(pokračuje Nečas)
Uvidíme, počkáme a chci doufat, že tomu tak nebude, že tento rys nebudeme zavádět do naší politické kultury. Nicméně faktem je, že kriminalizace politických odpůrců bude v historických análech zapsána tak, že začala za vlády, která bezprostředně předcházela vládě pana Miloše Zemana.
Mohl bych jmenovat i další případy - kauza zásah ve Vodičkově ulici, kde celá řada politiků, včetně mě, považuje za samozřejmé, že se automaticky postaví na stranu policistů až do chvíle, kdy se objektivním vyšetřováním prokáže, že došlo k pochybením a přehmatům, což se v tomto případě stalo. Ale co se také stalo - nebyly vyvozeny žádné důsledky a nikdo nebyl potrestán; vlastně zjišťujeme, že se nic nestalo. Já se ptám, jak za těchto okolností má vypadat důvěra občanů v politickou nezávislost policie, jak má vypadat důvěra občanů v objektivitu policie.
Právě tak se dá ukázat v té bezprostřední minulosti, že celá řada problémů v oblasti vnější bezpečnosti, kde byly vypracovávány některé základní dokumenty, jako například národně bezpečnostní strategie, byly spíše velkým humbukem než skutečnými pozitivními kroky ve prospěch této země. Velká část těchto dokumentů je totiž nekvalitní, velmi rozpačitá a některé jejich části lze dokonce označit za slabomyslné.
Musím říci, že došlo i k celé řadě dalších negativních kroků v oblasti vnější bezpečnosti a obrany. Byla v podstatě omezena výstavba sil rychlé reakce, které jsou klíčové z hlediska našeho vstupu do Severoatlantické aliance. Došlo ke škrtům v počtech délesloužících vojáků u bojových útvarů a dokonce i odmítání uchazečů o tento druh služby, což v podstatě zastavilo profesionalizaci naší armády.
Tento bezprostřední a krátký pohled do minulosti byl nutný. Je z toho evidentní, že žádná předchozí vláda si nezaslouží jedničku za zvládnutí problematiky národní bezpečnosti, nicméně podle mého názoru je rozdíl mezi tím, zda dochází k nedostatkům, nebo zda dochází, jako v uplynulém zhruba třičtvrtě roce, k evidentní cestě zpět.
Tato vláda ve svém programovém prohlášení naznačuje, že chce věnovat otázce národní bezpečnosti větší pozornost, a demonstruje to především tím, že zřizuje funkci příslušného pověřeného místopředsedy vlády. Chtěl bych říci, že je to typicky sociálně demokratický přístup: neřešme problém, vytvořme úřad, vytvořme úředníka a tvařme se, že problém je vyřešen. Nicméně na skutečné výsledky tohoto uspořádání si budeme muset počkat.
Podívejme se nyní podrobněji na jednotlivé části programového prohlášení.
Vláda slibuje reformu zpravodajského systému. Pokud tato reforma povede k žádoucí redukci počtu zpravodajských služeb, protože stát této velikosti nikde na světě nemá čtyři zpravodajské služby jako u nás, bude to pozitivní krok. Nicméně ve vládním prohlášení o krocích v tomto směru nenajdeme ani slovo.
Mluví se zde o kontrole zpravodajských služeb, nicméně opět konkrétnější vyjádření o kontrole zpravodajských služeb prováděné politickými orgány, avšak nezpolitizovaně, opět nenajdeme ani slovo.
Vláda také vypočítává ve svém programovém prohlášení oblasti, kde všude bude využívat zpravodajský aparát. Chci ale upozornit, že to nezáleží na vůli vlády, to záleží pouze na zákonech, a to především na zákonech o zpravodajských službách. Doufám, že nám vláda vyjmenováním těchto oblastí nechce naznačit, že také v budoucnosti chce jít nad rámec tohoto zákona v oblasti využití zpravodajských služeb.
V oblasti vnitřní bezpečnosti se objevuje jeden z hlavních volebních sloganů sociální demokracie - finanční policie jako metla na ekonomickou kriminalitu. Z programového prohlášení vlády, ale i z vyjádření jednotlivých představitelů sociálně demokratické vlády však plyne, že nic než tato dvě slova nenajdeme. Nenajdeme žádnou hlubší úvahu, žádnou detailnější představu, žádnou promyšlenější koncepci, jen tato dvě slova - finanční policie.
