Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

4. 1 Organizační struktura Pojišťovny

Organizační strukturu Pojišťovny v roce 1995 tvořily:

4. 1. 1 ÚSTŘEDNÍ POJIŠŤOVNA VZP ČR

(dále jen Ústřední pojišťovna), která sídlila v roce 1995 v Praze na adresách Karlovo náměstí 7 - 8, Hybernská ulice 8 a Za Invalidovnou 144. Podle platného Organizačního řádu strukturu Ústřední pojišťovny tvořily:

- ŘEDITELSTVÍ ÚSTŘEDNÍ POJIŠŤOVNY (viz dále)

- ÚSEK ŘEDITELE:

- odbor smluvní pojištění a připojištění

- oddělení hlavního kontrolora

- oddělení vnějších vztahů

- zvláštní složky

- ÚSEK PROKURISTY:

- zaměstnanecký odbor

- organizačně právní odbor

- odbor výběru pojistného

- oddělení analýzy dat

- oddělení marketingu a propagace

- ÚSEK EKONOMICKÝ:

- odbor financí a rozpočtu

- odbor ekonomických informací

- ÚSEK ZDRAVOTNÍ PÉČE:

- odbor ekonomiky léčebné péče a zdravotních transportů

- odbor revize zdravotní péče

- odbor ekonomiky lázeňské a ozdravenské péče

- odbor ekonomiky léčiv a prostředků zdravotnické techniky

- ÚSEK INFORMAČNÍHO SYSTÉMU:

- odbor koncepce a analýzy

- odbor provozu informačního systému

- odbor rozvoje a údržby informačního systému okresních pojišťoven

- ÚSEK PROVOZNĚ SPRÁVNÍ A INVESTIČNÍ:

- odbor provozně správní

- odbor stavebních investic.

V jednotlivých úsecích Ústřední pojišťovny bylo v roce 1995 zaměstnáno celkem 304 pracovníků (přepočtený počet), z toho 156 s úplným vysokoškolským vzděláním, kteří svými výkonnými pravomocemi zabezpečovali realizaci usnesení, rozhodnutí a úkolů uložených Sborem zástupců, Správní a Dozorčí radou Ústřední pojišťovny, ředitelství Ústřední pojišťovny, Parlamentu České republiky, operativní a metodické řízení všech organizačních složek Pojišťovny a vykonávali činnosti rámcově popsané v dalších částech této Výroční zprávy.

4. 1. 2 ŘEDITELSTVÍ ÚSTŘEDNÍ POJIŠŤOVNY

pracovalo v roce 1995 ve složení:

4. 1. 3 OKRESNÍ POJIŠŤOVNY VZP ČR

(dále jen okresní pojišťovny) sídlily v roce 1995 ve všech 76 okresech České republiky a zaměstnávaly celkem 3 975 pracovníků (přepočtený počet) z toho 1 014 s úplným vysokoškolským vzděláním (v tom 394 revizních lékařů), kteří vykonávali jménem Pojišťovny činnosti v rozsahu pravomocí svěřených jim organizačním řádem Pojišťovny, Soubornými pravidly pro činnost okresních pojišťoven a dalšími vnitřními organizačními a řídícími předpisy Pojišťovny. Koncem roku 1995 byla nově zřízena - v souladu se zákonem o územním uspořádání České republiky - okresní pojišťovna v Jeseníku. Z celkového počtu 76 okresních pojišťoven v roce 1995 bylo zaměstnáno:

- na 2 okresních pojišťovnách více než 100 pracovníků (Praha, Brno),

- na 17 okresních pojišťovnách méně než sto, ale více než 50 pracovníků,

- na 29 okresních pojišťovnách méně než 50, ale více než 40 pracovníků,

- na 29 okresních pojišťovnách méně než 40 pracovníků.

