Česká národní rada 1992 – 1992

Poslanec Karel Mach: Pak vystoupil pan poslanec Matějka a podle mého názoru nepředložil žádný pozměňovací návrh, pouze podpořil stanovisko paní poslankyně Matouškové.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: S faktickou poznámkou se hlásí pan kolega Matějka.

Poslanec Jaroslav Matějka: Já se sněmovně velmi omlouvám, ale předpokládal jsem, že paní kolegyně předložila ten návrh a já ho podpořím. Čili v tomto okamžiku tento návrh beru jako svůj a to znamená, že navrhuji stažení prvního paragrafu projednávaného zákona.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Ano, zeptám se sněmovny, zda má někdo námitky proti tomuto postupu? Domnívám se, že to není v rozporu s jednacím řádem, i já se přikláním k tomuto výkladu tak, jak probíhala rozprava.

Poslanec Karel Mach: Čili, jestli mohu, pane předsedající, říci, tento návrh tedy zní na vypuštění § 4 a zůstane tam § 15. O tom by se mohlo dát hlasovat, myslím, že je to jasné.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Ano, děkuji.

Kdo je pro přijetí tohoto pozměňovacího návrhu, ať zvedne ruku. 75. Děkuji.

Kdo je proti? 46. Děkuji.

Kdo se zdržel hlasování? 46. Děkuji.

Tento návrh nebyl přijat.

Prosím další pozměňovací návrh.

Poslanec Karel Mach: Poslední pozměňovací návrh předložil pan poslanec Procházka. Tento pozměňovací návrh zní: V § 2 odst. 3 zákona 569/1991 Sb. navrhuje toto znění: "Pozemkový fond vydává náhrady oprávněným osobám, kdy je povinnou osobou obec nebo stát. Při poskytování těchto náhrad nepodléhá zákonu o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu majetku na jiné osoby a o Fondu národního majetku."

Myslím, že je to jasné a můžeme dát hlasovat o tomto návrhu.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Ano, děkuji.

Kdo je pro přijetí tohoto pozměňovacího návrhu, ať zvedne ruku. 75. Děkuji.

Kdo je proti? 45. Děkuji.

Kdo se zdržel hlasování? 44. Děkuji.

Tento návrh nebyl přijat.

Poslanec Karel Mach: Tím se tedy vyčerpaly všechny pozměňovací návrhy, které byly předloženy a já se domnívám, že bychom mohli hlasovat o celém zákoně.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Ano, nyní budeme hlasovat o celém návrhu zákona.

Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona ČNR, kterým se mění zákon ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, podle sněmovního tisku 50, ve znění společné zprávy výborů ČNR, podle sněmovního tisku 93 a schválených pozměňovacích návrhů, ať zvedne ruku. 104. Děkuji.

Kdo je proti? 16. Děkuji.

Konstatuji, že vládní návrh zákona o Pozemkovém fondu České republiky byl přijat. Tím jsme projednali šestý bod našeho programu. O slovo se hlásí pan ministr Lux.

Místopředseda vlády ČR a ministr zemědělství Josef Lux: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za projednání a podporu tohoto vládního návrhu zákona. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Ano, děkuji. Hlásí se ještě společný zpravodaj. Prosím, pan poslanec Mach.

Poslanec Karel Mach: Již dlouho nezdržím, naváži na pana kolegu Budinského a myslím, že je mou povinností, já jsem to neřekl sněmovně dopředu, že jsem jedním z členů prezídia Pozemkového fondu České republiky.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji za toto dodatečné sdělení.

Dámy a pánové, nemám zprávy o tom, jak daleko jsou ověřovatelé se sčítáním hlasů, předpokládám, že tato složitá procedura nebyla ještě skončena, přistoupíme tedy k projednávání bodu

Předložený návrh odůvodní pan poslanec Marek Benda, kterého prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážený pane místopředsedo české vlády, dámy a pánové. Skupinou navrhovatelů - mne, Ivana Maška, Anny Röschové, Miloslava Výborného, Ondřeje Zeminy - jsem byl pověřen, abych vám předložil návrh zákona ČNR o Sbírce zákonů. Vycházíme z toho, že i podle včerejšího usnesení ČNR k návrhu federálního zákona o zániku federace je velmi pravděpodobné, že dnem 1. ledna přestane existovat federace v dnešní podobě a tím pádem zanikne i federální Sbírka zákonů. Proto jsme pokládali za nezbytné, aby v České republice byla zřízena Sbírka zákonů, aby zákony mohly nabývat platnosti a účinnosti nebo mohly být vyhlašovány a mohly nabývat účinnosti.

Vycházeje ze zákonů 131/89 o Sbírce zákonů a ze zákona 172 z roku 1989 o vyhlašování obecně závazných právních předpisů a jiných opatření orgánů ČSR ve Sbírce zákonů, připravili jsme návrh zákona České národní rady o Sbírce zákonů. Návrh zákona předpokládá zachování v podstatě dosavadní praxe vydávání zákonných norem. Ve Sbírce zákonů se budou uveřejňovat všechny obecně závazné právní předpisy, ústavní zákony, rozhodnutí Ústavního soudu, obyčejné zákony, vyhlášky ministerstev a další věci, pokud tak stanoví zákon. Dále budou ve Sbírce zákonů vyhlašovány mezinárodní smlouvy, případně - pokud se bude jednat o smlouvy, které není třeba vyhlašovat v plném znění - budou vyhlašována pouze oznámení o jejich vydání. Sbírka zákonů bude vycházet v českém jazyce podle tohoto návrhu zákona a za její vydávání bude zodpovědné ministerstvo vnitra ČR. Předpokládáme účinnost zákona dnem 10. prosince 1992, aby již základní normy vznikajícího samostatného českého státu, které budeme nepochybně v nejbližších týdnech přijímat, jako je Ústava České republiky, zákon o státních symbolech, případně recepční normy, mohly být vydány ve Sbírce zákonů ČR.

Tolik stručně předkládací zpráva a žádám vás, abyste zákon schválili.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi a prosím pana společného zpravodaje výborů, člena ústavně právního výboru poslance Libora Nováka, aby sněmovně odůvodnil společnou zprávu výborů.

Poslanec JUDr. Libor Novák: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové. Ústavně právní výbor projednal na své schůzi 11. listopadu 1992 návrh skupiny poslanců na vydání zákona o Sbírce zákonů ČR a vyslovil k němu některé legislativní, technické a textové připomínky, které máte uvedeny ve zprávě ústavně právního výboru - sněmovní tisk č. 135.

Dále ústavně právní výbor přijal usnesení, jímž doporučuje České národní radě, aby vyslovila souhlas s návrhem tohoto zákona s těmito připomínkami.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Liboru Novákovi. Otevírám rozpravu k tomuto návrhu zákona. Hlásí se někdo do rozpravy?

(Nikdo se nehlásí).

Jestliže tomu tak není, rozpravu uzavírám. V tomto okamžiku myslím, že nemá smysl, aby se znova vyjadřoval jak zástupce navrhovatelů, tak společný zpravodaj. Budeme hlasovat o návrhu zákona.

Kdo souhlasí s návrhem pana poslance Marka Bendy a dalších na vydání zákona ČNR o Sbírce zákonů podle sněmovního tisku 134 ve znění společné zprávy výborů ČNR podle sněmovního tisku 135, ať zvedne ruku. 104.

Kdo je proti? Nikdo. Děkuji. Konstatuji, že jsme schválili tento návrh zákona a tím jsme projednali bod č. 7.

V tomto okamžiku se chci zeptat, zda můžeme být seznámeni s výsledky tajné volby. Prosím pana poslance Motyčku, aby se ujal slova.

Poslanec Ludvík Motyčka: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych vás seznámil s výsledky našeho hlasování.

Celkem bylo vydáno 180 hlasovacích lístků. Odevzdáno bylo 175 platných hlasovacích lístků, 2 hlasovací lístky byly neplatné.

Pro pana Josefa Abrháma bylo odevzdáno 68 platných hlasů. Pan Josef Abrhám nebyl zvolen v tomto kole členem prezidiální rady Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky.

Pro pana Bašeho bylo odevzdáno 77 platných hlasů. Pan Jan Baše nebyl zvolen členem prezidiální rady Nejvyššího kontrolního úřadu ČR v prvním kole.

Pro pana Karla Bidlo bylo odevzdáno 125 platných hlasů. Pan Karel Bidlo byl zvolen členem prezidiální rady Nejvyššího kontrolního úřadu ČR.

