Studie
ISSN 2533-4131
1.181 Úprava činnosti lobbistů ve vybraných státech
Autoři: Libor Chlad, Petr Kolář, Štěpán Pecháček
(srovnávací studie, 3/2007, 10 str., přílohou je informační podklad PI-1-181_přílohy, 70 str.)
Lobbismus je neodmyslitelnou součástí parlamentního života, je jedním ze způsobů zprostředkování zájmů mezi jejich nositeli a veřejnou autoritou s rozhodovacími pravomocemi. Cílem Lobbingu je tyto zájmy prosadit a zakotvit v podobě právní normy. Některé země, zejména s angloamerickou parlamentní tradicí, se snaží o regulativní úpravu činnosti lobbistů na půdě parlamentu i mimo ní. Často diskutovanou otázkou v souvislosti s právní úpravou lobbismu v jednotlivých zemích je vymezení lobbisty, resp. lobbistické skupiny, z hlediska způsobu a charakteru reprezentace jimi zprostředkovaných zájmů. Je zapotřebí rozlišovat dvě základní skupiny lobbistů: na jedné straně jsou to lobbistické skupiny (v našem prostředí většinou označované jako konzultantské společnosti), které za úplatu zprostředkovávají kontakt mezi zákonodárci a různými skupinami klientů. Na straně druhé je za lobbisty (v širším slova smyslu) zapotřebí označit i reprezentanty specifických zájmů různých sociálních skupin. Takoví lobbisté bývají u nás označováni jako zájmové skupiny a patří mezi ně odbory, zaměstnavatelské svazy, profesní organizace apod. Nalezení hranice mezi oběma skupinami je v zásadě nemožné, a proto i zavedení povinné registrace lobbistických skupin by se zřejmě muselo dotýkat obou skupin lobbistů. Práce přináší přehled o přístupu k lobbingu v USA, Kanadě a v některých evropských zemích a na půdě Evropského parlamentu. Součástí práce je příloha s plnými texty právních norem, které lobbování ve vybraných zemích upravují.
3.063 Írán (Dokument PDF, 361 KB)
Autor: Václav Štěrba
(studie, 3/2007, 17 str.)
Informační podklad přináší aktuální informace ke stavu jednání o íránském jaderném programu v Radě bezpečnosti OSN. Obsahuje též základní fakta k politickému systému Íránu, současné vnitropolitické situaci a vybrané hospodářské ukazatele.
3.064 Struktura policie ve vybraných státech EU
Autor: Eva Medková
(studie, 3/2007, 54 str.)
Obsahem práce je nástin uspořádání policejních sil ve čtrnácti státech Evropské unie, konkrétně v Belgii, Dánsku, Finsku, Francii, Itálii, Irsku, Lucembursku, Německu, Nizozemsku, Rakousku, Řecku, Španělsku, Švédsku, Velké Británii a České republice. Práce se věnuje popisu struktury policie a jednotlivých sil, které ji tvoří (civilního a případně i vojenského charakteru) z pohledu územního i kompetenčního uspořádání a z pohledu celkového řízení. Důraz je přitom kladen na hierarchicky nejvyšší řídící úrovně (včetně ministerské), od nichž se vlastní struktura odvíjí. Jednotlivým zemím jsou věnovány samostatné kapitoly, které se dále člení v případě existence více policejních sil, ať již federálních a zemských v případě federací, věcně specializovaných, či těch, jejichž kompetence jsou územně či jinak omezeny. Zvláštní přílohou k tomuto textu jsou organizačními schémata vztahující se k jednotlivým policejních složkám. Příloha je dostupná elektronicky na adrese: http://www.psp.cz/kps/pi/PRACE/pi-3-064_prilohy.pdf
5.266 Vymáhání studentských půjček (Dokument PDF, 281 KB)
Autoři: Michal Částek, Eva Medková
(srovnávací studie, 3/2007, 17 str.)
Studie se ve své první části věnuje nástrojům vymáhání studentských půjček ve vybraných zemích, ve kterých se poskytování půjček na studium tradičně využívá. Studie analyzuje jak systém odloženého splácení studentských půjček (Spojené království, Austrálie, Spojené státy americké) tak modely studentských půjček a jejich vymáhání ve vybraných evropských zemích. Druhá část studie poskytuje příklady různých forem vymáhání dlužných částek v České republice, a to ze strany státních správních úřadů (dlužné pojistné na zdravotní pojištění, na sociální zabezpečení, daňové nedoplatky) či bankovních domů při nesplácení úvěrů poskytnutých bankami. Uvedené nástroje vymáhání různých forem dluhu vůči státu či bance by představovaly klíčové vodítko při nastavení systému splácení a vymáhání půjček na studium v ČR. Studie může modelově posloužit jako inspirace při hledání vhodného modelu poskytování a vymáhání studentských půjček v České republice.
5.267 Právní úprava dobrovolnictví ve vybraných zemích Evropské unie (Dokument PDF, 328 KB)
Autor: Jan Němec
(3/2007, 32 str.)
Práce poskytuje přehled o podobě právní úpravy dobrovolnictví ve vybraných zemích Evropské unie. Některé země přijaly zvláštní úpravu dobrovolnictví a tato úprava stanoví jednotná pravidla a požadavky jak na dobrovolníky, tak na organizace, ve prospěch kterých se angažují. U zemí, kde tato speciální úprava není, poskytuje naše studie přehled obecných právních norem, kterými se dobrovolnictví řídí. U každé země je uvedena definice dobrovolnictví, právní normy, které dobrovolnictví upravují, vzdělávání dobrovolníků, povinnosti organizací, sociální zabezpečení dobrovolníků, výkon dobrovolnické služby mimo území domovského státu a u zemí s povinnou vojenskou službou i vztah mezi dobrovolnickou službou a výkonem náhradní vojenské služby.
