5.3.2 Ministerstvo zdravotnictví
Vymezení působnosti:
MZ nese odpovědnost především za oblast:
zdravotní péče o problémové
uživatele drog a závislé, včetně
včasné intervence,
primární prevence (především
výchovy ke zdraví),
minimalizace zdravotních rizik u uživatelů
drog, především prevence šíření
infekčních onemocnění (např.
HIV, hepatitida A, B, C),
drogového informačního systému a
drogové epidemiologie v gesci hygienické služby.
Úkoly MZ v oblasti zdravotní péče
o problémové uživatele a závislé
osoby jsou dány postavením rezortu v decentralizovaném
a částečně privatizovaném systému
zdravotnictví. Hlavní odpovědnost MZ tedy
spočívá ve vypracování koncepce
zdravotní péče o danou cílovou populaci,
ve stanovení minimálního rozsahu ("Minimální
sítě") takové péče, včetně
zabezpečení její dostupnosti, ve vytvoření
mechanismů pro systematický a udržitelný
rozvoj "Minimální sítě`', v legislativě
a ve vytvoření účinných nástrojů
pro kontrolu kvality a efektivity poskytované péče.
Prioritní úkoly:
1. MZ ve spolupráci s MŠMT a MPSV kvantitativně
i kvalitativně vydefinuje s cílem vymezit rozsah
potřebné (a tedy dnes chybějící)
státem garantované péče "Minimální
síť" zdravotní (léčebně-resocializační)
péče o problémové uživatele drog
a závislé.
V rámci "Minimální sítě":
vydefinuje typově následující modality
péče -
a) terénní programy/programy včasné
intervence (ve spolupráci s MŠMT),
b) nízkoprahové programy, např. kontaktní
centra (ve spolupráci s MPSV),
c) ambulantní programy se základním poradenstvím
(např. AT ordinace),
d) ambulantní zařízení s komplexním
programem (např. denní stacionáře),
e) detoxikační programy,
f) střednědobé ústavní programy,
g) dlouhodobé léčebně-resocializační
programy, např. terapeutické komunity (ve spolupráci
s MPSV),
h) substituční programy,
ch) výchovně-léčebné programy
pro mladistvé uživatele drog (ve spolupráci
s MŠMT),
i) výchovně-léčebné programy
pro nezletilé uživatele drog (ve spolupráci
s MŠMT);
zabezpečí vypracování tzv. "Minimálních
standardů péče" pro jednotlivé
modality/typy péče,
na základě analýzy potřeb a dostupnosti
péče kvantitativně vydefinuje "Minimální
síť" složenou z uvedených modalit
s ohledem na:
a) počet zařízení a lůžek,
která do "Minimální sítě"
patří,
b) okresní/regionální rozložení
těchto zařízení.
2. MZ vytvoří nástroje pro systematický
a udržitelný rozvoj této "Minimální
sítě":
vypracuje model dlouhodobého financování
jednotlivých typů/modalit léčebné
péče, a to jak státních, tak nestátních,
které se stanou součástí "Minimální
sítě" a zabezpečí jeho realizaci,
vypracuje ve spolupráci s MŠMT a MPSV návrh
koordinačních mechanismů mezi jednotlivými
modalitami péče s cílem zabezpečit
jejich provázanost a kontinuitu léčebně-resocializační
péče.
3. MZ vytvoří mechanismy a nástroje
pro zabezpečení kvality a efektivity poskytované
péče:
vytvořením a ve spolupráci s MPK zavedením
akreditačního systému pro subjekty, které
se stanou-součástí "Minimální
sítě",
zabezpečením důsledného dodržování
"Minimálních standard péče",
zabezpečením vypracování manuálů
na hodnocení efektivity poskytované péče.
4. MZ zabezpečí pro zvýšení
aktuální dostupnosti léčebné
péče vytvoření detoxikačního
pracoviště v Brně, Ostravě a Hradci
Králové, a z hlediska dlouhodobé perspektivy
pak v dalších místech na základě
vyhodnocených potřeb.
5. MZ ve spolupráci s MPSV zabezpečí
pro zvýšení aktuální dostupnosti
léčebné péče provoz nízkoprahových
kontaktních center ve všech regionálních
městech budoucích VÚSC, a výhledově
pak v dalších okresech/městech na základě
vyhodnocených potřeb. Pro oblast včasné
intervence a kontaktní práce zabezpečí
vypracování metodického pokynu, zvláště
s ohledem na připravovanou změnu trestního
zákona v oblasti držení a přechovávání
drogy.
6. MZ zabezpečí dostupnost odborné
ambulantní péče pro problémové
uživatele drog a závislé ve všech okresních
městech, a výhledově pak v dalších
městech na základě vyhodnocení rozsahu
problémů a potřeb v dané oblasti.
7. MZ ve spolupráci s MPSV zabezpečí
v roce 1998 v rámci zvýšení aktuální
dostupnosti léčebné péče kapacitu
minimálně 120 lůžek v dlouhodobých
léčebně-resocializačních programech,
do roku 2000 pak kapacitu na základě aktuálně
vyhodnocovaných potřeb.
8. Úkoly MZ v oblasti terciární prevence
jsou zaměřeny na prevenci šíření
infekce HIV/onemocnění AIDS, hepatitidy A, B, C
a dalších infekčních onemocnění
či minimalizaci zdravotních rizik mezi problémovými
uživateli drog a závislými, a to formou programů
včasné intervence (terénních programů),
výměnných programů injekčních
jehel a stříkaček a substitučních
programů. MZ zabezpečí do r. 1998 činnost
programů zaměřených na minimalizaci
zdravotních rizik, a zvláště prevenci
šíření infekce HIV mezi uživateli
drog ve všech regionálních městech budoucích
VÚSC, do r. 2000 pak v dalších rizikových
městech.
9. MZ vyhodnotí do konce roku 1998 klinický
experiment methadonové substituce, a na základě
analýzy potřeb rozšíří
tento program do rizikových regionů ČR s
vysokým výskytem užívání
opiátů.
10. Úkoly MZ v oblasti primární prevence
nejsou zdaleka podružné, svým rozsahem a významem
doplňují preventivní aktivity ostatních
rezortů (především MŠMT). Formou
zdravotní výchovy MZ zabezpečí prevenci
užívání drog u etnických skupin
(ve spolupráci s MŠMT), v komunitě (místním
společenství) a na pracovištích. MZ
průběžně podpoří v rámci
činnosti Státního zdravotního ústavu
a hygienické služby realizaci preventivních
programů na pracovištích a v místních
komunitách.
11. Významným nástrojem primární
prevence v působnosti MZ je také Národní
program zdraví. MZ podpoří prostřednictvím
Národního programu zdraví programy primární
prevence drogových závislostí zaměřené
na výchovu ke zdravému životnímu stylu,
programy zdravého města a zdravé školy.
12. Úkoly MZ v oblasti drogového informačního
systému jsou zaměřeny na průběžné
vyhodnocování kvantitativních i kvalitativních
údajů o rozsahu drogové scény v ČR.
MZ bude minimálně sledovat následující
ukazatele:
incidenci a prevalenci problémových uživatelů
drog a osob závislých na drogách, včetně
vedení registru,
evidenci akutních intoxikací, úrazů,
úmrtí,
incidenci infekčních onemocnění
(např. HIV, hepatitidy) mezi uživateli drog,
prevalenci užívání drog ve všeobecné populaci a
prevalenci užívání drog v rizikových cílových populacích,
včetně kvalitativního mapování
drogové scény (v r. 1998 a 2000).
13. V oblasti vzdělávání vytvoří
MZ specializované výukové pracoviště
pro obor návykových nemocí v rámci
IPVZ a zabezpečí průběžné
doškolování lékařů, farmaceutů,
zdravotních sester i jiných odborných pracovníků
ve zdravotnictví v oblasti drogové problematiky.
14. Pro zabezpečení dalšího vzdělávání
nezdravotnických pracovníků, kteří
pracují v zařízeních poskytujících
léčebnou péči a spadajících
do "Minimální sítě", se
bude MZ podílet na vypracování programu distančního
vzdělávání a napomáhat při
jeho realizaci a rozvoji.
15. MZ za účelem zkvalitnění
procesu posuzování závažnosti postižení
u závislých osob v průběhu soudního
řízení zabezpečí vypracování
návrhu kritérií pro subspecializaci soudní
psychiatr - oblast návykových látek a navrhne
MS další postup v této oblasti. Zároveň
se bude podílet ve spolupráci s MS na zpracování
podmínek pro způsob výkonu tzv. "ochranného
léčení protitoxikomanického"
během výkonu trestu odnětí svobody.
