(16.50 hodin)
(pokračuje Grospič)
Chtěl bych říci, že i formulovaný bod doplnění v článku 62 Ústavy pod písm. l) je formulován velice obecně a při svém naplnění by přinesl větší zásah do dělby pravomocí v současném ústavním systému ČR, zvýraznil by úlohu, dominantní úlohu prezidenta ČR, a nejsem si jist, jestli se má otázka posílení pravomocí prezidenta ČR vykládat relativně účelově podle výsledku prezidentských voleb, či zda by neměla být momentem stabilizačním, to znamená respektujícím daný stav, vůli občanů, ale také určité dlouhodobé principy ústavnosti českého pořádku.
V tento moment si myslím, že tento návrh je vysoce nesystémový, účelový, podvazující výsledek voleb prezidentských, posunující parlamentní systém České republiky do systému prezidentského a nemyslím si, že to je i v historické konzistentnosti, návaznosti české tradice a československé tradice v ústavním systému správné. Proto se rovněž připojuji k návrhu na zamítnutí předloženého zákona.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ptám se, jestli je někdo další do obecné rozpravy. Do obecné rozpravy nikoho nevidím. Já se zeptám, jestli zazní tedy slovo závěrečné, zřejmě ano, z úst pana poslance Víta Bárty, takže já mu v tuto chvíli udělím závěrečné slovo a pak dám slovo ještě zpravodaji.
Poslanec Vít Bárta: Dámy a pánové, dovolte mi se vyjádřit k poznámkám, které tady zazněly. První byla, jestli se jedná o účelovost, jestli je to účelový návrh, který je předkládán. Ano, je účelový. Je účelový, dámy a pánové, ale je účelový právě proto, že reaguje na závažný problém, který ve svém účelu se dotýká vlastní ústavnosti ČR. Jestliže zde dochází k účelovému zneužívání bezpečnostních složek státu, jestliže v tuto chvíli řešíme to, jak dalece občané ČR věří vůbec v ústavní pořádek České republiky, v ústavnost České republiky, je zapotřebí v zájmu zachování vůbec oné materiální podstaty, kterou tady řešíme, na to aktuálně - a nebojím se říci účelově - reagovat. Právě proto, že se nebavíme o komplexní novele, právě proto, že se bavíme o aktuální situaci, která vzniká, a mimochodem nevzniká jen oním aktuálním zneužíváním, nebavíme se jenom o tom, že zde máme pana premiéra a ministra financí, kteří zneužívají Generální inspekci bezpečnostních sborů ke kriminalizaci nezávislého policejního prezidenta, nebavíme se jenom o tom, že se nahrazují nezávisle zvolení funkcionáři policie dosazenými loutkami ODS, ale zároveň se tady účelově bavíme o tom, že za toto volební období jsme posunuli společnými silami Ústavu ČR k přímé volbě prezidenta, a v tom teoretickém pohledu ústavním mi dovolte říci, že naopak přímá volba prezidenta, ono rozhodnutí, že máme nezávisle zvolenou hlavu státu, by nás měla vést naopak ke koncepční úvaze o posilování kompetencí prezidenta. Jestliže moc spočívá od lidu a nějakým způsobem ji transformujeme v určitý politický mandát, kompetence jejích představitelů, tak samozřejmě o co přímou volbou je silnější kompetence konkrétního funkcionáře, konkrétní funkce, měla by posilovat v tomto směru i sílu jeho pozice v rámci ústavního pořádku ČR.
Jinými slovy řečeno, i v tomto duchu je logickým druhým krokem po změně Ústavy ČR pro přímou volbu prezidenta, logickým druhým krokem jest posilování kompetencí přímo zvoleného prezidenta. A podotýkám, ano, já nijak neskrývám to, že by bylo správné vést velmi hluboké úvahy o tom, jestli zrovna tyto funkce, tyto nové kompetence, které navrhuji posílit k prezidentské funkci, jsou ty nejlepší a jestli by to nemohla býti jiná funkce, jestli ta struktura kompetencí prezidenta v tomto směru je správně navrhována. V tom bezesporu mohu souhlasit s tím, že je v tom ona druhá zmiňovaná účelovost, kterou jsem tady obhajoval, a to je ta aktuální situace zneužití, zneužívání, znásilnění bezpečnostního systému státu pro politiku této koalice. A v tomto kontextu samozřejmě je nutné znova připomenout to, že jestliže klesá důvěra občanů ČR v ústavní pořádek ČR a v její základní zákon, v Ústavu a v její naplňování, je v zájmu nejen zákonodárců, ale i celého politického systému reflektovat tuto klesající důvěru občanů nástrojem, který naopak jednoznačně by tuto důvěru v politiku a v politický systém a v Ústavu ČR zpátky přinesl, a to je bezesporu posilování takových funkcí, které přímo souvisí s přímou volbou.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano a teď bych požádal pana zpravodaje, aby nám sdělil buď ještě nějaké stanovisko, anebo co budeme hlasovat. Mám dojem, že to byl návrh na zamítnutí, který byl podán.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. V rozpravě zazněly dva návrhy na zamítnutí předloženého návrhu zákona.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobrá. Já jsem už tady svolal všechny poslance. Takže se shodujeme tedy se zpravodajem na tom, že bychom nyní měli hlasovat návrh na zamítnutí tohoto návrhu poslance Víta Bárty, kdy návrh na zamítnutí zazněl dvakrát v průběhu rozpravy. Takže nic nebrání tomu, abychom hlasovali. Můžeme se do toho pustit.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zamítnout tento návrh poslance Víta Bárty, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 109, přihlášeno je 157, pro hlasovalo 121, proti 12, takže zamítnutí bylo přijato a my můžeme ukončit projednávání tohoto bodu.
Mám tady nějaké omluvy. Omlouvá se pan ministr Tomáš Chalupa - v 17.30 dnes tedy opouští Sněmovnu. Takže tuhle omluvu sděluji.
A můžeme otevřít další bod a to je bod číslo
35.
Návrh poslanců Marie Nedvědové, Stanislava Grospiče a Marty Semelové
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti
za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným
úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb.,
o notářích a jejich činnosti (notářský řád),ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 633/ - prvé čtení
Stanovisko vlády máme jako 633/1. Požádám předsedkyni Marii Nedvědovou, aby uvedla předložený návrh. Takže prosím Marii Nedvědovou. ***