(10.20 hodin)

(pokračuje Sobotka)

Myslím, že není možné přejít ten dopad, který je do státního rozpočtu. Myslím, že bude dobré o tom ještě vést debatu, a v každém případě bude zajímavé i stanovisko ministra financí, které přiblíží jeho představu o tom, jakým způsobem by se tyto prostředky v příštím období měly v systému veřejných financí nalézt.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji. Nyní bude hovořit pan poslanec Teplík, po něm opět pan navrhovatel Janeček, po něm pan poslanec Exner, pak ještě jednou pan poslanec Cabrnoch.

Je zajímavé, že čím jednodušší a kratší návrh zákona, tím bouřlivější a delší debaty vyvolává v této sněmovně.

 

Poslanec Tomáš Teplík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové. Rovněž se nepasuji, a ani tak v budoucnu nehodlám dělat, na zdravotnického odborníka, nicméně tak jak sleduji tuto debatu, její podstatu vidím v tom, že se debatuje o tom, jakým způsobem by mělo přijít více peněz do zdravotnictví, na čemž se asi všichni shodujeme. Jedna možnost je ta, že by to měla být rovina přímé spoluúčasti, druhá prostřednictvím zvýšených daní. Když si odmyslím určitou vrstvu demagogie, která zde zazněla v tom smyslu, že řekněme přímá spoluúčast je nemravná, a když se zvýší daně nepřímé, jak tady bylo citováno, spotřební daně, tak se to vlastně občanů nedotkne. Tento názor nesdílím. Jsem přesvědčen o tom, že právě tyto daně budou mít přímý dopad na jednotlivé občany, a asi větší na ty, kteří jsou sociálně slabší. Nepovažoval bych za nic nemravného hovořit o spoluúčasti občanů, protože jednak odpadá filtr několika úřednických vrstev, několika zúřadování a jednak občan ví, na co přímo jeho peníze jdou.

Rád bych vás poprosil, nepoužívejme klasické demagogické argumenty typu, že zvýšení daní, když občan vlastně nevidí, kam to jde, se ho vlastně nedotkne. To není pravda.

Na závěr bych se prostřednictvím pana místopředsedy rád zeptal pana kolegy Sobotky, kdy nastane to budoucno, kdy jednou budeme o těchto problémech debatovat.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Já se tedy zeptám pana poslance Sobotky, který to určitě slyšel, i když nebyl přítomen. Bude hovořit pan poslanec Janeček, poté pan poslanec Exner.

 

Poslanec Josef Janeček: Vážení kolegové, byl bych velmi rád, kdybychom se věnovali textu toho návrhu. Tento text nezvyšuje daně, zvyšuje mandatorní výdaje z rozpočtu do zdravotnictví. Bylo zde řečeno, že správný postup je udělat restrukturalizaci mandatorních výdajů, o tom se bavme, protože nikdo samozřejmě nechce, aby se zvýšilo daňové zatížení. Na otázku, zdali za tyto peníze dostanou občané více nebo méně péče, říkám, že více nemocných dostane méně peněz, to je to, k čemu dochází v současné době, dostanou samozřejmě - a to je nevyvratitelné - méně či horší péči. To je prostě tak a je zbytečné o tom diskutovat.

Jestliže chceme říci "vážení občané, my budeme filozofovat, přičemž víme, že zatím budete dostávat méně a horší péči", potom jděme touto cestou. O tom, že je potřeba udělat restrukturalizaci ve zdravotnictví, o tom, že je potřeba stanovit parametry sítě, o tom, že je potřeba bavit se o standardech, o tom, že je potřeba bavit se o akreditacích, o tom se tady dohadujeme nějakých osm let. Pořád se tvrdí, že to vyřeší trh. Trh nevyřešil nic a zaplaťpánbůh ještě nějaké regulační mechanismy ve zdravotnictví fungují. Neboť čím liberálnější a tržnější prostředí ve zdravotnictví - a v tomto je zdravotnictví naprosto výjimečným sektorem - jsou, tím víc celkové náklady na zdravotnictví stoupají. Vezměme si příklad Anglie a USA, vezměme si příklad naprosto jasně regulovaného zdravotnictví v Anglii a naprosto liberálního zdravotnictví v USA a srovnejme cenu, dostupnost a kvalitu péče a vezměme si zajištění sociálně slabých občanů.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Nyní bude hovořit pan poslanec Václav Exner, po něm ještě zpravodaj pan kolega Milan Cabrnoch.

