(17.50 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Prosím kolegyně a kolegy, kteří nemají v úmyslu sledovat projednávání tohoto bodu, aby opustili jednací sál nebo se alespoň výraznou měrou zklidnili a umožnili panu poslanci vystoupit.
Poslanec Jaroslav Štrait: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, podle posledních údajů Ministerstva práce a sociálních věcí dosáhla evidovaná nezaměstnanost 424 tisíc osob a další desetitisíce hledají místo mimo úřady práce a jsou na sociální podpoře. Koncem roku má evidovaná nezaměstnanost dosáhnout 520 tisíc lidí.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Poprosil bych, kolegyně a kolegové, abyste vytvořili v jednací síni takové prostředí, které by umožnilo v tomto jednacím sále důstojně pracovat.
Poslanec Jaroslav Štrait: Děkuji. V roce 2001 prognózuje ministerstvo 730 tisíc, což bude zhruba o 100 tisíc více, než je historické maximum z velké hospodářské krize ve 30. letech.
Poslanecký návrh novely zákoníku práce navrhuje řešit nezaměstnanost zkracováním pracovní doby. Nejde o nic nového, to už se stalo v historii několikrát. Takové radikální ustanovení pracovní doby na 8 hodin bylo v roce 1918, k dílčí úpravě došlo v polovině 60. let. Touto formou je řešena nezaměstnanost v řadě zemí Evropské unie.
Vláda ve svém stanovisku poslanecký návrh nedoporučuje. Jde zřejmě o reakci na předloženou konkurenční variantu Národnímu plánu zaměstnanosti, který byl dlouho zpracováván a nedávno schválen. Národní plán zaměstnanosti předpokládá řešit nezaměstnanost zkracováním pracovní doby samozřejmě také, ale na rozdíl od poslanecké iniciativy bez zachování mzdy. Předpokládají se flexibilnější formy pracovní doby, zkracování pracovních úvazků, větší volnost zaměstnavatelů sjednávat výši přesčasových příplatků, příplatků za práci v noci atd. Zkrátka jde o představy ortodoxních národohospodářů o globálním pracovním trhu jako prostředku dalšího stlačování mezd, které lze do jisté míry akceptovat. V diskusi bych se k tomu ještě vyjádřil.
S touto koncepci ovšem poslanecký klub KSČM nemůže souhlasit. Mzdové náklady v České republice jsou asi třikrát nižší než v Německu, cenová hladina dosahuje asi 43 % průměru Evropské unie. Nepřiměřenému cenovému skoku po vstupu České republiky do Evropské unie může zabránit pouze postupné vyrovnávání mezd, samozřejmě že na základě růstu produktivity práce. Poslanecká iniciativa růst produktivity práce významně podněcuje, navíc bez dalšího omezování koupěschopnosti populace jako jedné z hlavních podmínek nastartování ekonomického růstu.
Na základě těchto faktů odmítáme spekulace o ekonomické nerealizovatelnosti tohoto projektu. Projekt ve svém celku je schopen zachovat zhruba 700 tisíc pracovních míst v příštích šesti letech. Stojí za to o věci se nezaujatě a kvalifikovaně bavit.
Pokud jde o vyjádření vlády - mělo čtyři body - řekl bych asi to, že poslanecký návrh si neklade za cíl komplexně řešit úpravu pracovní doby, jak naznačuje ministerský návrh novely zákoníku práce a dalších příslušných zákonů, který už je uveden na internetu a bude se o něm ještě diskutovat. Poslanecká iniciativa pouze navrhuje zkracovat zákonnou pracovní dobu o 15 minut denně při zachování mzdy po dobu šesti let jako významný nástroj řešení nezaměstnanosti. O tuto formu by měl být Národní plán zaměstnanosti doplněn. Zdůrazňuji, že jde v podstatě o jediný návrh, který je konkrétní. Pokud by přišla vláda s jinými konkrétními návrhy řešení nezaměstnanosti, budeme první, kteří s tím budou souhlasit a podobné návrhy podporovat. Bohužel, to se nestalo. Národní plán zaměstnanosti je pouze soubor určitých méně konkrétních a nekonkrétních doporučení.
