Část I. Právní stát
Vláda bude ve své činnosti prosazovat další
upevňování principů právního
státu, parlamentní demokracie a respektu k základním
lidským právům a svobodám. Právní
stát a platnost a dodržování zákonů
jsou východiskem pro trvalé zajištění
nejenom lidských práv, ale i stability a prosperity
země. Budeme vytvářet prostor pro to, aby
se uplatňovala vůle většiny občanů
České republiky a aby byly zároveň
chráněny názorové, etnické
a sociální menšiny a jejich právo říci
své slovo ke každodenním otázkám
společenského vývoje. Vláda bude chránit
svobodu náboženství, protože si je vědoma
jeho významu pro jedince i společnost jako celek.
Obnova respektu k zákonům a lidským právům
vyžaduje též čestné a otevřené
vypořádání se s dědictvím
minulého režimu, počínaje morálním
odsouzením zločinů spáchaných
v období komunistické totality a konče trestně
právním postihem těch jednotlivců,
kteří jsou za ně odpovědni. Vláda
rychle a důsledně dokončí rehabilitace
obětí komunistického režimu.
Vláda předloží České národní
radě návrh Ústavy České republiky
jako ucelený projekt nově koncipovaného ústavního
systému. Ten bude vycházet z všeobecně
uznávaných principů a dokumentů základních
práv a svobod a bude navazovat na demokratické tradice
české státnosti. Půjde o moderní
a funkční systém, v němž budou
vyváženy zákonodárná, výkonná
a soudní moc. Vláda předpokládá
zřízení funkce prezidenta České
republiky. Tento úřad nebude jen symbolizovat českou
státnost navenek, ale bude patřičně
definovanou součástí fungujícího
a vyváženého ústavního systému.
Část II. Demokracie a veřejná správa
v občanské společnosti
Vláda považuje parlamentní demokracii za jedinou
formu vlády důstojnou evropskou civilizace a je
odhodlána ji chránit všemi zákonnými
prostředky. Je samozřejmostí, že demokracie
nemůže být omezena pouze na celostátní
úroveň a že je nutno rozhodování
v co největší možné míře
přenést přímo k občanům.
V této oblasti bude proto v následujícím
období prvořadým úkolem vlády
reforma státní správy a její decentralizace.
Obojí je podmínkou úspěchu ekonomické
transformace i fungování svobodné občanské
společnosti. Vláda bude dbát na to, aby se
v prostoru jí vymezené více než dosud
uplatnila regionální a místní samospráva.
Svou roli sehrají i právě probíhající
změny ve struktuře federální i české
vlády.
Vláda připraví návrh zákona,
kterým se nově vymezí působnost některých
ministerstev a jiných ústředních orgánů
státní správy a kterým se zruší
některá ministerstva a vytvoří nová.
Spolu s postupem procesu privatizace a s rozvojem tržních
vztahů a institucí tak dojde k další
racionalizaci struktury a fungování státní
správy. Základnímu demokratickému
požadavku přenesení rozhodovacích pravomocí
a odpovědnosti co nejblíže k občanovi
bude odpovídat i územní uspořádání
státu, jehož základem budou samosprávné
obce, přirozené regiony, případně
historické územní celky, vybavené
odpovídajícími kompetencemi a prostředky,
jež sníží jejich závislosti na
rozpočtu republiky a posílí spoluodpovědnost
občana za rozvoj komunity, v níž žije.
Vytvoříme podrobný právní rámec,
který umožní přirozený vznik
samosprávných celků na základě
podmínek a mechanismů zakotvených v ústavě.
Vláda bude touto cestou řešit požadavky
na zvýšení samosprávného postavení
jednotlivých oblastí Čech, Moravy a Slezska.
