám v sobě krve židovské, možná že nic. Nicméně v každém případě jsem na straně těch, kteří byli pronásledováni za nacismu a následně za komunistického režimu, který si s nacistickým pronásledováním nijak nezadal. V případě, že tyto věci nebudou řešeny, velice rád se budu hlásit k národu, který tak mnoho vytrpěl. Věřím, že v naší demokratické společnosti, kterou alespoň se snažíme vybudovat v této zemi, tyto věci budou skutečně minulostí. Děkuji.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím, kolega Payne, připraví se kolega Ullmann.
Poslanec Jiří Payne: Pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, přece jen bych poprosil, zda bychom mohli dostat text návrhu tohoto usnesení. Usnesení má určitou délku, nedokážu si ho zapamatovat jako celek, abych se k němu mohl odpovědně vyjádřit a hlasovat o něm. Možná by bylo třeba provést v něm některé změny.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji. Pane kolego, mohu váš návrh brát jako procedurální na přerušení tohoto bodu? /Ano./ Prosím, pan kolega Ullmann.
Poslanec Josef Ullmann: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, připojuji se v podstatě k tomuto procedurálnímu návrhu, a to z jednoho prostého důvodu. Samozřejmě celým svým srdcem souhlasím s tím, že nějaký takovýto, ale podotýkám - velmi rozumný impuls musí zaznít z této půdy. Nejsem si však jist, pokud jsem jen postřehl sluchem, protože pochopitelně psanou formu jsem neměl k dispozici, jak dalece můžeme zabránit vzniku něčeho, omezit podmínky pro tento vznik, ztížit to. Nicméně domnívám se, že se jedná i o jiné věci než o pouhý vznik těchto samozřejmě trestuhodných a nelidských záležitostí. Myslím, že by opravdu bylo potřebné přerušit projednávání tohoto bodu, dodat písemný materiál, abychom se mohli v klidu nad ním zamyslet, aby to, co z této půdy vzejde, bylo také hodno této půdy a aby to nebylo jen formální gesto. Těch už bylo dost. Domnívám se, že je třeba udělat skutečně seriózní usnesení, vyvážené po všech stránkách, jinak se k tomu samozřejmě připojuji.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji. Kdo se dál hlásí do rozpravy? /Nikdo./ Rozpravu tedy končím s tím, že nechám hlasovat o přerušení tohoto bodu, jak bylo navrženo kolegou Paynem, do doby, než bude písemně k dispozici všem poslancům návrh usnesení. Současně mi dovolte, abych doporučil, aby se na věci podílel spolu s kolegou Frommerem kdokoliv, kdo má zájem na upřesnění tohoto usnesení - už vznikla jakási neformální pracovní skupinka. Děkuji.
Kdo souhlasí s návrhem kolegy Payna na přerušení projednávání tohoto bodu, ať zvedne ruku. 134.
Kdo je proti? 1.
Konstatuji, že jsme přerušili projednávání tohoto bodu a vrátíme se k němu, jakmile Kancelář bude schopna rozdat návrh usnesení v písemné formě na lavice všem poslancům, za což předem děkuji.
Dalším bodem je
Návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní tisk 214 a zprávu výboru pro sociální politiku a zdravotnictví jako sněmovní tisk 218. Z pověření vlády České republiky předložený návrh zákona odůvodní ministr práce a sociálních věcí pan Jindřich Vodička. Prosím ho, aby se ujal slova.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Vážený pane předsedající, vážení kolegové z vlády, dámy poslankyně, páni poslanci, návrh zákona o změnách v nemocenském a sociálním zabezpečení a některých pracovněprávních předpisů završuje změny v sociální oblasti, které vyplývají z daňové reformy. Česká národní rada už schválila zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a novelu zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Prvním zákonem byly vytvořeny potřebné finanční zdroje pro sociální zabezpečení, druhým zákonem byla upravena procesní stránka. Nyní předkládaný návrh zákona představuje třetí a poslední krok v transformaci sociálního zabezpečení v současném období.
