(pokračuje Kučera st.)
Vy už jste slyšeli z úst mých předřečníků celou historii tohoto zákona, o kterém asi nikdo z nás nepochybuje, že je třeba, aby byl přijat.
Já jsem k němu hovořil v diskusi v minulém volebním období a už tehdy jsem měl k tomuto zákonu značné výhrady a určité pochyby, ale převážila v mém stanovisku potřeba pomoci kladům tohoto zákona. Hovořil jsem tehdy o tom, že to světélko blikající na konci tunelu vidím hodně hodně vzdálené, ale přesto že si myslím, že bychom měli udělat všechno pro to, abychom k němu nakonec došli.
Dlužno podotknout, že předkladatelé tohoto zákona mu věnovali mimořádnou péči a snahu, proběhla okolo něj celá řada diskusí ve sněmovně i mimo sněmovnu, nicméně stalo se to, co se stalo.
Já jsem byl shodou okolností přítomen alespoň chvíli projednávání tohoto zákona v Senátu. Přiznám se, že výhrady některých senátorů k tomuto zákonu mi připadaly - ať mi kolegové prominou - až příliš hnidopišské. Bohužel, jak jste slyšeli, tyto výhrady převážily a Senát zákon rozdílem dvou hlasů neschválil.
Nyní se nám tedy právě z iniciativy Senátu zákon vrací okruhem zpátky. Máme z něj všichni značné rozpaky. Nicméně víme, že patrně skutečně z důvodů těch, že je nám zákona potřeba, by asi nebylo správné zákon zamítnout. Já tu verzi, která teď byla přijata, považuji - ať mi pan senátor promine - za verzi, která je zbytečně mnohomluvná, za verzi, kde místo toho, aby zřetelně a stručně se artikulovalo to, co je artikulovat třeba, hledají se nejrůznější varianty, subvarianty a podvarianty. Myslím, že se tím zbytečně problémy zamlžují a rozplizávají - ostatně kolega Ambrozek, který hovořil přede mnou, to v některých případech naznačil.
Rovněž mám jistou pochybnost o tom, jak si poradit s oním speciálním zákonem o svobodě informací, pokud jde o problematiku životního prostředí. Já se domnívám, že by všechny tyto problémy měl řešit jeden pořádně, dobře udělaný zákon, a tudíž jsem byl dlouhou dobu v pokušení navrhnout sněmovně, aby byl zákon v této podobě, jak byl předložen, zamítnut.
Uvědomuji si ale, že svobody informací je nám bohužel dále přece jen třeba a že je třeba, aby tedy tento zákon byl.
A tak z důvodů, které už byly řečeny, a které nechci opakovat, dovoluji si navrhnout Poslanecké sněmovně, aby postoupila tento zákon do druhého čtení. Připojuji se k návrhu kolegy Jičínského, aby byla prodloužena lhůta jeho projednávání ve výborech o dvacet dnů a zároveň vzhledem ke specifice jeho obsahu aby byl tento zákon k projednávání také do výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Já děkuji vám, pane poslanče. Toto bylo poslední vystoupení na základě písemných přihlášek do obecné rozpravy. Vidím zvednutou - jak jinak než levici pana kolegy Matulky, znamenající zájem vystoupit v rámci obecné rozpravy. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, neobávejte se toho, že bych vás zdržoval, jenom chci připomenout, že když se projednával návrh pana poslance Kužílka na sklonku minulého funkčního období, že poslanecký klub KSČM tento návrh zákona podpořil. Paní zpravodajka správně upozornila na to, že nynější senátní návrh na toto téma leckteré části zákona zhoršuje, leckteré části zákona zlepšuje. Já si to myslím také, kolegové z našeho poslaneckého klubu si to uvědomují, nicméně jsem jen pověřen oznámit, že poslanci za KSČM se těší na práci na tomto zákoně ve druhém a třetím čtení, a proto vyslovujeme podporu tomuto zákonu již v tuto chvíli, v prvním čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu poslanci Matulkovi. Táži se, zda má někdo z přítomných ještě zájem vystoupit v rámci obecné rozpravy.
Pokud tomu tak není, rozpravu tímto končím a prosím zástupce navrhovatele o případné vyjádření závěrečného slova.
Senátor Michael Žantovský: Děkuji, pane předsedající.
Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, ta rozprava obecná, která tady právě proběhla, v lecčems odráží i rozpravu, která proběhla při projednávání návrhu zákona v Senátu.
Nechci se vyjadřovat příliš podrobně k jednotlivým bodům technicky. Věřím, že návrh do druhého čtení projde a že tam ve výborech a potom v plénu bude příležitost k opravdu fundované rozpravě. Jenom k několika málo bodům bych se chtěl zmínit.
My jsme skutečně dlouho uvažovali o tom, zda se snažit sloučit právo na informace o životním prostředí s tou obecnou právní normou, kterou navrhujeme. Nakonec jsme, víceméně z praktických důvodů, akceptovali toto oddělení proto, že právo na informace o životním prostředí je dnes přímo regulováno direktivami EU i zákony o životním prostředí mají standardní formu, zatímco právo na informace osobně není zatím z hlediska EU nijak centrálně upraveno.
Pokud jde o lhůty a o správní řízení, o tom se velmi diskutovalo. My jsme vycházeli z názoru, že správní řízení je proces, ve kterém se vytváří určité rozhodnutí správního orgánu a tomuto procesu také příslušejí příslušné lhůty. Žádost o informace není žádostí o žádné rozhodnutí, je to žádost pouze o vydání informace, kterou správní úřad už k dispozici má, a proto jsme netrvali na tom, aby lhůty se za každou cenu řídily správními lhůtami, a spíš jsme se domnívali, že by měly být kratší.
Souhlasím s tím, že ten zákon není dokonalý, že snese vylepšení, a po dlouhých diskusích jsme se shodli na tom, že tento zákon asi nikdy nebude dokonalý, protože oblast informací, jejich poskytování, přístupu k informacím je oblastí tak složitou a tak různorodou, že ideální zákon si ani nemůžeme klást za cíl vytvořit.
Chtěl bych v této souvislosti pouze připomenout, že bych byl hrozně rád, kdybychom se nemuseli vracet alespoň k těm problémům, o kterých se již podrobně -diskutovalo ve výborech sněmovny i ve výborech Senátu, protože znovu říkám - tento návrh je z 95 % návrhem, který schválila Poslanecká sněmovna v minulém období. Byla by to tedy v tomto smyslu oprava vlastní práce, a pokud jde o doplňující návrhy Senátu, týkají se vlastně jenom lhůt, ochrany soukromí a formy žádostí. Děkuji vám, pane předsedající.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Já děkuji vám, pane senátore, a prosím paní zpravodajku, aby nám sdělila své závěrečné slovo, a aby nás následně poté provedla hlasováním o předloženém návrhu zákona.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Takže dovolte mi, pane předsedající, konstatovat, že všichni, kteří vystupovali v rozpravě, se vyjádřili k návrhu zpravodaje, tzn. postoupit tento zákon do druhého čtení. Dále mi dovolte, abych navrhla a požádala - vzhledem k očekávanému náročnému projednávání tohoto zákona ve výborech - prodloužení lhůty na projednávání tohoto zákona o 20 dní.
Dále v rozpravě zazněl návrh přikázat návrh tohoto zákona výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a já bych dále rozšířila a doporučila, aby tento zákon byl projednáván ve výboru ústavně právním, ve výboru petičním a ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji paní poslankyně, přistoupíme tedy k hlasování.
V prvním hlasování budeme tedy nejprve rozhodovat o přikázání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.
***