Předseda (zvoní):
Slovo dále má pan posl.
Simm.
Posl. Simm (německy): Velectění pánové! Především rádi přiznáváme, že válka vytvořila téměř ve všech směrech mimořádné poměry, jejichž přechod do normálního stavu není, jak se samo sebou rozumí, vždycky snadný. Naopak, přechod mimořádných poměrů, vyvolaných válkou a dobou poválečnou, způsobuje často netušené potíže. Tímto přiznáním stavíme se do řady těch, kteří nahlížejí, že jest nutno nalézti prostředky a cesty, aby stav abnormální byl změněn v normální. Ovšem, uspořádání mimořádných poměrů, jak jsem již zdůraznil, není jednoduché, ale obzvláště obtížné je na poli bytovém, totiž bytové péče a bytové nouze. Myslíme, že to nepůjde tak rychle, zlepšiti poměry, že to v dohledné době nebude možno, nýbrž že bude potřebí vždycky delší doby k rozřešení otázky, která je dnes předmětem debaty. Jsme dosti rozumní, abychom nahlédli, že trvání mimořádných poměrů nutně vyžaduje ustanovení, opatření a nařízení, jak se jeví v předložených zákonech, ustanovení, která jsou a také v budoucnosti budou sdělána na ochranu těch, na něž těžká doba nejvíce doléhá a která přirozeně od těch či oněch vyžadují také jistých obětí. Tomu se v době mimořádných poměrů nevyhneme. Na těchto zásadách státi, je povinností každého sociálně cítícího člověka, a na takovém psychologickém stanovisku jsme v přítomném okamžiku i my, národní socialisté. Prohlásil jsem již ve své první řeči zde v této sněmovně, když jsme zaujali stanovisko k vládnímu prohlášení pana ministerského předsedy, že my, jako strana, s radostí přistoupíme ke každé práci, která se bude jeviti schopnou ku rozřešení nynějších smutných sociálních poměrů. Avšak, pánové - tu se obracím zvláště k pánům s protivné strany - tato práce, kterou bychom zde v této sněmovně také rádi konali, se nám neulehčuje. Každá jen trochu dobrá reforma, každé jen trochu rozumné nařízení přináší v tomto státě dobro pouze jedné části, pouze jednu část uspokojuje: příslušníky vládnoucího národa, kdežto nám, jestliže vůbec něčeho, dostane se toliko nejnepatrnějšího podílu na takovém, snad dobře míněném opatření a nařízení. Ve státě takového národnostního složení, jak je charakterisován a představován Československou republikou, nemůže být ovšem jinak. Avšak v tomto státě není to ani tak národnostní složení, jež by neslo vinu na tomto stavu. Spíše než složení obyvatelstva jest to vůle vládnoucího národa, pojistiti si ony výhody, které právě vytvořují takové poměry.
S nedůvěrou přistupujeme také ku projednávání dnes předložených nařízení a zákonů. Abychom naše mínění, že ideální, sociální, kulturní, tvořivá činnost je možna pouze v národním, jednotném státě, pánové, změnili, k tomu jsme neměli dosud příčiny a budeme jen pokračovati ve snaze, abychom přivodili změnu nynějšího stavu. Obírati se všemi detaily tohoto zákona nepovažuji, jak se samo sebou rozumí, ani za nutné, a sice proto, poněvadž to především v omezené řečnické lhůtě není možno a pak bylo by to také bezúčelné, ježto podrobné odůvodňování jistých pro nás nikoli příznivých ustanovení tohoto zákona zůstalo by bez účinku.
Mojí úlohou, kterou zde mám vykonati jménem strany, jest pouze přednésti kritiku, kterou vezměte na vědomí anebo třeba i neberte. Také v tomto případě mi to nezpůsobí bolest, poněvadž by to nebyl první případ toho druhu v této zemi. Zcela správně rozpoznali tvůrci předloženého zákona, že celá otázka bytové nouze je otázkou výstavby nových obydlí a v dalších důsledcích také otázkou finanční a v tomto poznání pokusili se řešiti problém finanční. Zda šťastně či nikoli, ukáže nejbližší budoucnost.
