(15.20 hodin)

(pokračuje Krajíček)

Delegace ústavněprávního výboru České republiky při své návštěvě Polské republiky v květnu 1998 byla přijata ombudsmanem a úřad ombudsmana v Polské republice měl 198 zaměstnanců a jeho rozpočet činil 4 miliony dolarů ročně, což při hrubém přepočtu činí asi 140 mil. Kč. Zaměstnanci jsou ovšem odborníci s vysokou kvalifikací a jsou o něco lépe placeni než zaměstnanci státní správy.

Při návštěvě delegace ústavněprávního výboru Senátu České republiky v úřadu ombudsmana v Maďarské republice měl tento úřad asi 130 zaměstnanců a rozpočet ve výši 500 milionů forintů, což je při hrubém přepočtu asi 76 mil. Kč. Z toho na mzdy bylo čerpáno 200 milionů forintů. Dle vyjádření zástupce úřadu ombudsmana všichni pracovníci jsou "nesmírně pracovně vytíženi a potřebovali by ještě minimálně 10 až 15 zaměstnanců". V letošním roce vzrostl rozpočet úřadu ombudsmana na 568 milionů forintů, což je zhruba asi 87 mil. Kč, je to tedy vlastně nárůst o více než 15 % meziročně. Vycházím z informace delegace ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny při její návštěvě v Maďarské republice v dubnu 1999.

Z těchto uvedených údajů je zřejmé, že předpokládané výdaje a náklady uvedené v důvodové zprávě zákona - počet pracovníků nepřevýší 40, výdaje státního rozpočtu nepřevýší 30 mil. Kč za rok, počáteční zřizovací výdaje 20 mil. Kč - jsou odhadovány dle mého názoru na minimální úrovni, a pokud nebude smyslem tohoto zákona zřídit pouze instituci pro instituci, budou počty pracovníků a finanční náklady zřejmě blízké údajům z Maďarské republiky.

Návrh zákona je tedy vlastně jen dalším negativním průkazem pro implantaci tohoto nesystémového, cizorodého a velmi drahého prvku našeho právního řádu.

Na základě uvedených skutečností doporučuji sněmovně předložený návrh zákona o veřejném ochránci práv, sněmovní tisk 199, zamítnout. Děkuji. (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Miroslavu Krajíčkovi a v tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášen pan poslanec Jaroslav Melichar, připraví se pan poslanec Milan Zuna.

 

Poslanec Jaroslav Melichar: Vážená paní místopředsedkyně, vážení ministři, dámy a pánové. Dovolte, abych se vyjádřil k návrhu zákona o veřejném ochránci práv, který nám vláda předkládá.

Rád bych učinil malou rekapitulaci institucí, zdaleka ne úplnou, které se právy a stížnostmi občanů ve větší či menší míře zabývají.

V současné době máme Úřad vládního zmocněnce pro lidská práva. Existuje druhá komora Parlamentu České republiky - Senát - kdy si myslím, že senátor, už vzhledem k volnějšímu pracovnímu režimu Senátu, může využít části času ve svém volebním obvodu i k činnosti vztahující se k funkci ombudsmana. Dovolím si říci, že i mnozí z nás poslanců de facto takto fungují. Připočteme-li k tomu značné množství různých občanských sdružení, hnutí, Helsinský výbor, v neposlední řadě i angažovanost prezidenta republiky v oblasti práv, jsem přesvědčen, že zřízení úřadu veřejného ochránce práv je nadbytečné.

Druhým důvodem, proč nesouhlasím s návrhem zákona, je nynější stav státní pokladny. Hrozivě se zvětšující deficit státního rozpočtu je víc než alarmující. Snad si řeknete, dámy a pánové, že nějakých dvacet třicet milionů korun navíc je maličkost. Já si to nemyslím, protože skutečností je, že se nikdy u navrhovaných částek nezůstane, ale vždy vzrůstají. Namátkou vzpomenu jen některá opatření vlády a zákony, ať už přijaté, či projednávané sněmovnou, které si činí nárok na státní rozpočet jen za posledních šest měsíců: Zvýšení platů o 17 % pracovníkům státní správy, razantní zvýšení finančních dávek v době nemoci, zákon o Národním parku České Švýcarsko, zákon o sčítání lidu, několikamiliardové finanční injekce vybraným průmyslovým podnikům, uvažované vyšší územně samosprávné celky, což budou další desítky miliard korun, atd.