Pro Jiřího Fišeru bylo odevzdáno 66 platných hlasů. Pan Jiří Fišera nebyl v prvním kole zvolen členem prezidiální rady Nejvyššího kontrolního úřadu ČR.

Pro Kateřinu Hájkovou bylo odevzdáno 77 platných hlasů. Paní Kateřina Hájková nebyla zvolena v prvním kole členkou prezidiální rady Nejvyššího kontrolního úřadu ČR.

Pro Bohdana Hajduka bylo odevzdáno 67 platných hlasů. Pan Bohdan Hajduk nebyl zvolen členem prezidiální rady Nejvyššího kontrolního úřadu ČR v 1. kole.

Pro Jaromíra Kapustu bylo odevzdáno 77 platných hlasů. Pan Jaromír Kapusta nebyl zvolen členem prezidiální rady Nejvyššího kontrolního úřadu ČR v 1. kole.

Pro Petra Zajíčka bylo odevzdáno 28 platných hlasů. Pan Petr Zajíček nebyl zvolen členem prezidiální rady Nejvyššího kontrolního úřadu ČR v 1. kole.

To je výsledek prvního kola našeho hlasování.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji. Prosil bych tedy Kancelář, aby vyhotovila hlasovací lístky pro druhé kolo. Jakmile budou připraveny, vyhlásíme druhé kolo tajné volby. Děkuji panu poslanci Motyčkovi a budeme pokračovat v našem programu.

Dalším bodem programu je

Předložený návrh odůvodní pan poslanec Miloslav Výborný, kterého prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Miloslav Výborný: Vážený pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové. Ústavně právní výbor ČNR na své 14. schůzi dne 29. října t.r. přijal své usnesení č. 110, jímž navrhl České národní radě přijetí ústavního zákona, kterým se zřizuje Soud ochrany ústavnosti České republiky.

Domnívám se, že bude korektní, když se jedná o návrh orgánu ČNR, abych vás hned v úvodu seznámil s tím, že se nejednalo o návrh, který by členové ústavně právního výboru, poslanci tohoto výboru podpořili jednomyslně. Koneckonců přislíbili jsme tuto informaci také schůzi ČNR sdělit. Pro usnesení, jímž ústavně právní výbor navrhuje tento ústavní zákon, hlasovalo z 16 přítomných poslanců 11, proti byli dva, zástupce Levého bloku a HSD-SMS, tři poslanci se zdrželi hlasování - jeden zástupce HSD-SMS a dva zástupci SPR-RSČ. Jednací řád ČNR i tak dovoluje, aby orgán ČNR návrh usnesení, návrh zákona podal. Smyslem navrhovaného ústavního zákona je zabránit tomu, aby pro případ zániku České a Slovenské Federativní Republiky, a tedy i pro případ zániku federálního ústavního soudu, který byl zřízen ústavním zákonem č. 91/1991 Sb., nastalo vakuum v ochraně ústavnosti, a zabezpečit, aby ústavnost bez jakéhokoliv přerušení mohla být ochraňována i pro případ zániku ústavního soudu federace. Důvodová zpráva podrobněji vysvětluje další důvody, které ústavně právní výbor vedly k tomu, aby tento návrh zákona byl podán. Děkuji za pozornost pro tuto chvíli a mám za to, že by se mohl ujmout slova zpravodaj.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Výbornému a prosím společnou zpravodajku paní poslankyni Annu Röschovou, aby sněmovně odůvodnila společnou zprávu výborů ČNR.

Poslankyně Anna Röschová: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte, abych přednesla společnou zprávu všech výborů, které projednávaly návrh tohoto ústavního zákona. Nebudu ve svém úvodu příliš dlouze hovořit o potřebnosti tohoto návrhu, protože si myslím, že pan navrhovatel takto učinil a velice podrobně jsme to všichni projednávali ve svých výborech. Shrnu jednání výborů.

Návrh zákona - tisk 88 byl projednán všemi výbory ČNR, přičemž výbor ČNR petiční pro lidská práva a národnosti s předloženým návrhem ústavního zákona vyslovil nesouhlas a nedoporučuje sněmovně jeho přijetí. Zemědělský výbor nepřijal žádné usnesení. Ostatní výbory přijaly doporučující usnesení, tj. taková usnesení, že s pozměňovacími návrhy doporučují České národní radě, aby tento návrh zákona přijala.

