Česká národní rada 1992 – 1992

Přítomni:

Předseda ČNR M. Uhde, místopředsedové ČNR J. Vlach, J. Kasal, K. Ledvinka, P. Tollner a 182 poslanců.

Za vládu České republiky: místopředseda vlády J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, ministr životního prostředí F. Benda, ministr vlády S. Bělehrádek, ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj K. Dyba, ministr kultury J. Kabát, ministr zdravotnictví P. Lom, ministr státní kontroly l. Němec, ministr spravedlnosti J. Novák, ministr školství, mládeže a tělovýchovy P. Piťha, ministr vnitra J. Ruml, ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci J. Skalický, ministr práce a sociálních věcí J. Vodička, ministr zahraničních vztahů J. Zieleniec, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu P. Hussar.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Vážené poslankyně, vážení poslanci, zahajuji přerušené jednání 4. schůze České národní rady a všechny vás srdečně vítám. Dosud jsme projednali pět bodů schváleného pořadu, jeden bod - návrh tzv. kompetenčního zákona - jsme přerušili ukončením rozpravy s tím, že v jeho projednávání budeme pokračovat závěrečnými slovy zástupce navrhovatele a zpravodaje a hlasováním dnes od 13. hodin.

Na závěr včerejšího dne jsme se rozhodli sejít se a projednat nejdříve ty body, u nichž není nezbytně nutná účast vlády České republiky. Konkrétně jde tedy o návrh na změnu usnesení České národní rady č. 361 z 18. února 1992 ke stanovení platu řediteli Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a zprávu o činnosti předsednictva České národní rady.

Má někdo nějaké připomínky k tomu, abychom pokračovali v našem jednání takto naznačeným způsobem? (Nikdo se nehlásil). Jestliže tomu tak není, budeme pokračovat bodem

Návrh výboru pro sociální politiku a zdravotnictví na usnesení ČNR vám byl rozdán. Prosím nyní předsedu výboru pro sociální politiku a zdravotnictví pana poslance Martina Syku o odůvodnění návrhu na změnu usnesení České národní rady.

Poslanec Martin Syka: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Máte ve svých lavicích před sebou návrh usnesení, který projednal výbor pro sociální politiku a zdravotnictví a rozpočtový výbor ČNR. V původním usnesení České národní rady č. 361 z 18. února 1992 dle zákona Česká národní rada stanovila plat řediteli Všeobecné zdravotní pojišťovny s tím, že v pozdější době opět dle zákona by měla tuto funkci převzít správní rada.

Bohužel, z důvodu absence hospodářské komory, která by měla delegovat členy správní rady, tato správní rada není funkční doposud. Byli jsme postaveni před otázku jistým způsobem upravit plat řediteli všeobecné zdravotní pojišťovny tak, aby v podstatě koreoval s platy jemu odpovídajících ředitelů a vedoucích podobných institucí.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo určitý podklad, ze kterého jsme vycházeli při našem rozhodování a výbor pro sociální politiku a zdravotnictví s přihlédnutím ke všem okolnostem se dohodl a navrhl stanovit v současné době plat řediteli Všeobecné zdravotní pojišťovny ve výši 20 000 Kčs měsíčně. Rozpočtový výbor na svém následujícím jednání též tento návrh projednal a ve svém usnesení schválil.

Jsem si vědom toho, že toto opatření a toto usnesení není systémové, nezapadá do celkové koncepce tak, jak bychom si přáli a jak jsem předeslal, když jsme v únoru předpokládali, že těmito okolnostmi a záležitostmi se bude zabývat správní rada pojišťovny. Bohužel, to se zatím nemohlo stát a proto jsme volili tuto alternativu a jménem výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, potažmo rozpočtového výboru, doporučuji vám, poslancům České národní rady, toto usnesení přijmout.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu předsedovi výboru, poslanci Sykovi a zahajuji rozpravu k tomuto bodu programu. Dosud se nikdo písemně nepřihlásil. Hlásí se někdo do rozpravy? (Nikdo se nehlásil). Jestliže tomu tak není, rozpravu uzavírám. V tomto okamžiku zřejmě se nebude chtít pan předseda vyjádřit.

Přistoupíme tedy k projednání předloženého návrhu usnesení České národní rady. Kdo souhlasí s předloženým návrhem výboru pro sociální politiku a zdravotnictví na usnesení České národní rady, ať zvedne ruku. (hlasuje se). 102.