To vše jí umožní překonat přežívající
administrativní metody státní správy
a soustředit se na skutečně koncepční
makroregulaci, která je pravou funkcí moderního
státu. Předpokladem toho je i zkvalitnění
samotné státní správy, zvýšení
její profesionality, jejího technického a
informačního vybavení a obnovení její
prestiže ve veřejnosti. Proto vláda urychleně
připraví návrh zákona o právním
postavení pracovníků státní
správy, v němž budou zakotveny jak nároky
na tyto pracovníky a jejich povinnosti, tak určitá
kompenzační opatření zabezpečující
stabilitu a nezávislost jejich postavení.
Chceme, aby naše společnost byla občanskou
společností a budeme hájit její základní
principy. K těm patří zejména svoboda
jednotlivce, rodina jako základ společnosti a rovná
práva a povinnosti pro všechny bez rozdílu
pohlaví, národnosti nebo barvy pleti, náboženského
vyznání a nebo politického názoru.
Respekt k lidským právům je samozřejmostí.
Neodmyslitelnou součástí práv a svobod
občanské společnosti je právo vlastnit
a svobodně podnikat. Vláda bude proto věnovat
zvýšenou pozornost dalšímu zdokonalení
právních záruk a jistot občanů
v této oblasti.
Vláda staví svou politiku na myšlence, že
svoboda člověka vede nutně k jeho odpovědnosti
za sebe sama a že zároveň jedině zodpovědní
lidé mohou vytvořit svobodnou demokratickou společnost.
III. Zahraniční politika
Vláda chápe zahraniční politiku jako
důležitý nástroj zajišťující
vnější podmínky pro svobodný
život občanů, bezpečnost a prosperitu
státu. Uvědomuje si však, že úspěchy
zahraniční politiky budou záviset převážně
na tom, jak bude probíhat vnitřní proces
společenské transformace a obnovování
české státnosti a jak stabilní bude
česká společnost. Vytváření
koncepce zahraniční politiky a její realizace
je neodmyslitelnou součástí výstavby
ČR jako svébytného státního
celku. Právě v této oblasti nás čeká
hodně práce, protože v minulém období
se jí věnovalo méně pozornosti a chybělo
jí i patřičné institucionální
zabezpečení.
Vláda ČR bude usilovat o soulad se zahraniční
politikou federace a v případě vzniku samostatného
českého státu tuto politiku po nezbytné
modifikaci plynule převezme. Dojde-li k tomuto vývoji,
zaručí vláda nedotknutelnost práv
zahraničních subjektů na území
České republiky. Jsme připraveni také
převzít mezinárodní závazky
ČSFR, nebude-li v této věci dosaženo
jiné dohody se Slovenskou republikou.
Vláda bude respektovat mezinárodní dohody,
které uzavřela v letech 1990-92 předchozí
vláda ČR a bude podporovat jejich realizaci. Podpoříme
rozvoj mezinárodní regionální spolupráce.
Budeme prohlubovat spolupráci s našimi krajany ve
světě a využijeme všech možností
zahraniční politiky pro ekonomický, vědecký
a kulturní rozvoj ČR. Posílíme naše
vztahy k orgánům Evropských společenství
i k dalším mezinárodním institucím.
Naší prioritou bude i nadále rozvoj vzájemně
výhodné spolupráce s našimi bezprostředními
sousedy. Vláda bude ve své zahraniční
politice důsledně obhajovat a prosazovat naše
národní zájmy. V této souvislosti
vyjadřuje své znepokojení nad pokračující
podporou, které se ze strany bavorské vlády
dostává jednostranným požadavkům
některých představitelů Sudetoněmeckého
krajanského sdružení. Vláda bude důsledně
chránit zájmy občanů ČR. Nepřipustí
posun zákonem stanovené časové hranice
- 25. únor 1948 - pro restituce a nebude iniciovat žádné
výjimky ze zákonných či smluvních
zásad pro usídlování cizích
státních příslušníků
na území ČR.
Bezprostředním úkolem české
zahraniční politiky bude rovněž připravit
mezinárodní veřejnost na možnost vzniku
samostatné České republiky.