1.179 Smlouva o Ústavě pro Evropu - Frequently Asked Questions (Dokument PDF, 450 KB)
(informační podklad, 2/2007, průběžná aktualizace, 27 str.)
3.060 Ahtisaariho zpráva ke statusu Kosova (Dokument PDF, 244 KB)
Autor: Václav Štěrba
(studie, 2/2007, 10 str.)
Informační podklad přináší aktuální informace ke stavu jednání o Kosovu po zveřejnění souhrnného návrhu na budoucí status Kosova zvláštním zmocněncem generálního tajemníka OSN M. Ahtisaarim. Kromě možných variant dalšího vývoje materiál přináší také informace o postojích evropských institucí, členů Rady bezpečnosti OSN, Srbska a kosovských Albánců.
3.061 Zapojení ČR do systému obrany proti balistickým raketám (ústavněprávní aspekty) (Dokument PDF, 311 KB)
Autoři: Martin Kavěna, Jindřiška Syllová
(studie, 2/2007, 17 str.)
Zapojení České republiky do systému obrany proti balistickým raketám je z ústavněprávního hlediska komplikovanou záležitostí, skládající se z několika rozdílných právních úkonů. Dohoda (smlouva) o protiraketové obraně je dvoustrannou mezinárodní smlouvou, upravenou v čl. 49 Ústavy. Pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky se rozumí služební umístění specifikované součásti ozbrojených sil cizího státu nebo cizích států na území České republiky. K pojmu „pobyt“ je možno citovat důvodovou zprávu k současnému znění čl. 43 Ústavy: „Parlament vyslovuje souhlas s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky. Za pobyt se nepovažuje průjezd nebo přelet státního území ozbrojenými silami jiných států, proto je tato záležitost navrhována v odstavci 5 do rozhodovací působnosti vlády. Ozbrojenými silami ve smyslu rozhodovací pravomoci ústavních orgánů se rozumí vojenské útvary, vojenská zařízení a vojenské záchranné útvary“. Ústava a její důvodová zpráva vykládají pojem tak, že se jím rozumí rovněž umístění vojenských zařízení jiného státu na území České republiky. Při tomto výkladu je nutno takový pobyt schválit oběma komorami Parlamentu kvalifikovanou většinou. Režim vlastního pobytu příslušníků ozbrojených sil cizího státu nestanoví usnesení Parlamentu, ale zákon. Tento zákon upravuje obecně podmínky, za nichž příslušníci cizích ozbrojených sil na území ČR pobývají. Takovým zákonem je nyní zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky. Podmínky pobytu stanovené zákonem jsou obvykle předem dohodnuty prostřednictvím mezinárodních smluv (nyní SOFA). Jde o smlouvu podle čl. 49 Ústavy, k jejichž ratifikaci musí vyslovit souhlas obě komory Parlamentu.
5.264 Komunitarizace bez Ústavy? (Dokument PDF, 302 KB)
Autor: Lenka Pítrová
(studie, 2/2007, 11 str.)
Diskuse o rozsahu legislativních pravomocí Společenství v oblasti trestního práva.
5.265 Povinnost zaměstnavatelů zaměstnávat zdravotně postižené osoby (povinné kvóty) (Dokument PDF, 179 KB)
Autor: Vladimíra Pejchalová-Grünwaldová
(2/2007, 6 str.)
Obsahem práce je přehled právní úpravy povinnosti zaměstnavatelů zaměstnávat zdravotně postižené osoby (povinné kvóty) ve vybraných členských státech Evropské unie - v Belgii, Dánsku, Francii, Itálii, Německu, Polsku, Rakousku, Švédsku, a ve Velké Británii. Z analýzy příslušných právních úprav zkoumaných států jsou patrné dva přístupy k dané problematice. Většina států má v právních řádech upravenou povinnost zaměstnavatelů rezervovat určitý počet pracovních míst pro zdravotně postižené osoby - Belgie, Francie, Německo, Rakousko, Polsko, Itálie. Zákonné alternativní plnění této povinnosti má upraveno pouze Francie (formou plateb příspěvků a uzavírání dílčích a kolektivních smluv). Druhá skupina států nemá výslovně právně upraveny povinné kvóty. Obecně se jedná o státy severské, ze zkoumaných států jsou to Dánsko, Švédsko a Velká Británie. Tyto státy garantují právo na zaměstnání zdravotně postižených osob, na úrovni zákonných předpisů, nepřímo prostřednictvím antidiskriminačních zákonů a zákonů o rovnosti při zaměstnávání, které zakazují diskriminační přístup ze strany zaměstnavatelů ve vztahu ke zdravotně postiženým osobám ve všech aspektech zaměstnávání.
5.263 Právní úprava ochrany svědka v rámci trestního řízení a možnosti snížení trestu výměnou za spolupráci s orgány činnými v trestním řízení (Dokument PDF, 624 KB)
Autoři: Tereza Burianová, Martin Kavěna
(srovnávací studie, 1/2007, 38 str.)
Boj proti organizovanému zločinu a proti dalším formám závažné trestné činnosti vyžaduje právní nástroje, které usnadní orgánům činným v trestním řízení získávání informací, které mohou vést k odhalování a objasňování takovéto trestné činnosti. V prvé řadě je nutné motivovat svědky, aby poskytli potřebné informace. Ochota svědků spolupracovat může být podpořena nabídnutím vhodné ochrany, resp. nabídnutím určitých úlev, pokud sami spáchali trestný čin (možnost snížení trestu, dohoda o imunitě). Práce srovnává právní úpravu ve vybraných státech EU a v USA.
2.086 Současný stav ekonomiky Turecké republiky (Dokument PDF, 207 KB)
Autor: Michal Částek
(studie, 12/2006, 9 str.)
Studie má za cíl přinést základní informace o turecké ekonomice a doplnit tím pohled na současné Turecko o ekonomickou rovinu, která bývá v současných debatách o integraci Turecka do EU opomíjena. Studie se kromě vývoje základních makroekonomických ukazatelů zabývá také otázkami průběhu privatizace tureckého státního majetku a struktury zahraničního obchodu Turecké republiky.