Kdo je proti? (Nikdo).

Konstatuji, že tento návrh byl přijat. O slovo se ještě hlásí pan poslanec Syka.

Poslanec Martin Syka: Jménem výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, vám všem děkuji a věřím, že podobnými usneseními se v budoucnu už nebudeme nuceni zabývat.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Sykovi, tak se nám podařilo projednat bod programu, který byl v původním programu označen jako bod 10. Dalším bodem našeho jednání bude

Zprávu o činnosti předsednictva jste obdrželi jako sněmovní tisk 44. Nyní otevírám rozpravu k předložené zprávě o činnosti. Jako první se písemně přihlásil pan poslanec Jan Navrátil, kterému předávám slovo.

Poslanec Jan Navrátil: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, poslanci, v předloženém tisku 44 - Zpráva o činnosti ČNR za dobu od 26. srpna do 22. září 1992 je v příloze usnesení č. 7 z komise předsednictva ČNR pro přípravu ústavy České republiky. Je to v podstatě jediná zmínka o činnosti této komise, kterou předsednictvo zřídilo podle mého názoru k tomu, aby připravila návrh ústavy České republiky. Vzhledem k tomu, že ať už různými kanály v tisku nebo i případně dalších sdělovacích prostředků, podle mého názoru dochází k určitému zkreslení, pokud jde o postavení této komise. Navrhuji, aby Česká národní rada přijala toto usnesení:

Česká národní rada ukládá komisi předsednictva ČNR pro přípravu ústavy České republiky předložit návrh ústavy České republiky.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Navrátilovi, poznačil jsem si tento návrh, termín tam nebyl uveden. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Písemné přihlášky nemám. Jestliže se nikdo do rozpravy nehlásí, rozpravu končím.

Padl zde návrh na usnesení České národní rady, o kterém bychom měli rozhodnout hlasováním ještě před tím, než přijmeme usnesení k celému bodu. Zopakuji návrh na usnesení pana poslance Jana Navrátila. Prosím, aby bylo kontrolováno zda jsem si poznamenal správně.

Česká národní rady ukládá komisi předsednictva ČNR pro přípravu ústavy České republiky předložit návrh ústavy České republiky.

Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne ruku. 50. Děkuji.

Kdo je proti? 57. Děkuji.

Tento návrh nebyl přijat.

K právě projednávanému bodu navrhuji přijmout toto usnesení:

Česká národní rada souhlasí se zprávou o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 26. srpna do 22. září 1992 podle sněmovního tisku 44.

Kdo souhlasí s tímto usnesením, ať zvedne ruku. 85. Děkuji.

Kdo je proti? 4. Děkuji.

Kdo se zdržel hlasování? 66. Děkuji.

Konstatuji, že návrh usnesení byl přijat. Tím jsme vyčerpali program dnešního dopoledního jednání. Ve smyslu našeho včerejšího rozhodnutí budeme pokračovat v projednávání bodu původně označeného jako bod 5. ve 13.00 hodin. Děkuji vám a přerušuji schůzi do 13.00 hodin. (Schůze přerušena v 10.57 hod. do 13.00 hod.)

(Přerušená schůze opět zahájena ve 13.00 hod.)

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, prosím, abyste zaujali svá místa, abychom mohli zahájit přerušené jednání. Co nejsrdečněji zvu také kolegy a kolegyně, kteří jsou v předsálí, aby se dostavili do jednací síně.

Budeme tedy pokračovat v přerušeném jednání k bodu Vládní návrh zákona ČNR o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy ČR. Týká se to sněmovních tisků 23 a 41.

Včera jsme jednání přerušili ukončením rozpravy. Nyní vyslechneme závěrečná slova. Nejdříve tedy dávám slovo místopředsedovi vlády ČR panu Janu Kalvodovi. - S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Vyvadil, prosím - promiňte pane místopředsedo.

Poslanec Jiří Vyvadil: Drazí kolegové, drahé kolegyně, toto téma je natolik závažné, že jménem klubu LSU - jako nezávislý poslanec - podávám návrh na obnovení rozpravy k tomuto bodu programu, neboť je zapotřebí přednést ještě určité připomínky tak, aby pan místopředseda mohl kvalitně na ně reagovat. Je to procedurální návrh, prosím, aby o něm bylo hlasováno.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji, slyšeli jste návrh, o kterém je třeba hlasovat bez rozpravy.

