(17.50 hodin)
(pokračuje Ransdorf)
Myslím, že nic nestojí v cestě, abychom této smlouvě dali svůj plný souhlas. Chtěl bych v této souvislosti ještě říci, že jsme také měli některé investiční projekty na území Bulharské republiky, které zatím jsou odsunuty, které se týkaly energetiky. Věřím, že po podpisu této smlouvy bude možné rozšířit styky, které mají tradici a které si zaslouží větší pozornost.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Ransdorfovi a v tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Kohlíček. (Hlasy: Ne, ne!)
Poslanec Jaromír Kohlíček: Vážení kolegové, vážená paní předsedající, milé kolegyně, vážená vládo, smlouva s Bulharskou republikou o ochraně investic je jedna z velmi důležitých smluv pro naši republiku z toho důvodu, jak zde zdůraznil kolega Ransdorf, že Bulharská republika je naším tradičním exportním teritoriem.
Jak jistě víte a neuniklo vaší pozornost, stala se v nedávné době Bulharská republika jedním z nových členů smlouvy o zóně volného obchodu CEFTA, a je tedy naprosto logické, že komplex smluv, které s Bulharskem máme, tato smlouva by měla ucelit. Dovolte mi tedy, abych ji vřele doporučil.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Kohlíčkovi. Ptám se, zda se dále někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu k tomuto bodu.
Vzhledem k tomu, že v rozpravě nezazněl návrh na vrácení ani na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Pan poslanec Ransdorf má jiný návrh.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Myslím si, že by měly být potrestány i jiné výbory, a proto navrhuji výbor pro evropskou integraci.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano. Pan poslanec Kohlíček má další návrh.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Doporučuji, aby tuto smlouvu - protože se týká hospodářských otázek - projednal také hospodářský výbor.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nikdo se dále nehlásí, přistoupíme tedy k hlasování.
V hlasování pořadové číslo 597, které zahajuji, rozhodneme o přikázání výboru zahraničnímu. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 597 tento návrh byl přijat, když pro něj z přítomných 120 pro se vyslovilo 100 a jeden byl proti.
V hlasování pořadové číslo 598, které zahajuji, se ptám, kdo je pro přikázání výboru pro evropskou integraci. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 598 tento návrh nebyl přijat, když se pro něj z přítomných 119 pro vyslovilo 38 a 56 bylo proti.
V hlasování pořadové číslo 599, které zahajuji, se ptám, kdo je pro projednání v hospodářském výboru. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 599 tento návrh nebyl přijat, když se pro něj z přítomných 119 pro vyslovilo 23 a 69 bylo proti.
Konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu.
Dalším bodem je
75.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Úmluva o pravomoci orgánů, použitelném právu,
uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti
a opatření k ochraně dětí, sjednaná v Haagu dne 19. října 1996
/sněmovní tisk 182/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr spravedlnosti Otakar Motejl, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, dovoluji si předložit dnešnímu jednání Poslanecké sněmovny České republiky k vyslovení souhlasu Úmluvu o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí, sjednanou v Haagu dne 19. října 1996.
Úmluva je ve smyslu svého čl. 57 otevřena k podpisu státům, jež byly členy Haagské konference mezinárodního práva soukromého v době jejího 18. Zasedání, a podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení. Česká republika je členským státem Haagské konference mezinárodního práva soukromého již od roku 1968, a proto jsem měl čest na základě plné moci udělené mi prezidentem České republiky úmluvu za Českou republiku podepsat v Haagu dne 4. březnu t.r. s výhradou ratifikace. Nyní se úmluva předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu, aby mohla být následně Českou republikou ratifikována v souladu s čl. 57 odst. 2.
Cílem úmluvy je zlepšit ochranu dětí mladších 18 let v situacích mezinárodní povahy tak, aby byl v prvé řadě vzat v úvahu jejich zájem a maximálně využito možnosti mezinárodní spolupráce v této oblasti. K dosažení tohoto cíle slouží v úmluvě obsažená právní úprava pravomoci orgánů použitelného práva, uznávání a výkonu rozhodnutí, jakož i spolupráce ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření na ochranu dětí.
Pod pojem rodičovská zodpovědnost úmluva zahrnuje rodičovskou moc nebo jiný obdobný vzájemný vztah stanovující práva, povinnosti a pravomoci rodičů, opatrovníků nebo jiných zákonných zástupců ve vztahu k osobě nebo k majetku dítěte. Pravomoc přijímat opatření na ochranu osoby nebo majetku dítěte mají v zásadě orgány státu, kde má dítě svoje obvyklé bydliště. Výjimky z této pravomoci jsou taxativně vymezeny a řídí se v prvé řadě nejlepším zájmem dítěte. Vůči dětem uprchlým a dětem, v jejichž zemích došlo k nepokojům, v důsledku čehož byly tyto děti přemístěny do různých zemí - a v tomto směru poukazuji, že úmluva je zvlášť aktuální v současné, svým způsobem tragické době - vykonávají tyto pravomoci orgány smluvního státu, na jehož území se děti z důvodů tohoto přemístění nacházejí.
Úmluva dále ve svém čl. 11 umožňuje orgánům státu, na jehož území se děti nebo jejich majetek nachází, přijmout ve všech naléhavých případech nezbytná opatření na ochranu dítěte. Tato opatření tak pozbývají účinnosti, jakmile orgány mající pravomoc z titulu obvyklého bydliště dítěte přijmou odpovídající opatření na jeho ochranu.
Kapitola třetí úmluvy obsahuje kolizní normy, které stanoví, jakého právního řádu se použije při přijímání opatření na ochrany osoby nebo majetku dítěte. Při výkonu své pravomoci mohou orgány smluvních států použít své právo - rozumí se tím především procesní předpisy.
Přiznání, výkon a zánik rodičovské odpovědnosti se řídí zákonem státu obvyklého bydliště dítěte, popř. - dojde-li ke změně obvyklého bydliště dítěte - právem státu nového obvyklého bydliště dítěte. Aplikace práva, na které odkazují ustanovení kapitoly třetí úmluvy, lze odmítnout pouze tehdy, jestliže by to bylo zjevně v rozporu s veřejným pořádkem a s nejlepším zájem dítěte.
***