6.3 KOORDINACE PROTIDROGOVÉ POLITIKY
6.3.1 Mezirezortní protidrogová komise
Pro efektivní uplatňování protidrogové
politiky je nezbytná těsná součinnost
a koordinace činností všech subjektů
zapojených do její realizace. Jejich odlišná
působnost, rozdíly v používaných
formách a prostředcích činnosti, a
často i jejich rozdílné právní
postavení vedou k nutnosti koordinace na centrální
úrovni orgánem, vybaveným expertizou potřebnou
k účinnému výkonu vládou svěřených
pravomocí. Tímto koordinačním orgánem
a zároveň garantem protidrogové politiky
vlády ČR je Mezirezortní protidrogová
komise.
Předsedou MPK je na základě platného
statutu předseda vlády, členy jsou: ministři
vnitra, zdravotnictví, školství, mládeže
a tělovýchovy, práce a sociálních
věcí, spravedlnosti a obrany. Jednání
MPK se může v případě potřeby
zúčastnit další člen vlády.
Hlavním úkolem MPK je:
být poradním orgánem vlády v oblasti
problematiky drog,
vypracovat návrh dlouhodobé Koncepce protidrogové
politiky,
vytvářet roční programy vycházející
z rámce platné Koncepce,
dbát na dodržování klíčových
zásad protidrogové politiky,
koordinovat a zajišťovat provázanost činností
věcně příslušných rezortů,
koordinovat naplňování protidrogové
politiky na místní úrovni,
metodicky řídit protidrogové koordinátory
okresních/magistrátních úřadů,
výhledově také protidrogové koordinátory
VÚSC,
vyhodnocovat plnění dílčích
úkolů protidrogové politiky,
vyhodnocovat celkovou efektivitu Koncepce a programu protidrogové
politiky,
koordinovat přidělování finančních
prostředků na protidrogovou politiku,
odpovídat za oblast mezinárodní spolupráce
ČR v problematice drog.
Pro zabezpečení výše uvedených
činností používá MPK nástrojů
vymezených statutem. Pro zabezpečení účinné
koordinace vytváří "ad hoc" pracovní
skupiny v nejrůznějších oblastech protidrogového
působení. Pro zabezpečení standardní
koordinace mezi věcně příslušnými,
rezorty vytváří stálou Radu zástupců
rezortů. Pro zabezpečení koordinace a metodického
řízení protidrogových koordinátorů
okresních/magistrátních úřadů
vytváří stálou Radu koordinátorů.
MPK spolupracuje také s experty v různých
oblastech protidrogového působení, odbornými
společnostmi a nestátními organizacemi. Delegovaný
zástupce Asociace nestátních organizací
je členem pracovní skupiny Rady zástupců
rezortů.
7. FINANCOVÁNÍ PROGRAMU
Program na období 1998 - 2000 si klade za cíl vytvořit
jednotný a koordinovaný systém financování
protidrogové politiky, a to jak na centrální,
tak na místní úrovni při zabezpečení
minimálních standard kvality a efektivity realizovaných
opatření a poskytovaných služeb a činností.
Opatření a nástroje, která za tímto
účelem vytváří jsou:
přesné vymezení působností
věcně příslušných rezortů
v oblasti protidrogové politiky,
zavedení centrální databáze subjektů
podporovaných ze státních či veřejných
prostředků v protidrogové oblasti (přinese
přehled o čerpání prostředků,
umožní kontrolu účelnosti vynakládání
prostředků, sníží pravděpodobnost
duplicit),
sjednocení dotačních postupů MZ,
MŠMT, MPSV v oblasti drog, standardizace výběrového
procesu (umožní vyšší stupeň
koordinace a účelnosti přidělování
prostředků),
zavedení akreditačního a licenčního
systému v působnosti MZ, MŠMT, MPSV (umožní
podpořit pouze kvalitní programy, a tím účelněji
využít prostředky),
posílení kontrolních nástrojů
jak na úrovni centrální (rezorty), tak na
úrovni místní (okresní/magistrátní
úřady),
rozšíření samostatné položky
v kapitole státního rozpočtu VPS "Protidrogová
politika" i na působnost centrálních
orgánů státní správy (umožní
vázanost finančních prostředků
na prioritní rozvojové programy i účinnější
koordinaci rozdělování prostředků).