16. MZ vypracuje návrh zásad a tezí
novely zákona č. 37/1989 Sb. o ochraně před
alkoholismem a jinými toxikomániemi, včetně
kouření, a předloží jej k projednání
vládě.
17. MZ vyčlení minimálně jednoho
pracovníka na plný pracovní úvazek
k zabezpečení koordinace a plnění
úkolů vyplývajících z Koncepce.
18. MZ provede vyhodnocení dopadu Koncepce a programu
protidrogové politiky na období 1998 - 2000 na resortní
rozpočtovou kapitolu a zohlední prioritní
úkoly při sestavování rozpočtů
na rok 1999 a 2000.
5.3.3 Ministerstvo práce a sociálních
věcí
Vymezení působnosti:
MPSV nese odpovědnost především za oblast:
resocializace a následné péče (tzv.
"after care") o osoby závislé na drogách,
které absolvovali léčebně resocializační
program,
terénní a sociální práce
zaměřené na včasnou intervenci a prevenci
sociálně patologických jevů v problémových
rodinách, u problémových skupin dětí
a mládeže i v dalších rizikových
skupinách všeobecné populace,
programů minimalizace rizik spojených s užíváním
drog.
Prioritní úkoly:
1. MPSV ve spolupráci s MZ zabezpečí
vypracování základního koncepčního
materiálu vymezujícího problematiku resocializace
a následné péče v oblasti drogových
závislostí a určujícího metodiku
a základní směry působení.
2. V oblasti resocializace a následné péče,
která v současné době není
v ČR pokryta dostatečnou kapacitou služeb,
bude MPSV iniciovat vznik resocializačních zařízení
pro osoby s ukončenou odvykací léčbou
v nejrizikovějších regionech ČR, prioritně
pak v Ostravě, Brně, Plzni, Ústí nad
Labem, Hradci Králové a Českých Budějovicích.
Zároveň MPSV zabezpečí činnost
již existujících programů v Praze a
Olomouci.
3. V rámci výběrových řízení
na poskytování dotací občanským
sdružením a charitativním organizacím
stanoví MPSV pro rok 1998 priority v oblasti:
poskytování socioterapeutické pomoci lidem
drogově závislým, včetně činnosti
terapeutických komunit.
činnosti programů chráněného
bydlení pro závislé osoby po ukončení
ústavní léčby.
4. V oblasti činnosti sociálních pracovníků,
kurátorů, asistentů a kurátorů
pro mládež se MPSV zaměří na
oblast dalšího vzdělávání
výše uvedených pracovníků se
zaměřením na drogovou problematiku, a především
pak na oblast včasné intervence a terénní
práce. MPSV vypracuje metodiku pro práci sociálních
asistentů, zvláště s ohledem na připravované
změny trestního zákona v oblasti přechovávání
a držení drogy a zabezpečí jejich proškolení
v oblasti terénní práce.
5. MPSV vypracuje metodiku experimentálního
zavedení sociální intervence do rodin, kde
žijí nezletilí toxikomané. Na základě
vyhodnocení experimentu začlení tento typ
intervence do pracovní náplně kurátorů
pro mládež.
6. MPSV zabezpečí průběžně
další vzdělávání sociálních
asistentů, sociálních kurátorů
a kurátorů pro mládež se zaměřením
na drogovou problematiku.
7. Pro zabezpečení kvality a efektivity činnosti
kurátorů pro mládež ustanoví
MPSV funkci supervizora (tak, jak tomu je v případě
sociálních kurátorů a asistentů)
a zabezpečí kvalitní vyškolení
týmu supervizorů ve spolupráci s experty
ze SRN.
8. Pro zajištění kvality a efektivity
služeb v oblasti resocializace a následné péče
MPSV vytvoří a ve spolupráci se sekretariátem
MPK zavede akreditační systém.
9. V oblasti minimalizace rizik spojených s užíváním
drog MPSV finančně podpoří činnost
nízkoprahových center pro problémové
uživatele drog a závislé zaměřenou
na sociální a kontaktní práci.
10. MPSV zřídí nové funkční
místo pro pracovníka na plný pracovní
úvazek k zabezpečení koordinace a plnění
úkolů vyplývajících z Koncepce.
