Úterý 22. prosince 1992

Poslanec Josef Janeček: Vážení kolegové a kolegyně, vážení členové vlády, při projednávání zákona v našem výboru, kde jsme se dohadovali o tom, zda-li pojištění zákonné nebo smluvní, jsme se dohodli, že budeme prosazovat pojištění zákonné a došlo tu k mírnému jaksi legislativnímu opomenutí, takže bych chtěl podat návrh, a to v článku 6 vypustit bod 7 a v článku 11 bod 6. Dále se diskutuje výše nemocenského pojištění. Po konsultacích, které proběhly v našem výboru, bych doporučoval na straně 5 v § 17, odst. 2 zvýšit nemocenské pojištění z 67 na 69% a ze 40 na 50%.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji, prosím kolegu Štraita, připraví se pan kolega Němčík.

Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi k témuž vládnímu návrhu zákona o změnách nemocenského a sociálního zabezpečení a některých pracovně právních předpisech několik poznámek, posléze ústících v pozměňovací návrh.

Především tak důležitou normu projednávat ve spěchu je na samém pokraji zákonodárného sboru. Je tomu tak i přesto, že jde o normu přechodnou. l když výbor pro sociální politiku a zdravotnictví se snažil seč mohl, zcela jistě se spěch nepříznivě v kvalitě zákona odrazí. Zvlášť oceňuji postoje svých kolegů ve výboru v diskusi o výši nemocenského. Výbor je skutečně hoden svého jména.

První komplexní zákon o nemocenském a sociálních dávkách byl v Národním shromáždění Republiky československé přijat 9. října 1924. Ve své době poněkud zlepšoval postavení pojištěnců. Jeho další úpravy v historii první republiky zvlášť v roce 1928 vedly k velkým sociálním otřesům. Chci tím říci, že úpravy sociálního a nemocenského zajištění lidí je potřeba provádět velmi a velmi citlivě. Pokud nebude soulad mezi zainteresovanými, - státem, zaměstnavateli, odbory, jen stěží lze mluvit o sociálním smíru.

Úhelným kamenem celého návrhu zákona je úprava dávek nemocenského pojištění, za prvé za kalendářní dny, nikoli za pracovní jako dosud, za druhé snížit nemocenské dávky za první tři dny na 40%, v dalších dnech pak, to znamená čtvrtým dnem počínaje, na 67%. Dosud bylo 70 a 90. l když jde o jinou metodiku výpočtu z hrubé mzdy, dosud se jednalo o mzdu čistou, dochází k poklesu peněžních příjmů pojištěnců. Navrhovatel vychází v důvodové zprávě z velmi problematické premisy, že chce tak zabránit zneužívání dávek při krátkodobých nemocnostech. Lze oprávněně předpokládat, že toto tvrzení se občanů dotkne. Jistě nejsme národ, který se programově vyhýbá práci a zneužívá nemocenské. O pracovní neschopnosti nerozhoduje pracovník, ale lékař zdravotní pojišťovny. Jinými slovy - když to zjednoduším - je to plošné opatření, které potrestá připusťme x procent těch, kteří se práci vyhýbají a daleko a daleko větší množství těch, kteří ty tři dny (a ty další dny) skutečně nemocní jsou.

Dámy a pánové, vaší pozornosti proto doporučuji zvlášť tabulky v příloze, a to číslo 3a) a 3b). Je to v závěru, kde z toho vyplývá, když to budu trochu komentovat, že pokud akceptujeme vládní návrh - 40% pro první tři dny pracovní neschopnosti, dojde při krátkodobé nemoci k postižení pracujících s příjmy do 5,5 tisíce, pokud budou nemocni déle, to je tabulka 3b), tak postihneme kategorie od 4 do 5 tisíc, samozřejmě podle příslušných daňových skupin. Mám zde také podrobnější podklady např. zaměstnanců, kteří pracují v textilu, oděvním průmyslu, kožedělném průmyslu od ledna až do října letošního roku, tedy údaje zcela čerstvé. Průměrná mzda činila v těchto odvětvích 3626 Kčs, resp. 4605, když zahrneme také mzdy ředitelů, THP atd., které celkový průměr zvyšují. Pokud připočítáme i inflační trend, tak budou dávky v nemoci v reálné hodnotě nižší až o 30%.

