(17.30 hodin)
(pokračuje Payne)
Za druhé: Když už takový dokument máme před sebou, musíme se ptát, co je cílem tohoto dokumentu, proč se vlastně dělá.
Cílem je sjednotit národ, sjednotit občany země kolem společně stanovených hodnot, společně stanovených principů, za které stojí za to nasadit třeba i život. A to tento dokument po mém soudu nesplňuje. Hodnoty, kolem kterých se to zpravidla podle učebnic odvíjí, jsou založeny na tom, že povinností vlády je zajistit svým občanům stabilní životní úroveň a ekonomický růst. To je první povinnost vlády a za tím účelem vláda potřebuje určité prostředky a ty mají být v tomto dokumentu zpracovány a má být následně uloženo všem resortům, aby se podle těchto priorit řídily. Já tu prováděcí přikazovací řízení nevidím. Možná že ho vláda učinila, my o něm nejsme informováni. To znamená - cílem tohoto dokumentu je stanovit priority, které musíme sledovat, abychom udrželi blaho národa minimálně na té úrovni, na jaké ho máme dnes. Dokument namísto aby sjednocoval národ kolem společných cílů, tak národ rozděluje, protože příprava dokumentu byla udělána bez jakýchkoli konzultací s kýmkoli. To mám pocit, že je systematická chyba, že vláda zvolila špatný postup, špatnou proceduru přípravy tohoto dokumentu a teď nezbývá, než začít zcela znova. Ztratili jsme čas, bohužel, ztratili jsme čas, který Česká republika nemá.
Mám pocit, a z toho, jak jsem studoval tento proces vytváření tohoto dokumentu jak ve Spojených státech, tak v Německu, ve Švýcarsku, v Portugalsku a ve Španělsku, že je potřebné zahrnout do debaty co nejširší okruh spolupracovníků, tzn. na takovémto materiálu se mají podílet univerzity, mají se na něm podílet zástupci všech politických stran, dokonce i neparlamentních, je potřeba získat absolutní konsensus celého národa pro tyto priority. Tento dokument by měl být společným jmenovatelem, na kterém se celý národ shoduje, že to je to, na čem nám záleží. Věci, které jsou sporné, by v takovém dokumentu vůbec neměly být zmiňovány.
Co je další potřebnou vlastností - že aktualizace takového dokumentu se provádí periodicky a měla by mít přímou vazbu na rozpočet. To zde také není zmíněno. Jestliže řekneme, že prioritou českého státu je například - já nevím - otázka potlačování rasové nesnášenlivosti, to je jedna z věcí, která je zde uvedena, pak ale musíme dát třetinu našeho rozpočtu na prioritu, která je tak závažným tématem, že bez něj by Česká republika přestala existovat. Já si troufám tvrdit, že priority jsou špatně postavené, protože neproběhla o nich debata, ale vazba na rozpočet zde vůbec neexistuje. Z toho ovšem také musí vyplývat, že položky rozpočtu, které jsou v rozporu s těmi prioritami, které takový dokument stanoví, budou z rozpočtu vyškrtnuty. A já si troufám tvrdit, že v našem rozpočtu jsou dodnes položky, které pocházejí ještě z husákovského režimu, protože nikdo doposud neměl odvahu je škrtnout.
Uvedu drobný příklad. Když v národní strategii Spojených států dospěli k názoru, že vysílání Svobodné Evropy do České republiky již není potřebné, protože zde je zajištěna pluralita svobody slova a médií, tak prostě okamžitě byl škrtnut rozpočet na Svobodnou Evropu, ta byla zprivatizována co nejrychlejším způsobem, převedena takovým způsobem, aby se už na to nevydal ani jeden jediný dolar. To znamená, důsledkem tohoto dokumentu by mělo být to, že co v něm není zmíněno, to se škrtá z rozpočtu.
Takový je tedy postup, taková je systematika, kterou nás učili v NATO. Já se omlouvám, možná nás to učili špatně, ale jestliže jsme členy aliance, měli bychom se přizpůsobit. A vazba na rozpočet mi zde skutečně chybí.
Dále - už jsem to zmínil - tady jsou špatně stanoveny priority, jak analýza rizik, tak jejich pořadí. Uvedu pro příklad několik z nich. Připomínám, že tento dokument musí obsahovat taxativní výčet rizik a priorit národních zájmů. Tady nestačí jen příkladný výčet, protože to je závazný dokument pro celý stát, pro každého diplomata, pro každého podnikatele, pro každého občana, aby věděl, na čem tato republika v tomto roce pracuje.