Při schůzi zpravodajů, na které byla vypracována společná zpráva navrhovatelem, i zpravodajové akceptovali všechny návrhy, které odezněly z výborů, všechny návrhy legislativní rady vlády, kromě jednoho návrhu, který máte ve společné zprávě na číslo listu 6, kde jsou připomínky nezařazené do společné zprávy. To byla připomínka výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Jinak byly všechny připomínky do návrhu zapracovány. Dále mi dovolte, abych přečetla připomínku rozpočtového výboru ČNR. Berte to, prosím, jako upozornění do budoucna, ono to nepříliš souvisí s tímto návrhem, ale slíbila jsem na poradě zpravodajů, že toto učiním.

Rozpočtový výbor ČNR upozorňuje, že z hlediska časové návaznosti je žádoucí, aby před nabytím účinnosti ústavního zákona ČNR, kterým se zřizuje soud ochrany ústavnosti, byla přijata recepční norma týkající se zákonů ČSFR. Rozpočtový výbor má za to, že by zde mělo odeznít, že by zákon o transformaci zákonů měl přijít velice brzo na pořad schůze ČNR.

To je úvodem velice stručně vše. Pane předsedající, prosím o otevření rozpravy.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji. Otevírám rozpravu k tomuto návrhu zákona. Jako první se přihlásil do rozpravy pan kolega Ortman, kterému dávám slovo. Připraví se pan poslanec Benda.

Poslanec Jaroslav Ortman: Vážený pane předsedo ČNR, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Chtěl bych vás seznámit se stanoviskem klubu Levého bloku k návrhu ústavního zákona, kterým se zřizuje Soud ochrany ústavnosti ČR. Klub poslanců LB konstatuje, že absence ústavního soudnictví v ústavním systému České republiky je vážným nedostatkem. Považuje za chybu, že k dnešnímu dni neexistuje v České republice institut ústavního soudu, ačkoliv čl. 20 ústavního zákona 91/1991 Sb. obsahuje zmocnění, že Česká národní rada může svým ústavním zákonem upravit ústavní soudnictví České republiky. Předložený návrh ústavně právního výboru - tisk 88 je však pouhým provizoriem, obsahujícím řadu koncepčních nedostatků. Důvodová zpráva k tomuto tisku uvádí: Členství České republiky v Radě Evropy je podmiňováno účinnou ochranou lidských práv v žadatelském státě, kterou takový uchazeč o členství prokáže podpisem evropské úmluvy o lidských právech a protokolu k ní, a dále existencí ústavního orgánu pro ochranu lidských práv. Neexistence ústavního soudu České republiky po zániku ČSFR (cituji stále z důvodové zprávy) by zřejmě zkomplikovala vstup ČR do Rady Evropy. Členství v Radě Evropy je pak vyžadováno jako předpoklad pro navázání těsnějších vztahů státu s Evropským společenstvím. Komplikace při začleňování do Rady Evropy by také znesnadnila spolupráci ČR s Evropským společenstvím i v souvislosti s asociační smlouvou. Konec citátu.

Řešení navržené ústavně právním výborem podle našeho názoru tyto podmínky nenaplňuje. 1. V celém tisku postrádáme základní princip ústavního soudnictví, kterým je přímo deklarovaná nezávislost a vázanost soudců jedině ústavou a ústavními zákony. 2. Návrh neobsahuje přesně vymezené ústavní důsledky nálezů tohoto orgánu ústavnosti. Není ani řešena otázka aktivní legitimace, tedy toho, kdo může podat návrh. 3. Navrhované ustanovení čl. 8 o přiměřené platnosti federálního ústavního zákona č. 91/1991 Sb., federálního zákona č. 491/1991 Sb. a organizačního a jednacího řádu ústavního soudu odporuje zásadám tvorby ústavních norem. Ústavní právo je právo rigidní a nepřipouští směšování s právními normami nižší právní síly. Nelze např. stanovit, že pro organizaci a pravomoc ČNR platí přiměřeně jednací řád Federálního shromáždění a jeho usnesení o volbě prezidenta. Proti ustanovení o analogii lze argumentovat i tím, že návrh neobsahuje ustanovení o tom, který orgán je kompetentní vyložit pojem "platí přiměřeně". Kdo posoudí, zda použití jednotlivých ustanovení bude opravdu přiměřené? 4. I když návrh je koncipován jen pro přechodné období jako provizorní, nelze upustit od náležitostí, které musí mít ústavní zákon. Kromě toho i provizorium je třeba časově limitovat, jinak by mohlo trvat až do příštích voleb nebo ještě déle. Např. slovy "nejpozději však dnem 31. 3. 1993". 5. V návrhu není obsaženo právo politických stran a hnutí podávat návrhy na zahájení řízení v případě jejich rozpuštění nebo jiného rozhodnutí, které se týká jejich činnosti. Ústavní soud v takovém případě rozhoduje jen tehdy, jestliže strana nebo hnutí vykonává svou činnost v obou republikách. Po 1. lednu 1993 - jak je možné postřehnout z určitých dohod mezi ODS a HZDS - to už patrně nebude možné. Proto je třeba citované ustanovení čl. 7 převzít.