Předkladatel kvantifikuje sám celou úpravu na nemocenském takto: Při 67% sazby nemocenského prvního dne pracovní neschopnosti bude činit úspora státního rozpočtu 830 milionů Kčs. Při snížení na 40% u prvních tří dnů dokonce 1 miliardu 320 milionů Kčs. Tato čísla hovoří sama za sebe zvlášť proto, že si pojištěnci na své pojištění platí. O tom, že budou postiženy nízká příjmové kategorie, jsem již hovořil.

Dámy a pánové, když pominu ještě velké složitosti s výpočty dávek, dovolte mi zdůraznit ještě jednu okolnost, s kterou se setkávám a která mne zneklidňuje.

V záměru předkladatele o řešení prvních tří dnů pracovní neschopnosti náhradou mzdy od zaměstnavatele má se tak stát v průběhu roku 1993 - se pozapomíná opět na rozšiřující se oblast lidí samostatně výdělečně činných.

Když vás budu orientovat na stránku 52 důvodové zprávy, tam se o tom dočtete. U těch bude toto řešení diskriminující a vyústí pravděpodobně v okamžitou novelizaci, jakou jsme v těchto dnech zažili u zákona o pojistném u Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Ještě než přednesu pozměňující návrh na závěr, obrátím vaši pozornost na stranu 85 důvodové zprávy, kde je výpočet dopadu změn na státní rozpočet. Nepotřebuje komentáře. Konečné saldo i při dalších systémových změnách v kapitole je 400 milionů Kčs ve prospěch státního rozpočtu z této citlivé oblasti. To lze občanům jen obtížně vysvětlit. Z tohoto hlediska proto oceňuji postoj výboru, kde jsme se velice seriózně a vážně zabývali úpravou tvrdostí, což je 40% dávek v prvních třech dnech a 67% v těch následných.

Můj pozměňovací návrh zní: Na straně 5 § 17 odstavec 2 - vypustit druhou větu a ponechat jen první část odstavce ve znění: "Výše nemocenského za kalendářní den činí 67% vyměřovacího základu."

Nebudeme tedy spořit těch 400 milionů, nýbrž vyplatíme pojištěncům to, co si zaplatili. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím, aby se slova ujal kolega Němčík, připraví se paní kolegyně Fischerová.

Poslanec Jindřich Němčík: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já vlastně vystoupením pana kolegy Štraita jsem byl zkrácen na možnosti přednést tento pozměňovací návrh tak, jak zněla dohoda výboru, a oceňuji postoj pana kolegy Štraita, který z této odborné a věcné problematiky udělal politicky zabarvený příspěvek. Musím skutečně konstatovat, že výbor většinou jednoho hlasu rozhodl o návrhu, který tady kolega Štrait přednesl. Dovoluji si říci nyní svůj osobní názor. Myslím si, že celou problematiku lépe a kvalitněji řeší návrh kolegy Janečka, rovněž člena výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, který spojuje výhody původního vládního návrhu i návrhu kolegy Štraita. Tzn., že diferenci mezi krátkodobou a dlouhodobou nemocností ponechává, ale odstraňuje tvrdost vůči nízkopříjmovým kategoriím obyvatelstva. Proto osobně se přimlouvám za návrh kolegy Janečka.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji. Poprosil bych paní kolegyni Fischerovou, připraví se kolega Jaroš.

Poslankyně Eva Fischerová: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, na mimořádné schůzi výboru pro sociální politiku a zdravotnictví za účasti ministra a zástupců ministerstva práce a sociálních věcí byly diskutovány některé varianty výše nemocenských dávek při pracovní neschopnosti. Největší podporu získala varianta určující dávku ve výši 67 procent vyměřovacího základu po celou dobu pracovní neschopnosti. O této variantě se zmínil pan společný zpravodaj.

