Česká národní rada 1992 – 1992

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi Kalvodovi. Dámy a pánové, domnívám se, že problém je dostatečně zřetelný a pokud nebudou námitky, schůzi bych na půl hodiny přerušil, takže bychom se sešli v 11.15 hodin v naději, že letadlo mezi tím dorazí do Prahy.

Poslanec Jozef Wagner: (Hovořil z místa.) To je lež! Československý rozhlas hlásil, že pan Kočárník byl v Praze přítomen včera večer.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Takže je třeba se obrátit na Československý rozhlas, zcela nepochybně.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Měli bychom pokračovat v bodě

Návrh rozpočtového výboru na usnesení České národní rady k tomuto bodu byl rozdán. Z pověření vlády ČR předloženou zprávu odůvodní místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník. Ještě před tím než udělím slovo panu ministru Kočárníkovi, o slovo se přihlásil místopředseda vlády pan dr. Kalvoda.

Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo, dámy a pánové, nebudu tím, kdo bude podněcovat jakékoli řízení mandátového a imunitního výboru. Samozřejmě vůči panu poslanci Wagnerovi. Ale soudím, že od euforických výkřiků o lžích je už velice blízko k oněm známým gottwaldovským projevům. Já doufám, že se jich tady záhy nedočkáme.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi Kalvodovi. Nyní už prosím místopředsedu vlády a ministra financí Kočárníka, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych z pověření vlády ČR odůvodnil zprávu o hospodaření za I. pololetí. Budu hovořit ke třem otázkám. Především k ekonomickému vývoji za toto období s tím, že bude některá data aktualizovat, protože jsme téměř před koncem září a ekonomický vývoj i rozpočtový vývoj je poněkud dále. Dále budu hovořit o rozpočtovém hospodaření a konečně za třetí bych chtěl hovořit o prognóze rozpočtu ke konci roku a o opatřeních, která hodlá vláda přijmout k tomu, aby veřejné finance České republiky byly zdravé. Nejprve k prvnímu bodu, k ekonomickému vývoji za prvních sedm - osm měsíců.

Rok 1992 je druhým rokem ekonomické reformy. Ekonomické reformy, která - troufám si tvrdit - probíhá velmi úspěšně a je rovněž takto vnímána v zahraničí. Teď jsem prakticky přímo z letiště přijel z výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Československo ve výroční zprávě Mezinárodního měnového fondu, ale i v projevech představitelů Světové banky a Mezinárodního měnového fondu je hodnoceno pokud jde o reformní výsledky jako nejlepší. Je tomu věnována jedna pasáž kdo nevěří - ve výroční zprávě Mezinárodního měnového fondu. Naše ekonomika v tomto druhém roce reformy je již dá se říci v zásadě stabilizována. K pozitivním jevům patří to, že inflace je pod kontrolou a ekonomické subjekty stále více a více své chování přizpůsobují tržním podnětům. Česká ekonomika vykazuje za prvních sedm měsíců letošního roku uspokojivé výsledky, které jsou v mnoha směrech lepší než výsledky za celou Českou a Slovenskou Federativní Republiku. Platí to zejména pro míru nezaměstnanosti, rozvoj soukromého sektoru, vývoj v oblasti platební a obchodní bilance a vývoj v oblasti přílivu přímých zahraničních investic.

V ekonomice ČR jsou rozhodující následující tendence: Především je to překonání dna ekonomického poklesu a postupné oživování ekonomiky v jednotlivých oblastech. Druhou výraznou tendencí je stabilita cen, míra inflace je prakticky srovnatelná s většinou konsolidovaných ekonomik. Další tendencí, kterou můžeme pozorovat v průběhu letošního roku, je snižování míry nezaměstnanosti. A konečně tou poslední rozhodující tendencí je růst aktiva platební bilance. Nyní podrobněji k těm jednotlivým tendencím.

Pokud jde o tezi o postupném oživení naší ekonomiky, je třeba zdůraznit, že tato teze platí především pro stavebnictví, kde objem stavební výroby za prvních sedm měsíců letošního roku byl o 6,2% vyšší než ve stejném období loňského roku. Obdobným způsobem se vyvíjí i průmyslová výroba a hrubý domácí produkt. Dochází tam k tomu, že se postupně snižují měsíční i kvartální poklesy těchto veličin, takže rovněž můžeme tvrdit, že křivka poklesu se zastavila.