Podle § 15 zákona 424/1991 Sb., o politických stranách, o rozpuštění stran a hnutí a pozastavení činnosti rozhoduje Nejvyšší soud v jediném stupni s konečnou platností. - Protože každé rozhodnutí ve věcech práv a svobod je přezkoumatelné nezávislým soudem, platí totéž i o rozhodnutí Nejvyššího soudu. Vynechání práva stran a hnutí na ústavní ochranu by proto bylo v rozporu s článkem 36 platné Listiny.

Za šesté - i když má jít o provizorní orgán nelze jej zbavit pravomoci rozhodovat kompetenční spory a podávat výklad ústavních zákonů.

Otázka počtu soudců - šest při povinné účasti pěti - není sice otázkou ústavní, ale politickou. Domníváme se, že počet soudců by měl být vyšší - deset či patnáct.

Závěrem: Doporučujeme proto, aby projednávání tohoto bodu bylo po přednesení dalších návrhů či případně výhrad a pozměňovacích návrhů přerušeno a aby navrhovatel, kterým je ústavně právní výbor, projednal všechny tyto závažné koncepční otázky a promítl je do změny navrhovaného zákona.

Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Ortmanovi, předávám slovo poslanci Marku Bendovi. Připraví se paní poslankyně Röschová.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající, po zdrcující kritice pana poslance Ortmana jen jeden drobounký návrh článku 4 odst. 1, kde doporučuji přeformulovat úvod slibu takto: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu chránit přirozená práva člověka a práva občana. ..." atd. Vypustit tu neporušitelnost, poněvadž tato práva jsou a fakticky bývají nějakým způsobem porušována, není pravda, že jsou neporušitelná, naopak Soud ochrany ústavnosti musí tato práva chránit a ne chránit jejich neporušitelnost."

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Bendovi, předávám slovo paní poslankyni Röschové.

Poslankyně Anna Röschová: Já bych si dovolila přednést dva pozměňovací návrhy.

Jeden by byl k článku 1, tam připojit odst. 2 tohoto znění: "Soudci Soudu ochrany ústavnosti jsou při rozhodování nezávislí a jsou vázáni pouze Ústavou České republiky, ostatními ústavními zákony České republiky a mezinárodními smlouvami o základních svobodách a lidských právech, závaznými pro Českou republiku." - To by byl první pozměňovací návrh.

Druhý pozměňovací návrh by byl vypustit článek 7 a nahradit jej tímto textem: "Pro organizaci soudu ochrany ústavnosti, pro řízení před ním, pro jeho nálezy a pro právní postavení a osobní poměry soudců se použijí ustanovení ústavního zákona č. 91/1991 Sb. a zákona č. 491/1991 Sb., a o řízení před ním organizační a jednací řád Ústavního soudu ČSFR s výjimkou ustanovení, která vycházejí z existence ČSFR."

Touto změnou tohoto článku přijímáme v podstatě a recipujeme ustanovení o Ústavním soudu ČSFR, o organizaci Ústavního soudu ČSFR, ale zároveň vylučujeme, aby tento Soud ochrany ústavnosti jednal o kompetenčních sporech mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, což by samozřejmě nebylo možné.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Röschové a předávám slovo panu poslanci Matulkovi.