Poslanec Pavel Seifer: Vážený pane předsedající,
vážená vládo, dámy a pánové,
dovolím si podat interpelaci na pana ministra vnitra Jana
Rumla. Dne 2. března 1995 vám zaslala nevládní
politická iniciativa "Děti Země"
podání, které označila jako petici
ve smyslu zákona 85/1995 Sb. Podání obsahovalo
stížnost na přednostu v Berouně pana
Františka Malého a požadavek na jeho odvolání.
Z odpovědi vašeho náměstka pana inženýra
Zemana ze dne 30. března vyplývá, že
jste stížnost postoupil vyřízení
Ministerstvu hospodářství. Proti tomuto postupu
důrazně protestuji, protože vyjádření
stížnosti a žádost o odvolání
přednosty nespadá do kompetence Ministerstva hospodářství,
ale přísluší k vyřízení
vašemu ministerstvu. Obsahem stížnosti totiž
nebylo věcné zpochybnění, ale stížnost
na opakované porušení zákona 71/67 Sb.
správního řádu. V tomto případě
je zřejmá posloupnost přes Ministerstvo vnitra,
přednostu až po referát regionálního
rozvoje.
Proto se na vás obracím, pane ministře, formou
interpelace s dotazem, zda podání nevládní
ekologické organizace "Děti Země"
ze dne 2. března bylo podle vašeho názoru vyřízeno
odpovídajícím způsobem a jaké
kroky podniknete k případné nápravě.
Znovu připomínám, že v tomto případě
nešlo o věcnou stránku, ale o formální
povinnost státního úředníka
v zákonem stanovené lhůtě odpovědět
na petici občanů. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme kolega Body.
Poslanec Ladislav Body: Vážený pane
předsedající, pane předsedo, kolegyně
a kolegové, nebojte se, nebudu dlouho hovořit, i
když mám s sebou hromadu materiálů.
Je to ukázka usnesení vlády od roku 1992,
kdy vláda přijala materiál k řešení
problematiky Rómů v České republice.
Kromě tohoto materiálu mám zde závěrečný
dokument KBSE, který hovoří o národnostních
menšinách, o jejím postavení a co musí
účastnické státy, které podepsaly
mezinárodní úmluvy a dohody KBSE, udělat
pro své občany ve svém státě.
Nebudu to tady citovat, protože to nemá žádnou
cenu. Myslím, že ministři to ovládají.
Je to jejich povinnost, především ministrů,
kteří odpovídají za své resorty,
které mají co do činění, pokud
se týká vztahů k národnostním
menšinám, konkrétně k Rómům.
Mám zde i ohlasy z některých našich
tisků, především z provládního
tisku Mladá fronta, který se rozepisuje o postavení
a o dojetí, které prožívá rodina
vraha ve Žďáru nad Sázavou, jaké
jsou pohnutky rodiny, jak se maminka bojí o svého
synáčka, který jasně prohlásil,
že je rasista, že nenávidí Rómy
a který bestiálně vraždil. Tato Mladá
fronta se na dvou stránkách rozepisuje o svých
pocitech a už vůbec jí nezajímají
pocity rodiny Berkyových, především
manželky pana Berkyho, který byl zavražděn
a především pocity jejich pěti dětí.
Je svoboda tisku, koho chleba jím, toho píseň
zpívám.
Co ale chci zdůraznit, je věc, která mě
zaráží, totiž, že tato vláda,
která sedí za mnou a pořád ještě
má tu čest sedět tam, kde sedí, od
roku 1992 přijala desítky usnesení. Na tuto
vládu jsem dával desítky interpelací
a podnětů, ne proto, že jsem opoziční
poslanec, že bych chtěl této vládě
jít po krku, ale proto, že jsem upozorňoval
vládu, jaké důsledky to může
mít pro naši republiku, pro naši demokracii,
pokud o ní jenom hovoříme - a my o ní
jenom hovoříme, co nám to přinese
do budoucna ve vztahu k evropských zemím nebo ve
vztahu k evropským strukturám, do kterých
chceme jít.
