(14.00 hodin)
(pokračuje Kasal)
Dvě usnesení I a II jsou usnesení, která nám předepisuje zákon. O těch se nemůže hlasovat dohromady. Myslím, že námitka pana poslance Exnera by neměla být brána v potaz. Pokud napadne můj názor, dám Sněmovně rozhodnout. Ze zbytků nebylo odhlasováno A/3, A/4 a B/1. V podstatě platí, že bychom znovu hlasovali o A/5. Má-li někdo za to, že je to logické, ať mé rozhodnutí napadne, já nechám Sněmovnu rozhodnout.
Slovo má pan poslanec Exner.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, návrh usnesení byl konstruován jako celek s výjimkou doprovodného usnesení podle návrhu pana poslance Pelce. Vezmete-li si list, o kterém jsme rozhodovali, vidíte jasně, že je zde jedno návětí Poslanecká sněmovna a body I, II až V, z nichž některé byly a některé nebyly přijaty. V takovém případě mluví jednací řád jasně o tom, že rozhoduje-li se o usneseních po částech, hlasuje se potom ještě o usnesení jako celku.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane poslanče, rozumím vaší námitce a zcela nepochybně byste měl pravdu, kdyby se jednalo o řadové usnesení, jak k některým bodům bývá přijímáno. Znovu i vám připomínám, že A/I a A/II jsou předloženy a hlasovány podle zákona. S tím Poslanecká sněmovna nic nenadělá. Zákon nepředepisuje, že by se o těchto dvou bodech mělo hlasovat dohromady. Kdyby to zákonodárce předjímal, tak to do zákona napíše. Nesouhlasíte-li nicméně se mnou, beru to jako námitku proti postupu předsedajícího, o této námitce dám v následujícím hlasování Sněmovně rozhodnout.
Kdo souhlasí s námitkou pana poslance Exnera, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování pořadové číslo 323, které jsem zahájil. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Z 200 přítomných bylo pro 41, proti 102, takže námitka nebyla přijata.
V tuto chvíli dám slovo předsedovi vlády Stanislavu Grossovi k vystoupení po skončení projednávání bodu, který tímto ukončuji.
Předseda vlády ČR Stanislav Gross: Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, nechtěl jsem vystupovat mimo závěrečné slovo předkladatele, aby nevznikaly debaty, zda otevírám či neotevírám rozpravu, ale přece jen bych se chtěl k závěrečným slovům předsedů klubů vyjádřit, protože v některých padaly otázky, v jiných padala konstatování, na které je zapotřebí ještě reagovat.
Pan předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany tady hovořil o pěti důvodech, pro které Občanská demokratická strana - která již odešla na oběd - nepodpoří návrh státního rozpočtu. Myslím, že je zapotřebí se k nim ještě jednou vrátit.
První důvod, který předseda poslaneckého klubu ODS kolega Tlustý uvedl, je vzrůstající deficit. Pouze bych zde řekl, že tato teze platí jen potud, pokud je 4,7 více než 5,3. Pokud platí logika, že tomu tak není, tak teze pana poslance Tlustého zcela jistě neplatí.
Za druhé - vláda České republiky směřuje k tomu, aby v roce 2008 Česká republika plnila kritéria pro přistoupení k jednotné evropské měně. K tomu je zapotřebí jít krůček za krůčkem. My jsme v letošním roce udělali poměrně podstatný krok. V příštím roce podle tohoto návrhu zákona o státním rozpočtu uděláme další krok, tak abychom v roce 2008 tato kritéria byli schopni plnit.
Pokud jde o inflaci jako druhý důvod, který byl uveden, musíme připomenout, že inflace je v České republice stále na poměrně nízké úrovni, že se nenaplnily doposud prognózy, které ODS tu a tam vydává. Například jsem slyšel z úst nejvyšších představitelů ODS, že po vstupu do Evropské unie k 1. 5. vzroste nejen inflace, ale dramatickým způsobem vzroste cena potravin. Byly výroky, že cena základních druhů potravin vzroste o více než 50 procent. Nic z toho se nenaplňuje. Tato teze také neplatí.
Další důvod, že bilance zahraničního obchodu je velmi špatná a zhoršující se - stačí pouze konstatovat, že v posledních měsících zahraniční obchod vykazuje nejlepší výsledek za posledních deset let. Další argument, že růst hrubého domácího produktu je malý - stačí pouze poukázat, že je skoro dvojnásobný ve srovnání s průměrem v celé Evropské unii, v 25 zemích, nikoli jen ve starých zemích Evropské unie.