7.1 CENTRÁLNÍ ÚROVEŇ FINANCOVÁNÍ
7.1.1 Rozpočtové kapitoly věcně
příslušných rezortů
V rámci svých věcných působností.
v návaznosti na Koncepci a program protidrogové
politiky a s ohledem na resortní priority v oblasti protidrogové
politiky vytváří věcně příslušná
ministerstva návrhy resortních rozpočtů
zohledňující oblast standardního protidrogového
působení (např. činnost Policie ČR
v oblasti drog, preventivní působení pedagogů
ve školách. činnost zdravotnických zařízení
v rámci existující sítě služeb).
Návrhy resortních rozpočtů schvaluje
vláda a Parlament ČR. MPK na základě
čl. II. svého Statutu spolupracuje s ústředními
orgány státní správy při sestavování
těchto návrhů rozpočtových
kapitol.
7.1.2 Všeobecná pokladní správa
V rozpočtové kapitole státního rozpočtu
Všeobecná pokladní správa bude vytvořena
samostatná položka "Protidrogová politika",
která bude mít dvě součásti:
a) protidrogová politika věcně příslušných
rezortů,
b) protidrogová politika okresních a magistrátních
úřadů a úřadů statutárních
měst.
Část a) bude obsahovat prostředky, o které
bude mít možnost věcně příslušný
rezort požádat MF na zabezpečení vývojových
programů v oblasti protidrogové politiky (např.
zabezpečení "Minimální preventivního
programu" v působnosti MŠMT, zabezpečení
"Minimální sítě" v působnosti
MZ aj.), popř. na řešení urgentních
problémů, jejichž výskyt je vzhledem
k charakteristikám vývoje drogové scény
velmi pravděpodobný (např. epidemie hepatitidy,
infekce HIV mezi uživateli drog, atd.). 0 výši
této částky rozhodne Parlament ČR
na základě návrhu MPK a vlády.
7.2 MÍSTNÍ ÚROVEŇ FINANCOVÁNÍ
7.2.1 Rozpočet okresního/magistrátního
úřadu
V rámci svých věcných působností,
v návaznosti na Koncepci a program protidrogové
politiky a s ohledem na priority v oblasti protidrogové
politiky v daném místě vytváří
okresní/magistrátní úřady návrhy
svých rozpočtů zohledňující
oblast protidrogového působení na místní
úrovni. 10 - 30 % finanční spoluúčastí
se navíc okresní a magistrátní úřady
podílí na realizaci protidrogových programů
podpořených z kapitoly Všeobecná pokladní
správa.
7.4.2. Všeobecná pokladní správa
V rámci části b) samostatné položky
kapitoly státního rozpočtu "Protidrogová
politika okresních a magistrátních úřadů
a úřadů statutárních měst"
jsou vyčleněny prostředky na podporu protidrogového
působení na místní úrovni.
Každý okresní a magistrátní úřad
obdrží z této položky na začátku
kalendářního roku paušální
částku, určenou na zabezpečení
"minimálního" a obligatorního protidrogového
působení v okrese/městě (výše
takto plošně rozdělených prostředků
dosáhne maximálně 30% z celkové částky
v této části samostatné položky
VPS). Čerpání zbylých prostředků
(minimálně 70% celkové částky)
bude cílené, zohledňující místní
priority protidrogové politiky a závislé
na kvalitě předložených projektů
okresních a magistrátních úřadů
a úřadů statutárních měst.
Čerpání prostředků v obou uvedených
případech se řídí závaznými
"Pravidly" schválenými usnesením
vlády.