Kdo je tedy pro znovu otevření rozpravy k tomuto bodu, ať zvedne ruku! - 64, děkuji.

Kdo je proti? - 48.

Tento návrh nebyl přijat.

(Poznámky z řad Levého bloku žádající dokončení hlasování.)

Prosím, někteří poslanci mají pocit, že nás není více než 128. Proto se tedy ptám, kdo se zdržel hlasování nechť zvedne ruku! - 46.

Tento návrh byl tedy poměrem hlasů 64 ku 94 zamítnut.

Nyní už bych mohl dát - snad definitivně - slovo panu místopředsedovi Kalvodovi. Prosím.

Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Vážený pane místopředsedo, vážená Česká národní rado, nyní podle jednacího řádu se má vyjádřit předkladatel. Vzhledem k povaze připomínek a návrhů změn, které odezněly v rozpravě, navrhuji, aby předkladatel mluvil v té podobě, že se především vyjádří příslušně dotčený - myslím tím povahu těch návrhů - resortní ministr s tím, že bych jej později doplnil, pokud s tím souhlasíte.

Já bych nyní tedy požádal o to, aby se k převážné většině těchto připomínek mohl za vládu vyjádřit rovněž pan ministr Dyba.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Ano, děkuji, je to v souladu se zákonem o jednacím řádu, dávám tedy slovo panu ministru Dybovi.

Ministr hospodářství ČR Karel Dyba: Vážený pane místopředsedo, vážená sněmovno, ve svém vyjádření budu velmi stručný.

Za prvé bych to rád uvedl takovou širší poznámkou. Především připomínám vládní prohlášení, ve kterém bylo řečeno, že vláda cítí potřebu upravit si jistým způsobem kompetence, aby mohla zvládnout náročný úkol vládnutí chcete-li - to je základem úvah, které jsou založeny do změn v kompetenčním zákoně.

Za druhé - co je podstatné je to, že jde o koaliční vládu. To myslím, že není třeba skrývat, to všichni víte, a že v rámci této koaliční vlády, pracovní vytížení ministrů, to zná především sama vláda a z tohoto hlediska také přistupovala k úpravě těchto kompetencí. Čili nejen ty věcné záležitosti o kterých byla řeč, ale i ty vnitřní věci vlády se promítají nutně do tohoto kompetenčního zákona. A já vás prosím, abyste toto při hlasování brali v úvahu.

Vláda mnohokrát se touto otázkou zabývala a hledala velmi vyvážené řešení těchto otázek. Myslím, že jednotně se pak shodla nad tím, co je vám předloženo.

A teď k některým jednotlivým otázkám. Především pánové poslanci Hirš a Dobal tady přednesli některé otázky týkající se přenosu části kompetence za učňovské školství na ministerstvo hospodářství. Zde nejde o žádnou tajemnou činnost. Jde pouze o to, aby - tak jak nám to minulá zkušenost a zejména mně za poslední dva roky ukázala - za profesní výchovu učňů, přípravu na povolání od začátku byla spoluzodpovědná a především zodpovědná hospodářská sféra. Proto určitý přesun kompetence za profesní přípravu učňů na ministerstvo hospodářství. Samozřejmě že všeobecná příprava zůstává na ministerstvu školství. Nejsou s tím spojeny žádné majetkové úniky nebo něco podobného. Toto všechno je v dohodě s panem ministrem Piťhou; jestliže se např. uvolní nějaké učňovské středisko a bude ho potřebovat školství, toto středisko určitě nebude přednostně privatizováno a dostane ho školství. Toto už probíhá. To je k otázce učňovského školství. Toto je zatím ta hlavní myšlenka. Nechci jít do detailů, na všechny bych mohl odpovídat, ale to bychom tady byli dlouho.

