(12.20 hodin)
(pokračuje Nedoma)
Je jistě správné, že tento postup předložená novela umožňuje. Vedle toho však tato směrnice Evropského společenství zdůrazňuje, že účelem tohoto obecného rámce je mj. také vyhnout se jakýmkoli administrativním, finančním a právním překážkám, které by mohly bránit zakládání a rozvoji malých a středních podniků, což má především u nás značný význam. Za tímto účelem je třeba podle této směrnice omezit oblast její působnosti podle volby učiněné jednotlivými členskými státy, což však předložený návrh novely zákona vůbec nerespektoval. Proto Senát v souladu se směrnicí Evropského společenství působnost navrhované novely zákona omezil na společnosti s nejméně dvaceti zaměstnanci, aby v mnoha malých a středních podnicích nevznikly neúnosné administrativní a právní komplikace.
Stejně tak zmiňovaná směrnice Evropského společenství jasně definuje, co se rozumí pod pojmy informování a projednávání. Zatímco definice pojmu informování je zapracována do novely zákona poměrně přesně, definice pojmu projednávání do návrhu novely zapracována nebyla a v zákoníku práce byla zachována původní definice z roku, tuším, 2000, která ve spojení s touto novelou umožňuje projednat za účelem dosažení shody prakticky cokoliv. Myslím si, že v tomto bodě by se poměry na pracovištích dostávaly někam do doby ROH. Směrnice však jasně stanoví, že projednáváním se rozumí výměna názorů a zavedení dialogu mezi zaměstnavatelem a zástupci zaměstnanců s cílem dosáhnout dohody o rozhodnutích zaměstnavatele, která pravděpodobně povedou k podstatným změnám - zdůrazňuji podstatným změnám - v organizaci práce nebo ve smluvních vztazích. Senát při svém projednání proto nabyl dojmu, že zatímco projednávání věcí týkajících se zaměstnanosti, mzdy nebo pracovních podmínek do zájmů zaměstnanců jednoznačně patří, otázky obchodní, výrobní a jinak spojené s předmětem podnikání jsou výhradní záležitostí zaměstnavatelů.
§ 18 odst. 4 podle návrhu novely zcela ztratil proti směrnici Evropského společenství smysl, neboť pojem "struktura a vývoj zaměstnanosti", který svůj význam rozhodně má, je zaměněn za výraz "stav a struktura zaměstnanců", což je úplně a cela o něčem jiném.
Vedle toho v Senátu panuje názor, že případné soudní řízení ve věcech informování zaměstnanců a projednávání s nimi by podle našeho názoru neměl být důvod být osvobozen od soudních poplatků, s tím, že ze směrnice takováto úprava nevyplývá.
Navrhovaná novela zákona se tedy výrazně liší od této evropské směrnice, i když primárním cílem navrhovatele bylo právě její implementování do našeho právního řádu. Proto přijal Senát pozměňovací návrhy, které tento nedostatek napravují a upravují návrh novely zákoníku práce tak, aby skutečně odpovídal normám Evropského společenství a i nadále zachovával, tak jako doposud, v rovnováze práva zaměstnanců a zaměstnavatelů.
Novela tohoto zákona měla být původně přijata již v březnu minulého roku. Je pravda, že zdržení při projednávání tohoto návrhu je však natolik značné, že Poslanecká sněmovna projednala ve svém druhém čtení celkovou novelu zákoníku práce dříve než tuto dílčí novelu vrácenou Senátem. Jsem rád, že mohu konstatovat, že aspoň část připomínek Senátu byla v této novele již zapracována.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu senátorovi Jiřímu Nedomovi. A nyní v obecné rozpravě paní poslankyně Alena Páralová. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, novela zákoníku práce, kterou nám horní komora vrátila s pozměňovacími návrhy, vstoupí v účinnost první den měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Přitom vládní návrh nového pracovního kodexu vstoupí v účinnost 1. ledna 2007. Tento pracovní kodex, který právě projednává Poslanecká sněmovna, je sice velkým zklamáním pro odbornou veřejnost, horší podnikatelské prostředí, je velmi nekvalitní, nicméně díky komunisticko-socialistické válcovací stolici v Poslanecké sněmovně nepochybně bude příští středu přijat. Je tady tedy problém, že během několika měsíců zde budou dva zákoníky práce. Myslím, že to má velmi neblahý vliv na právní jistotu občanů, vede to ke ztrátě autority práva, vymáhatelnosti práva. Tento stav permanentních změn způsobuje to, že i pro odborníky je velmi obtížné se orientovat v tom, co vlastně platí, od kdy to platí, a to se týká i soudů.
Proto považuji tuto novelu zákoníku práce za zbytečné plýtvání finančními prostředky daňových poplatníků na zavedení zákona do praxe. Novela starého zákoníku práce, následovaná za pár měsíců zcela novým zákoníkem práce, přinese nemalé a zbytečné transformační náklady jak státním institucím, tak soukromým firmám. Transformační náklady na statisíce nových školení, na desetitisíce opatření firem a institucí, na výklady právníků.
Proto klub ODS nepodpoří ani senátní návrh, ani návrh Poslanecké sněmovny, ale ráda bych se Senátu omluvila, protože Senát částečně napravil původní velmi nekvalitní návrh. Opravdu bych chtěla horní komoře poděkovat za pozměňovací návrhy, které svědčí o tom, že Senát má kvalitnější pracovní právníky než Ministerstvo práce a sociálních věcí. Škoda jen, že nešťastný nový zákoník práce napsalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, a nikoli Senát.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Aleně Páralové. Kdo další do obecné rozpravy? Ještě v obecné rozpravě pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já se omlouvám, že mám zastřený hlas, ale k mému vystoupení mě inspirovala paní kolegyně Páralová, která tady podrobně popsala stolici komunisticko-socialistickou. Já bych docela stál o to, kdyby nám ještě popsala stolici ODS. Děkuji. (Ohlas v sále.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan ministr práce a sociálních věcí, místopředseda vlády Zdeněk Škromach v obecné rozpravě.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, pane senátore, já mám pocit, že u všech zákonů, které předkládám, paní poslankyně Páralová vidí nějaký parní válec, což bych téměř mohl vztahovat sám na sebe. Ale ono někde je dobré někdy uválcovat nesrovnalosti a je potřeba, aby věci fungovaly. Myslím, že to srovnání tady je.
Já myslím, že paní poslankyně Páralová hodně hovoří o tom, jak různě ubližujeme a jak zákony zhoršují podnikatelské prostředí. Myslím, že by bylo dobře, kdyby paní poslankyně Páralová řekla jasně, co chce ODS, že prostě nechce zákoník práce, že nechce, aby zaměstnanci byli informováni o tom, co podnik dělá, za jakých podmínek podniká. Ten důvod je jednoduchý. Přece zaměstnanci jsou existenčně závislí na firmě a mají právo být informováni o tom, co se ve firmě děje. Je to běžná praxe v demokraciích, stojí na tom sociální model Evropské unie, na sociálním dialogu, na komunikaci, na informacích. Myslím, že naprosté většině poctivých zaměstnavatelů to nedělá vůbec žádný problém. Nakonec firmy, které přišly z tohoto prostoru starých evropských zemí nebo bývalé Evropské unie, bývalé E-patnáctky, mají tyto dobré návyky a chovají se ke svým zaměstnancům v těchto věcech už dnes podle těchto norem.
***