(12.40 hodin)
(pokračuje Kováčik)
My jsme nezpochybnili ani tu první část názvu. Hlasovali jsme pro ni samozřejmě i v souvislosti s tím, že přišla konečně zpět ta druhá část názvu. Nebyl to žádný komunistický svátek, jak vy jste tady někteří chtěli tvrdit, anebo někteří dokonce tvrdíte. Byl to svátek mezinárodní, byl to den studentstva. Já jsem byl také student, řada z nás byli také studenti, někteří, pravda, dříve, někteří, pravda, později, někteří jsme byli dokonce studenti, kteří poctivě studovali pět, šest či více let, někteří studovali jenom tu Plzeň - pardon, dneska už třeba je to v pořádku - v takovém řekněme zkráceném řízení, ale to už přinesl život. Kdysi se a za té první republiky se studovalo také, pokud vím, docela poctivě a vyžadovaly se ty znalosti. Nestačilo jenom přijít, zapsat se a za několik málo týdnů mít titul.
Takže prosím pěkně ještě jednou - děkuji všem, kdo se dokázali vymanit z připitomělých schémat. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já žádám všechny řečníky, aby, byť se může jednat o emočně náročnější téma, upravili svůj slovník a nepoužívali přihroublé výrazy.
Nyní s přednostním právem pan předseda Mihola, připraví se pan předseda Laudát.
Poslanec Jiří Mihola: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem neměl v úmyslu reagovat, ale musím, protože pan předseda Kalousek, vaším prostřednictvím, tady vědomě říká nepravdy. Já jsem si myslel, že když jsme probírali vysokoškolský zákon, že byl pouze tehdy mírně nekoncentrován nebo dekoncentrován. Zdá se, že se ta situace opakuje častěji, opakuje se i nyní. Doporučil bych mu, pokud vidí hůře, než mu brýle umožňují, aby tedy viděl normálně, aby si je nechal vyměnit a pořídit nové, poněvadž osočuje KDU-ČSL z něčeho, co není pravda, paušalizuje. Když tak prosím vás skutečně se věnujte jednotlivým jménům a nepaušalizujte, pane předsedo.
A co se týká toho historického pojetí. Jsem historik, i když ne dvacátého století. Dal bych za pravdu těm, kteří říkají ano, Mezinárodní den studentstva má svoji historii a své opodstatnění historické. Bohužel tady došlo v rámci vývoje ke zprofanování tohoto původně českého svátku a to je pro mě důvod, že jsem se v hlasování zdržel. Konzultoval jsem to s předními českými historiky, i oni nebyli jednoznačně odmítaví, ale přikláněli se spíše k tomuto názoru. Já v tomto smyslu skutečně dávám po diskusi - i proto jsem byl pro to, aby se tady tyto návrhy pečlivě prodiskutovaly ve výborech, což se i stalo. Nevím, jestli je o tom pan předseda Kalousek informován, zdá se, že také ne.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Laudát, připraví se pan předseda Stanjura. Prosím.
Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já se domnívám, že pan předseda Kováčik tady řekl jasně, o co jde. Jestli to někdo nepochopil, tak skutečně se nad sebou zamyslete. Já se domnívám, a v žádném případě název, který platí doteď, 17. listopadu, uctívá i ty, kteří položili životy i za fašistické okupace. Naopak komunisti, kteří ztřískali studenty, když šli na Hrad v roce 1948, kteří je mydlili před invazí v šedesátém osmém, když začínalo pražské jaro, tak komunisti a čeští studenti nemají nic společného. A naposledy je zmlátili 17. listopadu. A to, co jste tady dneska odhlasovali, tak vy plivete do tváře všem těm obětem ve skutečnosti, protože s výchovou rudých teroristů pod pláštíkem mezinárodního studentského svazu to nemá nic společného. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan předseda Stanjura s přednostním právem.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak já budu hovořit k těm, kteří hlasovali pro a nejsou členy klubu KSČM. Ti byli pro, jsou pro, zatleskali si, jsou nadšeni. Tak nejdříve vám připomenu, kdo byl poslední šéf tak "úctyhodné" instituce, jako byl Mezinárodní svaz studentstva. Vzpomínáte? Soudruh Miroslav Štěpán. (Výkřik v sále: Nebyl!) Jo, byl.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já prosím poslance, abyste po sobě nepokřikovali. Prosím, pokračujte.