Druhý spornější moment, který se zde objevoval, byla otázka přesunu územního plánování a stavebního řádu z ministerstva životního prostředí na ministerstvo hospodářství. Zase bych mohl dlouze citovat celou řadu argumentů pro, ale také proti. Musím říci, že veřejnost, které se to především týká, profesionálové v této oblasti pracující jsou rozděleni. To není třeba skrývat, zda je to více kompetence nebo činnost hospodářská či "životně prostřeďová", mám-li použít tohoto výrazu. Myslím si, že dané zákony, které zde byly citovány na podporu tohoto či onoho řešení, jsou pro nás velice důležitou mírou. Mohl bych z nich klidně odcitovat ty pasáže, které nasvědčují třeba jinému řešení než pánové poslanci, kteří argumentovali proti návrhu vlády, ale to nechci dělat. Já zcela otevřeně říkám, že vláda velice zvažovala všechna pro a proti. Znala všechny argumenty, které zde zazněly. Pan ministr Benda je tam přednášel. Z hlediska toho, co jsem říkal na počátku, dospěla k názoru, že zájmy všech, kteří mají s územím co dělat, budou touto cestou zajištěny a zároveň to usnadní velice dobře fungování vlády. Není to tak, jak tady často zaznělo, že bude pokračovat devastace životního prostředí proto, že bude nadvláda ekonomiky nad životním prostředím tímto způsobem zajištěna. Já prosím, aby tyto argumenty zde nebyly používány. Protože v minulosti v žádném případě těch uplynulých 40 letech neexistovala žádná nadvláda ekonomiky nad životním prostředím. Tady jsme měli především neekonomiku. To je klíčová myšlenka. Ta zničila to životní prostředí, tak jak ho znáte. Nejde v žádném případě - a já bych prosil, aby mi toto nebylo implantováno - o to, že tímto řešením budou zástavním způsobem zpochybněny zájmy životního prostředí. Jde o vyvážené řešení, které ministerstvo hospodářství, zbavené zakladatelských kompetencí, protože ty - jak víte - se přesouvají jinam, bude umět velice dobře zajistit.

Dále tady byla otázka týkající se vědy a technologií. Myslím, že tady došlo ke zbytečnému nedorozumění. Jde o to, že na ministerstvu hospodářství se provádí činnost, kterou lze nazvat transferem technologií. Kdybychom určitou zodpovědnost za rozvoj - a já podotýkám za rozvoj - techniky a technologií v ekonomice neponechali na ministerstvu hospodářství, dopustíme se velké chyby.

To bychom zrušili řadu rozumných programů, které ve prospěch ekonomiky jsou tam prováděny. Toto je podle mého názoru je zbytečné nedorozumění.

Jinak některé z návrhů, které zde zazněly, například na změnu názvu, myslím, že jsou pro vládu přijatelné - jde o změnu názvu ministerstva hospodářství, dopravy a spojů na název ministerstvo hospodářství. To je rozumný, přijatelný návrh. Také některá legislativní vylepšení jsou přijatelná.

Myslím, že to jsou i hlavní momenty, ke kterým jsem chtěl hovořit. Byly tam ještě další menší připomínky, nedoporučoval bych jejich přijetí, protože by to velmi zkomplikovalo současnou situaci, například přesun majetku bývalého SSM a jeho řešení z ministerstva hospodářství na ministerstvo školství, což nemá bezprostřední souvislost s tímto zákonem a nedoporučuji v této souvislosti tyto otázky řešit. Pokud se jindy k tomu Česká národní rada vrátí, měla by si vyžádat zprávu o této otázce, jak toto pokračuje a potom zodpovědně rozhodnout o řešení. Je to určitě možné, když se k němu rozhodne Česká národní rada, ale ne v této souvislosti, nedoporučoval bych to za dobré.

Proti ostatním připomínkám, zazněly v diskusi i dobré argumenty - já to nechávám na zvážení váš všech. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Dybovi a předávám nyní slovo panu místopředsedovi vlády Kalvodovi.

Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená sněmovno, považoval jsem za potřebné, aby šéf resortu, kterého se převážná většina změn dotýká, reagoval sám, čímž jsem se vystavil určitému riziku, že budu dublovat jeho projev, ale pokusím se tak neučinit.

Dodám jen k některým věcným výhradám či pozměňovacím návrhům, které zde zazněly, co zde ještě řečeno nebylo. Vidím zde pět zásadních okruhů, které byly předmětem návrhů. Jedním z těchto okruhů je otázka učňovského školství, kterou se pan ministr Dyba rovněž zabýval. Chtěl bych sdělit, že podstatná část výhrad k přesunu této kompetence spočívala v obavách, že učňovské školství dosti již zkoušené v minulosti, bude převedeno pod ekonomický resort a tím bude strádat dál, dokonce tento resort bude působit k privatizaci podstatné části učňovských zařízení a majetku tohoto zařízení či se jinak pokoušet omezit rozsah učňovské výuky.