IV. Národní hospodářství
1. Ekonomická reforma a zásady hospodářské
politiky
K základním cílům práce české
vlády patří úspěšné
dokončení transformace naší ekonomiky
na ve světě osvědčené standardní
tržní hospodářství, jež
je nezbytnou podmínkou obnovení prosperity naší
země v nejširším slova smyslu, tedy nejen
v oblasti hmotné, ale i v oblasti duchovní. Vláda
bude proto důsledně uskutečňovat ekonomickou
reformu, přijatou předcházejícím
parlamentem.
Za podstatný úspěch dosavadního průběhu
ekonomické reformy považujeme to, že se podařilo
uskutečnit zásadní změny v hospodářském
systému. Komunistický systém centrálního
plánování patří nezvratně
minulosti. Realizací rozhodujících opatření
ekonomické reformy jsme položili trvalé základy
pro rozvoj tržního hospodářství.
Za velký úspěch lze považovat, že
tyto hluboké systémové změny proběhly
ve srovnání s ostatními postkomunistickými
zeměmi bez závažných destabilizujících
vlivů na ekonomiku a společnost, že se podařilo
zabránit rozpoutání inflace a udržet
pevný měnový kurs.
Vláda považuje dosavadní razanci a tempo ekonomické
reformy za spodní hranici toho, aby reforma mohla pokračovat
a působit. Proto bude usilovat o urychlení celého
procesu a o prohlubování a upevňování
všech stavebních pilířů ekonomické
transformace: cenové liberalizace, liberalizace zahraničního
obchodu, vnitřní směnitelnosti koruny, opatrné
rozpočtové a měnové politiky a masivní
a rychlé privatizace. Zpochybnění kteréhokoliv
z těchto pilířů by automaticky narušilo
působení ostatních, vedlo by k návratu
k dirigistickým zásahům státu a vláda,
a s ní celé hospodářství by
se ocitly v reformní pasti, ze které není
úniku. Vláda je přesvědčena,
že dostatečná rychlost reformy zkrátí
i její negativně pociťované dopady.
Ekonomická transformace bude proto rychlá a důsledná
a vláda ČR je odhodlána takovou transformaci
prosadit a dokončit.
Základní systémové změny již
byly učiněny a zbývá dokončit
rozhodující systémový krok, privatizaci
státního vlastnictví. Soukromé vlastnictví
představuje základní a nenahraditelný
pilíř prosperující tržní
ekonomiky jedinou dlouhodobou záruku svobody a demokracie.
Privatizační proces musí být dokončen
co nejdříve, neboť období předprivatizační
nejistoty a neujasněnosti vlastnických vztahů
ochromuje investiční a podnikatelskou aktivitu a
racionální ekonomické chování
podnikové sféry. Každý měsíc,
ve kterém přetrvává takový
stav, představuje pro národní hospodářství,
a tím i pro nás pro všechny nenahraditelné
ztráty.
V bezprostředně následujícím
období bude dokončena malá privatizace a
restituce. Vláda si je vědoma dosud nedořešených
otázek, souvisejících s poskytováním
finančního odškodnění a náhrad
za znehodnocení vraceného majetku a bude urychleně
iniciovat jejich řešení. Na základě
dosavadních zkušeností z privatizačního
procesu bude vláda dbát o to, aby byla druhá
vlna velké privatizace založena na využití
těch privatizačních metod, jež zaručí
její transparentní a rychlý průběh.
Za takové metody považuje vláda zejména
kupónovou privatizaci a prodej prostřednictvím
aukcí či veřejné soutěže.
S privatizací souvisí úkol vybudování
sekundárního kapitálového trhu, který
by umožňoval kapitálové transakce miliónům
akcionářů. Jeho existence je podmínkou
konečného úspěchu kupónové
privatizace a vytvoření příznivého
klimatu pro soukromé podnikání vůbec.
