(14.30 hodin)
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, pane předsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, návrh novely zákona o finančním arbitrovi je předložen na základě usnesení této Poslanecké sněmovny ze dne 22. října 2002, tedy z doby, kdy proběhla první volba finančního arbitra. Jedná se o zpřesnění ustanovení týkajících se institucí a jejich profesních sdružení oprávněných podávat návrhy kandidátů na volbu finančního arbitra a jeho zástupce, způsobu a doby určené pro podávání návrhu na volbu finančního arbitra a jeho zástupce a uvedení těchto funkcionářů do jejich funkcí. Návrh novely zákona obsahuje shora uvedená upřesnění a současně na základě dosavadních zkušeností z působení finančního arbitra obsahuje určité rozšíření působnosti arbitra, a to o spory spojené s opravným zúčtováním a spory v případech inkasní formy placení při zachování limitu převáděné částky ve výši odpovídající 50 000 eur.
Dovoluji si požádat o to, aby zákon byl postoupen do druhého čtení. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji vám, pane ministře. Prosím zpravodaje pana poslance Miloslava Vlčka, aby nám také posloužil úvodním slovem k tomuto návrhu zákona.
(Ve sněmovně je hluk.)
Poslanec Miloslav Vlček: Děkuji, pane předsedo. Dovolte mi, dámy a pánové, abych přednesl zpravodajskou zprávu k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi.
V úvodním slově pana ministra a předkladatele zazněly základní teze této novely zákona. Já bych jenom doplnil, že ještě z toho vyplývá, protože v oblasti tři, (??) kdy tedy touto novelou se ukládá finančnímu arbitrovi, aby každý rok předkládal zprávu o své činnosti Poslanecké sněmovně. Pan ministr už hovořil, kdo může podávat návrhy na jmenování arbitra a jeho zástupce, a dále tedy, že se rozšiřuje pravomoc arbitra na spory z opravného zúčtování a dále na spory související s převody peněžních prostředků v případech, kdy příkazce je současně i příjemce.
To jsou takové důležité této novely a já jako zpravodaj doporučuji propustit tuto novelu do druhého čtení. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, rozumím. Děkuji zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které nemám písemné přihlášky k tomuto bodu. Ptám se, jestli se k finančnímu arbitrovi - hlásí se pan poslanec Recman. Prosím, máte slovo.
Poslanec Svatomír Recman: Děkuji, pane předsedo. Já bych chtěl jenom říct sněmovně, že problematikou naplňování zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, se rovněž zabývala stálá komise pro bankovnictví. Ta na své 7. schůzi, která se uskutečnila 12. listopadu loňského roku, projednávala informaci finančního arbitra o činnosti od 1. ledna 2003, kdy byl úřad zřízen, až do konce října loňského roku.
Zmiňuji zde informaci, kterou předložil finanční arbitr, z toho důvodu, že součástí informace byly závěry, kde byly formulované návrhy na změnu právních norem, které by vedly ke zkvalitnění činnosti arbitra, jeho úřadu, odstranění nejasností ve výkladu některých paragrafů zákona, a rovněž tam byly návrhy na novelizaci tří zákonných norem. Tou první normou, která podle mínění stálé komise pro bankovnictví vyžaduje změnu, byl zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. Druhou normou byl zákon č. 61/1996 Sb., lidově řečeno zákon o praní špinavých peněz, a třetí normou doporučenou k úpravě byl zákon č. 229/2002 Sb., což je již zmíněný zákon o finančním arbitrovi.
Stálá komise na svém jednání požádala Ministerstvo financí a Českou národní banku, aby využily tyto náměty předložené finančním arbitrem v legislativním procesu a předložily ho stálé komisi a pak následně Poslanecké sněmovně k posouzení. Já vnímám předložený tisk 532 jako určitou reakci na zprávu finančního arbitra a na činnost stálé komise pro bankovnictví.
Skutečně tato norma, jak v úvodu o ní hovořil ministr financí i zpravodaj, řeší některé náměty, které přispějí ke zkvalitnění úřadu. Z toho důvodu bych i já vás chtěl požádat, abyste návrh podpořili a propustili ho do druhého čtení. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane poslanče. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy obecné k návrhu zákona o finančním arbitrovi. Vidím, že nikoho nevidím, takže obecnou rozpravu končím.
Ptám se zpravodaje nebo ministra - nemají už nic, co by dodali? Nemáme také nic, o čem bychom hlasovali v této chvíli, takže se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru rozpočtovému. Takže já se pouze ptám, jestli má někdo ještě jiný návrh než rozpočtový výbor. Nikdo nemá, takže budeme hlasovat o tomto přikázání.
Kdo souhlasí, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru? Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Toto hlasování nese pořadové číslo 115. Přítomno bylo 149 poslanců, pro hlasovalo 105, proti žádný. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru. To je vše, co jsme s ním mohli dnes udělat. Končím projednávání bodu číslo 32.
Bodem dalším je bod číslo 33, je to
33.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb.,
o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů
(rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 556/ - prvé čtení
U stolku zpravodajů zůstává místopředseda a ministr financí Bohuslav Sobotka a já budu rád, když se opět ujme slova v úvodu tohoto návrhu. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, pane předsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, novela rozpočtových pravidel, jejichž návrh vám předložila vláda, je již devátou novelou posledního vydání těchto pravidel, tzn. zákona č. 218/2000. Je to ovšem teprve druhá rozsáhlejší novela tohoto zákona. Prvních sedm novel vložilo do zákona č. 218 vždy nejvýše několik řádků a teprve osmá novela, zvaná též euronovela, kterou Poslanecká sněmovna schválila v prosinci a Senát rovněž a jejíž jedna část je účinná od 1. ledna, byla rozsáhlejší.
Tato devátá novela je zatím nejrozsáhlejší novelou zákona o rozpočtových pravidlech z roku 2000. V mnohém navazuje na euronovelu. Pětina jejího textu představuje úpravu sledování pohybu peněz od Evropské unie a úpravu postihu za jejich neoprávněné použití. Ovšem hlavním důvodem, kvůli kterému byla tato novela připravena, je zavedení tzv. střednědobých výdajových rámců. Jsou to předem stanovené částky z celkových výdajů státního rozpočtu a státních fondů schválené Poslaneckou sněmovnou, které jsou závazné pro Ministerstvo financí, státní fondy i vládu při vypracovávání návrhu státního rozpočtu a rozpočtu státních fondů. Proto také zákon, jehož návrh jsme vám předložili, obsahuje nejen novelu rozpočtových pravidel, ale i novelu všech sedmi zákonů o státních fondech. Pokud jde o rozsah, jsou však tyto novely jen velmi malé a jen novela zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury je poněkud rozsáhlejší, protože se v ní kromě střednědobého výdajového rámce a rozpočtu přesněji upravuje financování, které tento fond provádí. Celkově je však úprava střednědobých výdajových rámců nejrozsáhlejší oblastí, kterou tato novela upravuje, a pokud jde o její dopad na hospodaření státu, také změnou nejdůležitější.
Tato změna posílí postavení a pozici Poslanecké sněmovny při schvalování dlouhodobé finanční politiky státu, posílí dlouhodobé plánování výdajů státu a zvýší tlak na snížení zadlužení na úkor krátkodobého přístupu, ke kterému má Poslanecká sněmovna menší sklon než vláda, fondy nebo než exekutiva vůbec.
***