Hlavními úkoly okresních pojišťoven v roce 1995, jejichž plnění většina z nich velmi dobře zvládla, bylo

- zastavení úbytku pojištěnců, zmenšení chybovosti registru pojištěnců i registru plátců pojistného,

- zlepšení komunikace, případně dialogu s klienty Pojišťovny, tj. pojištěnci, plátci pojistného i poskytovateli zdravotní péče a dále s představiteli státní i obecní správy, dalšími činiteli a místními sdělovacími prostředky,

- zajištění vysokého procenta výběru pojistného i při snížení penále za neplacení pojistného a při narůstající druhotné platební neschopnosti plátců pojistného a vydobytí co nejvyššího procenta dlužného pojistného,

- vytváření optimální sítě smluvních zdravotnických zařízení,

- udržení nákladů na zdravotní péči poskytovanou pojištěncům Pojišťovny smluvními zdravotnickými zařízeními sídlícími v okrese (uplatněním regulačních mechanizmů) a nákladů na léčiva a prostředky zdravotnické techniky předepisované pojištěncům na recepty a poukazy v rámci směrných čísel stanovených Pojistným plánem VZP ČR pro rok 1995,

- provedení vysokého počtu kontrol plátců pojistného i smluvních zdravotnických zařízení,

- uzavření co největšího počtu individuálních i hromadných smluv cestovního zdravotního pojištění,

- poskytování dalších služeb Pojišťovny a plnění dalších stanovených úkolů.

Okresní pojišťovny v Hodoníně, Chrudimi a Jičíně rozeslaly v druhé polovině roku 1995 experimentálně pojištěncům - kterým byla v roce 1994 poskytnuta zdravotnickými zařízeními, sídlícími na území České republiky, zdravotní péče - přehledy vyúčtování zaslaných těmito zařízeními za jejich léčení Pojišťovně. Faktická výtěžnost a ekonomická návratnost akce nebyla značná, neboť upozornění na nesprávnosti v zaslaných vyúčtováních (které bylo nadto nezbytné prověřit revizními lékaři) zaslal pouze zlomek z celkového počtu obeslaných pojištěnců. Daleko větší přínos celé akce spočíval v důkazu, že Pojišťovna je schopna takový "účetní" přehled soustředit a svým pojištěncům zaslat, a v morálním dopadu akce, neboť celá řada poskytovatelů zdravotní péče si uvědomila, že v podmínkách okresního nebo spádového města se pověst o jejich pochybení rychle rozšíří.

4. 1. 4 ÚŘADOVNY

zřízené okresními pojišťovnami působily v roce 1995 v počtu 137 většinou jako jejich detašovaná pracoviště, mající za úkol zlepšit a přiblížit služby Pojišťovny pojištěncům, zaměstnavatelům i poskytovatelům zdravotní péče. Oproti roku 1994 se počet úřadoven (143) snížil o 6 a to jednak v souvislosti se zřízením okresní pojišťovny v Jeseníku, jednak pro to, že v některých místech nebyly využívány podle předpokladu. K výkonu služby na úřadovnách byli vysíláni zkušení pracovníci okresních pojišťoven. Pomocí modemů byly úřadovny napojeny na informační systémy okresních pojišťoven, čímž se účinnost jejich funkce a služeb výrazně zvýšila a tím i smysl jejich existence.

Přehled o sídlech okresních pojišťoven a jimi zřizovaných úřadoven na území Čech a Moravy je znázorněn na následujících obrázcích.

4. 2 Spolupráce s Parlamentem České republiky a orgány Státní Správy

Také v roce 1995 - přes atmosféru všeobecné netrpělivosti a narůstající nespokojenosti zdravotnické veřejnosti s pomalým, nejednoznačným a nedostatečným řešením aktuálních problémů spojených s poskytováním zdravotní péče, privatizací a se systémem všeobecného zdravotního pojištění - nebyla narušena důvěra a vzájemný respekt mezi Pojišťovnou a Výborem pro sociální politiku a zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen "Výbor"), kterému Pojišťovna předávala pracovní materiály připravované pro potřebu orgánů státní správy a další informace či analýzy.

