(18.10 hodin)
(pokračuje Doktor)
Je pravdou, že přechod daně z přidané hodnoty mezi léty 2012 a 2013, tedy přechod dvou sazeb roku 2012 na sazbu jedinou v roce 2013, není neutrální. Je z fiskálního hlediska záporný. Záporný ovšem z měření toho, co vybírá stát a co vybírají lidé. Když to přeložíme do lidštiny, stát vybere méně v roce 2013, než z daně z přidané hodnoty vybere v roce 2012.
Je zvláštní, že pan poslanec Dolejš tedy plakal nad osudem kapsy daňového poplatníka, protože je nezpochybnitelnou pravdou - a samozřejmě, že platí jeho úvaha o tom, že s proměnou DPH se výrazně promění spotřebitelské návyky nás všech bez ohledu na to, jaký je náš příjem - ale v základu by nad výsledkem tohoto manévru měl plakat a také pláče především ministr financí, protože jemu v tom dolním intervalu bude zřejmě scházet z roku na rok v pokladně zhruba 5,5 miliardy korun, v tom horším odhadu skoro 7 miliard korun. A plakat budou resortní ministři. Akorát já si myslím, že resortní ministři středopravé vlády tady nejsou proto, aby radostně rozdávali peníze daňových poplatníků, a středopravá vláda je ta, která má peníze nechávat v kapsách daňových poplatníků. To, že nad tím pláčou komunisté, to já nedokážu pochopit.
Je asi správné si říci, a o to méně pochopitelné jsou některé narážky a některé obavy, jaký je dnešní účinek těch dvou sazeb dnešních - zdůrazňuji dnešních - 20 a 10 % v ekonomice. A obávám se, že velmi málo kolegyň a kolegů ví, jaká je průměrná sazba daně z přidané hodnoty v ekonomice právě teď, nyní. Kéž by to věděli všichni, protože kdybyste znali číslo 15,8 %, pak byste věděli, že od 15,8 do 17,5 není tak dlouhá trať, že šok, který vyvolá, nebo změny, které vyvolají sazby, sjednocení sazeb z pohledu toho finálního tvaru roku 2013 v ekonomice, nebudou tak dramatické, jak předpokládáte, jak se obáváte, jakými strašíte lidi. Že se ekonomika promění, to je jisté. Ale sazby půjdou oběma směry. Ta horní se bude snižovat, ta spodní se zvýší. Ale znovu opakuji, dnešní průměrná sazba, sazba vypočítávaná nikoliv aritmeticky z čísel 20 a 10, ale z toho, jak DPH, daň z přidané hodnoty, účinkuje, do jaké míry zasahuje jednotlivé komponenty ekonomiky, činí 15,8 %.
Za velmi zajímavou považuji zmínku a snad i pokus o kritiku pana kolegy Dolejše týkající se příslibu vlády, že nebude zvyšovat celkovou daňovou zátěž občanů České republiky. Minimálně oba dva víme, že celková daňová zátěž v ekonomice se měří respektovanou veličinou, složenou daňovou kvótou. Složenou daňovou kvótu ve všech zemích světa, především tedy v zemích Evropy, měří také Eurostat a Organizace pro ekonomickou spolupráci v Evropě OECD se sídlem v Paříži a její čísla jsou velmi zajímavá. Velmi zajímavá. Tady dokládají tedy, že se pan poslanec Dolejš plete, neb on podezřívá vládu z toho, že daňovou zátěž lidí zvyšuje, a pravý opak je pravdou.
Česká republika prožila vrchol daňové zátěže v období, kdy by to málokdo z vás čekal. Vládla vláda sociální demokracie, všelidový příslib nekonečného blaha. Kdo by podezříval takovou vládu z toho, že zvyšuje brutálně daně lidem? Opak je pravdou. Složená daňová kvóta, tedy podíl vybraných daní proti výkonu ekonomiky toho daného roku, činila v roce 2004 37,4 %. Od Německa sousedícího vedle nás jsme se dělili o 1,1, respektive 1,2 %. Od té doby, vážené dámy a pánové napravo i nalevo - a nalevo, tam to zvýrazňuji obzvláště - složená daňová kvóta v České republice klesá. Rád bych vám řekl, že v roce 2007 při přechodu vlád sociální demokracie - ODS činila 36,9 %. V roce 2008 už činí 36,1 % a v roce 2010 činí 34,8 %. Neboli podíl vybraných daní a výkonu ekonomiky hovoří stále více ve prospěch daňového poplatníka, neb toto výsledné číslo říká: tvá vláda ti bere stále méně peněz oproti tomu, kolik v ekonomice vytváříš zdrojů.
