(11.20 hodin)
(pokračuje Opálka)
Proto po všech těch peripetiích paní ministryně rozeslala 5. března do meziresortního připomínkového řízení nový vládní návrh zákona, který má zohledňovat jednotlivé připomínky. Byli jsme v úvodu tohoto bodu o tom také informováni. Jde zejména o ty připomínky, které poukazují na rozpory s Ústavou a zákony. Musím konstatovat, že členové výboru pro sociální politiku tento návrh obdrželi rovněž.
Česká spořitelna však záhy reagovala, že omezení funkcionality takzvaných sKaret na pouhý identifikační nástroj není v souladu s čtyřstrannou loňskou prosincovou dohodou mezi spořitelnou, Ministerstvem práce a sociálních věcí, premiérem a Českou poštou. Přiznám se, že mi není známo, kdo byl hlavní iniciátor tohoto setkání. Premiér nato obratem prohlásil při své návštěvě v Ostravě, to bylo 7. března, že ustoupení od sKaret by mohlo být jednou z možných variant řešení. Vláda však rozhodla při projednávání návrhu v Senátu, který toto připouštěl, negativně. Stát by ale musel zřejmě kompenzovat náklady České spořitelny a možná i ušlý zisk za zmařenou investici, což známe i z minulých kauz. Ptám se, kdo v takovémto případě ponese osobní zodpovědnost.
Došlo tedy i na to, a nemám z toho radost, před čím jsem nejednou varoval jak z této tribuny, tak na výboru. Důvod k jásotu, pokud by došlo ke zrušení sKaret, však není žádný, jelikož každá změna bude znamenat spoustu nových zmatků a problémů jak pro klienty, tak pro pracovníky Úřadu práce České republiky a bude ohrožena včasnost a dostatečnost celého systému a jeho výplaty. Bylo již vydáno na čtvrt milionu sKaret a v novém systému vyplaceno téměř 5 mld. korun. Lze předpokládat, že na novou šanci spravovat a distribuovat státní peníze v rámci sociálních systémů již čekají další firmy a možná s tím i další kauzy.
Je třeba rychle a jednoznačně dle mého přesvědčení rozhodovat. Proto v úterý znovu navrhnu zařadit ještě na tuto schůzi jako nový bod senátní návrh na zrušení sKaret, tedy sněmovní tisk 913. Poslanci KSČM jsou pro tento návrh, ale rozhodnout se musí i poslanci koalice a vyslat tak jasný vzkaz Ministerstvu práce a sociálních věcí i vládě, zda dopracovat novelu zákona, která prošla připomínkovými řízeními, či připravit okamžitě nový systém na nelehkou změnu. Musím říci, že nejenom klienti, kterých se tento problém dotýká, ale předpokládám, že i my poslanci, kteří jsme zkomplikovali tuto situaci, a v tomto případě musím říci poslanci koalice, z toho radost nemáme.
Chci vás proto vyzvat, abychom činili tak, aby k dalším problémům a jejich kumulaci již nedocházelo. Vyzývám tím zejména zástupce TOP 09 a ODS, ať se konečně dohodnou, nevysílají si přes média různé vzkazy, tak aby klienti získali klid, že je o jejich zájmy zájem.
Děkuji vám za pozornost a snad i za pochopení. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. S faktickou poznámkou pan kolega Hojda. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Hojda: Děkuji, pane předsedající. Já musím protestovat proti vašemu postupu. Zejména v minulém bodě, kdy jsem se elektronicky přihlásil k faktické poznámce ještě při vystoupení pana Grospiče, jste přesto dal přednost panu Bendovi, a pak jste celý bod přerušil. Čili proti tomu protestuji. Věřím, že se to nebude opakovat nejenom v mém případě, ale i u ostatních poslanců. To je vše.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Pane kolego, já vás mohu ujistit, že pokud se tato věc stala, tak jsem ji neudělal úmyslně. Víme, že jednací řád nestanovuje přednost mezi přednostními právy. Bylo tady několik věcí, jednak přihlášky k faktickým poznámkám, jednak přihlášky, ke kterým se k faktickým poznámkám hlásí lidé z místa. Já se domnívám, že tato věc se nechá vždycky vyřešit dohodou, ale pokud si přejete, tak samozřejmě necháme hlasovat... Nepřejete. Děkuji. V každém případě, pokud se tato věc stala, se vám omlouvám.
Dalším přihlášeným do rozpravy je pan kolega Sklenák. Prosím.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, mí předřečníci zde poměrně podrobně zrekapitulovali celý proces projektu sKaret. Nerad bych opakoval jejich myšlenky, přesto i já bych se rád vrátil na začátek. Protože celý projekt začal tím, kdy někdy v roce 2010 přišel tehdejší ministr Drábek s tím, že ví, jak zamezit tomu, aby příjemci dávek v hmotné nouzi je takzvaně zneužívali, aby za ně nakupovali alkohol, cigarety, aby je prohrávali v hernách, a že k tomu bude sloužit karta sociálních systémů, která neumožní, aby takovouto kartou mohl být alkohol například zaplacen. To byla ta původní myšlenka, kdy se spustil tento projekt. Potom někdy v polovině roku 2011 Ministerstvo práce a sociálních věcí vypsalo veřejnou obchodní soutěž na dodavatele, poskytovatele tohoto systému, ale v situaci, kdy nebyl vytvořen zákonný rámec. Zákony v tu chvíli nebyly schváleny, čili se předpokládalo, jaká legislativa bude přijata. Nakonec legislativa samozřejmě přijata byla, ale ne v té podobě, jakou předvídala veřejná obchodní soutěž. Tam začaly problémy. Samozřejmě potom se tedy vysoutěžil dodavatel, podepsala se smlouva mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Českou spořitelnou. A najednou jsme se dozvěděli, že karty vůbec nebudou umět to, co na začátku bylo řečeno, tedy, že zamezí nákupu alkoholu, zamezí placení v hernách, to tam vůbec nebylo, ale naopak tam byla ustanovení o tom, že 98 % všech nepojistných dávek bude vypláceno touto formou, že Ministerstvo práce a sociálních věcí bude činit všechno pro to, aby v budoucnu byly vypláceny i starobní důchody a tak dále.
Tehdy se ozval za mnou sedící pan premiér a říkal, že v podstatě jsme si tohle nedomluvili, že se cítí podveden. Nicméně vláda nekonala. Takže karty se začaly vydávat, vydávají se dodnes. A co je zajímavé. Když tedy byla uzavřena takzvaná mikulášská dohoda mezi ministerstvem, vládou, nevím, kdo přesně byli účastni, a Českou spořitelnou, tak nám bylo sděleno, že v podstatě dohoda je uzavřena, že se pracuje na legislativním řešení tak, aby fakticky ex post byl celý projekt zlegalizován, protože se dodnes pohybuje v podstatě na nelegální úrovni, a tak jsme čekali s napětím, s čím Ministerstvo práce přijde, s jakou legislativou. Když před třemi týdny, nebo jak je to přesně dlouho, ministerstvo legislativu představilo, tak během několika hodin vydala Česká spořitelna tiskové prohlášení, že tedy pokud bude legislativa schválena v této podobě, pro ně účast na tom projektu v podstatě ztrácí smysl. Takže pak nechápu, na čem se někdy v prosinci všechny strany dohodly. ***