Podle ustanovení § 8 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, Pojišťovna koncem roku 1994 vypracovala a se souhlasem Správní rady zaslala vládě České republiky informaci nazvanou "Zpráva o finanční bilanci VZP ČR", ve které uvedla faktory nepříznivě působící na její příjmy, výdaje i na celkovou finanční bilanci a navrhla soubor okamžitých opatření i opatření pro možnou regulaci výdajů na zdravotní péči v České republice. Je nutno s politováním konstatovat, že nejenom do konce roku 1994, ale ani do konce roku 1995 Pojišťovna neobdržela - přes urgenci - prostřednictvím ministra zdravotnictví informaci o tom, zda se vláda České republiky uvedenou zprávou a navrženým souborem opatření zabývala.

Pro potřeby ministerstev zdravotnictví a financí a pro potřeby řízení a výkonu státní správy Pojišťovna poskytovala (viz též část 4. 4 této Výroční zprávy nazvanou "Zdravotní politika Pojišťovny") po celý rok 1995:

- datové soubory z informačního systému Pojišťovny v prvotní formě, v požadovaném rozsahu a tvaru i v dohodnutých termínech pro novelizaci Seznamu výkonů i Seznamu léčiv (včetně technické pomoci nezbytné pro jeho vydání),

- písemné podklady a ekonomické rozbory pro jednání dohodovacího řízení k Seznamu zdravotních výkonů a k Seznamu léčiv,

- vlastní návrhy a praktické poznatky pro novelizaci platných znění zákonů upravujících provádění všeobecného zdravotního pojištění, zejména pak zákona č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a dále zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, a č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a zdravotních pojišťovnách (viz též část výroční zprávy nazvanou "Právní aspekty činnosti Pojišťovny"),

- náměty pro změny a doplňky nařízení vlády České republiky č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění nařízení vlády České republiky č. 50/1993 Sb. (dále jen "Zdravotní řád"),

- poznatky o vedení účetnictví zdravotních pojišťoven a pro sestavení osnovy o bilanci jejich hospodaření,

- další informace a analytické materiály.

Nezanedbatelný význam pro pokračování změn ve zdravotnictví a poskytování zdravotní péče v České republice měla i spolupráce ředitelů okresních pojišťoven s okresními úřady, zejména s jejich zdravotními a sociálními odbory. Na této úrovni se v roce 1995 nejčastěji řešily otázky privatizace zdravotnických činností i zdravotnických zařízení, problémy spojené s tvorbou optimální sítě zdravotnických zařízení, dostupnosti zdravotní péče, rozvoje zdravotnických služeb a dopadu či realizace změn platných právních norem.

4. 3 Právní činnosti Pojišťovny

V roce 1995 došlo k dalšímu nárůstu právních činností a agend Pojišťovny, zejména pak v těch oblastech právních problematik, které souvisejí s postavením Pojišťovny v systému všeobecného zdravotního pojištění, s jeho prováděním a se zajišťováním zdravotní péče pro pojištěnce Pojišťovny.

Jako připomínkové místo pro vnitřní i vnější připomínková řízení, prováděná Ministerstvem zdravotnictví v rámci legislativního procesu, se Pojišťovna v roce 1995 aktivně podílela jak na tvorbě podkladů, tak i na věcné oponentuře Ministerstvem zdravotnictví připravovaných novel či nových právních předpisů. Vzhledem k tomu, že v roce 1995 nebyla vydána žádná nová právní norma pro oblast zdravotnictví, Pojišťovna mohla uplatnit připomínky a některé ze svých návrhů pouze pro novely právních předpisů z oblasti zdravotního pojišťovnictví.