Taková je tedy odpověď na podezření, že vláda sedící za mnou, a jejímž já jsem poslancem, sbírá lidem více peněz na daních. Nebude tomu tak ani po manévru vyjádřeném změnou daně z přidané hodnoty, který je navržen.
A nyní podle mne nejdůležitější věc, a to podezření a problém týkající se každého prostředí, které má více sazeb, i dvě, přestože jsou minimum, sice problém s daňovými úniky. Já bych rád v krátkosti odkázal na poměrně závažné, ve svém významu velmi závažné, i když v tom nominálním vyjádření to nejsou zas až tak velká čísla, ale on ten výzkum byl dělán na poměrně malém vzorku, avšak velmi unikátním vzorku. V oblasti takového toho měkkého zdravotnictví, kterým je lázeňství.
Informační institut provedl šetření spočívající v tom, že fiktivní zákazník obeslal vybraný počet lázeňských zařízení s poptávkou na zorganizování víkendového pobytu. Z objednávky bylo patrné, že klient je fyzická osoba, nemá doporučení lékaře, a že se tedy bude jednat o soukromý relaxační pobyt v lázeňském zařízení.
Z výsledků šetření je patrné, že dochází k naprosto flagrantnímu porušování zákonů, k daňovým únikům na odebraném vzorku v řádu desítek milionů korun, ale obávám se, že ve zdravotnictví a v celém segmentu lázeňství jsou to úniky v řádu stamilionů korun. A vtip spočívá v tom, že lázeňská sazba, respektive lázeňská péče poskytnutá klientovi na základě lékařského doporučení, je zatížená nulovou sazbou daně z přidané hodnoty, ubytování desetiprocentní sazbou a stravování dvacetiprocentní. Skutečný postup většiny dotázaných zařízení spočívá v tom, že klientovi nabízí bez toho, že by měl k dispozici doporučení lékaře, lázeňský pobyt - zdůrazňuji znovu: bez doporučení lékaře - lázeňský pobyt s nulovou sazbou DPH, nezatížený DPH, neúčtuje ani 10 % za ubytování, ani 20 % za stravování. A o léčbu se tady, prosím, nejedná už vůbec. Jsou to relaxační hotelové pobyty, jimiž jedna malá část zdravotnických zařízení tuneluje a vykrádá systém DPH, korodující právě na hranicích efektu vytvořeného dvojí sazbou daně z přidané hodnoty. Jenom malá ukázka.
Já netvrdím, že všechny nemoci systému daně z přidané hodnoty odstraní zavedení jedné jediné sazby. Ona se také většina Evropy trápí s daňovými úniky DPH v těch zacyklených, záměrně a fiktivně vytvořených skupinách osob spolupracujících v podstatě jenom na tom, aby okradly ten který daňový domicil na odvodu DPH cestou fiktivního zápočtu. Ale je to evidentně návrh vlády, evidentně jeden z návrhů, a zavedení jedné sazby je jeden z návrhů odstraňující daňové úniky v ekonomice, napříště odstraňující riziko daňových úniků v prostoru České republiky.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk koaličních poslanců.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já bych požádal pana poslance Jiřího Dolejše, který je tady písemně. A pak tedy hned dostane slovo pan poslanec Krátký.
Poslanec Jiří Dolejš: Budu stručný. Kolega Doktor z ODS se pokusil otřít naše slzy. Moc se mu to nepodařilo z toho prostého důvodu, že mi vlastně potvrdil, že celá ta operace má záporný efekt. Soukromým fondům dáme přes 20 miliard, ve státním rozpočtu nebudeme mít nic - a máme se z toho radovat. Já se z tohohle tedy radovat nedokážu.
Pokud jde o to, že si chválíte váš svatý grál, tedy vládní shodu, neboli že vládnete dál, ať si to posoudí Věci veřejné, co je stálo obětovat volební slib, že nebudou zvyšovat sazby DPH. Koneckonců účet jim vystaví volič.
Komunisté prostě říkají, že nemá cenu reformu pro bohaté platit z peněz pro chudé. Nic víc, nic míň. ***