Pokud jde o vývoj inflace, dosavadní cenový vývoj se výrazněji neodchyluje od předpokladů, které jsme v rámci finanční politiky zahrnuli do rozpočtu. Vývoj je spíše pozitivnější. My jsme předpokládali, že míra inflace by se v letošním roce mohla pohybovat někde mezi 12 až 15%. V srpnu letošního roku proti stejnému období loňského roku, to znamená pokud porovnáváme srpen 1992 se srpnem 1991 činil cenový index pouze 8,4%.

Od počátku roku se ceny zvýšily o 5,5%, rostly tak v průměru zhruba o 0,7%.

Očekáváme, že do konce roku nedojde k žádným výraznějším cenovým pohybům, předpokládáme, že průměrný měsíční růst cen by mohl činit zhruba 0,5%, takže je velký předpoklad k tomu, že by inflace za letošní rok byla někde kolem 10%, tedy lepší výsledek, než byl předpokládán v rozpočtu.

Nezaměstnanost. Koncem srpna bylo v ČR evidováno 139,3 tisíce nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti činila 2,7% a prakticky od ledna, kdy dosáhla vrcholu, stále a stále klesala. Je to kromě opatření v oblasti sociální politiky, zejména v rekvalifikacích, ve stimulování nových pracovních příležitostí, je to rovněž neklamný důsledek toho, že dochází k určitému oživení v ekonomice, že ekonomika nasává větší počet pracovních sil. Očekáváme, že míra nezaměstnanosti na konci roku by se měla pohybovat někde kolem 3%.

Rovněž velmi pozitivně je možno hodnotit vývoj v oblasti vnějších vztahů. K I. pololetí byl přebytek platební bilance 800 mil. amerických dolarů, to máte konec konců ve zprávě. Za 8 měsíců tento přebytek činí 1 miliardu amerických dolarů. Obchodní bilance ČR za období leden - červenec skončila přebytkem 5,1 mld Kčs. Celá ČSFR vykazuje v tomto období přebytek 5 miliard Kčs.

Na rozdíl od loňského roku dochází v letošním roce i k růstu reálných příjmů obyvatelstva. Za prvních 6 měsíců se zvýšily příjmy obyvatelstva v ČR nominálně o 21,4%, reálné příjmy ve srovnání se stejným obdobím minulého roku jsou vyšší o zhruba 9%. Odhadujeme, že celoročně dojde ke zvýšení celkových reálných příjmů obyvatelstva v ČR zhruba o 7 - 8%.

Konečně poslední tendencí, kterou bych chtěl zmínit, pokud jde o ekonomický vývoj v ČR, je tendence dynamického rozvoje soukromého sektoru. Ke konci srpna bylo na území ČR evidováno zhruba 1,2 mil. soukromých podnikatelů. Důležité je, že na soukromé výrobě zboží průmyslu stoupá podíl soukromého sektoru, který se podílí již více než 22%. Ve stavebnictví podíl soukromého sektoru na celkové stavební výrobě činí více než 55%. Rovněž soukromý sektor se podílí dynamicky na celkovém přírůstku úvěrů.

Nyní bych chtěl říci pár slov o vývoji rozpočtového hospodaření.

Ve zprávě, kterou máte před sebou, se konstatuje, že ke konci června skončil státní rozpočet přebytkem ve výši zhruba 6 mld Kčs. Jsem rád, když vám mohu oznámit, že se stejným výsledkem skončil státní rozpočet o dva měsíce později, to znamená ke konci srpna; bylo rovněž dosaženo přebytku ve výši zhruba 6 mld Kčs. A zhruba stejný předpoklad máme i pro měsíc září. Ke včerejšímu dni celkový souhrn rozpočtů za celou velkou ČSFR představoval schodek 8 mld, z toho federální rozpočet zhruba 3,5 mld a slovenský rozpočet něco více než 4,8 mld. Český rozpočet je v přebytku zhruba 700 - 800 mil. Kčs.

Tyto skutečnosti však neznamenají, že by rovnováha rozpočtu ke konci roku byla nějakou samozřejmostí. Tento vývoj, kterého jsme dosáhli za uplynulých 8 a téměř již 9 měsíců, považujeme za uspokojivý zejména ve srovnání s vývojem v loňském roce, kdy prakticky od června rozpočet ČR byl permanentně až do konce roku v deficitu s tím, že v listopadu a v prosinci došlo k onomu dramatickému prohloubení deficitu.