Předložený návrh přitom úzce navazuje na tyto již schválené zákony a tvoří s nimi z hlediska provádění jeden celek. Dovolte mi změny obsažené v předloženém návrhu stručně charakterizovat podle jednotlivých věcných okruhů.
Návrh zákona obsahuje především hmotně právní změny v nemocenském pojištění, které jsou od 1. ledna příštího roku nezbytné. Tato nezbytnost vyplývá z toho, že nebude-li zákon letos přijat, nebude možné v příštím roce vyměřovat nemocenské a další peněžité dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem. Výpočet těchto dávek je totiž spojen s daní ze mzdy, která je však od 1. ledna 1993 nahrazena daní z příjmů se zcela jinou konstrukcí, a bez novelizace je dosavadní právní úprava neaplikovatelná. Proto se navrhuje vyměřovat nemocenské z hrubé mzdy místo z čisté mzdy po odpočtu daně ze mzdy. Vycházet nadále z čisté mzdy není již nadále možné, neboť srážky ze mzdy ve formě záloh daně z příjmů nejsou objektivním ukazatelem o výši čisté mzdy v konkrétním měsíci a dávky nemocenského pojištění vyplácet zálohově nejde.
Další významnou změnou při stanovení peněžitých nemocenských dávek je stanovení základu pro výpočet dávek. V návaznosti na zákon o pojistném a sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se navrhuje, aby tímto základem byl vyměřovací základ pro pojistné, tj. aby okruh příjmů, z nichž se platí pojistné, byl stejný s okruhem příjmů, z nichž se vyměřují nemocenské dávky.
V důsledku růstu mezd se zvyšuje maximální hranice příjmů, ke kterým se při výpočtu dávek přihlíží. Bez této úpravy by se v roce 1993 omezovaly příjmy při tomto výpočtu téměř u každého druhého pojištěnce. Po navržené úpravě je to zhruba u každého pátého pojištěnce.
Dále se navrhuje poskytovat dávky nemocenského pojištění za kalendářní dny, nikoliv jako dosud počítat pracovní dny, čímž se jednak sjednotí postup pro všechny skupiny nemocensky pojištěných osob a jednak se zjednoduší provádění agendy nemocenského pojištění.
V návaznosti na poskytování dávek za kalendářní dny se mění i procentní sazby dávek. Přitom se ponechává nižší sazba za první tři dny - navrhujeme 40%. Za další, tj. za čtvrtý a další dny nemoci, se navrhuje 67% z hrubé mzdy.
V nemocenském pojištění se navrhují některé další úpravy, zejména v okruhu pojištěných osob. Zde se rovněž vychází ze zákona o pojistném a sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, aby oba okruhy, tj. nemocensky pojištěných osob a poplatníků pojistného, byly shodné. Vzhledem k právní úpravě družstev v obchodním zákoníku se navrhuje zrušit zvláštní úpravu zabezpečení v nemoci pro družstevní rolníky s tím, že pro členy družstev bude platit obecná úprava nemocenského pojištění. Mezi dávky nemocenského pojištění nebude patřit lázeňská péče, neboť od 1. ledna 1993 se stává součástí Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Druhým okruhem změn v předloženém návrhu zákona jsou změny týkající se důchodového zabezpečení. Jako nejvýznamnější změny v důchodovém zabezpečení je třeba uvést nové vymezení návrhu hrubých výdělků pro stanovení průměrného měsíčního výdělku, který slouží pro vyměřování důchodů. Vychází se ze stejného vyměřovacího základu jako pro placení pojistného. Ruší se ustanovení omezující výplatu důchodu do ústavů sociální péče s tím, že úhradu za pobyt v ústavu budou provádět přímou platbou obyvatelé ústavů ze svého důchodu, a to diferencovaně, v závislosti na druhu ústavu a rozsahu poskytovaných služeb. Protože s novou věcnou úpravou úhrad za pobyt v ústavech se počítá od března 1993, posouvá se účinnost změn ve výplatě důchodů do ústavů také na březen 1993.