V pořadí druhá varianta, k níž se členové výboru přiklonili, byla poněkud odlišná. Je zde rozdílná výše dávek v prvních třech kalendářních dnech pracovní neschopnosti a dnech dalších. Podávám proto v tomto smyslu pozměňovací návrh k článku l. § 17 odst. 2 projednávaného zákona o změnách v nemocenském a sociálním zabezpečení a některých pracovně právních předpisů. Pozměňovací návrh zní:

"Výše nemocenského za kalendářní den činí 68 procent denního vyměřovacího základu. Za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti činí však výše nemocenského 60 procent daného vyměřovacího základu." Děkuji.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím pana kolegu Jaroše, připraví se pan kolega Čerbák.

Poslanec Emil Jaroš: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové. Chci vystoupit pouze krátce a nechci víceméně nějak obtěžovat vaši pozornost. Mé vystoupení je víceméně zaměřeno na určitou moji zkušenost, kdy jsem působil, i když poměrně krátkou dobu, jeden rok jako závodní lékař. Je to též zaměřeno k výši dávek nemocenského.

Plně se přimlouvám za vládní návrh, který je obsažen v předloženém návrhu. Vycházím z toho, že i v minulosti byly vždy rozlišeny nižším procentuálním výměrem první tři dny nemocenského a další pokračování nemocenského. Je to určitá zkušenost z toho, že je určitá skupina lidí, kde se dá říci, že vyžadují pracovní neschopnost účelově. Lékař je pod určitým tlakem, kdy je podle své odolnosti buď nucen nebo není tak resistentní, ale přece jenom určí dva - tři dny nemocnosti, které se potom vykazují tímto nižším vyměřovacím základem.

Chci připomenout velice důležitou věc, a to je to, že stojíme před určitými systémovými změnami v příštím kalendářním roce. Tyto systémové změny pramení z toho, že je odděleno zdravotní pojištění od nemocenského pojištění, tudíž zdravotní pojišťovna není přímo závislá na délce pracovní neschopnosti.

Závodní lékař ani jiný praktický lékař nebude nucen k tomu, aby nějakým způsobem byl hodnocen, jakou má průměrnou pracovní neschopnost u svých pacientů, což bylo někdy mnohdy dříve vyžadováno. Tzn. jestliže lékař bude hodnocen podle počtu výkonů a podle velikosti své klientely, bude velice benevolentní k tomu, aby vyhověl svým pacientům i v jejich - dalo by se říci - adresných požadavcích na pracovní neschopnost. Já sám považuji 400 mil. v tabulce, která je uvedená ve vládním návrhu, za číslo imaginární, protože toto číslo může zrovna tak znamenat 600 mil. minus. Tzn. nemusí to být 400 mil., které se ušetří, ale může to být naopak 600 mil., které budou chybět, které se vydají navíc. Je to opravdu pouze odhad, který pramenil z minulých zkušeností.

Ale dostáváme se a budeme v nových podmínkách, a mějme to na zřeteli!

Vláda vynakládá ve státním rozpočtu 126 mld. na sociální politiku, globálně. Tzn., jestliže někde budeme přidávat, budeme někde ubírat. l to mějme na paměti!

Proto znovu opakuji: podporuji dosavadní návrh, tzn. vládní návrh, tzn. první tři dny 40 procent, další pracovní neschopnost 60 procent. Ten požadavek je i z toho, v čemž bych chtěl zde trochu oponovat panu kolegovi Štraitovi, že v tomto a minulém kalendářním roce se to vypočítávalo z čistého příjmu. Nyní jsou tyto dávky vypočítávány z hrubé mzdy a jsou vypláceny po kalendářní dny, nejenom v pracovních dnech. Tzn. v přepočtu by to dělalo u dávky, která byla maximálně zvýšena ze 180 na 190 korun, v reálu, kdyby se to převedlo do těchto podmínek, které platí v letošním roce, 214 korun. l toto je nutno podtrhnout. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji. Poprosím kolegu Čerbáka a připraví se poslední do rozpravy, kolega Soural.