Může se vám zdát, vážené kolegyně a kolegové, že v tomto kontextu je 30 mil. korun navíc opravdu úsměvná nicůtka. Ale když takových "drobných částek" bude přibývat, není to potom zanedbatelná suma.

Při propadu státního rozpočtu mě nemůže nechat lhostejným fakt, že s bohorovným klidem je sněmovna ochotna přijímat zákony, které finanční státní propad ještě více zvětšují. Když slyším z vládních míst, jak nesmírně těžce se hledají peníze nepřesahující částku ani 100 mil. korun pro ubytování kosovských uprchlíků na našem území, tak bych si právě v této souvislosti dovedl představit, že když už vláda našla 30 mil. korun na instalaci nového úřadu ochránce práv, by převedením tato finanční částka na zvýšení kvóty pro přijetí běženců z Kosova byla alespoň účelně vynaložena.

Dámy a pánové, z výše uvedených důvodů se připojuji k návrhu na zamítnutí zákona, tisk 199. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Jiří Payne, po něm vystoupí pan poslanec Milan Zuna.

 

Poslanec Jiří Payne: Rád bych zareagoval na kolegu Melichara, který vyjmenoval všechny možné zákony, které projednáváme, s ohledem na finanční dopad na státní rozpočet.

Chtěl bych upozornit sněmovnu na jednu věc. Česká republika je ve vážných ekonomických problémech. Všechny zákony, které zde byly uvedeny - a mohl bych uvést desítky dalších - České republice nic nepomohou při řešení této situace. Sedíme tady třetí týden této poslanecké schůze, ale Českou republiku jsme při řešení jejích problémů neposunuli ani o kousek dopředu. Naopak zřizujeme instituce, které bezesporu mohou být užitečné, nebo může se lišit názor, ale České republice nepomáhají.

A s odkazem na svého předřečníka bych rád upozornil na to, že prvé čtení zákona by mělo sloužit k tomu, aby sněmovna rozhodla, které věci jsou takovou prioritou, že se jimi Česká republika musí zabývat, a které věci mají čas, aby počkaly za pět, za deset roků, až na ně budeme mít čas. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Dovoluji si upozornit pana poslance Payna, že jeho příspěvek nebyl faktickou poznámkou. (Potlesk.) A mně tudíž nezbývá, než prohlásit, že jsem pravděpodobně překročila svoji pravomoc, když jsem mu slovo udělila, protože podle platného jednacího řádu řečník reaguje faktickou poznámkou na předřečníka při projednávaném bodu. Toto není téma, které v současné době sněmovna projednává.

Pane poslanče Zuno, můžete se ujmout slova.

 

Poslanec Milan Zuna: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové.

V době hrozivého deficitu státního rozpočtu, v době, kdy nás bude stát miliardy korun zřizování vyšších územně samosprávných celků, další miliardy korun sčítání lidu, domů a bytů, považuji zřízení institutu ombudsmana za zbytečně nákladný a hlavně neefektivní luxus. Při představě, že by ombudsmanem mohl být např. pan Uhl, vstává mně zbytek vlasů hrůzou na hlavě. (Oživení v sále, smích.)

Místo ombudsmana navrhuji obnovit v nové demokratické podobě institut všeobecného dozoru, který by provádělo státní zastupitelství. Tento institut všeobecného dozoru by chránil občana před zvůlí státních orgánů a úřadů na všech stupních řízení. Kvalifikovaní právníci by tak hájili oprávněné zájmy občana a dohlíželi na to, aby nikdo nebyl omezován ve svých právech.

Ze shora uvedených důvodů se připojuji k předřečníkům a navrhuji zamítnout tento zákon v prvním čtení. Děkuji. (Potlesk.)

***




Přihlásit/registrovat se do ISP