(15.00 hodin)
(pokračuje Kvapil)
Chtěl bych říci, že návrh zákona podporuji, podporuji ho ještě i z jednoho důvodu, o kterém zde nebyla řeč. Ve stručnosti řeknu, v čem vidím jeho další přínos.
Často si stěžujeme na zdlouhavost úředního rozhodování. Byla zde založena dokonce nebo svého času existovala antibyrokratická komise a práce této komise, její výsledek jsem zatím žádný nezaznamenal. Chtěl bych říci, že tento zákon umožní, aby byly zkráceny lhůty pro doručování, a to je první podmínka, aby úřední rozhodování mohlo být prováděno co nejrychleji. Proto vidím, že i tento zákon má v této oblasti velký přínos, a podporuji, aby byl projednán ve druhém a třetím čtení a touto sněmovnou schválen. Případné námitky, které zde i kolega Payne vznesl, jsou jistě prodiskutovatelné ve výboru a odstranitelné, bude-li potřeba.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Teď se přihlásil pan předseda poslaneckého klubu KSČM Filip, o slovo žádá také zpravodaj. Takže pan zpravodaj. Prosím.
Poslanec Dušan Tešnar: Děkuji, pane předsedající. Já jen zopakuji svůj návrh, který jsem podal jako zpravodaj nyní v rozpravě - prodloužit lhůtu pro projednávání o 40 dnů. To je vše.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má pan poslanec Vojtěch Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážené paní a pánové, budu stručnější než mí předřečníci.
Chápu jako velmi podnětný návrh na vydání zákona o elektronickém podpisu v paragrafovém znění. Chápu i důvodovou zprávu, i to, co v důvodové zprávě záměrně chybí.
Je pravda, že v českém právním řádu neexistuje jednotná právní úprava, která by ve všech případech lidského konání jednoznačně připouštěla elektronickou formu dokumentace nebo ji snad zakazovala. Autoři v tom vidí překážky pro mezinárodní obchod, jehož výrazná část se realizuje právě prostřednictvím moderních telekomunikačních prostředků. Bylo řečeno, jakým způsobem je to v soukromoprávní sféře. Nemyslím si, že je to omezení až tak velké.
Autoři spatřují řešení této problematiky v převzetí vzorového zákona o elektronickém obchodu a dalších dokumentů schválených komisí OSN pro mezinárodní obchodní právo. Návrh je v důsledku toho takto koncipován a koncipován s ohledem na podnikání v oblasti služeb spojených s elektronickými podpisy.
Pravda je, že tuto normu vzala za základ i vláda České republiky 31. května 1999 pod č. 525 ve svém dokumentu Státní informační politika jako strategický dokument vlády, v němž stanovila též mj. úkol připravit návrh zákona o elektronickém podpisu. Byl bych rád, kdyby se vláda vyjádřila, v jakém stavu je práce na vládním návrhu.
Protože prioritním úkolem české legislativy je sblížení českého právního řádu s evropským, resp. unijním právem, resp. jeho převzetí do českého právního řádu, je potřeba se zabývat tím, že vlastně 1,5 měsíce platí rámcové právní směrnice pro sjednocení elektronických podpisů a služeb s nimi spojených. Letmým nahlédnutím nebo kontrolou těchto dokumentů lze zjistit, že tento zcela nový dokument, který se stal, resp. se stane předmětem vnitrostátní legislativní procedury v členských státech Evropské unie, bude mít jiné priority, než jsou v navrženém zákoně. Podle mého soudu není tedy žádoucí, aby byl projednán a přijat zákon, který není v souladu s unijním právem, protože by jej bylo nutné zcela předělat, novelizovat velkou novelou nebo nahradit novým zákonem.
Bez ohledu na stav projednávání těchto věcí ve vládě navrhuji, aby tento text byl vrácen předkladatelům k přepracování, protože jistě budou rychlejší než legislativa vlády a možná to i zjednoduší postup, který tu je.
Řeknu jednu věc, která mě vedla k tomuto závěru, protože jinak bych respektoval návrh, který tu byl, že je to možné dopracovat ve druhém čtení v prodloužené 40denní lhůtě. Hlavní důvod, který mě vedl až k tomuto závěru, protože vůbec nic nemám proti normě, naopak přijetí takové normy výrazně podporuji, je to, že mi připadá návrh zákona nedokonalý z pohledu potřebného přijetí kodexové právní normy. Nejsou vyřešeny vztahy na občanské, ale i obchodní právo, ať už jde o živnostenský zákon nebo obchodní zákoník. Nejsou dořešeny vztahy k trestnímu právu a ve správní části. Podle mého soudu v rozpracované části trestního řádu nebudeme mít návaznost této normy na tento přijímaný zákon. Podle mého soudu se dotkneme i státní kontroly a správních deliktů v pojišťovnictví a ve veřejné obchodní soutěži. Zároveň se obávám, že norma vůbec nesplňuje podmínky, které by byly na kontaktu s ochranou utajovaných skutečností a s ochranou osobní svobody. Mě to velmi mrzí, ale předpokládám, že vyjádření v kodexové formě by nebylo možné přijmout v té debatě, která by se tu rozvíjela ve druhém čtení.
Navíc předpokládám, že jste si většinou všimli toho, že zákon je svým způsobem zákonem, který spíše řeší ekonomické aktivity a sankce těch, kteří mají certifikaci, a zdá se mi, že zákon o elektronickém podpisu by neměl být zákonem, který předpokládá řekl bych vznik nového, poměrně lukrativního podnikatelského směru, ale měl by řešit právě to, co je elektronický podpis, jak se s ním zachází a jakým způsobem je možné jím skutečně autorizovat svá díla, ať už jsou v jakékoli podobě.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo uděluji panu kolegovi Matulkovi.
Poslanec Dalibor Matulka: Vážené dámy a pánové, kolegyně a kolegové, také já bych samozřejmě mohl vyčítat tomuto návrhu zákona tu či onu vadu, ten či onen nedodělek. Uměl by to z nás asi u této předlohy skoro každý, protože by to bylo velmi jednoduché a velmi levné, protože jde o zákon, který svým způsobem staví trochu na zelené louce, zavádí něco zcela nového. Podle mě oprávněné by to ale nebylo, také to proto činit nebudu, oprávněné by to snad bylo u toho kritika, který je schopen a ochoten a měl možnost to prokázat, že umí předložit návrh lepší. Pak bych to chápal. Myslím si, že to doposud neuměla ani vláda, ani mnozí z nás kolegů, kteří se kriticky k tomuto návrhu zákona vyslovili. To je jedna věc.
Druhá věc je ta, že bych také mohl vystoupit s tím, že tady skupina poslanců snad něco upekla ke svému vlastnímu prospěchu, dejme tomu k získání politických bodů, a lze se také tvářit uraženě nad tím, že někdo byl z takové podloudné hry vyšachován. Já si ale myslím, že by to bylo v daném případě nespravedlivé, protože tento návrh zákona je jedním z mála, který byl v nejširší možné veřejnosti s dostatečným předstihem nejenom avizován, ale i diskutován. Alespoň byla nejširší veřejnosti dána možnost diskutovat.
Připadá mi tedy nekorektní na jedné straně se takové debaty, která skutečně byla otevřena s velkým časovým předstihem, vůbec neúčastnit, nevyužít možnosti, která zde byla. Na druhé straně říkat "tohle jste upekli sami a špatně" mně připadá jako nesprávný postup.
***