Tento relativně příznivý výsledek rozpočtového hospodaření je dosahován zejména díky přísné regulaci rozpočtových výdajů. K této regulaci je vláda a ministr financí zmocněn podle § 13 zákona o rozpočtových pravidlech a vláda je do konce povinna tuto regulaci provádět, pokud vývoj v oblasti příjmů zaostává za vývojem, který se předpokládal.

Příjmy státního rozpočtu vykázaly k 31. 8. celkový objem 160,8 mld Kčs. Je to zhruba na straně příjmů o 10 mld méně než je alikvotní část v rozpočtu, připadající na 8 měsíců.

Jenom abychom si byli vědomi, jaký je to rozměr, je to zhruba 6% celkových rozpočtových příjmů. Celkové výdaje státního rozpočtu za prvních osm měsíců činily 154,8 mld. korun a představovaly tak zhruba 60.5% ročního rozpočtu.

V souladu s rozpočtem byly plněny všechny výdaje na sociální zabezpečení, které jsou nárokové a které tedy z tohoto hlediska nepodléhají regulaci.

Ostatní výdaje neinvestičního i investičního charakteru jsme důsledně regulovali tak, abychom nedopustili nepříznivý vývoj v rozpočtovém hospodaření.

Nyní mi dovolte několik slov k prognóze vývoje hospodaření ke konci roku. Očekáváme, že dosavadní trendy ve vývoji příjmů se zhruba udrží s tím, že lze očekávat, že dojde k mírnému zlepšení výnosů daně z obratu, a to jednak v souvislosti s růstem reálných příjmů, v souvislosti samozřejmě s Vánocemi a konečně i v souvislosti s opatřeními v oblasti sazeb daně z obratu, které byly přijaty v poslední době.

Odhadujeme, že celkové příjmy rozpočtu za rok 1992 budou nižší o 10 - 14 mld. Kčs, což je asi o 4 - 5.5% proti schválenému rozpočtu.

Pokud jde o výdajovou stránku, nepříjemnou skutečností je fakt, že minulá ČNR schválila rozpočet, do kterého nebyly zahrnuty některé výdaje, jejichž charakter je zcela nesporný. Jde zejména o valorizaci důchodů, ke které došlo k 1. červnu letošního roku a dále i o určitou část splátky loňského deficitu státní bance ve výši 3.7 mld. Kčs.

Celkově tedy odhadujeme, že výdaje, které nebyly zahrnuty do rozpočtu, nicméně musí být uhrazeny, představují částku zhruba 6.5 mld. Kčs. Tedy za jinak nezměněných podmínek, pokud bychom nepřijaly žádná další opatření, lze očekávat schodek rozpočtu ve výši 16 - 20 mld. Kčs.

Vláda vychází z toho, že tento vývoj v souladu s jejím programovým prohlášením je zcela nepřijatelný, protože by začal ohrožovat dosavadní dobré výsledky v oblasti ekonomiky, zatížil by budoucí léta, nehledě na to, že takto velký deficit by byl ztěží financovatelný.

Nesmíme si tedy dovolit upadnout do pasti deficitního financování, tak jako se to přihodilo Maďarsku a Polsku v poslední době, a které jsou také za to nesmírně kritizovány a samy přiznávají, že ztráta kontroly nad rozpočtem bude znamenat zpomalení reformy v těchto zemích.

Proto je vláda odhodlána učinit vše pro to, aby veřejné finance byly zdravé a rozpočtové hospodaření v rovnováze. Pro ozdravění rozpočtu v závěru roku vláda hodlá učinit následující opatření:

Za prvé - budeme trvale vázat prostředky, které byly uspořeny regulací rozpočtových výdajů za dosavadní tři čtvrtletí, což prakticky znamená snížení rozpočtu všech regulovaných kapitol zhruba o 9.5 mld. Kčs. Jak už jsem řekl, vláda je dokonce povinna toto dělat ze zákona o rozpočtových pravidlech.

Dále předpokládáme, že navrhneme ČNR, a že nás ČNR v tom podpoří, změnu zákona o státním rozpočtu, jejímž předmětem bude snížení dotací rozpočtům měst a obcí. Předpokládáme, že tady by se dalo ušetřit zhruba 7 mld. Kčs. Já, až to vláda bude předkládat, samozřejmě to odůvodním daleko hlouběji, nicméně teď, aby nedošlo ke zbytečným šumům, mě dovolte k tomu říci tři poznámky.