3.055 Evropská unie a Turecko (přístupové rozhovory) (Dokument PDF, 398 KB)
Autor: Václav Štěrba
(studie, 12/2006, 15 str.)
Informační podklad pokrývá současné aspekty vztahu mezi Evropskou unií a Tureckem v kontextu průběhu přístupových rozhovorů a stále nevyřešené kyperské otázky. Práce zahrnuje postoje unijních institucí a dále postoje vybraných členských států a také samotného Turecka. Zmíněny jsou rovněž aktuální vyjádření představitelů hlavních politických stran v Evropském parlamentu, Německu a Rakousku.
3.056 Budoucnost procesu rozšíření (diskuse na Evropské radě 14.- 15. 12. 2006) (Dokument PDF, 403 KB)
Autor: Václav Štěrba
(studie, 12/2006, 11 str.)
Práce se věnuje současné debatě o dalších perspektivách budoucího rozšiřování a kapacitě EU integrovat nové členy. Tato debata byla dlouhodobě naplánována na Evropskou radu v prosinci 2006 na základě strategického dokumentu Komise k dalšímu rozšiřování. Velmi vyhraněný postoj má v této věci Evropský parlament.
3.057 Struktura tajných služeb a jejich parlamentní kontrola ve vybraných zemích (Dokument PDF, 370 KB)
Autoři: Jan Němec, Václav Štěrba
(srovnávací studie, 12/2006, 32 str.)
Ve vzorku vybraných zemí (EU-15, Izrael, Rusko, Spojené státy americké) je zkoumána struktura a způsob kontroly tajných služeb. Práce definuje základní strukturu tajných služeb a konstatuje, že nejčastěji je možné se setkat s existencí dvou samostatných větví tajných služeb, a to - civilní domácí (vnitřní) zpravodajské služby, orientované na vnitřní bezpečnost státu, a - vojenské zpravodajské služby, které se zaměřují na vnější hrozby státu. Toto rozdělení však není mezi různými zeměmi totožné především co se úkolového obsahu a kompetencí jednotlivých institucí týká. Konkrétní struktura zpravodajského a bezpečnostního aparátu té které země závisí na jejím postavení a významu v mezinárodních vztazích, geopolitických determinantech, historickém vývoji, reálné existenci vnějšího a/nebo vnitřního ohrožení stávajícího pořádku atd. Kontrola činnosti tajných služeb se v demokratických zemích odehrává na několika úrovních, přičemž vždy podléhá jistému stupni utajení. Nejsilnější postavení vůči tajným službám má exekutivní moc státu (vláda, případně jen někteří její členové), která je z povahy věci odpovědná za chod tajných služeb, také proto že je to exekutiva, která prostřednictvím svých zástupců – příslušných ministrů, případně přímo předsedy vlády či prezidenta republiky – tajné služby úkoluje. Parlamentní kontrola tajných služeb se potom zaměřuje především na kontrolu jejich financování (často ve spolupráci s institucí typu Nejvyššího kontrolního úřadu), zákonnosti metod práce, způsob jejich úkolování ze strany exekutivní moci a jejich politickou neutralitu. V souladu s praxí utajení bývají o činnosti tajných služeb informování jen vybraní členové parlamentu (např. členové zvláštního výboru pro kontrolu tajných služeb, předsednictvo parlamentní komory aj.).
3.058 Problematika právní úpravy používání operativní techniky (Dokument PDF, 314 KB)
Autor: Petra Bartáková
(srovnávací studie, 12/2006, 20 str.)
Práce se zabývá problematikou používání operativní techniky ve Finsku, Francii, Německu, Norsku, Rakousku, Slovensku, Švédsku a Velké Británii. U každé země jsou definovány nástroje spadající pod pojem operativní technika a jsou vymezeny jednotlivé instituce, které mohou konkrétní nástroje používat. U každé země je také popsán povolovací mechanismus pro použití operativní techniky, kontrolní mechanismus a způsob nakládání s výsledky pátrání, zejména ve vztahu ke třetím osobám.
3.053 Evropská unie a Rusko (Před summitem v Helsinkách 24. 11. 2006) (Dokument PDF, 413 KB)
Autor: Václav Štěrba
(studie, 11/2006, 20 str.)
Informační podklad se zaměřuje na diskusi o budoucím smluvním vztahu (nahrazení současné Dohody o partnerství a spolupráci) mezi Evropskou unií a Ruskou federací. Práce dále pokrývá další související témata vzájemných vztahů, především pak střet zájmů EU a Ruska v tzv. Společném sousedství (Bělorusko, Ukrajina, státy Jižního Kavkazu) a také na úrovni EU stále častěji a hlasitěji artikulované znepokojení, co se týče respektu ruských orgánů k demokratickým principům a dodržování lidských práv.
3.054 Evropská unie a Rusko - vztahy v oblasti energetiky (Dokument PDF, 328 KB)
Autor: Václav Štěrba
(studie, 11/2006, 12 str.)
Dodávky energií jsou klíčovým aspektem současných vztahů mezi Evropskou unií a Ruskou federací. Tato práce poskytuje základní informaci o východiscích pro vzájemné vztahy EU a Ruska, energetice jako efektivním nástroji novodobé ruské zahraniční politiky a vznikající společné energetické politice na úrovni EU. Práce dále shrnuje základní odlišnosti v postojích obou stran k formě a obsahu budoucí energetické spolupráce.
1.162 Projednávání státního rozpočtu v parlamentech vybraných zemí Evropské unie (Dokument PDF, 291 KB)
Autoři: Michal Částek, Josef Palán
(srovnávací studie, 10/2006, 18 str.)
Studie se věnuje postupu projednávání rozpočtu v parlamentech deseti vybraných zemí Evropské unie s parlamentní formou vlády. Cílem práce je zejména ukázat, zda mohou poslanci či jiné zainteresované subjekty předkládat ve sledovaných národních parlamentech pozměňovací návrhy k navrhovanému vládnímu rozpočtu (k výši jeho výdajů a příjmů, popř. ke změně jeho struktury) v jednotlivých fázích jeho projednávání. U států, u kterých se nám podařilo získat údaje, je v závěru uveden počet schválených pozměňovacích návrhů v závěrečném hlasování o státním rozpočtu a procentuální vyjádření podílu peněžního vyjádření schválených pozměňovacích návrhů poslanců na HDP dané země. Ze studie můžeme vysledovat, že „britsko-skandinávský model“ schvalování rozpočtu se opírá o silné pravomoci exekutivy, poslanci tak disponují omezenými možnostmi pozměňovat vládní předlohy rozpočtu. Navíc poslanci koaličních stran plně respektují vládní návrh rozpočtu a během jeho projednávání v parlamentu již nepředkládají pozměňovací návrhy. Na druhé straně v zemích jako Belgie, Estonsko a Slovensko mají poslanci větší možnosti i vůli ovlivňovat výdajovou stránku rozpočtu při schvalování státního rozpočtu, o čemž svědčí i fakt, že při schvalování rozpočtu na rok 2005 v jednotlivých parlamentech se finanční vyjádření pozměňovacích návrhů podílelo více než jedním promile na jejich HDP. Ve většině sledovaných zemí mohou pozměňovací návrhy předkládat jak skupiny poslanců, strany či jednotliví poslanci, pouze ve Švédsku může předkládat pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu rozpočtu pouze skupina poslanců či politická strana, jednotliví poslanci pozměňovací návrhy podávat nemohou.
1.178 Referenda ve vybraných zemích (Dokument PDF, 409 KB)
Autor: Petra Bartáková
(studie, 10/2006, 28 str.)
Práce předkládá přehled referend a lidových iniciativ ve vybraných státech Evropské unie (Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Rakousko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie), ve Švýcarsku a v USA. Práce se primárně zabývá konkrétními případy referend a jejich závazností na národní, regionální a místní úrovni v jednotlivých výše jmenovaných státech. Okrajově je v práci shrnuta problematika referenda ve vztahu k Evropské unii a historie problematiky referenda ve vztahu k České republice.
3.048 Tibet (Evropská unie a Tibet, Skupiny přátel Tibetu) (Dokument PDF, 283 KB)
Autoři: Jindřiška Syllová, Václav Štěrba, Zuzana Zelenická
(studie, 10/2006, 12 str.)
Práce se zabývá tématikou Tibetu ve třech hlavních aspektech. 1) Dodržování lidských práv v Tibetu v postojích Evropské unie a jejích institucí (Rada, Trojka, Parlament). 2) Činnost tzv. Skupin přátel Tibetu ve vybraných evropských parlamentech a možnosti (podle Jednacího řádu) vytvoření takové skupiny v Poslanecké sněmovně PČR. 3) Postavení Tibetské autonomní oblasti v rámci Čínské lidové republiky (Politický systém).
3.049 Kontrolní mechanismy pro vývoz zbraní a vojenského materiálu (Nizozemsko, Velká Británie, Finsko, Norsko, Rakousko, Maďarsko) (Dokument PDF, 385 KB)
Autoři: Jan Němec, Václav Štěrba
(studie, 10/2006, 26 str.)
Informační podklad se zabývá mechanismy kontroly zbrojních vývozů ve vybraných evropských zemích a také na úrovni Evropské unie jako celku. Práce sleduje zejména právní úpravy související s udělováním vývozních licencí, požadavkem certifikátu konečného uživatele, sankce za porušení kontrolních mechanismů a také formu navázání právní legislativy na Kodex EU. Zkoumány jsou dále možnosti veřejné a parlamentní kontroly.
3.050 Evropská unie a Ukrajina (Hlavní témata Summitu v Helsinkách 27.10. 2006) (Dokument PDF, 397 KB)
Autor: Václav Štěrba
(studie, 10/2006, 11 str.)
Práce pokrývá veškeré aspekty vzájemných vztahů mezi Evropskou unií a Ukrajinou v kontextu summitu v říjnu 2006. Zvláštní pozornost je věnována současným pilířům smluvního vztahu (Dohoda o partnerství a spolupráci a Akční plán Evropské politiky sousedství) a přípravě nové rozšířené dohody, která Dohodu o partnerství a spolupráci v blízké budoucnosti nahradí. Analyzován je dále obsah dohod o usnadnění vízového styku a o zpětném přebírání osob, které byly na summitu EU-Ukrajina podepsány.
3.051 Postoje k budoucímu statusu Kosova (Budoucí uspořádání Kosova v postojích a názorech vybraných Think-tanků) (Dokument PDF, 300 KB)
Autoři: Marek Chmel, Václav Štěrba, Lucie Vondráčková
(studie, 10/2006, 16 str.)
Tato práce nabízí přehled názorů a postojů vybraných Think-tanků (International Crisis Group, European Security Forum, Zentrum für Europäische Integrationsforschung atd.) k budoucímu uspořádání Kosova. Až na jednu výjimku se jedná o práce z roku 2005. Důvodem je poměrně paradoxní skutečnost – s tím jak byla na začátku roku 2006 zahájena jednání o budoucím statusu, Think-tanky ztratily o Kosovo zájem. Přesněji řečeno, čekají teď jak celá jednání dopadnou, aby jejich průběh mohly zpětně okomentovat a nabídnout další perspektivy. Ve své většině se analýzy vyslovují pro nezávislost Kosova, byť podmíněnou pokračujícím mezinárodním dohledem.
3.052 Jednání o budoucím statusu Kosova (Vývoj jednání, současný stav, postoje zúčastněných stran) (Dokument PDF, 288 KB)
Autor: Václav Štěrba
(studie, 10/2006, 12 str.)