Konstatuji zde, že přesunem této kompetence nedochází ke změně zřizovatelů učňovských zařízení. To je základní bariéra legislativní k této obavě. Dále tím není určeno ustanovení § 10 odst. 4 školského zákona, který říká, že jak ke zrušení tak zúžení nebo změně rozsahu učňovského zařízení a k omezení činnosti je třeba souhlasu ministerstva školství.

Další a pozitivní argumentace ve prospěch vládou navrhované změny a přesunu kompetencí spočívá v tom, že podle názoru vlády, řekl bych téměř až katastrofický pád učňovského školství, byl v minulé době do jisté míry spojen se systémovou změnou, směřující k vytváření tržní ekonomiky. Abych se o tom nešířil, znamená to přesvědčení, že jenom spojení učňovského školství, a to užší spojení s podniky, s celou ekonomickou sférou, může vytvořit potřebné hmotné předpoklady pro to, aby učňovské školství mohlo účinně fungovat.

Jsou samozřejmě možná různá variantní řešení. Vláda zvolila tuto variantu a vznáší argumenty pro ni. Jsou samozřejmě i argumenty, které svědčí proti ní, ale je na vás, abyste tuto otázku zvážili.

Pokud jde o problém vědy a technologií, zde bych se o tom nešířil a odkázal bych na to, co zde před chvílí sdělil podle mého názoru možná pozdě, protože to bylo vysvětlující stanovisko, které mohlo leckterá nedorozumění odstranit - pan ministr Dyba.

Územní plánování a stavební řízení - další velký okruh problémů, který je terčem návrhů změn. Jednu extrémní obavu, že vynětí této působnosti ve státní správě z ministerstva životního prostředí znamená jakési snížení efektivity celého systému ekologie v této zemi, já osobně nesdílím.

Přes argument, že základním účelem územního plánování je v podstatě ochrana ekologických zájmů - to parafrázuji, to necituji - přesto se domnívám, že ještě více možná souvisí územní plánování, tzn. stavební řízení, s realizací regionální politiky, která je právě předmětem řízení resortu, v jehož prospěch navrhuje vláda přesun této kompetence.

Domnívám se, že se přeceňuje význam oslabení ministerstva životního prostředí či ekologie vůbec s tím, že většinu působností jak teď, tak zejména do budoucna by měly vykonávat obce. Konkrétně myslím v souvislosti se stavebním řízením o povolení stavby či stavební úpravy atd.

Učiním stručnou poznámku ke společné zprávě, která navrhuje, aby z působnosti ústředních orgánů státní správy byla vyňata tato působnost vyjádřená slovy "s výjimkou správy kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání". Rovněž znám důvody, které vedly navrhovatele pro návrh této úpravy. Domnívám se, že navrhovaná úprava není adekvátní motivům, které vedly navrhovatele - a jsou mimořádně skutečné a reálné - k tomu, aby tuto působnost ústředních orgánů státní správy, tedy ministerstva, chtěli vyhradit podle mých informací Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Nevím, zda navrhovatelé zvážili - a navrhuji, aby tak učinili teď - situaci nebo skutečnost, k níž by se touto zákonodárnou úpravou i když není zcela zřetelná, ale nepochybně přece jen dospělo. Oddělení úzkého, ale přece jen komplexního úseku státní správy orgánu státní správy, který ji snad ani v dnešní podobě nemůže vykonávat - to znamená, je to státní správa včetně rozhodování o správním řízení, rozhodování o rozkladech ve správním řízení a všechny ostatní včetně kontrolních a sankčních působností. Nevím, jestli to bylo zamýšleno, podle mého názoru to k tomu však směřuje.

Vlastně poslední výhrada se týkala dvou pánů poslanců - pana poslance Hirše a pana poslance Payna. Měly společné to, že se týkaly té části vládního návrhu, která se zabývá zřízením uzlu pro legislativu a veřejnou správu. Dovolím si tedy stručně se o nich vyjádřit společně.