 

Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové, především mi dovolte říci, že mě těší trochu možná pozdní poznání pana poslance Janečka, že trh nic nevyřeší. Doufám, že k tomu poznání došlo i více jeho kolegů.

Pokud však jde o snížení podílu povinných výdajů ze státního rozpočtu, je potřeba k této věci říci, že rozhodně není zájmem společnosti, aby v sociální oblasti, ve zdravotnictví a školství klesala reálná hodnota mandatorních výdajů na jednoho občana, anebo pokud by měla klesat, potom jedině tím, že cestou racionalizace se dosáhne za méně peněz stejných služeb. Jinak dojdeme k tomu, že určitá úroveň služeb, které společnost zajišťuje pro občany, bude nepochybně zhoršena, což se domnívám, že v 21. století víceméně není možné. Ale upozorním na to, že dosáhnout snížení podílu povinných výdajů státního rozpočtu je možné také cestou růstu příjmů státního rozpočtu. Dosáhnout růstu příjmů státního rozpočtu je možné buď rozvojem národního hospodářství se zajištěním růstu produktivity práce, anebo opravdu udělat jinou strukturu příjmů včetně zvýšení daní. Je nepochybné, že společnost, která potřebuje kupř. z důvodu změny věkové struktury financovat určitou skupinu obyvatelstva a nechce přitom dosáhnout toho, aby se snížila jejich životní úroveň a vůbec životní podmínky, musí na jednoho, který vydělává, možná investovat relativně právě do těchto služeb více. Je to také otázka solidarity.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Nyní pan zpravodaj Milan Cabrnoch.

 

Poslanec Milan Cabrnoch: Dámy a pánové, je zřejmé, že probíhající politický spor nevyřešíme při projednávání tohoto skutečně relativně textově velmi krátkého, nicméně obsahem velmi významného návrhu zákona. Navrhuji vám, abychom se soustředili na věcnost, abychom se vyvarovali takových zvýšeným hlasem pronášených vět "tak to prostě je", "protože je to tak, že já si myslím, že je to takto", a např. pan poslanec Škromach si myslí, že je to trochu jinak, a o to se hádáme a je to legitimní.

Chtěl bych navrhnout něco jiného. Státní rozpočet je navrhován vládou jako vyrovnaný, vyvážený systém příjmů a výdajů. Domnívám se, že je naší zodpovědností, kterou z nás nikdo nesejme, hledat pro případné čerpání ze státního rozpočtu v tomto státním rozpočtu také odpovídající zdroj. Přestože zde bylo hovořeno poměrně velmi povrchně o nějakých daních na tabák a alkohol, nezazněla zde položka a kapitola státního rozpočtu, kde mají navrhovatelé připravenu rezervu ve výši 3,5 mld. Kč. Domnívám se, že tato informace zde prostě zaznít musí, abychom mohli zodpovědně pro tento návrh zvednout nebo nezvednout ruku. Domnívám se, že zde musí vystoupit buď ministr financí, nebo předkladatel, nebo někdo jiný a říci: v kapitole té a té je připravena rezerva v položce té a té ve výši 3,5 mld. Kč, kterou je státní rozpočet připraven uvolnit pro čerpání na zvýšení plateb za státní pojištěnce ve zdravotním pojištění. Pokud tady nezazní tato informace, domnívám se, že žádný poslanec Poslanecké sněmovny nemůže zodpovědně hlasovat pro prosazení takovéto změny, neboť by tím porušil veškerá pravidla, která jsme si zde stanovili, a hlasoval by nesmyslně.

Pakliže tady nezazní tato informace, kolegyně a kolegové, navrhuji, aby první čtení návrhu tohoto zákona bylo přerušeno až do schválení státního rozpočtu, až bude zcela zřejmé, zda ve státním rozpočtu je anebo není rezerva ve výši 3,5 mld. Kč.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP