(16.30 hodin)
(pokračuje Klaus)
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr vnitra Stanislav Gross. Prosím, pane ministře.
Ministr vnitra Stanislav Gross: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych na základě pověření vlády České republiky uvedl návrh zákona o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením.
Cílem návrhu je zamezit nezákonným vlivům na trestní řízení a tak zvýšit jeho účinnost jako jednoho z významných nástrojů potlačování kriminality, zejména závažných trestných činů, organizovaného zločinu a kvalifikovaně vyšších forem trestné činnosti. K těmto vlivům patří všechny formy nezákonného nátlaku vůči osobám, které se na trestním řízení účastní, zejména vydírání, ohrožování jejich života, zdraví a majetku.
V souvislosti s trestním řízením bývá obvykle ohrožován svědek nebo poškozený, ale také často obviněný pro svoji výpověď. Nelze však ani vyloučit útoky proti dalším osobám, které se na trestním řízení podílejí, jako jsou policejní orgány, vyšetřovatel, státní zástupce, soudci, obhájci, znalci nebo tlumočníci, a to pro výkony, který vyplývají z jejich působnosti, a také proti osobám, jejichž újmu by svědci a další osoby zúčastněné na trestním řízení mohli pociťovat jako svoji vlastní újmu, ať již jde o rodinné příslušníky nebo některé jiné takto postavené osoby. Nebezpečí ohrožení života, zdraví a majetku vyvolané účastí na trestním řízení například tím, že svědek vypovídá pravdu o pachateli trestného činu nebo soudce se přes pohrůžku nenechá odradit od plnění svých povinností, je podstatně závažnější než ohrožení vyplývající z aktuální bezpečnostní situace, před kterým jsou občané státu chráněni běžnou činností Policie České republiky.
Právní předpisy včetně zákona o policii, jsou-li důsledně aplikovány v souladu s ústavní zásadou, že státní orgán smí činit jen to, co je mu zákonem dovoleno, však neumožňují jakoukoliv nadstandardní ochranu osob ohrožených v souvislosti s trestním řízením nad rámec běžné činnosti policie při zajišťování bezpečnosti osob a majetku. Za nadstandardní ochranu lze snad považovat jen utajení totožnosti svědka při výslechu nebo obdobných procesních výkonech trestního řízení podle trestního řádu. Tento postup je však do značné míry problematický, a to minimálně ze dvou důvodů.
Za prvé jde o to, že narážíme na určité popírání jedné ze zásad trestního řízení, to znamená, že obviněný může dávat také vyslýchat osobu, která svědčí proti němu. Za druhé se dostáváme do problému tím, že tato ochrana svědka - její účinnost je jenom omezená, neboť ze samotného obsahu výpovědi poměrně jednoduše lze dovodit osobu, která takto vypovídá, byť vypovídá podle trestního řádu jako svědek s utajenou totožností.
Umožnit nadstandardní ochranu ohrožených osob v souvislosti s trestním řízením lze dvojím způsobem. Buďto tím, že by vláda předložila návrh zákona, kterým budeme novelizovat zákon o Policii České republiky, zákon o Vězeňské stráži a justiční stráži, a vytvoříme tak vlastně působnost pro toto v těchto dnes již platných zákonech, anebo že k tomu přistoupíme druhým způsobem, to znamená, že předložíme samostatnou normu, která se bude této tematice věnovat.
Vláda k tomu přistoupila tak, že zvolila druhou metodu, to znamená, že předkládáme samostatný zákon, který se tomuto tématu věnuje, a tento samostatný zákon je v postavení speciální právní úpravy vůči zákonu o Policii České republiky a vůči zákonu o Vězeňské stráži a justiční stráži. Druhý důvod, proč jsme k tomuto přistoupili jako k samostatné normě, je naplňování principu omezování počtu novel. A třetí, který je zřejmě nejpodstatnější, je to, aby právní úprava této oblasti byla přehledná, to znamená, aby v jedné právní normě byla upravena celá tato tematika, abychom se nedostali do situace, že budeme muset hledat v jiných právních normách úpravy, které se vztahují k tomuto tématu.
Navrhovaný zákon umožní, aby policie a Vězeňská služba s využitím oprávnění v tomto zvláštním zákoně stanoveným svědkům a dalším osobám ohroženým v souvislosti s trestním řízením mohla poskytnout zvláštní ochranu a pomoc, spočívající v jejich osobní ochraně přestěhováním do jiného bydliště, anebo v těch nejkvalifikovanějších případech zastíráním jejich skutečné totožnosti.
K tomuto návrhu byla také připojena pro informaci - a myslím si, že dost podstatnou informaci - novela nařízení vlády č. 246/1998, kterým se stanoví seznam utajovaných skutečností pro jednotlivé resorty s tím, že u resortu Ministerstva vnitra a u resortu Ministerstva spravedlnosti se stanoví pro režim tajné skutečnosti týkající se poskytování zvláštní ochrany a pomoci konkrétní osobě.
Snad poslední zmínkou, kterou bych k tomuto návrhu uvedl, je, že navrhujeme, aby pro zvláštní režim, kdy bude zapotřebí spolupracovat se zahraničím, což skutečně v některých konkrétních případech může nastat, aby tady bylo poskytování těchto utajovaných skutečností vyjmuto z režimu zákona č. 148/1998, protože bychom se neměli dostat do situace, kdy Národní bezpečnostní úřad bude takto specifické záležitosti posuzovat jako kterékoliv jiné postupování utajovaných skutečností směrem mimo území České republiky. Je to norma, která je standardní ve vyspělých státech, které se potýkaly s tím, jak zdokonalit svou legislativu, aby byla účinnější v boji proti novým formám trestné činnosti.
Jsem přesvědčen, že ve sněmovně nalezneme věcnou shodu. Můžeme se bavit o některých drobných zlepšeních, některé věci tam možná na diskusi jsou v tom návrhu, ale byl bych velice rád, kdyby sněmovna nalezla společný konsensus v tom, že takovýto nástroj především v boji proti organizované kriminalitě chceme v České republice mít. Jsem přesvědčen, že není ani jediný poslanec, který by neměl tento úmysl.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych vás tedy požádat, abyste po obecné diskusi v prvním čtení umožnili postoupení tohoto návrhu zákona do druhého čtení a abychom v co možná nejkratší době, byť ne na újmu kvality tohoto zákona, dokázali tuto normu schválit, tak aby její účinnost, se kterou počítáme, že by měla nastat v polovině příštího roku, nebyla ohrožena.
Děkuji vám za pozornost a těším se na rozpravu.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Grossovi. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Dalibor Matulka.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, v rámci tohoto bodu projednáváme návrh zákona, o němž si dovoluji vyjádřit přesvědčení, že by nemusel být ve sněmovně příliš konfliktní. Jako nad každou parlamentní předlohou samozřejmě můžeme vést o tomto návrhu zákona mnoho úvah. Některé už pan ministr vnitra naznačil ve svém úvodním vystoupení, jako například úvahu o tom, zda by nebylo právně čistší vydat se spíše cestou novel speciálních zákonů, a tedy zda je správná cesta samostatného zákona. Je to asi věc právního purismu, případně věc názoru.
Snad jen za komentář stojí přesvědčení pana ministra, které tak úplně nesdílím, o tom, že cesta jít samostatným zákonem je cesta přehlednější. Nedomnívám se, že to tak být musí. Záleží na tom, z jakého úhlu a pohledu se na to člověk podívá. Ten, kdo se bude dívat na trestní řád, bude nadávat, že je to nepřehledné, protože některé instituty ochrany svědků jsou v trestním řádu a některé instituty najednou ve speciálním zákoně, aniž by je speciální zákon z trestního řádu vyjmul a zahrnul sám do sebe.
***