Informační podklad pokrývá celou škálu aspektů souvisejících s tzv. „statusovými negociacemi.“ Prostor je věnován současnému uspořádání kosova (mezinárodně-právní, institucionální), jednání o statusu budoucím (cesta k zahájení jednání, Eideho zpráva, postavení Martti Ahtisaariho jako hlavního vyjednavače) a postojům zúčastněných stran. Kapitola je též věnována působení Evropské unie v Kosovu a to jak současném, tak budoucím perspektivám.
5.261 Uzavírání mezinárodních smluv s Tchaj-wanem (Dokument PDF, 272 KB)
Autor: Martin Kavěna
(studie, 10/2006, 10 str.)
Uvedená práce poskytuje přehled současného právního postavení Tchaj-wanu ve vztahu k Čínské lidové republice a k ostatním státům světa a mapuje možnosti mezinárodněprávních vztahů s tímto územím. V prvních dvou částech uvádí práce historické okolnosti vzniku současné vlády na Tchaj-wanu, otázku mezinárodního uznání této vlády a členství Tchaj-wanu v mezinárodních organizacích (např. WTO). Ve třetí části se práce zabývá teoretickou otázkou mezinárodněprávní subjektivity Tchaj-wanu, resp. možností, že Tchaj-wan požívá určitou omezenou mezinárodní subjektivitu vystupovat jako samostatná hospodářská oblast v multilaterálních vztazích. Ve čtvrté části shrnuje práce obvyklý postup uplatňovaný při uzavírání "mezinárodních smluv" mezi členským státem EU a Tchaj-wanem a zabývá se otázkou uzavírání bilaterálních obchodních smluv na nevládní úrovni (např. Dohoda mezi Belgickou kanceláří Taipei a Taipeiskou zastupitelskou kanceláří v Belgii o zamezení dvojího zdanění a daňových úniků v oblasti daně z příjmu, Ujednání o vzájemném uznání práv duševního vlastnictví mezi Taipeiskou zastupitelskou kanceláří ve Spojeném království a Britskou obchodní a kulturní kanceláří Taipei). Na závěr se práce zabývá otázkou vhodného vnitrostátního legislativního postupu, který by se mohl uplatnit i v České republice při případném sjednávání bilaterálních dohod s Tchaj-wanem.
3.047 Konžská demokratická republika (Aktuální situace, politika EU a členských států) (Dokument PDF, 312 KB)
Autoři: Jan Němec, Václav Štěrba
(studie, 9/2006, 14 str.)
Informační podklad poskytuje souhrnnou informaci o současné Konžské demokratické republice (KDR) – od základní informace o teritoriu, přes její moderní historii až po současnou vnitropolitickou situaci. Zvláště je zmíněna politika Evropské unie vůči KDR a specifické zájmy některých jejích členských států.
1.176 Projednávání národních lisabonských programů reforem v národních parlamentech vybraných členských zemí Evropské unie (Dokument PDF, 222 KB)
Autor: Michal Částek
(srovnávací studie, 8/2006, 10 str.)
Nově koncipovaný lisabonský proces schválený Evropskou radou v březnu 2005 je programem dlouhodobějšího hospodářsko-sociální směřování EU, které má pomoci Evropě reagovat na vnitřní (stárnoucí populace) i vnější (konkurence z USA, Asie, Jižní Ameriky) ekonomicko-sociální výzvy. Nové pojetí LS usiluje o zúžení počtu prioritních oblastí a o zlepšení samotného řízení, koordinace a hodnocení plnění cílů lisabonské agendy jak na úrovni EU tak na úrovni členských států. Členské státy na podzim roku 2005 předložily tříleté národní lisabonské programy reforem, které mají zajistit jejich politickou odpovědnost při plnění cílů LS a mají usnadnit hodnocení plnění reformních kroků realizovaných v jednotlivých členských státech Unie. Předložená studie se věnuje zapojení zákonodárných sborů (projednávání na plénu, zapojení výborů, předkládání pozměňovacích návrhů) do schvalování národních lisabonských programů reforem (NLPR) na roky 2005-2008 v jednotlivých členských státech Unie. Práce ukazuje, že ve většině sledovaných zemí nebyl NLPR na programu plenárního zasedání, výjimkou byly rakouská Národní rada, slovenská Národní rada a Senát Parlamentu ČR. Studie dále dokládá, že v některých zemích byl do projednávání národních lisabonských programů reforem zapojen pouze jeden výbor (např. Belgie, Francie, Polsko) a v jiných zemích byl tento strategický dokument projednáván ve více věcně příslušných výborech (např. Finsko, Slovinsko, Estonsko).
5.259 Podmínky pro povolování provozu hazardních her ve vybraných zemích Evropské unie (úloha obcí) (Dokument PDF, 204 KB)
Autoři: Michal Částek, Eva Medková, Gabriela Tampová
(studie, 8/2006, 9 str.)
Předložená komparativní studie si klade za cíl přiblížit úpravu hazardních her ve vybraných státech Evropské unie. Studie se primárně soustředí na podmínky povolování provozování hazardních her a na kompetence státních úřadů či obcí při udělování koncesí a při kontrole provozovatelů hazardních her.
1.173 Činnost parlamentu v období výkonu předsednictví v Radě EU (Dokument PDF, 318 KB)
Autoři: Michal Částek, Eva Medková, Jan Němec, Štěpán Pecháček
(studie, 7/2006, 19 str.)
Hlavním cílem studie je představit způsob zapojení čtyř národních parlamentů do projednávání agendy Evropské unie a jejich participace na přípravách a realizaci předsednictví dotyčných zemí v Radě EU. Práce si také klade za cíl poukázat na možnosti zapojení národních parlamentů do rozhodovacích postupů Evropské unie a také na rostoucí možnosti parlamentní diplomacie a zapojování parlamentů do mezinárodněpolitických otázek.
1.174 K ústavní úpravě jmenování vlády (Dokument PDF, 256 KB)
Autoři: Petr Kolář, Jindřiška Syllová
(studie, 7/2006, 10 str.)
Práce se zabývá jmenováním vlády poté, kdy byla ustavena Poslanecká sněmovna, ustavující schůzí Poslanecké sněmovny a ústavním postavením vlády, která podala demisi.
1.175 Rozsah poslanecké imunity ve vybraných státech (Dokument PDF, 252 KB)
Autoři: Eva Medková, Marek Nemeth, Jindřiška Syllová
(srovnávací studie, 7/2006, 11 str.)
V obecném úvodu je popsán institut parlamentní imunity jako jeden z nástrojů ochrany nerušené činnosti zákonodárného sboru. Jeho historické kořeny sahají již do středověku, kde bylo nezbytné chránit nově se vytvářející stavovská shromáždění před zásahy tehdy mocných panovníků. Postupem historického vývoje se institut rozpadl na dvě rozdílné a přesto propojené části, na neodpovědnost poslanců a na jejich nestíhatelnost. Zatímco neodpovědnost chrání proti stíhání za hlasování a některé projevy, které v parlamentu činí, často v rámci výkonu svých povinností, nestíhatelnost zabezpečuje, že je poslanec chráněn před zákonným stíháním trestného činu, správního deliktu či občanskoprávního aktu.
5.258 Vybrané aspekty energetické politiky Evropské unie (Dokument PDF, 450 KB)
Autor: Kamila Pazderníková
(studie, 7/2006, 48 str.)
Práce se v jednotlivých kapitolách zabývá rozhodujícími oblastmi energetické politiky Evropské unie, které jsou klíčové pro postupné vytváření efektivního tržního prostředí na poli evropské energetiky.
1.171 Italský volební systém (Dokument PDF, 219 KB)
Autor: Petra Bartáková
(studie, 6/2006, 7 str.)
Práce je zaměřena na popis volebního systému Italské republiky. V roce 1993 došlo v Itálii ke změně volebního systému z čistě poměrného na kombinovaný (s převahou většinových prvků). Tato změna po 50ti letech nestabilních vlád a silné korupci přinést změnu v podobě stabilních vládních koalic. Změna z roku 1993 sice vedla ke změně v chování politických stran a k vytváření ideově vymezených předvolebních politických aliancí, ale stabilita vlád nebyla, i s ohledem na další faktory, výrazně posílena. Na konci roku 2005 prosadila tehdejší vládní koalice změnu volebního zákona, která spočívala v návratu k poměrnému systému. Výraznou změnou je zavedení tzv. mandátového bonusu, který zaručuje vítěznému seskupení většinu mandátů. Práce přináší detailní popis volebního systému a nastiňuje některé problémy, které mohou, s ohledem na existenci mandátového bonusu, nastat.
1.172 Vývojové diagramy projednávání zákonů (Dokument PDF, 200 KB)
Autoři: Petr Kolář, Jindřiška Syllová
(informační podklad, 6/2006, 10 str.)
Práce shrnuje do vývojových diagramů základní činnosti Poslanecké sněmovny a Senátu, soustřeďuje se zejména na legislativní proces. Je nutno upozornit, že diagramy se soustřeďují na nejobvyklejší procedury. Vynechány jsou mimořádné procedury např. projednávání zákona v legislativní nouzi, zkrácené jednání o návrzích zákonů po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, zákonodárný proces k provedení rozhodnutí Rady bezpečnosti.
1.170 Politické skupiny v Evropském parlamentu (Dokument PDF, 431 KB)
Autor: Marcela Bláhová
(studie, 4/2006, 38 str.)
Práce poskytuje podrobný přehled o politických skupinách (frakcích) v Evropském parlamentu po volbách v roce 2004. Součástí popisu každé frakce je historie jejího vzniku a vztah k národním politickým stranám. Stěžejní částí práce je však ideové vymezení každé politické skupiny. Ideové vymezení je zkoumáno ze dvou hledisek. Prvním hlediskem je vztah frakce k evropské integraci, především k rozšiřování o nové země a prohlubování integrace. Druhým hlediskem zkoumání je ideové rozpětí mezi jednotlivými členskými stranami politické skupiny, resp. je zde zkoumán odlišný přístup politických stran v v jednotlivých členských státech k významným politickým tématům.
3.044 Dohody uzavřené mezi Evropskou unií a třetími státy na základě článků 24 a 38 Smlouvy o EU (Dokument PDF, 182 KB)
Autor: Václav Štěrba
(informační podklad, 3/2006, 6 str.)
Informační podklad typizuje mezinárodní dohody, které může Evropská unie uzavírat se třetími státy v rámci svého druhého a třetího pilíře. Materiál obsahuje plný výčet doposud uzavřených dohod resp. stručně shrnuje jejich obsah.
3.045 Povolební situace v Palestině (Dokument PDF, 209 KB)
Autor: Václav Štěrba
(informační podklad, 3/2006, 8 str.)
Tento materiál navazuje na Informační podklad č. 3.040 a aktualizuje jej. Podrobněji informuje o okolnostech sestavování nové vlády hnutím Hamás a shrnuje jeho programová východiska. Dále se věnuje pozici prezidenta v politickém systému Palestinské samosprávy. Vymezení pravomocí mezi prezidentem a vládou, které v dané době probíhá, je nyní totiž jedním z nejostřeji sledovaných procesů, na jehož výsledku budou záviset další perspektivy mírového procesu. Na závěr práce jsou zrekapitulovány postoje Evropské unie, Spojených států amerických, Ruska a dalších států.
3.046 Íránský jaderný program a mezinárodní situace (Dokument PDF, 249 KB)
Autor: Václav Štěrba
(informační podklad, 3/2006, 8 str.)
Tento Informační podklad navazuje na studii 3.039, zejména pak shrnuje vývoj okolo íránského jaderného programu v období únor-březen 2006. Podrobněji se obrací na průběh klíčového jednání v Radě bezpečnosti OSN a na postoje jejích stálých členů. Materiál též informuje o postoji české vlády k dané problematice.
3.039 Současný vývoj v Iránu (Dokument PDF, 254 KB)
Autoři: Marcela Bláhová, Michal Částek, Jan Němec, Štěpán Pecháček
(informační podklad, 2/2006, 9 str.)
Tématem tohoto Informačního podkladu je současný vývoj v Íránu, zejména s ohledem na mezinárodně-politickou krizi okolo jeho jaderného programu. Na úvod je charakterizován politický systém této země včetně jejích současných vnitropolitických reálií. Krize okolo íránského jaderného programu totiž přímo souvisí s politickými východisky fundamentalistického režimu a s výměnou na postu prezidenta v srpnu 2005. Jádrem práce je rozbor íránského jaderného programu včetně jeho mezinárodně-bezpečnostních implikací. Prostor je věnován též postojům EU, USA, Ruska a dalších významných aktérů mezinárodních vztahů. Na závěr se práce zabývá hospodářskou situací Íránu.
3.040 Historický kontext a současný vývoj v Palestině (Dokument PDF, 186 KB)
Autoři: Lucie Brožová, Michal Částek, Jan Němec, Štěpán Pecháček, Václav Štěrba
(informační podklad, 2/2006, 11 str.)
Informační podklad se věnuje současnému stavu mírového procesu na Blízkém východě. Na úvod shrnuje historický vývoj Palestiny ve druhé polovině 20. století a charakterizuje její politický systém a hlavní politické subjekty. Dále se podrobně věnuje volbám do Legislativní rady 25. 1. 2006, v nichž zvítězilo radikální teroristické hnutí Hamas, analyzuje dopady těchto voleb a shrnuje reakce Izraele, Evropské unie, USA a dalších vybraných zemí. Závěrečná část materiálu se zaměřuje na reálie palestinské ekonomiky včetně zdejších ekonomických aktivit a zájmů České republiky.
3.042 Současný vývoj na Ukrajině (Dokument PDF, 156 KB)
Autoři: Jan Němec, Štěpán Pecháček, Václav Štěrba
(informační podklad, 2/2006, 6 str.)
Informační podklad podává základní přehled vývoje na Ukrajině před parlamentními volbami v roce 2006. Zachycuje motivy rozkolu mezi původními zastánci „oranžové revoluce“. Zabývá se obdobím energetické krize a vztahem Ruska k Ukrajině obecně. Zachycena je zde také pozice Evropské unie a dalších důležitých mezinárodněpolitických aktérů.
3.043 Současný vývoj v Bělorusku (Dokument PDF, 265 KB)
Autoři: Michal Částek, Jan Němec, Štěpán Pecháček, Václav Štěrba
(informační podklad, 2/2006, 9 str.)
Informační podklad podává základní přehled o vývoji v Bělorusku do voleb v roce 2006. Mapuje vývoj vztahů Běloruska s Evropskou unií a jejími členskými státy, Ruskem a USA. Zvláštní pozornost je věnována vývoji vnitropolitické situace a dodržování lidských práv v souvislosti s vládou prezidenta Lukašenka, upozorňuje na nedodržování mezinárodních standardů při organizaci voleb a na rozpory kolem referenda o prezidentských pravomocích. Zvláštní část je věnována popisu Běloruské ekonomiky. Ta se vyvíjí specifickým způsobem především díky podpoře Ruska v oblasti dodávek ropy a zemního plynu.
5.257 Reforma regulace v dokumentech OECD a Evropské unie (Dokument PDF, 346 KB)
Autor: Jana Francová
(informační podklad, 2/2006, 28 str.)
Práce mapuje reformní dění v oblasti regulace a to na základě aktivit Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Evropské unie, které se potenciálem reformy regulace intenzivně zabývají. Činnost OECD v oblasti reformy regulace je zaměřena na pomoc vládám usilujícím o zlepšení kvality regulace odstraněním zbytečných překážek hospodářské soutěže, inovací a hospodářského růstu. Reformy podporuje vydáváním svých doporučení, přehledů a zpráv o situaci v jednotlivých zemích, tematickými diskusemi (zahrnujícími sektorové analýzy, mezinárodní databázi regulace) a spoluprácí s nečlenskými zeměmi. Provedení reformy regulace OECD doporučila svým členům již v roce 1997. V posledním desetiletí se na poli reformy regulace výrazně angažuje i Evropská unie. Její program „Better regulation“ neboli „Lepší právní úprava“ a související aktivity mají napomoci obnovit důvěru občanů členských států EU v důležitost integračního procesu a dosáhnout cílů stanovených lisabonskou strategií.
2.085 Vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů v evropských zemích, Spojených státech amerických a Japonsku (1995-2004) (Dokument PDF, 358 KB)
Autoři: Lucie Brožová, Michal Částek
(informační podklad, 1/2006, 20 str.)
Materiál obsahuje tabulky s údaji o vývoji základních hospodářských ukazatelů v zemích EU, USA a Japonska v letech 1995-2004 a čtenářům tím nabízí možnost pro srovnání vývoje hospodářské výkonnosti ČR s ostatními vyspělými ekonomikami. Ukazatele jsou převzaty z databáze statistik Eurostatu a odpovídají metodice sběru a zpracování dat, které Eurostat uskutečňuje. V první části práce jsou uvedeny základní makroekonomické údaje, jakými jsou míra růstu hrubého domácího produktu, míra nezaměstnanosti, míra inflace a srovnání úrovně HDP na obyvatele coby ukazatele reálné konvergence ekonomik zemí EU. Přehled dále zahrnuje tabulky s údaji, které se věnují plnění maastrichtských konvergenčních kritérií v jednotlivých zemích EU ve fiskální oblasti (deficit státního rozpočtu a celkové veřejné zadlužení). V poslední části přehledu jsou uvedeny tabulky týkající se vývoje míry zaměstnanosti, celkových výdajů na výzkum a vývoj (tzv. lisabonské cíle) a v neposlední řadě veřejných výdajů na vzdělání.
3.036 Diskuse o budoucím statusu Kosova (Dokument PDF, 265 KB)
Autoři: Jan Němec, Václav Štěrba
(informační podklad, 1/2006, 15 str.)
24. října 2005 schválila Rada bezpečnosti OSN návrh generálního tajemníka OSN na zahájení jednání o budoucím statutu Kosova. Zmocněncem generálního tajemníka OSN pro vedení těchto jednání se stal bývalý finský prezident Martti Ahtisaari. Jednání již byla v lednu zahájena 2006, přičemž shody o budoucím statutu Kosova by mělo být dosaženo do konce tohoto roku.
3.038 Rakouské předsednictví Rady EU - hlavní priority (Dokument PDF, 200 KB)
Autoři: Michal Částek, Václav Štěrba
(informační podklad, 1/2006, 5 str.)
Informační podklad 3.038 se věnuje očekáváním spojeným s činností rakouského předsednictví. Hlavní prioritou Rakouska během prvních třech měsíců má být Lisabonská agenda, zejména podpora malého a středního podnikání a investic do vědy a výzkumu. Lisabonská agenda bude též hlavním tématem březnové Evropské rady.
3.037 Institucionální zajištění ekonomické diplomacie ve vybraných zemích Evropské unie (Dokument PDF, 371 KB)
Autoři: Autoři: Michal Částek, Jan Němec
(informační podklad, 12/2005, 28 str.)
Studie se věnuje otázkám spojeným s ekonomickou diplomacií ve vybraných členských státech Evropské unie a aktuálně tím podává i obrázek o zahraničních zkušenostech k vládou schválené Exportní strategii ČR pro období 2006-2010. Komparativní studie si klade za cíl nastínit postavení a činnost jednotlivých institucí zajišťujících ekonomickou dimenzi zahraniční politiky členských zemí Unie. Do své studie jsme úmyslně vybrali malé země, které mají, podobně jako Česká republika, exportně orientované hospodářství a mají výrazný zájem na úspěšném exportu svých podniků a na přílivu produktivních zahraničních investic. Sledované portfolio zemí navíc nabízí možnost srovnání dvou základních institucionálních modelů zajištění ekonomické diplomacie, kdy ve Švédsku a ve Slovinsku je ekonomická složka zahraniční politiky realizována prostřednictvím jednoho ministerstva, v případě Irska, Portugalska, Belgie, Rakouska, Slovenska tuto funkci zajišťují ministerstva dvě, v případě ČR tuto oblast zastřešují ministerstva tři. Studie dále ukazuje, že sledované země využívají zvláštní instituce (veřejnoprávní či soukromoprávní povahy) přímo zřizované ministerstvy či spadající svojí činnosti pod ministerstva k podpoře exportní výkonnosti svých podniků, k lákání zahraničních investorů do země a ke kulturní propagaci země v zahraničí. Každá země využívá svá zahraniční zastoupení k podpoře svých podnikatelských subjektů, údaje o efektivitě zastupitelských úřadů obecně či v oblasti ekonomické dimenze zahraničních vztahů, studie nepodává.
3.034 Proces rozšiřování EU - vztah EU ke kandidátským/přistupujícím zemím (Dokument PDF, 294 KB)
Autor: Autor: Václav Štěrba
(informační studie, 9/2005, 15 str.)
Práce se věnuje problematice rozšíření o čtyři kandidátské, resp. přistupující státy (Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko, Turecko) z hlediska Evropské unie. U každé země je nejprve vymezena její výchozí pozice – tedy podmínky, které jí stanovila Evropská unie pro dokončení procesu přistoupení (Bulharsko, Rumunsko) resp. pro zahájení přístupových rozhovorů (Chorvatsko, Turecko). Práce poté shrnuje, nakolik jsou dané země úspěšné v plnění těchto podmínek. U každé země je dále uveden podrobný přehled aktuálních problémů dané země, průběh jednání v orgánech Rady EU (Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy, Výbor stálých zástupců) a postoje jednotlivých členských států EU k dané problematice. Práce rovněž uvádí výsledky průzkumů veřejného mínění týkající se rozšíření a tyto 4 země. Tato práce je aktuální k 5.9. 2005. Parlamentní institut však, s ohledem na aktuálnost tématu a na dlouhodobý zájem jej projednávat, tuto práci pravidelně aktualizuje.
3.035 Situace v Dárfúru (Dokument PDF, 148 KB)
Autor: Autor: Štepán Pecháček
(informační podklad, 9/2005, 8 str.)
V první části informační podklad stručně shrnuje historii konfliktu v oblasti Dárfúru. Věnuje se především otázce vymezení podstaty konfliktu a s tím související problematice uznání konfliktu v Dárfúru za genocidu. Právě otázka genocidy byla pro mezinárodní společenství dlouhodobě stěžejní otázkou. Autor konstatuje, že vztah hlavních aktérů byl k otázce genocidy silně ambivalentní. Konstatuje, že např. OSN neprohlásila situaci v Dárfúru za genocidu, přesto však pravidelně vyzývala vládu a zodpovědné činitele v Súdánu k ukončení jednání, které představuje pojmové znaky genocidy. Hlavním proponentem uznání konfliktu za genocidu byly dlouhodobě Spojené státy. Na straně EU byl nejaktivnější Evropský parlament. Další část je věnována postojům Evropské unie a spolupráci EU s Africkou unií a dalšími mezinárodními institucemi. V hodnocení situace v Dárfúru došlo k rozporu mezi Evropským parlamentem a Radou. Rada se stavěla proti vyhlášení genocidy. Závěrečná část materiálu je věnována popisu aktuální pomoci EU v rámci mise AMIS II a koordinaci činnosti EU a NATO při realizaci této mise.