(14.40 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Důležitou součástí návrhu novely je zdokonalená úprava poskytování dotací a porušení rozpočtové kázně. Další změny, které novela přináší, je především možnost stoprocentní převoditelnosti prostředků státního rozpočtu, která je z teoretického hlediska největším zásahem do principů rozpočtového hospodaření. Peněžní prostředky, které budou mít organizační složky státu k dispozici, už vlastně nebudou jen prostředky na pokrytí nutných potřeb, ale též prostředky, kterými tyto organizační složky budou moci financování těchto nutných potřeb vylepšovat v případě, že se podaří dosáhnout úspor v běžném ročním hospodaření.
Významné je i zavedení ročních zpráv, které budou sestavovat všechny organizační složky státu, státní příspěvkové organizace a státní fondy a které budou sloužit k informování veřejnosti o tom, co tyto instituce dělají, jakým způsobem hospodaří a jaký je jejich účel. Tyto zprávy budou proto povinně dostupné na internetu. Na internetu budou dostupné také státní závěrečný účet, závěrečné účty kapitol a čtvrtletní a pololetní zprávy o plnění státního rozpočtu.
Bez významu není ani zavedení institutu Fondu státních záruk k umožnění financování tzv. vládních úvěrů ze státního rozpočtu, povolení Ministerstvu obrany používat peněžní prostředky utržené za prodej armádního majetku opět na pořízení majetku a další změny a zpřesnění.
Dovoluji si požádat Poslaneckou sněmovnu o propuštění tohoto významného návrhu do druhého čtení. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji vám, pane ministře, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Miroslav Kalousek. Ví někdo, kde je pan poslanec Miroslav Kalousek? (Čeká se na poslance Kalouska.) Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Kalousek: Pane předsedo, dámy a pánové, velmi se omlouvám. Jako zpravodaj určený organizačním výborem doporučuji propuštění této novely do druhého čtení. Děkuji vám.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Také děkuji a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které přihlášky v této chvíli nemám. Hlásí se opět pan poslanec Recman.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedo, pane ministře, chtěl bych jenom ctěné sněmovně připomenout, že v současné době máme k projednání předloženy obě novely zákonů o rozpočtových pravidlech. Jsou to tzv. velká rozpočtová pravidla, což je zákon č. 218/2000 Sb., a je to předložený tisk 556, který právě projednáváme v prvém čtení, a rovněž byla předložena tzv. malá rozpočtová pravidla, což jsou rozpočtová pravidla speciálně pro samosprávné celky. Je to zákon č. 250 a byl předložen do Poslanecké sněmovny formou poslanecké iniciativy jako tisk č. 348, kde jsem zpravodajem Poslanecké sněmovny.
Mohu říci, že tisk 348 zdárně prošel prvním čtením a byl z programu 27. schůze stažen ve druhém čtení. Stažen byl z toho důvodu, že Poslanecká sněmovna zvolila způsob projednání ten, abychom projednali oba tisky společně ve druhém čtení. Cílem bylo zpracovat návrhy nutných změn a legislativně je upravit v obou zákonech shodně. O těchto změnách zde hovořil ministr financí. Nebudu je tedy opakovat. Jsem přesvědčen o tom, že je potřeba, aby některé legislativní úpravy, které se týkají zejména Evropské unie, byly shodně upraveny v obou rozpočtových pravidlech. Z toho důvodu podporuji způsob, o kterém jsem hovořil, to znamená, aby byly projednány ve sněmovně společně.
Já bych vás chtěl, vážené kolegyně a kolegové, požádat, abyste podpořili propuštění tohoto sněmovního tisku do druhého čtení a následně abychom na některé z příštích schůzí projednávali oba sněmovní tisky, tzn. tisk 556 a 348, ve druhém čtení společně. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Hlásí se pan poslanec Doležal.
Poslanec Vladimír Doležal: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych i já se vyjádřil ke sněmovnímu tisku 556, tj. k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb. Sami jsme se dočetli a pan ministr to zde zmínil, že se již jedná o devátou novelu tohoto zákona, přestože tento zákon byl schválen v roce 2000, to znamená, že není starší tří let. Na to bych rád upozornil, protože když si vzpomenete, tak osmá novela byla schválena Senátem a podepsána panem prezidentem později, než tato novela došla do sněmovny. Z toho také plynou velké problémy, které se i projevily při jednání podvýboru pro investice, kde Ministerstvo financí informovalo, a bohužel mě mrzí, že pan ministr to zde nezmínil, že velké množství věcí je buď už v zákonech jinde vyřešeno, anebo hromada věcí musí být řešena jinak, to znamená, že už v podvýboru, který tento bod projednával předtím, než se dostal do prvního čtení, byl informován o tom, že dostaneme velké množství pozměňovacích návrhů, které bude zpracovávat Ministerstvo financí. Domnívám se, že my tady nejsme od toho, abychom zpracovávali zákony, ale abychom zákony schvalovali. To znamená, že si dovolím říci, že toto je špatně, dokonce v podvýboru, aby byl dán návrh řešení, bylo navrženo, že Ministerstvo financí dodá dopředu příslušné změny a úpravy, které by měly nastat. Bohužel do dnešního dne se tak nestalo. To znamená, že buď je ministerstvo je nemá ještě připravené, nebo to tady uslyšíme až ve druhém čtení, aby náhodou se poslanci v tom příliš nerejpali.
Konkrétné k tomuto zákonu. Domnívám se, že tento zákon nic zásadního neřeší. Řeší vládní administrativu a vládní tzv. organizační složky státu. Ty si ale může vláda organizovat, jak chce, a v podstatě Poslanecká sněmovna s nimi žádný vztah nemá. Notabene nařizuje různé hospodaření, jakým způsobem se má nakládat s finančními prostředky. Když si tento zákon projdete, není v něm jediná sankce, takže může, nebo nemusí, ovšem trestána za to nebude. Například střednědobý rozpočtový rámec, to je sice hezká věc, ale už teď dostáváme v rámci státního rozpočtu tento návrh, ale všichni moc dobře víte, že vláda ho stejně sama nedodržuje. Proč by ho také musela dodržovat, když v něm zásadní náklady státního rozpočtu nejsou, jako např. hospodaření se státními finančními aktivy nebo ztráta Konsolidační agentury? Potom tento plán je dle mého názoru zcela nadbytečný a je to škoda papíru.
Otázka rezervních fondů. Otázku rezervních fondů tento zákon řeší, to znamená, že ministerstva budou mít tu výhodu, že pokud si špatně připraví akce, nebo nepřipraví vůbec, pokud nestihnou vyčerpat finance na akce, protože připravenost bude špatná, tak si to prostě převedou do následujícího roku. Ale jistě jste se s tím všichni setkali, starostové a hejtmani mají úplně jinou zkušenost. Pokud nezkolaudují do konce roku, stát jim peníze sebere, a dokonce ještě dostanou pokutu. Proč je zde tato nerovnost, proč ministerstva nemusí pracovat pořádně, naopak od krajů a obcí to chceme?
Já se domnívám, že vady tohoto návrhu jsou takové, že si dovolím navrhnout v prvním čtení vrácení tohoto návrhu k přepracování či dopracování. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Tolik pan poslanec Doležal. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Nikdo se nehlásí, takže obecnou rozpravu v této chvíli končím.
Ptám se pana ministra Sobotky, jestli chce vystoupit. (Ne.)
***