Poslanec Miroslav Čerbák: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, budu mít jen tři krátké poznámky. Jednak bych chtěl upozornit, že všechny tři pozměňovací návrhy, které zde padly, v podstatě jsou ekonomicky shodné, co se státu týče: realizují 400 mil. korun čili tam není mezi nimi zásadní rozdíl.

A pak bych měl dvě poznámky k vystoupení kolegy Štraita. Jednak bych vrátil zpátky vaši pozornost na ony tabulky 3a a 3b, které skutečně na první pohled vypadají, že chudým bereme a bohatým dáváme. Jsou to tabulky možná trochu nešťastně sestavené, protože daly by se sestavit i jinak. V podstatě nemocný, který dostává nemocenské, až do výše 5 700 korun dostává stejnou procentuální částku 67 procent. Od 5 700 korun výše se to může zdát pro vyšší příjmové kategorie nespravedlivé, protože jejich procentuální účast se snižuje. Nemocný, který má hrubou měsíční mzdu 10 000 korun, dostane už jenom 38 procent. Čili 5 700 korun by mohl někdo pokládat za hranici nespravedlivosti, já ji pokládám za hranici sociální solidarity a za přijatelnou hranici sociální solidarity.

Ohledně těch tří dnů, kdy pan poslanec Štrait měl námitky, že zákonodárce předpokládá určitou špatnost u občanů, kteří budou účelově vymáhat krátkodobou a neoprávněnou pracovní neschopnost, bych chtěl připojit jednak, že se domnívám, že část občanů bude, ale že i část lékařů může postupovat účelově.

Až do letošního roku byl zaměstnavatelem všech lékařů stát, od příštího roku zaměstnavatelem všech lékařů bude jeho pacient, který ho bude svým způsobem platit. Lékař může také jednat účelově, může být "laskavý" a pacientovi vyhovět z důvodu osobního prospěchu. Nemusí být jen "špatnost" pacientů, ale i "špatnost" lékaře.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím kolegu Sourala.

Poslanec Jaroslav Soural: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, předkládám dva stručné doplňující návrhy.

V části l v článku 1 na str. 2 v bodu 35 navrhuji dosavadní text § 51 b) označit jako odst. 1 a doplnit odst. 2 tohoto znění:

"Vznikl-li dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, považuje se za dosavadní to zaměstnání, jehož výkon vedl ke vzniku nemoci z povolání."

V části II čl. 4 navrhuji doplnit nový bod č. 38 - a ostatní body přečíslovat - tohoto znění. (Je to na str. 25.)

V § 160 zákona č. 100/88 Sb. doplnit nový odst. 3 tohoto znění:

"Vláda České republiky stanoví nařízením rozsah pojistného na připojištění, který může organizace hradit jako součást nákladů činnosti."

Obě navrhovaná řešení dosud nejsou podle stávajících předpisů možná a z hlediska praktických důsledků je považuji za velice potřebné.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji. Do rozpravy se přihlásil pan kolega Štambera. Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Dalibor Štambera: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, krátce bych zareagoval na poznámku o tom, že výše nemocenského 40% v prvních třech dnech a zvýšení v dalších dnech při jisté nepoctivosti lékařů a pacientů může přinést úsporu. Obávám se toho, že pokud by se snad mělo postupovat jako v minulosti, doufám, že tomu tak nebude, může dojít k tomu, že lékaři nebudou psát neschopenky pro své známé pro 3 dny, ale na 5 a 6 dnů. Tím se celá výhoda tohoto opatření ruší.

Z toho důvodu se domnívám, že nivelizace na určitý kompromis 67% je přijatelná a bude i z administrativního hlediska snazší. Dávám to jako podnět ke zvážení.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Další přihlášky do rozpravy nemám, rozpravu končím. Táži se pana ministra, zda se chce na závěr vyjádřit.

Pan ministr požaduje na zpracování závěrečné zprávy přestávku.

Přerušujeme tedy tento bod na 30 minut. Kdo souhlasí s tím, abychom v tomto čase projednali další bod, a to zprávu o činnosti předsednictva ČNR za období od 23. 11. do 21. prosince?

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku! Je to jednoznačná většina. Děkuji za podporu.

Dalším bodem je

XXV.

Zpráva o činnosti předsednictva ČNR od 23.listopadu

1992 podle sněmovního tisku 186.

Paní poslankyně, páni poslanci, zpráva o činnosti předsednictva ČNR vám byla rozdána na lavici jako sněm. tisk 186. Dovolte mi, abych k této zprávě otevřel rozpravu.

Protože se nikdo do rozpravy nehlásí, rozpravu končím.

Vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych upozornil podle § 25 jednacího řádu, že bude přikročeno k hlasování.

Dovolte mi navrhnout usnesení:

"ČNR souhlasí se zprávou o činnosti předsednictva ČNR podle sněm. tisku 186."

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku! 91.

Kdo je proti? Nikdo.

Zdrželo se hlasování? 27.

Konstatuji, že tento návrh byl přijat.

Projednali jsme bod 22. dnešní schůze.

Prosím Kancelář, aby zajistila účast kolegy Frommera, abychom mohli pokračovat v přerušeném bodu týkajícím se usnesení.

XXIII.

Návrh poslance Alfreda Frommera na usnesení

České národní rady k odsouzení

antisemitismu a rasismu

Vážené kolegyně a kolegové, do lavic jste obdrželi návrh usnesení, které přednesl pan kolega Frommer. Dovolte, abych opět zahájil projednávání tohoto přerušeného bodu.

Do rozpravy se hlásí pan poslanec Štrait.

Poslanec Jaroslav Štrait: Vážené kolegyně a kolegové, nevím, zda jste měli v rukou zmíněný Týdeník Politika, který seznam, o kterém mluvil pan kolega, přináší na str. 2. Mohu vás ubezpečit zcela shodně s ním, že jde o dokument otřesný, který skutečně - jako historik to mohu posoudit - dával iniciaci v r. 1933 k pogromům.

Řadu dalších seznamů - aniž bych chtěl z toho dělat politikum, ale ona to politika je, jsou to věci společensky závažné - stejně nepěkných, urážlivých a skandálních, přináší i bulvární časopis Rudé krávo.

Patřím mezi lidi, kteří odmítají jakékoliv známkování rasové, politické, sociální. Rovněž proto žádám, aby generální prokuratura stejně kriticky posuzovala seznamy jiné, které doslova očerňují bez důkazu další skupiny lidí. Podotýkám, že jde o všechny seznamy, které porušují práva občanů na ochranu osobních dat. Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Pane kolego, poprosil bych, jestli byste nemohl předat písemně pozměňovací návrh panu kolegovi Frommerovi.

Poslanec Jaroslav Štrait: Dohodnu se s panem kolegou. Jde mi o to dát tam slova "politická nesnášenlivost", ale zatím jsem to během tak krátké doby nestihl zformulovat. Vzhledem k vystoupení před chvílí, kdy jsem byl zainteresován na zákonu o sociálním pojištění.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Pokud zde ale nezazní pozměňovací návrh, nemůžeme to projednávat. Souhlasíte s tím?

Poslanec Jaroslav Štrait: Souhlasím. V tom případě navrhuji - "Česká národní rada si je vědoma, že účinné neřešení klíčících jevů rasismu, antisemitismu a politické nesnášenlivosti může vést...".

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím kolegu Kryčera.

Poslanec Jan Kryčer: Pane předsedající, dámy a pánové, tento návrh usnesení má nepochybně jistý význam, který byl deklarován několika řečníky. Nicméně já se domnívám, že stylisticky je dost slabý. Nechci urazit kolegu Frommera, ale je tomu tak. Navíc se domnívám, že zde máme výbor pro právní ochranu a bezpečnost, který se, jak bylo naznačeno, touto problematikou zabýval. Tento text je pro mě zrovna tak nic neříkající jako mnoho textů, které tady byly schváleny již předtím.

