(Schůze opět zahájena v 18.31 hodin.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych tuto chvíli zahájit blok odpovědí na písemné interpelace, chtěl bych požádat všechny kolegy a kolegyně, kteří se zdržují v kuloárech či v jiných prostorách blízkých jednacímu sálu, zda by se mohli dostavit do Poslanecké sněmovny, a to v počtu čítajícím alespoň 67 poslanců a poslankyň.
Na pořad jednání 17. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo 18 odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž paní poslankyně a páni poslanci nejsou spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny.
Ve čtvrtek 14. října 1999 Poslanecká sněmovna projednala celkem čtyři odpovědi na písemné interpelace, které zodpověděl předseda vlády ČR pan Miloš Zeman, a my se nyní budeme zabývat dalšími odpověďmi na písemné interpelace. Vidím přihlášku pana poslance Exnera, nicméně mu navrhuji předem následující postup, a to že bychom se pokusili projednat první odpověď pana předsedy vlády Miloše Zemana, v rámci otevřené rozpravy by pan kolega Exner mohl slyšet vystoupení pana předsedy vlády, mohl by na něj reagovat a v rámci této rozpravy přednést svůj procedurální či jiný návrh. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, za prvé navrhuji, abyste nás odhlásil, což je regulérní požadavek, a prosím, abyste ho splnil.
Místopředseda PSP Ivan Langer: To je regulérní požadavek, pane kolego. (Děje se.)
Poslanec Václav Exner: Za druhé navrhuji, abychom procedurálně rozhodli, jakým způsobem se opravdu bude jednat, protože hodlám navrhnout nesouhlas s odpovědí pana předsedy vlády a pokládám za naprosto nepřijatelné, abychom bez účasti poslanců si tady vyměňovali názory a oni potom, aniž by znali podstatu věci, zítra o tom hlasovali, ač by o ničem nevěděli. Buď ať je 67 poslanců k dispozici, abychom měli jistotu, že můžeme hlasovat, nebo navrhněte, jak chcete postupovat jinak, a váš postup nechť odhlasujeme.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Nemáte, pane premiére, potřebu žádat o faktickou poznámku, vy můžete mimo rozpravu vystoupit, kdykoli jedná Poslanecká sněmovna.
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, já bych chtěl poprosit pana poslance Exnera, aby nebyl tak dogmatický. Chtěl bych mu připomenout situaci, která nastala minulý čtvrtek v této sněmovně, když jeho stranický kolega a stranický šéf pan poslanec Grebeníček byl s mou odpovědí spokojen do té míry, že nežádal, ač tak původně hodlal učinit, sněmovnu o vyslovení nesouhlasu s touto odpovědí. Přičemž zajisté a zcela náhodou nebyl důvodem tohoto jeho postoje fakt, že i tehdy, tedy minulý týden, byla sněmovna rovněž neusnášeníschopná. Prosím pana poslance Exnera, aby nabyl alespoň minima prognostického nadání a uvědomil si, že moje odpověď na jeho interpelaci může být i toho rázu, že mně s nadšením a se slzami v očích obejme. Já netvrdím, že to učiní. Já pouze tvrdím, že tato možnost není - byť teoreticky - vyloučena.
Minuly doby, kdy strana, jíž je pan poslanec Exner členem, se řídila rigidními poučkami, které nehodlala modifikovat. Tato strana se podle svých vlastních prohlášení rozhodla rozejít s dogmatismem, kdy znala předem ta správná řešení. Já pevně věřím, že i pan poslanec Exner se rozešel s dogmatismem, a proto velmi uvítám, když nejdřív vyčká na moji odpověď, a teprve potom navrhne sněmovně další procedurální postup.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane předsedo. Já bych měl ale odpovědět na otázku pana kolegy Exnera, jak postupovat v tomto bodu. Existuje dvojí výklad. První je, že problematiku písemných interpelací upravuje speciální část jednacího řádu, která neříká nic o tom, zda je třeba k tomu, aby mohly probíhat ústní interpelace, to či ono kvorum. Samozřejmě že k tomu, aby se Poslanecká sněmovna mohla usnést o návrhu usnesení, které případně zazní v rámci rozpravy k jednotlivým interpelacím, je nutno, aby zde bylo přinejmenším 67 poslanců.
Můžeme tedy postupovat tímto způsobem: Všechny interpelace budou projednány. V případě, když bude kterýkoliv z poslanců dávat návrh na usnesení a předsedající bude konstatovat, že sněmovna není schopna se k tomuto bodu usnést, takovéto hlasování proběhne zítra ráno jako první bod jednání Poslanecké sněmovny. Druhá možnost je, že se dohodneme na tom, že není možno projednávat ústní interpelace, neboť neplatí onen obecný princip a požadavek, že sněmovna není usnášeníschopná, jakkoli např. v případě ústních interpelací nic takového potřeba není a nepamatuji si od doby, co jsem v Poslanecké sněmovně, na situaci, že by Poslanecká sněmovna byla usnášeníschopná při projednávání ústních interpelací.
V každém případě, zazní-li z vašich úst procedurální návrh, o kterém budu muset nechat hlasovat, a zjistí-li se, že není možné o něm nechat hlasovat, zřejmě mi nezbude nic jiného, než jednání sněmovny v tuto chvíli přerušit do doby, než o takovém procedurálním návrhu budeme moci hlasovat. Pan kolega Exner.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, já si osvojuji tu druhou verzi vašeho návrhu a prosím, aby o tom bylo hlasováno. Pokud jde o pana předsedu vlády, bohužel jsme v procedurálním momentu, nemohu o jeho vystoupení nijak diskutovat, musím ale říci, že tu interpelaci pokládám za tak vážnou, že bych byl rád, aby byla projednána důstojně. Nicméně půjdu ho teď obejmout. (Děje se. Smích.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Já nemohu než konstatovat, že jednací řád fyzický kontakt dvou poslanců nevylučuje ani mu nijak nebrání. (Potlesk. Smích.) Zapomněli jste ještě na polibky, pánové.
S faktickou poznámkou pan kolega Karel Vymětal. Musím říci, že padl procedurální návrh, to znamená, že bez rozpravy o něm musíme rozhodnout.
***