Náš současný systém rozpočtů měst a obcí a jejich vztahu k rozpočtu republiky je systém nesmírně chybný. Příjmová základna rozpočtů měst a obcí je závislá z 80% na dotacích z rozpočtu. Proto také tento systém chceme změnit, chceme, aby byla v budoucnu posílena vlastní příjmová základna rozpočtů měst a obcí.

Na tomto systému kromě jiného je špatné to, že rozpočty měst a obcí nedýchají s ekonomikou, protože dotace, které mají schváleny v rozpočtu, jsou dotace napevno, bez ohledu na to, jak se vyvíjí ekonomika, bez ohledu na to, jak se vyvíjí příjmová stránka rozpočtu, atd. Daleko spravedlivější a ekonomičtější systém je takový, aby rozpočty měst a obcí měly své podíly na daních a tím budou s tou ekonomikou dýchat, když budou výnosy daní vyšší, budou mít větší příjmy, když budou nižší, budou mít nižší příjmy.

Druhým faktorem, který bych chtěl říci, je skutečnost, že napětí v místních rozpočtech není, není tam takové napětí, jako je napětí v rozpočtu republik. Ke konci srpna vykazují místní rozpočty přebytek ve výši 9 mld. Kčs, tento přebytek dále narůstá.

Navíc - za třetí - budou uvolněny další prostředky pro rozpočty měst a obcí. Jde o 1.2 mld. Kčs, které byly převedeny z Fondu národního majetku za ztrátu rozpočtových příjmů v městech a obcích, dále jde o 1.5 mld Kčs na úpravu platů, protože došlo od 1. 5. k realizaci nové vyhlášky o platech, a na toto dostanou samozřejmě města a obce také peníze.

Konečně čtvrtým důvodem, který si myslím, že je třeba také zdůraznit, je skutečnost, že inflace je nižší, než jsme očekávali. Bude se pohybovat, jak už jsem říkal, zhruba kolem 10%, my jsme počítali, že to bude 12 - 15%, takže ve skutečnosti toto zkrácení nebude zase až tak dramatické a nedojde k tak podstatnému snížení vlastní spotřeby.

Konečně třetím opatřením, které vláda hodlá činit v závěru roku pro to, aby udržela rozpočet v rovnováze je limitování měsíčních výdajů v závěru roku. Jak dobře víte, v loňském roce v listopadu a v prosinci došlo ke ztrátě kontroly nad výdaji státního rozpočtu ČR. To je situace, která se nesmí v letošním roce přihodit. Proto jsme uzavřeli smlouvu se Státní bankou, že limity na měsíce listopad a prosinec, které budou otevírány, účty pro jednotlivé kapitoly, budou platné pouze s kontrapodpisem ministerstva financí.

Věřím, vážené poslankyně a vážení poslanci, že podpoříte úsilí vlády o zdravé veřejné finance.

Děkuji vám za pozornost.

(Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi Kočárníkovi za jeho úvodní vystoupení. A nyní prosím společného zpravodaje, předsedu rozpočtového výboru pana Tomáše Ježka, aby se ujal slova.

Poslanec Tomáš Ježek: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, pane ministře financí, vážená sněmovno, podávám zprávu rozpočtového výboru ke zprávě ministra financí o vývoji rozpočtového hospodaření ČR.

Rozpočtový výbor se samozřejmě touto zprávou velice podrobně zabýval. Obstaral si navíc expertizy ministerstva kontroly, ČSÚ a NKÚ. S potěšením přijal zprávu o příznivé makroekonomické situaci ve všech těch průřezech, o nichž hovořil pan ministr financí. Jde o stabilitu cen, o vývoj platební bilance a kursů naší měny ke koši západních měn, o vývoj nezaměstnanosti i o náznaky oživení ekonomiky, zejména v oblasti stavebnictví, která je, jak víte, vždycky tou vlaštovkou, která signalizuje příchod jara i pro ta ostatní odvětví. Všechny analýzy, ostatně i ta samotná zpráva pana ministra financí, ukazují na to, že hlavní problém rozpočtového vývoje za I. pololetí je tentokrát na straně příjmů, kdy došlo k neplnění zejména daně z obratu a také daně z objemu mezd. To vše v souvislosti s transformací ekonomiky a s přechodem pracovníků do soukromé sféry.