Pokus rozřešiti finanční stránku celého problému otázky bytové resp. stavební jeví se ve vypsání státní půjčky losové. Povolení, jež má dáti sněmovna vládě, aby si opatřila miliardu korun, slouží k zmírnění bytové nouze. Výtěžku půjčky má se použíti nejprve ke krytí výloh, které se podle finančního zákona z r. 1921 pro obytné domy povolují, za druhé k dotování bytového fondu pro státní zaměstnance a za třetí k povolení úvěrů ve smyslu zákona o další podpoře stavební živnosti, tudíž pro stavby malých bytů, které podniknou v r. 1921 obce, okresy nebo všeobecně prospěšná stavební družstva, jakož i pro přístavby a nástavby, jež v r. 1921 provedou jiné osoby. Z tohoto důvodu nemohli bychom přirozeně býti proti tomuto zákonu o státní půjčce, poněvadž tato státní půjčka má opatřiti prostředky, které slouží k zmírnění bytové nouze. Přece však nemůžeme pomýšleti s čistou radostí na projednávání tohoto zákona, poněvadž si od jeho působení v budoucnosti pro nás nic zvláštního neslibujeme. Především pochybujeme vůbec o výsledku celé akce ze snadno pochopitelných důvodů: Tato půjčka jako každá, o níž se dosud stát pokusil, skončí dle našeho mínění fiaskem. Předvídaje tuto skutečnost, nemohu ji tvrditi, aniž bych neuvedl pro toto své mínění důvodů. Pánové, strašlivá kletba, kterou pánové a dámy této sněmovny, kteří jako zákonodárci přicházejí především v úvahu, svolali na sebe nešťastným projednáním otázky válečných půjček, tato strašlivá kletba bude ustavičně ploditi a musí ploditi zlo. To se ukáže zcela určitě i při této půjčce. To je naše předpověď pro tento zákon. Podkopali jste úplně důvěru k státním půjčkám a sice právě tím, jak jste naložili s válečnými půjčkami, půjčkami, jež jsou zvláště mezi našim lidem rozšířeny, jež jste pověstným zákonem o převzetí válečných půjček ze dne 24. června 1920 obmyslili tak strašlivým řešením, či spíše nerozřešením. Svého času při projednávání této otázky nejednou jsme vás upozornili, že kletba za takovýto čin se dostaví. A nyní se již dostavila a bude se i nadále dostavovati - každý, jak jednotlivec ve státě, tak i stát sám je podroben kategorickému imperativu povinností. Toho jste nedbali. To znamená tolik, jako když se nedbá vůbec žádného dobrého mravu. My toho vlastně litujeme; litujeme, že se to stane i při losové půjčce, z toho jednoduchého důvodu, že bychom této půjčce přáli z hloubi duše příznivého výsledku, poněvadž jí má býti použito k ulehčení a zmírnění bytové nouze; avšak předvídáme, že tato skutečnost nenastane. Však i kdyby proti našemu očekávání půjčka mohla se vykázati přiměřeným výsledkem, neskládáme v ni mnoho nadějí. Víme, že budete v tomto státě i nadále používati methody jednostranného přidělování prostředků, a že i z této půjčky, i kdyby vedla k uspokojivému výsledku, jako ze všech ostatních prostředků, jichž možno užíti k řešení bytové otázky, nebudeme míti mnoho. Bude potřebí s naší strany neustálého boje, abychom dosáhli uspokojení aspoň v tom nejnutnějším, abychom nevyšli zcela na prázdno. Přes všechny urgence a přes všechny parlamentní intervence až do dneška jsme se ještě nedověděli, jakým způsobem byly rozděleny prostředky dané státem k disposici. Vím však s určitostí, že ani jediná německá obec, ani jediný německý okres, ani jediná německá organisace z těchto prostředků nespatřila dosud ani haléře. Tu nemůžeme přirozeně ani k tomuto zákonu vzhlížeti s důvěrou. Můžete si představiti, že pociťujeme jen málo radosti, máme-li poněkud blíže přistoupiti k tomuto zákonu. V tomto státě se nedostaneme s kritikou ke konci, poněvadž jste se nenaučili methodě, které by se mělo jedině a výhradně v tomto státě používati, methodě rovnosti a spravedlnosti. Ve státě takového národnostního složení, jako jest tento stát, musila by býti methoda spravedlnosti a rovnosti pro všechny občany převedena v praxi. A to se stále ještě dosud nestalo. S německé strany byly vám navrženy právě pro tuto otázku jiné možnosti řešení. Nebude snad tomuto státu na škodu, využije-li při poradách o tak důležitých otázkách budoucně znalostí a vědění německých odborných kruhů, jež v ohledu národohospodářském jistě nelze podceňovati. Nedá se přece popříti, že plus, pokud se týče národohospodářských zkušeností, jest na straně německé. Není to žádná nadsázka, jest to zcela logický zjev a důsledek struktury našeho národa, jenž v živnostech a v průmyslu tradičně dospěl k hlubokým národohospodářským zkušenostem. A těchto zkušeností měli byste v budoucnosti využíti. To je dobrá rada, kterou vám dáváme, nikoli ku škodě tohoto státu.