Pokud jde o nezaměstnanost, ta je v České republice nižší než v průměru všech 25 zemí Evropské unie. A co je podstatnější - za poslední čtyři roky poprvé vykazuje klesající tendenci. Tyto důvody neplatí a je zapotřebí se k tomu jednoznačně vyjádřit.
Pokud jde o některé další výtky, jako je podpora vysokých škol. Ano, i my bychom chtěli dál vysoké školy ještě více investovat, nicméně v příštím roce se zvyšují výdaje vlády na podporu vysokých škol o 2,8 miliardy korun. Myslím si, že to je velmi dobrý nárůst. Pokud jde o podporu vědy a výzkumu jako dalšího faktoru, kterým směřujeme k prosperující budoucnosti, tak zvyšujeme podporu ze státního rozpočtu zhruba o 1,5 miliardy korun na asi 16 miliard korun, s tím, že zároveň jsme schválili a prosadili ve změně zákona o dani z příjmů právnických osob odpisy, kterými budeme podporovat daňové investice do výzkumu a vývoje. To znamená synergií vládního snažení z výdajů ze státního rozpočtu a daňovou politikou se snažíme i v této oblasti ledacos dělat a podporovat.
Tolik k argumentům, které zazněly.
Pak bych se chtěl vyjádřit ke dvěma záležitostem. Navazuji na to, o čem zde hovořil předseda poslaneckého klubu KSČM Kováčik.
Za prvé - zemědělství. Jasně zde potvrzuji, že závazek posílit prostředky na přímé platby zhruba o 2 miliardy platí. Je to závazek, který v minulosti dal ministr zemědělství Palas. Je to závazek, který jsem i já řekl na výstavě Země živitelka. A tento závazek splníme. Zároveň říkám, že neplatí teze, kterou zde přednesl pan předseda Kalousek, protože prostředky, které budou využity z PGRLF, jsou prostředky, které nebyly určeny na základní konkrétní programy. A programy, které byly plánovány, budou realizovány v plném rozsahu z PGRLF.
Pokud si položíme otázku, o co šlo v oblasti debaty, myslím, že je zcela zjevné, že nešlo o peníze, že šlo pouze o to, jakou cestou tyto prostředky budou zajištěny. Politický zápas, který se zde sváděl, byl mezi tím, jestli budou zajištěny standardní cestou, nebo cestou, která někomu zajistí, aby mohl jezdit po venkově zeleném a říkat, že to byl on, kdo zajistí prostředky pro české zemědělce. Já bych chtěl v tuto chvíli ocenit přístup všech, kteří mají podporu venkova na mysli nezištně a ne kvůli svému osobnímu politickému profitu.
Pokud jde o výzvu, která se týkala 60. výročí ukončení druhé světové války, tuto výzvu, která zde byla řečena, přijímám. Budeme vést debatu, ale zatím bych chtěl navrhnout pracovně to, že se pokusíme k 60. výročí ukončení druhé světové války protifašistickým bojovníkům poskytnout příspěvek ke starobnímu důchodu. Budeme tuto konstrukci projednávat s příslušnou nevládní organizací, i s těmi z vás, kteří o to budou mít zájem. Vím, že v klubu KSČM je několik takových lidí. Myslím, že toto je debata, která by neměla být stranická, měla by být nadstranická. V tomto směru jsme otevřeni spolupráci s každým, kdo chce pomoci lidem, kteří v minulosti pro státnost České republiky udělali hodně.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi vlády.
Dámy a pánové, slyšte, slyšte! Nyní vyhlásím polední přestávku - pokud se tomu tak ve čtvrt na tři dá říci - která potrvá do 15.30 hodin. Ve 14.15 zasedne organizační výbor, který rozhodne o tom, zda po pevně zařazených bodech, kterými je rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, zahraniční operace Armády České republiky a návrh zákona o obcích, tedy body 54, 85 a 34, budeme pokračovat třetími čteními, protože ta možnost díky vašemu velkorysému hlasování je otevřena. Dnes bychom mohli hlasovat do 19 hodin o třetích čteních, protože jste svým hlasováním rozhodli o tom, že se bude o třetích čteních hlasovat i po 14. hodině, nebo zda budeme pokračovat v pořadu schůze, jako kdyby to usnesení zde nebylo. Bude záležet na organizačním výboru, na jeho návrhu - oboje je možno. Domluvte se se svými zástupci v organizačním výboru.
Přeji vám dobrou chuť a v 15.30 hodin na shledanou.
(Jednání přerušeno ve 14.11 hodin.)
***