Tak např. z návrhů Pojišťovny bylo do novel právních předpisů převzato ustanovení

- o zavedení institutu okamžité příslušnosti novorozence ke zdravotní pojišťovně, u které je v době porodu pojištěna jeho matka; opatření odstranilo dopad důsledků právní úpravy, podle které byl novorozenec ode dne porodu pojištěncem Pojišťovny (která musela uhradit nejdražší část jeho nákladů zdravotní péče) a teprve po uplynutí zákonné lhůty mohl být (a byl) přeregistrován ke zdravotní pojišťovně otce nebo matky,

- na změnu práva pojištěnce na přeregistraci k jiné zdravotní pojišťovně jednou za dvanáct měsíců,

- na možnost uplatňování regulačních mechanizmů vůči poskytovatelům zdravotní péče překračujícím pravidelně zjišťované celostátní průměrné náklady na zdravotní péči (zdravotní výkony) poskytovanou pojištěncům Pojišťovny zdravotnickými zařízeními stejné zdravotnické odbornosti; návrh Pojišťovny, aby oprávnění k provádění regulačních opatření byla svěřena zdravotním pojišťovnám přímo zákonem, však byl modifikován tak, že regulační opatření vůči zdravotnickému zařízení je možno uplatňovat pouze tehdy, bude-li to sjednáno ve vzájemné smlouvě, což je málo pravděpodobné,

- na vypuštění ustanovení, umožňujícího úhradu t. zv. "nadstandardní zdravotní péče" z pojistného na všeobecné zdravotní pojištění.

Oproti tomu z návrhů Pojišťovny nebyl do novel právních předpisů zařazen např. požadavek

- na prolomení nepřiměřeného rozsahu povinné mlčenlivosti mezi institucemi spravujícími veřejné fondy (daně, zdravotní a sociální pojištění) a na umožnění koordinace kontroly výkonných orgánů těchto institucí (shodný požadavek stejně neúspěšně uplatňovalo Ministerstvo financí); platnou právní úpravou stanovený rozsah povinné mlčenlivosti ztěžuje zdravotním pojišťovnám možnosti účinné obrany proti ekonomickému poškozování ze strany úmyslných neplatičů pojistného nebo pachatelů pojišťovacích podvodů (neoprávněně účtujících neoprávněně poskytnutou nebo vůbec neposkytnutou zdravotní péči) a neumožňuje jim iniciovat trestní postih takového jednání,

- na možnost provozování omezeného počtu referenčních zdravotnických pracovišť, v rámci kterých by bylo možno provádět analýzy skutečných provozních nákladů a finančních potřeb zdravotnických zařízení a udržování odborné erudice revizních pracovníků Pojišťovny,

- některé další.

Kromě aktivního podílu na tvorbě podkladů či na věcné oponentuře Ministerstvem zdravotnictví připravovaných novel či nových právních předpisů, představitelé a pracovníci Pojišťovny se v roce 1995 pravidelně zúčastňovali také jednání Výboru pro sociální politiku a zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a podle potřeb vypracovávali náměty a odborná stanoviska k projednávaným právním normám a zpracovávali informace, které je Pojišťovna schopna poskytnout ze svého informačního systému.

Po celý rok 1995 Pojišťovna věnovala značnou pozornost smluvní politice a ovlivňování tvorby sítě smluvních zdravotnických zařízení. Pro zachování rovného přístupu ke všem smluvním partnerům a pro možnost kontroly dodržování některých smluvních ustanovení informačním systémem, Pojišťovna připravila v průběhu roku nové typové smlouvy o poskytování zdravotní (lékárenské, lázeňské, ozdravenské apod.) péče a její úhradě. Na základě zkušeností z vývoje stávajících smluvních vztahů a s využitím změn v právních předpisech týkajících se všeobecného zdravotního pojištění, byla do nových typových smluv - k posílení schopnosti Pojišťovny udržovat platební rovnováhu - zakotvena řada ustanovení s regulačními účinky na rozsah poskytované zdravotní péče a týkajících se úpravy účtování, úhrady a kontroly poskytnuté zdravotní péče a sankčních opatření.