11. MPSV provede vyhodnocení dopadu Koncepce a programu
protidrogové politiky na období 1998 - 2000 na resortní
rozpočtovou kapitolu a zohlední prioritní
úkoly při sestavování rozpočtů
na rok 1999 a 2000.
5.3.4 Ministerstvo obrany
Vymezení působnosti:
MO nese odpovědnost především za oblast:
prevence užívání návykových
látek v Armádě ČR,
opatření, jejichž cílem je zabránit
pronikání drog do působnosti rezortu obrany.
Tato opatření jsou realizována v souladu
s platnou Koncepcí a programem prevence sociálně-patologických
jevů v rezortu obrany.
Prioritní úkoly:
1. MO zabezpečí průběžně
důsledné plnění úkolů
vyplývajících z resortní Koncepce
a programu prevence sociálně-patologických
jevů.
2. V rámci platné koncepce bude výnosem
Ministerstva obrany vymezen další systém vzdělávání
v dané oblasti. Rozkazem ministra obrany budou definovány
dílčí odpovědnosti v oblasti prevence
toxikománie, alkoholismu a kouření.
3. MO zabezpečí kontinuální
vzdělávání velitelů - vojáků
z povolání a velitelů poddůstojníků
- vojáků v základní službě
v oblasti drogové problematiky. MO bude dále realizovat
preventivní protidrogové programy pro vojáky
základní vojenské služby prostřednictvím
proškoleného lektorského týmu.
4. MO zabezpečí komplexní diagnostiku
problémů spojených s užíváním
návykových látek u vojáků základní
služby i u vojáků z povolání.
5. Pro zajištění kvalitu zabezpečí
MO proškolení odborného personálu odvodních
komisí a pracovníků vojenských nemocnic
a vojenských zdravotnických zařízení.
6. MO dokončí vybudování diagnosticko-regeneračních
center ve vojenských školách a u vojsk k realizaci
programu zdravého životního stylu.
7. MO bude pokračovat v monitorování
situace v oblasti zneužívání návykových
látek (včetně alkoholu) a v oblasti postojů
k návykovým látkám u vojenského
i civilního personálu a u vojáků v
základní službě. MO bude v úzké
součinnosti s národním koordinátorem
drogové epidemiologie provozovat drogový informační
systém v Armádě ČR.
8. MO bude spolupracovat s MŠMT na plnění
"Minimálního preventivního programu"
pro školy a školská zařízení
ve své působnosti. Bude se také podílet
na dalším vzdělávání pedagogických
pracovníků v oblasti protidrogové prevence
v působnosti školských zařízení,
která přímo řídí.
9. MO provede vyhodnocení dopadu Koncepce a programu
protidrogové politiky na období 1998 - 2000 na resortní
rozpočtovou kapitolu a zohlední prioritní
úkoly při sestavování rozpočtů
na rok 1999 a 2000.
5.3.5 Ministerstvo vnitra - odbor prevence
Vymezení působnosti:
V preventivní oblasti nese MV odpovědnost za činnosti,
jejichž cílem je předcházet kriminalitě,
či minimalizovat důsledky, které jsou s trestnou
činností spojené.
Prioritní úkoly:
1. MV podpoří v rámci Komplexních
součinnostních programů prevence kriminality
ve městech zatížených vysokou mírou
kriminality programy nespecifické primární
prevence drogových závislostí, především
v oblasti výchovy ke zdravému životnímu
stylu a v oblasti podpory volnočasových aktivit
pro děti a mládež.
2. MV zabezpečí ve spolupráci s MŠMT
a MZ vypracování "Zásad efektivního
preventivního působení policistů"
v oblasti protidrogové prevence realizované ve školách,
na pracovištích či v místních
komunitách.
5.3.6 Ministerstvo zemědělství
Vymezení působnosti:
Ministerstvo zemědělství jako ústřední
orgán státní správy pro odbornou přípravu
studentů zemědělských škol má
hlavní odpovědnost za oblast primární
prevence drogových závislostí ve školských
zařízeních, která přímo
řídí.
Prioritní úkoly:
1. MZe bude spolupracovat s MŠMT na plnění
"Minimálního preventivního programu"
pro školy a školská zařízení.
Bude se také podílet na dalším vzdělávání
pedagogických pracovníků v oblasti protidrogové
prevence v působnosti školských zařízení,
která přímo řídí.
