(17.00 hodin)
(pokračuje Šulc)
Proto by mě zajímalo, jaké konkrétní kroky chce náš stát nabídnout firmám, aby je motivoval k dalšímu rozvoji a vytváření pracovních míst.
Musím připomenout, že se vzdáleností od Prahy exponenciálně narůstá nezaměstnanost. Naši starostové volají po tom, že je potřeba mít reálné nástroje, které pomohou firmy motivovat, a to zejména k tomu, aby si vybíraly firmy právě ty regiony, kde je o práci největší nouze. Přitom právě naše republika je zemí s ohromnou průmyslovou tradicí, doufám, že i budoucností. A právě průmysl vytváří největší počet pracovních míst.
Jaké kroky tedy vláda podnikla, podniká či podnikne pro to, aby zajistila rozvoj průmyslu a české ekonomiky? Aniž bych se chtěl jakkoliv dotknout dlouhodobých plánů ministerstva, situaci je do značné míry potřeba řešit velmi rychle a právě teď. Proto mě zajímají ne nějaké budoucí kroky, ale ty reálné, okamžité, dnešní.
Když jsem se zmínil o významném podílu průmyslu, nemohu přitom nevidět problémy v jeho struktuře. Jde zejména o to, že se u nás v posledních letech usídlila řada firem, které dovezou téměř hotové díly z Asie, tady je jenom připojí k sobě, říká se, že smontují, ale s minimální technologickou náročností, a s nízkou marží to vrhají na celý evropský trh. A to je ještě v lepším případě. V tom horším jsou místo výrobků, finálních výrobků, spíš jen dodavatelé dodavatelů. Tato komplikace je zřetelnější, když se podívám na seznam největších exportérů České republiky a vůbec na seznam největších firem - (Poslanec je upozorňován předsedající na čas.)
Já myslím, že to stačilo.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Také si myslím a předávám slovo panu ministrovi. Ještě než předám slovo panu ministrovi, mám tu ještě jednu omluvenku. Omlouvá se paní poslankyně Kateřina Konečná dnes po 17. hodině z osobních důvodů.
Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěl v první řadě uvést, že když současná vláda nastupovala do funkce, museli jsme se smířit v tom okamžiku s tím, že rozpočet na rok 2011 bude spíše škrtací. K investicím a k reformám se chceme dostat a dostáváme až v rámci rozpočtu na rok 2012. Od toho se i odvíjejí navrhované změny v systému investičních pobídek.
Já bych chtěl říci, že růst české ekonomiky musí být v dlouhodobém měřítku postavený na investicích, a nikoliv na spotřebě. Musíme se také zaměřit na modernizaci základů ekonomiky směrem k moderním formám podnikání. Je nutné, aby české hospodářství stavělo na firmách s vysokou přidanou hodnotou, které zužitkují výsledky vědy, výzkumu a inovací. Tímto směrem jde i náš návrh na úpravu investičních pobídek, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Změnou, která je v tomto ohledu zásadní, je to, aby investiční pobídky mohly čerpat i firmy, které podnikají i v oblasti výzkumu, vývoje nebo ve strategických službách. Vedle toho pak navrhujeme dílčí změny v oblasti daně z příjmu právnických osob. V současné době totiž mohou firmy, které pobídky získají, uplatňovat předem jasně stanovenou slevu z této daně po dobu pěti let. Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje délku, kdy je možné slevu na dani čerpat prodloužením z pěti na deset let. Zdůrazňuji, že to nepřinese státu vyšší náklady na investiční pobídky. Celková maximální výše slevy na daních z příjmů právnických osob je totiž vždy dopředu přesně specifikovaná v rozhodnutí o udělení pobídek a vychází z investičního projektu, se kterým se společnost o pobídky hlásí.
Prodloužení doby, po kterou mohou firmy slevu uplatňovat, dává investorům širší možnost volby a nabízí jim také větší flexibilitu. Zároveň s tím ale budou pobídky atraktivnější i pro investice do výzkumu a vývoje a do služeb, které jsou z našeho pohledu prioritní. Zvlášť u výzkumu platí, že dostat podnik do zisku trvá déle než u tzv. standardnějšího podnikání. Proto je možnost optimalizace slevy na dani pro tyto společnosti důležitým rozhodovacím faktorem. Navrhované prodloužení tak představuje elegantní řešení, jak systém pobídek zatraktivnit, aniž by oproti stávajícímu stavu přineslo jakékoliv vyšší náklady.
Pobídky vždy sloužily jako významný nástroj pro snižování nezaměstnanosti ve znevýhodněných regionech, a proto bude v hospodářsky slabších oblastech nadále platit výjimka pro minimální výši investice tak, aby pobídku bylo možné získat už při investici v hodnotě 50 milionů korun. Díky tomu na tuto formu podpory dosáhne větší počet podnikatelů, kteří budou zároveň motivováni jít do slabších regionů, což by mělo podnítit vznik většího počtu nových pracovních míst právě v těchto oblastech.
Ministerstvo průmyslu a obchodu odpovídá též na požadavky starostů měst a obcí, kteří nás žádali o to, abychom pobídky striktně neomezovali pouze na hight-tech projekty, ale nechali je otevřené i pro, řekněme, ne tolik komplikovanou výrobu, ve které najdou uplatnění nezaměstnaní právě z těchto regionů. Při koncipování nových pravidel jsme tedy uvažovali o navýšení podpory na vytvoření nových pracovních míst, ale také o rozšíření výčtu regionů, ve kterých je možné získat podporu na školení a rekvalifikace. To by totiž pomohlo obecně zlepšit kvalifikaci českých zaměstnanců a prospělo by to pracovnímu trhu jak na straně poptávky, tak i nabídky.
Po konzultacích s partnery jsme nakonec zůstali u prodloužení doby uplatňování slevy na dani z příjmu právnických osob na 10 let a zejména tedy u rozšíření pobídek pro výzkum a vývoj pro strategické služby. Máme pobídky už zhruba 15 let. Vznikly s cílem pomoci zejména zpracovatelskému průmyslu a udržet zaměstnanost. Námi navržená změna spočívající v rozšíření systému opravdu pro hight-tech investice, tak představuje v rámci pobídek zásadní změnu.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Pan poslanec bude chtít doplnit ještě svoji interpelaci. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Šulc: Já v každém případě děkuji. Pro severní Čechy je to pozitivní zpráva.
Pan ministr na začátku mluvil o škrtání. Já bych byl rád, abychom si všichni uvědomili, že škrtat donekonečna nemůžeme. To bychom se jednou mohli proškrtat až na úplnou nulu. A to nejen nulu ve financích, ale také v občanech České republiky, a pak by už nikomu nic neprospělo.
Takže já bych byl rád, kdyby mi pan ministr ještě velmi jednoduše řekl - země se vzpamatovává z recese. Nemůžeme se dopouštět do nějakých rozmáchlých gest, která by zaplatila až budoucí generace. Systém pobídek se tedy plánuje rozšiřovat právě na vědu, výzkum, což je v pořádku, na strategické služby, ale přece jenom by mě zajímalo, kolik nás tento rozhodující faktor bude stát, co nám to přinese a jaké náklady a přínosy investiční pobídky nám přinesou. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Ještě předávám slovo panu ministrovi.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek Já bych chtěl zrekapitulovat, že doposud náklady na investiční pobídky dosahují průměrně čtyř miliard korun ročně. Je ale potřeba si uvědomit, že naprostou většinu této částky tvoří zmíněná sleva na dani, tedy nerealizovaný příjem, což jsou tedy ale přímé výdaje na podporu tvorby nových pracovních míst a na školení a rekvalifikace. A jsou to náklady výrazně nižší.
Ještě znovu opakuji, že částka, o kterou si firmy mohou daně snížit, je dopředu jasně daná. Firmy tedy opravdu nemají desetileté daňové prázdniny, ale mají deset let na to, aby si postupně z daní odečetli dopředu pevně stanovenou částku. Jakmile ji vyčerpají, platí daně zcela standardně. Vedle toho ovšem stále za své zaměstnance odvádějí zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmu, která se vztahuje na mzdy, a platí daň z přidané hodnoty. Při vyčíslení celkových nákladů a přínosů se proto ukazuje, že pobídky jsou pro stát nakonec velmi ziskové. Samozřejmě vždy bude záležet na tom, co všechno do takové rovnice započítáme, protože mezi přínosy nových projektů je určitě možné zařadit přeliv technologií a manažerských zkušeností nebo větší tlak na kvalitu dodavatelů a další hodnoty, které ovšem prakticky není možné exaktně sepsat nebo sledovat. ***