Navrhoval bych, aby Česká národní rada pověřila zmíněný výbor pro právní ochranu a bezpečnost, aby na základě projednání tohoto návrhu usnesení navrhnul opatření zcela konkrétní, která se budou obracet k České národní radě, která je potom přijme směrem k vládě. Současně by návrh usnesení vyšel z tohoto výboru.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji. Paní kolegyně Röschová.

Poslankyně Anna Röschová: Pane místopředsedo, dámy a pánové, jsem daleka toho, abych si neuvědomovala, že skutečně určité antisemické nálady zde jsou především šířené týdeníkem či občasníkem Politika. Ale domnívám se, že tento návrh usnesení ani nekoresponduje s tím, co nám zde přednesl pan poslanec Frommer. Proto se velmi přimlouvám za návrh pana poslance Kryčera. Domnívám se, že by tento bod měl být přerušen, tato problematika by měla být přikázána výboru pro právní ochranu a bezpečnost, který se, jak nám sdělil pan poslanec Fejfar, již touto věcí zabýval. Měli bychom pověřit tento výbor, aby předložil návrh usnesení České národní radě a tímto se zabývat na našem zasedání buď 28. nebo 29. prosince, podle toho, jak bude schůze trvat, protože přece jen je to bez přípravy. Proč to navrhuji? Myslím si, že to, co jsme teď dostali, je tak naléhavé, že se domnívám, že když si to přečtou například v USA, budou žít v domnění, že jsou zde pogromy na židy a upalují se příslušníci jiných ras. Proto bych velmi prosila, aby se to uváženě projednalo výborem, který je k tomu kompetentní.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji. Dále se přihlásil pan kolega Vorlíček.

Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, připojuji se k určitým obavám, které tady řekla kolegyně Röschová. Pokud bychom ovšem tento dokument chtěli schválit, chtěl bych reagovat na výtku určité stylistické kostrbatosti. Navrhoval bych, pokud by měl být schválen, že by druhá věta mohla znít: "Česká národní rada si je vědoma, že málo účinné zásahy proti klíčícímu rasismu, antisemitismu a politické nesnášenlivosti mohou vést k těžkým společenským důsledkům."

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji. Pan kolega Šuman, připraví se kolega Gjurič.

Poslanec Vladimír Šuman: Dámy a pánové, považuji si toho, že náš výbor by měl být pověřen tímto úkolem, ale na druhé straně dávám ke zvážení ještě druhou variantu věci, a to, abychom z každého politického klubu určili někoho, kdo by se tím zabýval - vhodného stylistu. Toto není politická otázka, z hlediska názorů na věc tady zaznívají hlasy jednoznačně. Přitom nechci tvrdit, že ač je náš výbor koaličně složen, že jsou tam ti nejlepší z hlediska formulačních schopností. Proto jako další návrh předkládám složení ze všech klubů po jednom zástupci. Jinak podporuji to, co říkala paní doktorka Röschová, abychom se nesnažili proces uspěchat, aby to nemělo možné negativní důsledky, kdy by to bylo vnímáno jinak, než jak to sami vnímáme.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Předpokládám, že paní kolegyně souhlasí s tím, abych o jejím návrhu nechal hlasovat po ukončení rozpravy. /Ano./

Poslanec Andrej Gjurič: Jak je vidět, začíná celá věc mít výrazně širší aspekt, než byla původně míněna. Já si myslím, že jsou v podstatě dvě varianty. Pokud by zůstalo skutečně u té bezprostřední reakce na antisemitismus, (kterou taky chápu, protože ta je jednak nejvýraznější a jednak se děje skutečně řada věcí, není to jen soud s Politikou), pak si myslím, že bychom to mohli přijmout dnes. Opakuji, pokud to bude skutečně bezprostřední reakce na antisemitistické nálady ve veřejnosti. Jakmile to ovšem dostane širší dimenzi, tj. rasovou, pak samozřejmě souhlasím s tím, co už tady řekli dva kolegové přede mnou, protože rasismus má dokonce ještě širší kontext než jen rasový - je to vlastně nesnášenlivost ke všemu, co je zvláštní, jiné a odlišné.