Jak jsem již zjistil v dnešním tisku, zdá se, že se očekává má ohnivá polemika s panem poslancem Paynem. Pokud dovolíte, odpustím si ji a odpustím si i odměnu, které se mu dostalo v podobě potlesku ctihodné levice a pokusím se přispět o něco více než on ke kultivaci koaličního, tedy parlamentního prostředí.

(potlesk)

Nebudu se tedy zabývat emotivní částí jeho projevu, která tvoří asi 80% celého jeho projevu, a nebudu se zabývat ani některými jeho odvážnými právními tvrzeními jako třeba tím, že vláda je nadána právní subjektivitou, nebo že má právní, nikoli ústavní odpovědnost.

Pan poslanec Payne vznesl dotaz: "Transformace našeho právního řádu, jak vysvítá z naší zahraničně politické orientace, by měla směřovat k přiblížení k normám Evropského společenství. Mně na základě tohoto zákona není jasné, který ministr bude odpovídat za tuto činnost, který ministr bude odpovídat za to, že každá právní změna v našem právním řádu bude směřovat směrem k legislativě Evropských společenství, což si z hlediska naší zahraniční orientace nepochybně přejeme." To je zcela důvodná, věcná a vážná otázka, protože vás ujišťuji - a možná s malou nadsázkou - že zákonodárství minulého volebního období, za něž jsme my někteří také spoluodpovědni, bylo skoro v každém punktu v rozporu s tímto požadavkem. Není to vůbec lehký úkol a nebude plněn hned bezezbytku - což říkám rovnou - ani touto vládou. Hned a bezezbytku. Ale přece jen bych - pokud to není pouze formulační nebo sémantická záležitost - řekl, že si nevysvětluji jako ctižádost směřovat směrem k legislativě Evropských společenství. Podle mého názoru je poctivé, když řeknu, že považuji za dostatečný cíl produkovat legislativu, která bude alespoň principiálně slučitelná s tímto zákonodárstvím.

Ale k té otázce. Samozřejmě, že tuto odpovědnost - politickou i ústavní - vůči České národní radě ponese ten člen vlády, který je pověřen koordinací legislativy. Tedy v tomto případě zmíněný místopředseda, když - pokud dovolíte - nebudu používat podle pana kolegy Payna "úřad pana Kalvody" nebo "tajemný úřad pana Kalvody". Prostě omezím se na to, že je to místopředseda, kterého návrh zákona situuje jako odpovědného za tuto část legislativy. Tedy ano, tento místopředseda to má být, odpovídá.

Další dotaz - je-li to dotaz, asi ano - je, kdo bude koordinovat zahraniční pomoc v oblasti veřejné správy. I když to vlastně dotaz není, abych byl poctivý. Pan poslanec Payne konstatuje, že v důvodové zprávě se uvádí, že právě navrhovaný úřad má být tím, kdo koordinuje zahraniční pomoc v oblasti veřejné správy.

Nejprve dovolte, abych velmi stručně dvěma větami řekl, proč cítíme naléhavost i této činnosti. Není tam kompetence, protože to kompetence není. Po dva roky byli dva úředníci na Úřadu federální vlády, kteří byli - zdá se - ověřeni touto činností, tedy koordinací zahraniční pomoci v úseku veřejné správy, a neudělali vůbec nic a nebyli v kontaktu vůbec s nikým. Dopisy, které dostávali například od OECB na konto projektu Sigma nebo jiných projektů, prostě zakládali. V současné době podle našeho názoru nemůže vykonávat tuto činnost ani ministerstvo pro zahraniční vztahy, jak to navrhuje pan poslanec Payne, ale je-li vláda, která vidí jako svůj problém vnést systematiku a koncepci do legislativy, i do prací na veřejné správě, musí to být samozřejmě i odpovědnost toho, kdo odpovídá za legislativu a koncepci veřejné správy a v první řadě vládní koncepci s tím, že samozřejmě každý poslanec či poslanecký klub může vytvářet svoji vlastní koncepci a legitimně ji prosadit, takže by to měl být ten člen vlády, který by měl odpovídat i za koordinaci zahraniční pomoci v oblasti veřejné správy.

Dovolte mi, abych touto věcnou poznámkou, respektive odpovědí na poslední dotaz z projevu pana poslance Payna skončil a požádal o odpovědné posouzení vládního návrhu. Děkuji.