K zajištění co nejméně kolizního průběhu vlastního uzavírání smluvních vztahů Pojišťovna v roce 1995 opakovaně projednávala se zástupci poskytovatelů zdravotní péče návrhy nových znění ustanovení typových smluv, do kterých postupně zapracovala celou řadu jimi přednesených připomínek a protinávrhů.

Oproti stavu k 31. 12. 1994 se síť smluvních zdravotnických zařízení Pojišťovny v roce 1995 ještě poněkud rozšířila (viz tabulka č. 8) a to hlavně v oblasti poskytovatelů ambulantní zdravotní péče. Při výběru nových smluvních zdravotnických zařízení byla v roce 1995 uplatňována kritéria "Pravidel pro výběr smluvních partnerů VZP ČR", která kladou důraz na kvalitativní a ne kvantitativní rozvoj sítě smluvních zdravotnických zařízení.

Možnosti neobnovení smluvního vztahu se zdravotnickým zařízením na další období nebo jeho vypovězení před ukončením platnosti uzavřené smlouvy okresní pojišťovny využívaly v roce 1995 zejména tehdy, pokud

- byla síť smluvních zdravotnických zařízení v dané odbornosti plně saturovaná,

- byly oprávněné pochybnosti o potřebnosti nebo účelnosti zdravotní péče nabízené k opci zdravotnickým zařízením,

- zdravotnické zařízení opakovaně hrubě porušilo ustanovení vzájemné smlouvy podáváním vyúčtování se zjevnými nesrovnalostmi nebo za zdravotní péči, která nebyla nebo ani nemohla byt pojištěncům Pojišťovny poskytnuta (např. účtování poskytnutí ambulantní zdravotní péče nebo návštěvy v bytě pojištěnce v té době hospitalizovaného nebo již zemřelého),

Tabulka č. 8: Soustava smluvních ZZ v členění dle druhu zdravotní péče a hlavních zdravotnických odborností v r.1995

*) Celkový počet smluvních ZZ uvedený v r. č. 29 není součtem čísel uvedených na předchozích řádcích

- byla rozhodnutím okresního úřadu zrušena zdravotnickému zařízení registrace

- za vybírání finanční úhrady od pojištěnců za zdravotní výkony hrazené ze zdravotního pojištění a současně účtované Pojišťovně,

- o to smluvní zdravotnické zařízení požádalo (další studium nebo odchod lékaře do důchodu), nebo zaniklo (úmrtí smluvního lékaře).

Je možno konstatovat, že koncem roku 1995 Pojišťovna měla uzavřeny smluvní vztahy se všemi poskytovateli lůžkové zdravotní péče, kteří o uzavření smlouvy požádali, a s většinou (cca 95%) poskytovatelů ambulantní zdravotní péče, přestože podíl pojištěnců Pojišťovny na celkovém počtu obyvatel se v jednotlivých okresech ČR pohybuje od 35,48% do 79,99%.

Přes tuto skutečnost docházelo v roce 1995 k prohlubování názorových rozdílů mezi Pojišťovnou a Ministerstvem pro hospodářskou soutěž při vyřizování cca asi 180 stížností a podnětů zdravotnických zařízení, kterými napadaly zamítavá stanoviska okresních pojišťoven vydaná ve věci uzavření nebo rozšíření "Smlouvy o zajištění a úhradě zdravotní péče". Je paradoxem, že navzdory

- veřejně deklarovaným stanoviskům ministerstev zdravotnictví a financí a s koncepcemi a programovými dokumenty projednanými vládou ČR, zdůrazňujícími povinnost Pojišťovny regulovat síť a počet zdravotnických zařízení,

- prokazatelnému záměru zákonodárce, podle kterého Pojišťovně skončila dnem 1. 1. 1994 až do té doby zákonem stanovená kontraktační povinnost,

- faktu, že zdroje a množství finančních prostředků, kterými Pojišťovna disponuje pro úhradu nákladů zdravotní péče poskytované jejím pojištěncům zdravotnickými zařízeními, jsou limitovány zákonem,

- povinnosti Pojišťovny - stanovené zákonem - realizovat Parlamentem schválený rozpočet tak, aby její finanční bilance byla vyrovnaná.