Nově se upravuje nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných, a to jak samotný okruh těchto osob, tak podmínky účasti na pojištění. S výjimkou počátečního období se účast váže na určitou hranici příjmů v předchozím kalendářním roce. Navrhuje se, aby touto hranicí byla částka ve výši 26 400 korun ročně, tj. dvanáctinásobek minimální mzdy. Ten, kdo bude mít příjem pod touto hranicí, může být účasten pojištění dobrovolně. Výše příjmů za kalendářní rok bude tak ovlivňovat účast na pojištění v následujícím období. Okruh dávek náležící osobám samostatně výdělečně činným se nemění.
Třetí okruh navrhovaných úprav se týká pracovně právní oblasti. Věcné změny v zákoníku práce se týkají rozšíření specifických povinností pracovníků orgánů státní správy i na pracovníky nově vznikajících orgánů České republiky. Zároveň se umožňuje vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti organizace, v níž jsou zaměstnáni, i vedoucím organizace a jemu přímo podřízeným vedoucím pracovníkům. Zde bylo vyslyšeno přání především primářů z nemocnic, kterým se takto umožňuje zavádění soukromých praxí.
Je zde řešena i otázka pojištění za škodu způsobenou organizací pracovníků. Budete rozhodovat mezi variantou smluvního povinného pojištění a zákonného pojištění.
Se změnami daňových předpisů souvisí též nová úprava řešení průměrného čistého výdělku pro pracovně právní účely a výpočet náhrad za ztráty na výdělku.
Jako čtvrtý okruh nových úprav lze označit řadu dílčích změn v předpisech nemocenského a důchodového zabezpečení, které vycházejí ze změn v jiných právních předpisech, nebo navazují na uvedené zásadní věcné návrhy a nebo se jedná o úpravy legislativně technické povahy.
Závěrem mi dovolte zdůraznit věcnou závažnost předložených návrhů a návaznost na již schválené zákony i potřebu přijmout zákon tak, aby nabyl účinnosti dnem 1. ledna příštího roku.
Ještě mi dovolte poděkovat všem členům výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, kteří projednání tohoto zákona věnovali mimořádnou pozornost. Děkuji za vaši pozornost.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji a prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro sociální politiku a zdravotnictví pan poslanec Jindřich Němčík.
Poslanec Jindřich Němčík: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte, abych vás seznámil se zprávou výboru České národní rady pro sociální politiku a zdravotnictví, který jako jediný projednával tento vládní návrh zákona České národní rady o změnách v nemocenském a sociálním zabezpečení a některých pracovně právních předpisů, tisk 214, který máte před sebou jako tisk 218.
Výbor České národní rady pro sociální politiku a zdravotnictví projednal tento tisk na své schůzi 13. 12. a dospěl k několika legislativně technickým změnám, které zařadil do této zprávy. Mezi těmito změnami jsou dvě změny, které mají i svoji obsahovou stránku a se kterými bych vás chtěl krátce seznámit. Právě vzhledem k tornu, že náš výbor byl jako jediný, který tento návrh zákona projednával.
První změna, a to změna, která je ve zprávě uvedena na str. 1 úplně dole v čl. 1, bodu 35 - vypuštěním původního § 51 se zakládá nárok pojištěnce na dávky z pojištění v plné výši i při souběhu pojištění v cizině. Jedná se o ty občany naší republiky, kteří jsou zaměstnáni v cizině a podle předpisů, podle norem platných ve státě, ve kterém pracují, jsou zde pojištěni. Výbor dospěl k závěru, že tento pojištěnec by i z titulu pojištění, o kterém zde hovoříme, měl být pojištěn v plné výši.
Druhá změna zakládá vznik zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Jedná se tedy o to, že výbor pro sociální politiku a zdravotnictví svým návrhem zakládá zákonné pojištění na rozdíl od toho, které bylo uvedeno v předloze zákona, které bylo konstruováno jako povinné smluvní pojištění, protože zákonné pojištění odpovídá lépe mezinárodním dohodám v této oblasti a také, řekl bych, lépe zajišťuje práva poškozených osob.