7.4 SYSTÉMOVÉ NÁSTROJE NA ZABEZPEČENÍ
KVALITY A EFEKTIVITY
7.4.1 Vymezení kompetencí a působností
věcně příslušných resortů
Přesné vymezení kompetencí a působností
věcně příslušných rezortů
v oblasti protidrogové politiky je obsaženo v Koncepci
a programu protidrogové politiky vlády na období
1998 - 2000.
7.4.2 Centrální databáze
Centrální databáze je zřizována
MPK, jejím správcem je ředitel sekretariátu
MPK, slouží především:
a) jako koordinační nástroj pro efektivní
přidělování finančních
prostředků,
b) jako zdroj informací pro efektivní plánování
a organizaci sítě služeb v oblasti primární,
sekundární a terciární prevence,
c) jako objektivní zdroj dat pro analýzu financování
aktivit protidrogové politiky.
Databáze je dále nástrojem napomáhajícím
efektivnímu plánování a organizaci
sítě služeb v oblasti primární,
sekundární a terciární prevence. V
centrální databázi organizací podporovaných
z různých zdrojů státního rozpočtu
se shromažďují data týkající
se protidrogových aktivit těchto organizací..
Jsou zde uložena data o typu a působnosti projektu,
dále o celkovém plánovaném rozpočtu
žadatele, o žádaných finančních
prostředcích a o přidělených
prostředcích z různých zdrojů
státního rozpočtu pro každý projekt.
Správce CDTB (ředitel sekretariátu MPK) průběžně
vyhodnocuje požadavky o finanční podporu s
cílem zamezit duplicitnímu financování
organizací.
7.4.3 Sjednocení dotačních postupů
Jednotlivé orgány státní správy
a samosprávy stanoví ve stanoveném termínu
jednoznačné zadání projektů
a programů v oblasti protidrogové politiky a vypíší
výběrové řízení, včetně
stanovení podmínek žádosti o dotace.
Ve sjednaném společném termínu shromáždí
odpovědné orgány předložené
projekty a provedou výběrové řízení.
Pro výběrová řízení
budou sestaveny expertní komise, ředitel sekretariátu
MPK a zástupce nezávislé odborné organizace
budou vždy členy těchto komisí.
Společné termíny budou stanoveny v návaznosti
na vytváření návrhu státního
rozpočtu.
7.4.4 Akreditační a licenční
systém
Akreditační licenční systém
je formální nástroj garance kvality služeb
poskytovaných v oblasti primární, sekundární
a terciární prevence. Akreditace/ licence je udělována
na období tří let státním i
nestátním organizacím (licence je udělována
fyzickým osobám) splňujícím
požadovaná odborná a organizační
kritéria pro poskytování konkrétní
služby, která je předmětem akreditace
/licence. V případě prokázaných
závažných nedostatků nebo porušení
podmínek akreditace při poskytování
služeb může být akreditace organizaci
zrušena.
Akreditace/licence je udělována na základě
splněných kritérií akreditační
komisí, která je zřizována příslušným
ministerstvem pro danou oblast protidrogového působení.
Jednotlivá ministerstva vymezují specifické
akreditační podmínky (např. minimální
standardy léčebné péče, zásady
efektivní primární prevence ap.). V rámci
systému se zřizují komise pro: oblast primární
prevence (MŠMT), oblast léčebné péče
(MZ), oblast resocializační péče (MPSV).
Sekretariát MPK vypracuje metodiku pro zřízení
a činnost akreditačních komisí, které
budou ustanoveny při příslušných
ministerstvech.
7.4.5 Kontrolní nástroje
Věcně příslušné resorty
vypracují metodiky a manuály pro hodnocení
kvality a efektivity poskytovaných služeb v daných
oblastech protidrogového působení.
Přidělené finanční prostředky
podléhají věcné a ekonomické
kontrole příslušného resortu. Resort
jako poskytovatel finanční podpory je povinen ověřovat
správnost použití poskytnuté podpory.