Pan premiér velice šikovně a obratně
reagoval na zprávu amerického ministerstva zahraničí
i Amerického kongresu, který upozorňoval
stejným způsobem jako já, že něco
tady v pořádku není a že je to potřeba
urychleně napravit. Dovolil jsem si jako poslanec napsat
35 dopisů představitelům demokratických
zemí, u kterých se domnívám, že
jsou demokratické země. Tady jsou jejich odpovědí.
Jsou vesměs v tom smyslu, že souhlasí se mnou
a že máme, jako Rómové, jejich plnou
podporu a budou ve vztahu k české vládě,
pokud dojde k oficiálnímu jednání,
upozorňovat na negativa, která dosud v této
zemi přežívají.
Napsal jsem předsedům politických stran a
zeptal se jich, kromě strany doktora Sládka, tu
jsem neoslovil, jak vidí způsob řešení
současných problémů v oblasti kriminality,
rasismu, antisemitismu, xenofobie a především,
jak chtějí řešit neustále se
zvyšující a neúnosný stav kriminality
ve vztahu k Rómům, jednostranné kriminality,
té nejhorší, která vyústila v
bestiální vraždu ve Žďáru
nad Sázavou.
Mohu říci odpovědně, že jsou
zde odpovědi představitelů politických
stran. Nepřišlo jich moc. Odpověděla
strana ČSL, za což děkuji panu předsedovi
Luxovi, který dokonce navrhuje určité řešení.
Děkuji předsedovi strany Levý blok, děkuji
předsedovi sociální demokracie, která
také odepsala. Neděkuji předsedovi Občanské
demokratické strany, která vůbec ani nereagovala
na můj dopis, což znamená, že zřejmě
tento problém není problémem ani ODS jako
strany, ani ODS jako vládnoucí strany, ani ODS,
která má v čele premiéra, který
je povinen na to aspoň odpovědět všem
občanům. Je to věc názoru. Domnívám
se, že to svědčí o takovém stavu,
který odpovídá interpelaci, kterou jsem obdržel
od pana premiéra. Odpovědi pana premiéra
mám očíslované a založené.
V každé odpovědi mně píše,
jak je mu to velice líto a hluboce lituje toho, co se ve
státě děje, ale bohužel nejsou žádné
prostředky k tomu, jak tyto negativní jevy ve společnosti
postihovat a odstraňovat.
Pan premiér si jistě vzpomene, že jsem tehdy
reagoval jednou větou. Jsou prostředky, a to jest
Ústava České republiky, a naplňování
paragrafu obsaženém v trestním řádu,
čili v zákonu č. 140, který se dosud
podceňoval a podceňuje. A muselo dojít k
vraždě ve Žďáru nad Sázavou,
říkám zatím poslední vraždě,
aby vůbec pan premiér bouchl do stolu a svolal na
kobereček všechny své podřízené,
počínaje ředitelem policie, státním
zástupcem, ministrem atd.
Ptám se pana předsedy vlády, proč
to neudělal dříve, již v roce 1992,
kdy došlo k první vraždě v Klatovech,
pak v Písku a v dalších městech, kdy
došlo k upálení babičky a vnučky
v Jablonci nad Nisou, kde jsem také interpeloval. Proč
ta vláda tehdy nereagovala. Namísto toho přijala
desítky usnesení, které cosi ukládají
resortům, jak se mají zachovat, jak mají
připravit zásady. Tyto zásady jsou zde, jsou
zpracovány. Je to zpráva Ministerstva vnitra o situaci
Romů, zpráva Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy o situaci Romů,
zpráva ministrů práce atd.
Chci se zeptat na jednu věc. Co se z těchto zpráv
realizovalo, jaká opatření z toho vzešla.
