(13.50 hodin)
Poslanec Bohuslav Sobotka: Paní předsedající, dámy a pánové, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, má za cíl dosáhnout především plné slučitelnosti obsahu české právní úpravy účetnictví s právem platným v Evropské unii, reprezentovaným v tomto případě zejména příslušnými směrnicemi Rady Evropy.
Navrhovaná novela si klade dále za cíl ve veřejném zájmu zpřesnit a zpřísnit právní úpravu co do rozsahu a způsobu vedení účetnictví, včetně sestavení účetní závěrky a požadavků na průkaznost účetnictví.
Z účetně ekonomického hlediska má v navrhované novele zásadní význam zpřesnění povinnosti dosažení věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky v účetní závěrce. Návrh toto zobrazení definuje.
Velmi úzce na účetní institut věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace v návrhu navazují způsoby oceňování majetku a závazků, které se povinně provádějí v okamžiku ocenění. Tím je okamžik uskutečnění účetního případu nebo rozvahový den či jiný okamžik, k němuž se sestavuje účetní závěrka.
Novela zákona obsahuje i důležitá ustanovení týkající se účetní závěrky, výroční zprávy, jejich konsolidace, ověřování auditorem, a to vše je opět převážně ve veřejném zájmu. (Velký hluk v sále.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane poslanče. Chtěla bych akorát poprosit některé kolegy, pakliže už se baví, ať to aspoň nečiní tak nahlas. Pokračujte.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Navrhovaná novela zákona o účetnictví je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Je slučitelná s právem Evropské unie.
Novela nebude mít přímý dopad na státní rozpočet.
Dámy a pánové, dovoluji si vás požádat o propuštění této novely do druhého čtení, v němž bude rovněž možno zapracovat i připomínky, jež ve svém stanovisku vyjádřila vláda. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Libor Ježek.
Poslanec Libor Ježek: Děkuji. Vážená paní předsedající, dámy a pánové. Návrh zákona obsahuje především schválené návrhy, které Poslanecká sněmovna přijala při třetím čtení zamítnutého vládního návrhu zákona o účetnictví. A vzhledem k tomu, že předkladatelé jsou připraveni věcně řešit případná sporná ustanovení, doporučuji propuštění tohoto sněmovního tisku do druhého čtení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu a ptám se, kdo se do ní hlásí. (Nikdo.) Žádnou přihlášku nemám, končím obecnou rozpravu.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo jiný návrh? (Nikdo.) Není tomu tak.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 232 a ptám se, kdo je pro přikázání tohoto návrhu rozpočtovému výboru. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 232 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 121 vyslovilo 108 a nikdo nebyl proti.
Dalším bodem je
47.
Návrh poslanců Josefa Janečka, Viléma Holáně, Jiřího Karase a Václava Krásy
na vydání zákona o odškodnění osob odvlečených do SSSR
nebo do táborů, které SSSR zřídil v jiných státech
/sněmovní tisk 855/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 855/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Josef Janeček.
Poslanec Josef Janeček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych jménem spolunavrhovatelů uvedl návrh zákona, který se týká odškodnění osob, které byly odvlečeny do táborů v Sovětském svazu nebo do táborů, které Sovětský svaz zřídil v jiných zemích.
Chci říci, že tento návrh zákona je vyústěním naší morální povinnosti vyrovnat se s touto smutnou zkušeností našich dějin. Je to situace o to tíživější, že tito lidé byli odvlékáni v době, kdy zde formálně panoval demokratický režim, tj. mezi lety 1945 až 1948, a samozřejmě potom už v podstatě ve spolupráci s komunistickým režimem po roce 1948.
Vzhledem k tomu, že dochází k oprávněnému odškodňování osob, které byly z různých důvodů postiženy totalitními režimy, považujeme za nezbytné ujmout se i této skupiny poškozených a navrhli jsme zákon, který by měl alespoň částečně tyto křivdy, které na nich byly spáchány, odškodnit.
Je to samozřejmě smutná kapitola našich dějin, kdy tito lidé byli odvlékáni do gulagů, kdy tajná rozvědka ŠMERČ ve spolupráci s našimi silami tyto lidi, kteří odešli do práce a už se nikdy nevrátili, odvlekla. Je smutnou skutečností, že tito lidé byli zavíráni v objektech, které byly v majetku československého státu, a československý stát jediné, co dokázal, bylo pouze někdy nesměle požádat, tj. v letech 1945 až 1948, a po roce 1948 spolupracovat na tragédii těchto lidí a těchto rodin.
Z těch, kteří byli odvlečeni, a je jich velmi málo, je jich asi tisíc, se jich vrátilo přibližně 150. Jejich rodiny o nich samy (a oni sami?) však byly(-i?) i nadále považovány(-i?) za skupinu nepřátel režimu, za lidi nespolehlivé a takto s nimi bylo také zacházeno.
***