Uvedu několik příkladů. Počítačové sítě v roce s přechodem mezi rokem 1999 a rokem 2000 dost pravděpodobně utrpí velké škody. Není to náhodou jedno z rizik, které má Česká republika? Neměla by v aktualizaci tohoto dokumentu na letošní rok tato věc být zmíněna jako jedna z velkých priorit, protože může poškodit naše hospodářství?
Uvedu další příklad. NATO a všechny členské státy NATO považují za jedno z velkých nebezpečí a rizik problematiku pašování zbraní, organizovaný zločin a zejména proliferace jaderných zbraní, chemických zbraní, biologických zbraní. Je-li to priorita pro všechny členské státy NATO, pak se divím, že pro Českou republiku to není ani zmíněno v tomto dokumentu. To znamená, že pašování jaderných hlavic přes naše území považujeme za běžnou, rutinní komerční záležitost a vůbec nám to nevadí.
Znovu se vracím k tomu, že se jedná o taxativní výčet. Tady se nejedná o nějaké příklady.
Další otázka je otázka adaptace na členství v NATO. Mám za to, že když jsme se stali členem, tak nám bude trvat několik roků, než dokážeme zvládnout agendu v jednotlivých výborech, a je to jedna z priorit, abychom se stali řádným členem. Zatím nejsme schopni plnit všechny funkce ve všech 350 výborech, které na to existují. My ani nemáme úředníky, kteří by do výborů mohli docházet, a jedna z priorit by tady měla být zmíněna, že je naší povinností přizpůsobit se normálnímu životu v Bruselu. To tam zmíněno není. Prostě pro vládu to není podstatné.
Jiný problém uvedu - stárnutí populace. Všichni dobře víme, že zanedlouho, během tří čtyř let, nebudeme schopni uživit naše důchodce. To znamená, životní úroveň české populace dramaticky klesne. Není to náhodou jedno z rizik, které ohrožuje právě blahobyt, který je základní prioritou a základním cílem národní bezpečnostní strategie, tak jak se to normálně popisuje?
Pokud vím, tak všechny státy, všechny tyto koncepce, které jsem četl, vždy obsahují i tuto problematiku a zároveň to dávají do vazby na imigrační politiku, která částečně může problém řešit, ale na druhé straně je potřeba to řešit také jinými prostředky. Spadá do toho také reforma důchodů, která se odvíjí. Jestliže konstatujeme, že to je riziko českého národa, stárnutí populace, tak musíme samozřejmě urychleně zadat Ministerstvu práce a sociálních věcí jednu z priorit, aby reformovala důchodový systém, a to okamžitě. Tady nelze odkládat o rok nebo dva tento problém.
Uvedu další příklad, který patří do této kategorie národních rizik. Jsou to energetické suroviny. My přece musíme v takovém dokumentu specifikovat, ve kterých surovinách jsme či nejsme soběstační, v těch, kde nejsme soběstační, si musíme vytvořit dostatečné národní rezervy, a pokud nejsme schopni rezervy vytvořit, tak musíme mít připravené smlouvy, kterými zajistíme dodávky těch surovin, které jsou životně důležité pro český národ. Jestliže je nedosáhneme, nebude zásobování zajištěno a životní úroveň obyvatel klesne. To je v rozporu s tím, co by vláda měla udělat.
Zároveň bych očekával, že stanovíme, které zdroje jsou neobnovitelné, a v této věci si stanovíme také nějaké úkoly pro Ministerstvo životního prostředí, případně další resorty.
Další priorita - očekával bych, že jako nový člen NATO velmi urychleně začneme zpracovávat jadernou politiku, a to jak jadernou, tak i civilní. Protože jako nový člen NATO musíme zcela přeorganizovat naši bezpečnost z hlediska jaderného provozu, a to jak všech jaderných elektráren, spuštěných i nespuštěných, i pokusných reaktorů, jako je zde např. v Troji nebo v Řeži u Prahy. V této věci musí být okamžitě nastartován proces vytvoření národní jaderné strategie a s touto strategií se my musíme přihlásit ve výboru pro jaderné plánování v NATO. Já to tam nevidím. Možná, že to vláda má někde hotové v šuplíku, ale pak by bylo poctivé o tom sněmovnu informovat.
Myslím si, že by do této kategorie mohla patřit otázka vzdělávání a výzkumu jako jedna z priorit českého národa.
Zmíním se o jedné věci, která mi připadá velmi smutná. Podle učebnic síla státu se měří nejenom počtem obyvatel, rozlohou, surovinovou základnou, silou armády atd., ale měří se také silou loďstva, a to také civilního loďstva. První republika si byla velmi dobře vědoma této zásady a vybudovala na československé poměry velmi silnou obchodní flotilu. Skutečně velmi silnou obchodní flotilu. (Potlesk.)
***