Vzhledem k narůstajícím úkolům
spojeným s realizací protidrogové politiky
vlády dochází k personálnímu
posílení MŠMT, MZ, MPSV, které zabezpečí
mj. i větší účinnost kontroly.
Po stránce věcné kontroly má významnou
úlohu okresní protidrogový koordinátor,
který má úplný přehled o aktivitách
financovaných ze státního rozpočtu
či rozpočtu samosprávy.
Po zavední akreditačního a licenčního
systému bude všem akreditovaným subjektům
uloženo předkládat okresnímu protidrogovému
koordinátorovi závěrečnou hodnotící
zprávu o projektu a výroční zprávu
o činnosti organizace za období proběhlého
roku.
7.5 PŘEDPOKLÁDANÝ DOPAD KONCEPCE NA STÁTNÍ
ROZPOČET
Koncepce a program protidrogové politiky vlády na
období 1998 - 2000 stanoví věcně příslušným
ministerstvům řadu nových úkolů,
jejichž plnění si vyžádá
prostředky ze státního rozpočtu. Vzhledem
ke skutečnosti, že Koncepce a program protidrogové
politiky byla zpracována v době, kdy již byl
připraven návrh státního rozpočtu
na rok 1998, nebylo možné zohlednit v plném
rozsahu nákladnost prioritních úkolů
v rozpočtových kapitolách jednotlivých
rezortů. Z tohoto důvodu byl každému
věcně příslušnému ministerstvu
uloženo takovou kalkulaci provést a promítnout
ji do návrhu rozpočtů na rok 1999 a 2000.
PŘÍLOHA 1
1. HLAVNÍ TRENDY V ČR
V České republice byl zaznamenán od roku
1989 plynulý nárůst problémů
spojených s nezákonnou výrobou, pašováním
i užíváním ilegálních
drog a také s obchodem s drogami. Příčin
tohoto jevu je celá řada, mezi nejdůležitější
je třeba počítat otevření hranic,
liberalizaci společnosti, oslabení vnější
sociální kontroly, změnu hodnotového
systému i transformaci ekonomiky. Tyto faktory ovlivnily
jak narůstající nabídku a dostupnost
drog podmíněnou zvyšující se
atraktivitou ČR pro organizovaný obchod s drogami,
tak zvyšující se poptávku po drogách
především mezi dospívající
mládeží a mladými lidmi.
1.1 Rozsah užívání drog ve všeobecné
populaci dospívajících a mladých lidí
Mezi rizikovou populaci nejčastěji experimentující
s ilegálními drogami patří mládež
ve věku 15 až 19 let. Z epidemiologických studií
vyplývá, že přibližně jedna
třetina středoškolské mládeže
již má zkušenost (byť jednorázovou)
s nealkoholovou drogou.
Nejčastěji užívanou ilegální
drogou jsou produkty konopí (především
marihuana), nicméně statistiky naznačují,
že také užívání halucinogenních
(LSD) a stimulačních drog (extáze, pervitin)
se stává z pohledu dospívajících
a mladých lidí "módním"
jevem, což ztěžuje efektivní provádění
primární prevence a také zvyšuje nároky
na kvalitu preventivních programů. Rozsah užívání
opiátů (především heroinu) v
této cílové populaci není také
zanedbatelný, nicméně je nepoměrně
menší než u výše uvedených
drog.
Evropská školní studie (1995) ukázala
na reprezentativním vzorku populace, že mezi 15 -
16 letými má celoživotní zkušenost
s produkty konopí 21,8 % mládeže (16,4 % v
posledních 12 měsících), s organickými
rozpouštědly 7,6 % (3,4 %), se stimulačními
drogami 1,8 % (0,2 %) a s opiáty 1,7 % (0,2 %).
| |||
Hygienická stanice hl. města Prahy, 1997
Z dostupných dat také vyplývá, že
existuje značná disproporce mezi počtem těch,
kteří s drogami jednorázově experimentují,
těmi, kteří je pravidelně užívají,
a těmi, kteří se stávají problémovými
uživateli, popř. závislými na drogách.
1.2 Problémoví uživatelé a závislí
na drogách
Vzhledem k absenci centrálního registru neexistuje
přesná evidence problémových uživatelů
drog a závislých. Odhady se často liší
až v řádech. Existující drogový
informační systém monitoruje tzv. "incidenci
problémových uživatelů drog", kam
patří nově evidovaní uživatelé
v jednom kalendářním roce v dostupné
síti zdravotnických i nezdravotnických zařízení
(přibližný počet zařízení
je 250). Počet těchto nově evidovaných
problémových uživatelů narůstá
každým rokem o několik tisíc (v roce
1995 - 2487, v roce 1996 - 3252, za prvních 9 měsíců
roku 1997 - 2173). Zde je třeba mít na paměti,
že údaje nemají přesnou vypovídací
hodnotu, platí totiž - čím méně
služeb je poskytováno, tím nižší
je incidence, čím méně je nízkoprahových
zařízení, tím méně je
nově evidovaných uživatelů.
Kategorie "problémový uživatel" pak
představuje obvykle pravidelné užívání
drog s různě vyjádřenými zdravotními
či sociálními problémy, nikoliv však
nutně se závislostí na drogách. Tato
evidence tvoří klíčový zdroj
informací (i když zdaleka ne dostačující)
pro kvantitativní hodnocení rozsahu a závažnosti
drogové scény v ČR i jejích hlavních
trendů.
Z evidence je zřejmé, že nejčastěji
užívanou základní drogou mezi již
problémovými uživateli drog je pervitin a ostatní
stimulancia (43,7 % v roce 1996), výrazně však
narůstá od roku 1994 počet uživatelů
vysoce návykového heroinu (27,1 % v roce 1996).
Věkový průměr uživatelů
byl v roce 1995 22,8 let, v roce 1996 21,5 let. Typická
věková hranice u prvních experimentů
s nealkoholovými drogami je podle statistik 13 - 17 let.
Nejčastěji užitou první drogou je marihuana,
organická rozpouštědla a pervitin. Jako místo
prvního setkání s drogou uvádí
většina uživatelů rockové koncerty,
kluby, diskotéky, večírky, ale také
např. školu. Přibližně 10 % dlouhodobých
uživatelů drog je bez stálého bydliště.
Frekvence a rozsah užívání je nejvyšší
ve velkých městech (Praha, Brno, Ostrava, Ústí
nad Labem). Muži užívají drogy dvakrát
častěji než ženy.
V ČR existují výrazné regionální
rozdíly v rozsahu užívání jednotlivých
skupin drog. V Praze a severních Čechách
(především v Ústí nad Labem)
je největší počet uživatelů
heroinu a pervitinu, pro jižní a severní Moravu
(Brno, Ostrava) je typické především
užívání pervitinu. Ve většině
dalších regionálních měst byl
v roce 1996 také zaznamenán nárůst
počtu problémových uživatelů.
K významným faktorům ovlivňujícím
užívání drog patří úplnost
rodiny a vztahy mezi rodiči a dětmi. Pravidelné
užívání drog je častější
u mladistvých z neúplných rodin a u mladistvých
žijících odděleně od rodičů.
Závažným zjištěním je frekvence
a rizikovost nejčastějšího způsobu
aplikace "tvrdých drog" (heroin, pervitin, kodeinové
deriváty). Více jak polovina evidovaných
uživatelů (52,7 %, v Praze však přibližně
75%) si aplikuje drogy nitrožilně a v převažujícím
počtu případů bez dodržení
aseptických zásad (nesterilní injekční
náčiní, časté sdílení
injekčních jehel, stříkaček
a dalších pomůcek). Tato skutečnost
představuje značné veřejně
zdravotnické riziko, především s ohledem
na pravděpodobnost šíření infekce
HIV a hepatitidy. Výskyt HIV infekce mezi uživateli
drog je v ČR ve srovnání s řadou západoevropských
zemí nízký (8 registrovaných v roce
1996), nicméně varovná je mezi uživateli
drog promořenost hepatitidou B a C, která se šíří
stejným způsobem jako infekce HIV.