To jsou tedy dvě meritorní změny, které jsou ve zprávě uvedeny. Výbor pro sociální politiku doporučuje, abychom po rozpravě a případných dalších pozměňovacích návrzích předlohu zákona, tak jak byla vládou navržena, přijali.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji společnému zpravodaji a otevírám rozpravu, do níž se dosud přihlásil jediný, spíše jediná, paní poslankyně Lagová. Prosím ji, aby se ujala slova.
Poslankyně Hana Lagová: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, předložený návrh zákona České národní rady o změnách v nemocenském a sociálním zabezpečení a některých pracovně právních předpisů, jak tu řekl zástupce předkladatele i zpravodaj našeho výboru, projednal pouze náš výbor, tedy zhruba 15 - 20 poslanců z 200členného poslaneckého sboru.
Já vás chci poprosit, abyste rozpravě a pozměňovacím návrhům věnovali pozornost, protože dopad změn, které se tu navrhují, je velmi rozsáhlý, neboť se týkají celé řady právních norem a když uvážíme, že právě jde o úpravy takového množství právních norem, měli bychom se na tyto otázky co nejvíce soustředit. Chápu, že většina těchto navrhovaných změn, jak řekl pan ministr, je nezbytná v důsledku přímé vazby na daňové úpravy k 1. 1. 1993, dále na zákon o pojistném, na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Jde na příklad o změnu již ze jmenovaného základu pro vyměřování peněžitých dávek nemocenského pojištění a za náhradu ušlého příjmu a stanovení nové procentní sazby pro stanovení výše dávek při změně z pracovních dnů na kalendářní dny. Ale domnívám se, že do návrhu jsou dále zapracovány další změny, jejichž přijetí není podmíněno tím, o čem tady je řeč. Jde na příklad o změnu výše nemocenského za první tři kalendářní dny, i když víme, že už v příštím pololetí příštího roku je připravována další změna. Týká se to na příklad i definice částečné invalidity, týká se to i změny podmínek nebo kriterií pro zvyšování důchodu, ale také podle mého soudu se to týká zmocnění nebo pověření vlády úpravou podmínek výše a způsobu náhrady za ztrátu na výdělku pracovníka po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Domnívám se, že by právě tato základní práva hmotného zabezpečení pracovníků, na které se odvolává pan ministr, měla být upravena zákonem, nikoli nižší právní normou. Já jsem tady tu výzvu učinila proto, že máme jako náš výbor dost čerstvých zkušeností, když pracujeme jaksi pod tlakem času. Vzpomeňte si, co se tady nepodařilo jako pozměňovací návrh při stanovení výše zdravotního pojistného nebo vyměřovacího základu, jsme potom šmahem schválili při zákonu o státním rozpočtu.
Chtěla bych se vyjádřit k jedné části, a to k článku 5., v němž se v návrhu vlády navrhují změny zákona č. 46/1991 Sb., o zvyšování důchodů. Tady jsme nedávno řešili v návaznosti na tento zákon zmocnění o dalším zvýšení důchodů. Nyní se navrhuje nadále nezvyšovat důchody v závislosti na růstu průměrné mzdy a vypustit ze zákona ustanovení, které souvisejí přímo s tímto ukazatelem.
Čím víc nad touto otázkou přemýšlím, zdá se mi, že je to rovněž rozhodnutí - bylo by to ukvapené. Protože všechna dosavadní provedená zvýšení důchodů s výjimkou zákona 246/91 Sb., vyrovnávala rozdíly mezi vyplácenými důchody a nově přiznávanými důchody. Tyto rozdíly byly způsobeny jednak jak víme velmi rozdílnou konstrukcí důchodů podle předpisů o sociálním zabezpečení, které byly platné v době přiznávání důchodu. Ale byly rozdíly i zejména výší průměrné mzdy, v níž byly důchody stanoveny. A když v současné době konstatuje, že tyto rozdíly byly vyrovnány, domnívám se, že přijetím navrhované změny by opět docházelo k rozdílům mezi vyplácenými důchody a důchody nově přiznávanými. Tato změna by nás zanedlouho nutila k další novele zákona.