Zbývá pouze ještě jednou na základě toho, co bylo už řečeno, jasně vyložiti náš požadavek.
Žádáme, aby prostředky plynoucí
z losové půjčky a všechny ostatní, jež stát k řešení bytové otázky
opatří, byly spravedlivě, podle klíče rozděleny. Sdílím také zcela
obavy mého předřečníka kol. Schälzky-ho, jenž mínil, že státní
orgány, jimž připadne velká část uskutečnění tohoto zákona a nařízení,
zneužijí moci, které se jim dostane, v náš neprospěch. V tomto
ohledu budeme na stráži. Co se týče hlasování, nesúčastníme se
ho. Není to tak protest proti tomuto zákonu, jako spíše protest
proti způsobu, jak se s námi v této sněmovně jedná a jak jsme
přibíráni v této sněmovně k poradám o zákonech a nařízeních. (Souhlas
a potlesk na levici.)
Předseda (zvoní):
Debata je skončena.
Žádám předem o sdělení došlých resolučních návrhů a jednoho návrhu
doplňovacího.
Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):
Doplňovací návrh poslanců Kostky, Schälzkyho a druhů.
Po § 28 budiž zařazen tento paragraf:
"Z poslanecké sněmovny a
senátu zvolí se zvláštní komise, sestávající nejméně ze 24 členů,
jíž přísluší právo, aby od súčastněných ministerstev kdykoliv
požadovala zprávy o finančním hospodářství ve věcech bytové péče
a podporování stavebního ruchu, jíž buďtež po uplynutí každého
půl roku předkládány podrobné výkazy o udělených subvencích, poskytnutých
úvěrech a ručeních, jakož i o použití výnosu losové půjčky."
Předseda: Návrh tento má dostatečný počet podpisů a jest předmětem jednání.
Dále byl podán resoluční návrh
posl. Schälzkyho a druhů.
Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):
Resoluční návrh poslanců Schälzkyho, dr. E. Feyerfeila, Kostky a druhů k hlavám čtvrté, páté a šesté stavebních zákonů:
"Pro kontrolu nad všemi státními
subvencemi a nad poskytováním úvěrů pro podporu stavební činnosti
budiž stanovena parlamentní komise, jíž přísluší právo nahlížeti
kdykoliv do hospodářství úřadů povolaných k rozhodování, jakož
i požadovati vysvětlení o udělených subvencích a úvěrech."
Předseda: Také
tento návrh má dostatečný počet podpisů a jest předmětem jednání.
Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):
Resoluční návrh poslanců Schälzkyho, dr. E. Feyerfeila, Kostky a soudruhů:
"Ministerstvo sociální péče
se vyzývá, aby předložilo sněmovně podrobnou zprávu o půjčkách
a subvencích, poskytnutých stavebním a bytovým společenstvům,
sloužícím obecně prospěšným účelům, jakož i obcím a soukromníkům."