Další závažná zjištění
přineslo kvalitativní zmapování drogové
scény (jako součást mezinárodního
projektu "Rapid Assessment"), které doplnilo
převážně kvantitativní údaje
epidemiologických studií i evidence problémových
uživatelů drog. Průzkum ukázal, že
v ČR existuje poměrně rozsáhlá
tzv. "skrytá" populace uživatelů
drog, kteří nejsou v kontaktu s žádnou
zdravotní ani sociální institucí.
Tato cílová populace není proto přístupná
jakékoliv intervenci a představuje pro ČR
značné společenské riziko (zdravotní
komplikace, šíření infekčních
chorob, kriminalita).
Celkový počet osob již závislých
na drogách není v ČR znám, nicméně
experti se shodují na řádově několika
tisících. Počet problémových
uživatelů drog se odhaduje na 15000 až 30000.
Závažným zjištěním je narůstající
počet předčasných úmrtí
ve spojení s užíváním ilegálních
drog (22 v roce 1996).
1.3 Nezákonný obchod s drogami, výroba
a šíření drog
Česká republika patří již řadu
let mezi důležité tranzitní země.
Severní větev tzv. "balkánské
cesty" prochází ČR a slouží
k přepravě především heroinu
z producentských zemí Blízkého a Středního
východu (Irán, Irák, Afghánistán,
Pákistán) do spotřebitelských zemí
západní a severní Evropy (SRN, Švýcarsko,
Holandsko, Velká Británie, Norsko, Švédsko).
V posledních 3 letech se ČR zařadila i mezi
spotřebitelské země, tak jako ostatní
státy postkomunistické střední Evropy.
Heroin je distribuován rostoucím počtem pouličních
překupníků, často cizích státních
příslušníků s legálním
či nelegálním pobytem v zemi. Cena heroinu
se udržuje v posledních 3 letech přibližně
na stejné úrovni.
ČR je také významnou tranzitní zemí
kokainu. Nejrozšířenější
forma pašování je doprava v malých zásilkách
letecky pomocí kurýrů, kteří
kokain ukrývají ve svých zavazadlech a tělních
dutinách. Producentskou oblastí jsou země
Latinské Ameriky, cílovými zeměmi
pak opět státy západní a severní
Evropy. V poslední době v souvislosti s řadou
úspěšných zásahů GŘC
MF a Policie ČR proti tzv. "polykačům"
drog se začínají objevovat "slepé"
poštovní zásilky obsahující drogy
jako méně rizikový způsob pašování.
ČR je také tradiční producentskou
zemí, a to platí především pro
pervitin. Jeho výroba se postupně organizuje a profesionalizuje.
Je nejdostupnější tzv. "tvrdou" drogou
i navzdory každoročně odhaleným desítkám
domácích laboratoří na jeho výrobu.
V roce 1996 byla v ČR zaznamenána zvýšená
dostupnost tzv. "tanečních drog", především
LSD a ecstasy. Jejich zneužívání se
šíří především jako
součást tzv. "techno" kultury. pro kterou
je také typická zvláštní rytmická
hudba. Tyto drogy jsou do ČR pašovány obvykle
v malých zásilkách (např. z Holandska,
Polska), objevily se také signály nezákonné
výroby přímo v ČR.
Produkty konopí jsou dostupné po celém území
ČR. Z větší části se jedná
o marihuanu pěstovanou přímo v ČR,
méně často pak o drogy pašované
z jihovýchodní Asie, z některých oblastí
bývalého Sovětského Svazu a v případě
hašiše z arabských zemí.