Hned na rovinu říkám, že žádná,
protože přijmout usnesení, aby svět
nebo Evropa viděly, že se tu něco řeší,
to je strašně málo. Možná ve vztahu
k zahraničí to stačí, ale k tomu,
co se prakticky ve státě děje, to je strašně
málo. Přál jsem si na pohřbu pana
premiéra. Neobviňuji z toho pana ministra Němce.
Ten byl vyslán vládou, dostal pokyn koupit věnec
a pak ho tam položit. To se nedá nic dělat,
je to prostě ministr pro národnosti. Ministra jsem
litoval, když děti, které stály u té
rakve, poslouchaly jeho slova. Budu citovat: "Musíme
se vnitřně ztišit a nerozviřovat tuto
situaci". Já se asi dokáži ztišit,
ale ta rodina ne. Ztratila dobrého otce, horníka,
který v životě od státu nepotřeboval
nic, od státu nic nechtěl, naopak odváděl
veliké daně, protože pracoval jako horník
14 až 16 hodin denně, aby uživil 5 člennou
rodinu. Zemřel, protože byl Rom, a já jsem
to v televizi řekl, protože byl černý,
že byl Rom. Ministr Vodička má o 6 problémů
víc, má 6 sociálních případů.
Přál jsem si, aby byl na pohřbu premiér
Klaus, aby viděl, jak končí situace, kdy
vláda podcení dobře míněné
rady a podněty, jak končí benevolentnost
státních zástupců nebo soudců,
a policie. Upozorňoval jsem také, že po fotbalovém
utkání v Liberci a Jablonci dochází
k výtržnostem, dochází k nim také
v Brně, jak skončil důstojník Kužela,
který byl fanoušky vyhozen z vlaku. Jak se tato společnost
tvaruje a kdo ji tvaruje?
Tuto společnost tvaruje ten, kdo vládne této
společnosti. 40 let vládli komunisté. Tak
jste to tvrdili alespoň vy. A takto společnost byla
tvarována komunisty. Proč by to mělo být
obráceně dnes? Proč to má být
obráceně? Proč se chce vláda zbavovat
odpovědnosti a přenést odpovědnost
za to, co se ve státě děje, na občany,
aby občané sami řešili něco,
co řešit nemohou, když to neřeší
ti, kteří jsou k tomu pověřeni a jsou
dobře placeni. Doživotní jmenování
soudců, nevyměnitelnost státních zástupců,
beztrestnost policistů, hlavně vyšších
policistů, protože mají přátele
a styky až na Ministerstvu vnitra.
Ptám se, jak může městský úřad
ve své obci ovlivnit veřejnost a veřejné
mínění, když by stačilo, kdyby
pan premiér Klaus spolu s panem prezidentem vystoupili
v pětiminutovém televizním projevu, jak je
to běžné v západních zemích,
jak to dělávají diplomaté a představitelé
hlav států. Vystoupí v televizi a v pětiminutovém
projevu, ať je to Kinkel nebo Khol, a dokáží
veřejnost oslovit. Pokud jim to není umožněno
v televizi, tak se postaví do čela demonstrace společně
s veřejností toho města, kde se stal zločin.
To je případ Rakouska. V Rakouské obci zahynuli
tři Romové. Byl na ně spáchán
atentát. Celý rakouský parlament, prezident,
vláda navštívily obec a ceduli s názvem
obce potáhly černým flórem a za tři
dny byli pachatelé dopadeni. To byl hon celospolečenský.
Nevěřím tomu, že skončí
jako v Písku, že dostanou rok podmíněného
trestu.
Teď dostal jeden skin, který zkopal šedesátiletého
Inda, zmrzačil ho, půl roku. To by se v Rakousku
nemohlo stát. Tam dostane pěknou paletu, minimálně
patnáct let.
Velice se obávám toho, co se v tomto státě
děje, jak se tu věci podceňují. Na
tyto věci upozorňuji od roku 1990, ať už
to byla Pithartova vláda nebo vláda pana premiéra
Klause. Mám z toho vždycky smutek, nikdy jsem z toho
neměl radost. Mám vždy smutek, když jdu
na pohřeb Roma, který byl zavražděn.
Bohužel, připadám si v této sněmovně
bezmocný. Nikdo není schopen se postavit na obranu
těchto bezbranných lidí, konkrétně
případ pana Berky, který žil a pracoval
pro tuto společnost. Nepracoval jen pro svou rodinu. Nechtěl
žádné výhody, chtěl mít
jen klid a práci, nic jiného nechtěl. Nechtěl
od vlády ani ten věnec, chtěl žít.
V tomto parlamentu přijmeme občas nějaké
usnesení, ale bohužel, až na pár výjimek,
jako je pan kolega Trojan, který se mnou spolupracuje a
kterému děkuji, posl. Orgoníková,
posl. Pavela, tak je to vždy "jen" pan Uhde, předseda
parlamentu, který dokáže oslovit veřejnost
při kterékoli příležitosti a
varovat před tímto nebezpečím. Pan
prezident hovoří při pokládání
věnce u památníku zavražděných
v koncentračním táboře u Písku:
"Nesmí se opakovat nesmyslné vraždění
Romů." V ten moment, kdy to říká,
se vraždí Rom ve Žďáru nad Sázavou.
Jak tomu chcete zabránit? Jak to vlastně myslí
prezident a vláda? Byla tam Česká televize,
veřejně právní prostředek,
ale jen zabírala pana prezidenta, pana ministra Rumla,
pana ministra Tigrida, kteří šli s oficiálním
protokolem položit věnce. V tom momentě, kdy
pan prezident mluvil, začala bouřka, déšť
a já jsem si říkal podle cikánských
tradic, že se cikáni zlobí, ti mrtví,
ti tomu nevěří. Proto se zlobí. To,
co se říká nad jejich hrobem, mimochodem
nebyl to jejich hrob, bylo to asi o sto metrů dál,
protože na původním místě stojí
prasečinec, stáli jsme po kolena v bahně
a ve hnoji, v dešti, ale nešli jsme tam proto, abychom
tam viděli oficiální protokol, kohosi, vládu
nebo prezidenta.
My jsme tam šli proto, že konečně tam
můžeme uctít památku našich soukmenovců,
bratrů, sester atd. A když nám potom nebyl
umožněn v oficiálním protokolu přístup
do koridoru, který si ohraničily prezidentovy gorily
a řekly "ne, my vás tam nepustíme, až
odejde oficiální delegace", tak to svědčí
o tom, jak skutečně myslí v této společnosti
tato vláda a všichni ostatní to soužití
s námi. Já jsem potom zavolal Romové za mnou,
odstrčil jsem tu gorilu, která byla o 2 hlavy větší
a šel jsem tam tu kytičku položit, bez ohledu
na to, kdo tam je nebo není. A řekl jsem čtyři
slova - Rudé právo to nesprávně citovalo,
já jsem řekl něco navíc: Gádžové
postavili koncentrační tábor což potvrdil
pan prezident Havel, který řekl: Ano, byli to Češi,
kteří to postavili. Gádžové tam
povraždili 600 Romů - což je také pravda.
Gádžové tam postavili prasečinec. A
gádžové tam pokládají věnce.
To je výsměch! Výsměch lidskosti,
když představitelé těch 700 lidí,
kteří tam přišli v dešti, v bahně
a ve hnoji stáli od rána od 9 hodin do 12 hodin
bez deštníků, bez tribuny, a vydrželi
jsme to, a nakonec nám řeknou: Vy tam nesmíte.
O tom, že pomník stojí na nedůstojném
místě, není třeba pochybovat. Postavit
romský pomník na prasečinci, to je unikum.