V souvislosti s tím bude vláda iniciovat vybudování
kvalitně fungujícího státního
dozoru, jehož rozhodujícím úkolem bude
povolování činnosti burz, pojišťoven,
investičních společností a investičních
fondů a regulace obchodování s cennými
papíry. Dále bude státní dozor v rozsahu
svého zmocnění tyto subjekty kontrolovat,
provádět dozor nad jejich činností
a podporovat vytváření konkurenčního
prostředí na vznikajícím kapitálovém
trhu.
Tato opatření jsou nezbytná v zájmu
ochrany investorů i občanů.
Důležitou podmínkou pro efektivní fungování
tržního hospodářství je dostatečné
konkurenční prostředí. Vláda
bude dbát o jeho vytváření a udržování,
a to zejména sledováním a postihováním
nezákonných kartelových úmluv a kontrolou
zneužívání dominantního postavení
výrobců na trhu.
Hospodářská politika vlády vychází
ze zásady, že základem prosperujícího
tržního hospodářství je individuální
iniciativa soukromého vlastníka a podnikatele. Budeme
proto těmto subjektům maximálně uvolňovat
prostor a zajistíme, aby stát přestal plnit
funkci paternalistického ochránce neefektivních
a neživota schopných výrobců.
Vláda bude důsledně dbát o upevnění
makroekonomické stability, která je nezbytnou podmínkou
pro podnikatelskou iniciativu, investiční aktivitu
a efektivní umisťování ekonomických
zdrojů. V tomto zdravém, makroekonomicky stabilním
a maximálně liberalizovaném ekonomickém
rámci bude vláda na mikro úrovni přispívat
k oživení hospodářství jak ze
strany nabídky, tak ze strany poptávky, a bude přispívat
k urychlení efektivních strukturálních
přeměn. Přímé zásahy
státu do ekonomiky však budou rozumně omezovány.
O to více se bude vláda zasazovat o vytvoření
potřebných systémových podmínek
oživujících podnikání, podporujících
malý a střední podnikatelský stav
i příliv zahraničních investic a usnadňujících
investice do infrastruktury.
Důležitým principem práce vlády
bude sledování hospodářských
aspektů nových vztahů se Slovenskou republikou.
Budeme pružně vyhodnocovat jejich vývoj a navrhovat
kroky ke zvládnutí celého očekávaného
procesu ekonomického osamostatnění obou republik.
2. Rozpočtová, měnová a cenová
politika.
Prvořadým cílem rozpočtové
a měnové politiky je vytvoření stabilního
makroekonomického rámce a stabilní měny,
což jsou základní podmínky pro dlouhodobý
a zdravý ekonomický růst. V tomto směru
mají nezastupitelné místo i zdravé
státní finance a vyrovnané rozpočtové
hospodaření.
Vláda přebírá neuzavřený
účet státního rozpočtu za rok
1991, který - jak známo - skončil deficitem
ve výši 9,9 mld Kčs. Tento schodek, který
bude zatěžovat rozpočtové hospodaření
v dalších letech, bude kryt emisí státních
dluhopisů se splatností do pěti let.
Na státní rozpočty v letošním
i v příštím roce lze očekávat
značný tlak. Je zřejmé, že státní
rozpočet v současných podmínkách
nemůže být dominantním nástrojem
oživování ekonomiky, nechceme-li připustit
rozvrat státních financí a měny. Vláda
bude proto i nadále usilovat o vyrovnaný státní
rozpočet. V souvislosti s tím, se zaměří
na rychlé a kvalitní dobudování sítě
finančních úřadů, včetně
jejich technického a personálního vybavení,
které vytvoří předpoklady pro omezení
daňových úniků a pro efektivní
výběr daní. Daňové úniky
stojí na úrovni trestních činů
a nebudeme se s nimi smiřovat.
Vzhledem k napjatosti rozpočtového hospodaření
v letošním roce bude vláda pokračovat
v regulaci rozpočtových výdajů. Ještě
v měsících červenci a srpnu bude provedena
analýza vývoje rozpočtového hospodaření
za 1. pololetí tohoto roku, včetně návrhů
opatření, která by udržela rozpočtovou
rovnováhu. Tato analýza bude bezprostředně
předložena České národní
radě.