V oblasti ilegálního obchodu s drogami se stále
zřetelněji projevuje mezinárodní a
organizovaný prvek. Zapojení cizích státních
příslušníků do drogové
trestné činnosti má vzestupný charakter.
Narůstá trestná činnost páchaná
v souvislosti s drogami a snižuje se věková
hranice pachatelů této trestné činnosti.
*1)
POMĚR POČTU STÍHANÝCH A OBŽALOVANÝCH
OSOB PODLE § 187, 188, 188a TRESTNÍHO ZÁKONA
K CELKOVÉMU POČTU VŠECH STÍHANÝCH
A OBŽALOVANÝCH OSOB V ČR V ROCE 1995 A 1996
|
|
|
| |
*2)
Rostoucí nabídku drog v ČR ovlivňuje
řada faktorů. Na prvním místě
je to již zmíněná geografická
poloha ČR jako tranzitního území pro
většinu automobilové dopravy z oblasti Balkánu
a také ze zemí bývalého Sovětského
Svazu. Narůstá také význam pražského
letiště Ruzyně pro mezinárodní
leteckou přepravu osob i zboží. Území
ČR je využíváno i pro tranzit lodních
zásilek vykládaných v polských přístavech
a určených pro středoevropské země.
Prudký nárůst osob a vozidel odbavovaných
na hraničních přechodech snižuje pravděpodobnost
náhodného záchytu nelegálních
drog. Legislativní opatření přijatá
po listopadu 1989 také usnadnila pobyt cizích státních
příslušníků na území
ČR, z nichž někteří se zapojují
do drogové trestné činnosti.
*1) *2) Statistické údaje uveřejněné
v příloze materiálu Nejvyššího
státního zastupitelství "Zvláštní
zpráva o závažných poznatcích
k trestným činům spáchaným
v souvislosti s výrobou, držením, přechováváním
a prodejem drog".
Usnesením vlády ČR č. 208 ze dne 9.
dubna 1997 ke Zprávě o stavu a vývoji ve
věcech drog v ČR za rok 1996 bylo uloženo Meziresortní
protidrogové komisi (dále jen MPK) vypracovat dlouhodobou
koncepci protidrogové politiky vlády na období
od roku 1998.
Vláda ČR začala systematicky řešit
problém drog již v roce 1993 vytvořením
svého koordinačního a poradního orgánu
- MPK. Usnesením vlády ze dne 18. srpna 1993 č.
446 byla přijata Koncepce a program protidrogové
politiky vlády na období 1993 - 1996, základní
programový dokument vymezující rámec
protidrogových opatření v ČR v daném
období. Usnesením vlády č. 208 ze
dne 9. dubna 1997 byl tento dokument doplněn o konkrétní
strategii protidrogových opatření pro rok
1997.
Předkládaná "Koncepce a program protidrogové
politiky vlády na období 1998 - 2000" (dále
jen Koncepce) je základním koncepčním
a strategickým materiálem, který reflektuje
aktuální rozsah problémů působených
ilegálními drogami v České republice
v kontextu evropských a celosvětových trendů
a zároveň mapuje současné potřeby
v oblasti protidrogového působení s výhledem
do roku 2000 se zaměřením na nová
témata, která se ukazují pro další
protidrogové působení na národní
úrovni jako klíčová.
Pro přípravu materiálu byla při MPK
vytvořena pracovní skupina expertů. Vzhledem
k interdisciplinárnímu charakteru drogové
problematiky bylo nezbytné, aby se na přípravě
podílely všechny věcně příslušné
resorty, MPK se pak ujala role koordinátora přípravných
prací a jednání.
Meziresortní protidrogová komise vlády ČR
na svém zasedání dne 20. listopadu 1997 schválila
obecné zásady Koncepce i její hlavní
tematické záměry zahrnující
konkrétní úkoly pro věcně příslušné
ministry a pověřila předsedu MPK, aby po
zapracování připomínek předložil
materiál vládě.
Tento materiál byl schválen vládou dne 23.
2. 1998 usnesením č. 111.