Předseda: Také
tento návrh má dostatečný počet podpisů a jest předmětem jednání.
Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):
Resoluční návrh poslanců Jana Černého, Jokla, Sladkého, inž. Junga, Špačka, dr. Luschky, Vahaly, Rýpara a druhů:
"Vládě se ukládá, aby zřídila
při zemské politické správě v Opavě zvláštní oddělení pro stavební
ruch ve Slezsku, Hlučínsku a v okrese ostravském."
Předseda: Také tento návrh má dostatečný počet podpisů a jest předmětem jednání.
Uděluji závěrečné slovo zpravodaji
panu posl. dr. Dolanskému.
Zpravodaj posl. dr. Dolanský: Slavná sněmovno! Neměl bych vlastně již podnětu, abych mluvil o osnově zákona samé, ale rozprava pánů řečníků, kteří se uchopili slova v dnešní debatě, nutí mě přece jen, abych několik slov pronesl a reagoval na jejich vývody.
Jest to především p. kol. Schälzky, který ve své řeči přece jen uznati musil, že předloha sama o sobě jest dobrá a že ucel, pro který zákon stranami této sněmovny byl sjednán a smluven, je nejvýš časový. Pan kol. Schälzky měl jen obavu v tom směru, že prý se tím vládě dává do ruky veliká moc a prohlásil, že nemá důvěry k zákonu tomu ani po stránce národnostní. Zdá se, že tyto vývody spočívají na omylu. Celá předloha nemá s otázkou národnostní vůbec co dělati, že ovšem vláda vydati musí nařízení, není pochyby. Při té příležitosti chtěl by autoritativně jménem těch, kteří na zákonu pracovali, sděliti, že není ani snad úmyslem naším, aby vláda vydala nařízení jednotné, kterým by se, než by bylo vypracováno, celá akce zdržela, poněvadž přirozeně ti, kteří chtějí kalkulovati s výhodami zákona, nemohli by tak učiniti dříve, dokud by vydaným nařízením nebyla zjištěna bezpečná finanční základna pro jejich stavbu. Představujeme si věc asi tak, že vláda podle jednotlivých materií celého zákona postu pne vydá nařízení tak, jak jich bude zapotřebí k nejrychlejšímu usnesení v intencích zákona. Pan kol. Schälzky má zbytečné obavy, že snad tím, když zákon v nynější formě bude vydán, se má jen maskovati nucené hospodářství státní. Právě naopak zákon předpokládá svobodu veškerého podnikání, svobodu veškerého obchodování a ukládá jenom orgánům výkonným, aby způsobem nejúčelnějším zabezpečily a pak také opatřily, dodávaly a prodávaly stavební hmoty.
Pan kol. Schuster obával se toho, že kapitola o vyvlastnění pozemků jest kapitolou nebezpečnou. Ale i po této stránce přehlíží p. kol. Schuster, že nejde vlastně o žádné nové předpisy, nýbrž o zákon, který zde byl a který byl jen převzat do nynější osnovy a jaksi kodifikuje t. zv. zákon Pikův. S povděkem beru na vědomí a páni kolegové Schälzky a Schuster musili přiznati, že proti dosavadnímu postupu v záležitostech bytových a novostaveb jest zákon, který slavná sněmovna má po druhé učiniti svým usnesením, ohromným pokrokem proti nynějším poměrům.
Obavy ve příčině půjčky losové rozptýlí jistě pan kolega referent z rozpočtového výboru, ale ovšem divně se vyjímá, když pánové chtějí dobrodiní zákona užíti pro vrstvy jimi zastupované a již předem prohlašují, že k půjčce losové důvěry nemají a že se budou říditi podle toho, až co jim bude z půjčky přiděleno.