Vláda s plnou odpovědností připraví
státní rozpočet na rok 1993, kde - v souladu
s uzavřenými dohodami mezi republikami - bude důsledně
uplatněn princip "každý za své",
což posílí transparentnost rozpočtového
hospodaření a svébytnost České
republiky. V souvislosti s daňovou reformou a s novým
přístupem k sestavení rozpočtu na
rok 1993 vláda připraví zákon, kterým
budou změněna rozpočtová pravidla
České republiky.
Zásadní změny proběhnou v oblasti
místních rozpočtů. Prvořadým
úkolem vlády bude vytvořit podmínky
pro zvýšení finanční a rozpočtové
soběstačnosti měst a obcí. V rámci
schválených daňových zákonů
se rozšíří spektrum jejich vlastních
příjmů, a tím bude posílena
jejich samostatnost i odpovědnost za rozvoj spravovaného
území, což bylo dosud omezováno vysokým
podílem dotací ze státního rozpočtu.
Nový systém rozpočtového hospodaření
měst a obcí vláda dořeší
již v roce l993. Zásady objektivizace výdajů
podle jednotlivých okresů, zavedené v roce
1992, budou dále zdokonaleny tak, aby byly odstraněny
neodůvodněné rozdíly mezi jednotlivými
okresy.
Jedním z klíčových úkolů
vlády je zvládnutí daňové reformy,
která bude uskutečněna k 1. 1. 1993. Vláda
nezastírá značnou složitost tohoto kroku,
která vyplývá z relativně pozdního
schválení daňových zákonů,
z časově opožděné technické
i organizační připravenosti plátců
i finančních úřadů, jakož
i z nepřipravenosti navazujících zákonů
o fondu sociálního pojištění
a fondu zaměstnanosti. Vláda učiní
vše pro minimalizaci ztrát daňových
výnosů a bude průběžně
o svých krocích informovat Českou národní
radu. V závislosti na vývoji rozpočtového
hospodaření bude vláda podporovat podnikatelský
sektor, perspektivně i snižováním jeho
daňového zatížení.
Existence jednoho státu znamená existenci jedné
měny na celém jeho území, jakož
i jedné měnové politiky prováděné
jednou centrální bankou. Dodržení této
zásady je i základním východiskem
vlády ČR ke všem jednáním o státoprávním
uspořádání. Budeme prosazovat politiku
zdravé a pevné měny. Vláda bude podporovat
takovou politiku centrální banky, která směřuje
k nízké míře inflace a k udržení
dosavadního měnového kursu koruny. Ve spolupráci
se Státní bankou československou bude vláda
ČR podporovat rozšiřování vnitřní
směnitelnosti koruny, a tím se přibližovat
perspektivnímu zavedení její plné
směnitelnosti. Zároveň bude vláda
napomáhat tolik potřebnému zlepšování
kvality služeb bankovního sektoru a zejména
zpružnění jeho úvěrové
a úrokové politiky. Snížení úrokových
sazeb na úroveň zhruba odpovídající
očekávané míře inflace je jedním
z nezbytných předpokladů pro urychlení
hospodářského oživení. O tomto
kroku bude vláda urychleně s bankovním sektorem
jednat.
Pro udržení zdravého makroekonomického
vývoje vláda i nadále počítá
s dočasným využíváním
mimotržního nástroje mzdové regulace.
Vláda bude přistupovat k postupnému omezování
a posléze k plnému odstranění mzdové
regulace v přímé vazbě na tempo privatizace,
a tedy na změnu chování podnikové
sféry.
V závislosti na postupující privatizaci,
na vytváření konkurenčního
prostředí na trhu a na vývoji životních
nákladů obyvatelstva budeme pokračovat v
procesu deregulace cen a v postupném odbourávání
dotací k cenám.