Poslanec Zbyněk Stanjura: To, že jste podpořili zrušení toho symbolu a mnozí z vás jako alibi teď honem šeptáte: ale my jsme tam nechali tu svobodu, tak ale úplně stejně příště, až nám jednou komunisté (nesrozumitelné slovo) 28. října a přidají k tomu den znárodnění, tak taky budete muset být pro, protože tam zachováte i Den vzniku české státnosti, že jo? Úplně stejně. Já myslím, že to je skandální. Vaše hlasování. Já tomu vůbec nerozumím. Vám, kteří tvrdíte, že nemáte s levicí nebo s komunisty nic společného, ale pomáháte jim maskovat, chcete jim pomoci, aby se zapomnělo na 17. listopad 1989. Anebo padesát let předtím se nebojovalo za svobodu a demokracii? Nebojovali studenti v roce 1939 za svobodu a demokracii? Bojovali. Ten název byl naprosto v pořádku. To, že ten pozměňovací návrh předložila poslankyně, která byla členkou komunistické strany, mě nepřekvapuje. Lidé se velmi těžko mění. Ale překvapuje mě, že vy ostatní - říkám, u toho klubu to respektuji, je to jejich politický názor, s kterým já dlouhodobě bojuji - ale vy ostatní byste se měli zamyslet, proč jste pro to hlasovali, proč vlastně maskujete 17. listopad 1989. My jsme na ten den hrdí, vy někteří ne.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Chalupa. Pardon, omlouvám se, není otevřena rozprava, není otevřen bod, pouze přednostní práva. V tom případě pan předseda Kalousek, po něm pan předseda Kováčik. Prosím.
Poslanec Miroslav Kalousek: Já souhlasím s tou věcnou argumentací pana předsedy Miholy, proč není možno pro tento zákon hlasovat. Nechápu, proč mu vadí ta paušalizace, protože to je prostě stejné jako u toho vysokoškolského zákona i toho lustračního zákona. Jsem dostatečně koncentrován, pane předsedo. Prostě vždycky několik z vás je pro a několik z vás je proti. A pro historii prostě pět z vás bylo pro tento zákon a v názvu toho zákona vždy bude, že to byl zákon mimo jiné pánů Bělobrádka a pana Hermana. Jestli jste se komunisty nechali zneužít anebo jestli jste to udělali tak, že se budete tvářit někteří jako že ne a ti druzí jako že ano, tak je to prostě váš přístup, je to vaše právo. Ale prosím, proč se zlobíte, když se na vás obrátím a zeptám se vás, jestli se vám to fakt takhle líbí? Já si myslím, že u dvou státotvorných historických stran, což je sociální demokracie a KDU-ČSL, to jsou dvě strany, jejichž historie přesahuje sto let, že tohle fakt není důstojné. Je to zase můj názor, můžete se na mě zlobit. Já nemám právo vás soudit, ale dovolte, aby mi z toho bylo špatně od žaludku. To snad říct můžu.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další s přednostním právem pan předseda Kováčik. Prosím.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Já se musím v reakci na předřečníka pana kolegu Kalouska zastat všech z vás, kolegyně a kolegové, které tady pan kolega Kalousek obvinil z toho, že jsme ho zneužili. Říkal tady - nechali jste se zneužít komunisty. Já tady místopřísežně prohlašuji, že ani dnes ani nikdy předtím jsem nikdy nikoho nezneužil. A moji kolegové a kolegyně, jak jsem skálopevně přesvědčen, taktéž ne. Každý se tady rozhoduje na základě svého vlastního vědomí, svědomí, historického povědomí, svých vlastních zkušeností, a to nejen zkušeností z hlubší historie, ale i zkušeností z historie nedávné, z dob oněch požehnaných, v uvozovkách, devadesátých let, kdy svato nebylo nikomu nic, zejména státní majetek, kdy se zhaslo atd. atd. Nebudu to tady pořád opakovat. Možná i na základě té zkušenosti se někteří rozhodovali s určitým širším nadhledem a já jim za to, že použili vlastní rozum a opustili schémata... Jestli se někdo mým termínem, který jsem použil, tedy adjektivem, které jsem použil ve své předchozí řeči, cítí zaskočen, uražen, pohoršen, tak se mu omlouvám, ale myslím, že to byl termín velmi výstižný. ***