To je událost. Kdyby ten Městský úřad
v Letech nebo Okresní úřad v Písku
udělal to, co udělali v Terezíně nebo
kdekoli jinde - vyhradil obecní pozemek o 20 m2 na důstojném
místě nebo na městském hřbitově,
tak to mělo ohlas. Kolem toho památníku vysekali
trávu a křoví a nahnali tam cikány.
My jsme dělali to křoví oficiálnímu
protokolu. Já jsem řekl jednu věc. Příště
ať zástupci vlády, prezident na tyto akce Romů
nechodí, protože to zneužívají
jen pro sebe. Pro svou popularitu, pro televizi, aby se ukázali
na veřejnosti, jací jsou to demokraté. Ti
necítí žádnou lítost nad námi.
Žádnou lítost. (Na rozdíl od těch
Romů, kteří stáli v tom dešti
a brečeli.) Ti se nechtěli ukázat před
televizí, před kamerami.
Stejně jako ve Žďáru nad Sázavou.
Tam nikdo nešel upřímně paní
Berkyové a jejím dětem nabídnout a
poskytnout pomoc. Kromě pana starosty a přednosty
okresního úřadu. Nikdo jiný neměl
snahu jim pomoci. Tady chci právě veřejně
poděkovat panu starostovi města, který je
z ODS, přednostovi, který je z ODS, ale jsou to
slušní lidé. Jsou to slušní lidé!
(Veselost.) To je ten rozdíl. Jsou to slušní
lidé a já je uznávám. Byli ochotni
a okamžitě reagovali a pomohli těmto lidem,
této rodině. Nejenom finančně, ale
všemožně jim vyšli vstříc.
Na rozdíl od jiných členů ODS, od
jiných členů vlády, od členů
parlamentu za ODS, kteří absolutně o tuto
otázku nemají zájem. Děkuji vám
za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy
se přihlásil pan ministr Tigrid. Prosím,
aby se ujal slova.
Ministr kultury ČR Pavel Tigrid: Pane předsedající,
paní poslankyně, páni poslanci, já
se ujímám slova jenom proto, abych doplnil to, co
právě říkal pan poslanec. Já
jsem byl v Letech. Byl tam pan ministr Igor Němec. Byl
tam ministr vnitra. Byla tam hlava státu. Myslím,
že všichni jsme tam jeli právě proto,
abychom prokázali alespoň při této
příležitosti, že nám osud těch,
kteří byli postiženi, není lhostejný.
Právě naopak. Neměli jsme žádné
postranní myšlenky, že tím něco
manifestujeme. Nestarali jsme se o to, kde jsou kamery, kde jsou
příchody. Pan poslanec dobře ví, že
jsme nebyli nějak odděleni. Bylo tam strašné
bláto, jak se o tom pan poslanec zmínil, museli
jsme se tam nějak dostat. Pan prezident přijel odjinud,
než bylo plánováno. Opravdu nevím, že
by k něčemu takovému došlo. Samozřejmě
za to, kde byly nebo nebyly kamery, skutečně nemůžeme.
Já bych rád zdůraznil, že jsme byli
v Letech právě proto, že šlo o genocidní
vyhlazování z rasových důvodů.
Přece nás nikdo nebude podezírat - mě
na posledním místě - že bychom měli
nějaké výhrady nebo postranní myšlenky.
Já to prostě odmítám. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dále
je přihlášen do rozpravy pan premiér.
Předseda vlády ČR Václav Klaus:
Budu také velmi stručný. Rozumím
rozhořčení pana poslance Bodyho a to, co
se událo nedávno ve Žďáru nad Sázavou
a podobné jevy mě skutečně hluboce
a zásadně mrzí. Myslím, že to,
co jsme udělali jako prvotní opatření,
nebyla žádná kosmetická gesta, která
bychom nemysleli vážně. Mohu vás ubezpečit,
že jsme je vážně mysleli. Včera
vláda schválila další novelu trestního
zákona, která navrhuje výrazně zesílit
trestní sazby za všechny trestné činy,
které jsou spojeny s rasovými a podobnými
motivy.