Problém, který souvisí s vývojem daně z obratu, je problém společných příjmů, které tvoří kromě daně z obratu i podnikové odvody ze zisku. Tyto společné příjmy se dělí, jak víte, v poměru 35 : 41,5 : 23,5. Tyto společné příjmy nemají rovnovážné přítoky ze dvou zdrojů. Slovenské přítoky jsou poněkud slabší, což dopadá na ČR ve výši asi 10 miliard korun.

Rozpočtový výbor tuto věc konstatoval a dospěl k závěru, že se z toho nedají žádné závěry vyvozovat, neboť je to věc, která bude řešena v souvislosti s rozpadem federace.

Proto se rozpočtový výbor soustředil na problém poklesu nebo nedostatečného plnění daně z obratu. Opíral se při tom o analýzu ČSÚ, z níž vyplývá, že kromě takových faktorů, jako je pokles výroby, změna daňových sazeb a též přesun obyvatelstva k levnějším výrobkům, je tam nesporný faktor daňových úniků. Proto ve svém usnesení rozpočtový výbor žádá vládu, aby urychleně přijala opatření k zachování rozpočtové rovnováhy a zejména ke zlepšení situace v příjmové části státního rozpočtu, a to především vybíráním daně z obratu.

S potěšením mohu konstatovat, že tato zpráva už dospěla na ministerstvo financí. Právě dnes jsem dostal obsáhlou analýzu příčin daňových úniků a hlavně podrobný nástin řešení této problematiky. Tuto zprávu jsem samozřejmě nemohl ještě studovat, ale je na stole v rozpočtovém výboru.

Další problém, na který rozpočtový výbor ve své zprávě poukazuje a kdy žádá vládu, aby učinila opatření, souvisí s tím, že v souvislosti se zákonem 220 o půdě bychom chtěli, aby vláda navrhla do 15. října opatření, jak řešit otázku náhrad oprávněným osobám v případech, kdy oprávněnou osobou je obec nebo okresní úřad.

V tomto případě prosím, abyste si korigovali předposlední slovo. Místo obecní úřad tam má být okresní úřad. Děkuji vám.

Připomínám, že částka 1,2 miliardy korun, která bude obcím tak či onak převedena, nekryje tyto výpadky a rozpočty obcí tím velmi trpí.

Poslední poznámku bych chtěl učinit k ručení Fondu národního majetku za závazky privatizovaných podniků ve výši 14,5 miliardy korun. Z analýzy ministerstva financí, kterou máme na stole, vyplývá, jakoby FNM s těmi závazky automaticky přebíral i ručení státního rozpočtu. Fond by musel tyto závazky plnit teprve v případě, když by státní rozpočet své ručení neplnil. Kromě toho FNM má velice omezené prostředky k zajištění tohoto ručení, neboť drtivou většinu majetku privatizuje kupónovou metodou, t. j. rozdáním majetku.

Toto jsou mé poznámky a hlavně závěry nebo usnesení rozpočtového výboru ke zprávě o vývoji rozpočtového hospodaření ČR.

Já vám děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Já děkuji panu poslanci Ježkovi a nyní otevírám rozpravu. Do rozpravy se zatím písemně přihlásili poslanci Josef Hájek a Svatomír Recman. Pan Wágner se hlásí s faktickou poznámkou, takže mu dávám slovo.

Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, odevzdal jsem v průběhu vystoupení pana místopředsedy vlády panu předsedajícímu fax, jímž Československý rozhlas potvrdil zprávu, kterou vysílal a podle níž se Ivan Kočárník včera předčasně vrátil z Washingtonu do Prahy. To je první věc.

Druhá věc: Měl jsem za to, že pan předsedající, jak jsem ho o to požádal, bude promptně informovat sněmovnu, že omyl byl způsoben špatnou zpravodajskou činností Československého rozhlasu.

Nevím, proč pan předsedající v jednom případě dá okamžitě možnost k replice, je to jeho povinnost podle zákona o Jednacím řádu, zatímco v druhém případě čeká, jak se věci vyvinou. Musely se vyvinout tak, abych se ozval a abych sněmovně vysvětlil, jak došlo ke sdělení, které jsem zde uvedl, že pan Kočárník měl být v Praze již včera večer. Tuto nepřesnou zprávu vysílal Československý rozhlas.

Mezitím jsem byl na této schůzi při projednávání tohoto bodu způsobem ne příliš vtipným osočen panem místopředsedou Kalvodou. Nehodlám o této záležitosti polemizovat, ani já ho nehodlám posílat do imunitního výboru, protože tato sněmovna má mnohem více práce jinde, ale přesto očekávám jeho omluvu (šum v sále).