V důvodové zprávě tisku 214 se uvádí, že v zákoně č. 46/91 Sb., není vymezeno období, za které se růst průměrné mzdy sleduje a tím v práci vznikají problémy. Ale domnívám se, že pokud se tato formulace v zákoně 46 jeví nepřesnou, není to přece důvod pro vypuštění kriteria, ale pro jeho změnu nebo upřesnění. A tyto jiné důvody podle mého soudu mluví pro novelizaci celého zákona 46/91 Sb.
Proto si dovoluji podat následující pozměňovací návrh. V návrhu zákona, sněmovní tisk 214 na str. 35, vypustit celý řádek V - jde o 4 odstavce a doporučit novelizaci celého zákona 46/91 Sb., o zvyšování důchodů.
Dále mi, vážení kolegové, dovolte vyjádřit podporu návrhu výboru tak, jak přednesl pan kolega Němčík ve znění tisku 218, to je zprávy výboru. Týká se § 205 odst. d), kde se navrhuje uzákonit zákonné pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Bylo tady řečeno, že po nahrazení zákonného pojištění smluvním pojištěním by přineslo především rizika právě pro zaměstnance. A když tady uvedu jen malý příklad, jestliže nadále existuje zákonné pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel, měl by obdobný princip existovat pro účely vyšší, t.j. pro odpovědnost zaměstnavatelů za škodu z titulu pracovního úrazu a nemoci z povolání. l toto je příklad toho, kam vede ten neuvážený spěch a důkladné neprojednání jednotlivých změn.
Závěrem si dovoluji poznamenat, že nám nejde těmito pozměňovacími návrhy, i těmi, které budou ještě změněny, o udržení státního paternalismu, jak je nám opozičním poslancům neustále připomínáno. Jsme všichni pro adresnou sociální síť, nikoliv plošnou. Ale zatím mohu říci, že mnohé zákony, které přijímáme, mají dopad především na nemajetné skupiny obyvatelstva, na skupiny v nízkých příjmových pásmech a tím se značně rozšiřuje počet sociálně slabých rodin, jednotlivých občanů.
Vedle toho si všichni můžeme povšimnout, že většina občanů projevuje vysokou míru tolerance k negativním důsledkům ekonomické reformy. A právě proto, že stát nemá dostatek finančních prostředků, musí vědět, kam je dávat, aby se nepřekročil práh sociální únosnosti.
Ve výboru jsme toho názoru, že zde chybějí potřebné právní normy nebo novely k zákonům, které by umožnily rychleji vznikající situaci řešit.
Na příklad zákon č. 463/91 Sb., o životním minimu uvádí v § 3 státem stanovené a garantované hodnoty k zajištění výživy a ostatních základních potřeb jednotlivců a domácností. V dalším § 7 se ukládá aktualizovat životní minimum při růstu i životních nákladů zaměstnaneckých domácností právě v nízkém příjmovém pásmu. Pokud vím, statisticky nejsou sledovány životní náklady domácností v těch mezně nízkých příjmových skupinách.
Ve vazbě na to, o čem hovořím, a tedy na tento projednávaný bod 12 programu naší schůze ČNR, navrhuji, pane místopředsedo, procedurální návrh, a to přijmout usnesení České národní rady tohoto znění:
"Česká národní rada doporučuje vládě České republiky, aby předložila České národní radě nejpozději do konce února 1993 návrhy nezbytných zákonných úprav v oblasti sociální potřebnosti, sociální pomoci, zvyšování důchodů a zákoníku práce." Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji paní kolegyni Lagové.
Předpokládám, že tento procedurální návrh můžeme přednést po ukončení rozpravy.
Děkuji. Prosím pana kolegu Janečka. Připraví se pan kolega Štrait.