2. MZe provede vyhodnocení dopadu Koncepce a programu
protidrogové politiky na období 1998 - 2000 na resortní
rozpočtovou kapitolu a zohlední prioritní
úkoly při sestavování rozpočtů
na rok 1999 a 2000.
5.3.7 Úloha nestátních organizací
Hlavním úkolem nestátních organizací
je doplnit síť existujících služeb
především v oblasti primární,
sekundární a terciální prevence, a
to především tam, kde stát tyto služby
nevykonává nebo vykonává pouze v omezené
míře. Z tohoto hlediska se jedná o služby
komplementární a systém doplňující,
bez kterých samotný systém nemůže
efektivně a plnohodnotně fungovat. Je nepochybné,
že v takovém případě se musí
jednat o služby, u kterých platí stejné
nároky na kvalitu a efektivitu jako v případě
státních organizací.
Vláda podpoří činnost nestátních
organizací, které doplňují nezbytný
rozsah preventivní, léčebné a resocializační
péče v případě zachování
standardů kvality a efektivity poskytovaných služeb.
Pro vymezení pojmů kvality a efektivity budou vydefinovány
"Minimální standardy péče"
a "Zásady efektivní primární
prevence". Nestátní organizace při splnění
uvedených standard budou žádat příslušná
ministerstva o udělení akreditace či licence
k provozování služeb. Na základě
takto získané akreditace či licence mohou
požádat o přidělení finančních
prostředků ze státního rozpočtu.
Obdobný proces budou povinny absolvovat i státní
organizace s totožným cílem - maximálního
zabezpečení kvality a efektivity vynakládaných
prostředků.
Vláda přijme jednotný systém financování
těch nestátních organizací, které
splňují podmínky kvality a efektivity poskytovaných
služeb a které svojí činností
doplňují nezbytný rozsah služeb a péče
v oblasti primární, sekundární a terciární
prevence drogových závislostí. Jednotný
systém financování poskytne nestátním
organizacím dlouhodobější existenční
garance a státu naopak kontinuitu zabezpečovaných
služeb.
Významnou úlohu jako garant kvality poskytovaných
služeb v oblasti prevence a léčby drogových
závislostí bude mít "Asociace nestátních
organizací", která sdružuje klíčové
nestátní organizace v dané oblasti.
5.4 OBLAST MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
Nadnárodní rozměr drogové problematiky
především v oblasti nezákonné
výroby a šíření drog vyžaduje
vysoký stupeň mezinárodní spolupráce
a koordinace. Protidrogová strategie ČR bude v následujícím
období zaměřena na posilování
bilaterální spolupráce v oblasti potlačování
vyšších forem organizované drogové
kriminality, na aktivní účast ČR v
klíčových mezinárodních organizacích,
a především na oblast integrace ČR do
evropských struktur.
5.4.1 Bilaterální a regionální
spolupráce
ČR bude nadále rozvíjet vztahy v oblasti
bilaterální spolupráci se všemi sousedícími
státy. Zvýšené úsilí o
prohloubení spolupráce a především
zaměřené na předávání
informací, včetně operativních, bude
zaměřeno na ty státy, které jsou součástí
tradičních tras pašování drog.
V návaznosti na "Regionální konferenci
o drogách" zemí střední Evropy
v roce 1995 bude ČR aktivně participovat ve všech
programech, které se staly součástí
středoevropské "Dohody o porozumění".
Jedná se o programy:
hraniční spolupráce v oblasti potírání
pašování drog,
výcviku psů pro detekci drog,
kvalitativního hodnocení (Rapid Assessment) rozsahu
drogové scény,
vzdělávání odborníků
v oblasti léčby a resocializace drogově závislých,
zaměřený na vytvoření národních
osnov primární prevence užívání
drog.
5.4.2 Mezinárodní organizace, spolupráce
v rámci EU
ČR se bude aktivně podílet na významných
mezinárodních jednáních, včetně
40. zasedání Komise pro omamné látky
ve Vídní, aktivitách Programu kontroly drog
Organizace spojených národů, Mezinárodního
úřadu pro kontrolu omamných látek
a především pak na přípravě
zvláštního zasedání Valného
shromáždění OSN v roce 1998, které
bude zaměřeno na problematiku drog. ČR bude
dále participovat na programech Světové zdravotnické
organizace zaměřených na problematiku užívání
stimulačních drog, problematiku užívání
drog mezi mládeží a nakonec na problematiku
minimalizace zdravotních rizik a prevence šíření
infekce HIV mezi uživateli drog. ČR se bude podílet
na společném projektu s USA a Velkou Británií
v oblasti primární prevence drogových závislostí.