Chápu, že v lavicích může být smích, ale pánové, vaše pravicové postoje jsou velice zajímavé po revoluci. Mnozí z nás byli pravicovými tehdy, když se za to platilo.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Pane poslanče, děkuji vám za váš příspěvek. Byl jsem vyzván, abych řekl, proč jsem nepřečetl to, co jste mi sem donesl. Necítím se povinen číst cokoliv, co mi donese kterýkoliv poslanec. Kromě toho váš výkřik zazněl v době, kdy už schůze byla přerušena.

Dále pan místopředseda vlády jako člen vlády má právo vystoupit kdykoli.

Tolik, aby bylo jasno, že postupuji výhradně v souladu s Jednacím řádem.

Nyní se o slovo přihlásil pan místopředseda Vlach, ale ještě předtím vystoupí pan místopředseda vlády Ivan Kočárník.

Místopředseda vlády Ivan Kočárník: Aby nedošlo k jakýmkoli pochybnostem, zde je palubní vstupenka do letadla (ukazuje ji, veselost ve sněmovně, potlesk). Mohu ji dát kolovat.

Mimo to rozhlas neříkal nic špatného. Já jsem skutečně ve středu předčasně odjel z Washingtonu, abych se mohl dostavit sem, na zasedání České národní rady (veselost), protože jde o časový posun (veselost, potlesk). Odlétal jsem ve středu.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi vlády za jeho vystoupení. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Wagner.

Poslanec Jozef Wagner: Domnívám se ale, že nejde o časový posun v tom, co slyšíme. Rozhlas doslovně vysílal: místopředseda české vlády Ivan Kočárník se předčasně vrátil do Prahy včera večer.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Dávám slovo místopředsedovi České národní rady panu Vlachovi.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dostal jsem, jak si můžete přečíst, slovo v souladu s Jednacím řádem a chci se vyjádřit k tomu, co se zde děje.

Doufal jsem, v rámci kultivace parlamentního prostředí, že budeme mít příležitost výkřik, ke kterému se náš pan kolega nechal unést na základě ne zcela přesné zprávy z médií, decentně přejít mlčením. Za to jsem se přimlouval.

Když se tak nestalo, chtěl bych nás všechny vyzvat, abychom příště ve sněmovně vystupovali tak, jak je to v souladu s parlamentní etikou a abychom si skutečně informace nejprve ověřili, než na základě nich proneseme závažná prohlášení, a to přestože jsme chráněni imunitou (potlesk).

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi Vlachovi. Nyní, když se vše vysvětlilo (šum ve sněmovně), se o slovo hlásí pan místopředseda vlády Kalvoda.

Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, aby nedošlo k mýlce.

Co já považuji za neregulérní a nekorektní je, že jsem byl obviněn ze lži. Mohl jsem být obviněn z mýlky, mohl jsem být interpelován či dotazován, co je pravdy na výroku ČTK či rozhlasu, ale teprve poté bych asi mohl být, jsa konfrontován s jinými fakty, obviněn ze lži, to znamená úmyslně pronesené nepravdy, pane poslanče Wágnere.

Nehádám se o časový posun ani o nic jiného, jen o to, že váš výrok, kromě toho, že byl nepodložený, byl také urážlivý. Jsem zcela ochoten na půdě kterékoliv schůze imunitního výboru si s vámi pohovořit o tom, kdo z nás koho urazil, ale byl jsem vyzván k omluvě. Tudíž sděluji, že se vám neomlouvám.

(Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi Kalvodovi.

Nyní přistoupíme k rozpravě, ale dříve se s faktickou poznámkou hlásí pan poslanec Vik.

Poslanec Jan Vik: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych požádat místopředsedu vlády pana Kalvodu, aby nevyhrožoval mandátovým a imunitním výborem, abychom se nestali svědky něčeho podobného, čeho jsme byli svědky ve Federálním shromáždění, kde poslanci vládnoucí koalice, především ODS, KDS, KDU-ČSL prováděli podobné nechutnosti.

(Šum ve sněmovně.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji. O slovo se ještě hlásí s faktickou poznámkou pan poslanec Hofhanzl.

Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážená sněmovno, myslím, že nejsme školou paní a dívek a přitom v této zemi jde o velké věci. Kromě toho si myslím, že zde vzniknou věci ještě horší.