Rozhodně bych chtěl opříti se tomu, aby snad dnešní usneseni slavné sněmovny, kterým má vyřknouti, že setrvává při svém původním usnesení, bylo považováno za nějaký afront proti senátu, jak to líčil pan kolega Kostka, jakousi nevážností k sněmovně druhé. Právě naopak, já jsem to prohlásil v sociálně-politickém výboru, že důvody, které nás k tomu vedly a které byly základem usnesení obou výborů, mají jedině na paměti, že jakýmkoliv průtahem, který by musil podle ústavních předpisů nastati, kdybychom se pustili do změny původní osnovy v této sněmovně, by se věc zdržela, čelí jen k tomu, aby každému průtahu bylo vyvarováno, aby s největším urychlením osnova stala se zákonem a aby pak co nejrychleji bylo přistoupeno k stavbám. Tedy pouze ucel věcný a snaha uskutečniti záměry autorů tohoto zákona byly jedinými a výlučnými vodítky při rozhodování výboru sociálně-politického. Není zákona dokonalého na světě a nebude jím ani tento zákon, ale jest jisto, že ti, kdož kritisují, musejí býti spravedliví a uvážiti, že jde o zákon mimořádný, pro mimořádnou potřebu, že zákon ten chce pracovati s mimořádnými prostředky a že zákon ten má zůstati v platnosti jen po tu dobu, pokud toho nezbytně bude třeba. Všecky ostatní ohledy jsou vedlejší a podřízené. Výbor byl veden toliko snahou zachrániti to, co včas se zachrániti dá, a předejíti katastrofám větším, které by jistě průtahem nastaly, kdyby se stavebního období v jarním čase nevyužilo.
Končím své prohlášení a prosím,
aby slavná sněmovna svým jednolitým votem obnovila své usnesení,
které učinila v zasedání minulém, totiž dne 18. února t. r. (Výborně!)
Předseda (zvoní):
Uděluji slovo druhému
zpravodaji panu posl. dr. Rašínovi.
Zpravodaj posl. dr. Rašín: Slavná sněmovno! Pokud se týče debaty, která na tento náš zákon byla navázána, tu po stránce finanční nepřinesla nám nic zvláštního. Jest jisto, že bylo zamýšleno jiným způsobem celou záležitost řešiti a peníze opatřiti, my však této věci jsme se vzdali proto, poněvadž se očekává, že dobrovolně bude moci býti sehnáno dostatečné množství kapitálu, kterého k povznesení bytového ruchu bude potřebí.
Já nejsem tak skeptický, jako pánové Schälzky a Simm, kteří myslí, že nebude losová půjčka u obyvatelstva oblíbena. Po mém názoru nemáme dnes vlastně žádných losů. Ty staré losy z roku 1860 a 1864 jsou již taženy, takže stát žádné losové půjčky ve větším slohu, až na losy Červeného kříže, vlastně nemá. Všechny losy, které u nás jsou připuštěny a obíhají - řeknu losy toho většího stylu jsou losy cizozemské, a tu ovšem myslím, že z lidské povahy nemůžeme vůbec odstraniti jednu věc, že člověk chce, také někdy nejen míti výtěžky své práce, nýbrž také lehko, náhodou, výhrou něčeho nabýti. Já jsem měl již jednou příležitost říci, že ty sociální závady každé loterní půjčky, které vedou lidi k tomu, aby spoléhali na náhlé a náhodné zbohatnutí, jsou vyváženy tím sociálním prospěchem, kterému tato půjčka má sloužit.
Jestli že byl učiněn se strany německé pokus, také do této věci vnésti politiku a říkati: "My nebudeme tyto losy odebírati", ačkoliv sami uznávají, že tato půjčka jest sociálně svrchovaně důležitá, já myslím, že obyvatelstvo německé nebude dbáti těchto hlasů a uzná, že má-li býti odpomoženo nouzi bytové, nevyhnutelně stát, chce-li tyto podpory dáti, musí býti v tom podporován tím, že půjčka bude upisována.
Jinak zajímavé vývody a náhledy, které byly se strany pana posl. Kostky uvedeny o jiných příčinách toho, že stavební ruch se nerozvinul, do jisté míry sdílím. Je pravda, že naše stavební podnikání, jak jsme je měli ve válce a jak je máme nyní, jest abnormální, že není položeno na základě poptávky a nabídky, že zvláštním opatřením jsme hleděli udržeti činže v domech dole, na výši, která nemohla žádného podněcovati, aby hleděl rozmnožovati byty tím, že by stavěl domy, u kterých jeho výnos m u nijakým způsobem garantován není, ba ani nemá naděje, že by toho výnosu docílil.