Prosil bych pana poslance, aby netrivializoval tento problém.
Víme, že jde o velmi složitý sociální
jev, který nevyřešíme tím, že
uděláme falešná gesta. Dostal jsem pozvánku
do Let. Původně jsem řekl, že tam pojedu
a následně jsem objevil, že tam jede také
pan prezident, tak abychom nedělali možná trochu
nadnesená gesta, že se tam zúčastníme
všichni, právě proto jsem záměrně
řekl, že tam nepojedu, aby nás nebyl tak velký
průvod. Takže nezjednodušujme tyto věci.
Nezjednodušujme pohřeb ve Žďáru nad
Sázavou. Vědomě jsem se rozhodl, že
tam pojede pan ministr Němec. Napsal jsem vdově
po zavražděném panu Berkym, a něco jsem
jí poslal. Netrivializujme tento problém.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pan poslanec
Body se hlásil. Ono se hlásí mnoho poslanců
a vy jste nebyl první. Předpokládám,
že to byla faktická poznámka.
(Poslanec Body sděluje, že dal dvě přihlášky
za sebou.) V tom případě musím vyvolat
ty, kteří se hlásí k tomuto problému.
Souhlasíte s tím? (Souhlas.) Bude hovořit
pan kolega Němec, paní kolegyně Mazalová,
pan kolega Body.
Poslanec Luboš Němec: Vážená
vládo, vážení kolegové, v zájmu
objektivity, pokud jde o tragickou událost ve Žďáru
nad Sázavou, považuji za nutné uvést
skutečnost, že před třemi roky v Novém
Městě na Moravě, 11 km od Žďáru
nad Sázavou, na schodech kulturního domu smrtelně
bodnul nožem studenta místního gymnázia
jeden z Romů. Jediným argumentem vraha bylo, že
si ho spletl. Proto je třeba se oprostit od emocí
a řešit tuto složitou problematiku racionálně.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Paní
kolegyně Mazalová se ujme slova.
Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážené kolegyně a kolegové,
bylo zde řečeno, co prožívá rodina
Berkyových. Já věřím, že
prožívá hrozné chvíle, kruté
chvíle. Protože každá vražda je strašná,
ať se stane v kterékoli rodině, ať zavraždí
kdokoli. Mám pocit, že vystoupení pana kolegy
Bodyho bylo trochu nešťastné a že zvýší
spíše alergii vůči Romům. Protože
já osobně jsem proti tomu, aby se dělili
Romové na jedné straně a gádžové
na druhé straně, jak zde zaznělo. Pan kolega
vyčítá vládě, že straní
občanům světlejší pleti. Já
dostávám moře dopisů z celé
České republiky, kde vyčítají
vládě zase opak toho. Něco v pořádku
není a mělo by se to rozhodně napravit. Já
si to myslím také. Pan kolega říká,
že Romové jsou diskriminováni. Možná
v určitém ohledu ano.
Já jsem pro to, aby měli stejná práva
jako ostatní, aby měli právo na práci,
aby měli právo na vzdělání,
ale také právo na trest tak, jako všichni ostatní.
Budeme rozlišovat a separovat Rómy od ostatních
obyvatel, byť s určitými výhodami, jak
tomu bylo v uplynulých 40ti letech? Nevidím řešení
v odlišování těchto skupin obyvatelstva.
Všichni žijeme v jednom společném státě,
v České republice, všichni bychom měli
mít tedy stejná práva, ale zároveň
i stejné povinnosti. Já znám mnoho slušných
rodin Rómů, někteří z nich
jsou velice solidní, ale ani jedna z nich by nesouhlasila
s tím, aby byla jakýmkoliv způsobem vyčleněna
a odlišována. Vrah zůstává vrahem,
ať je více či méně opálený.