3. Politika vlády vůči jednotlivým
sektorům. Vláda se i přes svůj důraz
na privatizaci a tržní mechanismy nezříká
svého dílu odpovědnosti za ekonomický
vývoj na mikroúrovni. V zájmu co největšího
urychlení restrukturalizace ekonomiky bude vláda
vytvářet podmínky pro co nejsnazší
pohyb a přelévání výrobních
zdrojů na mezistátní, teritoriální
i podnikové úrovni, bez čehož není
restrukturalizace ani ekonomický růst možný.
Vláda samozřejmě nebude vznik těchto
procesů přímo organizovat a zajišťovat,
ale soustavou vhodných opatření bude iniciovat
jejich rozvoj a fungování. Nebudeme se však
podílet na socializujících praktikách
státních intervencí, které by se pod
hesly strukturální či průmyslové
politiky pokoušely omezovat či dokonce zcela nahradit
přirozené tržní procesy.
Za hlavní nástroj potřebných strukturálních
změn v české ekonomice pokládá
vláda privatizaci a rozvoj tržních vztahů,
neboť toto jsou předpoklady pro zásadní
změny v chování podnikové sféry,
pro její urychlenou adaptaci a pro uvolňování
výrobních zdrojů, dosud neracionálně
vázaných v neefektivních výrobách.
Naše ekonomika nemůže, tak jak tomu bylo ve značné
míře v minulosti, fungovat jen jako jakási
výroba pro výrobu. Proto nebudeme nadále
podporovat výrobce, kteří nejsou schopni
vyrábět pro trh a nalézat odbyt pro své
výrobky. Pouze v případech nepředvídatelných
a rozsáhlejších kolapsů zahraničních
trhů by vláda provedla opatření ke
zmírnění dopadů na domácí
podniky.
S výjimkou vybraných případů
nebude vláda provádět restrukturalizaci podniků,
protože tu musí uskutečnit jejich noví
vlastníci. Jinak řečeno, vláda vychází
z principu, že privatizace státních podniků
je předpokladem pro jejich úspěšnou
restrukturalizaci, a nikoliv naopak.
Vláda si je vědoma nebezpečí, které
pro zdravé a efektivní fungování podnikové
sféry vyplývá ze špatné platební
disciplíny a z platební neschopnosti podniků.
Za základní způsob řešení
nedobré finanční situace podniků však
nepovažuje paušální státní
pomoc, ale konkursní řízení ztrátových,
předlužených a platebně neschopných
podniků. Nelze se bohužel vyhnout bankrotům
neživotaschopných podniků, neboť i ty
jsou v některých případech nevyhnutelné
pro ozdravění hospodářství.
Vláda zdůrazňuje nezbytnost urychlené
adaptace velkých podniků na podmínky tržní
ekonomiky. Cestu k tomu vidí v jejich rychlé privatizaci
a v účasti zahraničního kapitálu
na jejich restrukturalizaci. Vláda bude jejich situaci
sledovat a bude na ni reagovat v kontextu své obecně
platné hospodářské a sociální
politiky.
Vznik středního stavu a rozvoj malého a středního
podnikání na jedné straně úzce
souvisí s rychlostí transformace české
ekonomiky na tržní hospodářství,
ale na druhé straně k této transformaci významně
přispěje. Pozitivní strukturální
změny v našem průmyslu se neobejdou bez značných
kapitálových investic a bez účasti
zahraničního kapitálu. Výraznější
přínosy lze v tomto směru očekávat
spíše až v středním nebo delším
časovém horizontu. Tím neodkladněji
se proto jeví potřeba urychleně zvýraznit
podporu rozvoje malého a středního soukromého
podnikání, které bude schopno pružně
reagovat na poptávku a vytvářet nové
pracovní příležitosti, což může
v relativně krátkém čase významně
přispět k oživení hospodářské
aktivity.
Pro rozvoj malého a středního podnikání
je nejdůležitější tržní
prostředí s přesně definovaným
právním rámcem, o jehož zdokonalení
bude vláda nepřetržitě usilovat. Například
v živnostenském zákoně bude novelizována
část upravující povolování
živností a udělování licencí
a koncesí pro vybrané živnosti.