Já vím, že průběhem doby, jako v celé řadě jiných věcí, přesvědčíme se, že nemůžeme přímo přírodní zákony národohospodářské zastaviti, nýbrž že tyto přírodní zákony jsou tak silné, že si svou celou váhou vymohou respektování. Ale my v této předloze, o kterou se jedná, nechtěli jsme zatěžovati, nechtěli jsme jaksi komplikovati, že bychom s ní současně spojovali otázku, jakým způsobem má býti řešen ten skutečný problém, který zde jest, problém povlovného, cenám novostaveb a cenám bytů v těchto novostavbách přiměřeného vzestupu činží ve starých domech.
Pan kol. Kostka může býti ubezpečen, že my také velice dobře cítíme ten zjev, že bychom mohli dojíti k tomu, že bychom sice nové domy za veliké podpory státní stavěli, počet bytů v nich rozmnožovali, ale že by současně zanedbáváním domů starých počet bytů v těchto starých domech klesl, takže bychom konec konců, kdybychom vzali celý součet bytů, nedošli eventuelně k žádnému zvláštnímu rozmnožení. Ovšem po této stránce se hřešilo příliš a my nemůžeme nyní říci, že prostě tvoření činží pustíme, že necháme, aby činže se tvořily docela poptávkou a nabídkou, poněvadž bychom tím dostali boj a zápas všech proti všem, nýbrž právě proto, že po této stránce dlouho bylo myšleno tím způsobem, že nějakými policejními a jinými opatřeními můžeme nahraditi to, co život ve skutečnosti nám jinak upravuje, myslím, že k této věci nedojdeme jinak, nežli povlovnou nápravou toho, co za války po této stránce bylo uděláno.
Já, slavná sněmovno, prosím po
tom, co jsme zde slyšeli se strany pánů řečníků, abyste hlasovali
pro usnesení poslanecké sněmovny, tak jak bylo učiněno 18. února.
(Výborně!)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Míním dáti hlasovati tímto způsobem: Bude hlasováno nejprve o návrhu obou pánů zpravodajů, aby poslanecká sněmovna přes odchylné usnesení senátu setrvala na původním usnesení této osnovy, učiněném v 57. schůzi dne 18. února 1921.
Připomínám, že podle § 44 ústavní listiny usnesení toto potřebuje nadpoloviční většiny všech členů sněmovny t. j. 142 poslanců, poněvadž ze zápisu o schůzi senátu nevyplývá, že by usnesení senátu se bylo stalo většinou tříčtvrtinovou, ve kterémžto případě jest potřeba jinak většiny kvalifikované taky ve sněmovně.
Když byl by přijat tento návrh na nezměněném setrvání na předešlém usnesení poslanecké sněmovny, eo ipso odpadlo by hlasování o všech ostatních návrzích pozměňovacích a doplňovacích, pokud byly podány.
Na to bych dal hlasovati o návrzích resolučních, které přímo nedotýkají se podstaty věci.
Jsou snad nějaké námitky proti tomuto návrhu? (Nebyly.)
Není jich, dám tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Kdo souhlasí s návrhem pánů zpravodajů, aby poslanecká sněmovna přes odchylné usnesení senátu setrvala na původním usnesení svém, dotýkajícím se této osnovy, které učiněno bylo v 57. schůzi dne 18. února 1921, prosím, aby povstal. (Děje se.)
Vyzývám pány zapisovatele, a sice pana zapisovatele Zárubu, Špatného, Tauba, Anděla, dr. Markoviče a Špačka, aby provedli sčítání hlasů. Pan posl. Záruba sečte prvý pravý úsek, pan posl. Špatný druhý úsek, pan posl. Taub třetí úsek, pan posl. Anděl čtvrtý úsek, pan posl. dr. Markovič pátý úsek, pan posl. Špaček šestý úsek a presidium.