A tak se mohu ptát vlády - samozřejmě vaším prostřednictvím, pane předsedající - komu bude finanční policie podřízena. Ministerstvu vnitra, nebo Ministerstvu financí? V případě, že bude podřízena Ministerstvu financí, co bude s celní službou? Vznikne snad jakousi fúzí těchto dvou složek něco podobného finanční stráži, což existuje v celé řadě zemí, nebo bude mít Ministerstvo financí pod sebou dvě ozbrojené složky, čímž se paradoxně stane nejmilitárnější částí našeho systému státní správy? Nebo bude tato finanční policie podřízena Ministerstvu vnitra, ale pak se ptám, co bude s některými složkami, jako je hospodářská kriminálka nebo služba pro odhalování korupce a závažné hospodářské činnosti. A ptám se dále: bude tato finanční policie složkou pouze kriminální činy odhalující, nebo také vyšetřující? O žádných těchto věcech nenajdeme ve vládním prohlášení ani slovo. Nacházíme pouze volební slogan: finanční policie zatočí s ekonomickou kriminalitou.
Takto bychom mohli pokračovat. Pominu kritiku některých frází o lepší činnosti a spolupráci policie a orgánů činných v trestním řízení, což je cílem snad každé slušné vlády, a přikročím k problematice vnější bezpečnosti.
Vláda sociální demokracie chce podle tohoto programového prohlášení bez výhrad plnohodnotné členství v Severoatlantické alianci. To je více než pozitivní posun od poněkud zmatené rétoriky a zmatených postojů sociální demokracie, které zde naposledy prezentovala v průběhu letošního jara při hlasování o ratifikaci Washingtonské smlouvy. Vláda deklaruje ochotu zapojit se plně do vojenské struktury NATO a přiměřeně se zapojit do procesu kolektivního obranného plánování. Opět pozitivní krok. Je však sociální demokracie, na rozdíl od svých předchozích postojů, ochotna akceptovat plně strategickou koncepci NATO včetně koncepce jaderného odstrašení, jehož role v současném světě nemizí? Nebo se dodnes bude držet svých blábolivých tezí o skandinávských statutech? Chci věřit, že tomu tak je, protože je v národním zájmu, abychom se plně drželi této strategické koncepce NATO a podíleli se na vypracování nové strategické koncepce, která bude velmi důležitá.
Vláda se chce vedle kolektivní obrany podílet také v rámci NATO na humanitárních misích Severoatlantické aliance - tak je to uvedeno ve vládním prohlášení. Znamená to buď překlep, nebo nedorozumění, nebo nepochopení. V opačném případě jde totiž o odklon od našich spojeneckých závazků účastnit se tzv. neválečných operací, jako jsou pátrací a záchranné operace, jako jsou mír udržující a mír vynucující operace.
Chci ujistit pana předsedu vlády i pana ministra obrany i ostatní členy vlády, že mise IFOR a SFOR, jichž jsme se aktivně zúčastnili, nelze zahrnout v terminologii NATO pod termín humanitární operace. Doufám, že toto vládní prohlášení neznamená, že se již nadále podobných misí nebudeme zúčastňovat. Chci doufat v to, že se jedná o terminologické nedorozumění ze strany neznalých úředníků Ministerstva obrany.
Velmi pozitivní je závazek sociální demokracie přihlásit se k předchozím vládám a navyšovat výdaje na obranu o 1/10 hrubého domácího produktu ročně. Chci věřit, že tomu tak opravdu bude, ale ptám se: je to věrohodné tvrzení? Když současně v témže vládním prohlášení se vláda zavazuje zvyšovat výdaje na školství na 6 % HDP, účastnit se v teritoriálních mezinárodních bankách, zakládat nové fondy a úřady, chce, aby rostl podíl investic do bytové výstavby na HDP, chce zvyšovat sociální výdaje, chce zajistit růst důchodů a dávek, chce rozšíření počtu příjemců těchto důchodů a dávek. Velmi rád si počkám na výsledky tohoto finančního kouzelnictví, které místy bude hraničit až se šamanstvím.
Co však naprosto postrádám, je prostá konstatace, že pro vládu a Ministerstvo obrany jsou prioritou lidé, v rámci armády a jednotlivých ozbrojených složek, protože pouze lidé, a ne moderní zbraňové systémy musí být tou prvořadou prioritou, protože bez kvalitních, dobře vycvičených, motivovaných a dobře zabezpečených lidí jsou jakékoliv moderní zbraňové systémy pouze velmi drahou a náročnou hračkou.
***