To si, prosím vás, uvědomme! Dělme
společnost na lidi slušné, kteří
dodržují zákony této země a na
ty druhé. To je jediná spravedlnost, která
je v této zemi a všude jinde možná. (Potlesk).
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme kolega Body.
Poslanec Ladislav Body: Úvodem se musím omluvit,
když jsem hovořil o oslovení politických
stran, musím se omluvit ODE - ta také odepsala,
předseda Kalvoda mi napsal dopis s tím, že
mne odkázal na ministra Němce. To jenom úvodem.
Pak se ještě omlouvám straně KSČM,
která mi skutečně odepsala také. Omlouvám
se ještě jednou. Nebyl to záměr, zpochybnit
jejich aktivity.
Na to, co tady zaznělo z úst pana ministra Tigrida:
Samozřejmě nikdy jsem si nedovolil už z úcty
k vašemu věku a postavení a nedovolím
si,- vy to dobře víte, známe se již
několik let,- vás nařknout z čehosi.
To si nedovolím. Vy jste člověk zásadový,
který něco prožil, a vás nepodezírám
z ničeho nekalého. To říkám
na rovinu.
Samozřejmě, že pan premiér řekl
to, co řekl. Nehodlám komentovat slova pana premiéra,
myslím, že tisk to bude komentovat lépe než
já. Ale k tomu, co řekla kolegyně Gerta Mazalová:
Jestliže hovoříme o rasizmu, pak samozřejmě
já jsem hovořil o diskriminaci, o rasizmu. Rasizmus
je určitá forma diskriminace. A jestliže mluvíme
o diskriminaci, pak o diskriminaci jsem mluvil v oblasti soužití
a uplatnění a to jsem nechtěl záměrně
zdůrazňovat. Ale teď se zeptám vás
všech tady, i ministrů: Kolika Rómům
bylo umožněno v tom rozdávání
národního majetku, kterému se říká
privatizace, kolika Rómům byla umožněna
účast? (Hlas v plénu - všem). Moment,
kolegové, všem? Jakmile došlo na konkrétní
činy, udělal se posudek "neschopný,
hloupý, nemá peníze, nemůže,
nedoporučujeme" (Hlasy: to není pravda!).
Veřejná zakázka: Zákon o veřejné
zakázce, který se přijal způsobem
takovým, že když je výběrové
řízení, - a včera jsem byl svědkem
takového výběrového řízení,
kde byly tři české firmy a jedna rómská,
jak dopadli ti Rómové, asi víte. Prostě
to prohráli. Ale to nechci zdůvodňovat, protože
možná tam byl špatný projekt.
Ale tato vláda přijala jakési usnesení.
A já jsem hovořil o podstatě problému,
že vláda toto chtěla řešit vládními
usneseními, která přijala jako normu pro
určitý způsob řešení rómské
problematiky a tato usnesení se nikdy nenaplnila. To je
ten problém, že žádný rezort, kterému
něco bylo uloženo usnesením vlády, což
je pro vládu závazné, toto usnesení
neplní a absolutně tuto otázku přehlíží
tím, že napsala jakési zprávy, které
mám tam v lavici, které si sice mohu přečíst,
ale pak buď je odložím nebo dám klukovi
do sběru. To je všechno.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kolega
Krámek se ujme slova.
Poslanec Jan Krámek: Vážený pane
předsedající, vážený pane
předsedo, vážený pane premiére,
členové vlády, kolegyně a kolegové,
nejprve si dovolím říci svůj názor
na problematiku, o které zde bylo hovořeno. Samozřejmě
i mne velice mrzí jakákoli událost, ke které
dojde, přijde-li člověk o život, ale
do dnešního dne, aniž bych opomněl aspekty
týkající se rasistických projevů,
do dnešního dne jsem nerozděloval občany
této republiky na gádže a Rómy. Rovněž
ale chci říci, že to nebudu od dnešního
dne do budoucna činit. Já bych si velice přál,
aby všichni občané této republiky dodržovali
zákonné normy, aby jeden neprofitoval na úkor
druhého nezákonným způsobem, aby jeden
druhého nepřipravil o život. Zazněla
tady slova, která mne právě přiměla
k tomu, abych se přihlásil.