V rámci rozvíjení evropské spolupráce
se bude ČR podílet na řádných
zasedáních a programech Skupiny Pompidou Rady Evropy,
a především pak na spolupráci v rámci
programů a aktivit EU.
ČR se zapojí do Regionálního programu
PHARE boje proti drogám v oblastech:
drogových informačních systémů,
snižování poptávky po drogách,
kontroly zákonného zacházení s OPL,
kontroly prekursorů,
praní špinavých peněz,
multidisciplinárního vzdělávání.
Patřičná pozornost bude věnována
harmonizaci legislativy ČR s požadavky EU. Bude vypracován
program zaměřený na výměnu
zkušeností z oblasti protidrogové politiky
na místní úrovni mezi ČR a vybranými
evropskými státy (např. Velká Británie).
6. STRUKTURÁLNÍ A ORGANIZAČNÍ PRVKY SYSTÉMU ŘÍZENÍ
A KOORDINACE PROTIDROGOVÉ POLITIKY
Program protidrogové politiky v následujícím
období bude uplatňován na dvou vzájemně
nezastupitelných úrovních: centrální
a místní. Pro výslednou efektivitu protidrogových
strategií je nezbytné precizní vymezení
působnosti jednotlivých subjektů zapojených
do protidrogové politiky. Koordinace a provázanost
činností těchto subjektů na úrovni
centrální i místní bude zabezpečena
působností MPK prostřednictvím jejích
statutárních nástrojů.
6.1 CENTRÁLNÍ ÚROVEŇ
6.1.1 Vláda České republiky
Vláda ČR jako vrcholný výkonný
orgán:
schvaluje Koncepci a program protidrogové politiky,
stanoví konkrétní úkoly v rámci
uplatňování protidrogové politiky
pro ústřední orgány státní
správy a další subjekty,
navrhuje legislativní opatření nezbytná
pro efektivní realizaci protidrogové politiky,
uzavírá mezinárodní dohody a smlouvy,
vytváří koordinační a výkonné
nástroje pro uplatňování protidrogové
politiky,
schvaluje statut a jednací řád MPK, jmenuje
jejího předsedu a členy.
6.1.2 Věcně příslušná
ministerstva
Věcně příslušné rezorty
jako centrální orgány státní
správy:
nesou plnou odpovědnost za oblast protidrogové
politiky vymezenou Koncepcí a usneseními vlády,
v rámci platné koncepce vytváří
resortní strategie a programy,
zřizují podle potřeby resortní koordinační
a poradní orgány,
spolupracují s MPK při uplatňování
její koordinační funkce.
6.2 MÍSTNÍ ÚROVEŇ
6.2.1 Vyšší územní samosprávné
celky
Vyšší územní samosprávné
celky po jejich vytvoření:
ponesou odpovědnost za regionální koordinaci
při uplatňování protidrogové
politiky vlády,
zavedou koordinační a poradní orgán
za tímto účelem,
zřídí funkci protidrogového koordinátora
pro daný VÚSC.
6.2.2 Okresní a magistrátní úřady
Okresní a magistrátní úřady:
nesou odpovědnost za naplňování
platné koncepce protidrogové politiky v daném
území,
v rámci platné Koncepce vytváří
vlastní okresní/magistrátní protidrogové
programy,
nesou odpovědnost za provázanost a koordinaci
protidrogových opatření daného okresu/magistrátu,
zřizují jako poradní, koordinační
a iniciativní orgán okresní/magistrátní
protidrogové komise s doporučeným složením
a funkční náplní vymezenou metodickým
pokynem MPK,
pro faktickou koordinační a iniciativní
činnost v oblasti protidrogové politiky daného
okresu/magistrátu zřizují funkci protidrogového
koordinátora, jehož pracovní náplň
je vymezena metodickým pokynem MPK.
pracovní náplň a činnost protidrogového
koordinátora je zařazena do Katalogu prací
(Příloha č. 1 Novely č. 78/1994 Nařízení
vlády č. 253/1992)
protidrogoví koordinátoři se obligatorně
účastní distančního vzdělávání