Ministerstvo pro hospodářskou soutěž svými rozhodnutími upíralo (a upírá) Pojišťovně právo posuzovat potřebnost a dostupnost zdravotní péče a označovalo (a označuje) jednání Pojišťovny za "omezování soutěže mezi zdravotnickými zařízeními na trhu zdravotnických služeb" a za "zneužívání dominantního postavení", kterým neumožňuje občanům uplatnit své právo na volbu lékaře a zdravotnického zařízení. Výměna stanovisek a korespondence s Ministerstvem pro hospodářskou soutěž se významnou měrou podílí na nárůstu právních agend Pojišťovny.

V roce 1995 se také rozrostla agenda institutu nazývaného "smírčí řízení", neboť počátkem roku byla prodloužena platnost "Dohody o řešení sporů mezi smluvními zdravotnickými zařízeními a VZP ČR smírčím řízením" a počet původních signatářů dohody (mezi které patřila VZP ČR, Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora, Sdružení smluvních lékařů zdravotních pojišťoven, Asociace nemocnic ČR, Asociace nemocnic malého a středního typu, Sdružení praktických lékařů a Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost) se v průběhu roku rozšířil o Českou lékárnickou komoru, Asociaci domácí péče a Asociaci klinických psychologů ČR.

Na základě citované dohody - jejímž cílem je předcházení soudním sporům hledáním a nalézáním smírných řešení kolizních situací vzniklých mezi Pojišťovnou a poskytovateli zdravotní péče - bylo v průběhu roku 1995 iniciováno zahájení 53 smírčích řízení. Jejich navrhovatelem byla ve 45 případech smluvní zdravotnická zařízení a v 8 případech okresní pojišťovny. Za Pojišťovnu se účastníkem smírčího řízení stalo 22 okresních pojišťoven. O účelnosti a oprávněnosti existence institutu "smírčího řízení" svědčí i to, že ze 30 uskutečněných smírčích řízení (která se zabývala spory o závěry revizních zpráv, o uznání oprávnění k poskytnutí zdravotního výkonu, o účelnost četnosti provedených zdravotních výkonů nebo o provedení určitého zdravotního výkonu, o úhradu provedených činností, o způsob vyúčtování výkonů, o pohledávkách Pojišťovny a jejich jednostranném započtení, o neobnovení smlouvy, či jejího dodatku apod.) 20 řízení skončilo nalezením smírného řešení a uzavřením úplné dohody a 8 uzavřením dohody částečné. (Ostatní případy zůstaly otevřené pro dožádání stanovisek od ministerstva zdravotnictví, odborných lékařských společností a pod.) Spory, které by byly vyvolány stížnostmi pojištěnců na porušování jejich práv nebo na jiné skutečnosti, se nevyskytly.

V roce 1995 Pojišťovna nadále věnovala velkou pozornost problematice náhrady škody. Za úspěch lze považovat, že se jí dařilo více než v předchozím roce přimět ke spolupráci zdravotnická zařízení, Policii ČR, soudy a státní zastupitelstva a částečně i zaměstnavatele, kteří průběžně zasílají hlášení týkající se pracovních úrazů, dopravních nehod a dalších událostí, které byly příčinou újmy na zdraví pojištěnců Pojišťovny. Vůči fyzickým i právnickým osobám, které újmu na zdraví pojištěnců zavinily a způsobily, Pojišťovna uplatňovala nárok na náhradu nákladů spojených s léčením újmy.