Zazněla slova o tom - zjednoduším-li to,- že
vlády polistopadové způsobily tento stav.
(Poslanec Body se ohrazuje). Nebylo to řečeno takhle,
ale řekl jsem, že to zjednodušuji. Bylo řečeno,
že za Pithartovy vlády a vlády premiéra
Klause. Ano, tady byla situace zcela jiná do listopadu
1989. Tento stát podle mého přesvědčení
a zkušeností byl státem policejním a
prakticky bylo možné se podívat - obrazně
řečeno - do talíře každé
rodině. Ale to je něco zcela jiného, než
dnes a také to byl stát naprosté nesvobody.
A je samozřejmě něco jiného, jakým
způsobem a v jakém prostředí je kdo
vychováván. A bohužel nejen naše generace,
ale ještě i mladší, kteří
v současné době s námi žijí,
jsou a budou ještě dlouho poznamenáni právě
působením komunistického režimu. A já
si myslím, že žádná zákonná
norma nedokáže jít do svědomí
a činů člověka, člověka,
který když se k něčemu rozhodne, tak
to prostě buď udělá nebo neudělá,
na základě toho jaké má mravní
zásady, jak byl vychováván.
To je vše, co jsem k tomu chtěl říci.
Jinak samozřejmě mám smutný pocit
v neštěstí, které se nepřímo
dotýká i mne, jakmile přijde o život
kdokoliv, i kterékoliv barvy pleti.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy
se přihlásil předseda Poslanecké sněmovny.
Předseda PSP Milan Uhde: Kolegyně a kolegové,
já bych nerad, aby uprostřed slov a potlesku zaniklo
to nejdůležitější, co podle mne
by z debaty mělo vyplynout. Samozřejmě souhlasím
s tím, že vražda je vždy obludná
a trestný čin je vždy obludný, a že
jsou občané, kteří dodržují
zákony a kteří zákony nedodržují.
Ale zároveň bych chtěl zdůraznit,
že podle mého názoru trestný čin,
vražda, jakékoli násilí konané
z pohnutek rasových nebo nacionalistických je čin
obzvlášť obludný a má být
obzvlášť přísně souzen.
Já takto rozumím iniciativě vlády
a prosil bych kolegu Bodyho, aby uprostřed emocionálního
zaujetí, které je pochopitelné, nezapomněl
na hlavní poselství, které vyplývá
ze strašného činu, jenž se odehrál
v minulých dnech. Prosím, abyste to na zřeteli
měli i vy ostatní. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dále
se do rozpravy hlásí kolega Body s podnětem.
Poslanec Ladislav Body: Kolegyně a kolegové,
vážený pane předsedo, pane předsedající,
bezprostředně po pohřbu ve Žďáru
nad Sázavou se sešli představitelé rómských
sdružení a organizací celé České
republiky, kteří žádají Parlament
České republiky o ustavení parlamentní
komise, v jejíž působnosti bude možnost
kontroly a dohledu nad důsledným vyšetřováním
všech trestných činů s rasistickým
a fašistickým podtextem. "Žádáme
pana poslance Ladislava Bodyho, aby toto memorandum tlumočil
předsedovi Poslanecké sněmovny a předsedovi
vlády". Jsou zde podepsáni představitelé
všech rómských iniciativ v České
republice.
Já, pane předsedo parlamentu a pane předsedo
vlády, mám jenom originál, nechám
to přepsat na stroji nebo otisknout a osobně vám
to zašlu poštou.