Při podpoře vzniku a rozvoje malých a středních
soukromých podniků bude vláda volit formy
a metody konformní se základními principy
fungování trhu. Podle možností rozpočtu
České republiky budou v souladu se zákonem
uvolňovány finanční prostředky
především na garance bankovních úvěrů,
na podporu poradenství a informačních služeb
pro malé a střední podniky a případně
i na podporu jejich zahraničně obchodních
aktivit.
Ve všech záležitostech týkajících
se malého a středního podnikání
budou příslušné orgány státní
správy partnersky spolupracovat s hospodářskými
komorami jako základními články podnikatelské
samosprávy.
Vláda bude rovněž vytvářet potřebné
podmínky pro příliv zahraničního
kapitálu do české ekonomiky. K takovým
podmínkám mimo jiné patří také
dobrá informovanost potenciálních investorů
o možnostech a podmínkách investování
u nás, kterou budou zabezpečovat k tomu zřízené
specializované instituce, jakož i obchodní
komora.
Pokud jde o exportní schopnost naší ekonomiky,
považuje vláda České republiky za rozhodující
přizpůsobení se našich firem zahraniční
konkurenci. Tohoto momentu však bude dosaženo pouze
tehdy, budou-li se naše podniky střetávat s
touto konkurencí již na domácím trhu.
Vláda bude proto důrazně prosazovat politiku
pokračující liberalizace zahraničního
obchodu, která je prvořadou podmínkou otevírání
se české ekonomiky zahraniční konkurenci.
Postupné snižování cel a odstraňování
netarifních bariér obchodu, jakož i odbourání
dovozní přirážky v dohledné době,
budou základem při prosazování této
politiky v bezprostředně následujícím
období.
Ekonomika České republiky se v procesu hospodářské
transformace stane skutečně otevřenou ekonomikou,
jejíž hospodářský růst
bude do značné míry podmíněn
právě její exportní výkonností
založenou na dlouhodobých komparativních výhodách
naší země.
Vzhledem ke ztrátě značné části
východních trhů, ke které došlo
rozpadem RVHP a Sovětského svazu, jsou naše
podniky nuceny přeorientovat své exporty na náročnější
západní trhy. Proniknout na tyto trhy vyžaduje
nemalé úsilí i určitý čas,
i když jsou dosavadní výsledky velkým
příslibem. Vláda zastává názor,
že základním proexportním stimulem je
soudobý měnový kurs čs. koruny, jak
o tom ostatně svědčí i výsledky
naší obchodní a platební bilance.
Značná část našich exportů,
zejména u zboží zpracovatelského průmyslu,
je však závislá i na jiných faktorech
než jen na ceně (kvalita, užitné parametry,
znalost zahraničních trhů a jiné).
Vláda České republiky proto považuje
vlastní proexportní politiku za významnou
část své hospodářské
politiky. Dosavadní koncepci proexportní politiky,
která byla přijata minulou federální
vládou, považuje vláda za správnou a
hodlá z ní vycházet i do budoucna. Jednou
z jejích rozhodujících složek je zahájení
činnosti Exportní garanční a pojišťovací
společnosti.
V oblasti energetiky spatřuje vláda jádro
řešení v cenové politice a v odpovídajících
legislativních a institucionálních změnách,
a teprve v druhé řadě klade důraz
na jednotlivé státem inspirované, koordinované
či financované, rozvojové či sanační
programy. Ve změnách cen energií spatřuje
vláda základní podmínku pro snížení
energetické náročnosti i pro strukturální
změny nejen v sektoru energetiky, ale v celém hospodářství.
Tržní podmínky vyžadují i tržní
ceny paliv a energií, a proto považujeme za nezbytné,
aby liberalizace cen energetických zdrojů byla dokončena
v prvních dvou letech fungování této
vlády.