Já jsem k pultu přistoupil proto, abych uvedl třetí alternativu. Domnívám se, že by zpracování tohoto textu mělo být kromě branně bezpečnostnímu výboru přikázáno ještě výboru petičnímu, pro lidská práva a národnosti. Čili jsou tady vlastně tři alternativy: přerušit a přikázat jednomu výboru, přerušit a přikázat dvěma výborům, přičemž můj návrh je přidat to výboru pro lidská práva a národnosti. Event. je zde návrh kolegy Šumana vytvořit transverzálně nějakou skupinu. Děkuji.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím paní kolegyni Janů, připraví se kolega Mandelík.

Poslankyně Ivana Janů: Pane místopředsedo, dámy a pánové, domnívám se, že návrh usnesení, jak byl v této formě nám předložené koncipován, je trochu jednostranný. My vlastně říkáme tím, že se obracíme na vládu, že vláda dosud v této věci nepostupuje tak, jak by měla. Nevím, jestli je to možné tímto způsobem říci. Nevíme - zatím jsme si od vlády nenechali předložit reference. Nicméně já se přimlouvám za to, abychom reagovali, ale myslím si, že by naše usnesení nebo deklarace nebo provolání podle toho, jak to nazveme, mělo být obráceno k občanům, do veřejnosti. Třetí odstavec by měl začínat asi tak, že Česká národní rada se proto obrací na všechny slušné lidi, aby svými rozhodnými občanskými postoji těmto tendencím čelili. Myslím, že žádná vláda ani my dalšími a dalšími deklaracemi to nemůžeme zastavit. Ale každý člověk, když ho vyzveme, tam, kde je, se proti tomu může a musí účinně obracet. A myslím si, že k tomu bychom měli vyzvat. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Prosím kolegu Mandelíka. Prosím kolegu Špačka. S faktickou poznámkou pan poslanec Pavela.

Poslanec Josef Pavela: Pane předsedající, dámy a pánové, mám jen faktickou poznámku. Pokud bude tento bod přerušen, pak samozřejmě se za petiční výbor, pro lidská práva a národnosti k tomuto úkolu hlásím.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji, prosím o slovo kolegu Špačka, připraví se kolega Wagner.

Poslanec Radim Špaček: Pane předsedající, dámy a pánové, zcela podporuji všechny návrhy na přerušení, ale pro případ, že by k tomu nedošlo, prosím o drobnou stylistickou úpravu. V poslední větě chci udělat tuto změnu: Nezačínala by spojkou "a", spojka "i" by byla nahrazena písmenkem "a". Toto navrhuji panu předkladateli.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji, prosím pana kolegu Wagnera.

Poslanec Jozef Wagner: Pane předsedající, dámy a pánové, nechci dělat advokáta vládě, ani to od mě myslím nečeká. Domnívám se ale, že bychom v této chvíli advokáta dělat měli. Domnívám se, že vláda nemá v ruce všechny instrumenty, které potřebuje k tomu, aby mohla postupovat tak, aby její postup dosáhl požadovaného cíle. Brání jí v tom zejména skutečnost, že právní řád, zejména pokud jde o trestní právo a tiskový zákon, nevytváří patřičné podmínky pro příslušné represívní akce. A v této chvíli se domnívám, stát musí mít možnost dostatečně represívně postupovat vůči těm, kteří se chovají tak, že narušují normální život ve státě.

Proto bych doporučoval, abychom teď neformálně požádali vládu, aby připravila příslušné novely a aby event. projevili iniciativu v příslušných výborech, nebo, budeme-li to považovat za rozumné, učinit toto předmětem jisté části příslušného usnesení.

Protože toto navrhuji, myslím si, že je rozumné, abychom bod opět přerušili, projednali ve výborech a zabývali se jím tak, aby výsledek jednání mohl být úspěšný. Děkuji za pozornost.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP