(15.00 hodin)
(pokračuje Stodůlka)
Navrhujeme proto do čl. 40 ústavy doplnit zákon o Ústavním soudu, zákon o soudech a soudcích a zákon o státním zastupitelství, tedy tři zákony určující na základě ústavního zmocnění organizační rámec justice v širším slova smyslu. Posílení rigidity kromě jiného zvyšuje stabilitu jimi upravovaných vztahů a současně umožňuje nezatěžovat text ústavy detaily, jež mohou upravit takto nově koncipované zákony. Omezili jsme se pouze na tyto tři zákony, neboť respektujeme téma, o němž novela ústavy pojednává. O označení zákonů jsme vedli dlouhé debaty a z více možností jsme se přiklonili k této. Odkazujeme na zavedené zákony s jasným obsahem provádějícím identifikovatelná ustanovení ústavy. Jde nám primárně o předpisy organizační, nikoliv o předpisy procesní a další.
Do čl. 62 ústavy, tedy mezi nekontrasignované pravomoci prezidenta republiky, navrhujeme doplnit jmenování předsedy a místopředsedů Nejvyššího správního soudu, jejíž absence je pouhým opomenutím vzniklým v procesu závěrečné redakce ústavy v roce 1992. Současně však nepovažujeme za vhodné, aby tak jak je tomu nyní, vláda spolurozhodovala o výběru funkcionářů soudního orgánu, kontroly veřejné správy. Kontrolovaný tak vlastně spolurozhoduje s kontrolujícím.
Třetí pozměňovací návrh uvádí do souladu znění článku 81 a 82 ústavy. Navrhuje se proto mluvit nejen o nezávislých a nestranných soudcích, ale také o nezávislých a nestranných soudech. Koresponduje to ostatně i s některými mezinárodními instrumenty ochrany lidských práv.
Čtvrtý pozměňovací návrh se týká podstaty státní správy soudů, kde vycházíme z konstrukce navržené vládou. Samostatná věta deklarující slučitelnost soudcovské funkce s výkonem státní správy soudů po našem soudu vyjadřuje vydělení tohoto typu správy z kontextu veřejné správy jako takové. Vytváří tak ve srovnání s poměry ve veřejné správě mj. předpoklady pro větší zohlednění soudcovské dimenze osobnosti soudního funkcionáře, tj. pro případné odlišení jmenování a odvolávání, vázanost pokyny nadřízeného apod.
Konečně pátý a poslední pozměňovací návrh vrací do stávající podoby čl. 83 ústavy, který popisuje jmenování soudce obecného soudu a jeho podmínky. Návrh, který byl Senátu podstoupen Poslaneckou sněmovnou, sem doplňoval odkaz na zákon, který může stanovit, že funkce soudce zaniká též uplynutím kalendářního roku, v němž soudce dosáhl určitého věku. Podle našeho soudu by však buď musela být věková hranice upravena přímo ústavou, anebo na ni nemá být odkazováno, zejména uvážíme-li zachování formulace o jmenování soudce bez časového omezení, resp. použití slova "též". To znamená, že zákon může stanovit i jiné důvody zániku funkce, ostatně se tak již děje, avšak z nějakého důvodu má být jen tomuto jednomu poskytnuta ústavní opora. Jelikož se o výslovné ústavní úpravě limitního věku jednalo již v ústavně právním výboru Poslanecké sněmovny, kde byla odmítnuta, a byla-li by upravena, měla by se podle našeho soudu vztahovat i na soudce Ústavního soudu, rozhodli jsme se nyní toto věc neřešit.
Uvedené pozměňovací návrhy byly podpořeny také zástupcem vlády a na podstatě cíle návrhu nic zásadního nemění, nýbrž jej činí komplexnějším. Jen bych připomněl, že vláda ve svém vládním prohlášení je také rozhodnuta pokračovat v zásadních krocích směřujících např. k široké diskusi o ústavním pořádku, která vyústí ve změnu ústavy umožňující přímou volbu prezidenta republiky, omezující imunitu poslanců a senátorů, zpřesňující vzájemné kompetence ústavních orgánů a rozšiřující kontrolní působnost Nejvyššího kontrolního úřadu i na oblast hospodaření územních samosprávných celků. To jen k tomu, co bylo deklarováno ráno v poslaneckém klubu, že toto téma, které zmiňujeme, tj. rozšíření článku 40 ústavy, je ve vládním prohlášení.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji vám také, pane senátore. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí. Pan poslanec Koudelka.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážený pane předsedo, vážená sněmovno, jak už bylo řečeno, Senát vrátil návrh ústavního zákona s podstatnou změnou, která se netýká původního návrhu úpravy soudní moci, ale vztahu mezi oběma komorami navzájem. Senát chce podstatně rozšířit své postavení v oblasti zákonodárné činnosti a výrazně o sto procent rozšířit výčet zákonů, ke kterým je nutný souhlas Senátu a nelze případný nesouhlas Senátu přehlasovat Poslaneckou sněmovnou. Protože je to významná záležitost, která se dotýká významně vztahů nikoliv v oblasti soudní moci, ale moci zákonodárné, vztahu mezi oběma komorami, domnívám se, že musí být daná věc více prodiskutovaná v poslaneckých klubech, a proto dávám návrh na přerušení tohoto bodu do příští schůze Poslanecké sněmovny.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Děkuji, pane poslanče. Byl podán návrh na přerušení tohoto návrhu na změnu ústavy. Je to návrh, o kterém bychom měli hlasovat ihned. Dám vám příležitost, abyste se vrátili na svá místa, protože budeme hlasovat o návrhu předneseném panem poslancem Koudelkou na přerušení projednávání tohoto bodu.
Nejdřív vás všechny odhlásím a prosím, abyste se znovu přihlásili.
Budeme hlasovat o návrhu na přerušení. Zahajuji hlasování. Kdo je pro přerušení tohoto projednávání, jak navrhuje pan poslanec Koudelka, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto přerušení?
Hlasování pořadové číslo 478 skončilo. Z přítomných 178 poslanců hlasovalo pro 125, proti 48. Návrh na přerušení byl přijat.
V této chvíli končím projednávání bodu 118 a budeme se zabývat bodem číslo 119, kterým je
119.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích,
přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů
(zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb.,
o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 299/2/ - vrácený Senátem
Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy, jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 299/3. Rád bych přivítal paní senátorku Dagmar Lastoveckou.
Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil opět místopředseda vlády a ministr spravedlnosti pan Pavel Rychetský.
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Rychetský: Vážená Poslanecká sněmovno, stojíme v okamžiku, kdy budeme hlasovat buď o poslanecké verzi, nebo senátní verzi novely zákona o soudech a soudcích. Chtěl bych zdůraznit, že to, co je potřeba, je, aby jedna z těchto verzí byla publikována ve Sbírce zákonů 1. července t. r. To je to, co je podstatné, protože, jak víte, v tuto chvíli zákon o soudech a soudcích je prakticky s účinností až od 1. července vyprázdněn o to nejpodstatnější, a to je výkon státní správy soudů na všech úrovních.
Rozdíl mezi těmito dvěma verzemi se týká pouze dvou maličkostí z hlediska věcného. První je, zda mohou, nebo nemohou být soudci na stáži na Ministerstvu spravedlnosti, samozřejmě se svým souhlasem, dobrovolně. Tady bych chtěl zdůraznit, že prakticky není evropská země, která by toto neumožňovala, a dokonce všechny to považují za nesmírně podstatné. Z tohoto hlediska bych se přiklonil spíš k poslanecké verzi.
***