V roce 1995 Pojišťovna uplatnila nárok na náhradu škody podle ustanovení § 20 a) zákona č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, vydáním 11 950 výzev na celkovou částku 118 816 tis. Kč. Úhradu částek, které osoby povinné nejsou schopny, nebo odmítají zaplatit jednorázově, Pojišťovna zajišťovala uzavíráním dohod s dlužníky o splácení pohledávky nebo je vymáhala (a vymáhá) soudní cestou v trestním či občanskoprávním řízení. Část pohledávek, a to zejména vzniklých při páchání trestné činnosti, byla vymáhána v exekučním řízení. Pracnost vymáhání takových pohledávek ve většině případů nevyvažuje dosažený výsledný finanční efekt.

V roce 1995 se okresní pojišťovny připojily k nároku poškozeného na náhradu škody v trestním řízení ve 2 890 případech a v občanskoprávním řízení podaly 1 350 žalob. Na náhradách škody za případy uplatněné během roku a za starší pohledávky Pojišťovna získala v roce 1995 celkem 66 284 tis. Kč. Kromě vymáhání náhrad škody soudní cestou okresní pojišťovny v roce 1995 podaly 6 815 návrhů na výkon rozhodnutí k pravomocným platebním výměrům v celkové hodnotě 840 200 tis. Kč, z toho v 730 případech se jednalo o opakované exekuční řízení k pohledávkám ve výši 87 412 tis. Kč.

Přes vynaložené úsilí a uplatněnou právní aktivitu se rozdíl mezi celkovou hodnotou Pojišťovnou vystavených platebních výměrů a skutečným příjmem finančních úhrad za vystavené platební výměry (v roce 1995 nebo v předcházejících letech) a tím i stav nevydobytých pohledávek Pojišťovny v roce 1995 průběžně udržoval cca na částce 980 930 tis. Kč.

V roce 1995 vystavily OP VZP ve 183 případech platební výměry na přirážky k pojistnému v celkové výši 4 009 tis. Kč, zaplaceno bylo 3 605 tis. Kč.

Okresní pojišťovny se v roce 1995 rovněž účastnily 420 případů konkurzního řízení, ve kterých uplatňovaly pohledávky Pojišťovny (ponejvíce za nezaplacené pojistné, neboť zákon o konkurzu a vyrovnání nedovoluje zdravotním pojišťovnám uplatňovat v konkurzním řízení nárok na vyměřené penále a pokuty) ve výši 226 015 tis. Kč (z toho ve 13 případech byl soudu podán návrh na prohlášení konkurzu u pohledávek ve výši 6 330 tis. Kč). Z majetku úpadců, zatíženého téměř vždy břemenem podle zástavního práva, však pohledávky Pojišťovny nebyly (a nebudou) ve většině případů uspokojeny.

Samotná výše pohledávek Pojišťovny (z nedoplatků pojistného, přirážek k pojistnému, penále a pokut a náhrad škody) svědčí o jejich praktické nedobytnosti. Tato skutečnost je mj. dána tím, že neexistuje právní opora pro přednostní zařazování případů vymáhání pohledávek zdravotními pojišťovnami ze zákonného zdravotního pojištění do pořadí občanskoprávních soudních řízení (návrhy na výkon rozhodnutí).

Po vyhodnocení zkušeností z roku 1994 a na základě kladné odezvy z řad pojištěnců, Pojišťovna uzavřela také pro rok 1995 s Všeobecnou zdravotnou poisťovňou Slovenské republiky (dále jen "VšZP") smlouvu nazvanou "Dohoda o úhradě nutné a neodkladné zdravotní péče poskytnuté pojištěncům jedné smluvní strany smluvními zdravotnickými zařízeními druhé smluvní strany". (Viz též část 4. 7 - "Rozšiřování služeb"). Z právního hlediska nelze plnění smluvních vztahů - kromě problému ve vzájemné komunikaci daného tím, že VšZP doposud nedobudovala registr svých pojištěnců a proto ověřuje příslušnost slovenských pojištěnců ke zdravotní pojišťovně se značnými obtížemi - adresovat zásadní výtky.