(Po sečtení hlasů zapisovateli:)
Při hlasování vyslovilo se pro návrh pánů zpravodajů 181 hlasů. Tedy je to potřebná nadpoloviční většina všech členů poslanecké sněmovny. Tím sněmovna poslanecká setrvala na svém původním usnesení o této osnově.
Tím odpadá hlasování o podaném doplňovacím návrhu pana posl. Kostky, Schälzkyho a druhů, a je nám ještě vyříditi resoluční návrhy, které v této věci byly podány.
Žádám pana zpravodaje, aby se
vyslovil.
Zpravodaj posl. dr. Dolanský:
Resoluční návrh pana posl. Schälzkyho, dr. E. Feyerfeila
a Kostky, kterým se ministerstvu sociální péče ukládá,
aby předložilo sněmovně podrobnou zprávu o půjčkách a subvencích,
poskytnutých stavebním a bytovým společenstvům, sloužícím obecně
prospěšným účelům, jakož i obcím a soukromníkům, navrhuji, aby
odstoupen byl vládě k vyšetření, aby slavná sněmovna pro to hlasovala.
Předseda: Dám ihned o tomto návrhu hlasovat. Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje, aby sdělená resoluce byla odstoupena vládě, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Návrh zpravodajův
jest schválen.
Zpravodaj posl. dr. Dolanský: Dále máme resoluční návrh pana posl. Schälzkyho, dr. E. Feyerfeila, Kostky a druhů k hlavám č. 4, 5 a 6 stavebního zákona, který zní (čte):
"Pro kontrolu nad všemi státními subvencemi a nad poskytováním úvěru pro podporu stavební činnosti budiž stanovena parlamentní komise, jíž přísluší právo nahlížeti kdykoliv do hospodářství úřadů povolaných k rozhodování, jakož i požadovati vysvětlení o udělených subvencích a úvěrech."
Navrhuji, aby tento návrh byl
odstoupen výboru rozpočtovému k projednání.
Předseda: Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje, aby resoluce tato byla odstoupena výboru rozpočtovému, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Návrh pana zpravodaje
je schválen.
Zpravodaj posl. dr. Dolanský: Resoluční návrh posl. J. Černého, Jokla, Sladkého, inž. Junga, Špačka, dr. Luschky, Vahaly, Rýpara a druhů:
"Vládě se ukládá, aby zřídila při zemské politické správě v Opavě zvláštní oddělení pro stavební ruch ve Slezsku, Hlučínsku a okresu ostravském."
Slavná sněmovno! Račiž v této
formě resolučnímu návrhu přisvědčiti.
Předseda: Pan zpravodaj navrhuje, aby přečtený resoluční návrh byl přijat, aby vláda při sestavování nařízení k němu přihlížela.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Také tento resoluční návrh jest přijat.
Druhé čtení osnovy právě přijaté dám na denní pořad zítřejší schůze.
Tím jest vyřízen druhý odstavec
denního pořadu a přistoupíme ke třetímu, jímž je
3. zpráva výboru právního o usnesení senátu o vládním návrhu zákona (tisk 1565) o trestání nedovoleného zcizování půdy (tisk 1710).
Zpravodajem jest pan poslanec
dr. Černý. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Černý: Slavné Národní shromáždění! Účelem vládního návrhu o trestání nedovoleného zcizování zabrané půdy je doplnění, pokud se týče změna zákona ze dne 16. dubna 1919, tak zv. záborového zákona, zejména pak je jeho úkolem zakročení proti veškerým nedovoleným spekulacím velikým majetkem pozemkovým a povznesení autority zákonů, ve příčině reformy pozemkové vydaných. (Předsednictví převzal místopředseda inž. Botto.)
Dalším úkolem vládního návrhu je zabrániti všem rušivým zjevům, které vznikají z nerespektování zákonů pozemkových. Vyvolávány jsou zejména nedovoleným obchodem pozemky a prodáváním jich drobným zemědělským uchazečům za ceny nepřiměřené a lichvářské.