Mohl bych se vyjadřovat podrobně k dalším bodům vládního stanoviska, ale není to v této fázi podstatné. Přiznávám se, že stanovisko vlády pod č. 1311 jsem pokládal, když jsem ho poprvé viděl, za první část a usilovně jsem hledal na výboru jeho pokračování. Bylo to bohužel stanovisko celé. Tím chci říci, že to je velice kusý dokument.
Tím bych pokládal návrh za představený.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Štraitovi. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní kolegyně Alena Páralová. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, předkládaný poslanecký návrh zákona se zabývá délkou pracovní doby a obsahuje dvě novely, a to novelu zákoníku práce a novelu zákona o zaměstnanosti. Maximální délka pracovní doby v České republice je v současné době nastavena na 43 hodin týdně. Předkládaná novela zákoníku práce navrhuje postupné zkracování pracovní doby, a to každoročně o 15 minut denně, tj. o hodinu a čtvrt týdně až do roku 2005, kdy se zastaví na 35 hodinách týdně.
Novela zákona o zaměstnanosti má kompenzovat zaměstnavatelům zkracování pracovní doby státním příspěvkem vypláceným v letech 2001 - 2006. Navrhovaná novela ponechává rozhodnutí o podmínkách a postupu poskytování příspěvku včetně jeho výše na Ministerstvu práce a sociálních věcí. V důvodové zprávě však najdeme návod pro ministerstvo, z něhož vyplývá, že náklady na státní příspěvek by měly činit 13,2 miliardy v roce 2000 a dále by postupně rostly až na 18 miliard v roce 2005, což by včetně nákladů na distribuci k zaměstnavatelům a kontrolu znamenalo 276 korun na zaměstnance a měsíc.
Vláda návrh projednala na své schůzi dne 17. března 1999 a vyjádřila s ním nesouhlas, a to zejména z těchto důvodů:
1. Předložený návrh obsahuje řešení, které je dílčí a nesystémové. V současné době vláda připravuje návrh novely zákoníku práce, kde bude mj. obsažen též návrh komplexní úpravy pracovní doby.
2. Předložený návrh zcela opomíjí diferenciaci pracovní doby podle pracovních režimů, tj. pracovní doby v dvousměnných, třísměnných a nepřetržitých pracovních režimech. Zaměstnanci pracující ve směnných pracovních režimech by byli odstraněním této diferenciace de facto diskriminováni.
3. Pokud jde o návrh novely zákona o zaměstnanosti, je zamýšlené poskytování příspěvku zaměstnavatelům vypracováno zcela nedostatečně, neboť neupravuje podmínky pro poskytování navrhovaného státního příspěvku, např. podmínky vzniku nároku, v jaké výši a kým bude poskytován apod.
4. Předložený návrh obsahuje i nepřesné vymezení pojmů, které je však nezbytné jak pro možnost kontroly dodržování pracovněprávní úpravy, tak kontroly plnění podmínek pro vznik nároků na navrhovaný státní příspěvek.
Tolik vláda. Z jejího vyjádření nevyplývá zásadní nesouhlas se zkrácením maximální pracovní doby. K vyslovení nesouhlasu s předloženou novelou vedly vládu spíše důvody rázu formálního.
Důvodová zpráva mě vrátila o deset let zpět a připomněla mi palcové titulky a komentáře Rudého práva, kde bychom se dočetli asi toto: "Ústřední výbor KSČ na svém včerejším jednání rozhodl o zkrácení pracovní doby. Tím moudrým rozhodnutím se vytvoří 118 735 nových pracovních míst, vytvoří se předpoklady k růstu produktivity práce při zachování výše mezd a koupěschopnosti obyvatelstva a tím se vytvoří ekonomické předpoklady pro vstup do Evropské unie.
***