Ne posledním a zajisté neméně důležitým úkolem zmíněného vládního návrhu jest, aby mezi drobné uchazeče zemědělské zanesen byl klid, ježto se strany nepřátel pozemkové reformy zemědělský lid jest maten, štván, a tedy úkolem vládního návrhu má býti, aby důvěra zemědělského lidu v pozemkový zákon byla utvrzena. (Výborně! Tak jest!)
K docílení těchto předpokladů kvalifikuje dotyčný vládní návrh veškerá jednání, která směřují k obcházení dotyčného zákona, jako přestupek, případně jako přečin, a trest jest dosti značný, zejména trest jak osobní, tak také na penězích. Přestupku proti zmíněnému zákonu dopouští se ten, kdo bez schválení Pozemkového úřadu smlouvu o zcizení, nebo dělení zabraného majetku pozemkového plní, nebo plnění ze smlouvy přijme. Trest jest od jednoho do šesti měsíců, případně s trestem peněžitým od jednoho tisíce do 50 tisíc Kč.
Přečinu dopouští se ten, kdo jaksi v neprospěch zákona pozemkového zachází dále, kdo totiž bez schválení Pozemkového úřadu pozemky parceluje, nebo do parcelace dá. Ten dopouští se tedy trestného činu většího a tresce se tuhým vězením od šesti měsíců do jednoho roku, případně trestem peněžitým od 10 tisíc do 1 mil. Kč.
Trestného činu dopouští se také ten, kdo z důvodů zištných, neb výdělečných při uvedeném jednání spolupůsobí. Pokus tohoto trestného činu je trestný také v té oblasti republiky Československé, kde platí doposud trestní zákon uherský, poněvadž zejména ze Slovenska a Přikarpatské Rusi přicházejí četné případy, že maďarští velkostatkáři parcelují svoje velkostatky, prodávají, zhotovují perfektní smlouvy a nechávají je Pozemkovým úřadem schvalovati, čímž Pozemkový úřad stavěn jest před hotový fakt, poněvadž mnohdy neschválení takových smluv znamená pro dotyčného ztrátu celého jmění. (Různé výkřiky. - Místopředseda inž. Botto zvoní.)
Kdo se dopustí trestného činu při provádění svojí živnosti, může býti rozsudkem této koncese zbaven. Na ztrátu živnosti může býti nalezeno i tenkráte, dopustil-li se trestného činu zmocněnec, zástupce anebo zřízenec živnosti, ovšem zde dána jest majiteli živnosti zákonná možnost, aby skutkovou podstatu celé záležitosti u soudu vysvětlil, a podaří-li se mu dokázati, že trestný čin spáchán byl zřízencem anebo zmocněncem bez jeho vědomí anebo vůle, stává se přirozeně beztrestným. Zde se užívá obdobně ustanovení zákona o lichevních soudech a lidových soudech cenových.
Pokuty podle návrhu zákona plynou do fondu, zřízeného při Pozemkovém úřadě, totiž do fondu, sloužícího ku podpoře vnitřní kolonisace.
Vládní návrh tento byl přijat s některými změnami usnesením senátu.
Právní výbor přijal usnesení senátu bez jakýchkoliv změn.
Z těchto důvodů dovoluji si slavnému
Národnímu shromáždění navrhnouti, aby usnesení senátu bez jakýchkoliv
změn laskavě přijalo. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda inž. Botto (zvoní): K predmetu nenie prihlásené viac rečníkov a preto pristúpime hneď k hlasovaniu. Prosím o zaujatie miest. (Děje se.)
Dám hlasovať naraz o celej osnove zákona, článku I. a II., o nadpise a úvodnej formuli v znení zpravodajovom, ktoré je totožné so znením, ktoré prijal senát.
Kdo súhlasí s týmto návrhom pána zpravodaja, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je väčšina a tým poslanecká snemovňa prijala v prvom čítaní osnovu zákona, usnesenou senátom. Druhé čítanie bude až v budúcej schôdzi.
Tým je vybavený tretí bod dnešného denného poriadku.
Pristúpime k odstavcu štvrtému,
ktorým je